8.3.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 64/21

Žaloba podaná dne 18. prosince 2007 – Komise Evropských společenství v. Italská republika

(Věc C-561/07)

(2008/C 64/32)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a L. Pignataro, zmocněnci)

Žalovaná: Italská republika

Návrhová žádánížalobkyně

—

Italská republika tím, že ponechala v platnosti čl. 47 odst. 5 a 6 zákona č. 428 ze dne 29. prosince 1990 pro případ pozastavení plateb ve smyslu čl. 2 pátého pododstavce písm. c) zákona ze dne 12. srpna 1977 č. 675 s tím, že práva zaměstnanců uvedená v článcích 3 a 4 směrnice 2001/23/ES nejsou při převodech podniků, u nichž je nesporné, že se nacházejí v „krizové situaci“, zaručena, nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z uvedené směrnice;

—	uložit Italské republice náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Komise uvádí, že ustanovení zákona č. 428/1990 (čl. 47 odst. 5 a 6) jsou v rozporu se směrnicí 2001/23/ES (1) ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, neboť zaměstnancům podniku, kteří jsou v režimu zvláštního fondu zaměstnanecké integrace, převedeným na nabyvatele upírají práva stanovena v čl. 2112 Codice civile (občanského zákoníku), s výjimkou případných záruk stanovených dohodou odborů („doložka nejvyšších výhod“ zakotvená v čl. 47 odst. 5).

Znamená to, že na zaměstnance podniku v režimu Zvláštního fondu zaměstnanecké integrace („ZFZI“) se v případě krizové situace při převodu podniku nevztahují záruky stanovené v článcích 3 a 4 směrnice.

Pokud jde o čl. 47 odst. 6, ten stanoví, že zaměstnanci, kteří nepřejdou k nabyvateli, nájemci nebo k nástupci, mají přednostní právo na zaměstnání, které musí uplatnit do jednoho roku od převodu, resp. ve lhůtě delší, stanoví-li tak kolektivní smlouva. Na výše uvedené zaměstnance, kteří přešli k nabyvateli, nájemci nebo k nástupci teprve po převodu podniku, se článek 2112 Codice civile nevztahuje.

Italská vláda nezpochybnila posouzení Komise, podle nějž se na zaměstnance podniku v režimu ZFZI v případě krizové situace při převodu podniku nevztahují záruky stanovené v článcích 3 a 4 směrnice. Uvedla však, že na projednávaný případ je použitelný čl. 5 odst. 3 směrnice.

Komise v žalobě podotkla, že toto ustanovení sice umožňuje při převodu podniku v případě, že převodce je v situaci vážné hospodářské krize, upravit pracovní podmínky zaměstnanců tak, aby byly zachovány pracovní příležitosti zaručující přežití podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu. Uvedené ustanovení však členské státy zmocňuje pouze k tomu, aby za takových okolností umožnily převodci a zástupci zaměstnanců dohodnout změnu pracovních podmínek, a nikoli aby vyloučily použití článků 3 a 4 směrnice, jak činí čl. 47 odst. 5 a 6 zákona č. 428/90.

(1) Úř. věst. L 82, s. 16; Zvl. vyd. 05/05, s. 98.