—

za Metherma GmbH & Co. KG W.-D. Glocknerem, Rechtsanwalt,

—

za Komisi Evropských společenství G. Wilmsem, jako zmocněncem,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čísel 8101 a 8102 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Metherma GmbH & Co. KG (dále jen „Metherma“) a Hauptzollamt Düsseldorf (celní úřad v Düsseldorfu, dále jen „HZA Düsseldorf“) ve věci odmítnutí posledně uvedeného orgánu vyhovět žádosti společnosti Metherma o povolení k přepracování pod celním dohledem pro wolframové nebo molybdenové tyče získané slinováním za účelem přepracování těchto kovových tyčí na odpad a na šrot manuálním rozdrcením.

3

Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 ze dne (Úř. věst. L 311, s. 17; Zvl. vyd. 02/10, s. 239, dále jen „celní kodex“), zavádí několik celních režimů s hospodářským účinkem, mezi nimi v článcích 130 až 136 i „režim přepracování pod celním dohledem“.

4

Podle článku 130 celního kodexu:

„Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje podrobit zboží, které není zbožím Společenství, na celním území Společenství takovým operacím, které změní jeho vlastnosti nebo stav, aniž by podléhalo dovoznímu clu nebo obchodněpolitickým opatřením, a propustit do volného oběhu výrobky vzniklé z těchto operací s použitím pro ně platných dovozních cel. […]“

5

Článek 132 uvedeného kodexu stanoví, že „[p]ovolení k přepracování pod celním dohledem se udílí na žádost osoby, která provádí přepracování nebo zajistí, aby přepracování bylo provedeno“.

6

Článek 133 celního kodexu stanoví:

„Povolení je možno udělit pouze:

[…]

7

Článek 551 odst. 1 první pododstavec nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení č. 2913/92 (Úř. věst. L 253, s. 1), ve znění nařízení Komise (ES) č. 993/2001 ze dne (Úř. věst. L 141, s. 1; Zvl. vyd. 02/11, s. 286), stanoví, že „[r]ežim přepracování pod celním dohledem se používá u zboží, jehož přepracování vede k výrobkům, na které se vztahuje nižší dovozní clo než na dovezené zboží“.

8

Podle čl. 552 odst. 1 prvního pododstavce nařízení č. 2454/93, ve znění nařízení č. 993/2001, ve spojení s kolonkou 2 části A přílohy 76 stejného nařízení, ve znění pozdějších předpisů, jsou hospodářské podmínky pro režim přepracování pod celním dohledem považovány v případě přepracování všech druhů zboží na odpad a na šrot za splněné.

9

Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, uzavřená v Bruselu dne 14. června 1983, a protokol o její změně ze dne , byly schváleny jménem Společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne (Úř. věst. L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288).

10

Nařízení č. 2658/87 zavedlo nomenklaturu zboží nazvanou „kombinovaná nomenklatura“ (dále jen „KN“), která se zakládá na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), jehož šestimístné číselné položky a podpoložky přejímá a pouze sedmé a osmé číslo tvoří její další vlastní členění.

11

KN, jakož i všeobecné a smluvní celní sazby a doplňkové statistické jednotky jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

12

Podle čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení, ve znění nařízení Rady (ES) č. 254/2000 ze dne 31. ledna 2000 (Úř. věst. L 28, s. 16; Zvl. vyd. 02/09, s. 357), přijme Komise Evropských společenství každoročně nařízením úplnou verzi KN a celních sazeb vyplývající z opatření přijatých Radou Evropské unie nebo Komisí. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna následujícího roku.

13

Uvedená příloha I k nařízení č. 2658/87 tak byla nahrazena s účinkem od 1. ledna 2001 přílohou nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne (Úř. věst. L 264, s. 1).

14

Druhá část KN, tak jak vyplývá z tohoto posledně uvedeného nařízení, obsahuje třídu XV, nazvanou „Obecné kovy a výrobky z obecných kovů“, která zahrnuje několik kapitol, mezi nimi kapitolu 81, nazvanou „Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich“.

15

Číslo 8101 KN obsažené v její kapitole 81 zní následovně: „Wolfram a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu“. Je rozděleno do dvou kategorií, a to „Prášek“ (podpoložka 81011000) a „Ostatní“.

16

Tato posledně uvedená kategorie „ostatní“ obsahuje ve znění KN vyplývajícím z nařízení č. 2388/2000 mimo jiné položku 810191, která zní takto: „Wolfram v netvářené (surové) formě, včetně tyčí získaných prostým slinováním; odpad a šrot“. Tato položka je dále rozdělena na podpoložku 81019110, „Wolfram v netvářené (surové) formě, včetně tyčí získaných prostým slinováním“, a podpoložku 81019190, „Odpad a šrot“.

17

Číslo 8102 KN, které je rovněž obsažené v její kapitole 81, zní následovně: „Molybden a výrobky z něho, včetně odpadu a šrotu“ a je rozděleno do dvou kategorií, a to „Prášek“ (podpoložka 81021000) a „Ostatní“.

18

Tato posledně uvedená kategorie „ostatní“ obsahuje ve znění KN vyplývajícím z nařízení č. 2388/2000 položku 810291, která zní takto: „Molybden v netvářené (surové) formě, včetně tyčí získaných prostým slinováním; odpad a šrot“. Tato položka je dále rozdělena na podpoložku 81029110, „Molybden v netvářené (surové) formě, včetně tyčí získaných prostým slinováním“, a podpoložku 81029190, „Odpad a šrot“.

19

Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v její první části hlavě I bodu A, mimo jiné stanoví:

„Zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí těmito zásadami:

[…]

20

Podle poznámky 8 písm. a) obsažené ve třídě XV KN se „odpady a šrotem“ rozumí „kovový odpad a šrot vznikající při výrobě nebo mechanickém zpracování kovů a kovové výrobky definitivně znehodnocené jako takové v důsledku jejich zlomení, rozbití, opotřebení nebo z jiných důvodů“.

21

Poznámka k podpoložkám obsažená v kapitole 81 KN uvádí, že poznámka 1 ke kapitole 74 KN, která definuje „tyče a pruty, profily, dráty a desky, plechy, pásy a fólie“, platí, mutatis mutandis, i pro uvedenou kapitolu 81. Podle písm. d) této poznámky 1 se pojmem „tyče a pruty“ rozumí:

„válcované, protlačované, tažené nebo kované výrobky, jiné než ve svitcích, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), rovnostranného trojúhelníku nebo pravidelného vypouklého mnohoúhelníku […]. Výrobky s příčným průřezem ve tvaru pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo mnohoúhelníku mohou mít zaoblené hrany po celé své délce. Tloušťka těchto výrobků s příčným průřezem ve tvaru pravoúhelníku […] je větší než jedna desetina jejich šířky. Tento výraz rovněž zahrnuje lité nebo slinované výrobky, stejných tvarů a rozměrů, které byly po vlastní výrobě ještě dále opracovány (jinak než jednoduchým ostřihováním nebo odokujením), za předpokladu, že tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.

Předlitky pro válcování drátu a předvalky se zašpičatělými nebo jinak upravenými konci za účelem jejich snadnějšího zavádění do strojů určených k jejich dalšímu zpracování, například na dráty pro tažení nebo na trubky, se však považují za netvářenou měď čísla 7403; [‚profily‘ a ‚dráty‘, jakož i ‚desky, plechy, pásy a fólie‘ a ‚trouby a trubky‘]“.

22

Rada pro celní spolupráci, nyní Světová celní organizace, založená mezinárodní úmluvou, uzavřenou v Bruselu dne 15. prosince 1950, schvaluje za podmínek stanovených v článku 8 mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží vysvětlivky a stanoviska k zařazení přijatá Výborem pro HS. V době rozhodné z hlediska skutkového stavu v původním řízení bylo použitelným zněním těchto vysvětlivek znění vyplývající z aktualizace č. 11 provedené v průběhu února 2001 (dále jen „vysvětlivky k HS“).

23

Z vysvětlivky k HS k jeho číslu 81.01 vyplývá, že se wolfram získává jako práškový kov, který se lisuje do podoby ingotů nebo tyčí ve tvaru hranolu, které jsou v elektrické peci vystaveny vodíkové atmosféře. Během této posledně uvedené operace způsobuje vytvořené intenzivní teplo slinutí práškových částic do pevné a odolné hmoty, aniž by došlo k rozpadu tyčí. Tyto tyče se následně mechanicky zpracovávají kováním a poté jsou válcováním nebo tažením tvářeny na tyče o menším průřezu, plechy nebo drát. Wolfram slouží zejména k výrobě žárovek se žhavicím vláknem, „nicméně nejčastěji se využívá v podobě ferowolframu podle kapitoly 72 [HS] při výrobě speciálních ocelí“.

24

Poslední část vysvětlivky k HS týkající se uvedeného čísla 81.01 zejména uvádí, že toto číslo „se vztahuje na wolfram:

25

Pokud jde o molybden, z vysvětlivky k HS k jeho číslu 81.02 zejména vyplývá, že podle použitého postupu získání se tento kov vyskytuje buďto v kompaktním stavu, nebo jako prášek, který se zpracovává stejným postupem jako wolfram. Tento kov se používá jako feromolybden spadající do kapitoly 72 HS při výrobě ocelí. Tato vysvětlivka rovněž uvádí, že jelikož je metalurgie wolframu a molybdenu v mnoha ohledech stejná a využívání těchto kovů často podobné, použijí se ustanovení poslední části vysvětlivky k HS k jeho číslu 81.01 rovněž na molybden.

26

Vysvětlivka k HS k číslu 72.04 HS s názvem „Odpad a šrot ze železa a oceli; přetavený odpad železa nebo oceli v ingotech“ zní následovně:

„[…]

Toto číslo zahrnuje odpad a šrot ze železa a oceli, tak jak je uveden v poznámce 8 písm. a) třídy XV [HS].

Tyto výrobky, nazývané společně odpad a šrot ze železa a oceli, mají velmi různorodou povahu a vyskytují se obvykle v následujících formách:

[…]

V tomto čísle nejsou zahrnuty výrobky, které lze využít buď k jejich původnímu účelu jako takové nebo po úpravě, anebo pro jiné účely, ani výrobky, které lze přepracovat na jiné výrobky, aniž by došlo k opětnému získání kovu […]

Rovněž jsou vyňaty:

[…]

[…]“

27

V průběhu října 2001 podala společnost Metherma žádost o povolení k přepracování pod celním dohledem pro wolframové nebo molybdenové tyče získané slinováním za účelem přepracování těchto kovových tyčí na odpad a šrot manuálním rozdrcením. Tato žádost spočívala zjevně především na skutečnosti, že na základě KN je „odpad a šrot“ osvobozen od cla, zatímco smluvní celní sazba použitelná na wolfram a molybden v netvářené (surové) formě, „včetně tyčí získaných prostým slinováním“, činí 5 % pro wolfram a 3 % pro molybden.

28

Po prozkoumání většího počtu vzorků dospělo celní kontrolní a vzdělávací středisko při Oberfinanzdirektion Köln (Regionální finanční ředitelství Kolín nad Rýnem) k závěru, že slinuté molybdenové tyče představují netvářený (surový) molybden a že roztloukáním nebo rozřezáním nelze tyto tyče přeměnit na odpad nebo šrot, neboť mohou být i nadále použity, zejména pro účely roztavení.

29

HZA Düsseldorf tento názor akceptoval a zamítl žádost o povolení k přepracování netvářených (surových) forem wolframu nebo molybdenu, například slinutých ingotů, tyčí nebo granulátu, pod celním dohledem.

30

Finanzgericht, u kterého byla podána žaloba namířená proti tomuto zamítnutí, naopak uložil HZA Düsseldorf, aby požadované povolení vydal. Rozhodl, že hospodářské podmínky, kterým podléhá povolení režimu přepracování pod celním dohledem, jsou splněny, jelikož slinuté tyče budou zamýšleným manuálním rozdrcením přeměněny na odpad a šrot. Podle tohoto soudu vede totiž rozdrcení slinutých tyčí, které vylučuje jakékoli další zpracování na plechy, tyče nebo dráty, k jejich definitivnímu znehodnocení.

31

Svým opravným prostředkem „Revision“ podaným předkládajícímu soudu HZA Düsseldorf jednak uplatňuje, že slinuté kovové tyče nepředstavují „kovové výrobky“ ve smyslu poznámky 8 písm. a) obsažené ve třídě XV KN, nýbrž netvářené (surové) výrobky. Krom toho představují slinuté kovové tyče i po rozdrcení kov v netvářené (surové) formě.

32

Podle předkládajícího soudu musí být povolení k přepracování pod celním dohledem požadované společností Metherma vydáno, pokud by dovezené výrobky, tedy wolframové nebo molybdenové tyče získané prostým slinováním, po roztlučení nebo rozdrcení představovaly „odpad a šrot“. U tohoto soudu není zpochybňováno, že ostatní podmínky pro vydání takového povolení jsou splněny.

33

Uvedený soud uvádí, že vychází z předpokladu, že dotyčné kovy v jejich netvářené (surové) formě nelze roztlučením nebo rozdrcením přeměnit na šrot. Po rozdrcení ingotu zcela sestávajícího z wolframu nebo molybdenu jsou znovu získány úlomky tohoto kovu v netvářené (surové) podobě, a nikoli šrot.

34

Tento soud však uvádí, že podpoložky KN, které stanoví smluvní celní sazby ve výši 5 % pro wolfram a 3 % pro molybden, zahrnují nejen tyto kovy v jejich netvářené (surové) formě, ale i tyče „získané prostým slinováním“ uvedených kovů.

35

Vyvstává tedy otázka, zda musí být ze znění dotyčných podpoložek KN vyvozeno, že je nutno kovové tyče „získané prostým slinováním“, třebaže jsou výsledkem prvního přepracování kovu, považovat za netvářenou (surovou) formu daného kovu s tím důsledkem, že ani roztlučení nebo rozdrcení slinutých tyčí nemůže vést k jejich přeměně na šrot spadající do podpoložek KN, které znamenají osvobození od povinnosti zaplatit clo, anebo zda z uvedeného znění naopak vyplývá, že kovové tyče „získané prostým slinováním“, třebaže jsou uváděny ve stejné podpoložce KN jako kov v netvářené (surové) formě, představují již „výrobky z kovu“, které mohou být svým roztlučením nebo rozdrcením znehodnoceny.

36

Pokud by měl být přijat tento posledně uvedený výklad, domnívá se předkládající soud, že vyvstává otázka, zda lze tyče z wolframu nebo molybdenu „získané prostým slinováním“ přeměnit roztlučením nebo rozdrcením na šrot, jestliže je touto operací vyloučeno jejich další zpracování na plech, tyče nebo dráty, nebo zda jediná možnost využití, která zbývá po roztlučení nebo rozdrcení, tedy přetavení slinutých zlomků při výrobě oceli, vylučuje předpoklad, že někdejší tyče jsou nyní ve smyslu poznámky 8 písm. a) obsažené ve třídě XV KN definitivně „jako takové znehodnoceny“.

37

Za těchto podmínek se Bundesfinanzhof rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Mohou být wolframové nebo molybdenové tyče ‚získané prostým slinováním‘, jež jsou zařazeny do podpoložky 81019400, respektive do podpoložky 81029400 [KN], přepracovány roztlučením či rozdrcením na šrot spadající do podpoložky 81019700 nebo 81029700 [KN]?“

38

Úvodem je třeba uvést, že vnitrostátní rozhodnutí, kterým bylo provedeno sazební zařazení napadené v původním řízení, bylo přijato v době platnosti nařízení č. 2388/2000. Ze spisu předaného Soudnímu dvoru totiž vyplývá, že Metherma podala svou žádost o povolení dne 5. října 2001 a že HZA Düsseldorf ji zamítl dne .

39

V tomto ohledu je třeba připomenout, že nařízení stanovící podmínky pro zařazení do určité položky nebo podpoložky celního sazebníku má konstitutivní charakter a nemůže vyvolávat zpětné účinky (rozsudky ze dne 28. března 1979, Biegi, 158/78, Recueil, s. 1103, bod 11, a ze dne , CBA Computer, C-479/99, Recueil, s. I 4391, bod 31). Krom toho může Soudní dvůr přihlédnout k právním normám Společenství, na které se vnitrostátní soud ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce neodvolal (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne , Tissier, 35/85, Recueil, s. 1207, bod 9; ze dne , Bagli Pennacchiotti, C-315/88, Recueil, s. I-1323, bod 10; ze dne , Teckal, C-107/98, Recueil, s. I-8121, bod 39, a ze dne , Wiedemann a Funk, C-329/06 a C-343/06, Sb. rozh. s. I-4635, bod 45).

40

Za těchto podmínek, jak správně navrhla Komise, musí být předběžná otázka posuzována nikoli z hlediska ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1810/2004 ze dne7. září 2004, kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. L 327, s. 1), tak jak to vyplývá z předkládacího rozhodnutí, ale z hlediska ustanovení nařízení č. 2388/2000.

41

I když Metherma ve svém písemném vyjádření zjevně vycházela ze znění KN vyplývajícího z nařízení č. 1810/2004, připustila pak výslovně při jednání u Soudního dvora, že se na věc v původním řízení má použít znění KN, které vyplývá z nařízení č. 2388/2000. Krom toho bylo při tomto jednání uznáno za nesporné, že bez ohledu na jejich číslování a rozdělení jsou ustanovení těchto dvou posledně uvedených nařízení z hlediska svých znění shodná, pokud jde o podpoložky KN dotčené v daném případě. Za těchto podmínek je třeba chápat písemnou i ústní argumentaci společnosti Metherma tak, že se týká čísel 8101 a 8102 KN, tak jak vyplývají z nařízení č. 2388/2000.

42

Je třeba rovněž připomenout, že dotyčné podpoložky náleží do stejného stupně, a jsou tedy podle bodu 6 všeobecných pravidel pro výklad KN srovnatelné.

43

Vzhledem k tomu, co je uvedeno výše, je třeba předběžné otázce rozumět tak, že její podstatou je, zda KN ve svém znění použitelném v roce 2001, tedy ve znění, které vyplývá z nařízení č. 2388/2000, musí být vykládána v tom smyslu, že wolframové nebo molybdenové tyče „získané prostým slinováním“, jež jsou zařazeny do podpoložky 81019110 a podpoložky 81029110, mohou být přepracovány roztlučením či rozdrcením na šrot spadající do podpoložky 81019190 a 81029190.

44

Ve věci samé se Metherma opírá zejména o vysvětlivky k HS a uplatňuje v první řadě, že jednak wolframové nebo molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ nejsou srovnatelné s netvářenou (surovou) formou dotyčných kovů, a jednak, i kdyby muselo být připuštěno, že srovnatelné jsou, mohou být přepracovány roztlučením či rozdrcením na šrot.

45

Komise se vyjadřuje v opačném smyslu a tvrdí, že takové tyče musejí být považovány za rovnocenné s netvářenou (surovou) formou dotyčných kovů a že roztlučení či rozdrcení těchto tyčí v tomto ohledu nic nemění. Toto stanovisko odpovídá, jak vyplývá z bodu 31 tohoto rozsudku, stanovisku, které zastává ve věci v původním řízení HZA Düsseldorf, který nepředložil Soudnímu dvoru žádné vyjádření.

46

Podle ustálené judikatury Soudního dvora je třeba za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol hledat rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží obecně v jeho objektivních charakteristikách a vlastnostech, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (viz rozsudky ze dne 1. července 1982, Wünsche, 145/81, Recueil, s. 2493, bod 12; ze dne , Kawasaki Motors Europe, C-15/05, Sb. rozh. s. I-3657, bod 38, a ze dne , FTS International, C-310/06, Sb. rozh. s. I-6749, bod 27).

47

Krom toho může být objektivním kritériem pro zařazení účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží (viz rozsudky ze dne 1. června 1995, Thyssen Haniel Logistic, C-459/93, Recueil, s. I-1381, bod 13; ze dne , Deutsche Nichimen, C-201/99, Recueil, s. I-2701, bod 20, a ze dne , Olicom, C-142/06, Sb. rozh. s. I-6675, bod 18).

48

Navíc je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora vysvětlivky ke KN vypracované Komisí a vysvětlivky k HS vypracované Světovou celní organizací přispívají významným způsobem k výkladu dosahu jednotlivých tarifních položek, aniž by však byly právně závazné (viz rozsudky ze dne 16. června 1994, Develop Dr. Eisbein, C-35/93, Recueil s. I-2655, bod 21, a ze dne , B.A.S. Trucks, C-400/05, Sb. rozh. s. I-311, bod 28). Obsah těchto vysvětlivek musí být tudíž v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich dosah (rozsudky ze dne , ROSE Elektrotechnik, C-280/97, Recueil, s. I-689, bod 23; ze dne , Intermodal Transports, C-495/03, Sb. rozh. s. I-8151, bod 48, a ze dne , Possehl Erzkontor, C-445/04, Sb. rozh. s. I-10721, bod 20).

49

V projednávaném případě, pokud jde o otázku, zda jsou wolframové a molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ srovnatelné s netvářenou (surovou) formou těchto kovů, Metherma nejprve tvrdí, že pojmem „netvářené (surové) formy“ se v daném případě rozumí spíše „formy, formované kusy nebo formování materiálu“.

50

Tento výklad nelze přijmout. Ze znění podpoložek KN, které jsou v daném případě relevantní, a z kontextu, v jakém jsou uvedeny, totiž vyplývá, že pojem „netvářená (surová) forma“, tak jak je převzat do těchto podpoložek, odkazuje nikoli na rozměry dotčených kovových předmětů, ale na jejich v podstatě nezpracovaný stav. Takový výklad vyplývá obzvláště jasně z některých jazykových verzí nařízení č. 2388/2000, jako je verze dánská („ubearbejdet“), anglická („unwrought“), italská („greggio“), finská („muokkaamaton“) a švédská („i obearbetad form“).

51

Metherma se krom toho domnívá, že wolframové a molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ nejsou srovnatelné s netvářenou (surovou) formou těchto kovů, neboť prostřednictvím slinování získává wolfram a molybden jiné vlastnosti, které z nich činí výrobky, a tudíž „výrobky z kovu“.

52

Vzhledem k vysvětlivkám k HS k jeho číslům 81.01 a 81.02 by bylo sice možné případně připustit, že slinováním získává práškový wolfram a molybden další vlastnosti, jako je kujnost. To však nemění nic na tom, že, jak vyplývá ze stejných vysvětlivek, wolframové nebo molybdenové tyče získané prostým slinováním jsou výsledkem „slinutí práškových částic do pevné a odolné hmoty, aniž by došlo k rozpadu tyčí“. Jak vyplývá zejména z poslední části vysvětlivky k HS k uvedenému číslu 81.01, při neexistenci dalšího opracování nebo přepracování takových tyčí nemůže skutečnost, že z důvodu slinování se wolfram ani molybden nevyskytují již ve formě prášku, ale ve formě pevné hmoty, mít jako taková za následek, že je třeba na dotyčné kovy nahlížet tak, že se již nevyskytují ve své netvářené (surové) formě, přinejmenším pro účely použití KN.

53

Každopádně, jak uvedla Komise, ze znění samotných podpoložek 81019110 a 82019110 KN v době rozhodné z hlediska skutkového stavu vyplývá, že netvářená (surová) forma dotyčných kovů zahrnovala pro účely KN „tyče získané prostým slinováním“. Je přitom nesporné, že, jak vyplývá ze znění otázky položené předkládajícím soudem, tak i z bodů 32, 35 a 51 tohoto rozsudku, předmětem sporu v původním řízení jsou takové tyče.

54

Z toho vyplývá, že vzhledem k tomu, že wolframové a molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ odpovídají netvářené (surové) formě těchto kovů pro účely čísel8101 a 8102 KN, nemohou být takové tyče považovány za tyče, které rovněž spadají pod pojem „výrobků z těchto kovů“ ve smyslu uvedených čísel.

55

Nicméně podle společnosti Metherma, ať již se ve sporu v původním řízení jedná o netvářenou (surovou) formu dotyčných kovů, nebo o výrobky z těchto kovů, nic to nemění na tom, že wolframové a molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ mohou být jako takové definitivně znehodnoceny roztlučením či rozdrcením. Takové roztříštěné tyče již totiž nemohou být podle společnosti Metherma přeměněny na plechy, tyče nebo dráty. V tomto posledně uvedeném ohledu odkazuje Metherma na poznámku 8 písm. a) obsažené ve třídě XV KN, podle které se „odpadem a šrotem“ rozumí mimo jiné kovové výrobky, které jsou jako takové definitivně znehodnocené v důsledku jejich roztlučení nebo rozbití.

56

Tyto argumenty nemohou být přijaty v rozsahu, v němž spočívají na předpokladu, že wolframové a molybdenové tyče získané prostým slinováním představují ve svém neporušeném stavu „výrobky z těchto kovů“, protože z bodu 54 tohoto rozsudku vyplývá, že takové tyče spadají pro účely čísel 8101 a 8102 KN pod netvářenou (surovou) formu wolframu nebo molybdenu.

57

Metherma zpochybňuje v této souvislosti výklad předkládajícího soudu, podle něhož nemůže být netvářená (surová) forma wolframu nebo molybdenu v zásadě přeměněna na odpad a na šrot. Tvrdí jednak, a odkazuje při tom na vysvětlivku k HS k jeho číslu 81.01, že za srovnatelné s netvářenou (surovou) formou lze považovat pouze některé pevné formy dotyčných kovů, a to částice prášku lisované do ingotů nebo tyčí ve tvaru hranolů. Krom toho odpad a šrot lze získat rovněž z netvářených (surových) forem, jak vyplývá z vysvětlivky k HS k číslu 72.04, podle které se odpad a šrot vyskytuje ve formě „odřezků z ingotů“.

58

Pokud jde o první z těchto argumentů, je třeba připomenout, že znění podpoložek KN, které jsou dotčené v původním řízení, zahrnuje wolfram nebo molybden „v netvářené formě, včetně tyčí získaných prostým slinováním“. Z toho vyplývá, že se tyto kovy mohou vyskytovat v jiné netvářené formě, než je forma takto získaných tyčí. Možnost, že fragmenty tyčí z wolframu nebo molybdenu „získaných prostým slinováním“ představují rovněž netvářenou formu dotyčných kovů, není tedy nijak vyloučena.

59

Co se týče druhého z těchto argumentů, je nutno uvést, že se Metherma opírá o selektivní výklad vysvětlivky k HS k jeho číslu 72.04. Konkrétně z této vysvětlivky výslovně vyplývá, že šrot, jako jsou odřezky z ingotů, musí pocházet z výroby nebo zpracování dotyčných kovů. Přitom manuální rozdrcení netvářené formy wolframu nebo molybdenu, které je dotčené v původním řízení, nemůže tomuto znění odpovídat.

60

Krom toho z výňatků z vysvětlivek k HS týkajících se čísel 81.01 a 81.02 HS, uvedených v bodech 24 a 25 tohoto rozsudku, vyplývá, že wolframové a molybdenové tyče získané prostým slinováním neodpovídají „výrobkům“ ve smyslu vysvětlivky k HS k číslu 72.04, podle níž kategorie odpadu a šrotu nezahrnuje výrobky, které lze využít buď k jejich původnímu účelu jako takové nebo po úpravě, anebo pro jiné účely, ani výrobky, které lze přepracovat na jiné výrobky, aniž by došlo k opětnému získání kovu. Ostatně, i kdyby bylo přijato tvrzení společnosti Metherma, podle kterého wolframové a molybdenové tyče získané prostým slinováním mohou představovat „výrobky“, vyplývá zejména z údajů poskytnutých předkládajícím soudem, které nebyly společností Metherma zpochybněny, že rozbité tyče, které jsou předmětem původního řízení, se hodí zvláště na tavení v rámci výroby oceli, aniž by došlo k opětovnému získání dotyčných kovů.

61

S ohledem na výše uvedené je třeba odpovědět na položenou otázku tak, že KN uvedená v příloze I nařízení č. 2658/87, ve znění použitelném v roce 2001, tedy ve znění vyplývajícím z nařízení č. 2388/2000, musí být vykládána v tom smyslu, že wolframové nebo molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ spadají do jejích podpoložek 81019110 a 81029110. Takové tyče, jaké představují netvářenou (surovou) formu dotyčných kovů, a nikoli výrobky z těchto kovů, nemohou být přepracovány roztlučením či rozdrcením na šrot spadající do podpoložek 81019190 a 81029190 uvedené KN.

62

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (sedmý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění použitelném v roce 2001, tedy ve znění vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 2388/2000 ze dne , kterým se mění příloha I nařízení č. 2658/87, musí být vykládána v tom smyslu, že wolframové nebo molybdenové tyče „získané prostým slinováním“ spadají do jejích podpoložek 81019110 a 81029110. Takové tyče, jaké představují netvářenou (surovou) formu dotyčných kovů, a nikoli výrobky z těchto kovů, nemohou být přepracovány roztlučením či rozdrcením na šrot spadající do podpoložek 81019190 a 81029190 uvedené kombinované nomenklatury.