Spojené věci C-278/07 až C-280/07

Hauptzollamt Hamburg-Jonas

v.

Josef Vosding Schlacht-, Kühl- und Zerlegebetrieb GmbH & Co. a další

(žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Bundesfinanzhof)

„Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 — Ochrana finančních zájmů Evropských společenství — Článek 3 — Zpětné vymáhání vývozní náhrady — Stanovení promlčecí lhůty — Nesrovnalosti, k nimž došlo před vstupem nařízení č. 2988/95 v platnost — Pravidlo promlčení tvořící součást obecného občanského práva členského státu“

Stanovisko generální advokátky E. Sharpston přednesené dne 25. září 2008   I ‐ 460

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 29. ledna 2009   I ‐ 477

Shrnutí rozsudku

1. Vlastní zdroje Evropských společenství – Nařízení o ochraně finančních zájmů Společenství – Stíhání nesrovnalostí – Promlčecí doba

   (Nařízení Rady č. 2988/95, čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 1 první pododstavec)

2. Vlastní zdroje Evropských společenství – Nařízení o ochraně finančních zájmů Společenství – Stíhání nesrovnalostí – Promlčecí doba

   (Nařízení Rady č. 2988/95, čl. 3 odst. 1 první a třetí pododstavec)

3. Vlastní zdroje Evropských společenství – Nařízení o ochraně finančních zájmů Společenství – Stíhání nesrovnalostí – Promlčecí doba

   (Nařízení Rady č. 2988/95, čl. 3 odst. 3)

1.  Článek 3 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, který stanoví čtyřletou promlčecí lhůtu ve věcech stíhání, jejíž běh začíná od okamžiku, kdy došlo k nesrovnalosti, se použije na takové správní opatření, jakým je vrácení vývozcem neoprávněně získané vývozní náhrady z důvodu jím způsobených nesrovnalostí.

   (viz body 21, 23, výrok 1)

2.  Co se týče osudu výhod neoprávněně získaných z rozpočtu Společenství z důvodu nesrovnalostí, k nimž došlo před vstupem nařízení č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství v platnost, je třeba konstatovat, že přijetím čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení, a aniž by byl dotčen odstavec 3 tohoto článku, vymezil zákonodárce Společenství tímto způsobem obecné pravidlo promlčení, jímž vědomě na čtyři roky zkrátil období, během něhož orgány členských států jednající jménem a na účet rozpočtu Společenství mají nebo měly povinnost zpětně vymáhat ty výhody, které byly získány neoprávněně.

   Co se týče dluhů vzniklých v době účinnosti vnitrostátního pravidla promlčení, které ještě nejsou promlčeny, má vstup nařízení č. 2988/95 v platnost za následek, že na základě čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce tohoto nařízení se takový dluh v zásadě musí stát promlčeným ve lhůtě čtyř let, jejíž běh začíná od data, kdy došlo k nesrovnalostem. Za takových okolností musí být na základě tohoto ustanovení považována za promlčenou v zásadě každá částka subjektem neoprávněně získaná z důvodu nesrovnalosti, k níž došlo před vstupem nařízení č. 2988/95 v platnost, jestliže v následujících čtyřech letech poté, co k nesrovnalosti došlo, nebyl učiněn žádný úkon, jehož účinkem je přerušení promlčecí lhůty, aniž by však byla dotčena možnost ponechaná členským státům podle čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení stanovit promlčecí lhůtu delší.

   Promlčecí lhůta stanovená v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci nařízení č. 2988/95 se tedy použije na nesrovnalosti, k nimž došlo před vstupem tohoto nařízení v platnost, a začne běžet od data vzniku dotčených nesrovnalostí.

   (viz body 29, 31–34, výrok 2)

3.  Delší promlčecí lhůty, které mohou členské státy uplatňovat podle čl. 3 odst. 3 nařízení č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, mohou vyplývat z obecných předpisů, které existovaly před datem přijetí tohoto nařízení. Článek 3 odst. 3 uvedeného nařízení totiž nemůže být vykládán v tom smyslu, že členské státy musí v kontextu tohoto ustanovení stanovit uvedené delší promlčecí lhůty ve zvláštních nebo odvětvových předpisech.

   (viz body 46–47, výrok 3)