Věc C-169/07

Hartlauer Handelsgesellschaft mbH

v.

Wiener Landesregierung

a

Oberösterreichische Landesregierung

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgerichtshof)

„Svoboda usazování — Sociální zabezpečení — Vnitrostátní zdravotní systém financovaný státem — Systém věcných dávek — Systém náhrady nákladů vynaložených pojištěncem — Povolení ke zřízení soukromé polikliniky poskytující ambulantní zubní péči — Kritérium hodnocení potřebnosti zřízení zdravotnického zařízení — Cíl udržet kvalitní, vyrovnanou a všem dostupnou službu lékařské nebo nemocniční péče — Cíl předcházet riziku závažného porušení finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení — Soudržnost — Proporcionalita“

Stanovisko generálního advokáta Y. Bota přednesené dne 9. září 2008   I ‐ 1723

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 10. března 2009   I ‐ 1751

Shrnutí rozsudku

Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Volný pohyb služeb – Omezení – Vnitrostátní právní předpisy, které za účelem zřízení samostatných zubních poliklinik vyžadují předchozí vydání správního povolení v závislosti na potřebnosti na trhu – Nepřípustnost – Odůvodnění důvody obecného zájmu – Nedostatek

(Články 43 ES a 48 ES)

Články 43 ES a 48 ES brání vnitrostátním předpisům, podle nichž je ke zřízení soukromého zdravotnického zařízení ve formě samostatné zubní polikliniky nutné povolení a podle nichž musí být toto povolení zamítnuto, pokud není zřízení takového zařízení potřebné s ohledem na péči již poskytovanou lékaři, kteří jsou ve smluvním vztahu se zdravotní pojišťovnou, jelikož tyto předpisy takovému systému nepodřizují rovněž skupinové praxe a nezakládají se na podmínce, která by byla způsobilá stanovit pro výkon posuzovací pravomoci vnitrostátními orgány dostatečné meze.

Taková právní úprava není vhodná k zaručení uskutečnění cílů zachovat kvalitní, vyváženou a všem dostupnou službu lékařské péče, jakož i předejít riziku závažného porušení finanční rovnováhy systému sociálního zabezpečení. Tato právní úprava jednak nesleduje dovolávané cíle soudržným a systematickým způsobem, jelikož na rozdíl od toho, co platí v případě nových zubních poliklinik, zakládání skupinových praxí nepodřizuje režimu předchozího udělení povolení, a to i přesto, že skupinové praxe zpravidla poskytují stejné služby lékařské péče jako zubní polikliniky, podléhají stejným podmínkám trhu a pacient v mnohých případech mezi těmito zařízeními nerozezná žádný rozdíl. Krom toho, aby byl režim předchozího udělení správního povolení oprávněný, přestože se od takové základní svobody odchyluje, musí se zakládat na objektivních, nediskriminačních a předem známých kritériích, která zajišťují, aby byly pro výkon posuzovací pravomoci vnitrostátními orgány stanoveny dostatečné meze. Tak tomu není v případě, že vydání povolení zřídit novou zubní polikliniku podléhá kritériu založenému na počtu pacientů na jednoho lékaře, které není ani nijak stanoveno, ani s ním nejsou dotčené osoby nijak předem seznámeny, nebo že se režim předchozího správního povolení zakládá na metodě, která může narušovat objektivitu a nestrannost projednání dotčené žádosti o povolení.

(viz body 57–58, 63–66, 68–72 a výrok)