Spojené věci C-125/07 P, C-133/07 P, C-135/07 P a C-137/07 P

Erste Group Bank AG, dříve Erste Bank der österreichischen Sparkassen AG, a další

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek — Kartelové dohody — Stanovení aktivních a pasivních úrokových sazeb rakouskými bankami — ‚Lombardský klub‘ — Ovlivnění obchodu mezi členskými státy — Stanovení výše pokut — Nástupnictví podniků — Skutečný dopad na trh — Provádění kartelové dohody“

Stanovisko generálního advokáta Y. Bota přednesené dne 26. března 2009   I ‐ 8691

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 24. září 2009   I ‐ 8821

Shrnutí rozsudku

1. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Kritéria – Omezující praktiky vztahující se na celé území členského státu – Existence silné domněnky ovlivnění obchodu

   (Článek 81 odst. 1 ES)

2. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Ovlivnění obchodu mezi členskými státy – Kritéria posouzení – Celková kartelová dohoda zahrnující téměř všechny bankovní ústavy členského státu a týkající se široké škály finančních produktů a služeb

   (Článek 81 odst. 1 ES)

3. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Vymezení trhu – Předmět

   (Článek 81 odst. 1 ES a článek 82 ES)

4. Hospodářská soutěž – Pravidla Společenství – Protiprávní jednání – Přičtení odpovědnosti – Právnická osoba odpovědná za provoz podniku během protiprávního jednání – Zánik

5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání

   (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)

6. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Skutečný dopad na trh

   (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1A první pododstavec)

7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Horizontální kartelová dohoda v oblasti cen – Velmi závažné protiprávní jednání

   (Článek 81 odst. 1 ES; sdělení Komise 98/C 9/03)

8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Rozdělení dotyčných podniků do různých kategorií – Podmínky

   (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1A, čtvrtý a šestý pododstavec)

9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Rozdělení dotyčných podniků do různých kategorií – Podmínky

   (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1A)

10. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Polehčující okolnosti

    (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3)

11. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci dotyčného podniku – Nezbytnost chování, které usnadňuje Komisi zjistit existenci protiprávního jednání

    (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04)

12. Kasační opravný prostředek – Pravomoc Soudního dvora – Rozsudek Soudu týkající se stanovení pokuty v oblasti hospodářské soutěže

    (Článek 81 ES; nařízení Rady č. 17, článek 15)

13. Právo Společenství – Zásady – Práva obhajoby – Dodržování v rámci správních řízení – Hospodářská soutěž

    (Nařízení Rady č. 17, čl. 11 odst. 2 a 5)

14. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci dotyčného podniku – Nezbytnost chování, které usnadňuje Komisi zjistit existenci protiprávního jednání

    (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04)

15. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Právní povaha –Přípravná povaha

    (Nařízení Rady č. 17)

1.  Aby rozhodnutí, dohoda nebo jednání mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy, musí na základě souhrnu právních a skutkových okolností umožnit předpokládat s dostatečnou pravděpodobností, že přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně ovlivňují obchod mezi členskými státy, a to tak, že se lze obávat, že by mohly být překážkou uskutečňování jednotného trhu mezi členskými státy. Krom toho je třeba, aby tento vliv nebyl zanedbatelný. Ovlivnění obchodu uvnitř Společenství tedy obecně vyplývá ze spojení více faktorů, které samy o sobě nejsou nezbytně určující. Pro ověření toho, zda kartelová dohoda citelně ovlivňuje obchod mezi členskými státy, je třeba ji zkoumat v jejím hospodářském a právním kontextu.

   Skutečnost, že předmětem kartelové dohody je pouze prodej výrobků v jediném členském státě, nepostačuje k vyloučení možnosti ovlivnění obchodu mezi členskými státy. Kartelová dohoda vztahující se na celé území členského státu má totiž ze své podstaty za účinek posílení oddělování vnitrostátních trhů, čímž narušuje vzájemné hospodářské prolínání, které je zamýšleno Smlouvou o ES. V případě takové dohody existuje silná domněnka ovlivnění obchodu mezi členskými státy, přičemž tato domněnka může být vyloučena pouze tehdy, pokud analýza vlastností dohody a hospodářského kontextu, do kterého patří, prokáže opak. Soud Společenství tak může konstatovat při výkonu své pravomoci posoudit skutkové okolnosti a aniž by obrátil důkazní břemeno, že taková domněnka nebyla vyvrácena.

   (viz body 36–39, 43)

2.  Celková kartelová dohoda týkající se podstatné části účastníků finančního odvětví členského státu a široké škály finančních produktů a služeb, která se zakládá na zásadní dohodě za účelem odstranění hospodářské soutěže v oblasti cen a je prováděna v rámci schůzek, jakož i odlišných „kulatých stolů“ určených pro zvláštní výrobky, představuje jediné protiprávní jednání, které odůvodňuje a vyžaduje celkový přezkum schopnosti této obecné kartelové dohody ovlivnit obchod v rámci Společenství. Není tedy nezbytné zkoumat odděleně schopnost každého kulatého stolu ovlivnit obchod mezi členskými státy.

   (viz body 55–56, 59)

3.  Definice trhu nehraje tutéž roli podle toho, zda jde o použití článku 81 ES, nebo článku 82 ES. V důsledku toho je definice relevantního trhu irelevantní, jestliže Komise dospěje k závěru, že předmětná dohoda narušuje hospodářskou soutěž a může ovlivnit citelným způsobem obchod mezi členskými státy.

   (viz bod 60)

4.  Pokud podnik poruší pravidla hospodářské soutěže, musí nést za toto protiprávní jednání odpovědnost na základě zásady osobní odpovědnosti.

   Jednotka může být sankcionována za protiprávní jednání, přestože není jeho původcem, zaprvé tehdy, jestliže jednotka, která se protiprávního jednání dopustila, přestala právně existovat. Pokud totiž u jednotky, jež porušila pravidla hospodářské soutěže, dojde k právní nebo organizační změně, nemá taková změna nutně za následek vytvoření nového podniku, jenž by byl zproštěn odpovědnosti za chování předchozí jednotky, jež bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, pokud mezi oběma jednotkami existuje totožnost z hospodářského hlediska.

   Krom toho, zadruhé, protisoutěžní jednání podniku může být přičteno jinému podniku, pokud první podnik neurčoval své jednání na trhu samostatně, ale v zásadě uplatňoval pokyny vydané posledně uvedeným podnikem, zejména s ohledem na hospodářské a právní vazby, které je spojují. Okolnost, že dceřiná společnost má vlastní právní subjektivitu, tedy nepostačuje k vyvrácení možnosti, že její chování bude přičteno mateřské společnosti.

   V tomto ohledu měla Komise možnost volby sankcionovat buď dceřinou společnost, která se účastnila protiprávního jednání, nebo mateřskou společnost, která ji ovládala během období, kterého se týká rozhodnutí. Komise není povinna přednostně ověřit, zda jsou splněny podmínky k tomu, aby bylo protiprávní jednání přičteno mateřské společnosti podniku, který se dopustil dotčeného protiprávního jednání. Komise totiž nemůže být v zásadě povinna přistoupit prvořadě k takovému ověření před tím, než se může zamýšlet obrátit proti podniku, který se dopustil protiprávního jednání, a to i když tento podnik jako právní entita prošel změnami. Zásada osobní odpovědnosti nebrání nijak tomu, aby Komise zamýšlela nejdříve sankcionovat posledně uvedený podnik před tím, než přezkoumá, zda případně protiprávní jednání může být přičteno mateřské společnosti. Navíc, kdyby tomu bylo jinak, šetření Komise by byla podstatně ztížena nezbytností ověřit v každém případě nástupnictví v ovládání podniku, v jakém rozsahu jeho jednání mohou být přičítána bývalé mateřské společnosti.

   Dále v situaci, kdy podnik, který se účastní kartelové dohody, získá jiný podnik, který se rovněž účastní kartelové dohody, je třeba zdůraznit, že první podnik ví v okamžiku převzetí činností druhého podniku, že tento může být předmětem řízení pro porušení článku 81 ES, a že jako právní nástupce této společnosti se tak vystavuje důsledkům takového řízení v podobě pokuty.

   (viz body 76–83)

5.  Při stanovení výše pokut ukládaných za porušení pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže je třeba přihlédnout k délce trvání a všem faktorům, které hrají roli při posouzení závažnosti protiprávních jednání. Závažnost protiprávních jednání musí být zjištěna v závislosti na vícero skutečnostech, jako jsou zejména zvláštní okolnosti věci, její kontext a odrazující dosah pokut, a to aniž by byl sestaven závazný nebo taxativní výčet kritérií, ke kterým musí být povinně přihlédnuto. Je věcí Soudu, aby přezkoumal, jak Komise vykonala svou posuzovací pravomoc nad těmito faktory. Soud si neprotiřečí ani tím, že rozhodl, že Komise může celkově posoudit závažnost protiprávního jednání v závislosti na všech relevantních okolnostech, včetně skutečností, které pokyny o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO výslovně neuvádí, ani tím, že rozhodl, že horizontální kartelová dohoda o cenách týkající se tak významného hospodářského odvětví může být kvalifikována jen jako velmi závažné protiprávní jednání.

   (viz body 90–93)

6.  Soud Společenství se tím, že při posouzení závažnosti protiprávního jednání pro účely stanovení výše pokuty uvedl, že kartelová dohoda měla skutečné účinky na trh, tím, že citoval mnoho příkladů provádění dotčených protisoutěžních dohod a tím, že upřesnil, že i když tyto dohody nebyly vždy dodržovány, nestačí to pro vyvrácení konstatování, podle kterého byly dohody prováděny a měly účinky na trh, neomezil na konstatování provádění kartelové dohody. Není mu tedy možné vytýkat, že se opřel pouze o provádění kartelové dohody, aby konstatoval její skutečný dopad na trh.

   (viz body 116–118)

7.  Horizontální kartelová dohoda o cenách spadá mezi velmi závažná protiprávní jednání ve smyslu pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO i za neexistence jiných omezení hospodářské soutěže, jako je oddělení trhů. Taková kartelová dohoda v tak významném odvětví jako je bankovní odvětví, pokrývající širokou škálu produktů a které se účastnila velká většina hospodářských subjektů, nemůže v zásadě uniknout kvalifikaci jako velmi závažné protiprávní jednání, ať je jeho kontext jakýkoliv.

   (viz bod 141)

8.  V rámci stanovení výše pokut ukládaných za porušení článku 81 ES v bankovním odvětví neznamená skutečnost, že Komise zohlednila podíly bank decentralizovaného sektoru na trhu, aby se rozdělily společnosti s úlohou zastřešujících společností v rámci bankovního seskupení do různých kategorií, přičtení protiprávního jednání těchto bank zastřešujícím společnostem. Jedná se o krok, který má zabezpečit, aby úroveň pokut uložených zastřešujícím společnostem odrážela přiměřeně závažnost jejich protiprávního jednání. Pro účely posouzení závažnosti tohoto chování je třeba v souladu s bodem 1A čtvrtým a šestým pododstavcem pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO zohlednit skutečnou hospodářskou schopnost podniků narušit hospodářskou soutěž a jejich specifickou váhu, a tudíž skutečný dopad jejich protiprávního jednání na hospodářskou soutěž. Přitom toto vyžaduje, aby byly rovněž zohledněny stabilní strukturální vazby, které udržují zastřešující společnosti s bankami decentralizovaného sektoru formou zejména zastupování a výměny informací, protože z důvodu těchto vazeb může být skutečná hospodářská schopnost těchto společností, a tedy jejich schopnost narušit hospodářskou soutěž větší než ta, kterou představuje jejich obrat. Pokud by nebyly zohledněny podíly decentralizovaných entit na trhu, hrozilo by, že odrazující účinek pokuty, nebude zajištěn. Takové kritérium, které se týká hospodářské schopnosti bank, se liší od kritéria, které se týká četnosti účasti na nejvýznamnějších schůzkách, které může Komise použít k rozhodnutí, kterým bankám musí být určeno konečné rozhodnutí.

   (viz body 172–177, 214–215)

9.  Jestliže Komise rozděluje účastníky kartelové dohody do několika kategorií pro účely stanovení výchozí částky pokut ukládaných za porušení pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže, nemusí stanovit přesné prahové hodnoty pro kategorie, které stanoví, ale může využít „orientační hodnoty“, okolo kterých se nacházejí podíly na trhu podniků zařazených do téže kategorie. Rozdíly mezi těmito orientačními hodnotami musí být soudržné a objektivně odůvodněné.

   (viz body 189, 191)

10.  Přestože není vyloučeno, že za určitých okolností vnitrostátní právní rámec nebo jednání vnitrostátních orgánů mohou být považovány za polehčující okolnosti, povolení nebo tolerování protiprávního jednání ze strany vnitrostátních orgánů nemůže být z tohoto titulu zohledněno, pokud dotčené podniky disponují prostředky nezbytnými k tomu, aby si opatřili přesné a správné právní informace.

    (viz body 228, 230)

11.  Komise disponuje posuzovací pravomocí za účelem vyhodnocení, zda informace nebo dokumenty dobrovolně poskytnuté podniky usnadnily její úlohu a zda je třeba podnikům přiznat snížení pokuty na základě hlavy D bodu 2 sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod. Takové hodnocení Komise je předmětem pouze omezeného soudního přezkumu.

    (viz body 248–249)

12.  V rámci kasačního opravného prostředku směřujícího proti rozsudku Soudu ve věci pokut za porušení pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže je předmětem přezkumu Soudního dvora jednak přezkoumání otázky, v jakém rozsahu Soud právně náležitým způsobem přihlédl ke všem zásadním faktorům pro posouzení závažnosti určitého jednání ve světle článků 81 ES, 82 ES a článku 15 nařízení č. 17, a jednak ověření, zda Soud právně dostačujícím způsobem odpověděl na veškeré argumenty uvedené žalobcem směřující ke zrušení nebo snížení pokuty. Naproti tomu, pokud jde o rozsah snížení pokuty, nemůže Soudní dvůr nahradit posouzení Soudu, který rozhoduje v plné jurisdikci, svým vlastním posouzením.

    V tomto ohledu, když Soud přezkoumal a poté určil, že přidaná hodnota dokumentů předložených navrhovatelkou v rámci sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod neodůvodňuje snížení pokuty ve větším rozsahu, spadá takové posouzení skutkového stavu pouze do pravomoci Soudu a Soudní dvůr jej nemůže ve fázi kasačního opravného prostředku nahradit svým vlastním.

    Krom toho, když Soud konstatoval, že navrhovatelka měla možnost svoje stanovisko užitečně uplatnit tím, že předložila důvody směřující ke snížení pokuty a týkající se zejména posouzení provedeného Komisí, pokud jde o kvalifikaci protiprávního jednání, existenci polehčujících okolností a její spolupráci v rámci řízení, není Soudní dvůr v rámci kasačního opravného prostředku povinen rozhodnout otázku, zda byl Soud před výkonem své pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci povinen vyzvat navrhovatelku, aby předložila své vyjádření k případné změně výše pokuty.

    (viz body 254–256, 328–330)

13.  Dodržování práva na obhajobu v jakémkoli řízení, které může vést k uložení sankcí, zejména pokut nebo penále, představuje základní zásadu práva Společenství, která musí být dodržována, i když se jedná o řízení správní povahy. I když má Komise za účelem zachování užitečného účinku čl. 11 odst. 2 a 5 nařízení č. 17 právo uložit podniku, aby poskytl veškeré nezbytné informace týkající se skutkových okolností, které mu mohou být známy, a aby jí podle potřeby předal dokumenty s nimi související, které má k dispozici, i když mohou proti němu nebo jinému podniku sloužit k prokázání existence protisoutěžního jednání, nemůže rozhodnutím o žádosti o informace zasáhnout do práva na obhajobu přiznaného podniku. Toto řešení se nepoužije, pokud Komise přijala „rozhodnutí“ ve smyslu čl. 11 odst. 2 a 5 nařízení č. 17.

    (viz body 270–273, 327)

14.  Snížení pokuty na základě sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod lze odůvodnit jen tehdy, pokud lze mít v tomto ohledu za to, že poskytnuté informace a, obecněji, chování dotčeného podniku svědčí o skutečné spolupráci z jeho strany. Podnik se tedy nemůže dovolávat takového chování, když předložil neúplné a potvrzující vylíčení skutkového stavu, které nepřináší přidanou hodnotu.

    I když je Komise povinna uvést důvody, proč se domnívá, že informace poskytnuté podniky v rámci sdělení o spolupráci jsou či nejsou příspěvkem odůvodňujícím snížení uložené pokuty, musí podniky, které si v tomto ohledu přejí rozhodnutí Komise zpochybnit, naproti tomu prokázat, že by Komise při neexistenci těchto informací dobrovolně poskytnutých uvedenými podniky, nemohla prokázat podstatné znaky protiprávního jednání, a tedy přijmout rozhodnutí ukládající pokuty.

    (viz body 281, 283, 297, 305)

15.  Oznámení námitek je procesní a přípravný dokument, který za účelem zajištění účinného výkonu práva na obhajobu vymezuje předmět správního řízení zahájeného Komisí, a brání jí tak, aby uplatnila další námitky v rozhodnutí, kterým dotyčné řízení ukončuje. Toto oznámení je tedy ve své podstatě předběžné a může být pozměněno v průběhu hodnocení, ke kterému Komise později přistupuje na základě připomínek, které jí byly stranami v odpovědi předloženy, jakož i dalších skutkových zjištění. Komise totiž musí zohlednit skutečnosti vyplývající z celého správního řízení, buď aby upustila od námitek, které jsou neopodstatněné, anebo aby upravila či doplnila po skutkové a právní stránce svou argumentaci na podporu uplatněných námitek. Oznámení námitek tak nijak Komisi nebrání změnit své stanovisko ve prospěch dotyčných podniků. Krom toho není vyloučeno, že by podniky mohly Komisi po přijetí oznámení námitek, a zejména ve své odpovědi na toto oznámení námitek, poskytnout rozhodující informace, které odůvodňují, aby jim Komise snížila pokutu podle sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod.

    (viz body 310–313)