15.8.2008

Úřední věstník Evropské unie

C 209/17

Usnesení Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 5. května 2008 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Consiglio di Stato – Itálie) – Hospital Consulting Srl, ATI HC, Kodak SpA, Tecnologie Sanitarie SpA v. Esaote SpA, ATI, Ital Tbs Telematic & Biomedical Service SpA, Draeger Medica Italia SpA, Officina Biomedica Divisione Servizi SpA

(Věc C-386/07) (1)

(Jednací řád - Článek 92 odstavec 1 a článek 104 odstavec 3 - Pravidla Společenství v oblasti hospodářské soutěže - Vnitrostátní právní předpisy upravující sazby odměn advokátů - Stanovení minimální sazby odměn - Částečná nepřípustnost - Otázky, na něž lze vyvodit odpověď z judikatury Soudního dvora)

(2008/C 209/23)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Consiglio di Stato

Účastnice řízení

Žalobkyně: Hospital Consulting Srl, ATI HC, Kodak SpA, Tecnologie Sanitarie SpA

Žalované: Esaote SpA, ATI, Ital Tbs Telematic & Biomedical Service SpA, Draeger Medica Italia SpA, Officina Biomedica Divisione Servizi SpA

Za přítomnosti: Azienda Sanitaria locale ULSS no 15 (Alta Padovana, Regione Veneto)

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Consiglio di Stato – Výklad článku 10 ES, čl. 81 odst. 1 ES, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, s. 36; Zvl. vyd. 06/03, s. 83) – Stanovení minimální sazby odměn a náhrad advokátů vnitrostátní stavovskou organizací, podléhající schválení příslušným ministerstvem – Vnitrostátní úprava zakazující soudcům snižovat v rámci rozhodnutí soudu o nákladech řízení stanovené minimální odměny

Výrok

Články 10 CE a 81 ES nebrání vnitrostátní právní úpravě, která v zásadě zakazuje měnit výši minimálních odměn stanovených vyhláškou ministerstva na základě návrhu vypracovaného stavovskou organizací advokátů, jako je Consiglio nazionale forense, a která rovněž zakazuje soudci rozhodujícímu o výši nákladů řízení, jež musí zaplatit účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, druhému účastníku řízení, změnit výši těchto minimálních odměn.

2)	Třetí otázka, kterou položil Consiglio di Stato rozhodnutím ze dne 13. ledna 2006, je zjevně nepřípustná.

(1) Úř. věst. C 283, 24.11.2007.