7.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 55/3


Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 15. ledna 2009 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Německo) – M-K Europa GmbH & Co. KG v. Stadt Regensburg

(Věc C-383/07) (1)

(„Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 258/97 - Článek 1 odst. 1 až 3 - Nové potraviny a nové složky potravin“)

(2009/C 55/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bayerischer Verwaltungsgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: M-K Europa GmbH & Co. KG

Žalovaný: Stadt Regensburg

Za přítomnosti: Landesanwaltschaft Bayern

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Bayerischer Verwaltungsgerichtshof – Výklad čl. 1 odst. 2 písm. d) a e) a odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, s. 1; Zvl. vyd. 13/18, s. 244) – Nová povaha potraviny uvedené na trh v územně omezené oblasti Společenství (San Marino) krátce před vstupem nařízení v platnost, jestliže je potravina vyráběna ze složek potravin, jejichž dlouhodobé užívání k lidské spotřebě je napadáno nebo které může být prokázáno pouze třetí zemí (Japonsko) – Povinnost podrobit potravinu kontrole

Výrok

1)

Dovoz potravinového výrobku do San Marina před vstupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin v platnost není relevantní okolností pro posouzení, zda tento výrobek splňuje podmínku týkající se lidské spotřeby v Evropském společenství ve významné míře ve smyslu čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení.

2)

Okolnost, že všechny složky potravinového výrobku posuzované samostatně vyhovují podmínce stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení č. 258/97 nebo vykazují bezpečnost, nemůže být považována za dostačující, aby bylo vyloučeno použití tohoto nařízení na výsledný potravinový výrobek. Rozhodnutí, zda tento potravinový výrobek musí být označen za novou potravinu ve smyslu nařízení č. 258/97, musí příslušný vnitrostátní orgán učinit v každém jednotlivém případě, přičemž zohlední veškeré vlastnosti potravinového výrobku, jakož i výrobního postupu.

3)

Okolnost, že všechny řasy, z nichž se skládá potravinový výrobek, ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. d) nařízení č. 258/97, splňují podmínku týkající se lidské spotřeby v Evropském společenství ve významné míře ve smyslu čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, není dostačující, aby uplatnění tohoto nařízení na uvedený výrobek bylo vyloučeno.

4)

Zkušenost ohledně bezpečnosti potravinového produktu získaná výlučně mimo Evropu není dostačující pro to, aby bylo možno konstatovat, že tento výrobek spadá do skupiny potravinových výrobků, „jejichž bezpečnost byla prokázána“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. e) nařízení č. 258/97.

5)

Podnikateli nepřísluší podat návrh na zahájení postupu stanoveného v článku 13 nařízení č. 258/97.


(1)  Úř. věst. C 283, 24.11.2007.