22.4.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 96/32


Žaloba podaná dne 23. února 2006 – Sachsa Verpackung v. Komise

(Věc T-79/06)

(2006/C 96/52)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobce: Sachsa Verpackung GmbH (Wieda, Německo) [zástupci: F. Puel a L. François-Martin, advokáti]

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit čl. 1 písm. k), čl. 2 písm. i) a čl. 4 bod 21 rozhodnutí;

podpůrně, změnit čl. 2 písm. i) rozhodnutí a snížit částku pokuty;

uložit Komisi Evropských společenství veškerou náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Touto žalobou se žalobkyně domáhá částečného zrušení rozhodnutí Komise K (2005) 4634 konečné, ze dne 30. listopadu 2005, v řízení podle článku 81 ES (věc COMP/F/38.354 – Průmyslové pytle), kterým Komise rozhodla, že podniky, kterým bylo rozhodnutí určeno, porušily článek 81 Smlouvy o ES tím, že se účastnily dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví plastových průmyslových pytlů na území Belgie, Nizozemska, Lucemburska, Německa, Francie a Španělska. V části rozhodnutí týkající se žalobkyně Komise konstatovala, že se žalobkyně účastnila jednotného a pokračujícího porušení a uložila jí pokutu.

Na podporu svého prvního návrhového žádání, dovolávaného primárně, se žalobkyně dovolává tří žalobních důvodů.

Prvním žalobním důvodem žalobkyně vytýká Komisi, že se dopustila nesprávného právního posouzení, pokud jde o stupeň zapojení žalobkyně do kartelu tím, že usoudila, že se žalobkyně aktivně účastnila stanovení obecných kvót, rozdělení zákazníků a určení cen.

Druhý žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění, jelikož Komise nedostatečně právně odůvodnila účast žalobkyně v podskupině Německo v kartelu.

Svým třetím žalobním důvodem žalobkyně uplatňuje, že Komise porušila čl. 23 odst. 2 nařízení ES č. 1/2003 (1) a článek 15 nařízení č. 17/62 (2) v tom, že podle žalobkyně Komise nesprávně usoudila, že nebyla autonomním podnikem, a rovněž nesprávně rozhodla, že její mateřská společnost Groupe Gascogne měla být společně a nerozdílně odpovědná za platbu pokuty. Rovněž tvrdí, že se Komise dopustila nesprávného posouzení při určení části pokuty přičítané za období její účasti na porušení, která v důsledku toho překročila omezení 10 % jejího obratu.

Na podporu svého návrhového žádání, dovolávaného podpůrně, žalobkyně tvrdí, že Komise nesprávně posoudila částku uložené pokuty a že porušila zásadu proporcionality tím, že nesprávně posoudila závažnost a trvání porušení, jelikož nevzala v úvahu existenci polehčujících okolností, jakož i spolupráci žalobkyně podle sdělení o spolupráci (3).


(1)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).

(2)  Nařízení Rady č. 17 ze dne 6. února 1962, první nařízení, kterým se provádějí články [81] a [82] Smlouvy (Úř. věst. 1962, 13, s. 204; Zvl. vyd. 08/01, s. 3).

(3)  Sdělení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3; Zvl. vyd. 08/02, s. 155).