Věc C-511/06 P

Archer Daniels Midland Co.

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek — Hospodářská soutěž — Kartelové dohody — Trh s kyselinou citronovou — Stanovení výše pokuty — Vedoucí úloha — Právo na obhajobu — Důkazy pocházející z řízení probíhajícího ve třetím státě — Definice relevantního trhu — Polehčující okolnosti“

Stanovisko generálního advokáta P. Mengozziho přednesené dne 6. listopadu 2008   I ‐ 5848

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 9. července 2009   I ‐ 5912

Shrnutí rozsudku

1. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Oznámení námitek – Nezbytný obsah – Dodržování práva na obhajobu – Dosah – Povinnost uvést poznatky umožňující prokázat úlohu vůdce kartelové dohody

   [Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04, bod B písm. e), a sdělení Komise 98/C 9/03, bod 2]

2. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Polehčující okolnosti

   (Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 3)

3. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci dotčeného podniku – Posouzení podmínek spolupráce v okamžiku přijímání konečného rozhodnutí

   (Nařízení Rady č. 17; sdělení Komise 96/C 207/04, bod E)

4. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Skutečný dopad na trh

   (Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A první pododstavec)

5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Zohlednění spolupráce dotčeného podniku s Komisí – Pojem „první podnik“, který poskytl určující poznatky

   [Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2; sdělení Komise 96/C 207/04, bod B písm. b)]

1.  Kvalifikace jako vůdce kartelové dohody s sebou nese rozsáhlé důsledky, pokud jde o výši pokuty, která má být takto kvalifikovanému podniku uložena. Podle bodu 2 pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO se tak jedná o přitěžující okolnost vyvolávající nezanedbatelné zvýšení základní částky pokuty. Stejně tak podle bodu B písm. e) sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod vylučuje taková kvalifikace bez dalšího přiznání velmi významného snížení pokuty, i když by dotčený podnik kvalifikovaný jako vůdce splňoval veškeré v něm uvedené podmínky pro možnost získání takového snížení.

   Komise proto musí v oznámení námitek zdůraznit skutečnosti, které považuje za určující k tomu, aby umožnila dotčenému podniku, který by mohl být kvalifikován jako vůdce kartelové dohody, odpovědět na takovou námitku. Nicméně s ohledem na skutečnost, že takové oznámení představuje pouze jeden z kroků při přijímání konečného rozhodnutí, a není proto konečným stanoviskem Komise, nelze vyžadovat, aby Komise již v této fázi provedla právní kvalifikaci skutečností, ze kterých bude vycházet ve svém konečném rozhodnutí při kvalifikování podniku jako vůdce kartelové dohody. Komisi tedy nepřísluší, aby v oznámení námitek uváděla, jak hodlá využít skutkové poznatky ke stanovení úrovně pokuty, a zejména ani to, zda na základě těchto skutečností zamýšlí kvalifikovat podnik jako vůdce kartelové dohody. Komisi nicméně přísluší, aby tyto skutkové poznatky alespoň uvedla. Spočívají-li přitom dokumenty a důkazy, ze kterých vycházejí skutečnosti, na kterých byla založena kvalifikace vůdce kartelové dohody, ve svědectvích osob vyšetřovaných v řízení o protiprávním jednání, a mají tak subjektivní aspekt, přiložení těchto dokumentů k oznámení námitek, aniž by tyto skutečnosti byly výslovně uvedeny v samotném znění tohoto oznámení, neumožňuje dotčenému podniku posoudit důvěryhodnost, kterou Komise přisuzuje každému z poznatků takto zdůrazněných v uvedených dokumentech, zpochybnit je, ani v důsledku toho užitečně uplatňovat svá práva. V takové situaci tudíž Komise tím, že podnik kvalifikovala jako vůdce kartelové dohody na základě poznatků uvedených v příloze k oznámení námitek, ale které nebyly uvedeny v tomto oznámení, porušila právo tohoto podniku na obhajobu a nemůže tedy z těchto poznatků vycházet při jeho kvalifikaci jako vůdce kartelové dohody. Při neexistenci jiných důkazů v oznámení námitek, které by umožňovaly dojít k takové kvalifikaci, tedy Komise nemůže odmítnout uplatnit bod B sdělení o spolupráci z důvodu, že podnik měl úlohu vůdce kartelové dohody.

   (viz body 70–72, 80, 89–90, 93–95, 112, 133, 136)

2.  Přiznání snížení základní částky pokuty podle bodu 3 pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO je nutně spojeno s okolnostmi projednávaného případu, neboť ukončení dotčeného protiprávního jednání nemá automaticky za následek snížení základní částky pokuty.

   Přiznání prospěchu z polehčující okolnosti v situaci, kdy je podnik účastníkem zjevně protiprávní dohody, o níž věděl nebo nemohl nevědět, že představuje protiprávní jednání, by mohlo podněcovat podniky k co možná nejdelšímu trvání tajné dohody s nadějí, že jejich jednání nebude nikdy odhaleno, a přitom s vědomím, že pokud by odhaleno bylo, mohly by docílit snížení pokuty okamžitým ukončením protiprávního jednání. Takové přiznání by uloženou pokutu zbavilo jakéhokoli odrazujícího účinku a zasahovalo by do užitečného účinku čl. 81 odst. 1 ES.

   Komise tudíž nemůže mít povinnost podniku z důvodu, že ukončil své protiprávní jednání po prvním zásahu orgánů třetího státu pro hospodářskou soutěž, poskytnout snížení základní částky pokuty.

   (viz body 100, 102, 105–106)

3.  Podle bodu E sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod Komise posoudí, zda jsou splněny podmínky uvedené v bodech B, C nebo D uvedeného sdělení, teprve v okamžiku přijetí konečného rozhodnutí. Komise tudíž nemůže poskytnout podniku žádnou jasnou záruku ohledně přiznání jakéhokoliv snížení pokuty ve fázi předcházející přijetí konečného rozhodnutí.

   (viz bod 118)

4.  Je-li konkrétní tržní dopad protiprávního jednání prvkem, který musí být zohledněn při posuzování závažnosti uvedeného protiprávního jednání, jedná se jen o jedno z kritérií, přičemž dalšími jsou povaha protiprávního jednání a velikost zeměpisného trhu. Stejně tak pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO upřesňují, že tento konkrétní dopad na trh má být zohledněn pouze tehdy, lze-li ho změřit.

   (viz bod 125)

5.  Samotné znění bodu B písm. b) sdělení o neuložení nebo snížení pokut v případech kartelových dohod nevyžaduje, aby „první“ podnik poskytl všechny informace prokazující všechny podrobnosti fungování kartelové dohody. Podle tohoto ustanovení, aby mohl být podnik za takový považován, postačí, když poskytne jakékoliv určující důkazy o existenci kartelové dohody. Znění tohoto ustanovení nevyžaduje ani to, aby poskytnuté informace samy o sobě postačovaly k vypracování oznámení námitek, či dokonce k přijetí konečného rozhodnutí, kterým se konstatuje existence protiprávního jednání. Nicméně, nemusejí-li být důkazy uvedené v tomto bodě B písm. b) nezbytně samy o sobě dostatečné pro prokázání existence kartelové dohody, musejí být k tomuto účelu určující. Musí se tedy jednat nikoliv pouze o zdroj umožňující směrovat vyšetřování prováděná Komisí, ale o důkazy, které mohou být přímo použity jako hlavní důkazní podklad pro rozhodnutí konstatující protiprávní jednání.

   V rámci uvedeného bodu B písm. b) není důležitá skutečnost, že určující důkazy byly předloženy ústně. Krom toho skutečnost, že tyto informace nevyplývají z přímého svědectví nebo že byly později doplňovány nebo upřesňovány, není rozhodující pro posouzení jejich určujícího charakteru.

   Komise má určitý prostor pro uvážení, zda byla spolupráce podniku „určující“, ve smyslu tohoto ustanovení, pro konstatování existence protiprávního jednání a jeho ukončení, takže pouze zjevné zneužití tohoto prostoru pro uvážení může být soudem Společenství kritizováno.

   (viz body 150–152, 161–163)