Spojené věci C-501/06 P, C-513/06 P, C-515/06 P a C-519/06 P
GlaxoSmithKline Services Unlimited, dříve Glaxo Wellcome plc
v.
Komise Evropských společenství
„Kasační opravné prostředky — Kartelové dohody — Omezení paralelního obchodu s léčivými přípravky — Článek 81 odst. 1 ES — Cílové omezení hospodářské soutěže — Vnitrostátní regulace cen — Nahrazení odůvodnění — Článek 81 odst. 3 ES — Přispění k podpoře technického pokroku — Přezkum — Důkazní břemeno — Odůvodnění — Právní zájem na podání žaloby“
Stanovisko generální advokátky V. Trstenjak přednesené dne 30. června 2009 I ‐ 9297
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 6. října 2009 I ‐ 9374
Shrnutí rozsudku
Kasační opravný prostředek – Právní zájem na podání žaloby – Podmínka
Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Předmět
(Jednací řád Soudního dvora, článek 116)
Kasační opravný prostředek – Vzájemný kasační opravný prostředek – Právní zájem na podání žaloby – Podmínka
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria posouzení – Protisoutěžní předmět – Dostatečné zjištění
(Článek 81 odst. 1 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria posouzení – Úmysl účastníků dohody omezit hospodářskou soutěž – Kritérium, které není nezbytné
(Článek 81 odst. 1 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Dohody směřující k omezení paralelního obchodu
(Článek 81 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Podmínky – Důkazní břemeno
(Článek 81 odst. 3 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Podmínky – Komplexní hospodářské posouzení
(Článek 81 odst. 3 ES)
Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Výjimka – Podmínky – Zlepšení výroby či distribuce výrobků nebo podpora technického či hospodářského pokroku
(Článek 81 odst. 3 ES)
Existence zájmu navrhovatele na podání kasačního opravného prostředku předpokládá, že kasační opravný prostředek může ve svém důsledku přinést prospěch straně, která jej podala. V rozsahu, v němž kasační opravný prostředek směřuje proti části odůvodnění rozsudku a navrhuje Soudnímu dvoru, aby nahradil odůvodnění, aniž by zpochybnil výrok tohoto rozsudku, je třeba jej prohlásit za nepřípustný, protože nemůže přinést prospěch straně, která ho podala ani nemůže mít vliv na výrok tohoto rozsudku.
(viz body 23–26)
V situaci, kdy žalobkyně a žalovaná v prvním stupni podají obě kasační opravný prostředek proti témuž rozsudku Soudu, ze znění článku 116 jednacího řádu Soudního dvora nijak nevyplývá, že žalovaná v prvním stupni nemůže podat současně jednak kasační opravný prostředek a jednak vzájemný kasační opravný prostředek ke kasačnímu opravnému prostředku podanému žalobkyní v prvním stupni, a to nezávisle na okolnosti, že se tohoto rozsudku týká vícero věcí a že tyto věci byly spojeny. Přes jejich spojení, tyto věci totiž neztrácejí svou samostatnou povahu. Současné podání kasačního opravného prostředku a vzájemného kasačního opravného prostředku nepředstavuje zneužití řízení.
Ze znění ustanovení čl. 116 odst. 1 tohoto jednacího řádu krom toho nijak nevyplývá, že žalovaná v prvním stupni, která podala kasační opravný prostředek a vzájemný kasační opravný prostředek nemůže v rámci vzájemného kasačního opravného prostředku uplatnit důvody obhajoby, aby reagovala na důvody vznesené v kasačním opravném prostředku podaném žalobkyní v prvním stupni. Okolnost, že jsou důvody obhajoby uvedené v části kasační odpovědi nazvané „vzájemný kasační opravný prostředek“, nemůže zpochybnit tento závěr. Nelze se totiž opřít pouze o formální název části této odpovědi, aniž by se zohlednil její obsah.
(viz body 31, 36, 38)
Stejně jako v případě kasačního opravného prostředku, v případě vzájemného kasačního opravného prostředku předpokládá existence zájmu navrhovatele na podání uvedeného kasačního opravného prostředku, že tento může ve svém důsledku přinést prospěch straně, která jej podala.
(viz bod 33)
Protisoutěžní cíl a výsledek dohody nejsou kumulativními, ale alternativními podmínkami pro posouzení, zda taková dohoda spadá pod zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 ES. Alternativní povaha této podmínky vyznačená spojkou „nebo“ vede k nutnosti nejdříve uvážit samotný cíl dohody s ohledem na hospodářský kontext, ve kterém má být uplatňována. Nicméně v případě, že analýza znění dohody neodhalí dostatečný stupeň škodlivosti ve vztahu k hospodářské soutěži, je pak třeba přezkoumat její účinky, a aby tato dohoda podléhala zákazu, musí existovat skutečnosti prokazující, že hospodářská soutěž byla ve značné míře buď vyloučena, nebo omezena či narušena. Není nezbytné zkoumat účinky dohody, jestliže je její protisoutěžní cíl prokázán.
(viz bod 55)
Pro posouzení protisoutěžní povahy dohody je třeba se soustředit zejména na znění jejích ustanovení, na cíle, kterých má dosáhnout, jakož i na hospodářský a právní kontext, do kterého spadá. Dále, ačkoli úmysl účastníků není pro určení omezující povahy dohody nezbytný, Komisi ani soudům Společenství nic nezakazuje, aby tento úmysl zohlednily.
(viz bod 58)
V oblasti paralelního obchodu dohody, které směřují k zákazu nebo omezení uvedeného obchodu, mají v zásadě za cíl vyloučit hospodářskou soutěž. Ani znění čl. 81 odst. 1 ES, ani judikatura neumožňují podpořit tvrzení, podle kterého, je-li nesporné, že dohoda směřující k omezení paralelního obchodu musí být v zásadě považována za dohodu s cílem omezit hospodářskou soutěž, je tomu tak jen v rozsahu, v němž lze předpokládat, že zbavuje konečné spotřebitele výhod účinné hospodářské soutěže v rámci zásobování a cen. Jednak totiž z čl. 81 odst. 1 ES vůbec nevyplývá, že pouze dohody zbavující spotřebitele určitých výhod mohou mít protisoutěžní cíl. Krom toho článek 81 ES směřuje, podobně jako ostatní pravidla hospodářské soutěže uvedená ve Smlouvě, nikoliv pouze k tomu, aby chránil hospodářské zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů, nýbrž i k tomu, aby chránil strukturu trhu, a tím hospodářskou soutěž jako takovou. Proto konstatování existence protisoutěžního cíle dohody nemůže být podmíněno tím, že je konečný spotřebitel zbaven výhod účinné hospodářské soutěže v rámci zásobování a cen. Z toho vyplývá, že existence protisoutěžního cíle nemůže být podřízena důkazu, že dohoda přináší nevýhody pro konečné spotřebitele.
Zásada, podle které dohoda směřující k omezení paralelního obchodu, představuje „cílové omezení hospodářské soutěže“, se použije ve farmaceutickém odvětví.
(viz body 59–60, 62–64)
Osoba, která se dovolává čl. 81 odst. 3 ES, musí prokázat prostřednictvím přesvědčivých argumentů a důkazů, že podmínky požadované pro udělení výjimky jsou splněny. Důkazní břemeno tedy přísluší podniku, který požaduje výjimku. Nicméně skutkové okolnosti, kterých se uvedený podnik dovolává, mohou zavazovat druhou stranu k poskytnutí vysvětlení nebo odůvodnění, přičemž pokud tak neučiní, lze dospět k závěru, že důkazní břemeno bylo uneseno.
Zejména přezkum dohody pro účely určení, zda tato přispívá ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku a zda z uvedené dohody vyplývají citelné objektivní výhody, musí být uskutečněn s ohledem na skutkové argumenty a důkazy poskytnuté v rámci přezkumu žádosti o výjimku na základě čl. 81 odst. 3 ES. Takový přezkum může vyžadovat zohlednění vlastností a případných zvláštností odvětví dotčeného dohodou, pokud jsou tyto vlastnosti a zvláštnosti rozhodující pro výsledek přezkumu. Takové zohlednění neznamená, že je důkazní břemeno obráceno, ale zajišťuje pouze to, aby se přezkum žádosti o výjimku uskutečnil s ohledem na přiměřené skutkové argumenty a důkazy předložené žadatelem.
(viz body 82–83, 102–103)
Když je soudu Společenství předložen návrh na zrušení rozhodnutí Komise přijatého v odpovědi na žádost o výjimku podle čl. 81 odst. 3 ES, provádí omezený přezkum, pokud jde o věc samou. V rámci takového přezkumu může zejména ověřit, zda Komise odůvodnila sporné rozhodnutí, pokud jde o skutkové argumenty a důkazy předložené žadatelem na podporu jeho žádosti o výjimku. Jestliže Komise neposkytla odůvodnění týkající se jedné z podmínek stanovených čl. 81 odst. 3 ES, soud přezkoumá dostatečnost či nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí Komise týkajícího se této podmínky v jeho celku. Takové řešení je plně v souladu se zásadou, podle které přezkum, který soudy Společenství vykonávají nad složitými hospodářskými posouzeními Komise, se nezbytně omezuje na ověření, že byla dodržena procesní pravidla a pravidla týkající se odůvodnění, jakož i na přezkum věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a zneužití pravomoci. Soudu Společenství nepřísluší, aby nahrazoval svým hospodářským posouzením posouzení orgánu, který vydal rozhodnutí, jehož legalitu má přezkoumávat.
(viz body 84–86, 146–148, 163–164)
Aby dohoda mohla být vyňata na základě čl. 81 odst. 3 ES, musí přispívat ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků, nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku. Toto přispění nespočívá v jakýchkoliv výhodách, které mají podniky účastnící se této dohody, pokud jde o jejich činnost, ale v citelných objektivních výhodách, které mohou vynahradit nepříznivé následky vyplývající z této dohody pro hospodářskou soutěž.
Výjimka poskytnutá pro dané období může vyžadovat prospektivní analýzu konkretizace výhod vzniklých z dohody a pro předpoklad, že dohoda přináší citelnou objektivní výhodu postačuje, že Komise dospěje na základě informací, kterými disponuje, k přesvědčení, že možnost takové výhody se konkretizuje.
Postup Komise může tedy vyžadovat, aby se přezkoumalo, zda se s ohledem na skutkové argumenty nebo předložené důkazy jeví pravděpodobnějším, buď že dohoda má umožnit získání citelných objektivních výhod, anebo že tomu tak není.
Krom toho existence citelné objektivní výhody nezbytně nepředpokládá, že jsou všechny dodatečné finanční prostředky investovány do výzkumu a vývoje.
(viz body 92–94, 120)