Spojené věci C-373/06 P, C-379/06 P a C-382/06 P

Thomas Flaherty a další

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek — Opatření pro zachování zdrojů — Restrukturalizace odvětví rybolovu — Žádosti o zvýšení cílů víceletého orientačního programu ‚VOP IV‘ v oblasti tonáže — Zamítnutí žádosti“

Stanovisko generální advokátky E. Sharpston přednesené dne 11. prosince 2007   I - 2653

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 17. dubna 2008   I - 2665

Shrnutí rozsudku

1. Žaloba na neplatnost – Právní zájem na podání žaloby – Nezbytnost vzniklého a trvajícího zájmu

   (Článek 230 ES; rozhodnutí Rady 97/413, čl. 4 odst. 2; rozhodnutí Komise 98/125, příloha, bod 3.3 a rozhodnutí Komise 2003/245)

2. Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Akty týkající se jich bezprostředně a osobně

   (Článek 230 čtvrtý pododstavec ES; rozhodnutí Komise 2003/245)

3. Rybolov – Společná strukturální politika – Víceleté orientační programy

   (Rozhodnutí Rady 97/413, čl. 4 odst. 2; rozhodnutí Komise 2003/245)

1.  Právní zájem žalobce na podání žaloby musí existovat ve vztahu k předmětu žaloby ve fázi jejího podání, neboť jinak by byla nepřípustná. Tento předmět sporu, stejně jako právní zájem na pokračování v řízení, musí existovat až do vydání soudního rozhodnutí, neboť jinak by nebylo vydáno rozhodnutí ve věci samé, což předpokládá, že žaloba může ve svém výsledku přinést prospěch účastníku řízení, který ji podal.

   V tomto ohledu má každá osoba, která požádala, při dodržení použitelných pravidel, o zvýšení kapacity některých rybářských plavidel z důvodu zlepšení bezpečnosti vyplývající ze stavby náhradního plavidla na základě čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 97/413 o cílech a pravidlech restrukturalizace rybolovu Společenství v průběhu období od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2001 k vytvoření trvalé rovnováhy mezi zdroji a jejich využíváním a na základě bodu 3.3 přílohy rozhodnutí 98/125, kterým se schvaluje víceletý orientační program rybářského loďstva Irska pro období od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2001, zjevně právní zájem na zrušení rozhodnutí zamítajícího takové povolení.

   Zrušení rozhodnutí Komise, které odmítá poskytnout požadované povolení, má totiž v důsledku toho pro všechny osoby, jejichž žádosti byly zamítnuty, za následek, že vydání povolení bude opět možné na základě nového přezkumu těchto žádostí, který Komise musí provést. Dojde-li k vydání tohoto povolení, znamená to, že všechna opatření, včetně případně stavby náhradního plavidla, která je ještě třeba provést za účelem uskutečnění nebo využití zvýšení požadované kapacity, mohou být provedena při dodržení případně použitelných podmínek a lhůt.

   Nelze mít tedy za to, že navrhovatelé, kteří k okamžiku sporného rozhodnutí nepřistoupili ke stavbě plavidel uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí, takže k tomuto okamžiku nebyli vlastníky, neměli z tohoto důvodu právní zájem na podání žaloby.

   (viz body 25, 32–34)

2.  Jiné subjekty než adresáti rozhodnutí mohou tvrdit, že jsou osobně dotčeny ve smyslu čl. 230 čtvrtého pododstavce ES, pouze pokud je toto rozhodnutí zasahuje z důvodu určitých vlastností, které jsou pro ně zvláštní, nebo faktické situace, která je vymezuje vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizuje způsobem obdobným tomu, jakým by byl individualizován adresát rozhodnutí.

   V tomto ohledu navrhovatelé, kteří k okamžiku rozhodnutí 2003/245 o žádostech obdržených Komisí o zvýšení cílů víceletého orientačního programu IV za účelem zlepšení bezpečnosti, plavby na moři, hygieny, kvality výrobků a pracovních podmínek pro plavidla o celkové délce větší než dvanáct metrů, nepřistoupili ke stavbě plavidel uvedených v příloze II tohoto rozhodnutí, nelze z tohoto důvodu považovat za osoby, které nebyly osobně dotčeny uvedeným rozhodnutím, jelikož předložili jednotlivé žádosti o zvýšení bezpečnostní tonáže plavidel uvedených v této příloze II. Za těchto okolností předložení těchto žádostí totiž představuje okolnost, která je může vymezit vzhledem ke všem ostatním osobám, a tím je individualizovat způsobem obdobným tomu, jakým by byli individualizováni adresáti uvedeného rozhodnutí.

   (viz body 36, 41)

3.  Článek 4 odst. 2 rozhodnutí 97/413 o cílech a pravidlech restrukturalizace rybolovu Společenství v průběhu období od 1. ledna 1997 do 31. prosince 2001 k vytvoření trvalé rovnováhy mezi zdroji a jejich využíváním neukládá žádné omezení, pokud jde o stáří plavidla, jež může využívat zvýšení kapacity v oblasti bezpečnosti. Pojem „zlepšení“ uvedený v tomto ustanovení odkazuje nikoli na zlepšení na konkrétním plavidle, ale na celém loďstvu. Za účelem zajištění cíle zachování rybolovných zdrojů ve vodách Společenství, který sleduje toto rozhodnutí, tedy není nezbytné, aby byla nová plavidla vyloučena z režimu stanoveného uvedeným ustanovením.

   Za těchto podmínek Komise tím, že přijala v rozhodnutí 2003/245 o žádostech obdržených Komisí o zvýšení cílů víceletého orientačního programu IV za účelem zlepšení bezpečnosti, plavby na moři, hygieny, kvality výrobků a pracovních podmínek pro plavidla o celkové délce větší než dvanáct metrů, což jsou kritéria nestanovená použitelnou právní úpravou v projednávaném případě, překročila své pravomoci.

   (viz body 46–47)