Věc C-64/06
Telefónica O2 Czech Republic a.s., dříve Český Telecom a.s.
v.
Czech On Line a.s.
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Obvodním soudem pro Prahu 3)
„Elektronické komunikace – Sítě a služby – Společný předpisový rámec – Dominantní podnik – Povinnost propojení s jinými operátory – Přechodná ustanovení – Směrnice 97/33“
Stanovisko generálního advokáta Ruiz-Jaraba přednesené dne 27. února 2007
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 14. června 2007
Shrnutí rozsudku
1. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze
(Článek 234 ES)
2. Sbližování právních předpisů – Sítě a služby elektronických komunikací – Směrnice 2002/19 a 2002/21 – Přechodná ustanovení
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33, 2002/19 a 2002/21)
1. Jakmile se předběžné otázky týkají výkladu práva Společenství, Soudní dvůr rozhodne, aniž by se v zásadě musel zabývat okolnostmi, které vnitrostátní soudy přiměly k položení otázek Soudnímu dvoru a za kterých zamýšlejí použít ustanovení práva Společenství, o jehož výklad jej požádaly.
Jinak by tomu bylo pouze v případech, kdy by buď ustanovení práva Společenství, o jehož výklad byl Soudní dvůr požádán, nebylo použitelné na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, které nastaly před přistoupením nového členského státu k Evropské unii, nebo by bylo zjevné, že uvedené ustanovení nelze použít.
(viz body 22–23)
2. Na základě přechodných ustanovení směrnice 2002/19 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice 2002/21 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací je telekomunikační regulační orgán členského státu, který přistoupil k Evropské unii dne 1. května 2004, oprávněn přezkoumat povinnost telekomunikačního podniku s významnou tržní silou ve smyslu směrnice 97/33 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP), ve znění směrnice 98/61, uzavřít smlouvu o propojení jeho sítě se sítí jiného operátora po datu přistoupení dotyčného státu v rámci ustanovení směrnice 97/33 v pozměněném znění.
(viz bod 28 a výrok)
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (druhého senátu)
14. června 2007(*)
„Elektronické komunikace – Sítě a služby – Společný předpisový rámec – Dominantní podnik – Povinnost propojení s jinými operátory – Přechodná ustanovení – Směrnice 97/33“
Ve věci C‑64/06,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 3 (Česká republika) ze dne 24. listopadu 2005, došlým Soudnímu dvoru dne 6. února 2006, v řízení
Telefónica O2 Czech Republic a. s., dříve Český Telecom a. s.,
proti
Czech On Line a. s.,
SOUDNÍ DVŮR (druhý senát),
ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, P. Kūris (zpravodaj), K. Schiemann, J. Makarczyk a L. Bay Larsen, soudci,
generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer,
vedoucí soudní kanceláře: J. Swedenborg, rada,
s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 1. února 2007,
s ohledem na vyjádření předložená:
– za Telefónica O2 Czech Republic a. s. J. Procházkovou, právničkou,
– za Czech On Line a. s. V. Horáčkem, advokátem,
– za českou vládu T. Bočkem, jako zmocněncem,
– za nizozemskou vládu H. G. Sevenster a C. ten Dam, jako zmocněnkyněmi,
– za Komisi Evropských společenství M. Shotterem a P. Ondrůškem, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 27. února 2007,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 7; Zvl. vyd. 13/29, s. 323, dále jen „přístupová směrnice“), jakož i směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, s. 33; Zvl. vyd. 13/29, s. 349, dále jen „rámcová směrnice“).
2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi Telefónica O2 Czech Republic a. s., dříve Český Telecom a. s. (dále jen „TO2“), a Czech On Line a. s. (dále jen „COL“) týkajícího se zamítnutí žádosti společnosti COL o rozšíření stávající spolupráce na širokopásmový vysokorychlostní internet („Asymmetric Digital Subscriber Line“, dále jen „ADSL“) společností TO2.
Právní rámec
Právo Společenství
3 Článek 27 rámcové směrnice definuje přechodná opatření takto:
„Členské státy zachovají všechny povinnosti podle vnitrostátních právních předpisů podle článku 7 [přístupové směrnice] a článku 16 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě) do té doby, než vnitrostátní regulační orgán rozhodne ve věci těchto povinností podle článku 16 této směrnice.
Operátoři pevných veřejných telefonních sítí, kteří byli příslušným vnitrostátním regulačním orgánem označeni jako podniky s významnou tržní silou v oblasti zajišťování pevných veřejných telefonních sítí a poskytování služeb podle přílohy I části 1 směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 97/33/ES [ze dne 30. června 1997 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP) (Úř. věst. L 199, s. 32), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/61/ES ze dne 24. září 1998 (Úř. věst. L 268, s. 37, dále jen ,směrnice 97/33‘)] nebo směrnice [Evropského parlamentu a Rady] 98/10/ES [ze dne 26. února 1998 o uplatňování otevřeného přístupu k síti (ONP) pro hlasovou telefonii a o univerzální službě v oblasti telekomunikací v konkurenčním prostředí (Úř. věst. L 101, s. 24)], budou nadále pokládáni za ‚oznámené operátory‘ pro účely nařízení (ES) č. 2887/2000 do té doby, než bude dokončena analýza trhu uvedená v článku 16. Poté přestanou být pokládáni za ‚oznámené operátory‘ pro účely uvedeného nařízení.“
4 Článek 7 přístupové směrnice, nazvaný „Přezkoumání dříve uložených povinností týkajících se přístupu a propojení“, stanoví:
„1. Členské státy zachovají veškeré povinnosti podniků zajišťujících veřejné komunikační sítě a/nebo poskytujících služby, pokud jde o přístup a propojení, které byly v platnosti před vstupem této směrnice v platnost podle článků 4, 6, 7, 8, 11, 12 a 14 [směrnice 97/33], článku 16 směrnice 98/10/ES a článků 7 a 8 směrnice 92/44/EHS do té doby, než budou tyto povinnosti přezkoumány a než bude rozhodnuto v souladu s odstavcem 3.
2. Komise označí relevantní trhy z hlediska povinností uvedených v odstavci 1 v prvním doporučení týkajícím se relevantních trhů produktů a služeb a v rozhodnutí, kterým se stanoví nadnárodní trhy, která mají být přijata v souladu s článkem 15 [rámcové směrnice].
3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány co možná nejdříve po vstupu této směrnice v platnost a poté pravidelně prováděly v souladu s článkem 16 [rámcové směrnice] analýzu trhu s cílem rozhodnout, zda je nutno tyto povinnosti zachovat, změnit nebo zrušit. Strany dotčené takovou změnou nebo zrušením povinností musí být vyrozuměny s dostatečným předstihem.“
Vnitrostátní právo
5 Ustanovení § 37 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen „zákon č. 151/2000“), stanoví:
„1. Provozovatelé veřejných telefonních sítí nebo poskytovatelé telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů, kteří mají výrazný podíl na relevantním trhu, jsou povinni vyhovět požadavkům oprávněných poskytovatelů telekomunikačních služeb o přístup k jimi provozované síti (dále jen ,přístup k síti‘).
2. Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kteří kontrolují přístup nejméně k jednomu koncovému bodu sítě identifikovanému jedním nebo více čísly v číslovacích plánech, a poskytovatelé veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů vedoucích do prostor užívaných uživatelem jsou povinni, požádá-li o to jiný provozovatel nebo poskytovatel vykonávající odpovídající telekomunikační činnost, umožnit tomuto žadateli přímé nebo nepřímé propojení jimi provozovaných telekomunikačních sítí (dále jen ,propojení sítí‘). Přístup k síti se uskuteční na náklady žadatele a za úplatu.
3. Přístup k síti se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a poskytovatelem veřejných telekomunikačních služeb, propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí navzájem.
[…]“
Spor v původním řízení a předběžné otázky
6 TO2 a COL jsou telekomunikační operátoři, kteří dne 29. ledna 2001 uzavřeli smlouvu o propojení svých veřejných pevných telekomunikačních sítí. Druhá společnost navrhla dne 3. února 2003 první společnosti uzavření dodatku k této smlouvě s tím, aby jejich sítě byly propojeny nově i pro účely poskytování ADSL. TO2 však v Telekomunikačním věstníku zveřejnila jen nabídku přístupu k infrastruktuře své sítě využívající tuto technologii, ačkoliv jí zákon č. 151/2000 ukládal povinnost zveřejnit nabídku propojení sítí.
7 Protože nedošlo k dohodě, obrátila se COL na Český telekomunikační úřad (dále jen „regulační orgán“), který rozhodnutím ze dne 30. dubna 2004 vyhověl jejímu návrhu na základě zákona č. 151/2000. Po odvolání k předsedovi tohoto orgánu bylo uvedené rozhodnutí zrušeno z věcných a faktických důvodů a věc byla vrácena regulačnímu orgánu k dalšímu řízení. Tento orgán dne 14. září 2004 znovu rozhodl ve prospěch COL a uložil účastnicím původního řízení povinnost uzavřít dodatek ke smlouvě o propojení pro pokrytí služeb ADSL.
8 Předseda regulačního orgánu zamítl dne 20. ledna 2005 opětovné odvolání TO2. Toto rozhodnutí se stalo konečným a vykonatelným.
9 Český občanský soudní řád umožňuje v tomto případě podat k soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení, v daném případě Obvodnímu soudu pro Prahu 3, žalobu na neplatnost.
10 Podle tohoto soudu TO2 tvrdí, že rozhodnutí regulačního orgánu je v rozporu s Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, uzavřenou a schválenou jménem Společenství rozhodnutím Rady a Komise 94/910/ESUO, ES, Euratom ze dne 19. prosince 1994 (Úř. věst. L 360, s. 1), jakož i s přístupovou a rámcovou směrnicí a se směrnicí 97/33.
11 Za těchto podmínek se Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Byl [regulační orgán] oprávněn formou správního rozhodnutí po 1. květnu 2004, tedy po dni přistoupení České republiky k Evropským společenstvím, uložit telekomunikační společnosti s významnou (dominantní) tržní silou na telekomunikačním trhu povinnost uzavřít smlouvu o propojení její sítě s jiným operátorem?
2) Pokud je odpověď na první otázku kladná:
Byl vnitrostátní regulační orgán oprávněn tak učinit pouze za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 2 [přístupové směrnice], tj. také na základě předchozí analýzy trhu provedené v souladu s článkem 16 [rámcové směrnice] a na základě předchozí procedury popsané v článku 6 a článku 7 [rámcové směrnice], nebo (např. podle bodu 15 odůvodnění, článku 3, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 písm. a), čl. 5 odst. 4 a čl. 10 odst. 1 a 2 [přístupové směrnice]) tak mohl učinit i bez předchozí analýzy trhu?
3) Může mít vliv na odpověď na druhou otázku skutečnost, že žádost konkrétního operátora o vydání rozhodnutí o nuceném propojení jeho sítě se sítí operátora s významnou (dominantní) tržní silou na telekomunikačním trhu byla vnitrostátnímu regulačnímu orgánu doručena a řízení o této žádosti před ním z rozhodující části probíhalo před 1. květnem 2004, tj. přede dnem přistoupení České republiky k Evropským společenstvím?
4) Pokud v rozhodné době – v období od 1. května 2004 do 30. dubna 2005 – Česká republika neprovedla v dostatečném rozsahu výše uvedené směrnice, je možno použít přímo [rámcovou] a [přístupovou] směrnici, tedy
a) jsou tyto směrnice (některá z nich) bezpodmínečné a dostatečně přesné tak, aby mohly být (soudem) použity namísto vnitrostátního zákona?
b) je operátor s významnou (dominantní) tržní silou na telekomunikačním trhu oprávněn (aktivně subjektivně legitimován) dovolávat se v důsledku nenáležitého provedení [přístupové] a [rámcové] směrnice jejich přímého účinku s ohledem na to, zda tyto směrnice (některá z nich) vůbec zajišťují ochranu zájmů tohoto subjektu, který odmítá uzavřít smlouvy o propojení (v rozsahu služby ADSL) s jinými tuzemskými telekomunikačními operátory (a podle stanoviska vnitrostátního regulačního orgánu, které má být soudem také přezkoumáváno, tak jedná v rozporu s cíli Nového regulačního rámce)?
c) může se tentýž operátor dovolávat přímého účinku řádně neprovedených směrnic (některé z nich), když (i při splnění podmínek ve směrnicích uvedených) se při rozhodování vnitrostátního regulačního orgánu vždy rozhoduje o konkrétních podmínkách propojení sítí operátorů, tedy jde o ukládání konkrétních povinností jednotlivcům?“
Ke znovuotevření ústní části řízení
12 Návrhem došlým kanceláři Soudního dvora dne 9. března 2007 navrhla TO2 znovuotevření ústní části řízení, která byla ukončena dne 27. února 2007 po přednesení stanoviska generálního advokáta.
13 Na podporu svého návrhu TO2 tvrdí, že generální advokát ve svém stanovisku zkoumal argumenty, které účastníkům původního řízení nebyly předloženy, zejména argument vycházející z přímého účinku pozitivní povinnosti provést analýzu trhu, zatímco spor se týká negativní povinnosti nerozhodnout o povinnosti propojení, aniž byla taková analýza provedena.
14 Je třeba připomenout, že Soudní dvůr může podle článku 61 svého jednacího řádu bez návrhu nebo na návrh generálního advokáta nebo na návrh účastníků řízení nařídit znovuotevření ústní části řízení, pokud má za to, že věc není dostatečně objasněna nebo že musí být rozhodnuta na základě argumentu, který nebyl mezi účastníky řízení projednán (rozsudek ze dne 18. června 2002, Philips, C‑299/99, Recueil, s. I‑5475, bod 20).
15 Soudní dvůr se domnívá, že otázka přímého účinku ustanovení dotčených v původním řízení byla vznesena v rámci čtvrté otázky položené předkládajícím soudem a že má všechny poznatky nezbytné pro to, aby na ni mohl odpovědět.
16 Návrh na znovuotevření ústní části řízení podaný TO2 je tedy třeba zamítnout.
K pravomoci Soudního dvora
17 Česká vláda úvodem tvrdí, že Soudní dvůr nemá pravomoc k zodpovězení všech položených otázek z důvodu, že skutkový stav v původním řízení nastal před přistoupením České republiky k Evropské unii.
18 TO2, COL a Komise byly na jednání toho názoru, že Soudní dvůr má pravomoc ratione temporis jednak z toho důvodu, že věc v původním řízení sice zajisté započala v průběhu měsíce února 2003, avšak pokračovala až do vydání rozhodnutí předsedy regulačního orgánu dne 20. ledna 2005, a jednak z důvodu, že podle českých právních předpisů bylo rozhodnutí regulačního orgánu ze dne 30. dubna 2004 zrušeno, zatímco nové rozhodnutí bylo vydáno dne 20. ledna 2005. TO2 navíc upřesňuje, že účelem posledně uvedeného rozhodnutí, které má konstitutivní, a nikoli deklaratorní povahu, není autoritativně konstatovat povinnosti vzešlé ze skutečností, které nastaly předtím, ale položit základy budoucích právních povinností.
19 Z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že žádost COL podaná k regulačnímu orgánu za účelem uložení povinnosti TO2 k poskytnutí propojení se sítí ADSL byla přezkoumána a vyústila v rozhodnutí tohoto orgánu dne 30. dubna 2004, tedy před datem přistoupení České republiky k Unii.
20 Toto rozhodnutí však bylo dne 9. září 2004 zrušeno a nové rozhodnutí bylo vydáno dne 14. září 2004. Posledně uvedené rozhodnutí bylo na základě odvolání potvrzeno předsedou regulačního orgánu dne 20. ledna 2005. Účastníci řízení mají za to, že toto rozhodnutí se stalo konečným a vykonatelným k tomuto datu.
21 Aniž by bylo nutné zkoumat důsledky zrušení rozhodnutí v českém právu, je třeba poukázat jednak na to, že rozhodnutí napadené v původním řízení bylo vydáno po datu přistoupení České republiky k Unii, že upravuje situaci do budoucna, a nikoli do minulosti, a jednak na to, že vnitrostátní soud položil Soudnímu dvoru otázku týkající se právních předpisů Společenství použitelných na spor v původním řízení.
22 Jakmile se předběžné otázky týkají výkladu práva Společenství, Soudní dvůr rozhodne, aniž by se v zásadě musel zabývat okolnostmi, které vnitrostátní soudy přiměly k položení otázek Soudnímu dvoru a za kterých zamýšlejí použít ustanovení práva Společenství, o jehož výklad jej požádaly (rozsudek ze dne 5. prosince 1996, Reisdorf, C‑85/95, Recueil, s. I‑6257, bod 15).
23 Jinak by tomu bylo pouze v případech, kdy by buď ustanovení práva Společenství, o jehož výklad byl Soudní dvůr požádán, nebylo použitelné na skutkové okolnosti sporu v původním řízení, které nastaly před přistoupením nového členského státu k Unii (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 10. ledna 2006, Ynos, C‑302/04, Sb. rozh. s. I‑371, body 35 a 36), nebo by bylo zjevné, že uvedené ustanovení nelze použít (viz výše uvedený rozsudek Reisdorf, bod 16).
24 Tak tomu však v projednávaném případě není. V důsledku toho má Soudní dvůr pravomoc k výkladu výše uvedených směrnic a je namístě odpovědět na otázky položené předkládajícím soudem.
K předběžným otázkám
25 Je namístě zkoumat společně první, druhou a třetí otázku předkládajícího soudu, jejichž podstatou je, zda regulační orgán byl oprávněn s ohledem na ustanovení práva Společenství použitelná po 1. květnu 2004 uložit telekomunikačnímu podniku s významnou tržní silou na telekomunikačním trhu povinnost uzavřít smlouvu o propojení jeho sítě se sítí jiného operátora.
26 V tomto ohledu je namístě upřesnit, s ohledem na ustanovení článku 27 rámcové směrnice a čl. 7 odst. 1 přístupové směrnice, týkající se přechodných ustanovení, jež se použijí bez ohledu na provedení těchto směrnic, že směrnice 97/33, u níž je nesporné, že byla do českého práva provedena zákonem č. 151/2000, působí v potřebném rozsahu nadále.
27 Regulační orgán tudíž mohl, jak právem tvrdí Komise, zasáhnout v rámci směrnice 97/33.
28 Z výše uvedeného vyplývá, že na první, druhou a třetí otázku je namístě odpovědět tak, že na základě přechodných ustanovení přístupové směrnice a rámcové směrnice byl regulační orgán oprávněn přezkoumat povinnost telekomunikačního podniku s významnou tržní silou ve smyslu směrnice 97/33 uzavřít smlouvu o propojení jeho sítě se sítí jiného operátora po 1. květnu 2004 v rámci ustanovení směrnice 97/33.
29 S ohledem na odpověď podanou na první, druhou a třetí otázku již není namístě odpovídat na čtvrtou otázku.
K nákladům řízení
30 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto:
Na základě přechodných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) byl Český telekomunikační úřad oprávněn přezkoumat povinnost telekomunikačního podniku s významnou tržní silou ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/33/ES ze dne 30. června 1997 o propojení v odvětví telekomunikací s cílem zajistit univerzální službu a interoperabilitu uplatněním zásad otevřeného přístupu k síti (ONP), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/61/ES ze dne 24. září 1998, uzavřít smlouvu o propojení jeho sítě se sítí jiného operátora po 1. květnu 2004 v rámci ustanovení směrnice 97/33 v pozměněném znění.
Podpisy.
* Jednací jazyk: čeština.