ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)

29. listopadu 2007

Věc C-8/06 P

Anna Herrero Romeu

v.

Komise Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek – Úředníci – Odměna – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínka stanovená v čl. 4 odst. 1 písm. a) druhé odrážce přílohy VII služebního řádu – Pojem ,práce konaná pro některý jiný stát‘ “

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 25. října 2005, Herrero Romeu v. Komise (T‑298/02, Sb. VS s. I‑A‑295 a II‑1349), a směřující ke zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá.

Shrnutí

1.        Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nové předložení argumentace – Přípustnost – Meze

(Statut Soudního dvora čl. 58; Jednací řád Soudního dvora, čl. 113 odst.  2)

2.        Úředníci – Odměna – Příspěvek za práci v zahraničí – Podmínky přiznání

[Služební řád úředníků, příloha VII článek 4 odst. 1 písm. a)]

1.        Z ustanovení článku 58 statutu Soudního dvora ve vzájemném spojení s čl. 113 odst. 2 jeho jednacího řádu vyplývá, že v rámci kasačního opravného prostředku se navrhovatel může dovolávat jakéhokoli relevantního argumentu s jedinou výhradou, že kasační opravný prostředek nemění předmět sporu před Soudem.

2.        I když se rozdělení pravomocí ve vnitrostátní rovině liší v závislosti na institucionálním uspořádání každého státu, stát musí být v mezinárodním právu veřejném považován za subjekt unitární povahy. S ohledem na toto pojetí se vyžaduje, aby byl stát v ostatních státech a mezinárodních organizacích zastupován systémem jednotného diplomatického zastoupení, který odráží jednotu dotyčného státu v mezinárodním měřítku.

K tomu, aby se mohlo mít za to, že dotyčný úředník pracoval pro „některý jiný stát“, není nezbytné, aby byl zaměstnán ústřední správou tohoto jiného státu; rozhodným prvkem naproti tomu je to, že je funkčně začleněn do stálého zastoupení tohoto státu.

Jak zaměstnanci, kteří pracují pro stát prostřednictvím jeho ústřední správy, tak ti, kteří pracují pro samosprávná společenství prostřednictvím správy tohoto společenství, splňují totiž podmínky stanovené čl. 4 odst. 1 přílohy VII služebního řádu, avšak za podmínky, že jsou formálně začleněni do stálého zastoupení uvedeného státu.

Pro účely výkladu výrazu „práce konaná pro některý jiný stát“ uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. a) druhé odrážce přílohy VII služebního řádu musí tedy být za jedinou rozhodnou skutečnost považována ta, že práce je konána v rámci stálého zastoupení státu. V důsledku toho práce konaná pro vlády nižších politických jednotek států nemůže být považována za práci konanou pro některý jiný stát, pokud dotyčný nebyl formálně začleněn do stálého zastoupení státu. Ze stejného důvodu práce konaná pro společnosti s kapitálem vlastněným právnickými osobami veřejného práva, jež patří do jedné z kategorií obchodních společností, nemůže být považována za práci konanou pro stát.