Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2007 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Finanzgericht Düsseldorf – Německo) – BATIG Gesellschaft für Beteiligungen mbH v. Hauptzollamt Bielefeld

(Věc C-374/06) (1)

(Řízení o předběžné otázce - Daňová ustanovení - Harmonizace právních předpisů - Směrnice (EHS) 92/12 - Výrobky podléhající spotřební dani - Daňové značení - Neoprávněné opuštění režimu s podmíněným osvobozením od daně - Odcizení - Propuštění pro domácí spotřebu na území členského státu odcizení - Nevrácení částky za daňové značení jiného členského státu, které již bylo umístěno na odcizené výrobky)

(2008/C 51/34)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Finanzgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: BATIG Gesellschaft für Beteiligungen mbH

Žalovaný: Hauptzollamt Bielefeld

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Finanzgericht Düsseldorf – Výklad směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (Úř. věst. L 76, s. 1) – Zamítnutí členského státu vrátit částku zaplacenou za daňová značení, která byla umístěna na tabákové výrobky, které byly následně protiprávně vyjmuty z režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně na území jiného členského státu s následkem zaplacení spotřební daně v tomto jiném státě – Krádež cigaret

Výrok

Směrnice Rady 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani, ve znění nařízení Rady (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003 o přizpůsobení ustanovení týkajících se výborů, které jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí, stanovených v právních aktech Rady přijatých konzultačním postupem (jednomyslnost), ustanovením rozhodnutí 1999/468/ES, nebrání právní úpravě členského státu, která vylučuje vrácení částky zaplacené za odebrání daňového značení, které tento členský stát vydal, pokud toto značení bylo umístěno na výrobky podléhající spotřební dani ještě před jejich propuštěním pro domácí spotřebu v tomto členském státě, pokud tyto výrobky byly odcizeny v jiném členském státě, což mělo za následek povinnost zaplatit spotřební daň v tomto jiném členském státě, a pokud nebylo prokázáno, že odcizené výrobky nebudou prodány v členském státě, který uvedené značení vydal.

(1)  Úř. věst. C 326, 30.12.2006.