1. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Podniky, kterým může být vytýkáno protiprávní jednání spočívající v účasti na kartelové dohodě
(Článek 81 odst. 1 ES)
2. Hospodářská soutěž – Pokuty – Pokyny o metodě stanovování pokut – Metoda výpočtu zohledňující různé flexibilní prvky
(Článek 229 ES; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03)
3. Řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Nový žalobní důvod
(Jednací řád Tribunálu, čl. 44 odst. 1, a čl. 48 odst. 2)
4. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Doba trvání protiprávního jednání – Dlouhodobé protiprávní jednání – Zvýšení výchozí částky pokuty o 10 % za rok
(Nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 B)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Snížení částky pokuty v důsledku spolupráce dotčeného podniku – Podmínky
(Nařízení Rady č 17 a nařízení Rady č. 1/2003; sdělení Komise 96/C 207/04)
1. Podnik může být činěn odpovědným za globální kartelovou dohodu i tehdy, je-li prokázáno, že se přímo zúčastnil pouze jednoho nebo více prvků tvořících tuto dohodu, když věděl nebo měl nutně vědět, že koluze, na níž se účastní, byla součástí celkového schématu a že toto celkové schéma zahrnovalo soubor prvků tvořících kartelovou dohodu.
(viz bod 61)
2. Pokyny o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO sice nelze kvalifikovat jako právní normu, vyjadřují však orientační pravidlo chování, podle něhož má být v praxi postupováno a od něhož se Komise může v konkrétním případě odchýlit pouze tehdy, uvede-li důvody, které jsou v souladu se zásadou rovného zacházení. Tribunál tedy musí v rámci přezkumu legality pokut uložených rozhodnutím Komise ověřit, zda Komise vykonala svou posuzovací pravomoc dle metody obsažené v uvedených pokynech, a pakliže by měl konstatovat, že se od ní odchýlila, musí ověřit, zda je tento odklon podložený a právně dostačujícím způsobem odůvodněný.
Omezení své posuzovací pravomoci, které si Komise stanovila přijetím pokynů, není neslučitelné se zachováním podstatného prostoru pro její uvážení. Pokyny obsahují různé pružné prvky, které umožňují Komisi výkon její diskreční pravomoci v souladu s ustanoveními nařízení č. 17 a č. 1/2003, tak jak je vyložil Soudní dvůr. Proto v oblastech, kde si Komise uchovala prostor pro uvážení, se přezkum legality tohoto posouzení zužuje pouze na ověření, zda nedošlo k zjevně nesprávnému posouzení. Prostor pro uvážení Komise a meze, které si Komise v této souvislosti sama stanovila, v zásadě nemají vliv na výkon soudního přezkumu v plné jurisdikci prováděného soudem, v jehož rámci je soud Společenství oprávněn pokutu, kterou Komise uložila, zrušit, snížit nebo zvýšit.
(viz body 74–78)
3. Z ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 48 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu vyplývá, že žaloba musí uvést předmět sporu, jakož i obsahovat stručný popis žalobních důvodů a že nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Nicméně žalobní důvod, který je rozšířením důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v žalobě a který je s ním těsně spjat, musí být prohlášen za přípustný. Analogické řešení platí i ve vztahu k výtce dovolávané na podporu žalobního důvodu.
V rámci žaloby směřující ke zrušení nebo snížení pokuty za protiprávní jednání porušující pravidla Společenství v oblasti hospodářské soutěže uložené podniku na základě rozhodnutí Komise musí být prohlášen za nepřípustný žalobní důvod, poprvé uplatněný v replice, týkající se posouzení závažnosti účasti dotyčného podniku na protiprávním jednání, pokud žaloba obsahuje pouze žalobní důvod vycházející z údajně nepřiměřené povahy uložené pokuty a směřující pouze ke zvýšení výchozí částky pokuty na základě doby trvání protiprávního jednání. Tato výtka nemůže být považována za rozšíření žalobního důvodu. Zpochybnění základního prvku rozhodnutí, jako je posouzení závažnosti protiprávního jednání, musí být totiž specificky formulováno před Tribunálem ve fázi žaloby.
(viz body 90–92)
4. Z pokynů o metodě stanovování pokut udělených podle čl. 15 odst. 2 nařízení č. 17 a čl. 65 odst. 5 Smlouvy o ESUO vyplývá, že Komise nestanovila, že by se posuzování závažnosti a posuzování délky trvání protiprávního jednání měla jakkoli překrývat nebo že by mezi nimi měl panovat vztah vzájemné závislosti. Pokud si Komise toliko vyhradila možnost zvýšení u dlouhodobých protiprávních jednání za každý rok jejich trvání až o 10 % částky stanovené za závažnost protiprávního jednání, nijak ji to nezavazuje k tomu, aby toto procento stanovila v závislosti na intenzitě aktivity kartelové dohody nebo na jejích dopadech, či dokonce podle závažnosti protiprávního jednání. Rozhodnutí o tom, jaká míra navýšení bude uplatněna z důvodu délky trvání protiprávního jednání, totiž přísluší Komisi v rámci jejího prostoru pro uvážení.
(viz body 95–96, 98)
5. Při posuzování spolupráce poskytnuté účastníky kartelové dohody má Komise široký prostor pro uvážení pro hodnocení kvality a užitečnosti spolupráce určitého podniku, zejména v porovnání s přispěním jiných podniků. Shledána může být pouze vada spočívající ve zjevně nesprávném posouzení Komise. Komise však nemůže v rámci tohoto posuzování porušovat zásadu rovného zacházení.
(viz bod 105)