1. Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Soud místa plnění smluvního závazku, o nějž se jedná
[Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 1 písm. b) první odrážka]
2. Soudní spolupráce v občanských věcech – Příslušnost a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech – Nařízení č. 44/2001 – Zvláštní příslušnost – Soud místa plnění smluvního závazku, o nějž se jedná
[Nařízení Rady č. 44/2001, čl. 5 bod 1 písm. b) první odrážka]
1. Pravidlo o zvláštní příslušnosti ve smluvních věcech stanovené v čl. 5 bodě 1 nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech odpovídá cíli úzkého vztahu a je odůvodněno existencí úzkého vztahu mezi smlouvou a soudem, který má o sporu rozhodnout.
Na základě uvedeného pravidla může být žalovaný žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo musí být splněn, jelikož tento soud se považuje za soud, který má úzký vztah se smlouvou.
Za účelem posílení hlavního cíle sjednocení pravidel o soudní příslušnosti ve snaze o zajištění předvídatelnosti definuje nařízení č. 44/2001 toto určující hledisko pro prodej zboží samostatně.
Na základě čl. 5 bodu 1 písm. b) první odrážky uvedeného nařízení je totiž místem plnění zmíněného závazku místo na území členského státu, kam podle smlouvy zboží bylo nebo mělo být dodáno.
(viz body 22–25)
2. Článek 5 bod 1 písm. b) první odrážka nařízení č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán tak, že se toto ustanovení použije v případě více míst dodání v témže členském státě. Toto ustanovení totiž směřuje ke sjednocení pravidel o soudní příslušnosti, a tedy k přímému stanovení příslušného soudu, aniž by odkazovalo na vnitrostátní pravidla členských států, přičemž chrání cíle předvídatelnosti pravidel o příslušnosti a úzkého vztahu mezi sporem a soudem, který má o něm rozhodnout, sledované nařízením. Z použitelnosti tohoto ustanovení však nelze dovodit, že toto ustanovení nutně přiznává konkurenční příslušnost všem soudům, v jejichž obvodu zboží bylo nebo mělo být dodáno. Tím, že určuje samostatně jako „místo plnění“ místo, kde závazek, který charakterizuje smlouvu, musí být splněn, zákonodárce Společenství zamýšlel soustředit soudní příslušnost pro spory týkající se všech smluvních závazků na místo plnění a stanovit jedinou soudní příslušnost pro všechny nároky ze smlouvy. Jelikož zvláštní příslušnost uvedená ve zmíněném ustanovení je za účelem užitečné organizace řízení v zásadě odůvodněna existencí obzvláště úzkého vztahu mezi smlouvou a soudem, který má o sporu rozhodnout, v případě více míst dodání zboží je v zásadě třeba pro účely použití dotčeného ustanovení rozumět místem plnění místo, které zajišťuje nejužší vztah mezi smlouvou a příslušným soudem.
V tomto případě je soudem příslušným k rozhodnutí o všech nárocích ze smlouvy o prodeji zboží soud, v jehož obvodu se nachází místo hlavního dodání, které musí být určeno v závislosti na ekonomických kritériích. Při neexistenci určujících kritérií pro zjištění místa hlavního dodání může žalobce žalovat žalovaného u soudu místa dodání podle své volby.
(viz body 30–34, 37, 39–40, 42, 45 a výrok)