Věc C-274/05
Komise Evropských společenství
v.
Řecká republika
„Nesplnění povinnosti státem — Směrnice 89/48/EHS — Pracovníci — Uznávání diplomů“
Stanovisko generálního advokáta Y. Bota přednesené dne 19. dubna 2007 I ‐ 7974
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 23. října 2008 I ‐ 7992
Shrnutí rozsudku
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Pracovníci – Uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy – Směrnice 89/48
(Směrnice Rady 89/48, článek 1 a článek 3)
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Pracovníci – Uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy – Směrnice 89/48
(Směrnice Rady 89/48, čl. 4 odst. 1 písm. b) třetí pododstavec a článek 10)
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Pracovníci – Uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy – Směrnice 89/48
(Směrnice Rady 89/48, čl. 8 odst. 1)
Volný pohyb osob – Svoboda usazování – Pracovníci – Uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy – Směrnice 89/48
(Směrnice Rady 89/48, článek 3)
Povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 89/48 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19, neplní členský stát, který neuznává diplomy vydané příslušnými orgány jiného členského státu po ukončení vzdělání poskytovaného v rámci dohody, podle níž je vzdělání poskytované soukromým zařízením v tomto členském státě uvedenými orgány uznáváno za rovnocenné. S výhradou ustanovení článku 4 uvedené směrnice dává čl. 3 první pododstavec písm. a) této směrnice každému žadateli, který je držitelem „diplomu“ ve smyslu této směrnice, jenž mu umožňuje vykonávat regulovanou činnost v členském státě, právo vykonávat stejné povolání v jakémkoli jiném členském státě.
I když je pravda, že definice pojmu „diplom“ uvedená v čl. 1 písm. a) směrnice 89/48 obsahuje určité výhrady, pokud jde o použitelnost této směrnice na kvalifikace získané ve třetích státech, ani čl. 1 písm. a) uvedené směrnice, ani žádné jiné její ustanovení neobsahuje žádné omezení, pokud jde o členský stát, v němž musí žadatel získat svou odbornou kvalifikaci. Ze zmíněného čl. 1 písm. a) prvního pododstavce totiž výslovně vyplývá, že postačí, že bylo vzdělání získáno „převážně ve Společenství“. Toto slovní spojení se vztahuje jak na vzdělání zcela získané v členském státě, který vydal dotčený doklad o vzdělání, tak na vzdělání částečně nebo zcela získané v jiném členském státě.
Takové omezení navíc nelze ničím odůvodnit, jelikož hlavní otázkou při rozhodování ohledně použitelnosti směrnice 89/48 je, zda žadatel je, či není oprávněn vykonávat regulované povolání v členském státě. Podle systému zavedeného touto směrnicí není diplom uznán na základě vnitřní hodnoty vzdělání, po jehož ukončení je vydán, nýbrž proto, že v členském státě, ve kterém byl vydán nebo uznán, umožňuje přístup k regulovanému povolání. Rozdíly v délce nebo obsahu vzdělání získaného v jiném členském státě a vzdělání poskytovaného v hostitelském členském státě tedy nemohou dostatečně odůvodnit odmítnutí uznat dotčenou odbornou kvalifikaci. Pokud jsou tyto rozdíly podstatné, mohou nanejvýš odůvodnit požadavek hostitelského členského státu, aby žadatel v souladu s článkem 4 uvedené směrnice splnil jedno nebo druhé vyrovnávací opatření stanovené v tomto ustanovení.
Mimoto, podle samotného znění směrnice 89/48 nemusí být vzdělání nutně získáno na univerzitě nebo vysoké škole. Podle čl. 1 písm. a) druhé odrážky této směrnice totiž stačí, když je získáno v „zařízení rovnocenné úrovně [vzdělání]“. V důsledku toho není cílem podmínky zakotvené v tomto ustanovení zajistit, aby vzdělávací zařízení splňovalo formální podmínky ohledně svého statutu, ale odkazuje v zásadě na stupeň poskytovaného vzdělání. Tato podmínka má úzkou souvislost s povahou vydaného diplomu. Posouzení v tomto ohledu musí tudíž náležet příslušnému orgánu vydávajícímu daný diplom, který se musí ujistit, že je tento diplom vydáván pouze osobám dostatečně kvalifikovaným k výkonu regulovaného povolání, k němuž umožňuje přístup.
Obecný systém uznávání vysokoškolských diplomů upravený směrnicí 89/48 je totiž založen na vzájemné důvěře členských států v odborné kvalifikace, které udělují. Tento systém v podstatě zavádí domněnku, podle níž je kvalifikace žadatele oprávněného vykonávat regulované povolání v členském státě dostatečná k výkonu téhož povolání v ostatních členských státech. Tomuto systému, který neprovádí žádnou harmonizaci vzdělávání umožňujícího přístup k regulovaným povoláním, je vlastní, že je věcí pouze příslušných orgánů vydávajících diplomy umožňující přístup k takovým povoláním, aby ve světle norem použitelných v rámci jejich systému odborného vzdělávání ověřily, zda jsou podmínky pro jejich vydání splněny. Článek 8 odst. 1 směrnice 89/48 výslovně hostitelskému členskému státu ukládá povinnost, aby jako důkaz, že podmínky uznání diplomu jsou splněny, každopádně přijal potvrzení a doklady vydané příslušnými orgány jiných členských států. Hostitelský členský stát tudíž tím, že neuznává diplomy vydané příslušnými orgány jiného členského státu po ukončení vzdělání poskytovaného v rámci dohody, podle níž je vzdělání poskytované soukromým zařízením v hostitelském členském státě uvedenými orgány uznáváno za rovnocenné, neplní povinnosti, které pro něj vyplývají z článků 1 a 3 směrnice 89/48.
(viz body 26–31, 34–35, 76, výrok 1)
Povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 89/48 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19, neplní členský stát, který stanoví uplatnění vyrovnávacích opatření ve více případech, než umožňuje uvedená směrnice.
Bez ohledu na článek 3 směrnice 89/48 může podle článku 4 téže směrnice hostitelský členský stát v určitých případech vymezených tímto článkem požadovat, aby žadatel prokázal odbornou praxi určené délky, aby absolvoval adaptační období nepřesahující 3 roky nebo aby složil zkoušku způsobilosti.
Podle čl. 4 odst. 1 písm. b) třetího pododstavce uvedené směrnice musí hostitelský členský stát, který uloží taková vyrovnávací opatření, dát žadateli v zásadě právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti. Odchylně od této zásady může hostitelský členský stát trvat buď na adaptačním období, nebo na zkoušce způsobilosti u povolání, „jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným [stálým] předpokladem dotyčné odborné činnosti“. Zavedení odchylek od práva volby žadatele je u ostatních povolání možné pouze po uplatnění postupu stanoveného v článku 10 téže směrnice, který především předpokládá, že Komisi bude sdělen návrh odchylky, a který Komisi dává možnost, aby se proti tomuto návrhu postavila ve lhůtě tří měsíců od jeho sdělení.
Ustanovení vnitrostátního práva je tudíž v rozporu s čl. 4 odst. 1 písm. b) třetím pododstavcem a článkem 10 směrnice 89/48 v rozsahu, v němž se odchyluje od zásady, podle níž právo volby druhu vyrovnávacích opatření náleží žadateli nejen u povolání vyžadujících znalosti vnitrostátního práva, ale rovněž u „všech ostatních povolání, která jsou předmětem zvláštních ustanovení“.
(viz body 42–43, 76, výrok 1)
Povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 89/48 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19, neplní členský stát, který orgánu hostitelského členského státu přiznává pravomoc posoudit, zda „vzdělávací zařízení, v němž žadatel absolvoval své vzdělání, je vysokou školou“ a do jaké míry „má žadatel odbornou praxi požadovanou v případě, že délka vzdělání je nejméně o jeden rok kratší než délka vzdělání, která je vyžadována v dotyčném členském státě k výkonu stejného povolání“.
Podle čl. 8 odst. 1 uvedené směrnice hostitelský členský stát přijme potvrzení a doklady vydané příslušnými orgány členských států, které musí dotyčná osoba předložit spolu s žádostí o výkon dotyčného povolání jako důkaz, že podmínky stanovené v článcích 3 a 4 uvedené směrnice jsou splněny. Ustanovení vnitrostátního práva je tudíž v rozporu s čl. 8 odst. 1 směrnice 89/48 v rozsahu, v němž orgánu hostitelského členského státu svěřuje pravomoc provádět ověření skutkových okolností, které jsou podle téhož článku doloženy s konečnou platností potvrzeními a doklady vydanými příslušnými orgány členského státu původu.
(viz body 46–47, 76, výrok 1)
Povinnosti, které pro něj vyplývají ze směrnice 89/48 o obecném systému pro uznávání vysokoškolských diplomů vydaných po ukončení nejméně tříletého odborného vzdělávání a přípravy, ve znění směrnice 2001/19, neplní členský stát, který ve veřejném sektoru bez dalších podmínek neumožňuje nové zařazení na pracovní místo vyššího stupně u osob, které byly přijaty na stupeň nižší, než na který by si mohly činit nárok, kdyby jejich diplomy byly uznány v souladu s článkem 3 uvedené směrnice.
Ustanovení směrnice totiž musí být provedena s nepopiratelnou závazností, s konkrétností, přesností a jasností požadovanými k uspokojení požadavku právní jistoty. Ustanovení vnitrostátního práva, které nezajišťuje nezbytnou právní jistotu pro osoby, které nastoupily na nižší stupeň, než na který by měly právo, kdyby jejich diplomy byly uznány v souladu s článkem 3 směrnice 89/48, v rozsahu, v němž musí úředník, který byl nesprávně zařazen na daný stupeň, čekat osm let od svého nástupu předtím, než může být nově zařazen na pracovní místo vyšší kategorie, a v němž může požádat o své nové zařazení pouze tehdy, pokud se uvolní pracovní místo vyšší kategorie u téhož ministerstva nebo téže právnické osoby veřejného práva, je tudíž v rozporu s článkem 3 směrnice 89/48.
(viz body 54–59, 76, výrok 1)