Keywords
Summary

Keywords

1. Řízení – Vedlejší účastenství – Námitka nepřípustnosti nevznesená žalovanou

(Statut Soudního dvora čl. 40 čtvrtý pododstavec; jednací řád Soudního dvora čl. 93 odst. 4)

2. Právo Společenství – Zásady – Rovné zacházení – Diskriminace na základě státní příslušnosti

(Akt o přistoupení z roku 1985; nařízení Rady č. 27/2005)

3. Přistoupení nových členských států ke Společenstvím – Španělsko – Rybolov

(Akt o přistoupení z roku 1985 články 156 až 164; nařízení Rady č. 27/2005)

4. Rybolov – Zachování mořských zdrojů – Režim rybolovných kvót

(Nařízení Rady č. 2371/2002, čl. 20)

Summary

1. Podle čl. 40 čtvrtého pododstavce statutu Soudního dvora se návrhová žádání obsažená v návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení omezí na podporu návrhových žádání jednoho z hlavních účastníků řízení. Mimoto podle čl. 93 odst. 4 jednacího řádu musí vedlejší účastník přijmout stav řízení, jaký je tu v době jeho vstupu do něj. Nemá tedy právo vznést námitku nepřípustnosti, která nebyla vyjádřena v návrhových žádáních žalované.

(viz body 27–28)

2. Tím, že v nařízení č. 27/2005, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů, nezacházela se Španělským královstvím stejně jako se členskými státy, které se účastnily původního rozdělení rybolovných kvót před přistoupením uvedeného členského státu ke Společenství, nebo pozdějších rozdělení v průběhu přechodného období, se Rada vůči němu nedopustila diskriminujícího jednání.

Je totiž třeba rozlišit pojem „přístup do vod“ od pojmu „přístup ke zdrojům“. Pokud Španělské království může mít po skončení přechodného období znovu přístup do vod Severního moře a Baltského moře, nevyplývá z toho, že španělská plavidla mohou mít přístup ke zdrojům těchto dvou moří ve stejné míře jako plavidla členských států, které se účastnily původního rozdělení nebo pozdějších rozdělení.

(viz body 47, 51)

3. Tím, že v nařízení č. 27/2005, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů, Španělskému království nepřidělila určité rybolovné kvóty v Severním a Baltském moři, Rada neporušila akt o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky. Články 154 až 166 uvedeného aktu definují režim použitelný v odvětví rybolovu pouze pro přechodné období. Uvedené články tedy v zásadě nemohou sloužit jako základ pro požadavky týkající se období, které začalo až po skončení přechodného období. Při skončení přechodného období se tedy použije acquis communautaire obsahující rozdělovací klíč stanovený právní úpravou existující v okamžiku přistoupení Španělského království.

(viz body 59, 61, 63)

4. Požadavku relativní stability rozdělení rybolovných práv mezi členské státy, stanovenému v čl. 20 odst. 1 nařízení č. 2371/2000 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, je třeba rozumět jako požadavku na zachování procentuální sazby stanovené pro jednotlivé členské státy, přičemž původně stanovený rozdělovací klíč se nadále použije až do přijetí pozměňujícího nařízení. V míře, v níž uplatnění zásady relativní stability na stávající rybolovná práva vyžaduje zachování již stanoveného klíče rozdělení mezi členské státy, vytvoření prvního klíče rozdělení mezi členské státy implikuje přidělení nových rybolovných práv a rozdělení, které bere ohled na zájmy všech členských států. Pojem zájmu může zahrnout i potřebu zachování relativní stability rybolovných činností, ale není na tuto potřebu omezen. Jakmile je první rozdělovací klíč stanoven pro členské státy, zejména poté, co tyto státy vykonaly v určité oblasti své právo odlovu určitých druhů ryb, pro něž Společenství stanovilo celkovou kvótu, rozhodne Rada s ohledem na zájmy všech členských států v souladu s ustanovením čl. 20 odst. 2 nařízení č. 2371/2002. Jelikož v takovém případě samozřejmě nelze zachovat žádný rozdělovací klíč, nevzniká nutnost uplatnit ustanovení čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení.

(viz body 85–88)