Keywords
Summary

Keywords

1. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Bloková výjimka – Dohody v odvětví motorových vozidel – Nařízení č. 1475/95

(Nařízení Komise č. 1475/95, čl. 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka)

2. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Bloková výjimka – Dohody v odvětví motorových vozidel – Nařízení č. 1475/95

(Nařízení Komise č. 1475/95, čl. 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka)

3. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Bloková výjimka – Dohody v odvětví motorových vozidel – Nařízení č. 1475/95

(Nařízení Komise č. 1475/95, čl. 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka)

4. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Bloková výjimka – Dohody v odvětví motorových vozidel – Nařízení č. 1475/95 a 1400/2002

(Nařízení Komise č. 1475/95 a č. 1400/2002)

5. Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Zákaz – Bloková výjimka – Dohody v odvětví motorových vozidel – Vstup nařízení (ES) č. 1400/2002 v platnost

(Nařízení Komise č. 1475/95, čl. 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka a nařízení Komise č. 1400/2002)

Summary

1. Článek 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka nařízení č. 1475/95 o použití čl. [81] odst. 3 [ES] na kategorie dohod o distribuci a servisu motorových vozidel, který dodavateli přiznává zvláštní právo vypovědět dohodu s výpovědní lhůtou minimálně jeden rok v případě „potřeby reorganizace celé sítě nebo její podstatné části“, musí být vykládán v tom smyslu, že existence této potřeby předpokládá významnou změnu, jak z věcného, tak ze zeměpisného hlediska, distribučních struktur dotčeného dodavatele, která musí být přijatelně odůvodněna hospodářskou účinností na základě vnějších nebo vnitřních objektivních okolností podniku dodavatele, které mohou s ohledem na prostředí hospodářské soutěže, v němž se nachází uvedený dodavatel, v případě neexistence rychlé reorganizace distribuční sítě posledně jmenovaného, narušit účinnost stávajících struktur uvedené sítě. Případné nepříznivé hospodářské důsledky, které by dodavatel mohl utrpět, pokud by vypověděl dohodu o distribuci s výpovědní lhůtou dva roky, jsou v tomto ohledu relevantní. Vnitrostátním soudům a rozhodčím orgánům náleží posoudit v závislosti na souhrnu konkrétních okolností sporu, který jim byl předložen, zda jsou uvedené podmínky splněny.

(viz bod 40 a výrok)

2. Článek 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka nařízení č. 1475/95 o použití čl. [81] odst. 3 [ES] na kategorie dohod o distribuci a servisu motorových vozidel, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je legalita výpovědi s výpovědní lhůtou jeden rok napadena distributorem před vnitrostátními soudy nebo rozhodčími orgány, dodavateli náleží prokázat, že podmínky uvedeného ustanovení pro uplatnění práva výpovědi s výpovědní lhůtou jeden rok jsou splněny. Otázka způsobu, jakým má být takový důkaz poskytnut, spadá do působnosti vnitrostátního práva.

(viz bod 44 a výrok)

3. Článek 5 odst. 3 první pododstavec první odrážka nařízení č. 1475/95 o použití čl. [81] odst. 3 [ES] na kategorie dohod o distribuci a servisu motorových vozidel, musí být vykládán v tom smyslu, že neukládá dodavateli, který vypovídá dohodu o distribuci podle uvedeného ustanovení, ani formálně odůvodnit rozhodnutí o výpovědi, ani před výpovědí stanovit plán reorganizace.

Toto ustanovení se totiž tím, že stanoví, že podmínky výjimky stanovené nařízením „nemají vliv“ na právo dodavatele vypovědět dohodu s výpovědní lhůtou minimálně jeden rok v případě potřeby reorganizace celé sítě nebo její podstatné části, omezuje na zavedení v uvedeném nařízení pouhé možnosti, která s výhradou dodržení podmínek pro uplatnění stanovených v uvedeném ustanovení neomezuje smluvní svobodu stran, jak je vykonávána v rámci platného vnitrostátního práva. Neukládá dodavateli žádnou konkrétní povinnost ohledně formálního odůvodnění takové výpovědi či formy nebo obsahu reorganizace a takové povinnosti ostatně nevyplývají z žádného jiného ustanovení uvedeného nařízení. Za těchto podmínek otázka, zda musí být výpověď dohody s výpovědní lhůtou jeden rok v souladu s tímto ustanovením formálně odůvodněna, nebo zda musí dodavatel před oznámením výpovědi stanovit plán reorganizace, spadá pouze do působnosti vnitrostátního práva.

(viz body 47–49, 51 a výrok)

4. Nařízení č. 1475/95 o použití čl. [81] odst. 3 [ES] na kategorie dohod o distribuci a servisu motorových vozidel, jakož i nařízení č. 1400/2002 o použití čl. 81 odst. 3 ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel se, coby nařízení provádějící čl. 81 odst. 3 ES, omezují na poskytnutí hospodářským subjektům dotčeného odvětví určitých možností, které jim navzdory existenci určitých typů ustanovení omezujících hospodářskou soutěž v jejich dohodách v dané oblasti, umožní uniknout zákazu uvedenému v čl. 81 odst. 1 ES. Ustanovení uvedených nařízení nicméně hospodářským subjektům neukládají využít uvedených možností tak, že stanoví závazné povinnosti, které se přímo dotýkají platnosti nebo obsahu smluvních ustanovení nebo které ukládají smluvním stranám přizpůsobit obsah jejich dohody.

(viz bod 56)

5. Vstup v platnost nařízení č. 1400/2002 o použití čl. 81 odst. 3 ES na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel sám o sobě nevyvolal potřebu reorganizace distribuční sítě dodavatele ve smyslu čl. 5 odst. 3 prvního pododstavce první odrážky nařízení č. 1475/95 o použití čl. [81] odst. 3 [ES] na kategorie dohod o distribuci a servisu motorových vozidel. I když totiž podstatné změny systému výjimek zavedené nařízením č. 1400/2002 mohly přimět některé dodavatele k provedení změn v jejich dohodách o distribuci za účelem zajištění, aby nadále spadaly pod blokovou výjimku, tyto změny mohly vyplývat z jednoduchých úprav platných dohod, aniž by taková úprava automaticky vyvolala potřebu vypovědět uvedené dohody, a v žádném případě, potřebu reorganizace celé uvedené distribuční sítě nebo její podstatné části.

Nicméně tento vstup v platnost mohl, v závislosti na konkrétní organizaci distribuční sítě jednotlivých dodavatelů, vyvolat potřebu změn takového významu, že byly opravdovou reorganizací uvedené sítě ve smyslu čl. 5 odst. 3 prvního pododstavce první odrážky nařízení č. 1475/95. Taková reorganizace tedy zejména mohla být nezbytná, pokud s cílem mít nadále výhodu blokové výjimky se dodavatel, který před vstupem nařízení č. 1400/2002 v platnost kombinoval výhradní distribuci a selektivní distribuci, rozhodl organizovat svoji distribuční síť výhradně v souladu se systémem selektivní distribuce nebo se rozhodl zachovat systém výhradní distribuce pouze pro prodejní servis se současným zavedením systému selektivní distribuce pro poprodejní servis prováděný schválenými servisními pracovníky.

Vnitrostátním soudům a rozhodčím orgánům náleží posoudit, v závislosti na souhrnu konkrétních okolností sporu, který jim byl předložen, a zejména v závislosti na důkazech poskytnutých k tomuto účelu dodavatelem, zda změny provedené posledně jmenovaným jsou takovou reorganizací jeho distribuční sítě a zda vstup nařízení č. 1400/2002 v platnost vyvolal potřebu takové reorganizace.

(viz body 58–59, 61–65, výrok)