ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)

7. února 2007

Věc T-175/04

Donal Gordon

v.

Komise Evropských společenství

„Úředníci – Žaloba na neplatnost – Posudek o vývoji služebního postupu – Úplná a trvalá invalidita – Zánik právního zájmu na podání žaloby – Nevydání rozhodnutí ve věci – Žaloba na náhradu škody – Nepřípustnost“

Předmět:         Žaloba, jejímž předmětem je jednak návrh na zrušení rozhodnutí ze dne 11. prosince 2003 zamítajícího stížnost podanou proti rozhodnutí ze dne 28. dubna 2003 potvrzujícímu posudek o vývoji služebního postupu, jenž se týkal žalobce, za období od 1. července 2001 do 31. prosince 2002, a jednak návrh na náhradu škody směřující k úhradě újmy, kterou žalobce údajně utrpěl.

Rozhodnutí: Rozhodnutí o návrhových žádáních na zrušení se nevydá. Žaloba na náhradu škody se odmítá jako nepřípustná. Každý účastník řízení ponese vlastní náklady.

Shrnutí

1.      Úředníci – Žaloba – Právní zájem na podání žaloby

(Služební řád, články 53, 78, 90 a 91; příloha VIII, článek 14)

2.      Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky

[Statut Soudního dvora, článek 21 a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Soudu, čl. 44 odst. 1 písm. c)]

1.      Jelikož se posudek o vývoji služebního postupu v zásadě dotýká zájmů osoby pouze do doby konečného ukončení její služby, nemá již poté úředník žádný zájem na podání nebo dalším projednávání žaloby proti takovému posudku, ledaže prokáže existenci zvláštní okolnosti odůvodňující osobní zájem na jeho zrušení.

Pokud se jedná o úředníka, který musel v průběhu soudního řízení odejít do důchodu z důvodu úplné a trvalé invalidity, která v zásadě definitivně ukončuje jeho služební postup, možnost jeho případného přeřazení podle článku 14 přílohy VIII služebního řádu představuje pouze nejistou okolnost, zakládající pouze hypotetický zájem, a tudíž nepostačující pro zjištění, že by v případě nezrušení napadeného posudku došlo k zásahu do jeho právního postavení. V tomto ohledu není dobrovolnost nebo nedobrovolnost odchodu ze služby rozhodná pro posouzení existence právního zájmu na podání žaloby.

Ani právo na účinnou soudní ochranu nemůže žalobci přiznat nárok na to, aby soud Společenství o takové žalobě na neplatnost rozhodl, neboť pouze obsahuje právo obrátit se na soud ohledně úkonů orgánů Společenství, které nepříznivě zasahují do právního postavení žalobce, pokud se dotýkají jeho zájmů.

(viz body 28, 32 až 34 a 37)

Odkazy: Soudní dvůr, 21. ledna 1987, Stroghili v. Účetní dvůr, 204/85, Recueil, s. 389, bod 11; Soudní dvůr, 1. října 2004, Pérez Escolar v. Komise, C‑379/03 P, nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, body 41 a 42; Soud, 30. listopadu 1998, N v. Komise, T‑97/94, Recueil FP, s. I‑A‑621 a II‑1879, body 26 a 27; Soud, 2. června 2003, Forum 187 v. Komise, T‑276/02, Recueil, s. II‑2075, bod 50; Soud, 31. května 2005, Dionyssopoulou v. Rada, T‑105/03, Sb. VS s. I‑A‑137 a II‑621, bod 20; Soud, 21. února 2006, V v. Komise, T‑200/03 a T‑313/03, Sb. VS I‑A‑317 a II‑1549, bod 184

2.      Aby byly splněny požadavky stanovené článkem 21 statutu Soudního dvora a čl. 44 odst. 1 písm. c) jednacího řádu Soudu, musí žaloba směřující k náhradě škody údajně způsobené orgánem Společenství obsahovat skutečnosti, které umožní identifikovat jednání, které žalobce orgánu vytýká, důvody, pro které se domnívá, že existuje příčinná souvislost mezi jednáním a škodou, kterou údajně utrpěl, jakož i povahu a rozsah této škody. Naproti tomu žaloba směřující k získání neurčené náhrady škody postrádá potřebnou přesnost, a musí být v důsledku toho považována za nepřípustnou.

Tak tomu je v případě žaloby úředníka, která se omezuje na požadavek přiznání náhrady škody způsobené jeho služebnímu postupu, jeho zdraví a dobrému stavu, avšak neuvádí částku ani nepředkládá dostatečně přesné skutečnosti umožňující určení rozsahu náhrady škody, aniž by prokázal nebo alespoň uvedl zvláštní okolnosti, které by mu v poskytnutí těchto upřesňujících údajů mohly bránit.

Pokud jde o nemajetkovou újmu, bez ohledu na to, zda je požadována symbolická náhrada této újmy nebo náhrada skutečné újmy, je na žalobci, aby upřesnil povahu tvrzené nemajetkové újmy, s ohledem na jednání vytýkané orgánu, a rovněž alespoň přibližně uvedl hodnotu celkové nemajetkové újmy.

(viz body 42 až 45)

Odkazy: Soudní dvůr, 2. prosince 1971, Zuckerfabrik Schöppenstedt v. Rada, 5/71, Recueil, s. 975, bod 9; Soud, 10. července 1990, Automec v. Komise, T‑64/89, Recueil, s. II‑367, body 75 až 77; Soud, 20. září 1990, Hanning v. Parlament, T‑37/89, Recueil, s. II‑463, bod 82; Soud, 1. července 1994, Osório v. Komise, T‑505/93, Recueil FP, s. I‑A‑179 a II‑581, body 33 a 35; Soud, 15. února 1995, Moat v. Komise, T‑112/94, Recueil FP, s. I‑A‑37 a II‑135, body 32, 37 a 38; Soud, 29. ledna 1998, Affatato v. Komise, T‑157/96, Recueil FP, s. I‑A‑41 a II‑97, bod 38