Rozsudek Tribunálu ze dne 2. března 2010 — Arcelor v. Parlament a Rada

(Věc T-16/04) (1)

(„Životní prostředí - Směrnice 2003/87/ES - Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů - Návrh na neplatnost - Neexistence bezprostředního a osobního dotčení - Návrh na náhradu škody - Přípustnost - Dostatečně závažné porušení ustanovení vyšší právní síly, které přiznává práva jednotlivcům - Právo na vlastnictví - Svobodný výkon podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti - Proporcionalita - Rovné zacházení - Svoboda usazování - Právní jistota“)

2010/C 100/52

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Arcelor SA (Lucemburk, Lucembursko) (zástupci: původně W. Deselaers, B. Meyring a B. Schmitt-Rady, poté W. Deselaers a B. Meyring, advokáti)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: původně K. Bradley a M. Moore, poté L. Visaggio a I. Anagnostopoulou, zmocněnci); a Rada Evropské unie (zástupci: původně B. Hoff-Nielsen a M. Bishop, poté E. Karlsson a A. Westerhof Löfflerova a nakonec A. Westerhof Löfflerova a K. Michoel, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalované: Evropská komise (zástupce: U. Wölker, zmocněnec)

Předmět věci

Návrh na částečné zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631) na jedné straně a návrh na náhradu škody, která žalobkyni vznikla v důsledku přijetí uvedené směrnice, na straně druhé.

Výrok rozsudku

(1)  Úř. věst. C 71, 20.3.2004.