1. Podpory poskytované státy – Nařízení č. 659/1999
– Časová působnost
(Nařízení Rady č. 659/1999)
2. Podpory poskytované státy – Pravomoci Komise a vnitrostátních soudů – Úloha vnitrostátních soudů
(Článek 87 ES a čl. 88 odst. 3 ES)
3. Podpory poskytované státy – Záměry podpor – Poskytnutí podpory v rozporu se zákazem stanoveným čl. 88 odst. 3 ES
(Čl. 87 odst. 1 ES a čl. 88 odst. 3 ES)
4. Podpory poskytované státy – Dodržování pravidel Společenství – Úloha vnitrostátních soudů
1. Pokud nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku [88 ES], obsahuje procesní pravidla, použijí se tato pravidla na všechna správní řízení v oblasti státních podpor projednávaná před Komisí v okamžiku, kdy uvedené nařízení vstoupilo v platnost, a sice dne 16. dubna 1999.
(viz bod 34)
2. Provádění systému kontroly státních podpor je úkolem jednak Komise, a jednak vnitrostátních soudů, jež plní odlišné úlohy, které se vzájemně doplňují.
Zatímco posouzení slučitelnosti opatření podpory se společným trhem patří do výlučné pravomoci Komise, jejíž jednání podléhá přezkumu soudů Společenství, dbají vnitrostátní soudy o ochranu práv procesních subjektů v případě porušení povinnosti předběžného oznámení státních podpor Komisi podle čl. 88 odst. 3 ES.
V této úloze vnitrostátní soudy musejí vzít plně v úvahu rovněž zájem Společenství.
Co se týče podpory protiprávní z důvodu porušení povinnost oznámení při jejím poskytnutí, ve formě částečné slevy z daně, nebylo by v souladu se zájmem Společenství nařídit takovou slevu ve prospěch ostatních podniků, pokud je účinkem takového rozhodnutí rozšíření okruhu příjemců podpory, a tak rozšíření účinků této podpory namísto jejich odstranění.
Vnitrostátní soudy totiž musí dbát o to, aby nápravná opatření, která nařizují, mohla skutečně odstranit účinky podpory, při jejímž poskytnutí byl porušen čl. 88 odst. 3 ES, a ne pouze rozšířit podporu na širší skupinu příjemců.
Mimoto i za předpokladu, že by žádosti o poskytnutí protiprávní podpory mohly být postaveny na roveň žádostem o částečné vynětí z platby těchto daní, dlužník povinné daně se nemůže dovolávat toho, že osvobození jiných osob představuje státní podporu, aby se vyhnul zaplacení uvedené povinné daně.
V konečném důsledku musí být čl. 88 odst. 3 poslední věta ES vykládán v tom smyslu, že vnitrostátním soudům přísluší chránit práva procesních subjektů vůči případnému porušení, ze strany vnitrostátních orgánů, zákazu provedení podpor před přijetím rozhodnutí Komise, které je povoluje. Přitom však musí vnitrostátní soudy brát plně v úvahu zájem Společenství a nesmí přijmout opatření, jehož jediným účinkem by bylo rozšíření okruhu příjemců podpory.
(viz body 36–38, 44, 48–51, 57–58 a výrok)
3. Opatření podpory ve smyslu č. 87 odst. 1 ES, při jehož provedení byly porušeny povinnosti vyplývající z čl. 88 odst. 3 ES, je protiprávní.
Rozhodnutí Komise prohlašující neoznámenou podporu za slučitelnou se společným trhem nemá za následek dodatečné odstranění protiprávnosti prováděcích aktů, které jsou neplatné z důvodu, že byl při jejich přijetí porušen zákaz uvedený v čl. 88 odst. 3 poslední větě ES, neboť jinak by ohrožovalo přímý účinek tohoto ustanovení a porušovalo zájmy procesních subjektů, jejichž ochrana je úkolem vnitrostátních soudů. Jakýkoliv jiný výklad by znamenal zvýhodnit nedodržení uvedeného ustanovení dotyčným členským státem a zbavil by toto ustanovení jeho užitečného účinku.
Pokud by totiž v rámci záměru podpory, který je či není slučitelný se společným trhem, nezpůsobila skutečnost, že nedodržuje čl. 88 odst. 3 ES, více nebezpečí nebo sankcí než dodržení téhož ustanovení, byla by motivace členských států k oznámení a vyčkání rozhodnutí o slučitelnosti značně snížena, a stejně tak by v důsledku toho byl snížen i rozsah kontroly Komise.
V tomto ohledu je málo významné, že rozhodnutí Komise upřesňuje, že posouzení dotčené podpory Komisí se týká období předcházejícího jeho přijetí.
Rovněž nezáleží na tom, zda byla žádost o slevu podána před nebo po přijetí rozhodnutí prohlašujícího podporu za slučitelnou se společným trhem, pokud se tato žádost vztahuje k protiprávní situaci plynoucí z neoznámení.
(viz body 40–43, 55, 59 a výrok)
4. Vnitrostátní soudy musí zajistit procesním subjektům, které mohou uplatňovat nedodržení povinnosti oznámení státních podpor, aby z něj vyvodily veškeré důsledky v souladu se svým vnitrostátním právem, jak co se týče platnosti aktů provádějících opatření podpory, tak co se týče navrácení finanční podpory poskytnuté v rozporu s tímto ustanovením nebo případných prozatímních opatření.
Podle možností vnitrostátního práva a procesních prostředků, které toto právo upravuje, tak může být vnitrostátní soud podle okolností nucen nařídit vrácení protiprávní podpory jejími příjemci, i když byla tato podpora později prohlášena Komisí za slučitelnou se společným trhem. Stejně tak může příslušet vnitrostátnímu soudu rozhodnout o žádosti na náhradu škody způsobené protiprávní povahou opatření podpory.
(viz body 47, 56)