1. Volný pohyb služeb – Provozování televizního vysílání – Směrnice 89/552 – Pojem „televizní vysílání“ – Samostatná definice v čl. 1 písm. a) směrnice 89/552, bez ohledu na pojem „služba informační společnosti“ uvedený ve směrnici 98/34 – Služby spadající pod uvedený pojem – Kritéria určení
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34, čl. 1 bod 2; směrnice Rady 89/552, čl. 1 písm. a))
2. Volný pohyb služeb – Provozování televizního vysílání – Směrnice 89/552 – Pojem „služby televizního vysílání“ – Služba, která sestává z vysílání televizních programů určených veřejnosti a která není poskytována na individuální žádost příjemce – Zahrnutí – Způsob splnění povinnosti vyhradit většinu vysílacího času pro evropská díla – Neexistence dopadu
(Směrnice Rady 89/552, čl. 1 písm. a) a čl. 4 odst. 1)
1. Pojem „televizní vysílání“ uvedený v čl. 1 písm. a) směrnice 89/552 týkající se provozování televizního vysílání, ve znění směrnice 97/36, je definován tímto ustanovením samostatně. Není definován vůči pojmu „služba informační společnosti“ ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 98/34 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a pravidel týkajících se služeb informační společnosti, ve znění směrnice 98/48, a nezahrnuje tedy nutně služby, které nejsou pokryty posledně uvedeným pojmem.
Služba spadá pod pojem „televizní vysílání“, pokud sestává z prvotního vysílání televizních programů určených veřejnosti, tedy neomezenému počtu možných televizních diváků, u nichž je současně přenášen tentýž obraz. Technika přenosu není při tomto posouzení určujícím prvkem.
(viz body 25, 33, výrok 1-2)
2. Služba, která sestává z vysílání televizních programů určených veřejnosti a která není poskytována na individuální žádost příjemce služeb, je službou televizního vysílání ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice 89/552 týkající se provozování televizního vysílání, ve znění směrnice 97/36. Pohled ze strany poskytovatele služby musí být při analýze pojmu „služba televizního vysílání“ upřednostněn, protože určujícím prvkem uvedeného pojmu je skutečnost, že jde o vysílání televizních programů „určených veřejnosti“. Naopak situace služeb konkurujících dotčené službě nemá na toto posouzení vliv.
Krom toho podmínky, za kterých poskytovatel takové služby splňuje povinnost, uvedenou v čl. 4 odst. 1 směrnice 89/552, vyhradit většinový podíl svého vysílacího času pro evropská díla, nemají vliv na kvalifikaci této služby jako služby televizního vysílání.
(viz body 42, 45, 52, výrok 3–4)