Daňová ustanovení – Harmonizace právních předpisů – Spotřební daně – Směrnice 92/12 – Alkohol a alkoholické nápoje – Daň z prodeje nápojů určených k okamžité spotřebě na místě – Kvalifikace jako daně nikoli na výrobky podléhající spotřební dani, ale na služby poskytované ve spojení s nimi – Nezbytnost odůvodnění této daně zvláštními důvody – Neexistence
(Směrnice Rady 92/12, čl. 3 odst. 2 a 3)
Daň uloženou na úplatné poskytování alkoholických nápojů k okamžité spotřebě na místě v rámci provozování restaurace je třeba považovat za daň z poskytování služeb spojených s těmito výrobky podléhajícími spotřební dani, která nemá povahu daně z obratu ve smyslu čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce směrnice Rady 92/12/EHS o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani.
Za účelem určení, zda je daň uložena na výrobky podléhající spotřební dani ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice 92/12 nebo spíše na služby poskytnuté ve spojení s těmito výrobky ve smyslu výše uvedeného čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce, je totiž namístě vzít v úvahu převažující prvek transakce, která je předmětem daně. Prodej alkoholických nápojů v rámci provozování restaurace je charakterizován souborem prvků a jednání, jichž je samotné dodání zboží pouze jednou ze součástí a mezi nimiž převládají služby.
Krom toho, „tatáž podmínka“, které podléhají daně spadající do rozsahu působnosti čl. 3 odst. 3 druhého pododstavce, odkazuje na jedinou podmínku uvedenou v prvním pododstavci téhož odstavce, tedy že „tyto daně nepovedou k formalitám při přechodu hranice v rámci obchodu mezi členskými státy“. Směrnice tedy nevyžaduje, aby dotčené daně splňovaly podmínku vyjádřenou v druhém odstavci téhož článku, a sice že jsou odůvodněny zvláštními důvody.
(viz body 21, 27, 30, 33–34, výrok 1–2)