1. Předběžné otázky – Předložení sporu Soudnímu dvoru – Vnitrostátní soud ve smyslu článku 234 ES – Pojem – Německý soud, u kterého bylo zahájeno řízení státním notářem na příkaz jeho nadřízeného – Zahrnutí
(Článek 234 ES)
2. Předběžné otázky – Pravomoc Soudního dvora – Meze – Obecné či hypotetické otázky – Ověření vlastní pravomoci Soudním dvorem – Hypotetický právní rámec – Zamýšlená, ale dosud neprovedená změna právních předpisů
(Článek 234 ES)
3. Daňová ustanovení – Sbližování právních předpisů – Nepřímé daně z kapitálových vkladů – Daň ve smyslu směrnice Rady 69/335 – Pojem – Poplatky vybírané státním notářem při příležitosti operace spadající pod směrnici, které jsou odváděny do státního rozpočtu – Zahrnutí – Notáři, kteří nejsou výlučně státní a kteří sami vybírají poplatky – Nerelevantní okolnosti
(Směrnice Rady 69/335)
1. Z článku 234 ES vyplývá, že vnitrostátní soudy jsou oprávněny obrátit se na Soudní dvůr pouze tehdy, pokud před nimi probíhá spor a pokud rozhodují v rámci řízení, které má být ukončeno rozhodnutím, jež má charakter soudního rozhodnutí.
To je případ vnitrostátního soudu, u nějž probíhá řízení zahájené státním notářem na příkaz jeho nadřízeného na základě spolkového zákona o zpoplatnění úkonů, jehož předmětem jsou poplatky vybírané za notářské ověření, jestliže jsou v rámci tohoto řízení všechny zúčastněné strany vyslechnuty, účelem rozhodnutí, jež má být přijato, je vyřešit spor a nadto je toto rozhodnutí namítatelné jak vůči výběrčím poplatků, které byly předmětem vyúčtování, tak vůči plátcům poplatků a zakládá překážku věci rozsouzené vůči všem zúčastněným stranám, pokud žádná z nich nepodá opravný prostředek.
(viz body 25–26)
2. Řízení zavedené článkem 234 ES je nástrojem spolupráce mezi Soudním dvorem a vnitrostátními soudy, prostřednictvím něhož poskytuje Soudní dvůr vnitrostátním soudům výklad práva Společenství, který je pro ně nezbytný k vyřešení sporu, jenž tyto soudy mají rozhodnout. V rámci této spolupráce je věcí pouze vnitrostátního soudu, který rozhoduje spor a který musí nést odpovědnost za přijaté soudní rozhodnutí, posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti věci jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání jeho rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. V důsledku toho, jestliže se položené otázky týkají výkladu práva Společenství, Soudní dvůr je v zásadě povinen rozhodnout.
Nicméně za výjimečných okolností přísluší Soudnímu dvoru za účelem ověření jeho vlastní pravomoci, aby přezkoumal podmínky, za kterých se na něj vnitrostátní soud obrátil. Odmítnout rozhodnutí o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem je možné pouze tehdy, pokud je zjevné, že žádaný výklad práva Společenství nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém, nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny. Duch spolupráce, jímž má být veden průběh řízení o předběžné otázce, totiž znamená, že vnitrostátní soud bere ohled na funkci svěřenou Soudnímu dvoru, kterou je přispívat k výkonu spravedlnosti v členských státech, a nikoliv poskytovat poradní stanoviska k obecným či hypotetickým otázkám.
V tomto smyslu je hypotetická předběžná otázka, jejímž cílem je zjistit, zda vnitrostátní právní rámec vyznačující se zamýšlenou, ale dosud nepřijatou změnou dotčené vnitrostátní právní úpravy, je slučitelný s právní úpravou Společenství.
(viz body 30–34)
3. Směrnice 69/335/EHS o nepřímých daních z kapitálových vkladů musí být vykládána v tom smyslu, že poplatky vybírané státním notářem za vyhotovení notářského zápisu osvědčujícího operaci spadající pod tuto směrnici představují daň ve smyslu této směrnice, pokud podle použitelné vnitrostátní právní úpravy jsou státní notáři povinni odvádět část uvedených poplatků veřejnému orgánu, který tyto příjmy používá k financování jemu příslušejících úkolů, dokonce i když notáři oprávněnými vykonávat činnost nejsou výlučně státní notáři a notáři sami vybírají dotčené poplatky.
(viz bod 45 a výrok)