Věc C-124/03

Artrada (Freezone) NV a další

Rijksdienst voor de keuring van Vee en Vlees

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná College van Beroep voor het bedrijfsleven)

„Veterinární a hygienický dozor – Výroba a uvedení na trh syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků – Směs složená z cukru, kakaa a sušeného odtučněného mléka dovezená z Aruby“

Shrnutí rozsudku

1. Zemědělství – Sbližování právních předpisů – Veterinární a hygienické předpisy pro výrobu syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh – Směrnice 92/46 – Pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ – Mléčné složky výrobku obsahujícího rovněž nemléčné složky, které od prvně uvedených nemohou být odděleny – Vynětí

(Směrnice Rady 92/46, čl. 2 bod 2)

2. Zemědělství – Sbližování právních předpisů – Veterinární a hygienické předpisy pro výrobu syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh – Směrnice 92/46 – Pojem „mléčné výrobky“ – Polotovary – Zahrnutí – Kritéria – Charakteristiky a objektivní vlastnosti výrobku

(Směrnice Rady 92/46, čl. 2 bod 4)

1. Článek 2 bod 2 směrnice Rady 92/46 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ nezahrnuje mléčné složky výrobku, který obsahuje též jiné, nemléčné složky a jehož mléčné složky nemohou být od nemléčných složek odděleny. Toto ustanovení se totiž vztahuje pouze na mléko jako jednoduchý výrobek, jehož složení může být změněno pouze přidáním nebo odebráním přirozených složek mléka.

(viz body 26, 28, výrok 1)

2. Článek 2 bod 4 směrnice 92/46 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléčné výrobky“ se vztahuje jak na hotové výrobky, tak na polotovary, které musí být ještě předmětem zpracování před tím, než mohou být prodávány spotřebiteli. V takovém případě je třeba s ohledem na polotovar ověřit, zda mléko, které se v něm nachází, je jeho podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým charakterizujícím účinkem. K tomu je třeba vzít v úvahu charakteristiky a objektivní vlastnosti polotovaru v okamžiku jeho dovozu, zejména poměr mléka nebo mléčného výrobku, který obsahuje, jeho možné použití nebo jeho chuť.

(viz body 34, 37–39, výrok 2)

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)

28. října 2004(*)

Ve věci C-124/03,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES,

podaná rozhodnutím College van Beroep voor het bedrijfsleven (Nizozemsko) ze dne 11. března 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 20. března 2003, v řízení

Artrada (Freezone) NV,

Videmecum BV

Jac. Meisner Internationaal Expeditiebedrijf BV

proti

Rijksdienst voor de keuring van Vee en Vlees,

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),

ve složení A. Rosas, předseda senátu (zpravodaj), R. Schintgen a N. Colneric, soudci,

generální advokát: M. Poiares Maduro,

vedoucí soudní kanceláře: F. Contet, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 24. června 2004,

s ohledem na vyjádření předložená:

– za Artrada (Freezone) NV, Videmecum BV a Jac. Meisner Internationaal Expeditiebedrijf BV A. Van Lentem, N. Helderem a M. Slotboomem, advocaten,

– za Rijksdienst voor de keuring van Vee en Vlees J. Hoffmansem, jako zmocněncem, ve spolupráci s B. J. Drijberem, advocaat,

– za Řeckou republiku V. Kontolaimosem a I. Chalkiasem, jako zmocněnci,

– za Komisi Evropských společenství T. van Rijnem, jako zmocněncem,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 15. července 2004,

vydává tento

Rozsudek

1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh (Úř. věst. L 268, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 103).

2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi jednak akciovou společností arubského práva Artrada (Freezone NV) (dále jen „Artrada“), společností s ručením omezeným Videmecum BV (dále jen „Videmecum“) a společností s ručením omezeným Jac. Meisner Internationaal Expeditiebedrijf (dále jen „Jac. Meisner“) a jednak Rijksdienst voor de keuring van Vee en Vlees (Úřad pro kontrolu dobytka a masa, dále jen „Úřad“), týkajícího se odmítnutí posledně uvedeného povolit dovoz výrobku složeného ze směsi 75,75 % cukru, 15,15 % sušeného odtučněného mléka a 9,1 % kakaa do Nizozemska.

Použitelná právní úprava

Právní úprava Společenství

3 Článek 1 odst. 1 směrnice 92/46 stanoví:

„Tato směrnice stanoví hygienické předpisy pro produkci a uvádění na trh syrového mléka, konzumního tepelně ošetřeného mléka, mléka určeného k výrobě mléčných výrobků a pro mléčné výrobky, jež jsou určeny k lidské spotřebě.“

4 Článek 2 stanoví:

„Pro účely této směrnice se rozumí:

1) […]

2) ,mlékem určeným k výrobě mléčných výrobků‘: buď mléko syrové určené ke zpracování, nebo tekuté či zmrazené mléko získané ze syrového mléka, které bylo či nebylo podrobeno schválené fyzikální úpravě, jako je tepelné ošetření nebo termizace, a u něhož došlo nebo nedošlo ke změně jeho složení, pod podmínkou, že tyto modifikace byly omezeny na přidání nebo odebrání přirozených složek mléka;

3) […]

4) ,mléčnými výrobky‘: mléčné výrobky, tj. výrobky odvozené výlučně z mléka, přičemž platí, že látky nezbytné pro jejich výrobu mohou být přidány, jen když tyto látky nejsou použity za účelem nahrazení všech nebo části kterékoliv ze složek mléka; výrobky složené z mléka, tj. výrobky, u nichž žádná složka nenahrazuje nebo nemá tendenci nahradit kteroukoliv složku mléka a jejichž je mléko nebo mléčný výrobek podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým účinkem, který charakterizuje tyto výrobky;

[…]“

5 Článek 22 směrnice 92/46, jenž tvoří část její kapitoly III týkající se dovozů ze třetích zemí stanoví:

„Podmínky pro dovoz syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků ze třetích zemí, které spadají do působnosti této směrnice, musí být alespoň rovnocenné podmínkám uvedeným v kapitole II pro produkci ve Společenství“.

6 Článek 23 odst. 1 a odst. 2 uvedené směrnice stanoví:

„1. Za účelem jednotného použití článku 22 se použijí ustanovení následujících odstavců.

2. Do Společenství se může dovážet jen mléko nebo mléčné výrobky, které:

a) pocházejí ze třetích zemí, jež jsou uvedeny na seznamu vyhotoveném v souladu s odst. 3 písm. a);

b) jsou doprovázeny veterinárním osvědčením, které je v souladu se vzorem, jež se má vyhotovit postupem podle článku 31, je podepsáno příslušným orgánem vyvážející země a které potvrzuje, že mléko a mléčné výrobky vyhovují požadavkům kapitoly II a splňují případné doplňkové podmínky, nebo poskytují záruky rovnocenné těm, které jsou uvedené v odstavci 3 a pocházejí z provozoven, které poskytují záruky uvedené v příloze B.“

7 Rozhodnutí Komise 95/340/ES ze dne 27. července 1995, kterým se stanoví prozatímní seznam třetích zemí, z nichž členské státy povolují dovoz mléka a mléčných výrobků, a zrušuje rozhodnutí 94/70/ES (Úř. věst. L 200, s. 38), obsahuje seznam třetích zemí uvedený v čl. 23 odst. 2 písm. a) směrnice 92/46. Aruba v něm není uvedena.

8 Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, s. 9; Zvl. vyd. 03/22, s. 247), popisuje tyto kontroly.

Vnitrostátní právní úprava

9 Předkládající soud uvádí, že pro splnění povinností vyplývajících ze směrnice 92/46 Nizozemské království přijalo mimo jiné Warenwetbesluit Zuivel (vyhláška o mléčných výrobcích přijatá na základě zákona o potravinách, Stbl. 1994, s. 813, od té doby novelizována).

10 Článek 23 směrnice 92/46 byl proveden článkem 16 Warenwetregeling Zuivelbereiding (právní úprava týkající se výroby mléčných výrobků přijatá na základě zákona o potravinách, Stcrt. 1994, s. 243, od té doby změněna). Toto ustanovení odkazuje na seznam třetích zemí připojený k rozhodnutí 95/340.

11 Ke dni vydání rozhodnutí napadeného ve sporu v původním řízení, tedy k 23. únoru 2001, článek 4 Warenwetregeling Veterinaire controles (derde landen) (nařízení o veterinárních kontrolách „třetích zemí“ přijaté na základě zákona o potravinách, Stcrt. 2000, s. 207) určoval jmenovitě Úřad pro kontrolu dobytka a masa jako orgán příslušný k provádění kontrol stanovených ve směrnici 97/78

12 Konečně na potraviny a na nápoje pocházející ze třetích zemí a nepokryté právní úpravou Společenství může být použita Warenwetbesluit Invoer levensmiddelen uit derde landen (vyhláška o dovozu potravin pocházejících ze třetích zemí přijatá na základě zákona o potravinách, Stbl. 1993, s. 698).

Skutkové okolnosti, původní řízení a předběžné otázky

13 Z předkládajícího rozhodnutí vyplývá, že společnost Artrada usazená v Arubě vyráběla směs 75,75 % cukru, 15,15 % sušeného odtučněného mléka a 9,1 % kakaa. Výrobek, jehož složky nemohou být odděleny, měl sloužit jako surovina k výrobě čokoládového mléka v továrnách v Německu a Belgii. Společnost Jac. Meisner, celní jednatelství, byla pověřena prohlášeními o dovozu společností Videmecum, dceřinou společností společnosti Artrada.

14 Dne 26. ledna 2001 byla podána dvě prohlášení o dovozu pro propuštění kontejnerů pocházejících z Aruby do volného oběhu. Potvrzení o přestupu hranice předložené dne 22. února 2001 na žádost příslušných orgánů uvádí jako povahu výrobků „bakeryprod. (semi finished)“.

15 V důsledku veterinární kontroly byl dovoz zásilky zboží do Evropské unie zamítnut rozhodnutím ze dne 23. února 2001 z důvodu, že dovoz mléčných výrobků pocházejících z Aruby není povolen, že výrobek nepochází z uznaného hospodářství a není doprovázen veterinárním osvědčením. Proti tomuto rozhodnutí byla podána stížnost, ale Úřad potvrdil zamítnutí dovozu.

16 K Rechtbank te Rotterdam (Nizozemsko) byla podána žaloba. Rozsudkem ze dne 4. března 2002 tento prohlásil žalobu za opodstatněnou z důvodu, že napadené rozhodnutí nebylo podepsáno osobou k tomu oprávněnou. Rechtbank nicméně, jak ho k tomu nizozemské zákony opravňují, zachoval právní důsledky zrušeného rozhodnutí.

17 Rechtbank měl za to, opíraje se o jistý pracovní dokument Komise, že dotčený výrobek nebyl „mléčným výrobkem“ ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 92/46, neboť tato kategorie se má týkat pouze hotových výrobků, zatímco dotčený výrobek je polotovarem. S přihlédnutím k cíli směrnice, kterým je ochrana veřejného zdraví, Rechtbank rozhodl, že složka výrobku může být předmětem kontroly, a že tedy mléčný prášek obsažený ve výrobku měl být označen jako „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice 92/46. Jelikož tento polotovar – a tedy sušené mléko – pocházelo ze třetí země, která není uvedena na seznamu třetích zemí obsaženém v rozhodnutí 95/340, výrobek nemohl být dovezen právem.

18 Odvolatelé v původním řízení podali opravný prostředek ke College van Beroep voor het bedrijfsleven (dále jen „College“), uplatňujíce, že sušené mléko obsažené ve složeném výrobku spadá do působnosti směrnice, pouze pokud tvoří podstatnou součást výrobku. Poněvadž tomu tak v projednávané věci nebylo, mělo být zkoumáno pouze to, zda byla dodržena ustanovení článku 3 Warenwetbesluit Invoer levensmiddelen uit derde landen. Odvolatelé v původním řízení při jednání před College prohlásili, že sušené mléko použité k výrobě výrobku bylo vyrobeno ve schváleném hospodářství v Polsku, vývozní zemi mléčných výrobků uznané v souladu se směrnicí 92/46. Navrhli Úřadu, aby odebral vzorky ze všech zásilek dotčeného výrobku, jejichž dovoz byl zamýšlen, za účelem ověření, že požadavky nizozemského práva byly splněny, ale Úřad tento návrh zamítl, neboť měl za to, že dotčený výrobek spadá do působnosti směrnice 92/46.

19 Předkládající soud konstatoval, že pracovní dokument služeb Komise, na němž Rechtbank založil své rozhodnutí, neměl právně závaznou povahu a neodrážel nutně názor Komise. Měl za to, že znění čl. 2 bodu 4 směrnice 92/46 posuzované samo o sobě nijak neumožňuje výklad, podle nějž se „mléčné výrobky“ týkají pouze výrobků, které dále nebyly podrobeny dalšímu zpracování. Dále uvedl, že ani vůle zajistit vysokou úroveň ochrany veřejného zdraví neznamená, že se směrnice 92/46 musí použít na mléko obsažené v polotovarech. Mohou být totiž použitelná jiná ustanovení. Odvolatelé v původním řízení v tomto ohledu odkazovali na směrnici 97/78 a na Warenwetbesluit Invoer levensmiddelen uit derde landen.

20 Podle předkládajícího soudu by nebylo logické požadovat v čl. 2 bodu 4 směrnice 92/46 k tomu, aby směrnice byla použitelná, aby mléko nebo mléčné výrobky byly podstatnou složkou, a poté mít za to, že se směrnice přesto použije na složky, které takto kvalifikovány nejsou. Směrnice 92/46 by se pak použila na všechny případy, kdy se mléko nachází ve složení výrobku, aniž by bylo důležité rozlišovat, zda je, či není jeho podstatnou složkou. Pokud by toto bývalo bylo cílem zákonodárce Společenství, mohl se spokojit s tím, že by se vyžadovalo, aby mléko nebo mléčné výrobky byly složkami, aniž by byly kvalifikovány jako složky podstatné.

21 V případě, že by směrnice 92/46 byla použitelná, a zejména její čl. 2 bod 2, na sušené mléko obsažené ve směsi, v níž netvoří podstatnou součást, by pak bylo třeba určit, zda je to sušené mléko, co musí pocházet ze země uvedené na seznamu třetích zemí uvedeném v článku 23 směrnice a být doprovázeno veterinárním osvědčením, nebo složený výrobek.

22 V případě, že by se čl. 2 bod 2 směrnice 92/46 nevztahoval na sušené mléko by bylo třeba si položit otázku, zda směs může být považována za „mléčný výrobek“, a tedy zda sušené mléko je samo o sobě podstatnou součástí výrobku nebo zda pouze jeho účinek charakterizuje výrobek ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice. Předkládající soud v tomto ohledu podotýká, že v prohlášení o dovozu byla směs uvedena pod kódem 1806 2095, to znamená, že byla považována za „jiný potravinářský přípravek obsahující kakao v tekutém stavu nebo pastě nebo v prášku“. Výrobek byl sestaven v souladu s požadavky zákazníka, jenž jej poté zpracovává na čokoládové mléko.

23 College van Beroep voor het bedrijfsleven usoudil, že přetrvává pochybnost, pokud jde o výklad směrnice 92/46, měl tedy za to, že je povinen položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1a) Je třeba pojem ‚mléko určené k výrobě mléčných výrobků‘ v čl. 2 […] [bodě] 2 směrnice 92/46/EHS vykládat v tom smyslu, že zahrnuje (rovněž) mléčné složky výrobku, který obsahuje též jiné nemléčné složky a jehož mléčná složka nemůže být oddělena od nemléčných složek?

1b) V případě kladné odpovědi na otázku 1 a) je třeba vykládat článek 22 směrnice 92/46/EHS v tom smyslu, že v případě dovozu pocházejícího ze třetí země se tato směrnice použije pouze na mléčnou složku výrobku, a z tohoto důvodu se tedy nepoužije na výrobek, jehož je složkou?

2a) Týká se pojem ,mléčný výrobek‘ v čl. 2 […] [bodě] 4 směrnice 92/46/EHS výlučně hotových výrobků, nebo též polotovarů, které musí být ještě předmětem zpracování předtím, než mohou být prodávány spotřebiteli?

2b) Pokud se čl. 2 […] [bod] 4 směrnice 92/46/EHS týká rovněž polotovarů, jaká je třeba použít kritéria pro určení, zda mléko v mléčném výrobku tvoří podstatnou součást výrobku, ať už svým množstvím, nebo svým účinkem ve smyslu čl. 2 […] [bodu] 4 směrnice 92/46/EHS?“

K předběžným otázkám

K první předběžné otázce

24 První předběžná otázka se ve své první částí týká výkladu čl. 2 bodu 2 směrnice 92/46. Předkládající soud chce vědět, zda pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ zahrnuje mléčné složky výrobku, který obsahuje též jiné nemléčné složky, od nichž jeho mléčné složky nemohou být odděleny. Druhá část předběžné otázky, položená za předpokladu kladné odpovědi na první část, se týká výkladu článku 22 směrnice 92/46. Předkládající soud chce ověřit, zda v případě dovozu pocházejícího ze třetí země se směrnice použije na mléčnou složku směsi, nebo na směs samotnou.

25 Jak uvádí její první bod odůvodnění, směrnice 92/46 rozlišuje syrové mléko, konzumní tepelně ošetřené mléko, mléko určené k výrobě mléčných výrobků a mléčné výrobky. Tyto čtyři pojmy jsou definovány v čl. 2 bodech 1 až 4 této směrnice.

26 Ze znění čl. 2 bodu 2 uvedené směrnice vyplývá, že pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ nepokrývá výrobek tvořený směsí neoddělitelných prvků, v níž je jednou ze složek sušené mléko. Uvedený čl. 2 bod 2 se totiž vztahuje pouze na mléko jako jednoduchý výrobek, jehož složení může být změněno pouze přidáním nebo odebráním přirozených složek mléka.

27 Výklad čl. 2 bod 2 směrnice 92/46 v tom smyslu, že se vztahuje na mléčné složky směsi, by byl mimoto v rozporu se stavbou a soudržností uvedené směrnice, jelikož by zbavil jeho podstaty čl. 2 bod 4, týkající se „mléčných výrobků“.

28 Na první část předběžné otázky je tedy třeba odpovědět tak, že čl. 2 bod 2 směrnice 92/46 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ nezahrnuje mléčné složky výrobku, který obsahuje též jiné nemléčné složky a jehož mléčná složka nemůže být od nemléčných složek oddělena.

29 Vzhledem k odpovědi na první část předběžné otázky je druhá část bezpředmětná.

K druhé předběžné otázce

30 První část druhé předběžné otázky se týká výkladu čl. 2 bodu 4 směrnice 92/46. Předkládající soud chce ověřit, zda se pojem „mléčné výrobky“ týká výlučně hotových výrobků, nebo rovněž polotovarů, které musí být ještě předmětem zpracování předtím, než mohou být prodávány spotřebiteli. V druhé části předběžné otázky, položené pro případ, že by se čl. 2 bod 4 směrnice 92/46 týkal rovněž polotovarů, si předkládající soud přeje, aby byla identifikována kritéria, jež musí být použita pro určení, zda mléko nebo mléčný výrobek tvoří podstatnou součást výrobku, ať už svým množstvím, nebo svým účinkem, ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 92/46.

Vyjádření předložená Soudnímu dvoru

31 Všichni účastníci řízení, kteří předložili svá vyjádření, měli za to, že výraz „výrobky“, uvedený v čl. 2 bodě 4 směrnice 92/46, se týká jak výrobků hotových, tak i polotovarů. Úřad a Komise zdůraznily, že takový výklad je souladu s cílem ochrany veřejného zdraví a snahou o kontrolu mléka v co nejranějším stadiu jak výroby, tak použití. Komise mimoto uvádí, že pracovní dokument jejích služeb, citovaný předkládajícím soudem, nelze vykládat v tom smyslu, že se toto ustanovení vztahuje pouze na hotové výrobky. Artrada, která zastává tento názor pouze podpůrně, konstatuje, že existuje vnitrostátní právní předpis použitelný na polotovary a že hotové výrobky musí v každém případě vyhovovat požadavkům právní úpravy Společenství.

32 Tito účastníci řízení uznávají, že je to množství mléka obsaženého ve výrobku, jež umožňuje určit, zda je toto mléko jeho podstatnou součástí. Tak je tomu jistě v případě, pokud procentní podíl mléka obsaženého ve výrobku překročí 50 %. Komise líčí, že ochrana veřejného zdraví odůvodňuje kontrolu každé mléčné složky obsažené ve výrobku, ale že kontroly výrobků obsahujících pouze malé množství mléka by vytvářely problémy v obchodní výměně se třetími zeměmi. Artrada tvrdí, že ve věci v původním řízení hmotnost sušeného mléka odpovídající 15,15 % celkové hmotnosti výrobku nepostačuje pro označení tohoto sušeného mléka za podstatný prvek.

33 Všichni účastníci řízení, kteří předložili svá vyjádření, uplatňují, že „charakterizující účinek“ mléka ve výrobku může být dán chutí výrobku, jeho prezentací, jeho použitím nebo také údaji uvedenými při dovozu výrobku. Konstatují zvláštní obtíž vyplývající ze skutečnosti, že se ve věci v původním řízení jedná o polotovar, který podle dovozců měl sloužit k výrobě čokoládového nápoje přidáním mléka, který by však mohl být též použit jako „Hagelslag“ (čokoládové granule). V tomto kontextu si účastníci původního řízení kladou otázku relevantnosti zohlednění konečného použití výrobku tak, jak bylo deklarováno, nebo deklarované chuti konečného výrobku. Artrada tvrdí, že ve věci v původním řízení bylo sušené mléko přidáno ke kakau a cukru z důvodů soudržnosti směsi, ale že nebylo pro výrobek nezbytné. Konstatuje, že mléko obsažené v hotovém výrobku bude hlavně mlékem přidaným ke směsi při přípravě nápoje a že v každém případě bude mít hotový výrobek více chuti kakaa než mléka.

Odpověď Soudního dvora

34 V tomto ohledu je třeba čl. 2 bod 4 směrnice 92/46 vyložit v tom smyslu, že pojem „mléčné výrobky“ se vztahuje jak na výrobky hotové, tak na polotovary, které musí být ještě předmětem zpracování předtím, než mohou být prodávány spotřebiteli.

35 Ze znění tohoto ustanovení totiž vyplývá, že nečiní žádný rozdíl mezi hotovými výrobky a polotovary. Takový rozdíl by v každém případě byl v rozporu s cílem ochrany veřejného zdraví směrnice 92/46 směřující ke kontrole mléka od výroby až po uvedení na trh.

36 Pokud je dotčený výrobek obsahující mléčnou složku polotovarem, čl. 2 bod 4 směrnice 92/46 musí být vykládán v tom smyslu, že polotovar je „mléčným výrobkem“, pokud žádný jeho prvek nenahrazuje nebo nemá tendenci nahradit nějakou složku mléka a jehož je mléko nebo mléčný výrobek podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým účinkem, který charakterizuje tento polotovar.

37 S ohledem na polotovar je tedy třeba ověřit, zda mléko, které se v něm nachází, je jeho podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým charakterizujícím účinkem. Za tímto účelem je třeba vzít v úvahu charakteristiky a objektivní vlastnosti polotovaru v okamžiku jeho dovozu.

38 Pro určení, zda mléko nebo mléčný výrobek obsažený v polotovaru na bázi mléka je jeho podstatnou součástí svým množstvím, je třeba zkoumat poměr mléka nebo mléčného výrobku obsaženého v uvedeném polotovaru. Pokud tento poměr není v polotovaru na bázi mléka dominantní nebo dostatečně vysoký, mléko nebo mléčný výrobek nemohou být svým pouhým množstvím považovány za podstatnou součást výrobku.

39 Pro určení, zda mléko nebo mléčný výrobek obsažený v polotovaru na bázi mléka je podstatnou součástí svým charakterizujícím účinkem na výrobek, musí být vzaty v úvahu všechny objektivní prvky přítomné v okamžiku dovozu uvedeného výrobku, zejména možné použití polotovaru a jeho chuť.

40 Ve věci v původním řízení je na příslušném vnitrostátním soudu, aby s přihlédnutím k cíli směrnice 92/46, kterým je ochrana veřejného zdraví, a ke všem objektivním prvkům v okamžiku dovozu, určil, zda je sušené odtučněné mléko nacházející se ve směsi dovážené odvolateli v původním řízení její podstatnou složkou, zejména svým účinkem charakterizujícím směs.

41 Z tohoto všeho vyplývá, že na druhou předběžnou otázku je třeba odpovědět následovně:

Článek 2 bod 4 směrnice 92/46 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléčné výrobky“ se vztahuje jak na hotové výrobky, tak na polotovary, které musejí být ještě předmětem zpracování předtím, než mohou být prodávány spotřebiteli. V takovém případě je třeba ověřit s ohledem na polotovar, zda mléko, které se v něm nachází, je jeho podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým charakterizujícím účinkem. K tomu je třeba vzít v úvahu charakteristiky a objektivní vlastnosti polotovaru v okamžiku jeho dovozu, zejména poměr mléka nebo mléčného výrobku obsaženého v polotovaru, možné použití polotovaru nebo jeho chuť.

K nákladům řízení

42 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky hlavního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

1) Článek 2 bod 2 směrnice Rady 92/46/EHS ze dne 16. června 1992 o hygienických předpisech pro produkci syrového mléka, tepelně ošetřeného mléka a mléčných výrobků a jejich uvedení na trh musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléko určené k výrobě mléčných výrobků“ nezahrnuje mléčné složky výrobku, který obsahuje též jiné nemléčné složky a jehož mléčná složka nemůže být od nemléčných složek oddělena.

2) Článek 2 bod 4 směrnice 92/46 musí být vykládán v tom smyslu, že pojem „mléčné výrobky“ se vztahuje jak na hotové výrobky, tak na polotovary, které musejí být ještě předmětem zpracování předtím, než mohou být prodávány spotřebiteli. V takovém případě je třeba ověřit s ohledem na polotovar, zda mléko, které se v něm nachází, je jeho podstatnou součástí, ať už svým množstvím, nebo svým charakterizujícím účinkem. K tomu je třeba vzít v úvahu charakteristiky a objektivní vlastnosti polotovaru v okamžiku jeho dovozu, zejména poměr mléka nebo mléčného výrobku obsaženého v polotovaru, možné použití polotovaru nebo jeho chuť.

Podpisy.

* Jednací jazyk: nizozemština.