Keywords
Summary

Keywords

1. Žaloba na náhradu škody – Předmět – Návrh na náhradu škody, kterou lze přičítat společnému postoji – Nepříslušnost soudu Společenství – Neexistence účinného právního prostředku – Prohlášení Rady týkající se práva na náhradu škody – Neexistence vlivu – Příslušnost soudu Společenství k rozhodnutí o žalobě na náhradu škody založené na porušení pravomocí Společenství Radou

(Články 5 EU, 34 EU a 46 EU)

2. Evropská unie – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech – Právní základ – Článek 34 EU – Povinnost dodržovat ustanovení Společenství

[Článek 61 písm.e) ES; článek 34 EU; společný postoj Rady 2001/931/SZBP, článek 4]

Summary

1. Soud je zjevně nepříslušný k rozhodnutí o žalobě na náhradu škody, pokud směřuje k náhradě škody, která případně vznikla společným postojem, zakládajícím se na článku 34 EU, neboť na základě článku 46 EU není v rámci hlavy VI Smlouvy o EU upravena žaloba na náhradu škody.

I když je pravděpodobné, že z toho vyplývá neexistence účinného právního prostředku, nemůže však tato situace jako taková v právním systému, který spočívá na zásadě svěřené pravomoci, jak vyplývá z článku 5 EU, zakládat vlastní pravomoc Společenství.

Prohlášení Rady obsažené v protokolu z jednání, v jehož průběhu byl přijat společný postoj o právu na náhradu škody, je rovněž nerelevantní, jelikož toto prohlášení nenachází žádný výraz v dotčeném textu. Navíc se toto prohlášení nemůže týkat žaloby u soudů Společenství, aniž by odporovalo soudnímu systému zřízenému ve Smlouvě o EU.

Oproti tomu je Soud příslušný k rozhodnutí o takové žalobě na náhradu škody, pokud se žalobci dovolávají porušení pravomocí Společenství. Soudy Společenství jsou totiž příslušné k tomu, aby zkoumaly obsah právního aktu přijatého v rámci Smlouvy o EU, aby mohly ověřit, zda se tento právní akt nedotýká pravomocí Společenství.

(viz body 33–34, 36, 38–41)

2. Přijetí společného postoje Radou může být protiprávním zásahem do pravomocí Společenství, pouze pokud k jeho přijetí došlo namísto aktu založeného na ustanovení Smlouvy o ES, jehož přijetí bylo alternativně nebo současně nutné.

Nelze mít za to, že společný postoj stanovující policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy podle článku 34 EU je v rozporu s režimem pravomocí Společenství podle Smlouvy o ES, neboť nezávisle na otázce, zda mohou být opatření tohoto druhu založena na článku 308 ES, stanoví čl. 61 písm. e) ES výslovně, že Rada přijme opatření v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU.

(viz body 45–46)