ROZSUDEK SOUDU (třetího senátu)
15. července 2004
Spojené věci T-180/02 a T-113/03
Georgios Gouvras
v.
Komise Evropských společenství
„Úředníci – Zaměstnání – Dočasné přidělení v zájmu služby – Změna místa zaměstnání se zpětnou účinností a související finanční nároky – Vrácení přeplatků – Příspěvek na zařízení a denní příspěvek – Převedení části výdělku mimo místo zaměstnání“
Úplný text ve francouzském jazyce II - 0000
Předmět: Žaloba, jejímž předmětem je ve věci T-180/02 zrušení rozhodnutí Komise stanovit se zpětnou účinností k 1. listopadu 2000 a v průběhu dočasného přidělení žalobce v zájmu služby místo zaměstnání žalobce v Aténách, odepřít žalobci právo na příspěvek za práci v zahraničí a právo na náhradu ročních cestovních výdajů a uplatnit na jeho odměnu opravný koeficient použitelný v Řecku, jakož i rozhodnutí požadovat vrácení přeplatků, a ve věci T-113/03 zrušení rozhodnutí Komise, kterým se žalobci odmítá přiznání příspěvku na zařízení a denního příspěvku za období jeho dočasného přidělení v Aténách v zájmu služby a přiznání příspěvku na zařízení při jeho opětovném zaměstnání v Lucemburku, jakož i rozhodnutí, kterým se omezuje na 35 % část jeho odměny převoditelná v průběhu jeho dočasného přidělení do místa zaměstnání v Lucemburku.
Rozhodnutí: Rozhodnutí Komise ze dne 30. dubna 2002 se zrušuje v rozsahu, v němž odmítá přiznat žalobci příspěvek na zařízení z důvodu jeho dočasného přidělení v Aténách. Ve zbývajících částech se návrhy na zrušení předložené ve věcech T-180/02 a T-113/03 zamítají. Komise ponese náhradu vlastních nákladů řízení a třetiny nákladů řízení žalobce v obou věcech. Žalobce ponese náhradu dvou třetin vlastních nákladů řízení v těchto věcech.
Shrnutí
1. Úředníci ─ Dočasné přidělení v zájmu služby ─ Právo dotčeného úředníka být slyšen ─ Dodržení práv obhajoby ─ Rozsah
[Služební řád, čl. 38 písm. a)]
2. Úředníci ─ Dočasné přidělení v zájmu služby ─ Místo zaměstnání ─ Určení
[Služební řád, čl. 38 písm. d), f) a g)]
3. Úředníci ─ Vrácení přeplatků ─ Podmínky ─ Zjevně chybná platba ─ Úředník přidělený v zájmu služby ve své zemi původu ─ Zaplacení příspěvku za práci v zahraničí a výhoda opravného koeficientu předchozího místa zaměstnání
[Služební řád, čl. 38 písm. d) a článek 85]
4. Úředníci ─ Povinnost správního orgánu zohlednit zájmy úředníků ─ Rozsah ─ Omezení
5. Úředníci ─ Zásady ─ Ochrana legitimního očekávání ─ Úředník dočasně přidělený v zájmu služby ve své zemi původu ─ Zaplacení odměny, včetně příspěvku za práci v zahraničí v předchozím místě jeho zaměstnání ─ Situace, která nezakládá legitimní očekávání, pokud jde o stanovení místa zaměstnání
6. Úředníci ─ Náhrada výdajů ─ Příspěvek na zařízení ─ Změna místa zaměstnání ─ Úředník dočasně přidělený v zájmu služby, který je nucen změnit místo svého bydliště, ale který tak učiní bez doprovodu své rodiny ─ Právo na příspěvek ─ Návrat k jeho rodině do původního místa zaměstnání ─ Nesplatný příspěvek
(Služební řád, článek 20; příloha VII, čl. 5)
7. Úředníci ─ Náhrada výdajů ─ Denní příspěvek ─ Předmět ─ Podmínky poskytnutí
(Služební řád, článek 20; příloha VII, čl. 10)
8. Úředníci ─ Dočasné přidělení v zájmu služby ─ Dodatečné výdaje spojené s dočasným přidělením ─ Pojem
[Služební řád, čl. 38 písm. d)]
9. Úředníci ─ Odměna ─ Pravidelné přesuny mimo zemi zaměstnání ─ Stanovení maximální výše orgány ─ Zákonnost stanovení maximální výše 35 % čisté odměny
(Služební řád, příloha VII, čl. 17)
10. Úředníci ─ Odměna ─ Přesuny mimo zemi zaměstnání ─ Článek 17 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu ─ Výjimečný přesun ─ Odůvodnění ─ Úplné pokrytí pravidelných výdajů ─ Vynětí ─ Posuzovací pravomoc správního orgánu
[Služební řád, příloha VII, čl. 17 odst. 2 písm. c)]
1. V případě dočasného přidělení v zájmu služby, o kterém je na rozdíl od dočasného přidělení na žádost rozhodováno orgánem oprávněným ke jmenování a ke kterému může dojít proti vůli dotčeného úředníka, správní orgán musí před přijetím svého rozhodnutí tohoto úředníka informovat a vyslechnout podle zásady dodržení práv obhajoby. V tomto ohledu správní orgán splnil své povinnosti, když v případě úředníka, u kterého měl s ohledem na jeho platovou třídu právo očekávat vysokou úroveň znalostí správního řízení a řízení podle služebního řádu, oznámil dotčené osobě, která má vždy právo požádat o upřesnění, hlavní zásady zamýšleného dočasného přidělení.
(viz body 74 a 76)
Odkazy: Soud, 28. února 1996, do Paço Quesado v. Komise, T-15/95, RecueilFP, s. I-A-57 a II-171, bod 30; Soud, 30. května 2001, Barth v. Komise, T-348/00, RecueilFP, s. I-A-119 a II-557, bod 33
2. Místo zaměstnání úředníka dočasně přiděleného v zájmu služby se nachází v místě dočasného přidělení se všemi důsledky z toho plynoucími, pokud jde o právo na příspěvek za práci v zahraničí a použití opravných koeficientů. V tomto ohledu ustanovení článku 38 služebního řádu týkající se zachování zaměstnání a celkové odměny úředníka v jeho domovském orgánu neupravují určení místa zaměstnání dočasně přiděleného úředníka, jelikož tato ustanovení směřují pouze k zachování jeho práv. Zaměstnání je tedy založeno na funkčním, a nikoliv geografickém konceptu.
(viz body 81 a 82)
3. Vrácení přeplatků podle článku 85 služebního řádu předpokládá, že si byl příjemce vědom, že k takové platbě nebyl důvod, nebo pokud je zřejmé, že mu tato skutečnost musela být známa.
Pokud jde o existenci pochybení, chybná platba může vyplývat z administrativní chyby nebo přehlédnutí a může se týkat dlouhého období. V tomto ohledu taková chybná platba v případě úředníka dočasně přiděleného v zájmu služby do země jeho státní příslušnosti znamená zachování finančních práv spojených s jeho chybným místem zaměstnání, tedy platbu příspěvku za práci v zahraničí, jakož i použití opravného koeficientu původního místa zaměstnání na jeho odměnu, po několik měsíců. Zásada zachování celkové odměny uvedená v článku 38 služebního řádu stanoví odměnu v případě, kdy dočasně přidělený úředník od hostitelského orgánu pobírá nižší celkovou odměnu, než je odměna připadající na jeho platovou třídu a stupeň v jeho domovském orgánu, a nemůže vést k tomu, aby správní orgán zaplatil příspěvek a výhody, na které dočasně přidělený úředník nemá nárok.
Taková chybná platba neznamená, že by se dotčená osoba neměla jakkoliv snažit přemýšlet nebo kontrolovat, a neunikne pozornosti úředníka postupujícího s běžnou řádnou péčí, u kterého se předpokládá, že zná pravidla zacházení s úředníky v jeho situaci. I kdyby názor správního orgánu nebyl jasný a trvalo by několik měsíců, než by rozhodl o právech dotčené osoby, úředník postupující s běžnou řádnou péčí s velkými zkušenostmi a vysokou platovou třídou nemůže ignorovat, že zaplacení příspěvku za práci v zahraničí je spojeno s prací v zahraničí ve smyslu článku 4 přílohy VII služebního řádu.
(viz body 102, 104, 106, 107, 110 a 111)
Odkazy: Soudní dvůr, 24. června 1976, Elz v. Komise, 56/75, Recueil, s. 1097, body 19 a 20; Soud, 10. února 1994, White v. Komise, T-107/92, RecueilFP, s. I‑A-41 a II-143, bod 33
4. Povinnost správního orgánu zohlednit zájmy svých zaměstnanců předpokládá, že správní orgán vezme do úvahy všechny skutečnosti, které mohou ovlivnit jeho rozhodnutí, a že v rámci toho nevezme do úvahy pouze zájem služby, ale také zájem dotčeného úředníka. Tato povinnost však nemůže vést správní orgán k nedodržení požadavku, podle kterého musí být ochrana práv a zájmů úředníků vždy omezena v rámci dodržování platných norem.
(viz bod 123)
Odkazy: Soudní dvůr, 31. března 1992, Burban v. Parlament, C-255/90 P, Recueil, s. I-2253, bod 7; Soud, 27. března 1990, Chomel v. Komise, T-123/89, Recueil, s. II-131, bod 32; Soud, 16. března 1993, Blackman v. Parlament, T‑33/89 a T-74/89, Recueil, s. II-249, bod 96
5. Žádný úředník se nemůže dovolávat porušení zásady ochrany legitimního očekávání, pokud neexistují přesná ujištění poskytnutá správním orgánem.
V tomto ohledu, v případě úředníka dočasně přiděleného v zájmu služby v členském státě jeho státní příslušnosti, dočasné zachování platby jeho odměny, včetně příspěvku za práci v zahraničí v předchozí zemi jeho zaměstnání, nepředpokládá konkludentní rozhodnutí správního orgánu, pokud jde o stanovení místa jeho zaměstnání v uvedeném státě, které zakládá právo ve prospěch dotčené osoby.
(viz body 127, 130 a 132)
Odkazy: Chomel v. Komise, uvedený výše, bod 26; Soud, 30. listopadu 1994, Dornonville de la Cour v. Komise, T-498/93, RecueilFP, s. I-A-257 a II-813, bod 46
6. Podle čl. 5 odst. 1 přílohy VII služebního řádu příspěvek na zařízení se vyplácí úředníkovi, který prokáže, že byl nucen změnit místo svého bydliště, aby splnil povinnosti vyplývající z článku 20 služebního řádu. Úředník dočasně přidělený v zájmu služby, který je nucen usadit se v odlišném místě, než je jeho původní místo zaměstnání, zatímco jeho rodina tam nadále pobývá, má právo na tento příspěvek co se týče jeho usazení v místě přidělení. Naopak nemá právo na tento příspěvek na konci jeho přidělení při jeho návratu do původního místa zaměstnání, kde stále pobývá jeho rodina.
(viz body 156, 157 a 161)
7. Denní příspěvek podle článku 10 přílohy VII služebního řádu má za cíl nahradit výdaje a potíže úředníka způsobené nutností přestěhovat se nebo se dočasně usadit v místě jeho zaměstnání při zachování, rovněž dočasně, jeho pobytu v místě jeho přijetí nebo předchozím místě zaměstnání. Denní příspěvek se nevyplácí úředníkovi, který neprokáže, že mu vznikly výdaje spojené s dočasným usazením.
(viz body 163 a 165)
Odkazy: Soudní dvůr, 5. února 1987, Mouzourakis v. Parlament, 280/85, Recueil, s. 589, bod 9; Soud, 10. července 1992, Benzler v. Komise, T-63/91, Recueil, s. II-2095, bod 20; Soud, 18. prosince 1997, Costantini v. Komise, T-57/96, RecueilFP, s. I-A-495 a II-1293, bod 40
8. Úhrada dodatečných výdajů úředníka dočasně přiděleného v zájmu služby k dočasnému výkonu zaměstnání mimo svůj orgán stanovená v čl. 38 písm. d) služebního řádu, nemá kompenzovat provedení ostatních ustanovení služebního řádu. Odepření příspěvku za práci v zahraničí a použití opravného koeficientu země zaměstnání v důsledku toho nepředstavuje výdaj ve smyslu tohoto ustanovení. Pouze výdaje mohou být kvalifikovány jako dodatečné výdaje způsobené dočasným přidělením.
(viz bod 195)
Odkazy: Soudní dvůr, 14. ledna 1982, Novi v. Komise, 56/81, Recueil, s. 1, bod 7
9. Článek 17 přílohy VII služebního řádu, který stanoví možnost úředníka převádět odměnu, pověřuje orgány Společenství k určení podmínek těchto převodů, přičemž jim ponechává určitý prostor pro uvážení. Stanovení maximální výše, která není uvedena ve služebním řádu, tedy není samo o sobě nezákonné z pouhého důvodu, že je upraveno v podřízené právní normě.
V tomto ohledu stanovení výše 35 % čisté odměny pro pravidelné převody nepřekračuje meze této posuzovací pravomoci. Tato výše se totiž nezdá být zjevně nepřiměřená, jelikož jde o odchylku od pravidla, podle kterého částky vyplácené úředníkovi jsou splatné v místě a v měně země, kde úředník vykonává svou funkci a kde se předpokládá, že má své výdaje.
(viz body 201 až 203)
Odkazy: Elz v. Komise, uvedený výše, body 11 až 15; Soud, 15. prosince 1992, Scaramuzza v. Komise, T-75/91, Recueil, s. II-2557, bod 44; Soud, 26. října 1993, Reinarz v. Komise, T-6/92 a T-52/92, Recueil, s. II-1047, body 71 až 74
10. Článek 17 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu neupravuje pravidelné převody omezené na 35 % čisté odměny, ale převody uskutečněné za velmi výjimečných okolností a v řádně odůvodněných případech. V důsledku toho nemůže být toto ustanovení uplatněno za účelem umožnění úplného pokrytí pravidelných výdajů, které úředník vynaloží v jiné zemi, než je země místa zaměstnání. Toto ustanovení má zjevně restriktivní povahu a s ohledem na svůj výjimečný charakter poskytuje správnímu orgánu pojmově širokou posuzovací pravomoc při jeho provádění.
(viz body 206 až 209)