EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 18.5.2026
COM(2026) 1002 final
2026/0120(BUD)
Návrh
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Rumunsku v souvislosti s povodněmi na konci května 2025, Kypru po přírodních požárech v červenci 2025 a Španělsku po přírodních požárech v srpnu 2025
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Souvislosti návrhu
Toto rozhodnutí se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond EUSF“) v souladu s nařízením Rady (ES) 2012/2002 1 (dále jen „nařízení o fondu EUSF“) ve výši 144 099 756 EUR na poskytnutí pomoci Rumunsku v souvislosti s povodněmi na konci května 2025, Kypru v souvislosti s přírodními požáry v červenci 2025 a Španělsku v souvislosti s přírodními požáry v srpnu 2025.
Toto uvolnění prostředků je doprovázeno převodem č. DEC 8/2026, v němž se navrhuje převést potřebnou částku z rezervní položky „rezerva evropské solidarity“ do operační rozpočtové položky fondu EUSF, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby.
2.Informace a podmínky
2.1Rumunsko – regionální přírodní katastrofa: povodně, které začaly dne 27. května 2025
(1)Dne 14. srpna 2025 podalo Rumunsko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi, které začaly dne 27. května 2025. Dne 26. září 2025 a dne 24. března 2026 předložilo Rumunsko dodatečná vysvětlení týkající se údajů a informací uvedených v žádosti o příspěvek z fondu EUSF.
(2)Rumunsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou, tedy ode dne 27. května 2025. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.
(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.
(4)Rumunské orgány podaly žádost na základě kritéria „regionální přírodní katastrofy“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení o fondu EUSF jakákoli přírodní katastrofa, jež má v regionu na úrovni NUTS 2 některého způsobilého státu za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu daného regionu (HDP). Rumunské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 573,59 milionu EUR. Pokud se přírodní katastrofa týká více regionů na úrovni NUTS 2, určí se podle čl. 2 odst. 3 třetího pododstavce nařízení o EUSF prahová hodnota z průměru HDP těchto regionů váženého podle podílu každého regionu na celkové škodě. Přímé škody vyjádřené jako procento celkového váženého regionálního HDP regionů Centru, Sud Muntenia a Nord Est činí 1,8 %. Tato částka přesahuje 1,5 % celkového váženého regionálního HDP regionů Centru, Sud Muntenia a Nord Est 2 .
(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.
(6)Rumunsko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF.
(7)V období od 26. května do začátku června 2025 zasáhly Rumunsko několikadenní silné deště, které následně vedly k záplavám v regionech Centru, Sud Muntenia a Nord Est. Největší škody byly zaznamenány v solném dole Praid, kde voda z rozvodněné řeky Corund dne 27. května narušila část říčního koryta, čímž vážně poškodila hydrotechnickou infrastrukturu oblasti, a poté pronikla do solného dolu. Celý areál solného dolu zaplavila voda, což narušilo stabilitu nosných solných sloupů a ohrozilo strukturální integritu dolu. V jiných částech výše uvedených regionů vznikly v důsledku krupobití a silného větru rozsáhlé škody na infrastruktuře. V oblastech zasažených bouřkami rovněž přestaly fungovat veřejné služby a tisíce domácností se ocitly bez elektřiny.
(8)Rumunské orgány požádaly prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Evropské unie o pomoc tým odborníků, který se zaměřil na strukturální problémy solného dolu Praid. Do oblasti byl na dobu jednoho týdne vyslán tým osmi odborníků z Německa, Maďarska, Nizozemska a Španělska, jakož i koordinátor ze Střediska EU pro koordinaci odezvy na mimořádné události, aby pomohli analyzovat situaci v solném dole Praid. Klíčová zjištění odborníků byla rumunským orgánům předložena dne 10. června.
(9)Rumunsko odhadlo náklady na opatření způsobilá podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF na 449,71 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl nákladů na záchranná opatření se týká obnovy funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vodohospodářství a odpadních vod, telekomunikací, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání, a to ve výši 227,09 milionu EUR. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 177,64 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblastí postižených katastrofou ve výši 26,04 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl představují náklady na záchranné práce a poskytnutí dočasného ubytování ve výši 18,94 milionu EUR.
(10)Rumunsko provedlo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES (směrnice o povodních) především prostřednictvím Národní strategie pro řízení povodňových rizik ve střednědobém a dlouhodobém horizontu (2010–2035), která byla přijata rozhodnutím vlády č. 846 ze dne 11. srpna 2010.
(11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Rumunsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.
2.2Kypr – závažná přírodní katastrofa: přírodní požáry v červenci 2025
(1)Dne 14. října 2025 podal Kypr žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s přírodními požáry v červenci 2025.
(2)Kypr požádal o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou, k nimž došlo dne 23. července 2025. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.
(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.
(4)Kyperské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 253,69 milionu EUR. Komise schválila částku 252,68 milionu EUR jako pravděpodobnou celkovou přímou škodu. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Kypr ve výši 0,6 % jeho hrubého národního důchodu (HND), která v roce 2025 činila 170,05 milionu EUR 3 . Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.
(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.
(6)Kypr ve své žádosti požádal o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF jsou splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2025) 8276 ze dne 3. prosince 2025 proto byla poskytnuta záloha ve výši 2 317 465 EUR. Záloha byla Kypru vyplacena dne 29. prosince 2025.
(7)V létě 2025 postihlo Kypr dlouhodobé sucho, extrémní vlny veder a silné větry, které společně vytvořily příznivé podmínky pro dva bezprecedentní přírodní požáry, k nimž došlo v červenci v regionech Limassol a Pafos. Kvůli přírodním požárům v Limassolu musely být evakuovány tisíce obyvatel. Několik škol a zdravotnických zařízení muselo omezit své služby; téměř 900 soukromých nemovitostí bylo zničeno. Přírodní požár v regionu Pafos způsobil vážné hospodářské ztráty v zemědělském sektoru a škody na životním prostředí a ohrozil socioekonomickou stabilitu venkovských komunit. Přírodní požáry si kromě toho vyžádaly dvě oběti na životech.
(8)Kyperské orgány požádaly v souvislosti s požáry v Limassolu o pomoc prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Několik členských států EU vyjádřilo svou připravenost poskytnout podporu. Dne 24. července 2025 Kypr přijal nabídku Řecka, které urychleně poskytlo modul pro pozemní hašení lesních požárů.
(9)Kypr odhadl náklady na opatření způsobilá podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF Kypr na 84,25 milionu EUR a rozdělil je podle typu opatření. Největší podíl nákladů se týká obnovy funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví energetiky, vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací a dopravy, a to ve výši 66,9 milionu EUR. Druhý největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných prací ve výši 8,77 milionu EUR. Třetí největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 5,88 milionu EUR. Čtvrtý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení a na ochranu kulturního dědictví ve výši 2,7 milionu EUR.
(10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Kypru vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.
2.3 Španělsko – závažná přírodní katastrofa: přírodní požáry v srpnu 2025
(1)Dne 30. října 2025 podalo Španělsko žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s přírodními požáry v srpnu 2025.
(2)Španělsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 8. srpna 2025. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení o fondu EUSF.
(3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít fond EUSF.
(4)Španělské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 4 318,27 milionu EUR. Tato částka překračuje prahovou hodnotu „závažné přírodní katastrofy“ pro Španělsko, která v roce 2025 činila 3 958,44 milionu EUR 4 (3 miliardy EUR v cenách roku 2011). Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF.
(5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení o fondu EUSF.
(6)Španělsko ve své žádosti požádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení o fondu EUSF. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z fondu EUSF jsou splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise, které je v současné době v procesu přijímání, proto bude poskytnuta záloha ve výši 30 137 714 EUR.
(7)V létě 2025 postihla Španělsko kombinace dlouhotrvajícího sucha, vln extrémních veder a tří vln závažných přírodních požárů. V 16 autonomních oblastech bylo zaznamenáno nejméně 243 lesních požárů. Požáry způsobily značné environmentální, sociální a hospodářské škody a zničily živobytí mnoha občanů, zejména ve venkovských oblastech. Mnoho lidí muselo být evakuováno ze svých domovů. Přírodní požáry si navíc vyžádaly osm obětí na životech. Tato žádost se týká škod způsobených třetí a nejničivější vlnou požárů, která začala dne 8. srpna.
(8)Španělské orgány požádaly o pomoc prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Devět členských států poskytlo několika španělským regionům podporu v podobě hasičských letadel, vrtulníků, hasičů, vozidel, nářadí a těžké techniky.
(9)Španělsko odhadlo náklady na opatření způsobilá podle čl. 3 odst. 2 nařízení o fondu EUSF Španělsko na 121,1 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší podíl představují náklady na vyčištění oblasti zasažené katastrofou ve výši 52,61 milionu EUR. Druhý největší podíl nákladů se týká obnovy funkčního stavu infrastruktury a provozů v odvětví vodohospodářství, odpadních vod, telekomunikací, vzdělávání a dopravy, včetně kulturního dědictví, a to ve výši 29,44 milionu EUR. Třetí největší podíl nákladů se týká dočasného ubytování a záchranných prací ve výši 39,05 milionu EUR.
(10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Španělsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.
2.4Závěr
Na základě výše uvedených úvah a po posouzení předložených informací dospěla Komise k závěru, že katastrofy uvedené v žádostech Rumunska, Kypru a Španělska splňují podmínky stanovené v nařízení o fondu EUSF pro uvolnění prostředků z fondu EUSF.
3.Financování
Fond EUSF se zakládá na zásadě solidarity, a Komise proto při přidělování pomoci uplatňuje progresivní přístup. Proto by na část škody, která přesahuje prahovou hodnotu částky pro uvolnění finančních prostředků z fondu EUSF v případě „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2011, podle toho, která částka je nižší, viz čl. 2 odst. 2 nařízení o fondu EUSF), měla být poskytnuta pomoc vyšší intenzity než na část škody pod prahovou hodnotou. To znamená, že částka pomoci pro stát postižený katastrofou, která splňuje podmínky pro „závažnou přírodní katastrofu“, se vypočítá součtem dvou částek: 2,5 % z celkové přímé škody pod prahovou hodnotou a 6 % pro část celkové přímé škody nad prahovou hodnotou. Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro „regionální přírodní katastrofu“, která zůstává pod celostátní prahovou hodnotou, činí 2,5 % celkových přímých škod.
Tato metodika výpočtu pomoci z fondu EUSF byla stanovena ve výroční zprávě fondu EUSF (2002–2003) a schválena Evropským parlamentem a Radou. Příspěvek z fondu EUSF nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření.
Komise uplatnila výše uvedenou metodiku a vyhodnotila pomoc z EUSF v reakci na tři žádosti předložené Rumunskem, Kyprem a Španělskem, které se týkaly povodní a přírodních požárů, k nimž došlo v roce 2025.
Komise proto rozpočtovému orgánu navrhuje uvolnit tyto částky:
|
Katastrofa |
Celkové přímé škody |
Použitá prahová hodnota |
2,5 % celkových přímých škod [až do prahové hodnoty pro závažné katastrofy] |
6 % celkových přímých škod [nad prahovou hodnotou pro závažné katastrofy] |
Navrhovaná pomoc z EUSF |
Zálohy |
Zůstatek k vyplacení |
|
(v EUR) |
(v EUR) |
(v EUR) |
(v EUR) |
(v EUR) |
(v EUR) |
(v EUR) |
|
|
Rumunsko – povodně |
573 587 000 |
477 819 000 |
14 339 675 |
nepoužije se |
14 339 675 |
nepožaduje se |
14 339 675 |
|
regionální katastrofa |
|||||||
|
Kypr – přírodní požáry |
252 680 561 |
170 046 000 |
4 251 150 |
4 958 074 |
9 209 223 |
2 317 465 |
6 891 758 |
|
závažná katastrofa |
|||||||
|
Španělsko – přírodní požáry |
4 318 268 632 |
3 958 436 000 |
98 960 900 |
21 589 958 |
120 550 858 |
30 137 714 |
90 413 144 |
|
závažná katastrofa |
|||||||
|
CELKEM |
|
|
|
|
144 099 756 |
32 455 179 |
111 644 577 |
Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 5 (dále jen „nařízení o VFR“), umožňuje uvolnění prostředků z fondu EUSF v rámci rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (SEAR). Nařízení Rady (EU, Euratom) 2024/765 6 (dále jen „pozměněné nařízení o VFR“) rozdělilo rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech do dvou samostatných nástrojů: rezervy evropské solidarity a rezervy na pomoc při mimořádných událostech.
Rezerva evropské solidarity s roční částkou 1 016 milionů EUR (v cenách roku 2018, což odpovídá 1 190,4 milionu EUR v cenách roku 2026) bude použita na pomoc při reakci na mimořádné situace, na něž se vztahuje fond EUSF. Způsoby uvolnění prostředků z fondu EUSF v souvislosti s rezervou na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou stanoveny v bodě 10 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 7 .
Aby se zabránilo předčasnému vyčerpání ročního přídělu, stanoví čl. 3 odst. 7 nařízení o fondu EUSF a čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec pozměněného nařízení o VFR, že 25 % ročního přídělu fondu EUSF musí zůstat vždy k 1. říjnu každého roku k dispozici (rezerva na konci roku). V roce 2026 tato částka odpovídá 297,6 milionu EUR.
Kromě toho byla v souladu s čl. 4a odst. 4 nařízení o fondu EUSF částka 50 milionů EUR již zahrnuta do souhrnného rozpočtu na rok 2026 (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) na vyplacení případných záloh. Kypr 8 požádal o zálohu ve výši 2,32 milionu EUR a Španělsko požádalo o zálohu ve výši 30,14 milionu EUR, přičemž obě zálohové platby byly poskytnuty.
V souladu s čl. 9 odst. 2 pozměněného nařízení o VFR může být jakákoli část roční částky, která nebyla využita v daném roce n, využita v roce n+1. Částka 21,3 milionu EUR byla přenesena z roku 2025 do roku 2026, z toho 20,85 milionu EUR je k dispozici na vyplacení případných záloh 9 .
Souhrnně lze říci, že celková dostupná částka v rezervní položce před 1. říjnem činí 843,25 milionu EUR (bez záloh a rezervy na konci roku), což postačuje k pokrytí navrhované částky, která má být uvolněna.
|
Dostupné prostředky z EUSF v roce 2026 (v EUR) |
|
|
Celkový roční příděl na rok 2026 |
1 190 405 931 |
|
Částka převedená z roku 2025, včetně nevyužitých záloh (+) |
21 304 355 |
|
Rezerva na konci roku, k dispozici po 1. říjnu (–) |
297 601 483 |
|
Celková částka, která je v současné době k dispozici před 1. říjnem, z toho: |
914 108 803 |
|
oČástka, která má být použita na případné zálohy 10 |
70 854 849 |
|
oČástka, která je k dispozici pro stávající rozhodnutí o uvolnění prostředků |
843 253 954 |
|
Částka navržená k uvolnění, pouze zůstatek k vyplacení |
111 644 577 |
|
Zbývající částka pro budoucí žádosti včetně záloh a rezervy na konci roku 11 |
1 100 065 709 |
2026/0120 (BUD)
Návrh
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem poskytnutí pomoci Rumunsku v souvislosti s povodněmi na konci května 2025, Kypru po přírodních požárech v červenci 2025 a Španělsku po přírodních požárech v srpnu 2025
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 12 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů 13 , a zejména na bod 10 uvedené dohody,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví.
(2)Výše fondu nesmí přesáhnout stropy uvedené v článku 9 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 14 .
(3)Dne 14. srpna 2025 předložilo Rumunsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi na konci května a na začátku června 2025.
(4)Dne 14. října 2025 podal Kypr žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s přírodními požáry v červenci 2025.
(5)Dne 30. října 2025 podalo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s přírodními požáry v srpnu 2025.
(6)Tyto žádosti splňují podmínky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.
(7)Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Rumunsku, Kypru a Španělsku.
(8)Aby bylo zajištěno, že finanční pomoc Unie bude dotčeným členským státům poskytnuta co nejrychleji, a aby se zabránilo jakémukoli zpoždění při uvolňování prostředků z Fondu solidarity Evropské unie, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít ode dne svého přijetí,
PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
V rámci souhrnného rozpočtu Unie se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují následující částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby v souvislosti s přírodními katastrofami:
a)částka ve výši 14 339 675 EUR se poskytuje Rumunsku v souvislosti s povodněmi na konci května a na začátku června 2025;
b)částka ve výši 9 209 223 EUR se poskytuje Kypru v souvislosti s přírodními požáry v červenci 2025;
c)částka ve výši 120 550 858 EUR se poskytuje Španělsku v souvislosti s přírodními požáry v srpnu 2025.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne [datum přijetí].
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně