EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.6.2026

COM(2026) 502 final

2026/0138(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému cloudu a umělé inteligence (akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence)

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2026) 502 final} - {SWD(2026) 502 final} - {SWD(2026) 503 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V posledních letech se technologie, služby a aplikace v oblasti cloudu a umělé inteligence vyvinuly z nových koncepcí v nepostradatelné pilíře, které podporují fungování naší ekonomiky a společnosti. Umělá inteligence (AI) otevírá bezprecedentní možnosti od automatizace a rozhodování založeného na datech až po personalizované služby, zatímco cloud computing poskytuje výpočetní zdroje, softwarové stavební prvky a rozhraní nezbytné pro efektivní rozvoj a zavádění AI. Rychlé šíření AI vede k bezprecedentní a stále rostoucí poptávce po výpočetní kapacitě. V důsledku toho již výpočetní infrastruktury nepředstavují pouhá technická aktiva, ale staly se strategickými zdroji, které mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost, suverenitu, odolnost a konkurenceschopnost Unie.

Jak uvádí zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, EU si musí udržet své postavení v oblastech, kde je vyžadována technologická suverenita, jako jsou zabezpečení a šifrování (řešení pro „suverénní cloud“), a tím snížit kritické externí závislosti posílením vlastních kapacit a infrastruktury v oblasti cloudu a AI. Za tímto účelem zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti vyzývá Evropskou komisi, aby přijala cílená opatření zaměřená na znovuzískání a udržení kontroly nad daty a službami cloud computingu, rozšíření domácích výpočetních kapacit a vytvoření robustního systému financování a rozvoje talentů jako hnací síly inovací.

Tyto cíle byly později zakotveny v Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence, který představil strategický plán k zajištění vedoucího postavení Evropy v oblasti umělé inteligence. Pro dosažení tohoto cíle je zásadní propojení pěti klíčových oblastí: výpočetních infrastruktur, dat, dovedností, vývoje a přijímání algoritmů AI a zjednodušení právních předpisů. Cílem pokračujícího zavádění továren a gigatováren na AI je zajistit evropským podnikům a výzkumným pracovníkům, kteří potřebují kapacity v oblasti AI, široký přístup k vysoce výkonným výpočetním zdrojům nové generace. K tomu je třeba, aby EU rozšířila svou cloudovou kapacitu a kapacitu datových center, a podpořila tak širší zavádění a šíření AI.

Omezená kapacita datových center v Unii představuje významnou hrozbu pro její schopnost těžit z digitální transformace a zavádět řešení založená na AI, zejména řešení vyžadující výpočetní kapacitu s nízkou latencí. Rychlému zavádění datových center v EU brání zejména několik překážek. Vzhledem k tomu, že požadavky na ukládání a zpracování dat se neustále zvyšují (zejména v důsledku prudkého nárůstu pracovní zátěže AI), nedostatečná kapacita datových center v EU nutí evropské podniky zpracovávat kritické pracovní úlohy prostřednictvím infrastruktury zahraničních center hyperškálování. V důsledku toho je EU pro investice do technologií méně atraktivní destinací než regiony s hojnějšími a levnějšími výpočetními zdroji.

Současná situace v oblasti cloudu a AI se vyznačuje výraznou závislostí na omezeném počtu poskytovatelů ze třetích zemí. Zatímco trh EU se službami cloud computingu výrazně roste, tržní podíl poskytovatelů z EU klesl z 29 % v roce 2017 na 15 % v roce 2022 a od té doby stagnuje.

V současné době ovládají více než 70 % evropského trhu s cloudovými službami tři centra hyperškálování mimo EU. Velké společnosti s dominantním postavením na trhu podléhají jurisdikcím třetích zemí, kde platí právní předpisy s extrateritoriálními účinky, včetně právních předpisů nařizujících přístup k údajům a jejich předávání, které mohou být v rozporu se základními právy EU a rámci EU pro ochranu osobních údajů. Tato závislost evropské uživatele rovněž vystavuje rizikům spojeným s provozními přerušeními, zejména v situacích, kdy by jednostranná rozhodnutí subjektů ze třetích zemí mohla přerušit poskytování služeb.

V této souvislosti disponuje Evropa vysoce výkonnými schopnostmi v oblasti výzkumu a vývoje, dynamickými komunitami uživatelů softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a silnou průmyslovou základnou v oblasti cloudu a AI, které však zůstávají z velké části nevyužity.

V této souvislosti Komise vypracovala návrh aktu pro rozvoj cloudu a umělé inteligence (dále jen „návrh“), jehož cílem je řešit omezenou a geograficky koncentrovanou dostupnosti výpočetní kapacity v EU a rizika spojená se závislostí na cloudu a AI poskytovaných mimoevropskými poskytovateli. Cílem návrhu je

1)zvýšit výpočetní kapacitu a podpořit rozvoj a zavádění AI v EU prostřednictvím inovativních a udržitelných technologií cloudu a AI;

2)zajistit atraktivní podmínky pro zavádění udržitelné a inovativní výpočetní kapacity v celé Unii;

3)řešit obavy týkající se svrchovanosti v oblasti údajů a provozní kontinuity cloudu a AI;

4)pomáhat chránit veřejný pořádek zvýšením odolnosti poskytování služeb cloud computingu, zejména ve veřejném sektoru.

Návrh reaguje na potřebu koordinovaného „ekosystémového přístupu“, jehož cílem je zvýšit konkurenceschopnost a odolnost EU v oblasti cloudu a AI. Kombinuje opatření na straně nabídky zaměřená na posílení domácích schopností, opatření na straně poptávky podporující jejich přijímání a nástroje na posílení inovací a investic do cloudu a AI. Zvláštní důraz klade na otevřené zdroje jako na nástroj k posílení technologické suverenity, a to v souladu se Strategií EU pro otevřený zdrojový kód, jejímž cílem je podporovat otevřené evropské alternativy napříč celým evropským technologickým zásobníkem.

Za prvé, návrh podporuje projekty, které jsou výsledkem iniciativy v oblasti výzkumu a inovací zahájené v rámci tohoto rámce a realizované ve spolupráci s členskými státy. Tato iniciativa propojí sítě, cloud, AI a software do soudržných ekosystémů s cílem řešit následující oblasti:

1)budoucí výzvy v oblasti energeticky úsporné výpočetní infrastruktury;

2)autonomie v celém cloudovém zásobníku;

3)pokročilé schopnosti EU v oblasti pokročilých technologií AI, jako jsou hraniční umělá inteligence, fyzická umělá inteligence a průmyslová umělá inteligence;

4)přijímání cloudu a AI ve veřejném i soukromém sektoru.

Návrh klade zvláštní důraz na rozsáhlé meziodvětvové iniciativy zaměřené na nejvýznamnější strategické technologické a průmyslové výzvy (dále jen „velké výzvy“). Prokáže proveditelnost tohoto úsilí a připraví půdu pro podobné iniciativy v budoucnu, čímž se vytvoří podmínky pro investice do infrastruktury a technologií nové generace.

Za druhé, návrh reaguje na rostoucí nedostatek kapacit datových center prostřednictvím rámce, který zjednodušuje a harmonizuje zavádění datových center v celé EU a zároveň zajišťuje jejich udržitelnost. Cílem je v příštích pěti až sedmi letech ztrojnásobit kapacitu EU a do roku 2035 dosáhnout potřebné kapacity, přičemž má být zajištěno vyvážené geografické rozložení napříč členskými státy. V této souvislosti návrh představuje mechanismus pro identifikaci a podporu strategických projektů v oblasti datových center, které se vyznačují významnou mírou inovace a udržitelnosti nebo které přispívají k vyváženému rozložení výpočetní kapacity.

Za třetí, návrh si klade za cíl zmírnit rizika vyplývající ze závislosti EU na třetích zemích v oblasti služeb cloud computingu prostřednictvím jednotného rámce suverenity pro celou EU. Poskytuje harmonizovaný a auditovatelný soubor kritérií pro různé úrovně suverenity služeb cloud computingu. Poskytuje rovněž rámec pro služby, které se mají posuzovat a formálně uznávat na určité úrovni suverenity. A konečně ukládá, aby každý členský stát posoudil rizika v oblasti suverenity s cílem určit, pro která pododvětví a případy použití by měly být poskytovány služby v souladu s příslušnými úrovněmi suverenity, a to za účelem zajištění náležité ochrany z hlediska důvěrnosti údajů, zajištění provozní autonomie a zabránění škodám, které by mohly ohrozit veřejný pořádek.

V návaznosti na revizi aktu o kybernetické bezpečnosti (CSA2), která se zabývá riziky v dodavatelském řetězci, návrh zajišťuje, aby veřejní zadavatelé mohli využívat suverénní služby cloud computingu. Návrh spolu s aktem o kybernetické bezpečnosti 2 vyplňují dlouhodobé nedostatky v oblasti suverenity a netechnických rizik. Služby cloud computingu v Evropě musí zároveň splňovat vysoké normy kybernetické bezpečnosti, což vyžaduje robustní rámec kybernetické bezpečnosti, který poskytuje komplexní odpověď na současné geopolitické bezpečnostní výzvy. V tomto legislativním kontextu budou obnoveny práce na evropském systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby (EUCS).

V neposlední řadě návrh poskytuje veřejným zadavatelům rámec, který jim umožní činit informovaná rozhodnutí o nákupu a využívat kupní sílu ke snížení stávajících závislostí, mimo jiné prostřednictvím použití odvětvových kritérií pro zadávání zakázek s přidanou hodnotou EU a společného zadávání veřejných zakázek na podporu inovací a růstu, se zvláštním důrazem na vytváření konkrétních příležitostí pro menší poskytovatele usazené v EU.

V souhrnu vytvářejí opatření uvedená v návrhu základy pro odolný a vysoce výkonný ekosystém cloudu a AI v EU. Tato opatření umožní Evropě prosadit se nejen jako spotřebitel pokročilých digitálních technologií, ale také jako globální centrum důvěryhodné, suverénní a škálovatelné digitální infrastruktury, které bude schopné formovat normy, schopnosti a trhy příští vlny technologického rozvoje.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je v souladu s pravidly pro změnu poskytovatele služeb zpracování dat, která zavedlo nařízení o datech. Tím, že nařízení o datech umožňuje změnu poskytovatele a odstraňuje hlavní příčiny proprietárního uzamčení, usiluje o zajištění toho, aby poskytovatelé služeb cloud computingu v EU soutěžili na základě kvality, inovací a ceny. Jeho cílem je umožnit uživatelům cloudu svobodně si vybrat poskytovatele, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám, a kombinovat nabídky různých poskytovatelů v rámci multicloudového přístupu.

Nařízení o datech však neobsahuje opatření, která by přispěla k vytvoření konkurenceschopnější nabídky evropských služeb cloud computingu nebo podpořila vstup rozmanitějšího okruhu poskytovatelů služeb cloud computingu na trh.

Nařízení o datech otevírá cestu k možnému snížení závislosti na poskytovatelích mimo EU, nevytváří však podmínky pro suverénnější a důvěryhodnější odvětví cloud computingu v EU. Jeho ustanovení o změně poskytovatele cloud computingu a interoperabilitě však uživatelům usnadňují širší využívání evropských služeb cloud computingu. Nařízení o datech tak poskytuje základ pro návrh.

Návrh je rovněž v souladu s nařízením o digitálních trzích. Nařízení o digitálních trzích zahrnuje služby cloud computingu mezi hlavní služby platforem, což znamená, že poskytovatelé služeb cloud computingu označení za strážce přístupu by měli dodržovat řadu povinností s cílem zvýšit spravedlnost a otevřenost trhu hospodářské soutěži. Dosud nebyl žádný poskytovatel služeb cloud computingu označen za strážce přístupu ve vztahu ke svým službám. Dne 18. listopadu 2025 však Komise podle nařízení o digitálních trzích zahájila tři šetření trhu týkající se služeb cloud computingu. Dvě z těchto šetření trhu posoudí, zda by dva poskytovatelé měli být v souvislosti se svými službami cloud computingu označeni za strážce přístupu (jinými slovy, zda fungují jako důležité brány mezi podnikatelskými a konečnými uživateli). Třetí šetření posoudí, zda je nařízení o digitálních trzích schopno účinně potírat praktiky, které by mohly omezovat hospodářskou soutěž a spravedlivost v odvětví cloud computingu v EU.

Ačkoli by určití poskytovatelé služeb cloud computingu mohli spadat jak do působnosti tohoto návrhu, tak do působnosti nařízení o digitálních trzích, má nařízení o digitálních trzích odlišné cíle a neobsahuje opatření, která by aktivně podporovala zavádění suverénních služeb cloud computingu. Cílem nařízení o digitálních trzích je pouze zachování a podpora spravedlivého unijního trhu cloud computingu otevřeného hospodářské soutěži, a to prostřednictvím úpravy konkrétního chování společností označených za strážce přístupu, a zasahuje tedy na jiné úrovni než navrhované nařízení, které se zaměřuje na zavádění a využívání poskytovaných služeb.

Návrh rovněž posiluje klíčové cíle aktu o umělé inteligenci. Akt o umělé inteligenci harmonizuje pravidla pro systémy umělé inteligence a obecné modely umělé inteligence, které mají být uvedeny na trh EU, čímž zlepšuje fungování vnitřního trhu a podporuje zavádění důvěryhodné umělé inteligence zaměřené na člověka v celém hodnotovém řetězci. Akt o umělé inteligenci zajišťuje vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a základních práv. Nevztahuje se na aspekty suverenity.

Návrh dále doplňuje širší rámec EU pro digitální politiku, včetně Strategie EU pro otevřený zdrojový kód, politického programu Digitální dekáda a Strategie pro využívání umělé inteligence.

Strategie EU pro otevřený zdrojový kód navrhuje podporovat otevřený zdrojový kód v zájmu suverenity, konkurenceschopnosti a bezpečnosti prostřednictvím řady cílených opatření, z nichž některá jsou navržena v aktu EU pro rozvoj cloudu a umělé inteligence.

Politický program Digitální dekáda se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti, do nichž spadají jeho cíle, a to i) obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií; ii) bezpečná a udržitelná digitální infrastruktura; iii) digitální transformace podniků a iv) digitalizace veřejných služeb. Konkrétně stanovuje politický program Digitální dekáda cíl pro sledování zavádění uzlů na okraji sítě, neobsahuje však ani cíl pro měření pokroku při zavádění výpočetní kapacity či datových center v EU, ani konkrétní podpůrná opatření pro jejich zavádění. Tento návrh doplňuje politický program Digitální dekáda tím, že využívá stávající každoroční monitorování, čímž vytváří synergie se stávajícím rámcem. Pomáhá také prosazovat všechny čtyři hlavní oblasti politického programu Digitální dekáda, zejména stanovením konkrétních opatření zaměřených na rozvoj inovativních technologií podporujících AI, zavádění rozšířené výpočetní kapacity a vytvoření rámce důvěry pro intenzivnější využívání cloudu a AI.

Strategie pro využívání umělé inteligence navíc stanovuje konkrétní opatření k využití transformačního potenciálu umělé inteligence, přičemž se zaměřuje na podporu jejího přijímání v klíčových průmyslových odvětvích i ve veřejném sektoru. Zavádí rovněž podpůrná opatření k posílení technologické suverenity EU prostřednictvím řešení průřezových výzev v oblasti rozvoje a zavádění umělé inteligence. Návrh tyto cíle podporuje a přispívá k jejich naplnění zavedením cílených opatření zaměřených na podporu rozvoje a zavádění cloudu a AI, na zlepšení přístupu k výpočetní kapacitě a na budování důvěry ve služby cloud computingu.

Návrh je plně v souladu se sdělením EU z června 2025 o mezinárodní digitální strategii. Vytváří transparentní a nediskriminační plán pro digitální autonomii, který umožní EU budovat odolné a suverénní technologické infrastruktury na svém území a zároveň poskytuje důvěryhodný a právně podložený model pro mezinárodní partnerství a mnohostrannou správu v zahraničí. Je plně v souladu s mezinárodními závazky a partnerstvími Unie a zajistí přístup na vnitřní trh subjektům z partnerských zemí, které splňují požadované úrovně záruk Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh doplňuje širší politický rámec EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a digitální odolnosti.

Je třeba jej vnímat ve spojení s návrhem na revizi aktu o čipech, který zahrnuje opatření na podporu investic do pokročilých polovodičů, zvýšení odolnosti dodavatelského řetězce a vytváření poptávky prostřednictvím užší spolupráce mezi dodavatelským řetězcem v oblasti polovodičů a koncovými trhy.

Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS2) zlepšuje řízení kybernetických rizik u poskytovatelů služeb cloud computingu a datových center v EU, což vede k posílení důvěry. Neobsahuje však opatření na podporu zavádění a využívání těchto služeb a plně se zaměřuje na technickou kybernetickou bezpečnost, nikoli na širší aspekty suverenity.

Jak již bylo podrobně uvedeno výše, návrh dále doplňuje zaměření aktu o kybernetické bezpečnosti na kybernetickou bezpečnost v cloudu o aspekty suverenity. Certifikace podle aktu o kybernetické bezpečnosti může řešit technická kritéria kybernetické bezpečnosti, není však vhodná k řešení otázek suverenity, které přesahují rámec těchto technických prvků. Mezitím Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) pracuje na vytvoření evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby (EUCS), který však dosud nebyl přijat. Po dokončení by jej bylo možné využít v rámci pro suverénní služby cloud computingu jako prostředek k zajištění toho, aby auditovaná služba splňovala nejvyšší normy kybernetické bezpečnosti. Navrhovaná revize aktu o kybernetické bezpečnosti navíc posiluje důvěryhodnost dodavatelského řetězce hardwaru a softwaru IKT.

Návrh rovněž podporuje cíle nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA). Nařízení o digitální provozní odolnosti stanoví povinnosti v oblasti souladu pro poskytovatele služeb cloud computingu. Nepřímo se vztahuje i na poskytovatele služeb cloud computingu, pokud poskytují služby určitým finančním subjektům nebo pokud je jejich úloha z hlediska provozní odolnosti dostatečně významná. Má odvětvovou oblast působnosti a konkrétně ve vztahuje na finanční sektor. Podle nařízení o digitální provozní odolnosti musí poskytovatelé služeb cloud computingu zavést řízení rizika v oblasti IKT a provádět pravidelné testování reakce na incidenty, aby splnili požadavky na kritické poskytovatele služeb z řad třetích stran. Dotčené finanční instituce, které mohou mít veřejný charakter, musí s náležitou péčí přezkoumat poskytovatele služeb cloud computingu, s nimiž spolupracují.

Návrh rovněž podporuje cíle Strategie unie připravenosti, která označuje závislost na kritické digitální infrastruktuře za systémové riziko a vyzývá k meziresortnímu přístupu k zajištění kontinuity základních služeb v krizových scénářích. Rámec suverenity stanovený tímto nařízením, a zejména mechanismus posuzování rizik uvedený v článku 29, přímo přispívá k rozměru digitální připravenosti uvedené strategie tím, že zajišťuje, aby cloudové služby a služby umělé inteligence, na nichž je založeno řízení mimořádných událostí, koordinace civilní ochrany a operace při reakci na katastrofy, byly poskytovány na odpovídající úrovni záruky Unie. Návrh je proto v souladu s širšími cíli politiky Unie v oblasti odolnosti a připravenosti a přispívá k jejich naplnění.

Návrh je v souladu se stávajícími pravidly pro zpracování osobních údajů, včetně obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a rámce EU–USA pro ochranu údajů. Ačkoli rámec EU–USA pro ochranu údajů řeší transatlantická předávání údajů, neodstraňuje obavy ohledně suverenity spojené se závislostí na poskytovatelích ze třetích zemí. Návrh tak doplňuje rámec EU–USA pro ochranu údajů, neboť pojem suverenity přesahuje rámec předávání údajů a týká se také provozní autonomie.

Návrh rovněž doplňuje směrnice o zadávání veřejných zakázek. Veřejné orgány v EU se ve velké míře spoléhají na poskytovatele služeb cloud computingu ze zemí mimo EU a související problémové faktory vyžadují diferencovaný a cílený odvětvový přístup, který stávající směrnice o zadávání veřejných zakázek nezahrnují a který by bylo obtížné dostatečně zohlednit v rámci obecného přístupu. Návrh proto představuje odvětvový přístup k suverenitě, jejíž mnohovrstevnatost nelze řešit v horizontálním acquis, které stanoví obecné zásady pro návrh zadávacích řízení. Návrh obsahuje doplňková kritéria pro zadávání zakázek, která jsou rovněž přizpůsobena specifikům služeb cloud computingu a kritickým závislostem na třetích zemích v tomto odvětví.

Návrh doplňuje akt o digitálních sítích, který podporuje rozvoj robustních, rychlých, bezpečných a špičkových digitálních sítí, čímž přispívá k zavádění datových center v EU, pro něž je vysokorychlostní připojení v řádu gigabitů a více nezbytnou podmínkou. Návrh navazuje na pokrok, kterého dosahuje akt o digitálních sítích v oblasti konektivity, a proto se zaměřuje na vytváření kapacit datových center, nikoli na předchozí nebo souběžné budování nezbytné infrastruktury pro připojení. Akt o digitálních sítích se rovněž zabývá sbližováním síťové infrastruktury, včetně případů, kdy poskytovatel služeb cloud computingu provozuje síť elektronických komunikací a dosud se na něj nevztahovaly povinnosti vyplývající z evropského kodexu pro elektronické komunikace, ačkoli spadá do jeho oblasti působnosti. Akt o digitálních sítích tedy vyjasní postupy pro konektivitu mezi poskytovateli různých sítí a dalšími účastníky trhu během spolupráce v rámci širšího ekosystému.

Návrh přispívá k plnění cílů směrnice o energetické účinnosti, jejímž záměrem je nasměrovat odvětví datových center k vyšší energetické účinnosti. Kromě aspektů transparentnosti a dobré pověsti však návrh nestanoví žádné pobídky pro provozovatele datových center ke zlepšování jejich výkonnosti z hlediska udržitelnosti a neobsahuje ani opatření k urychlení zavádění udržitelných datových center v celé EU či ke zvýšení souvisejících investic.

Podobně se evropský kodex chování pro energetickou účinnost v datových centrech nezabývá opatřeními souvisejícími se zřízením datového centra, nýbrž se plně zaměřuje na postupy při jeho provozu. Návrh tedy obsahuje opatření, která mají podpořit zavádění energeticky účinných datových center, a to v souladu se Strategickým plánem pro digitalizaci a umělou inteligenci v energetice, jehož cílem je optimalizovat spotřebu energie v digitálních technologiích a zároveň urychlit souběžnou zelenou a digitální transformaci EU. Aby bylo možné určit, která datová centra jsou udržitelná, odkazuje návrh na systém hodnocení vypracovaný podle směrnice o energetické účinnosti.

Návrh rovněž doplňuje balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy, jehož cílem je zajistit, aby byly k dispozici elektrizační soustavy plošně připravené absorbovat budoucí zatížení. Návrh se zde zaměřuje na datová centra jako koncové odběratele kapacity elektrizační soustavy a zajišťuje, aby při volbě umístění datových center byla vzata do úvahy dostupnost elektrizační soustavy a aby docházelo k výměně informací s dostatečným předstihem s cílem zohlednit datová centra při plánování elektrizační soustavy a tím zajistit jejich včasné připojení.

Balíček opatření pro evropské elektrizační soustavy stanoví způsoby, jakými mohou členské státy urychlit připojení k elektrizační soustavě, včetně efektivnějšího uspořádání pořadníku žádostí o připojení k elektrizační soustavě, například zohledněním připravenosti projektu a jeho příznivého dopadu na elektrizační soustavu namísto přístupu založeného výhradně na zásadě „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. Návrh tyto aspekty zohledňuje.

Návrh rovněž doplňuje směrnici o obnovitelných zdrojích energie a může posílit její účinnost. Datová centra mohou těžit ze zvýšené dostupnosti energie z obnovitelných zdrojů a systémů ukládání energie, i když se na ně samotná směrnice nevztahuje. Při určování míst pro rychlejší zavádění datových center by významným faktorem rovněž mohla blízkost akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje energie.

Akt o akcelerátoru průmyslu předkládá opatření k urychlení povolování, včetně stanovení zásady „jeden projekt, jedno řízení“ a zavedení jednotného digitálního postupu, který pokryje celý postup udělování povolení. Akt o akcelerátoru průmyslu rovněž ukládá členským státům povinnost vymezit alespoň jednu průmyslovou akcelerační oblast nebo klastr, v nichž se uplatňují další opatření na usnadnění podnikání, včetně přednostního přístupu k materiálům a přístupu k financování z prostředků EU. Jelikož však navrhovaná průmyslová akcelerační opatření zohledňují pouze výrobní zařízení a neberou v úvahu specifické potřeby datových center ani jejich přínosy, byla datová centra z oblasti působnosti aktu o akcelerátoru průmyslu vyňata. S ohledem na tyto rozdíly návrh obecná průmyslová akcelerační opatření doplňuje o opatření, která jsou přizpůsobena zrychlenému zavádění datových center.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, který zmocňuje EU k přijímání opatření ke zlepšení fungování vnitřního trhu prostřednictvím harmonizace vnitrostátních ustanovení.

Současná roztříštěnost při zavádění datových center je způsobena odlišnými vnitrostátními přístupy k rozšiřování kapacit, požadavkům na udržitelnost a povolovacím postupům. Tyto rozdíly mohou vést ke vzniku rozdílů v právních úpravách, které by mohly narušit fungování vnitřního trhu.

Rozdíly v postupech zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu, jakož i nejednotná kritéria suverenity mohou omezovat schopnost poskytovatelů bezproblémově působit ve všech členských státech, což vede k neefektivitě trhu a nerovným podmínkám hospodářské soutěže.

Vzhledem k těmto výzvám je zásah na úrovni EU v podobě legislativního návrhu odůvodněn podle článku 114 Smlouvy o fungování EU, neboť jeho cílem je odstranit překážky bránící fungování vnitřního trhu a zajistit rovné podmínky pro poskytovatele služeb cloud computingu.

Návrh se navíc opírá o čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, který představuje právní základ pro opatření zaměřená na posílení průmyslové konkurenceschopnosti a inovační kapacity EU. Současný nedostatek výpočetní kapacity v EU omezuje schopnost evropského průmyslu plně těžit z využívání technologií cloudu a AI, zejména těch technologií, které vyžadují výpočetní techniku s nízkou latencí a vysokým výkonem. Tato iniciativa, která spočívá ve zvýšení dostupnosti energeticky účinných výpočetních kapacit a ve vývoji a zavádění špičkových technologií cloudu a AI, přímo napomáhá posílení průmyslové konkurenceschopnosti a technologického prvenství Evropy, a to v souladu s cíli stanovenými v čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

Vzhledem ke dvojímu cíli návrhu, jímž je náprava narušení vnitřního trhu a posílení průmyslové konkurenceschopnosti EU, bude tento návrh přijat jako jediný legislativní nástroj na základě kumulativního právního základu podle článku 114 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tento společný právní základ poskytuje jednotnou regulační odpověď na vzájemně související výzvy, jimiž jsou roztříštěnost trhu a strategické budování průmyslových kapacit v rámci ekosystému cloudu a umělé inteligence v EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Opatření EU přinášejí zřejmou přidanou hodnotu při řešení problému omezené a geograficky soustředěné dostupnosti výpočetní kapacity. Zavedení jednotného přístupu k urychlení zavádění datových center umožňuje soudržné plánování a zavádění výpočetní kapacity geograficky vyváženým způsobem, přičemž zabraňuje „závodu ke dnu“ a snižuje složitost právních předpisů pro investory a provozovatele datových center.

EU má jedinečné předpoklady k tomu, aby zajistila, že opatření týkající se investic a akcelerace budou odrážet společné priority a zabrání roztříštěnosti. Opatření na úrovni EU by zajistila, že všechny podniky a orgány veřejné správy budou mít přístup k dostatečné výpočetní kapacitě, která pokryje jejich potřeby a je nezbytným předpokladem pro to, aby se Evropa stala kontinentem umělé inteligence.

Při řešení závislosti na službách cloud computingu poskytovaných mimoevropskými poskytovateli přinášejí opatření na úrovni EU větší přínosy, než jakých by mohly členské státy dosáhnout jednotlivě, zejména pokud jde o řešení základního tržního selhání vyplývajícího z nedokonalých informací. To zlepší fungování vnitřního trhu a umožní poskytovatelům služeb cloud computingu expandovat i mimo jejich vnitrostátní trhy.

•Proporcionalita

Návrh přistupuje k řešení kritických úzkých míst na jednotném trhu cíleným a přiměřeným způsobem, konkrétně se zaměřuje na nedostatek výpočetní kapacity a nadměrnou závislost na poskytovatelích ze třetích zemí. Navrhovaná řešení se omezují na opatření nezbytná pro dosažení hlavních cílů návrhu, zejména posílení technologické suverenity EU, podporu konkurenceschopného trhu EU v oblasti cloudu a umělé inteligence a podporu lepší dostupnosti udržitelných výpočetních zdrojů v EU.

Díky zaměření na harmonizované normy pro suverénní služby cloud computingu, zefektivnění zavádění datových center a mechanismy spolupráce pro celou EU se návrh vyhýbá nadměrné regulaci a zároveň přímo řeší strukturální překážky, které brání digitálnímu pokroku v celé Evropě. Zvolená opatření představují nejvhodnější a nejméně invazivní způsob řešení zjištěných selhání trhu a regulačních selhání, neboť využívají stávající nástroje EU a zároveň zavádějí pouze taková nová ustanovení, která jsou nezbytná pro soudržné a účinné provádění.

Návrh bude znamenat přímé náklady na dodržování předpisů, které zahrnují jak administrativní výdaje, tak výdaje spojené s přizpůsobením. Tyto náklady mají nést především vnitrostátní a místní veřejné orgány a podniky, jako jsou provozovatelé datových center, poskytovatelé služeb cloud computingu, jakož i jejich subdodavatelé a subjekty soukromého sektoru působící v odvětvích uvedených v příloze I směrnice NIS2, aby splnily povinnosti stanovené v tomto nařízení.

Posouzení různých možností a jejich předpokládaných nákladů a přínosů nicméně vedlo k vyváženému návrhu nástroje. Náklady pro veřejné orgány budou vyváženy úsporami plynoucími ze snížení celkových nákladů na vlastnictví informačních systémů a z rychlejších a spolehlivějších procesů zadávání veřejných zakázek, zatímco náklady pro podniky budou vyváženy přínosy v podobě lepší předvídatelnosti vývoje právních předpisů a menší roztříštěnosti vnitrostátních přístupů spolu se zjednodušením administrativy.

•Volba nástroje

Komise jako optimální právní nástroj k dosažení cílů návrhu navrhuje nařízení, a to vzhledem k jeho schopnosti zajistit jednotné uplatňování a okamžitou účinnost ve všech členských státech. Nařízení zajišťuje nezbytnou právní jistotu a soudržnost, které jsou nezbytné pro úplnou harmonizaci regulačního rámce pro služby cloud computingu. Tento přístup je nezbytný k odstranění překážek jednotného trhu, zejména v oblastech, jako jsou suverenita a normy udržitelnosti, kde by jinak odlišná vnitrostátní pravidla mohla ohrozit technologickou suverenitu a konkurenceschopnost EU. Vzhledem k naléhavosti geopolitické situace, včetně nutnosti snížit strategickou závislost na dodavatelích ze třetích zemí, zajišťuje nařízení rychlou a koordinovanou reakci celé EU, čímž předchází zpožděním či nesrovnalostem, které by mohly vzniknout v případě, že by členské státy jednaly s větší nezávislostí.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZNÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V období od října 2024 do listopadu 2025 proběhla rozsáhlá konzultace se zúčastněnými stranami, která zahrnovala níže uvedené konzultační činnosti.

V období od dubna do července 2025 uspořádala Komise veřejnou konzultaci, která se skládala z online dotazníku a výzvy k předložení faktických podkladů, v rámci níž měly zúčastněné strany předložit podrobná písemná stanoviska s uvedením svých názorů a doporučení ohledně cílů a navrhovaných opatření obsažených v návrhu a zároveň poskytnout přímé faktické podklady pro vypracování možností politiky. Celkem bylo obdrženo 436 odpovědí: 243 v rámci konzultačního průzkumu a 193 v rámci výzvy k předložení faktických podkladů.

Konzultaci doplnila řada pracovních setkání, seminářů a kulatých stolů. Jednalo se o: i) 6. valné shromáždění a fórum Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud; ii) kulaté stoly, a to o investicích do cloudové výpočetní kapacity s finančními investory, o opatřeních politiky usnadňujících začlenění datových center do elektrizační soustavy EU, s generálními řediteli evropských poskytovatelů cloudových služeb na téma rozvoje suverénních cloudových služeb v EU a s Americkou obchodní komorou; iii) semináře s představiteli průmyslu, akademické obce a orgánů veřejné správy o ekonomické dynamice zásobníku umělé inteligence a iv) prezentace o budoucí politice EU v oblasti cloudu a umělé inteligence ve spolupráci s průmyslem.

Komise rovněž vedla nepřetržitý dialog s příslušnými orgány členských států sdruženými v neformální skupině členských států pro spolupráci v oblasti cloudu v rámci Evropské aliance pro průmyslová data, edge a cloud, který byl doplněn cílenými bilaterálními setkáními.

Komise navíc vedla další dvoustranné konzultace se třetími zeměmi, včetně Japonska, Švýcarska a Spojeného království, s cílem představit a prodiskutovat zvažované možnosti politiky a zároveň získat přehled o osvědčených postupech a posoudit vnější efekt zvažovaných opatření.

Komise uspořádala více než 100 dvoustranných setkání s celou řadou zúčastněných stran, včetně zástupců průmyslu, akademických institucí, analytických středisek a organizací občanské společnosti, které přispěly k vypracování navrhovaných možností politiky.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

K návrhu je připojeno komplexní posouzení dopadů, jehož konečná verze byla předložena Výboru pro kontrolu regulace dne 30. dubna 2026. Dne 8. května 2026 vydal Výbor kladné stanovisko, k němuž připojil žádost o další zlepšení.

•Základní práva

Návrh byl podroben komplexnímu posouzení jeho dopadů na základní práva, přičemž zvláštní důraz byl kladen na ochranu osobních údajů zaručenou článkem 8 Listiny základních práv Evropské unie. Návrh zavádí rámec pro suverénní služby cloud computingu, který stanoví přísná ochranná opatření s cílem zajistit, aby zpracování osobních údajů týkajících se občanů EU bylo v souladu se standardy EU v oblasti ochrany osobních údajů, včetně nařízení GDPR. Stanovení těchto standardů v rámci návrhu minimalizuje rizika spojená s nevyhovujícím zpracováním údajů a zároveň posiluje důvěru v digitální infrastrukturu.

Jedním z hlavních cílů návrhu je snížit závislost na poskytovatelích ze třetích zemí, jejichž činnosti mohou podléhat jurisdikcím mimo EU, které mohou povolovat přístup k údajům a jejich předávání. Návrh proto posiluje ochranu osobních údajů tím, že zajišťuje, aby tyto údaje zůstaly pod účinným dohledem orgánů EU, včetně subjektů členských států pro ochranu osobních údajů a Evropského sboru pro ochranu osobních údajů. Tento přístup posiluje právní jistotu a chrání právo na soukromí zakotvené v Listině.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení navrhovaného nařízení 

Hlava I navrhovaného nařízení obsahuje obecná ustanovení, včetně předmětu (článek 1) a definic (článek 2).

Hlava II obsahuje ustanovení, která stanovují rámec pro provádění činností rozvoje a zavádění v celém ekosystému cloudu a umělé inteligence. Tento rámec je rozdělen do iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence a je posílen dalšími podpůrnými opatřeními. V kapitole I stanoví článek 3 obecný cíl iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence, jejichž záměrem je podporovat výzkumné a inovační činnosti a dosáhnout rozsáhlých kapacit v rámci celého ekosystému cloudu a umělé inteligence v Unii. Článek 4 stanoví operační cíle iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence. Článek 5 zavádí síť zkušenostních a akceleračních center pro AI, která vychází z evropských center pro digitální inovace a jejímž cílem je podpořit dosažení cílů iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence. Článek 6 stanoví mechanismy provádění iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence. Článek 7 vyžaduje, aby členské státy do jednoho roku od vstupu nařízení v platnost přijaly vnitrostátní strategii pro cloud a umělou inteligenci, která bude v souladu s cíli nařízení. Článek 8 stanoví kritéria, na jejichž základě Komise uzná projekty jako prioritní projekty v oblasti hraniční umělé inteligence. Článek 9 podporuje přidělování výpočetních zdrojů umělé inteligence prioritním projektům v oblasti hraniční umělé inteligence a zároveň podporuje průmyslové a fyzické projekty v oblasti umělé inteligence a rozvoj a zavádění modelů umělé inteligence pro veřejný sektor.

Hlava III obsahuje ustanovení o kapacitě datových center. V kapitole I stanoví článek 10 povinnosti členských států vymezit na jejich území akcelerační zóny pro datová centra, v nichž budují kapacitu datových center. Článek 11 stanoví podmínky v rámci akceleračních zón pro datová centra. Článek 12 stanoví povinnost členských států určit jednotná informační místa pro provozovatele datových center v souvislosti s projekty datových center v akceleračních zónách pro datová centra, případně – je-li to možné – rozšířit působnost stávajících jednotných informačních míst nebo je do tohoto systému začlenit. Současně stanoví další zásady týkající se odpovědnosti, které tato jednotná informační místa musí dodržovat. Článek 13 se zabývá zjednodušenými správními a povolovacími postupy u projektů datových center realizovaných v akceleračních zónách pro datová centra. V kapitole II stanoví článek 14 mechanismus pro vyjádření zájmu, podmínky a určení strategických projektů v oblasti datových center ze strany Komise. V kapitole III zavádí článek 15 mechanismus, jehož prostřednictvím bude Komise sledovat pokrok Unie v oblasti zvyšování dostupné výpočetní kapacity, objemu poptávky po kapacitě datových center a rozsahu kapacitních nedostatků.

Hlava IV obsahuje ustanovení týkající se autonomie a přijímání. V kapitole I oddílu 1 stanoví článek 16 unijní Rámec cloudové suverenity, který se skládá ze čtyř úrovní záruky, a zavádí požadavky stanovené v příloze II tohoto nařízení, na jejichž základě lze služby cloud computingu považovat za poskytující záruky Unie na úrovni 1 až 4. Článek 17 zavedl mechanismus, na jehož základě mohou být poskytovatelé služeb cloud computingu uznáni jako poskytovatelé služeb na úrovni záruky Unie 1, 2, 3 nebo 4, přičemž jsou povinni podat žádost o uznání u příslušného vnitrostátního orgánu v zemi usazení. Článek 18 stanoví podmínky a mechanismus pro případné uznání třetích zemí jako zemí poskytujících dostatečné záruky, aby služby cloud computingu řízené z dané třetí země mohly splňovat podmínky pro zařazení do úrovně záruky Unie 3. Článek 19 oddílu 2 stanoví podmínky pro vlastní posuzování shody, jímž se dokumentuje soulad s požadavky úrovně záruky Unie 1. Článek 20 oddílu 3 stanoví rámec pro posuzování prováděné auditorskými organizacemi ohledně požadavků úrovně záruky Unie 2 až 4. Článek 21 stanoví požadavky na důkazní informace, které je třeba stanovit jako součást posouzení požadavků třetí stranou podle úrovně záruky Unie 2 až 4. Článek 22 stanoví povinnost Komise zřídit a vést centrální evidenci služeb uznaných jako poskytujících úroveň záruky Unie 1 až 4. Článek 23 stanoví povinnosti v oblasti transparentnosti pro poskytovatele služeb cloud computingu, kteří jsou povinni oznamovat veškeré podstatné změny, které mohou odůvodnit následnou změnu jejich uznání jako poskytovatelů úrovně záruky Unie 1 až 4. Článek 24 stanoví pravidla pro sankce a náhrady použitelná v případě porušení předpisů ze strany poskytovatelů služeb cloud computingu. Článek 25 oddílu 4 stanoví povinnosti členských států určit příslušný vnitrostátní orgán. Článek 26 stanoví pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů určených členskými státy. Článek 27 oddílu 5 stanoví zásady vzájemné pomoci mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států v souvislosti se sdílením informací a šetřením pro účely tohoto nařízení. Článek 28 stanoví zásady přeshraniční spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány členských států v souvislosti s donucovacími opatřeními. V kapitole II oddílu 1 stanoví článek 29 povinnosti členských států a subjektů Unie provádět posouzení rizik za účelem určení požadované úrovně shody s úrovněmi záruky Unie 2 až 4 pro různé činnosti veřejného sektoru. Článek 30 stanoví povinnosti veřejných zadavatelů, kteří zadávají zakázky na služby cloud computingu, aby jako minimální požadavek zajistili úroveň záruky Unie 1. Pokud posouzení rizik stanoví, že činnosti těchto veřejných zadavatelů jsou relevantní z hlediska veřejného pořádku, smějí zadávat zakázky a využívat pouze služby, u nichž bylo uznáno, že splňují úrovně záruky Unie 2, 3 nebo 4. Článek 31 v oddíle 2 umožňuje subjektům soukromého sektoru ve smyslu směrnice NIS2 provádět posouzení dopadů, jejichž účel je podobný jako u posouzení prováděných subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru. Článek 32 v oddíle 3 stanoví povinnosti veřejných zadavatelů z členských států uplatňovat kritéria přidané hodnoty Unie při zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu a systémy umělé inteligence v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení. Článek 33 stanoví povinnosti členských států v oblasti sledování jejich zadávání zakázek na inovace v oblasti služeb cloud computingu a systémů AI, zavádí zjednodušený rámec pro podávání zpráv a navazuje na vnitrostátní strategie v oblasti cloud computingu a AI, v rámci nichž musí členské státy vypracovat plány na dosažení cílů tohoto článku. V kapitole III zřizuje článek 34 Evropskou cloudovou federaci pro veřejný sektor (dále jen „federace EuroCloud“) a stanoví její oblast působnosti a účel. Článek 35 stanoví podmínky pro sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu v rámci federace EuroCloud. Článek 36 stanoví, jakým způsobem může Komise získat náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s federací EuroCloud, včetně nákladů na zřízení federace EuroCloud a platformy usnadňující sdílení služeb mezi jejími členy. Článek 37 v kapitole IV stanoví podmínky, za nichž může Komise provádět činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek pro subjekty Unie, pro veřejné zadavatele z členských států a pro partnerské organizace vybrané Komisí, a to mimo jiné stanovením nezbytných odchylek od finančního nařízení. Článek 38 stanoví nezbytná opatření pro provádění rámce pro společné zadávání veřejných zakázek, včetně mechanismu správy. Článek 39 stanoví platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Článek 40 stanoví mechanismus náhrady nákladů, které Komisi vznikají v souvislosti s provozem rámce pro společné zadávání zakázek, a to prostřednictvím poplatků vybíraných od zúčastněných veřejných zadavatelů. Článek 41 v kapitole VI stanoví povinnosti subjektů Unie a subjektů veřejného sektoru podporovat a usnadňovat využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem namísto proprietárních řešení. Článek 42 stanoví požadavky na sdílení a opětovné použití softwaru vyvinutého subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru nebo pro ně. Článek 43 stanoví povinnost Komise zřídit a vést katalog řešení s otevřeným zdrojovým kódem. Článek 44 stanoví pravidla pro zřízení síť programových kanceláří pro otevřený zdrojový kód členských států.

Hlava V obsahuje závěrečná ustanovení, včetně pravomoci Komise přijímat akty v přenesené pravomoci (článek 45) a prováděcí akty (článek 46), ustanovení o přezkumu (článek 47) a informací o vstupu nařízení v platnost a datech jeho použitelnosti (článek 48).

2026/0138 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému cloudu a umělé inteligence (akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 2 ),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Unie je odhodlána stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence (AI). Tím, že AI umožňuje rychlejší inovace, vyšší efektivitu a chytřejší rozhodování, vede k významným hospodářským, environmentálním a společenským přínosům a je klíčovým faktorem konkurenceschopnosti. Aby bylo možné plně využít výhod AI ve všech klíčových odvětvích hospodářství, měla by Unie jednat s ambicemi a prozíravostí, rozvíjet své inovační kapacity, posilovat svou konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek a zároveň upevňovat svou technologickou suverenitu a strategickou autonomii v oblasti špičkových digitálních technologií.

(2)Unie již položila pevné základy pro to, aby se Evropa stala kontinentem, který stojí v čele rozvoje a zavádění AI, a to zejména prostřednictvím sdělení „Akční plán pro kontinent umělé inteligence“ ( 3 ) a Strategie pro využívání umělé inteligence ( 4 ). Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ( 5 ) o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání (dále jen „nařízení o datech“) a strategie evropské datové unie ( 6 ) zřídila Unie rovněž nezbytný rámec pro vytvoření bezpečného a interoperabilního jednotného trhu s daty, který je základem pro rozvoj AI.

(3)Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy se zavázaly spolupracovat na zajištění technologické suverenity Unie otevřeným způsobem, zejména prostřednictvím bezpečných a přístupných digitálních a datových infrastruktur, které umožňují další technologický rozvoj a podporují konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu a hospodářství Unie, zejména malých a středních podniků ( 7 ) a malých podniků se střední tržní kapitalizací ( 8 ), a odolnost hodnotových řetězců Unie a také posilují ekosystém startupů, mimo jiné prostřednictvím hladkého fungování bývalých evropských center digitální inovace, kterým byla svěřena nová úloha zkušenostních a akceleračních center pro AI (dále jen „centra pro AI“).

(4)Unie se stává stále více závislou na omezeném počtu poskytovatelů služeb cloud computingu ze třetích zemí. Posílení schopnosti Unie rozvíjet a zavádět technologie cloudu a AI na svém území se stalo strategickou prioritou pro konkurenceschopnost Unie, bezpečnost dodávek a technologickou suverenitu, jak zdůrazňuje zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti ( 9 ), a je to rovněž v souladu se sdělením o posílení hospodářské bezpečnosti EU ( 10 ). Tyto výzvy, kterým čelí unijní ekosystém cloudu a AI, vyžadují budování rozsáhlých technologických kapacit, podporu výzkumných a inovačních činností a společné úsilí členských států, přičemž Unie podporuje rozvoj a zavádění technologií cloudu a AI a budování rozsáhlých kapacit cloud computingu.

(5)Tyto závislosti se projevují nejen omezenými tržními podíly evropských poskytovatelů služeb cloud computingu, ale také významnými riziky pro operační autonomii, odolnost a bezpečnost Unie. Rada vyzvala k přijetí aktu o rozvoji cloudu a umělé inteligence, který by obsahoval společná kritéria pro suverénní služby cloud computingu, jež umožní řešit rizika související s transparentností trhu a rizika spojená se závislostmi, včetně extrateritoriálních účinků právních předpisů přijatých třetími zeměmi ( 11 ).

(6)Měl by být zřízen rámec pro zvýšení odolnosti a bezpečnosti Unie v oblasti technologií cloudu a AI, který posílí unijní ekosystém cloudu a AI tím, že sníží závislosti, posílí technologickou suverenitu, podpoří investice a zvýší kapacity, bezpečnost, přizpůsobivost a odolnost dodavatelského řetězce Unie v oblasti cloudu a AI.

(7)Tento rámec sleduje samostatné cíle a opírá se o dva odlišné právní základy.

(8)Za prvé, je nutné posílit konkurenceschopnost, kapacitu a odolnost technologické a průmyslové základny cloudu a AI v EU v souladu s čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená opatření by neměla vyžadovat harmonizaci vnitrostátních právních nebo správních předpisů. Za tímto účelem se tímto nařízením zřizuje iniciativa pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a iniciativa pro vedoucí postavení v oblasti umělé inteligence (dále jen „iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI“), jejichž cílem je posílit rozvoj špičkových technologií a zařízení v oblasti cloudu a AI a zajistit jejich široké zavádění, čímž se překlenou rozdíly mezi pokročilými výzkumnými a inovačními schopnostmi Unie a jejich udržitelným využíváním.

(9)Za druhé, otázku dostupné výpočetní kapacity a odolnosti ekosystému cloudu a AI lze nejlépe řešit prostřednictvím harmonizačních opatření Unie na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU. K zajištění fungování vnitřního trhu je nezbytný jednotný, soudržný regulační rámec harmonizující určité podmínky pro poskytovatele služeb a subjekty zavádějící služby cloud computingu, včetně podmínek týkajících se budování kapacit a poskytování služeb cloud computingu.

(10)Definice pojmu „služba cloud computingu“ v tomto nařízení by měla být stejná jako definice uvedená v čl. 6 bodě 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ( 12 ), jež definuje „službu cloud computingu“ jako digitální službu, která umožňuje samoobslužnou správu a široký vzdálený přístup k rozšiřitelnému a pružnému seskupení sdílitelných výpočetních zdrojů, včetně těch, které jsou rozmístěny na více místech. Tato definice pojmu „služba cloud computingu“ zahrnuje přístup na vyžádání k systémům AI ve smyslu v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 (dále jen „akt o umělé inteligenci“) ( 13 ), které jsou hostovány a provozovány na dálku. Součástí služby je pouze dodání a zpřístupnění systému AI. Samotný systém AI a jeho základní model jsou z rozsahu této definice vyloučeny.

(11)Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly posílit konkurenceschopnost a odolnost technologické a průmyslové základny Unie v oblasti cloudu a AI, zároveň posílit inovační kapacitu jejího ekosystému cloudu a AI a dosáhnout zavedení rozsáhlých digitálních infrastruktur, a to v souladu s cíli stanovenými v Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence a Strategii pro využívání umělé inteligence. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a umělé inteligence by především měly zvýšit kapacitu cloudu a datových center v Unii a zároveň rozvíjet špičkové technologie cloudu a AI spolu s širokým přijímáním cloudu a AI v celém hospodářství Unie. Měly by rovněž podpořit pokročilý výzkum zaměřený na odvětvové zavádění hraniční, fyzické a průmyslové AI. Strategie pro využívání umělé inteligence by měla rozšířit ambice a cíle stanovené v Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence a měla by být v případě potřeby aktualizována tak, aby zohledňovala nejnovější technologický vývoj a pokrok dosažený v rámci iniciativ pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI.

(12)V zájmu dosažení uvedených obecných cílů by iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI měly podporovat doplňkové operační cíle navržené jako realizovatelné iniciativy k provedení na úrovni Unie.

(13)Aby se datová centra mohla stát klíčovými faktory udržitelné digitální transformace, měly by iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI podporovat výzkumné a inovační kapacity zaměřené na rozvoj technologií pro datová centra, které budou již od návrhu a po celou dobu provozu uplatňovat zásady energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, a to s cílem dosáhnout vysoké míry udržitelnosti. To zahrnuje rozvoj výpočetních technologií účinně využívajících zdroje a svoji kapacitu, jako je optimalizace účinného využívání energie a vody, využívání vznikajících kvantových výpočetních technologií, rozvoj technologií na bázi AI pro zvýšení účinnosti serverů, integrace výpočetní infrastruktury do elektrizačních soustav a podpora zavádění čisté energie a výroby energie přímo v datových centrech. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž zajistit přístup k pilotním linkám pro technologie datových center s cílem usměrňovat a urychlovat zavádění inovací na trhu. Tyto pilotní linky by měly sloužit jako předváděcí zařízení pro špičkové technologie datových center a polovodičové technologie pro edge computing, prototypy kvantových počítačů a nástroje pro provoz datových center na bázi AI.

(14)Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž podporovat výzkum, vývojové činnosti a zavádění technologií cloudového zásobníku s cílem odstranit kapacitní nedostatky a posílit technologickou autonomii Unie. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly především podporovat vývoj alternativ k zásobníkům cloud computingu pro strategická odvětví. To by mělo rovněž usnadnit vývoj serverů a softwaru optimalizovaných pro umělou inteligenci, včetně procesorů a akcelerátorů vyrobených a navržených v Unii, jako jsou například ty, které byly vyvinuty v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/XXX ( 14 ). Kromě toho by jak iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI podle tohoto nařízení, tak i iniciativa Čipy pro Evropu 2.0 podporovaná uvedeným nařízením měly přispívat ke společnému návrhu a vzájemné optimalizaci vývoje hardwaru a softwaru a integraci výpočetních infrastruktur pro AI. Kromě toho by iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI měly podporovat doplňkový rozvoj a zavádění inteligentní a bezpečné middlewarové cloudové platformy pro společné evropské datové prostory, a to v souladu se strategií evropské datové unie.

(15)Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž podporovat vývoj technologií založených na otevřených standardech, otevřených specifikacích a otevřeném zdrojovém kódu a podněcovat rozvoj inovativních, konkurenceschopných a odolných technologií cloudu a AI. Měly by podporovat práci na otevřených standardech a specifikacích a vznik nadací pro software s otevřeným zdrojovým kódem zaměřených na navrhování, vývoj a údržbu komponent s otevřeným zdrojovým kódem, a to zejména prostřednictvím poskytování mechanismů správy a koordinace a usnadňování sdružování zdrojů. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž vytvořit katalog softwarových nástrojů, včetně otevřených zdrojových kódů, s cílem umožnit propojení se stávajícími katalogy pro soukromý a veřejný sektor a vybudovat jednotné kontaktní místo pro řešení s otevřeným zdrojovým kódem v Unii.

(16)Technologie hraniční AI se rychle rozvíjejí a očekává se, že budou mít hluboký dopad na hospodářství a společnost Unie. Vzhledem k tomu, že se tyto technologie staly klíčovými strategickými aktivy, je posílení schopnosti Unie tyto technologie vyvíjet a řídit nezbytné k zajištění toho, aby byl přechod na využívání AI v souladu s hodnotami, bezpečnostními standardy a dlouhodobými hospodářskými zájmy Unie. Podporou průkopnických projektů by Unie měla rozšiřovat zásadní objevy, aby si udržela konkurenční výhodu v globální digitální ekonomice. Podpora rozvoje technologií hraniční AI jako strategických aktiv by měla rovněž snížit současnou závislost na technologiích třetích zemí a posílit ekosystém AI v Unii.

(17)Vznik fyzické AI, tedy systémů a modelů AI schopných vnímat fyzické prostředí a provádět v něm složité operace, představuje slibnou neprobádanou oblast, v níž se pokročilá digitální inteligence integruje do hmotných systémů, jako je robotika, autonomní drony a samořízená vozidla. Fyzická AI je nezbytná pro snížení vnějších závislostí a posílení průmyslové konkurenceschopnosti a strategické autonomie. Vyžaduje zvláštní přístup k datové a výpočetní infrastruktuře. Je proto nutné usnadnit sběr a zpracování vysoce kvalitních dat a přístup k výpočetním zdrojům. Kromě toho je nezbytná cílená podpora testování a validace modelů a systémů fyzická AI v různých reálných prostředích, aby byla zajištěna jejich odolnost a spolehlivost.

(18)Digitální transformace klíčových odvětví Unie je ústředním pilířem Strategie pro využívání umělé inteligence. Urychlení zavádění AI v těchto strategických odvětvích je zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti a zvýšení přínosů pro společnost. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly urychlit vývoj a zavádění průmyslové AI ve strategických průmyslových odvětvích a sektorech služeb Unie a zároveň podporovat technologický rozvoj vysoce výkonných odvětvových modelů AI navržených tak, aby splňovaly provozní požadavky odvětví označených Strategií pro využívání umělé inteligence za prioritní odvětví, jako je zdravotní péče, doprava, včetně letectví a kosmonautiky, automobilový průmysl, výrobní průmysl, obrana a vesmír, klima a životní prostředí a zemědělsko-potravinářské odvětví. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž urychlit rozvoj sektorů služeb, které jsou v rámci Strategie pro využívání umělé inteligence označeny za prioritní, a vědecký výzkum jako jednu z priorit Evropské strategie pro umělou inteligenci ve vědě, a to v souladu s dokumentem COM(2025) 724 final.

(19)V oblasti zdravotní péče by uvedený pokrok měl zvýšit přesnost klinických rozhodnutí a přinést zásadní změny ve farmaceutickém odvětví. V automobilovém odvětví by měly podporovat vývoj, testování a zavádění inovativních softwarových platforem, které přispívají k vedoucímu postavení Unie v oblasti softwarově definovaných vozidel a autonomního řízení. Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly rovněž snížit překážky bránící testování a zavádění modelů AI, zejména ve městech a regionech, které přispívají k posílení vedoucí úlohy Unie v oblasti softwarově definovaných vozidel a autonomního řízení. Členské státy by navíc měly usnadňovat vývoj, testování a zavádění systémů AI pro autonomní řízení, a to mimo jiné prostřednictvím spolupráce s centry pro AI, automobilovým průmyslem, dodavateli, městy a regiony, s cílem umožnit bezpečné a důvěryhodné zavádění řešení propojené a autonomní mobility využívajících AI v různorodých evropských prostředích. V oblasti výroby by Komise měla prostřednictvím důvěryhodných třetích stran usnadnit sdružování dat napříč průmyslovými odvětvími za účelem trénování specializovaných modelů AI, a to tak, aby byl zajištěn dostatečný objem trénovacích dat a zároveň byla přísně dodržována práva duševního vlastnictví. Je třeba prozkoumat bezpečné a ověřitelné výpočetní přístupy, které umožní využití AI v citlivých oblastech. V obranném sektoru, kde se AI stala přelomovou technologií s významným dopadem na bezpečnost a obranu, by iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI mohly podpořit rozvoj pokročilých schopností, a to v plné doplňkovosti se specializovanými nástroji Unie na podporu obranného průmyslu, včetně Evropského obranného fondu („EDF“) a Evropského programu investic do obrany („EDIP“), a aniž by byly tyto nástroje dotčeny. V kosmickém odvětví by digitální pokrok měl změnit způsob provozu a využívání kosmických aktiv, služeb a datových toků a v oblasti dopravy by digitální pokrok v letectví měl změnit způsob řízení provozu, přičemž AI bude využívat data z misí, provozu a pozorování nashromážděná za desítky let. V oblasti klimatu a životního prostředí by se měla rozvíjet geoprostorová AI, a to zejména s využitím dat z pozorování Země v rámci programu Copernicus a schopností Kosmického programu Unie a programů pro konektivitu obecně ( 15 ). V zemědělství dokáže AI přeměnit data ze senzorů, satelitů a zemědělských strojů na praktické informace pro zemědělce. Může posílit konkurenceschopnost a odolnost, například zlepšením předpovědí výnosů, umožněním včasného odhalení škůdců a chorob, optimalizací zavlažování a používání hnojiv a podporou udržitelnější produkce potravin. Vzhledem k tomu, že využívání AI v průmyslovém kontextu vyžaduje důkladnou validaci v reálném prostředí, měla by Unie poskytnout průmyslovým subjektům nástroje AI na bázi cloudu a testovací prostředí.

(20)Unie by měla rovněž posílit dostupnost vysoce zabezpečených výpočetních infrastruktur pro trénování, testování a zavádění modelů a systémů AI v oblasti obrany.

(21)Vzhledem k tomu, že AI agenti jsou stále výkonnější a aplikace AI se stále hlouběji začleňují do reálných obchodních scénářů, průmysl se rychle vyvíjí směrem k novému paradigmatu, které těmto systémům poskytuje schopnosti autonomního provádění úloh. Tento přechod k novému paradigmatu vyžaduje spolehlivý technický rámec, který zajistí bezpečnost, přesnost a soulad těchto systémů s právními předpisy, a to s ohledem na přísné technické požadavky kladené na platformy AI. V souladu s tím by se iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI měly zaměřit na zřízení suverénních a bezpečných platforem AI určených k rozsáhlému využívání a orchestraci pokročilých AI agentů. Tyto platformy by měly být podporovány inovativními rámci pro orchestraci, které zajišťují transparentnost a odpovědnost při interakcích mezi více agenty. Je rovněž nutné usnadnit vývoj důsledných metodik testování a experimentování pro AI agenty a jejich orchestraci s cílem minimalizovat nezamýšlené autonomní chování.

(22)Iniciativy pro vedoucí postavení v oblasti cloudu a AI by měly podpořit rozvoj a přijímání modelů a systémů AI v celém veřejném sektoru Unie. Modely a systémy AI by měly být využívány zejména k podpoře lepšího rozhodování, zjednodušení administrativních postupů a snížení zbytečné zátěže, a to zejména v klíčových veřejných oblastech, jako je zdravotní péče, kde by mělo být usnadněno opakované použití dat pro modely a nástroje AI při současném zajištění bezpečnosti a ochrany údajů. Za tímto účelem je vhodné přijmout opatření ke zlepšení kvality dat veřejného sektoru a k podpoře sdílení a opakovaného používání trénovacích dat a modelů AI v celém veřejném sektoru Unie, čímž se zabrání roztříštěnosti a umožní se rozšíření úspěšných řešení zaměřených na uživatele.

(23)Iniciativa pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by měla přispět k urychlení rozsáhlého přijímání AI a cloud computingu, a to i na regionální a místní úrovni. Je třeba podporovat široké přijímání AI v soukromém i veřejném sektoru prostřednictvím sítě center pro AI. S využitím této sítě by měla být vypracována doplňková podpůrná opatření, která pomohou dosáhnout cíle digitální transformace podniků stanoveného v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ( 16 ) („politický program Digitální dekáda 2030“). Dále by měl být vypracován specializovaný vzdělávací program zaměřený na dovednosti v oblasti cloud computingu a AI, jehož cílem je poskytnout pracovníkům ve veřejném a soukromém sektoru pokročilé kompetence, a tím snížit závislost na poskytovatelích mimo EU a rozvíjet schopnosti nové generace, a to v souladu s politikami Unie v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a dovedností, včetně sdělení o Unii dovedností ( 17 ). V příslušných případech by měl být tento vzdělávací program založen na relevantních evropských iniciativách, včetně akademie dovedností v oblasti AI, center pro AI a Akademie Interoperabilní Evropa, a měl by počítat s účastí zúčastněných stran s potřebnými odbornými znalostmi.

(24)Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by měly rovněž zajistit využívání služeb cloud computingu poskytovaných evropskými poskytovateli těchto služeb v celém veřejném a soukromém sektoru, aby bylo zaručeno, že přijímání cloudu bude v souladu s cílem posílit technologickou autonomii Unie, zejména v odvětvích, jako je zdravotní péče a vzdělávání, která zahrnují zpracování kriticky významných dat. Tento cíl by mohl využít výsledků příslušných konsorcií evropské digitální infrastruktury („EDIC“), včetně sdílené infrastruktury, společných standardů a osvědčených postupů. Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by měly v rámci tohoto nařízení podporovat zřízení Evropské cloudové federace pro veřejný sektor (dále jen „federace EuroCloud“), jejímž cílem je usnadnit sdílení bezpečných a odolných služeb datových center a služeb cloud computingu pro veřejný sektor. Kromě toho by iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI měly podporovat činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek prováděné Komisí pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie (dále jen „subjekty Unie“), ale také pro vnitrostátní veřejní zadavatele v celé Unii, neboť zadávání zakázek na digitální služby by mělo nejen podporovat digitalizaci subjektů veřejného sektoru, ale také jim umožnit využít jejich kupní sílu a urychlit přijímání odolných a bezpečných digitálních řešení.

(25)Členské státy by měly zřídit zkušenostní a akcelerační centra pro AI (dále jen „centra pro AI“) s cílem zajistit odpovídající pokrytí svého území. Centra pro AI by měla fungovat jako regionální a místní akcelerátory zavádění a využívání AI, cloud computingu a dalších špičkových technologií v celé Unii a podporovat malé a střední podniky, malé podniky se střední tržní kapitalizací a subjekty veřejného sektoru při jejich digitální transformaci. S cílem usnadnit integraci AI do strategických průmyslových odvětví by centra pro AI měla rovněž vytvořit synergie s iniciativami zahájenými v rámci strategie evropské datové unie. Poskytováním odborných znalostí, možností testování, rozvoje dovedností a podpory inovací by centra pro AI měla posilovat konkurenceschopnost a odolnost průmyslové základny Unie v oblasti AI a zároveň upevňovat inovační kapacitu a široké zavádění AI a dalších špičkových technologií v celé Unii. Síť by měla vycházet ze sítě evropských center pro digitální inovace. Síť bude úzce spolupracovat s dalšími iniciativami podporujícími zavádění AI a dalších špičkových technologií, jako jsou testovací a experimentální zařízení a továrny na umělou inteligenci. Bude vycházet z iniciativ zaměřených na dovednosti, včetně digitálního partnerství velkého rozsahu v rámci Paktu pro dovednosti a akademií dovedností, mezi něž patří i Akademie dovedností v oblasti AI.

(26)Realizaci iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a umělé inteligence by měla být svěřena Komisi a členským státům. Provádění iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by mělo být v příslušných případech svěřeno i jakékoli jiné struktuře s odpovídajícími odbornými znalostmi a zdroji. Zejména by mělo být možné, aniž by tím byl dotčen příští víceletý finanční rámec (2028–2034), svěřit provádění iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI společným podnikům, jako je například společný podnik pro inteligentní sítě a služby (dále jen „společný podnik SNS“) zřízený nařízením Rady (EU) 2021/2085 ( 18 ) nebo společný podnik pro evropskou vysoce výkonnou výpočetní techniku (dále jen „společný podnik EuroHPC“) zřízený nařízením Rady (EU) 2021/1173 ( 19 ), případně jejich nástupnickým subjektům.

(27)Operační cíle iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by měly být realizovány zejména stanovením ambiciózních, do budoucna zaměřených cílů, jejichž záměrem je překročit současný stav techniky v oblasti rozvoje infrastruktury, cloud computingu a AI. Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI by proto měly podporovat významné strategické „velké výzvy“ zaměřené na rozvoj a zavádění špičkových technologií a infrastruktury v oblasti cloudu a AI, které mají pro Unii klíčový význam. Tyto velké výzvy by měly navazovat na výzvy stanovené v nařízení (EU) 2026/XXX [akt o čipech 2.0] o rámci opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů, jehož cílem je umožnit rozvoj polovodičových technologií tvořících základ AI, cloud computingu, datových center a infrastruktur edge computingu.

(28)Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI mohou být podporovány z prostředků programů Unie a dalších nástrojů, zejména z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, jakož i z Programu InvestEU, v souladu s nařízením (EU) 2021/694 ( 20 ), nařízením (EU) 2021/695 ( 21 ) a nařízením (EU) 2021/523 ( 22 ). V rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 by iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI mohly i nadále dostávat podporu z následných programů Unie, s výhradou jejich přijetí a v souladu s příslušnými právními základy.

(29)Kromě financování v rámci programů Unie mohou být iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI podporovány členskými státy prostřednictvím opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v souladu s platnými pravidly pro státní podporu, přičemž je třeba zajistit vzájemnou soudržnost vnitrostátních politik a politiky Unie, a také prostřednictvím investic soukromého sektoru. Zejména by měly být zúčastněné strany ze soukromého sektoru povzbuzovány k tomu, aby při vypracovávání svých investičních strategií v oblasti cloud computingu a AI zohledňovaly iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI. Tímto způsobem mohou soukromé investice přispět k vytvoření ucelené a koordinované investiční strategie, která bude v souladu s širšími cíli politiky a dlouhodobými cíli provádění stanovenými v rámci iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI.

(30)Komise by měla získávat rady od zúčastněných stran s odpovídajícími odbornými znalostmi ohledně provádění iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI. Komise by měla zejména podporovat spolupráci se stávajícími odbornými a poradními fóry, jako je Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud, Aliance pro využívání AI a Průmyslová aliance pro polovodiče. Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud by měla sloužit jako fórum pro výměnu názorů mezi různými zúčastněnými stranami v oblasti edgeových a cloudových technologií nové generace, včetně podniků, zástupců členských států a dalších příslušných odborníků. To by mělo Komisi pomoci při vypracování strategických investičních plánů, které umožní vznik nové generace vysoce bezpečných, distribuovaných a interoperabilních výpočetních technologií účinně využívajících zdroje. Aliance pro využívání AI by měla sloužit jako koordinační fórum pro zúčastněné strany v oblasti AI a tvůrce politik s cílem podpořit diskusi o potenciálu AI ve strategických odvětvích Unie. Aliance pro využívání AI by měla i nadále přispívat k naplňování cílů Strategie pro využívání umělé inteligence, zejména pořádáním průmyslových pracovních setkání, identifikací a posuzováním nových případů užití AI ve strategických odvětvích a vyzýváním k přijetí konkrétních podpůrných opatření politiky. Vedle Aliance pro využívání AI by Středisko pro sledování AI mělo poskytovat spolehlivé ukazatele pro posouzení dopadu AI ve strategických odvětvích, sledování technologického vývoje a trendů, jakož i změn, které může přinést na trhu práce.

(31)Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a umělé AI by měly posílit synergii s opatřeními podporovanými v současně době Unií a členskými státy, mimo jiné v rámci programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, jakož i na základě nařízení Rady (EU) 2021/1173 a nařízení (EU) 2026/XXX [akt o čipech 2.0] o rámci opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů. Komise a členské státy by měly zajistit soudržnost, doplňkovost a synergii mezi iniciativami pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI a příslušnými národními a regionálními strategiemi, programy a investičními plány, včetně těch, které jsou prováděny v rámci národních programů reforem, strategií pro inteligentní specializaci, plánů pro oživení a odolnost a dalších národních či regionálních finančních nástrojů podporujících cíle iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI. Cílem této koordinace by mělo být maximalizovat dopad veřejných investic, zabránit zdvojování financování, podporovat sladění priorit na všech úrovních správy a usnadnit rozšíření a uplatnění výsledků v celé Unii.

(32)Aby byla zajištěna vzájemná soudržnost politik Unie a členských států, měly by členské státy přijmout národní strategie na pomoc k dosažení cílů Unie v oblasti rozvoje cloudu a AI, a to v souladu s Akčním plánem pro kontinent umělé inteligence a Strategií pro využívání umělé inteligence. Národní strategie by měly zejména zahrnovat zásadu „AI na prvním místě“ definovanou ve Strategii pro využívání umělé inteligence, která vyzývá organizace, aby přehodnotily své obchodní procesy s ohledem na potřeby AI a příležitosti, které nabízí, a zároveň zohlednily potenciální rizika. Národní strategie v oblasti cloudu a AI by měly být rovněž v souladu s příslušnými digitálními cíli stanovenými v rozhodnutí (EU) 2022/2481 ( 23 ), zejména s cílem zajistit, aby nejméně 75 % podniků v Unii pro svou podnikatelskou činnost využívalo služby cloud computingu, data velkého objemu a umělou inteligenci a aby bylo v Unii zavedeno přinejmenším 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě při současném zaručení nízké latence. Opatření přijatá v rámci národních strategií by mohla posloužit jako podklad pro národní strategické plány pro digitální dekádu (dále jen „národní plány“).

(33)Pokud členský stát již přijal národní strategii, která náležitě pokrývá cíle stanovené v tomto nařízení, nemělo by se od něj vyžadovat přijetí další strategie. Pokud však členský stát s ohledem na tyto cíle zjistí ve své stávající strategii nedostatky, měl by ji odpovídajícím způsobem aktualizovat. Evropská rada pro umělou inteligenci zřízená aktem o umělé inteligenci (dále jen „Rada pro AI“) hraje při zajišťování jednotného a účinného provádění politiky Unie v oblasti AI klíčovou úlohu. Vzhledem k tomu, že cloud computing tvoří základ AI a umožňuje její fungování, měla by Rada pro AI sloužit jako platforma usnadňující spolupráci a koordinaci činností souvisejících s přijímáním AI mezi Unií a členskými státy. Aby mohla Rada pro AI tento úkol splnit, měla by mít potřebné odborné znalosti a náležité zapojení.

(34)Vzhledem k bezprecedentnímu rozsahu zdrojů potřebných pro vývoj hraniční AI je nutné stanovit kritéria pro určení projektu jako prioritního projektu v oblasti hraniční AI. Tyto projekty by měly podporovat vývoj a rozšíření technologií hraniční AI, zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Vzhledem k jejich technické složitosti a kapitálové náročnosti vyžadují tyto projekty společný přístup na úrovni Unie. Je proto vhodné stanovit požadavek, aby se na nich podílela široká škála subjektů z celé Unie, zejména prostřednictvím konsorcií EDIC zřízených podle rozhodnutí (EU) 2022/2481 nebo jakékoli jiné právní struktury schopné zastupovat významnou část zájmů Unie.

(35)Přidělení dostatečných výpočetních zdrojů AI na prioritní projekty v oblasti hraniční AI by mělo mít pro Unii a členské státy strategický význam. Unie by měla na poměrném základě a v mezích dostupné kapacity evropské vysoce výkonné výpočetní techniky (dále jen „EuroHPC“) poskytnout výpočetní zdroje pro AI k doplnění zdrojů, které členské státy poskytly nebo se zavázaly poskytnout na určené prioritní projekty v oblasti hraniční AI. Unie a členské státy by rovněž měly zajistit dostatek výpočetního času pro projekty týkající se průmyslových inovací v oblasti AI, fyzické AI a AI ve veřejném sektoru. Tím nejsou dotčena pravidla a postupy stanovené v nařízení Rady (EU) 2021/1173. Politika přístupu společného podniku EuroHPC by měla být upravena tak, aby odrážela přidělování těchto výpočetních zdrojů efektivním, transparentním a včasným způsobem, aniž by tím byla dotčena kontinuita probíhajících operací a práva projektů, které již využívají přidělené výpočetní zdroje EuroHPC pro AI.

(36)K naplnění ambicí Unie v oblasti AI je nutné posílit digitální infrastruktury, včetně cloudové kapacity a kapacity na okraji sítě umožňující trénování, dolaďování, zavádění a provoz v reálném čase, a investovat do nich, Zavádění datových center v celé Unii zaostává a nadále se soustřeďuje do omezeného počtu zřízených center, což vede ke strukturální nerovnováze mezi členskými státy a k neefektivitám, jako jsou vyšší náklady, delší latence pro okrajové regiony, nerovné příležitosti pro podniky a pomalejší digitální transformace. Zvyšování kapacit datových center a jejich geografické vyvážení v rámci celé Unie je rovněž klíčové pro snížení závislosti na externích infrastrukturách, a tím pro zmírňování rizik hospodářské bezpečnosti a podporu konkurenceschopnosti, odolnosti a suverenity Unie.

(37)Datová centra představují pro Unii klíčovou infrastrukturu a mohou vytvářet značnou ekonomickou hodnotu, včetně hodnotných investic a pracovních míst, a mohou podporovat inovační ekosystémy – zejména pokud jsou přizpůsobena místním potřebám a řídí se osvědčenými postupy. Bude-li rozšiřování kapacity datových center v Unii správně řízeno, může přinést významné hospodářské a strategické přínosy, přispět k modernizaci energetického systému a podpořit rozvoj čisté energie a udržitelné využívání energie. To závisí na zavedení vhodného rámce, který zabrání jakýmkoli negativním dopadům, jako jsou problémy s dodávkami energie, nepříznivé dopady na životní prostředí a ztracené příležitosti. Akcelerační zóny pro datová centra (dále jen „akcelerační zóny“) by měly k tomuto cíli přispět tím, že umožní rozsáhlé a rychlé zavádění infrastruktury v rámci jasného a zjednodušeného regulačního rámce.

(38)V případě, že dochází k rozšiřování kapacit na území členských států, měly by být určeny akcelerační zóny, v nichž lze usnadnit rozvoj, rozšiřování a modernizaci datových center. Určení těchto zón by mělo přispět k řešení kapacitních nedostatků v Unii a ke zvýšení její konkurenceschopnosti, autonomie a technologické odolnosti, přičemž by měl být zajištěn soulad s platných právními předpisy Unie, včetně požadavků týkajících se energetické účinnosti a ochrany životního prostředí. Dostatečné a včasné zásobování akceleračních zón energií je základní podmínkou pro jejich efektivní umístění a pro rozvoj kapacity datových center v celé Unii Spolehlivé a přesné informace o budoucí poptávce po energii přispívají k nákladově efektivnímu rozvoji elektrizační soustavy. Členské státy by proto měly vypracovat analýzu pro každou akcelerační zónu a určit její stávající a budoucí energetické potřeby. Taková analýza by měla sloužit k poskytování informací pro plánování vnitrostátní elektrizační soustavy, a tím přispět k účelným předběžným investicím do elektrizační soustavy a rychlejšímu energetickému propojení akcelerační zóny. Při vymezování rozsahu by členské státy měly zohlednit dostupnost příslušné dopravní a síťové infrastruktury. Výsledky těchto posouzení by se měly promítnout do vnitrostátních plánů rozvoje sítí, aby se při plánování budoucích elektrizačních soustav dostatečně zohlednily budoucí body poptávky po energii. Aby akcelerační zóny vytvářely vhodné podmínky pro rozvoj kapacity, měly by členské státy usnadnit zavedení jasných a efektivních postupů pro připojení k elektrizační soustavě a uzavírání flexibilních dohod o připojení a měly by provozovatelům datových center objasnit podmínky pro připojení k elektrizační soustavě souladu se směrnicí (EU) 2019/944. Chystaný legislativní návrh, jehož cílem je nalézt řešení pro účty za elektřinu v EU, které obstojí i v budoucnu, poskytne pobídky k optimálnímu a nákladově efektivnímu využívání infrastruktury elektrizační soustavy a bude motivovat ke spotřebě šetrné k systému. Smlouvy o nákupu elektřiny (PPA) představují pro datová centra důležité nástroje, neboť zajišťují dlouhodobou cenovou stabilitu a zároveň umožňují provozovatelům datových center nakupovat čistou elektřinu ve velkém měřítku, čímž podporují spolehlivý provoz a přechod k systému čisté energie. Členské státy by proto měly využívání smluv o nákupu elektřiny podporovat, také v akceleračních zónách, a to odstraněním neodůvodněných překážek a nepřiměřených či diskriminačních postupů nebo poplatků, s cílem zajistit předvídatelnost cen.

(39)Při stanovování požadavků na udržitelnost pro datová centra zřízená v akceleračních zónách pro datová centra by členské státy měly zajistit, aby byly použity klíčové ukazatele výkonnosti ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1364 ( 24 ) v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ( 25 ). Cílem je zajistit jednotné environmentální standardy, zvýšit energetickou účinnost a podpořit širší cíle Unie v oblasti klimatu, životního prostředí a udržitelnosti v akceleračních zónách. Dále by členské státy měly za účelem předcházení spekulativním rezervacím zdrojů v akceleračních zónách a zajištění spravedlivého, přiměřeného a nediskriminačního přístupu, který zachovává účinnou hospodářskou soutěž a podporuje včasný a účinný rozvoj akceleračních zón, zajistit, aby přidělování a využívání zdrojů v těchto zónách probíhalo za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek a aby nevedlo ke spekulativním rezervacím ani praktikám vedoucím k uzavření trhu, které by mohly bránit účinné hospodářské soutěži nebo účinnému rozvoji či využívání těchto zón.

(40)Za účelem usnadnění a urychlení realizace projektů datových center v akceleračních zónách by členské státy měly určit jednotná informační místa nebo, je-li to možné, modernizovat stávající informační místa či je propojit s těmi, která byla určena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1309 ( 26 ).

(41)Nařízení (EU) 202X/XXX [o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí]( 27 ) stanoví společný rámec pro urychlení posuzování vlivů na životní prostředí s cílem podpořit zavádění klíčových technologií v Unii, snížit závislost a zvýšit konkurenceschopnost. Postupy spojené s posuzováním vlivů na životní prostředí by měly být urychleny a zefektivněny pro plány, programy a projekty ve všech odvětvích hospodářství při zachování vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Některá odvětví však mohou vyžadovat rychlejší posuzování vlivů na životní prostředí. S cílem zajistit soudržnost právního rámce pro posuzování vlivů na životní prostředí a zároveň zohlednit potřebu urychleného zavádění v určitých strategických odvětvích stanoví nařízení (EU) 202X/XXX [o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] specializovaný soubor nástrojů. Vzhledem k jejich úloze při zajišťování plnění klimatických a environmentálních cílů Unie prostřednictvím jejich přínosu ke zlepšování energetické účinnosti, umožnění integrace čisté energie a poskytování infrastruktury potřebné pro inteligentnější elektrizační soustavy, dopravní systémy a nízkouhlíkové technologie a jejich přínosu k odolnosti a hospodářské bezpečnosti Unie tím, že zajišťují spolehlivou infrastrukturu v Unii za účelem ochrany kritických služeb a posilují schopnost Unie fungovat nezávisle, by projekty datových center realizované v akceleračních zónách měly být považovány za strategické projekty ve smyslu nařízení (EU) 202X/XXX [o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] a měly by proto těžit ze specializovaného souboru nástrojů stanoveného na základě uvedeného nařízení. Členské státy by měly stanovit souhrnné základní povolení, které by zohledňovalo specifické charakteristiky každé identifikované akcelerační zóny. Toto souhrnné základní povolení vydané veřejnými orgány by mělo zahrnovat povolení, která se obvykle vyžadují pro takové činnosti v dané oblasti, s výjimkou povolení k připojení k elektrizační soustavě.

(42)Komise by měla mít možnost určit jako strategické projekty datových center, které významně přispívají k rozvoji digitálního a energetického odvětví Unie a které splňují jasná kritéria. Vzhledem k významu strategických projektů datových center mohou členské státy, aniž by tím byly dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, na tyto projekty přiměřeným způsobem uplatňovat podpůrná opatření. Při plánování těchto podpůrných opatření by členské státy měly v příslušných případech využívat příslušné rámce pro poskytování veřejné podpory. Strategické projekty by měly přiměřeně řešit případy selhání trhu, aniž by zdvojovaly nebo vytěsňovaly soukromé financování, a zároveň zajistit jasnou přidanou hodnotu Unie.

(43)Strategické projekty datových center by měly získat podporu z programů, fondů a finančních nástrojů Unie v souladu s cíli stanovenými v nařízení, kterým se tyto fondy a programy zřizují, a aniž by tím byl dotčen příští víceletý finanční rámec (2028–2034). Těmto strategickým projektům by především měla být udělena pečeť konkurenceschopnosti, pokud splňují podmínky stanovené v nařízení (EU) 2026/XXX [o zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost] (ECF) ( 28 ), jelikož se jedná o vysoce kvalitní projekty, které přispívají k plnění cíle Evropského fondu pro konkurenceschopnost.

(44)S cílem podpořit strategické rozmístění kapacit datových center v celé Unii by Komise měla sledovat dostupnou výpočetní kapacitu a objem poptávky po kapacitách datových center a určit rozsah kapacitních nedostatků v celé Unii. Komise může sledování využít jako podklad pro svá případná doporučení. S cílem poskytnout členským státům vedení pro urychlení budování kapacit datových center může Komise v případě potřeby doporučit opatření k řešení zjištěných kapacitních nedostatků v Unii. V souladu s politickým programem Digitální dekáda 2030 by Komise měla rovněž přezkoumat cíle digitální dekády tak, aby zohledňovaly technický, hospodářský či společenský vývoj a změny v prioritách Unie v této oblasti.

(45)Toto nařízení by se mělo vztahovat na orgány, instituce a jiné subjekty Unie (dále jen „subjekty Unie“), pokud provádějí zadávání zakázek na služby cloud computingu a systémy AI, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(46)Unie je i nadále kriticky závislá na omezeném počtu poskytovatelů služeb cloud computingu, kteří podléhají kontrole třetích zemí nebo právnických osob usazených v třetích zemích. To vystavuje Unii kritickým strategickým závislostem a rizikům koncentrace, včetně zranitelností vyplývajících z extrateritoriálního uplatňování právních předpisů třetích zemí, potenciálních narušení ovlivňujících kontinuitu, kvalitu a odolnost služeb cloud computingu, omezené kontroly osobních a neosobních údajů a infrastruktury a dohledu nad nimi a rizika nepřiměřeného hospodářského nebo politického vlivu vyplývajícího z kontroly služeb cloud computingu třetími zeměmi nebo právnickými osobami usazenými ve třetích zemích. V této souvislosti se schopnost Unie a jejích členských států udržet si kontrolu nad infrastrukturou, daty, aktivy a technologickými systémy spadajícími pod jurisdikci Unie a členských států stala nezbytným politickým cílem.

(47)Stávající právní předpisy Unie řeší požadavky na kybernetickou bezpečnost, ochranu osobních údajů, interoperabilitu a přenositelnost údajů, které se vztahují na služby cloud computingu. Neexistuje však žádný průřezový regulační rámec Unie, který by stanovil harmonizované vymezení toho, co představuje důvěryhodnou službu cloud computingu pro zmírnění těchto rizik. Některé členské státy již vypracovaly nebo právě vypracovávají vnitrostátní přístupy k identifikaci vnitrostátních suverénních služeb. Vnitrostátní opatření však nedostatečně řeší přeshraniční otázky související s nedostatečnou suverenitou Unie v ekosystému cloud computingu a nesou s sebou riziko, že povedou k roztříštěnosti vnitřního trhu Unie a ohrozí dosažení společných cílů v oblasti autonomie a suverenity.

(48)V reakci na rostoucí obavy Unie ohledně suverenity uvedli poskytovatelé služeb cloud computingu na trh přizpůsobené verze svých nabídek služeb. Tyto verze však neřeší zásadní otázky digitální suverenity související s extrateritoriálním dosahem právních předpisů třetích zemí ani s možností zhoršení nebo narušení poskytování služby. V důsledku toho Unie nezajistí autonomii ani kontrolu nad svými údaji, aktivy a digitální infrastrukturou. Stávající rámec je proto třeba doplnit cílenými opatřeními na úrovni Unie zavedením harmonizovaného mechanismu, který posílí dlouhodobou strategii Unie v oblasti technologické autonomie, kontroly a odolnosti v ekosystému cloudu a AI.

(49)V této souvislosti si výrazný nárůst obav v oblasti veřejného pořádku – včetně například rizik pro hospodářskou bezpečnost – vyžaduje účinné a soudržné uplatňování ochranných opatření u činností financovaných z rozpočtu Unie. V souvislosti se subjekty Unie stanoví článek 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 ( 29 ) rozsah, pravidla a postupy pro určování a provádění citlivých zadávacích řízení.

(50)V zájmu ochrany veřejného pořádku je proto nezbytné stanovit podmínky, které by veřejní zadavatelé z Unie a členských států měli uplatňovat při zadávacích řízeních na služby cloud computingu. Zohlednění možného vystavení riziku má zásadní význam při výběru vhodných zmírňujících opatření s cílem zachovat veřejný pořádek v Unii a členských státech. Kritická závislost Unie a členských států na omezeném počtu poskytovatelů služeb cloud computingu, kteří podléhají kontrole třetí země nebo právnické osoby usazené ve třetí zemi, může vést k rizikům, jako je zneužití (tj. manipulace, vzdálený přístup a ovládání, sabotáž, účelové využívání), přístup k informacím (tj. přístup k citlivým informacím, neoprávněná komunikace, únik technologií, manipulace s daty nebo jejich exfiltrace, špionáž) a zranitelnost v důsledku závislosti (tj. politický a/nebo ekonomický nátlak, například prostřednictvím závislosti na určitých poskytovatelích a technologiích, embarg nebo sankcí, monopolní cenové politiky poškozující finanční zájmy Unie a členských států).

(51)Aby bylo možné těmto rizikům čelit a poskytnout náležitá zmírňující opatření, je nutné vytvořit unijní Rámec cloudové suverenity, který stanoví kritéria pro důvěryhodné služby cloud computingu. S cílem zohlednit mnohovrstevnatou a různorodou povahu suverenity by měl tento rámec stanovit čtyři různé úrovně důvěryhodných nabídek (dále jen „úrovně záruky Unie“).

(52)Úrovně záruky Unie by měly poskytovat přiměřený rámec, který zajistí zachování veřejného pořádku tím, že subjektům veřejného sektoru ponechá kontrolu a rozhodovací autonomii. Většina veřejných služeb by nevyžadovala nejvyšší úrovně záruky. V některých konkrétních případech lze považovat za nezbytnou a přiměřenou pro zachování veřejného pořádku úroveň záruky Unie 3 nebo 4. Posouzení rizik, které mají provádět členské státy a subjekty Unie, zajišťuje dodržování zásad proporcionality a subsidiarity tím, že posuzuje konkrétní případy, v nichž ochrana veřejného pořádku vyžaduje nejvyšší úroveň záruky.

(53)Je důležité, aby příslušné vnitrostátní orgány v zemi usazení poskytovatele služeb cloud computingu mohly posoudit, zda poskytovatelé těchto služeb, kteří hodlají poskytovat své služby subjektům Unie a subjektům veřejného sektoru, nabízejí odpovídající úroveň záruky. Byl zřízen mechanismus uznávání služeb cloud computingu, které buď disponují EU prohlášením o shodě s úrovní záruky Unie 1, nebo obdržely „kladný“ výrok auditora a zprávu o auditu vydané auditorskou organizací. Jakmile bude mechanismus uznávání úspěšně dokončen, bude služba cloud computingu v celé Unii uznána jako služba poskytující odpovídající úroveň záruky Unie. Aby byla zajištěna jednoznačnost, jednoduchost a účinnost, měla by být pravomoc dohlížet na plnění povinností souvisejících s Rámcem cloudové suverenity a vymáhat je svěřena příslušným orgánům členského státu, v němž se nachází hlavní provozovna poskytovatele služeb cloud computingu.

(54)Aby mohli prokázat soulad s úrovní záruky Unie 1, měli by poskytovatelé služeb cloud computingu nést výlučnou odpovědnost za provádění vlastních posuzování shody za použití příslušných kritérií pro danou úroveň záruky Unie. Tato vlastní posuzování by měla vycházet z doložených důkazů, postupů vnitřní kontroly a průběžného sledování, které jsou dostatečné k prokázání toho, že byla splněna použitelná kritéria.

(55)Důležitý nástroj pro sledování souladu služeb cloud computingu poskytovaných poskytovateli cloudových služeb představují nezávislé audity. S ohledem na potřebu zajistit, aby byla použitelná kritéria pro úrovně záruky Unie 2, 3 nebo 4 ověřena nezávislými odborníky z řad třetích stran, měli by poskytovatelé služeb cloud computingu nést odpovědnost za dodržování kritérií stanovených tímto nařízením, a to prostřednictvím nezávislého auditu. Poskytovatelé služeb cloud computingu by měli mít možnost svobodně si vybrat auditorskou organizaci, pokud tato organizace prokáže nezbytnou nezávislost a soulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení. Aby bylo zajištěno účinné, účelné a včasné provádění auditů, měli by poskytovatelé služeb cloud computingu poskytovat organizacím provádějícím audity nezbytnou spolupráci a pomoc, mimo jiné tím, že auditorským organizacím umožní přístup ke všem relevantním údajům a do všech prostor nezbytných k řádnému provedení auditu a odpovědí na ústní nebo písemné otázky. Auditorské organizace by měly mít rovněž možnost využívat i jiné zdroje objektivních informací. Poskytovatelé služeb cloud computingu by neměli provádění auditu mařit. Audity by měly být prováděny v souladu s osvědčenými odvětvovými postupy a vysokou profesní etikou a objektivitou, s náležitým ohledem na auditorské standardy a kodexy správné praxe. Auditorské organizace by měly zaručit důvěrnost, bezpečnost a integritu informací, jako je obchodní tajemství, jež získají při plnění svých úkolů. Tato záruka by neměla být prostředkem k obcházení uplatnitelnosti auditních povinností podle tohoto nařízení. Auditorské organizace by měly disponovat potřebnými odbornými znalostmi v oblasti řízení rizik a odbornou způsobilostí k provádění auditů služeb cloud computingu. Měly by splňovat základní požadavky na nezávislost, pokud jde o zákaz neauditorských služeb, rotaci firem a nepodmíněnost poplatků. Existují-li pochybnosti o jejich nezávislosti nebo odborné způsobilosti, neměly by se auditorské organizace auditu účastnit nebo by měly z funkce odstoupit.

(56)Zpráva o auditu by měla být zdůvodněna a měla by uvádět smysluplný popis provedených činností a vyvozených závěrů během auditu. Měla by pomoci poskytovat informace pro utváření opatření přijímaných poskytovali služeb cloud computingu k plnění příslušných kritérií a povinností podle tohoto nařízení a případně pro navržení jejich zlepšení. Zpráva o auditu by měla obsahovat výrok auditora založený na závěrech, jež byly vyvozeny ze získaných důkazních informací. „Kladný výrok“ by měl být vydán v případě, že všechny důkazy prokazují, že poskytovatel splňuje kritéria auditu a povinnosti stanovené tímto nařízením. „Záporný výrok“ by měl být vydán v případě, že auditorská organizace dospěje k závěru, že poskytovatel nesplňuje kritéria stanovená v tomto nařízení. V případě, že výrok auditora nemůže dospět k závěru o konkrétních aspektech spadajících do předmětu auditu, měl by uvádět vysvětlení důvodů, proč to nebylo možné. Zpráva by případně měla obsahovat popis konkrétních bodů, které nemohly být předmětem auditu, a vysvětlení, proč tomu tak bylo.

(57)Zřízení centrální evidence uznaných služeb cloud computingu s úrovní záruky Unie je nezbytné k usnadnění bezpečného a efektivního ukládání relevantních informací, přístupu k nim a jejich výměny mezi zákazníky z řad veřejného sektoru využívajícími služby nabízející úrovně záruky Unie, auditorskými organizacemi, příslušnými orgány a Komisí.

(58)S cílem zajistit trvalou správnost a spolehlivost statusu služeb cloud computingu jako služeb nabízejících úrovně záruky Unie v souladu s Rámcem cloudové suverenity, mělo by být od poskytovatelů vyžadováno, aby neprodleně oznamovali veškeré relevantní informace nebo podstatné změny okolností auditorské organizaci a příslušným orgánům v zemi usazení. Tyto informace by měly auditorské organizaci umožnit v případě potřeby opětovně posoudit, upravit nebo stáhnout zprávu o auditu a výrok auditora, přičemž následně budou zaslána oznámení příslušnému orgánu v zemi usazení, aby tento orgán mohl přezkoumat své uznání služby cloud computingu jako služby nabízející určitou úroveň záruky Unie. Tyto informace by měly rovněž umožnit příslušnému orgánu učinit totéž, pokud jde o uznání dané služby cloud computingu.

(59)S cílem zajistit účinné a jednotné uplatňování Rámce cloudové suverenity, měly by členské státy určit jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za uznávání postupu a rámce pro audit a za dohled nad uznanými poskytovateli služeb cloud computingu. Těmto orgánům by měly být přiznány nezbytné pravomoci, zdroje, odborné znalosti a technické prostředky, aby mohly plnit své úkoly účinně, nestranně a nezávisle. Členské státy by měly zajistit, aby byly povinnosti těchto orgánů jasně vymezeny a aby tyto orgány úzce spolupracovaly mezi sebou, s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů pro ochranu osobních údajů a orgánů pro kybernetickou bezpečnost, a v případě potřeby také s Komisí, s cílem zajistit jednotný dohled a usnadnit výměnu relevantních informací a osvědčených postupů v celé Unii. Členské státy by měly mít možnost určit jako příslušné orgány jeden nebo více stávajících orgánů.

(60)Vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány je nezbytná pro zajištění účinného dohledu nad tímto nařízením a jeho vymáhání přes hranice v rámci Unie, a to mimo jiné prostřednictvím včasné výměny informací, koordinace vyšetřovacích opatření a podpory při plnění úkolů v rámci Unie. Kromě toho vyžaduje účinné vymáhání intenzivní přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto nařízení ve všech členských státech a včasné sdílení relevantních informací za účelem řešení systémových rizik v rámci Unie.

(61)Cíl Unie spočívající v posílení její autonomie by měl být prosazován způsobem, který zůstane otevřený, založený na spolupráci a v souladu s mezinárodními závazky a partnerstvími Unie. Cíle politiky sledované prostřednictvím úrovní záruky Unie 1, 2 a 3 by proto měly být chápány jako schopnost Unie jednat v případě potřeby autonomně, a zároveň zůstat zapojena do spolupráce svými mezinárodními partnery a podporovat vzájemně prospěšnou spolupráci. Za těchto okolností může Komise rozhodnout, že v případě úrovně záruky Unie 3 může být služba cloud computingu podléhající kontrole třetí země nebo právnické osoby usazené ve třetí zemi nadále auditována podle kritérií auditu, pokud dotčená třetí země zavedla zvláštní ochranná opatření zajišťující, že nehrozí riziko neoprávněného přístupu k údajům Unie ani možné narušení kvality nebo kontinuity poskytování služby Komise by měla posoudit, zda se na danou třetí zemi vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně přijaté podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679. Zejména by mělo být určeno, zda se rozhodnutí o odpovídající ochraně vztahuje obecně na celou třetí zemi, nebo zda je omezeno na konkrétní odvětví či certifikované organizace. Dále je třeba posoudit, zda se působnost rozhodnutí o odpovídající ochraně vztahuje i na konkrétní činnosti zpracování, které jsou prováděny v rámci poskytování služeb, či zda se na předávání údajů i nadále vztahují požadavky na zavedení vhodných ochranných opatření.

(62)Aby byl zajištěn soudržný přístup k autonomii Unie založený na riziku, měly by členské státy a subjekty Unie provést jedno nebo více posouzení rizik s cílem určit činnosti veřejného sektoru, které se týkají veřejného pořádku. Posouzení rizik by mělo určit, která úroveň záruky Unie je pro dané činnosti vhodná, a to s ohledem na jejich význam pro zachování veřejného pořádku v odvětvích, na něž se vztahuje směrnice (EU) 2022/2555, a v oblastech národní bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, kontroly na vnějších hranicích, obrany, spravedlnosti nebo vymáhání práva, včetně prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů. S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto nařízení a zachovat integritu jednotného digitálního trhu poskytne Komise pokyny, které členským státům pomohou při provádění posouzení rizik. Ačkoli určení stupně citlivosti informací, které mohou být hostovány ve službě cloud computingu nabízející úroveň záruky Unie, spadá do pravomoci a volného uvážení členských států, měly by úrovně záruky Unie 3 a 4 v zájmu zajištění jednotného přístupu v celé Unii umožňovat bezpečné hostování utajovaných informací EU.

(63)Subjekty Unie a členské státy musí v rámci svých posouzení rizik vyhodnotit citlivost, kritičnost a rozsah osobních i neosobních údajů zpracovávaných v cloudovém prostředí. Toto zpracování může zahrnovat běžné obchodní informace, obchodně citlivé informace, provozně kritická data, osobní údaje ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 a údaje, na které se vztahují odvětvové povinnosti podle právních předpisů Unie, včetně směrnice (EU) 2022/2555 a nařízení (EU) 2022/2554. Pokyny Komise ponechávají subjektům Unie a členským státům určitý prostor pro uvážení při určování vhodných úrovní záruky Unie a kategorií informací a uživatelů, pro které jsou tyto úrovně vhodné. Zároveň mohou rozdílné vnitrostátní přístupy ke klasifikaci a mapování citlivosti údajů a požadavků na záruky narušit jednotné uplatňování rámce suverenity v celé Unii. Aby bylo zajištěno jednotné provádění v celé Unii, měla by Komise ve spolupráci s příslušnými orgány poskytnout centrálně koordinované pokyny týkající se přiřazení úrovní záruky Unie ke kategoriím informací, a to s přihlédnutím k citlivosti, kritičnosti a rozsahu údajů zpracovávaných v cloudovém prostředí, k systémovému významu činností veřejných zadavatelů a k příslušným povinnostem vyplývajícím z právních předpisů Unie. Kritéria stanovená v rámci úrovní záruky Unie by navíc neměla mít vliv na povinnosti v oblasti přeshraniční spolupráce vyplývající z právních předpisů Unie. V případech, kdy se ke zpracování osobních údajů využívají služby cloud computingu, stanoví nařízení (EU) 2016/679 povinnost dohodnout se na organizačních a technických opatřeních k zajištění souladu s uvedeným nařízením. Pokud se poskytovatel služeb cloud computingu při poskytování služeb opírá o subdodavatele, platí pro tyto subdodavatele stejné dohody. V případech, kdy by měla být v souladu s tímto nařízením zavedena konkrétní technická a organizační opatření s cílem zajistit, aby osobní údaje byly zpracovávány v souladu s tímto nařízením, mohla by být tato konkrétní opatření stanovena v závazných dohodách podle nařízení (EU) 2016/679 a mohla by sloužit jako důkaz toho, že jsou splněny nezbytné úrovně záruky Unie.

(64)Pro řádné fungování vnitřního trhu je nezbytnou podmínkou volný tok údajů v rámci Unie. V zájmu podpory volného toku údajů v rámci Unie a fungování vnitřního trhu je vhodné, aby členské státy zajistily, že údaje nebudou omezeny na území jediného členského státu a že je bude možné ukládat a zpracovávat v celé Unii bez neodůvodněných omezení. Unie udržuje otevřený a nediskriminační rámec pro přístup na trh v souladu se Smlouvou o fungování EU a s výhradou svých mezinárodních závazků. Mezi ně patří závazky vyplývající z Dohody Světové obchodní organizace o vládních zakázkách (dále jen „dohoda o vládních zakázkách“) a také z bilaterálních obchodních dohod. V případě nutnosti a za řádně odůvodněných okolností si však Unie v souladu s článkem III: 2 písm. a) dohody o vládních zakázkách vyhrazuje právo přijmout nebo zachovat opatření nezbytná k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti, což umožňuje nezbytná a přiměřená omezení přístupu k zadávacím řízením. Identifikace a řešení rizik, jako jsou kritické závislosti, neoprávněný přístup k údajům Unie, únik technologií, sabotáž a špionáž ze strany subjektů ze třetích zemí, má pro zachování veřejného pořádku v Unii zásadní význam. Zajištění ochrany veřejného pořádku v Unii a jejích členských státech vyžaduje obezřetnou, avšak rozhodnou politickou, právní a operativní reakci v rámci zadávacích řízení jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, a to při plném dodržování mezinárodních závazků. V zájmu ochrany a zachování veřejného pořádku v Unii a jejích členských státech by proto veřejní zadavatelé, jejichž činnosti byly identifikovány na základě posouzení rizik provedeného členským státem, měli zadávat zakázky pouze na služby cloud computingu, které poskytují odpovídající úroveň záruky v rozmezí úrovní 2 až 4. Pro veřejný sektor je nezbytné stanovit minimální úroveň záruky, a to zavedením povinné úrovně záruky Unie 1 v celé Unii, aby byla vytvořena jednotná základní úroveň ochranných opatření, a tím se snížila zranitelnost veřejného sektoru vůči přístupu třetích zemí k údajům Unie a narušení poskytování služeb.

(65)V zájmu posílení odolnosti a omezení závislosti na jediném poskytovateli služeb cloud computingu by subjekty Unie a členské státy měly v rámci svých zadávacích řízení zvážit, zda by nebyla vhodná strategie založená na více poskytovatelích nebo více cloudech. Rozhodnutí o přijetí a realizaci multicloudové architektury by mělo vycházet z posouzení rizik s ohledem na konkrétní kontext. Posouzení by mělo identifikovat veškeré relevantní provozní, regulační nebo s odolností související okolnosti, které by podporovaly přijetí strategie založené na více poskytovatelích nebo více cloudech.

(66)Jako hlavní signál směru vývoje trhu často slouží zadávání veřejných zakázek. Požadavky kladené veřejnými orgány nebo na ně ohledně používání konkrétních úrovní záruky nabízených službami cloud computingu bývají přejímány i subjekty soukromého sektoru působícími v regulovaných odvětvích, přičemž následné vedlejší účinky přispívají v průběhu času k širšímu přeskupení trhu. Tyto vývojové trendy zdůrazňují, jak je důležité, aby subjekty soukromého sektoru působící v odvětvích uvedených v příloze I směrnice (EU) 2022/2555 byly schopny provádět stejná posouzení, jaká provádějí subjekty Unie a členské státy.

(67)V rámci zadávacích řízení na služby cloud computingu a systémy AI by veřejní zadavatelé měli do hodnocení kvality nabídek zahrnout jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tato přidaná hodnota by měla spočívat v přispění k posílení digitálního dodavatelského řetězce v Unii; integraci technologií Unie; provádění inovací nezbytných pro poskytování této služby v Unii a poskytování služby s využitím hardwarových komponent navržených nebo vyrobených v Unii. Kritérium týkající se evropské přidané hodnoty by nemělo být pro zadání zakázky rozhodující a mělo by být uplatňováno tak, aby byla zachována přednost technických a finančních kritérií přímo souvisejících s požadavky na výkonnost. Za tímto účelem by veřejní zadavatelé mohli zvážit, že v rámci celkové metodiky hodnocení bude evropské přidané hodnotě přidělena maximální váha 15 bodů ze 120, čímž zajistí, že tato hodnota zůstane přiměřená a podřízená základním kritériím pro zadání veřejné zakázky.

(68)Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v oblasti služeb cloud computingu a systémů AI je nezbytné pro podporu technologického rozvoje, posílení digitální odolnosti a konkurenceschopnosti a pro to, aby veřejné orgány mohly využívat bezpečná, efektivní a důvěryhodná digitální řešení, která se přizpůsobují rychle se měnícím technologickým a společenským potřebám. Členské státy by se proto měly snažit, aby alespoň 25 % zakázek na inovace zadávaných v rámci relevantních zadávacích řízení v oblasti cloudu a AI bylo zadáno malým a středním podnikům. Za tímto účelem by členské státy měly Komisi aktivně podávat zprávy o tom, jak zavádějí inovativní služby cloud computingu a systémy AI.

(69)Ve společných prohlášeních o budování cloudu nové generace pro podniky a veřejný sektor v EU ze dne 15. října 2020 ( 30 ) a v Berlínském prohlášení o digitální společnosti a digitální správě založené na hodnotách ze dne 8. prosince 2020 ( 31 ) členské státy vyjádřily velký zájem o určení společného přístupu ke sdružování cloudových kapacit prostřednictvím propojení infrastruktur cloud computingu v celé Unii a o práci směřující k vybudování bezpečné a interoperabilní Evropské cloudové federace pro veřejný sektor. Ve svých závěrech o budoucnosti digitální politiky EU ze dne 21. května 2024 ( 32 ) Rada Evropské unie potvrdila důležitost a význam dosažení tohoto společného přístupu tím, že vybídla Komisi, aby i nadále podporovala rozvoj interoperabilních veřejných digitálních služeb a přeshraniční propojení infrastruktury orgánů veřejné správy, včetně cloudových a edgeových infrastruktur, s cílem zajistit jim větší odolnost, efektivitu a udržitelnost K dosažení tohoto společného přístupu je nutné zřídit Evropskou cloudovou federaci pro veřejný sektor (dále jen „federace EuroCloud“). Federace EuroCloud by měla sdružovat národní a evropské cloudové iniciativy, které poskytují vysoce důvěryhodné a bezpečné cloudové kapacity pro veřejný sektor a usnadňují sdílení těchto kapacit mezi subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru. Při hodnocení tohoto nařízení může Komise v pozdější fázi posoudit možnost, aby se do federace EuroCloud zapojily přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země, jakož i mezinárodní organizace s ústředím v Unii, a to v souladu s právními předpisy Unie.

(70)Členové federace EuroCloud by měli dodržovat konkrétní požadavky, aby se zabránilo jakémukoli narušení hospodářské soutěže ve vztahu k soukromým hospodářským subjektům tím, že by se soukromý poskytovatel služeb dostal do výhodnějšího postavení oproti svým konkurentům.

(71)Účast ve federaci EuroCloud by měla být omezena na veřejné subjekty, bez přímé účasti soukromé strany. V této souvislosti by měla být vyloučena přímá soukromá účast, pokud sdílející subjekt, a to ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím zprostředkující právnické osoby, vlastní hardware ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2024/2847 Evropského parlamentu a Rady ( 33 ), jehož prostřednictvím je služba poskytována, a tuto službu poskytuje. Má se za to, že sdílející subjekt vykonává kontrolu nad touto zprostředkující právnickou osobou, jsou-li splněny všechny následující podmínky. Za prvé by sdílející subjekt měl mít rozhodující vliv jak na strategické cíle, tak na významná rozhodnutí zprostředkující právnické osoby, která vlastní hardware a poskytuje služby. Za druhé by v této zprostředkující právnické osobě neměla být žádná přímá účast soukromého kapitálu. Za třetí by více než 80 % činností zprostředkující právnické osoby mělo být vykonáváno v rámci plnění úkolů, které jí svěřil sdílející subjekt.

(72)Aby bylo zajištěno efektivní, bezpečné a odolné poskytování služeb, měl by sdílející subjekt zavést vhodná technická, provozní a organizační opatření. To by mělo zahrnovat zejména zásady týkající se analýzy rizik a bezpečnosti informačních systémů, včetně zásad pro řízení přístupu, zásad pro řešení incidentů a zajištění kontinuity provozu, jakož i zásad podporujících interoperabilitu a konektivitu.

(73)A konečně, sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu v rámci federace EuroCloud by mělo být založeno na spolupráci subjektů veřejného sektoru. Spolupráce by se měla řídit výhradně hledisky veřejného zájmu a neměla by zahrnovat žádnou formu plnění poskytovaného jako protihodnota za jiné plnění. Sdílení služeb v rámci federace EuroCloud by mělo být zejména bezplatné, s výjimkou případů, kdy jsou poplatky striktně omezeny na částku nezbytnou a přiměřenou k úhradě nákladů, které sdílející subjekt vynaložil ve prospěch subjektu, který tyto služby využívá. Tyto náklady by měly být omezeny na dodatečné náklady vzniklé v souvislosti se sdílením kapacity, včetně nákladů na přidělování a izolaci zdrojů, správu přístupu, zajištění integrace a interoperability zdrojů, zajištění souladu s příslušnými požadavky vyplývajícími z právních předpisů Unie a správu vztahů v rámci sdílení. Poplatky, které sdílející subjekt vybírá za účelem úhrady těchto nákladů, by neměly být považovány za protiplnění za poskytnutí služby a neměly by představovat úplatu ani veřejnou zakázku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ( 34 ) a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Za těchto podmínek by sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu veřejného sektoru v rámci federace EuroCloud nemělo spadat pod pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek.

(74)Veřejní zadavatelé z členských států se při zadávání veřejných zakázek na digitální řešení, jako jsou služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI, často potýkají s významnými obtížemi. V účinném využívání těchto služeb brání subjektům veřejného sektoru omezené finanční zdroje, snížená kupní síla a nedostatečné odborné znalosti v oblasti techniky či zadávání veřejných zakázek. Při využívání společné kupní síly a zajištění přístupu k těmto službám a dodávkám za výhodných podmínek mohou sehrát rozhodující úlohu činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek, které Komise provádí ve spolupráci s veřejnými zadavateli z členských států. Komise již může provádět společná zadávací řízení s veřejnými zadavateli z členských států podle čl. 168 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Komise může rovněž již nyní působit jako velkoobchodník a nakupovat, skladovat, prodávat nebo darovat zboží a služby pro partnerské organizace, které si sama vybere. Aby tyto subjekty mohly plně využít potenciál vnitřního trhu, zejména pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení přínosů, měly by být možnosti Komise působit jako centrální zadavatel rozšířeny na veřejné zadavatele z členských států a na partnerské organizace vybrané Komisí, a to jako forma zadávání veřejných zakázek doplňující možnosti uvedené v čl. 168 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Komise by měla mít možnost využívat všech dostupných zadávacích řízení ve prospěch veřejných zadavatelů z členských států a partnerských organizací vybraných Komisí a zahrnout do toho i nákupní činnosti prováděné Komisí pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie. Veřejní zadavatelé z členských států, partnerské organizace a orgány, instituce a jiné subjekty Unie by měli být v těchto zadávacích řízeních považováni za „zúčastněné subjekty“.

(75)V zájmu zvýšení flexibility a administrativní účinnosti je vhodné, odchylně od nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, stanovit možnost přidávat zúčastněné subjekty po dobu trvání dynamického nákupního systému. Na základě této výjimky by zúčastněným subjektům, které k dohodě přistoupily až po zřízení dynamického nákupního systému, mělo být umožněno – s výhradou předchozího souhlasu Komise – připojit se k tomuto systému kdykoli během jeho platnosti, a to ještě před vyhlášením jakékoli budoucí výzvy k podání nabídky. Tato možnost by měla být striktně omezena na nově přistupující zúčastněné subjekty a neměla by mít vliv na práva a povinnosti subjektů, které se již systému účastní, ani na integritu již ukončených či probíhajících zadávacích řízení.

(76)Komise by měla členským státům předložit návrh dohody, v níž budou stanovena praktická pravidla upravující činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek. Vzhledem k potenciálně velkému počtu zapojených zúčastněných subjektů by měl být tento návrh dohody projednán a nejprve uzavřen mezi Komisí a členskými státy, které mají zájem se do něj zapojit. Dohoda by měla stanovit podmínky a postup, na jejichž základě se k ní mohou následně připojit a využívat její výhody subjekty Unie, jakož i ostatní členské státy, veřejní zadavatelé z členských států a partnerské organizace vybrané Komisí. Dohoda vstoupí v platnost v souladu s jejími ustanoveními, a to za předpokladu, že ji schválí alespoň dva členské státy. Ačkoli by se Komise měla v maximální možné míře snažit uspokojovat společné potřeby zúčastněných subjektů, nemělo by to být vykládáno jako povinnost uspokojovat potřeby, které jsou specifické pouze pro omezený počet z nich.

(77)Pokud zúčastněné subjekty uzavřou dohodu o poskytování centralizovaných nákupních činností, včetně pomocných nákupních činností, neměly by v souladu se směrnicí 2014/24/EU a nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 uplatňovat zadávací řízení stanovená v platných právních předpisech Unie. U každého veřejného zadavatele z členských států, který uzavře takovou dohodu za účelem organizace centralizovaných nákupních činností, by se mělo mít za to, že plní své povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2014/24/EU, pořizuje-li stavební práce, dodávky nebo služby od veřejného zadavatele odpovědného za dané zadávací řízení.

(78)Dohoda by měla stanovit zřízení řídícího výboru složeného z Komise a zástupců členských států. Výbor je odpovědný za strategický dohled nad činnostmi v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně strategického řízení agendy činností v rámci zadávání veřejných zakázek a jednotlivých zadávacích řízení. Řídící výbor by měl rovněž dohlížet na zapojení zúčastněných subjektů. Řídící výbor by neměl nést odpovědnost za zajišťování činností v rámci zadávání veřejných zakázek, za které by měla zůstat odpovědná Komise, a to včetně stanovování poplatků. Řídící výbor by měl stanovit nejvhodnější metodu výběru dalších zástupců ze subjektů Unie, veřejných zadavatelů z členských států a partnerských organizací vybraných Komisí.

(79)V dohodě by měla být vyjasněna pravidla upravující odpovědnost a platný rámec pro zadávání veřejných zakázek mezi Komisí vystupující jako centrální zadavatel a zúčastněnými subjekty, které prostřednictvím ní zadávají zakázky. Pokud zúčastněný subjekt provádí určité části zadávacího řízení autonomně, měl by za tyto autonomně prováděné fáze nést výlučnou odpovědnost. Veřejnému zadavateli, který působí jako centrální zadavatel a který pořídil služby nebo dodávky prostřednictvím Komise, by mělo být povoleno nabízet tyto služby jiným veřejným zadavatelům, aniž by musel uplatňovat zadávací řízení stanovená v platných právních předpisech Unie. V takovém případě je veřejný zadavatel povinen dodržet původní smluvní ustanovení i v jakékoli následné smlouvě.

(80)Aby bylo zajištěno, že budou i nadále k dispozici potřebné zdroje, budou se zúčastněné subjekty podílet na nákladech vzniklých v souvislosti se zadávacími řízeními a veškerými pomocnými činnostmi. Za tímto účelem by Komise měla být oprávněna vybírat od zúčastněných subjektů poplatky. Tyto poplatky by měly být stanoveny na úrovni, která v zásadě postačí k pokrytí všech přímých i nepřímých nákladů, které Komisi vzniknou v souvislosti s činnostmi v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně veškerých pomocných služeb. Tyto poplatky by měly být stanoveny v souladu s postupy uplatňovanými v rámci srovnatelných rámců pro zadávání veřejných zakázek. Počáteční náklady na zřízení mohou být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie a zúčastněnými subjekty uhrazeny během stanovené doby. Příjmy z těchto poplatků by měly představovat vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(81)Důležitou úlohu při zajišťování transparentnosti, bezpečnosti a efektivity při využívání digitálních technologií veřejným sektorem hreje otevřený zdrojový kód. Přístup ke zdrojovému kódu umožňuje auditovatelnost, podporuje spolupráci a opakované používání a snižuje závislost na jediném poskytovateli, čímž omezuje riziko proprietárního uzamčení. Podpora používání otevřeného zdrojového kódu je proto nezbytná pro rozvoj inovací, zajištění vyšší hodnoty veřejných výdajů a posílení digitální autonomie Unie. V této souvislosti má volba služeb cloud computingu či softwaru významný dopad nejen na nákladovou efektivnost, ale také na bezpečnost, interoperabilitu, odpovědnost a technologickou autonomii

(82)Aby bylo zajištěno efektivní, transparentní a interoperabilní používání digitálních technologií v celém veřejném sektoru Unie, je nezbytné, aby orgány veřejné správy při budování svých ekosystémů či zásobníků cloudu a AI podporovaly otevřené standardy a komponenty zpřístupněné na základě licencí s otevřeným zdrojovým kódem.

(83)Stále více subjektů Unie a subjektů veřejného sektoru sdílí software, který vyvinuly samy nebo který byl vyvinut pro ně, a zpřístupňuje jej k opakovanému používání na základě licence s otevřeným zdrojovým kódem. To lze považovat za opatření ve veřejném zájmu, které může maximalizovat efektivitu veřejných výdajů, snížit náklady spojené se zdvojováním a podpořit inovace v celé Unii. Software je však často poskytován a zpřístupňován v různých úložištích či katalozích, což ztěžuje jeho vyhledávání, vyhledatelnost a v konečném důsledku i jeho opakované používání. Je proto nutné stanovit, aby subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru, které se dobrovolně rozhodnou poskytnout software k opakovanému používání, tak činily prostřednictvím katalogu nebo evidence, která je propojena s Katalogem řešení s otevřeným zdrojovým kódem EU (dále jen „katalog EU OSS“). Katalog EU OSS by měl sloužit jako centralizovaný katalog pro všechny orgány veřejné správy, který jim umožní vyhledávat software, jenž subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru poskytují k opakovanému používání, a získávat k němu přístup. Umístění Katalogu řešení s otevřeným zdrojovým kódem EU na portálu Interoperabilní Evropa uvedeném v článku 8 nařízení (EU) 2024/903 ( 35 ) zajistí, že řešení bude možné snadno propojit s dalšími relevantními informacemi a školeními.

(84)Aby bylo možné zajistit účinné a jednotné plnění povinností týkajících se posuzování softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a zpřístupňování softwaru k opakovanému používání v celé Unii, je nutné zřídit síť programových kanceláří pro otevřený zdrojový kód („síť OSPO“), která sdruží příslušné struktury v rámci subjektů Unie a členských států. Tato síť OSPO by měla podporovat koordinaci mezi programovými kancelářemi pro otevřený zdrojový kód zřízenými na místní, regionální či národní úrovni a subjekty Unie. Síť OSPO by měla usnadňovat výměnu informací a osvědčených postupů.

(85)S cílem zohlednit technologický vývoj a zachovat účinný rámec opatření pro posílení ekosystému cloudu a AI na úrovni Unie by měla být Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o: změnu přílohy I s cílem zohlednit příslušný vývoj na trhu a v oblasti technologií v souvislosti s iniciativami pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a umělé inteligence a změnu přílohy II s cílem aktualizovat kritéria pro úrovně záruky Unie; doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných pravidel pro provádění auditů; změnu přílohy III; stanovení úrovně záruky Unie pro veřejného zadavatele a požadování posouzení dopadů a opatření ke zmírnění rizik u soukromých společností působících ve vysoce kritických odvětvích.

(86)Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla náležité konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 36 ). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít vždy přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(87)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 37 .

(88)S ohledem na význam tohoto nařízení pro ochranu osobních údajů by měl být v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 ( 38 ) v případě potřeby konzultován evropský inspektor pro ochranu údajů.

(89)Pokud kterékoli z opatření stanovených tímto nařízením představuje státní podporu, není ustanoveními týkajícími se těchto opatření dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(90)Tímto nařízením by nemělo být dotčeno použití článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU ani pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž v oblasti vymáhání.

(91)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I
Předmět a definice

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rámec pro posílení ekosystému cloudu a AI na úrovni Unie, zejména prostřednictvím těchto opatření:

a)zřízení iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti umělé inteligence (dále jen „iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI“);

b)stanovení rámce pro urychlené zavádění datových center v celé Unii;

c)zajištění dostupnosti suverénního cloudu a umělé inteligence (dále jen „AI“) za účelem ochrany veřejného pořádku v Unii;

d)snížení závislosti na kritických technologiích;

e)podpora přijímání služeb cloud computingu ve veřejném sektoru.

2.Prvním obecným cílem tohoto nařízení je zajistit podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost a inovační kapacitu ekosystému cloudu a AI v Unii.

3.Druhým obecným cílem, který je samostatný, ale doplňuje první obecný cíl v odstavci 2, je zlepšit fungování jednotného trhu stanovením jednotného právního rámce Unie pro zvýšení odolnosti a strategické autonomie Unie v oblasti technologií cloudu a AI.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„službou cloud computingu“ služba cloud computingu ve smyslu čl. 6 bodu 30 směrnice (EU) 2022/2555;

2)„poskytovatelem služeb cloud computingu“ právnická osoba, která poskytuje služby cloud computingu;

3)„systémem AI“ systém AI ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) 2024/1689;

4)„hraniční AI“ modely AI nebo systémy AI založené na těchto modelech, které jsou schopny vykonávat širokou škálu úkolů a které se přibližují současnému stavu techniky, dosahují ho nebo ho překračují;

5)„AI agentem“ systém AI nebo koordinovaný soubor systémů AI, který je schopen vnímat své prostředí, působit v něm s určitou mírou autonomie, podle potřeby využívat nástroje k dosažení konkrétních cílů a přizpůsobovat se měnícím se vstupům a kontextům;

6)„subjektem veřejného sektoru“ subjekt veřejného sektoru ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/1024;

7)„subjekty Unie“ orgány, instituce, a jiné subjekty zřízené Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv;

8)„malým a středním podnikem“ malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy I doporučení Komise 2003/361/ES;

9)„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ malý podnik se střední tržní kapitalizací ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise (EU) 2025/1099;

10)„datovým centrem“ datové centrum ve smyslu bodu 2.6.3.1.16 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008;

11)„provozovatelem datového centra“ provozovatel datového centra ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/1364;

12)„službou datového centra“ služba datového centra ve smyslu čl. 6 bodu 31 směrnice (EU) 2022/2555;

13)„softwarem“ software ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (EU) 2024/2847;

14)„hardwarem“ hardware ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2024/2847;

15)„komponentou“ komponenta ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (EU) 2024/2847;

16)„výrobcem“ výrobce ve smyslu čl. 3 bodu 13 nařízení (EU) 2024/2847;

17)„auditorskou organizací“ jednotlivá organizace, konsorcium nebo jiná kombinace organizací, včetně případných subdodavatelů, s nimiž auditovaný poskytovatel služeb cloud computingu uzavřel smlouvu na provedení nezávislého auditu;

18)„auditovanou službou“ služba cloud computingu, která je auditována za účelem získání zprávy o auditu a výroku auditora;

19)„kritérii auditu“ kritéria stanovená v příloze II tohoto nařízení, na jejichž základě auditorská organizace posuzuje, zda auditovaný poskytovatel a jeho auditovaná služba splňují všechna kumulativní kritéria, která musí být splněna, aby mohl být uznán jako poskytovatel nabízející úrovně záruky Unie 2, 3 nebo 4;

20)„důkazními informacemi“ veškeré informace, které auditorská organizace používá k podpoře zjištění a závěrů auditu a k vydání výroku auditora, včetně údajů shromážděných z dokumentů, databází nebo IT systémů, rozhovorů nebo provedeného testování;

21)„kontrolou“ kontrola ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení (EU) 2021/697;

22)„veřejnými zadavateli“ veřejní zadavatelé ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU;

25)„licencí s otevřeným zdrojovým kódem“ licence s otevřeným zdrojovým kódem ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2024/903.

HLAVA II
VÝZKUM, ROZVOJ A ZAVÁDĚNÍ V OBLASTI EKOSYSTÉMU CLOUDU A AI

Kapitola I
Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI

Článek 3
Obecný cíl iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI

1.Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI sledují obecný cíl, jímž je podpora výzkumných a inovačních činností a dosažení rozsáhlé kapacity v celém ekosystému cloudu a AI v Unii, a to prostřednictvím:

a)podpory rozvoje a zavádění špičkových technologií cloudu a AI, včetně technologií datových center nové generace šetrných ke zdrojům, technologií zásobníku cloud computingu s otevřeným zdrojovým kódem, hraniční AI a fyzické a průmyslové AI;

b)posílení kapacity datových center a cloudu v Unii s cílem uspokojit rostoucí poptávku vyvolanou AI, podpořit inovace a zajistit odolnost digitální infrastruktury;

c)stimulace poptávky v Unii a podporou zavádění a využívání technologií cloudu a AI ve veřejném a soukromém sektoru v souladu s digitálním cílem digitální transformace podniků stanoveným rozhodnutím (EU) 2022/2481.

2.Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI sledují tyto operační cíle:

a)podpora rozvoje a zavádění špičkových technologií datových center, které již od návrhu a následně po celou dobu provozu uplatňují zásady energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů (operační cíl 1);

b)podpora rozvoje a zavádění zásobníků cloud computingu přispívajících k technologické autonomii Unie (operační cíl 2);

c)rozvoj schopností Unie v oblasti hraniční AI (operační cíl 3);

d)rozvoj schopností Unie v oblasti modelů a systémů fyzické AI a podpora jejich zavádění ve strategických odvětvích Unie (operační cíl 4);

e)urychlení rozvoje a zavádění průmyslové AI ve strategických odvětvích Unie (operační cíl 5);

f)podpora rozvoje špičkových platforem pro rozsáhlé zavádění AI agentů (operační cíl 6);

g)podpora rozvoje a přijímání modelů a systémů AI v celém veřejném sektoru Unie (operační cíl 7);

h)podpora přijímání technologií AI na regionální a místní úrovni a využívání služeb cloud computingu poskytovaných evropskými poskytovateli těchto služeb (operační cíl 8).

Článek 4
Operační cíle iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI

1.V rámci operačního cíle 1 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)rozvíjejí technologie datových center účinně využívající vodu a energii, včetně inovativního chlazení, datových center nové generace se stejnosměrným proudem, řešení pro využití odpadního tepla a systémů akumulace energie;

b)podporují integraci vznikajících kvantových výpočetních technologií do provozu výpočetní infrastruktury cloudu a AI;

c)vyvíjejí technologie na bázi AI za účelem optimalizace účinnosti serverů, míry jejich využití a provozu výpočetní infrastruktury;

d)navrhují a optimalizují cloudové a edgeové infrastruktury AI s cílem zajistit jejich efektivní integraci do elektrizačních soustav a zvýšit jejich flexibilitu;

e)využívají datová centra jako klíčové zákazníky pro špičkové systémy hospodaření s energií, které používají různé zdroje energie, včetně malých modulárních reaktorů a čistého vodíku, spolu s účinnými řešeními akumulace energie;

f)zřizují testovací pracoviště a pilotní linky za účelem integrace a testování technologií vyvinutých v souladu s písmeny a) až e), včetně prototypů energeticky účinných polovodičů a kvantové výpočetní techniky.

2.V rámci operačního cíle 2 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)vyvíjejí bezpečné, odolné a výkonné zásobníky cloud computingu s otevřeným zdrojovým kódem zahrnující edge technologie na koncových zařízeních, konektivitu, data a nástroje AI, backend a servisní vrstvy pro strategická odvětví a ověřují je v pilotním provozu;

b)vyvíjejí servery optimalizované pro AI a základní software založený na procesorech, akcelerátorech a kvantových akcelerátorech navržených a vyrobených v Unii, spolu s technologiemi nové generace pro ukládání dat s ultravysokou hustotou záznamu a jejich dlouhodobé uchovávání;

c)zvyšují dostupnost dat pro AI prostřednictvím middlewarových platforem s otevřených zdrojovým kódem, na nichž jsou založeny společné evropské datové prostory;

d)podněcují vznik nadací pro software s otevřeným zdrojovým kódem na podporu komponent s otevřeným zdrojovým kódem;

e)vytvářejí katalog evropských řešení cloud computingu s otevřeným zdrojovým kódem vyvinutých v souladu s písmeny a) až d) tohoto odstavce.

3.V rámci operačního cíle 3 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI podporují průkopnické projekty v oblasti hraniční AI, které vyvíjejí modely a systémy hraniční AI jako strategická aktiva, a to i v klíčových odvětvích, jako je kybernetická bezpečnost.

4.V rámci operačního cíle 4 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)urychlují vývoj evropského zásobníku fyzické AI na podporu trénování modelů a vývoje a zavádění systémů, zejména v oblasti robotiky, autonomních vozidel a dronů;

b)usnadňují přístup ke konkrétním datovým souborům pro fyzickou AI, jakož i jejich shromažďování a přípravu;

c)podporují vývoj, testování a validaci modelů a systémů fyzické AI v reálném prostředí.

5.V rámci operačního cíle 5 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)urychlují vývoj a zavádění odvětvových modelů a systémů AI ve strategických průmyslových odvětvích Unie;

b)usnadňují přístup k potřebným výpočetním zdrojům a nástrojům AI, které jsou nezbytné pro vývoj modelů a systémů AI přizpůsobených potřebám průmyslových odvětví a jejich uvádění do provozu;

c)umožňují bezpečné rozsáhlé sdružování dat pro společné trénování AI prostřednictvím technologií posilujících ochranu soukromí a zachovávajících důvěrnost.

6.V rámci operačního cíle 6 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)podporují vývoj špičkových odolných a bezpečných platforem pro rozsáhlý vývoj, zavádění a orchestraci špičkových AI agentů;

b)usnadňují vývoj účelově zaměřených metodik pro testování a experimentální ověřování špičkových AI agentů a jejich orchestrace v průběhu celého jejich životního cyklu.

7.V rámci operačního cíle 7 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)urychlují technologický rozvoj a zavádění modelů a systémů AI v klíčových oblastech veřejného sektoru;

b)vyvíjejí modely a systémy AI, které zvyšují efektivitu poskytování veřejných služeb a jejich dostupnost pro širokou veřejnost, zlepšují rozhodovací procesy a zjednodušují administrativní postupy;

c)podporují sdílení a opakované používaní trénovacích dat a modelů AI napříč veřejnými službami v Unii;

d)usnadňují bezpečné opakované používání zdravotních údajů zvyšující ochranu soukromí pro modely a nástroje AI v oblasti zdravotní péče;

e)usnadňují vývoj, testování a zavádění modelů a nástrojů AI v automobilovém průmyslu, včetně autonomního řízení.

8.V rámci operačního cíle 8 iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI:

a)podporují široké přijímání AI v organizacích soukromého i veřejného sektoru, včetně malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací, prostřednictvím sítě zkušenostních a akceleračních center pro AI (dále jen „centra pro AI“);

b)vypracují společný vzdělávací program v oblasti cloudu a AI na základě sítě center pro AI a dalších relevantních evropských iniciativ;

c)podporují sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu pro veřejný sektor prostřednictvím podpory Evropské cloudové federace pro veřejný sektor (dále jen „federace EuroCloud“);

d)podporují zadávání zakázek na služby datových center a služby cloud computingu subjektům Unie a subjektům veřejného sektoru.

Článek 5
Zkušenostní a akcelerační centra pro AI

1.Každý členský stát zřídí zkušenostní a akcelerační centra pro AI (dále jen „centra pro AI“). Tato centra pro AI vycházejí z evropských center pro digitální inovace zřízených podle článku 16 nařízení (EU) 2021/694 a případně z jejich nástupnických subjektů zřízených podle právních předpisů Unie.

2.Centra pro AI mají tyto cíle:

a)podporovat integraci a rozšiřování případů užití AI ve strategických průmyslových a veřejných odvětvích;

b)urychlit široké přijímání technologií cloudu a AI na regionální a místní úrovni, zejména v malých a středních podnicích a subjektech veřejného sektoru, a to v souladu se zásadou „AI na prvním místě“;

c)využívat příslušnou infrastrukturu k urychlení vývoje a doladění modelů a systémů AI.

3.Centra pro AI jsou pověřena především těmito úkoly:

a)pomáhat organizacím urychlit jejich digitální transformaci prostřednictvím přístupu k technologiím AI a jejich využívání, mimo jiné propojením organizací s evropskými poskytovateli technologií cloudu a AI;

b)zajistit nebo poskytovat přístup k příslušným programům zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, a to v úzké spolupráci s Akademií dovedností v oblasti AI;

c)usnadňovat předávání odborných znalostí mezi regiony;

d)podporovat růst odštěpených společností a startupů vznikajících na univerzitách, v podnikatelských inkubátorech a dalších akcelerátorech usnadněním přístupu k zákazníkům, společnostem a organizacím poptávajícím specializované služby v oblasti AI.

4.Komise může přijmout prováděcí akty, v nichž uvede postup pro zřizování center pro AI a další ustanovení týkající se profilu zúčastněných organizací, kritérií výběru a podrobností o plnění úkolů a funkcí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

5.Centra pro AI mají v souladu s cíli stanovenými v tomto nařízení značnou celkovou autonomii, pokud jde o jejich organizaci, složení a pracovní postupy.

6.Zřizuje se síť center pro AI s cílem podpořit spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi těmito centry a poskytovat specializované služby v regionech, v nichž nejsou na místní úrovni k dispozici potřebné dovednosti či výpočetní kapacita.

7.Členské státy a Komise spolupracují se stávajícími sítěmi zřízenými na základě jiných iniciativ Unie, včetně iniciativ Unie v oblasti polovodičů a dat.

Článek 6
Provádění iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI

1.Provádění operačních cílů iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI je svěřeno Komisi a členským státům a případně společným podnikům či jakýmkoli jiným strukturám, které jsou schopny uvedených cílů dosáhnout.

2.Operační cíle iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI se provádějí prostřednictvím rozsáhlých meziodvětvových iniciativ zaměřených na hlavní technologické a průmyslové výzvy strategického významu pro Unii („dále jen velké výzvy“), jak je uvedeno v příloze I.

3.Iniciativy pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI mohou být financovány z programů Unie, včetně programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, a to v souladu s nařízením (EU) 2021/694 a nařízením (EU) 2021/695.

4.S cílem zohlednit vývoj v oblasti technologií a trhu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45, jimiž změní přílohu I v souladu s cíli iniciativ pro vedoucí úlohu v oblasti cloudu a AI stanovenými v článku 4.

Článek 7
Národní strategie v oblasti cloudu a AI

1.Do [stejné datum jako datum vstupu v platnost plus jeden rok] členské státy vypracují národní strategie v oblasti cloudu a AI (dále jen „národní strategie“).

2.Národní strategie zahrnují alespoň:

a)hlavní cíle a priority pro přijímání cloudu a AI v souladu se zásadou „AI na prvním místě“, jakož i rámec pro správu a monitorování k dosažení těchto cílů a priorit;

b)opatření k urychlení rozvoje a přijímání cloudu a AI na národní, regionální a místní úrovni, zejména mezi subjekty veřejného sektoru, malými a středními podniky a malými podniky se střední tržní kapitalizací, mimo jiné podporou center pro AI uvedených v článku 5 jako vstupních bodů do evropského ekosystému inovací v oblasti AI;

c)opatření na podporu širokého zavádění a využívání AI ve strategických průmyslových a veřejných odvětvích, včetně péče o zdraví, energetiky a mobility;

d)opatření na podporu rozšiřování kapacity datových center, se zvláštním důrazem na vysoce hodnotná datová centra, která poskytují významné hospodářské a společenské přínosy a zároveň splňují přísné normy v oblasti ochrany životního prostředí a energetické účinnosti;

e)opatření zaměřená na investice do výpočetní infrastruktury pro vysoce náročné výpočty, včetně továren na AI, gigatováren na AI a kvantových počítačů, jako strategických vnitrostátních a přeshraničních aktiv podporujících výzkum, vývoj a zavádění průmyslové AI ve strategických odvětvích;

f)opatření na podporu rozvoje kapacit cloudu a AI a na podporu excelence a inovací, mimo jiné prostřednictvím opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek a opatření v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení stanovených v článku 33;

g)opatření na podporu vývoje technologií zásobníku cloud computingu založených na hardwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem s cílem posílit technologickou suverenitu a zvýšit konkurenceschopnost strategických evropských odvětví;

h)opatření k zajištění dostupnosti vysoce kvalitních dat pro vývoj AI, zejména předcházení překážkám souvisejícím s daty, s nimiž se organizace potýkají.

3.Národní strategie musí být v souladu s cíli tohoto nařízení.

4.Členské státy zajistí, aby jejich národní strategie byly v souladu s příslušnými digitálními cíli stanovenými podle článku 4 rozhodnutí (EU) 2022/2481 a přispívaly k jejich dosažení.

5.Členské státy oznámí Komisi své národní strategie do tří měsíců od jejich přijetí. Členské státy posuzují své národní strategie alespoň každé tři roky podle klíčových ukazatelů výkonnosti a v případě potřeby je aktualizují. Komise sleduje přijímání a revizi národních strategií.

6.Evropská rada pro umělou inteligenci zřízená nařízením (EU) 2024/1689 (dále jen „rada pro AI“) poskytuje členským státům poradenství a pomoc v oblasti koordinace národních strategií. Rada pro AI usnadňuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy.

Článek 8
Kritéria pro prioritní projekty v oblasti hraniční AI

Komise může rozhodnutím uznat za prioritní projekty v oblasti hraniční AI projekty vybrané v rámci otevřených výzev k vyjádření zájmu, které podporují velkou výzvu 3 uvedenou v příloze I, za předpokladu, že jsou splněna tato kritéria:

a)jedná se o průkopnický projekt zaměřený na podporu a rozšíření technologií hraniční AI;

b)projekt je realizován konsorciem evropské digitální infrastruktury zřízeným podle rozhodnutí (EU) 2022/2481 nebo jinou právnickou osobou způsobilou k financování podle právních předpisů Unie a zahrnuje účast nejméně tří členských států;

c)zúčastněné členské státy sdružují výpočetní čas a další příslušné zdroje na podporu realizace určeného projektu.

Článek 9
Výpočetní podpora pro projekty v oblasti AI

1.Unie a členské státy zajistí, aby byly v rámci jejich dostupných výpočetních kapacit vyčleněny dostatečné výpočetní zdroje pro AI na podporu rozvoje prioritních projektů v oblasti hraniční AI, které splňují kritéria stanovená v článku 8.

2.Unie poskytne na prioritní projekty v oblasti hraniční AI alespoň stejný objem výpočetních zdrojů pro AI, jaký na ně poskytnou členské státy, a to v takovém rozsahu, aby v rámci podílu Unie na přístupovém čase k evropské vysoce výkonné výpočetní technice byla k dispozici dostatečná výpočetní kapacita pro AI.

3.Unie a členské státy se snaží poskytovat dostatečné výpočetní zdroje pro průmyslové inovace v oblasti AI, fyzickou AI a projekty AI ve veřejném sektoru.

HLAVA III
KAPACITY DATOVÝCH CENTER 

Kapitola I
Akcelerační zóny pro datová centra

Článek 10
Určení akceleračních zón pro datová centra

1.Pokud je na území členského státu budována kapacita datových center, určí tento členský stát na svém území alespoň jednu akcelerační zónu pro datová centra (dále jen „akcelerační zóna“) do [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost plus 6 měsíců]. Při určování akceleračních zón členské státy zohlední tyto aspekty:

a)umístění a rozměry místa nebo oblasti a minimální a maximální velikost zařízení, která by na tomto místě či v této oblasti mohla být vybudována;

b)stávající a budoucí kapacitu elektrizační soustavy a možnosti a podmínky pro akumulaci a výrobu čisté energie na místě;

c)stávající a budoucí kapacitu síťového připojení;

d)schopnost dané zóny zajistit postupné vyřazování starších kovových sítí z provozu;

e)stávající i budoucí zařízení, která mohou opětovně používat odpadní teplo z datových center;

f)všechna opatření přijatá za účelem urychlení vydávání nezbytných povolení k výstavbě a provozu datových center v dané zóně;

g)upřednostňování opětovného použití brownfieldů před výstavbou na „zelené louce“;

h)schopnost daného místa nebo oblasti fungovat udržitelným způsobem, zejména pokud jde o předcházení dopadům na životní prostředí nebo jejich minimalizaci, podporu snižování emisí uhlíku a jeho odolnost vůči změnám klimatu.

2.Členské státy, je-li to vhodné za účelem usnadnění rozvoje akceleračních zón:

a)provedou a alespoň jednou za tři roky přezkoumají komplexní analýzu energetických potřeb současných a budoucích akceleračních zón a jejich dopadů na emise skleníkových plynů a určí kapacitu energetické infrastruktury potřebnou pro řádné fungování a rozvoj projektů datových center umístěných v těchto akceleračních zónách. Tato analýza se provede alespoň při určování akceleračních zón podle odstavce 1;

b)zajistí, aby plány rozvoje sítě vypracované provozovateli přenosových soustav podle článku 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 a provozovateli distribučních soustav podle článku 32 směrnice (EU) 2019/944 náležitě zohledňovaly analýzu vypracovanou podle písmene a) tohoto odstavce a potenciál preventivních investic pro uspokojení budoucích potřeb soustavy.

3.Celostátní, regionální a místní orgány odpovědné za vypracování územních rozvojových plánů by měly zvážit, zda do těchto plánů zahrnout ustanovení týkající se rozvoje projektů datových center realizovaných v akceleračních zónách a související nezbytné infrastruktury. Členské státy zajistí, aby provozovatelé datových center měli k dispozici veškeré relevantní údaje o územním plánování. Pokud se na tyto plány vztahuje posouzení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES a článku 6 směrnice 92/43/EHS, tato posouzení se spojí. V příslušných případech se toto spojené posouzení zabývá také dopadem na potenciálně dotčené vodní útvary podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.

4.Při určování akceleračních zón členské státy zajistí zapojení všech příslušných celostátních, regionálních a místních orgánů a subjektů, včetně provozovatelů ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972, provozovatelů přenosových soustav ve smyslu čl. 2 bodu 35) směrnice (EU) 2019/944 a provozovatelů distribučních soustav ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/944, a koordinaci mezi nimi.

Článek 11
Podmínky v akceleračních zónách

1.Při stanovování požadavků na udržitelnost datových center vybudovaných v akceleračních zónách použijí členské státy klíčové ukazatele výkonnosti stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/1364 přijatém na základě směrnice (EU) 2023/1791, uvedené v příloze II písmena a) až n).

2.Členské státy zajistí, aby přidělování a využívání zdrojů v akceleračních zónách probíhalo za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek a aby nevedlo ke spekulativním rezervacím ani praktikám vedoucím k uzavření trhu, které by mohly bránit účinné hospodářské soutěži nebo účinnému rozvoji či využívání těchto zón.

Článek 12
Jednotná informační místa

1.Provozovatel datového centra má právo, aby mu bylo během celého životního cyklu projektu datového centra v akcelerační zóně na požádání nápomocno jednotné informační místo, pokud jde o všechna povolení požadovaná pro uvedení datového centra do provozu. Za tímto účelem členské státy určí jedno nebo více jednotných informačních míst pro provozovatele datových center, kteří realizují projekty datových center v akceleračních zónách. Členské státy mohou za tímto účelem určit jednotné informační místo zřízené podle nařízení (EU) 2024/1309. Použijí se rovněž funkce, postupy a mechanismy platné pro tato jednotná informační místa podle nařízení (EU) 2024/1309, včetně těch, které se týkají digitálního přístupu, administrativní koordinace a řešení sporů.

2.Úloha jednotného informačního místa může mimo jiné zahrnovat koordinaci, usnadňování, sledování a sdílení informací o postupu týkajícím se:

a)územního plánování a stavebních povolení;

b)posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s nařízením (EU) 2026/XXXX [o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí];

c)oprávnění ohledně odběru vody, vypouštění odpadních vod a využívání a zpětného získávání tepla;

d)souladu s platnými správními a oznamovacími povinnostmi;

e)informování veřejnosti s cílem zvýšit přijetí projektu datového centra ze strany veřejnosti;

f)žádostí o připojení k elektrizační soustavě, soustavě zásobování teplem, komunikačním sítím nebo jiným příslušným sítím.

3.Jednotné informační místo napomáhá při posuzování, zda projekt datového centra splňuje podmínky pro zařazení mezi strategické projekty podle článku 14.

4.Při poskytování administrativní podpory a pomoci uvedené v tomto článku věnuje jednotné informační místo zvláštní pozornost malým a středním podnikům a v případě potřeby zřídí speciální kanál pro komunikaci s malými a středními podniky, aby jim poskytovalo poradenství a odpovídalo na dotazy týkající se provádění tohoto nařízení.

Článek 13
Usnadnění správních a povolovacích postupů

1.Projekty datových center realizované v akceleračních zónách se považují za strategické projekty ve smyslu článku 14 nařízení (EU) 2026/XXX [o urychlení posuzování vlivů na životní prostředí] a mohou využívat nástroje uvedené v příloze uvedeného nařízení.

2.Pro každou určenou akcelerační zónu členské státy vypracují a vydají souhrnné základní povolení, které opravňuje k vybudování datových center v dané akcelerační zóně. Toto souhrnné základní povolení se vztahuje na povolení a správní souhlasy potřebné pro projekty datových center umístěné v akcelerační zóně, s výjimkou povolení týkajících se konkrétních zařízení.

3.Před vydáním souhrnného základního povolení uvedeného v odstavci 2 provedou členské státy všechny nezbytné postupy a posouzení, včetně všech příslušných posouzení vlivů na životní prostředí, plánovacích postupů a hodnocení použitelných na úrovni akcelerační zóny.

4.Datová centra vybudovaná v akceleračních zónách jsou povinna získat dodatečná povolení pouze pro činnosti, které nespadají do souhrnného základního povolení uvedeného v odstavci 2.

5.Členské státy zajistí, aby byly správní žádosti týkající se projektování, výstavby a provozu datových center budovaných v akceleračních zónách zpracovány efektivně, transparentně a včas. Povolovací postup pro projekty datových center realizované v akceleračních zónách pro datová centra nesmí trvat déle než 12 měsíců od okamžiku podání úplné žádosti. Touto lhůtou nejsou dotčeny případné kratší lhůty stanovené členskými státy. Pokud takový status ve vnitrostátním právu existuje, musí být projektům datových center přiznán status nejvyššího možného vnitrostátního významu a musí se s nimi tak zacházet v povolovacích postupech. Tento odstavec se použije pouze v případě, že takový status existuje ve vnitrostátním právu, a neukládá členským státům povinnost takový status zavést.

Kapitola II
Strategické projekty

Oddíl 1
Určení strategických projektů datových center

Článek 14
Určení strategických projektů datových center

1.Komise může rozhodnutím označit za strategické projekty datových center, které byly vybrány v rámci otevřených výzev k vyjádření zájmu a které splňují alespoň dvě z těchto kritérií:

a)v rámci projektu se buduje a provozuje infrastruktura, která přímo podporuje a posiluje klíčové funkce veřejného sektoru, včetně výzkumu a vzdělávání, zdravotní péče, veřejné bezpečnosti a zabezpečení;

b)projekt zahrnuje vysoce udržitelné nebo inovativní prvky, včetně technologií a řešení vyvinutých podle hlavy II;

c)projekt přispívá k zabezpečení, bezpečnosti a stabilitě elektrizační soustavy a přispívá k pokrytí potřeb elektrizační soustavy, jak je vyhodnotí příslušný provozovatel soustavy, zejména v případě projektů zahrnujících společné umístění velkých zařízení na výrobu a skladování čisté energie;   

d)projekt podporuje integraci čipů, procesorů a akcelerátorů, serverů nebo kvantových počítačů navržených a/nebo vyrobených v Unii do systémů datových center nebo zařízení pro správu datových center, čímž posiluje dodavatelské řetězce Unie v oblasti polovodičů, kvantových technologií a datových center a přispívá k plnění cílů tohoto nařízení a nařízení (EU) 2023/1781;

e)projekt řeší závažný nedostatek výpočetní kapacity v oblasti, u níž byl tento nedostatek zjištěn podle článku 15, a významně přispívá k růstu, rozvoji a podpoře místního hospodářství.

2.Žadatel musí ve svém návrhu uvést všechny nezbytné a relevantní informace, které prokáží, že projekt splňuje příslušná kritéria.

3.Doba trvání označení jako strategického projektu se odvíjí od předpokládané životnosti projektu. Žadatel v návrhu uvede informace nezbytné k doložení předpokládané životnosti projektu, na jejichž základě bude stanovena doba trvání označení jako strategického projektu.

4.Pokud Komise zjistí, že projekt označený za strategický již nesplňuje příslušná kritéria, nebo pokud bylo jeho označení založeno na žádosti obsahující nesprávné údaje, které mají vliv na splnění těchto kritérií, může rozhodnutí o označení tohoto projektu zrušit. Projekty, u nichž bylo označení jako strategický projekt zrušeno, ztratí veškerá práva spojená s tímto statusem podle tohoto nařízení.

 
Kapitola III
Monitorování

Článek 15
Monitorování kapacitních nedostatků

1.Za účelem monitorování pokroku při plnění cílů rozhodnutí (EU) 2022/2481 Komise určí a monitoruje:

a)výpočetní kapacitu dostupnou v Unii, včetně kapacity edge computingu;

b)objem poptávky po kapacitě datových center;

c)rozsah kapacitních nedostatků a oblasti s nedostatečnou obsluhou, které by Komise ve spolupráci s členskými státy mohla určit a následně využít jako akcelerační zóny pro budování kapacit datových center.

HLAVA IV
AUTONOMIE

Kapitola I
Rámec cloudové suverenity

Oddíl 1
Úrovně záruky Unie

Článek 16
Oblast působnosti

1.Tato kapitola stanoví unijní Rámec cloudové suverenity, který zahrnuje čtyři úrovně záruky Unie, jejichž kritéria jsou uvedena v příloze II, a které musí poskytovatelé služeb cloud computingu splnit, aby mohli poskytovat své služby cloud computingu subjektům Unie a subjektům veřejného sektoru.

2.Komisi je svěřena pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45, jimiž změní úrovně záruky Unie stanovené v příloze II a důkazy stanovené v příloze III.

3.S cílem zajistit, aby přílohy II a III zůstaly v souladu s novým právním nebo technickým vývojem, provede Komise jejich přezkum alespoň jednou za 18 měsíců. 

Článek 17
Uznávání poskytovatelů služeb cloud computingu

1.Poskytovatel služeb cloud computingu, který usiluje o uznání, že nabízí úroveň záruky Unie, podá žádost o uznání u příslušného vnitrostátního orgánu v zemi usazení. Při podání žádosti o uznání je poskytovatel služeb cloud computingu povinen přiložit veškeré relevantní důkazy požadované podle odstavce 3 nebo 4.

2.Příslušným orgánem v zemi usazení je hodnotící příslušný vnitrostátní orgán. Hodnotící příslušný vnitrostátní orgán, který obdržel žádost o uznání uchazeče, může v případě potřeby požádat jeden nebo více příslušných orgánů ostatních členských států o spolupráci v rámci řízení o uznání uchazeče podle tohoto článku. Do 15 dnů od obdržení takové žádosti musí vnitrostátní orgán, jemuž byla žádost o spolupráci doručena, buď potvrdit, že souhlasí se spoluprací s hodnotícím příslušným vnitrostátním orgánem, nebo tuto žádost odmítnout.

3.V případě úrovně záruky Unie 1 musí uchazeč o status poskytovatele služeb cloud computingu předložit hodnotícímu příslušnému vnitrostátnímu orgánu EU prohlášení o shodě uvedené v čl. 19 odst. 2 a veškeré nezbytné důkazy.

Odchylně od prvního pododstavce se EU prohlášení o shodě vydané podle čl. 19 odst. 2 poskytovatelům služeb cloud computingu, kteří jsou malými a středními podniky, uznává přímo a automaticky ve všech členských státech, aniž by bylo nutné předchozí uznání ze strany hodnotícího příslušného vnitrostátního orgánu.

4.V případě úrovní záruky Unie 2, 3 a 4 předloží uchazeč o status poskytovatele služeb cloud computingu hodnotícímu příslušnému vnitrostátnímu orgánu zprávu o auditu, „kladný“ výrok auditora uvedený v článku 20 a veškeré důkazy, které byly poskytnuty auditorské organizaci během auditu.

5.Do 60 dnů od přijetí žádosti podle odstavce 1 posoudí hodnotící příslušný vnitrostátní orgán důkazy předložené podle odstavce 3 nebo 4 a buď:

a)vypracuje návrh rozhodnutí o uznání a co nejdříve jej oznámí příslušným orgánům ostatních členských států, aby v rámci 60denní doby pro přezkum potvrdily zamýšlené uznání dané služby cloud computingu v celé Unie jako služby nabízející příslušnou úroveň záruky Unie. Oznámení o době pro přezkum pro příslušné orgány ostatních členských států obsahuje důkazy uvedené v odstavci 3 nebo 4; nebo

b)pokud předložené důkazy nestačí k tomu, aby hodnotící příslušný orgán mohl službu cloud computingu uznat, může si od žadatele vyžádat další informace a požádat ho, aby tyto informace předložil ve stanovené lhůtě. Doba 60 dnů uvedená v tomto odstavci se přeruší na dobu ode dne vznesení požadavku do dne obdržení informací. Přerušení nepřesáhne 30 dnů, není-li odůvodněno povahou požadovaných informací nebo výjimečnými podmínkami; nebo

c)žádost o uznání zamítne. Před zamítnutím žádosti o uznání poskytne hodnotící příslušný orgán uchazeči o status poskytovatele služeb cloud computingu možnost předložit do 30 dnů písemné připomínky k závěrům hodnocení. Hodnotící příslušný orgán tyto připomínky odpovídajícím způsobem zohlední při dokončování svých závěrů.

6.Během doby pro přezkum uvedené v odst. 5 písm. a) může příslušný vnitrostátní orgán jiného členského státu předložit hodnotícímu příslušnému vnitrostátnímu orgánu odůvodněnou námitku nebo žádost o objasnění, pokud se domnívá, že návrh rozhodnutí o uznání není v souladu s příslušnou úrovní záruky Unie stanovenou v příloze II.

7.Pokud v době pro přezkum uvedené v odst. 5 písm. a) nebude podána žádná odůvodněná námitka ani žádost o objasnění, považují se závěry hodnotícího příslušného vnitrostátního orgánu za přijaté všemi členskými státy, hodnotící příslušný vnitrostátní orgán přijme rozhodnutí o uznání a auditovaná služba je uznána v celé Unii na příslušné úrovni záruky Unie.

8.Je-li žádost o objasnění podána v době pro přezkum uvedené v odst. 5 písm. a), hodnotící příslušný vnitrostátní orgán tuto žádost náležitě zohlední a v případě potřeby si od žadatele vyžádá nové informace podle odst. 5 písm. b) nebo potvrdí či změní svůj původní návrh rozhodnutí. Pokud žádající příslušný orgán není s odpovědí spokojen, může podat odůvodněnou námitku.

9.Je-li v době pro přezkum uvedené v odst. 5 písm. a) nebo v souladu s postupem uvedeným v odstavci 8 podána odůvodněná námitka, hodnotící příslušný vnitrostátní orgán ji posoudí a buď svůj původní návrh rozhodnutí potvrdí, nebo jej zruší. Hodnotící příslušný vnitrostátní orgán informuje příslušné orgány ostatních členských států do 15 dnů od skončení doby pro přezkum uvedené v odst. 5 písm. a) nebo do 15 dnů od obdržení odůvodněné námitky v souladu s postupem uvedeným v odstavci 8, podle toho, který z nich je použitelný.

10.V případě, že hodnotící příslušný vnitrostátní orgán hodlá setrvat na svém návrhu rozhodnutí, může dotčený příslušný vnitrostátní orgán postoupit věc Komisi. Komise postoupenou věc posoudí a může příslušné vnitrostátní orgány požádat o poskytnutí informací. Komise přijme závazné rozhodnutí, v němž určí, zda hodnotící příslušný vnitrostátní orgán může přijmout rozhodnutí o uznání.

11.Hodnotící příslušný vnitrostátní orgán může své uznání zrušit, pokud zjistí, že poskytovatel služeb cloud computingu, jehož služba byla v rámci Unie uznána jako služba poskytující konkrétní úroveň záruky Unie, úmyslně nebo z nedbalosti poskytl nesprávné nebo zavádějící informace.

12.Komise může přijmout prováděcí akty týkající se praktických pravidel pro postupy podle tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

13.Komise může za účelem plnění úkolů, které jí byly svěřeny podle odstavce 10, požadovat, aby příslušné vnitrostátní orgány v zemi usazení poskytly co nejdříve a v přiměřené lhůtě veškeré relevantní informace týkající se daného poskytovatele služeb cloud computingu a žádosti o uznání.

14.Při zaslání žádosti o informace Komise uvede účel žádosti, upřesní, jaké informace jsou požadovány, a stanoví lhůtu, ve které mají být tyto informace poskytnuty.

Článek 18
Přidružené třetí země

1.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout rozhodnutí, jimiž určí třetí země, jejichž poskytovatelé služeb cloud computingu podléhající kontrole dané třetí země nebo právnické osoby usazené v dané třetí zemi mohou být auditováni podle kritérií pro úroveň záruky Unie 3 v souladu s přílohou II, za předpokladu, že daná třetí země splňuje tato kumulativní kritéria:

a)podléhá příslušnému rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatému podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679;

b)nemá zavedena žádná opatření, která by jí umožňovala vykonávat kontrolu nad poskytovatelem služeb cloud computingu způsobem, který by byl v rozporu s požadavky na zákonný přístup k neosobním údajům stanovenými v odstavci 2 a 3 článku 32 nařízení (EU) 2023/2854;

c)nemá zavedena žádná opatření, která by poskytovatele služeb cloud computingu donutila omezit nebo přerušit kontinuitu služeb či jejich poskytování. Rovněž nemá zavedena žádná opatření, která by poskytovatele služeb cloud computingu zavazovala k zavádění, vymáhání, uplatňování nebo dodržování omezujících opatření, jako jsou režimy sankcí, embarga nebo jakákoli srovnatelná právní či správní opatření, ledaže by tato konkrétní opatření byla v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států nebo právními předpisy Unie;

d)nemá zavedena žádná opatření, která by bránila poskytování špičkových technologií a služeb ze strany poskytovatele služeb cloud computingu;

e)udržuje svůj trh otevřený službám cloud computingu z Unie;

f)třetí země poskytuje službám cloud computingu podléhajícím kontrole členského státu nebo subjektu Unie či právnické osoby usazené v Unii rovnocenný přístup k zadávacím řízením.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

2.Pokud z dostupných informací vyplývá, že třetí země již nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, Komise zruší, změní nebo pozastaví platnost rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

3.Komise zveřejní na svých internetových stránkách seznam třetích zemí, které splňují požadavky podle odstavce 1, a těch, které je již nesplňují.

Oddíl 2
Postupy posuzování shody

Článek 19
Vlastní posuzování shody

1.Poskytovatelé služeb cloud computingu, kteří usilují o uznání podle článku 17 jako poskytovatelé nabízející úroveň záruky Unie 1, provedou vlastní posouzení shody s kritérii pro úroveň záruky Unie 1 stanovenými v příloze II.

2.Na základě vlastního posouzení uvedeného v odstavci 1 vydá poskytovatel služeb cloud computingu EU prohlášení o shodě, v němž uvede, že byla prokázána shoda s kritérii pro úroveň záruky Unie 1. Vydáním takového prohlášení přebírá poskytovatel služeb cloud computingu odpovědnost za to, že služba cloud computingu splňuje kritéria pro úroveň záruky Unie 1 stanovená v příloze II.

3.Poskytovatel služeb cloud computingu je povinen EU prohlášení o shodě zveřejnit.

Oddíl 3
Nezávislé audity prováděné třetí stranou

Článek 20
Nezávislý audit

1.Poskytovatelé služeb cloud computingu, kteří usilují o uznání podle článku 17 jako poskytovatelé nabízející úrovně záruky Unie 2, 3 nebo 4, se na vlastní náklady podrobí nezávislým auditům prováděným třetí stranou, aby od auditorské organizace získali zprávu o auditu a výrok auditora. Auditovaný poskytovatel, který prochází auditem pro vyšší úroveň záruky Unie, splňuje všechna příslušná kumulativní kritéria stanovená v příloze II, která se vztahují na nižší úrovně záruky Unie. Nesplnění kteréhokoliv z požadavků nižší úrovně záruky vylučuje soulad s vyššími úrovněmi záruky Unie.

2.Auditovaní poskytovatelé spolupracují s auditorskými organizacemi a poskytují jim pomoc nezbytnou k tomu, aby mohly tyto audity provádět účinně, efektivně a včas, a to mimo jiné tím, že jim umožní přístup ke všem relevantním údajům a do všech prostor a odpovědí na ústní nebo písemné otázky. Auditovaní poskytovatelé nesmějí bránit provádění auditu ani je nepřiměřeně ovlivňovat nebo oslabovat.

3.Auditorské organizace zajistí odpovídající úroveň důvěrnosti a profesního tajemství, pokud jde o informace obdržené od auditovaných poskytovatelů a třetích stran v rámci auditů, a to i po skončení auditů. Tento požadavek nesmí nepříznivě ovlivnit provádění auditů ani jiných ustanovení tohoto nařízení. Podle článku 23 sdílí auditorská organizace pouze informace, které jsou nezbytné pro účely podávání zpráv a neobsahují žádné údaje, které by bylo možné důvodně považovat za důvěrné.

4.Audity uvedené v odstavci 1 provádějí auditorské organizace, které:

a)jsou nezávislé na dotčeném poskytovateli služeb cloud computingu a na jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, a nejsou s nimi ve střetu zájmů; zejména:

i. v období dvanácti měsíců před zahájením auditu neposkytly dotčenému poskytovateli služeb cloud computingu ani jakékoli právnické osobě, která je s ním propojená, žádné neauditorské služby týkající se auditovaných záležitostí a zavázaly se, že takové služby neposkytnou ani během dvanácti měsíců následujících po dokončení auditu;

ii. v období deseti let před zahájením auditu neposkytly auditorské služby podle tohoto článku dotčenému poskytovateli služeb cloud computingu ani jakékoliv právnické osobě, která je s ním spojená;

iii. neprovádějí audit za poplatky, které jsou závislé na výsledku auditu;

b)mají prokazatelné odborné znalosti, technickou způsobilost a kapacity v oblasti auditu služeb cloud computingu;

c)mají prokazatelnou objektivitu a profesní etiku, jež vychází zejména z dodržování profesních kodexů nebo vhodných norem.

5.Auditorské organizace, které audity provádějí, vypracují pro každý audit zprávu o auditu. Uvedená zpráva musí být odůvodněna a vyhotovena písemně a musí obsahovat alespoň:

a)název, adresu a kontaktní místo poskytovatele, jehož se audit týká, a kontrolované období;

b)název a adresu auditorské organizace nebo organizací provádějících audit;

c)prohlášení o zájmech;

d)popis konkrétních kontrolovaných aspektů a použité metodiky;

e)popis a shrnutí hlavních zjištění vyplývajících z auditu;

f)seznam třetích stran, které byly v rámci auditu konzultovány;

g)„kladný“ nebo „záporný“ výrok auditora a veškeré informace o tom, zda auditovaná služba auditovaného poskytovatele splňuje použitelná kritéria audiu pro úroveň záruky Unie 2, 3 nebo 4 podle přílohy II;

h)je-li výrok auditora „záporný“, operativní doporučení týkající se konkrétních opatření k dosažení souladu a doporučený časový rámec k dosažení souladu;

i)je-li výrok auditora „kladný“, úroveň záruky Unie, kterou je třeba uznat podle článku 17 a která byla vydána auditované službě auditovaného poskytovatele v souladu s příslušnými kritérii stanovenými v příloze II.

6.Pokud nebyla auditorská organizace schopna provést audit určitých aspektů nebo vydat na základě svých šetření výrok auditora, zahrne zpráva o auditu vysvětlení okolností a důvodů, proč zmíněné aspekty nemohly být předmětem auditu.

7.Auditorská organizace může svou zprávu o auditu a výrok auditora zrušit, pokud auditovaný poskytovatel úmyslně nebo z nedbalosti předložil nesprávné nebo zavádějící důkazní informace.

8.Auditovaný poskytovatel předloží každoročně k přezkumu zprávu o auditu a související „kladný“ výrok auditora téže nebo jiné auditorské organizaci, která posoudí, zda auditovaná služba i nadále splňuje použitelná kritéria stanovená v příloze II. Na základě tohoto ročního přezkumu může auditorská organizace původní zprávu o auditu a výrok auditora potvrdit, aktualizovat nebo zrušit.

9.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro provádění auditů jednotlivých procesních kroků, pravidel pro auditorské organizace a jejich technické způsobilosti, metodik auditu a šablon pro zprávy o auditu.

Článek 21
Obsah a kvalita důkazních informací

1.Za účelem vypracování zprávy o auditu a výroku auditora auditorská organizace posoudí soulad auditované služby s kritérii stanovenými v příloze II na základě důkazních informací uvedených v příloze III. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 za účelem změn přílohy III stanovením nezbytných důkazů potřebných k posouzení kritérií auditu uvedených v příloze II.

2.Důkazní informace jsou:

a)relevantní a dostatečné k tomu, aby auditorská organizace mohla vypracovat zprávu o auditu a vydat výrok auditora; a

b)spolehlivé podle odborného úsudku a skepticismu auditorské organizace.

Článek 22
Centrální evidence služeb cloud computingu

1.Komise zřídí a vede zvláštní evidenci služeb cloud computingu, které byly uznány v souladu s článkem 17 (dále jen „centrální evidence“).

2.Příslušný vnitrostátní orgán v zemi usazení, který uznal službu cloud computingu podle článku 17, tuto službu zaregistruje v centrální evidenci.

3.Zrušení zprávy o auditu a výroku auditora ze strany auditorské organizace nebo zrušení uznání ze strany příslušného orgánu se zveřejní v centrální evidenci a zůstane tam k dispozici po dobu pěti let.

4.Centrální evidence je veřejně přístupná a Komise a příslušné vnitrostátní orgány v zemi usazení ji pravidelně aktualizují na vyhrazených a snadno přístupných internetových stránkách.

Článek 23
Povinnosti týkající se transparentnosti 

1.Jakmile se uznaný poskytovatel služeb cloud computingu dozví o jakýchkoli informacích nebo o jakékoli podstatné změně okolností, které by mohly ovlivnit zprávu o auditu a „kladný“ výrok podle článku 20 nebo uznání podle článku 17, je povinen o tom co nejdříve uvědomit auditorskou organizaci a příslušný vnitrostátní orgán v zemi usazení.

2.Na základě oznámení podle odstavce 1 auditorská organizace posoudí, zda je třeba zprávu o auditu nebo výrok auditora změnit či zrušit. Pokud auditorská organizace zprávu o auditu či výrok auditora změní nebo zruší, je povinna o tom co nejdříve uvědomit příslušný vnitrostátní orgán v zemi usazení.

3.Na základě oznámení uvedeného v odstavci 1 nebo 2 posoudí příslušný vnitrostátní orgán v zemi usazení, zda je třeba jeho uznání změnit nebo zrušit. Pokud příslušný vnitrostátní orgán v zemi usazení změní nebo zruší uznání služby cloud computingu, je povinen o tom co nejdříve uvědomit příslušné vnitrostátní orgány ostatních členských států a Komisi.

Článek 24
Sankce a náhrady

1.Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení této kapitoly poskytovateli služeb cloud computingu, která jsou v jejich pravomoci, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy o těchto pravidlech a o těchto opatřeních co nejdříve uvědomí Komisi a informují ji o veškerých jejich pozdějších změnách.

2.Při ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení členské státy zohlední mimo jiné tato kritéria:

a)povahu, závažnost, rozsah a dobu trvání protiprávního jednání;

b)opatření přijatá porušitelem ke zmírnění nebo nápravě škody způsobené porušením;

c)veškerá předchozí porušení ze strany porušitele;

d)finanční prospěch, který porušitel v důsledku porušení získal, či ztráty, kterým zamezil, pokud tyto zisky nebo ztráty mohou být věrohodně zjištěny;

e)jakoukoli jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na daný případ;

f)roční obrat porušitele v předchozím účetním období v Unii.

3.Příjemci služeb cloud computingu mají v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy právo požadovat od poskytovatelů služeb cloud computingu náhradu škody nebo ztráty vzniklé v důsledku toho, že tito poskytovatelé porušili své povinnosti podle této kapitoly.

Oddíl 4
Příslušné vnitrostátní orgány

Článek 25
Příslušné vnitrostátní orgány

1.Do [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu v platnost plus 1 rok] členské státy určí jeden nebo více příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za vymáhání této kapitoly. Za tímto účelem mohou členské státy určit stávající orgán nebo stávající orgány (dále jen „příslušné orgány“).

2.Členské státy oznámí Komisi názvy příslušných orgánů a jejich úkoly a pravomoci. Komise vede veřejný rejstřík těchto orgánů.

3.Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány vykonávaly své úkoly podle tohoto nařízení nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány měly pro plnění svých úkolů k dispozici veškeré nezbytné zdroje, včetně dostatečných technických, finančních a lidských zdrojů, a mohly tak náležitě dohlížet na všechny poskytovatele služeb cloud computingu spadajících do jejich pravomoci.

4.Výlučnou pravomoc k vymáhání této kapitoly má členský stát, v němž má poskytovatel služeb cloud computingu svou hlavní provozovnu, tj. v němž má své správní ústředí nebo sídlo, z nichž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní kontrola.

Článek 26
Pravomoci příslušných vnitrostátních orgánů

1.Je-li to nezbytné pro plnění úkolů podle článku 17, mají příslušné orgány v zemi usazení tyto vyšetřovací pravomoci:

a)pravomoc požadovat, aby poskytovatelé služeb cloud computingu a jiné osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, které si mohou být vědomy informací o údajném porušení tohoto nařízení, včetně auditorských organizací, poskytli tyto informace co nejdříve;

b)pravomoc provádět kontroly nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě o nařízení kontrol v prostorách, které tito poskytovatelé či osoby jednající za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním využívají pro účely související s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním, nebo požádat jiné veřejné orgány o provedení těchto kontrol za účelem přezkoumání, zabavení, pořízení nebo získání kopií informací týkajících se údajného protiprávního jednání v jakékoli formě, bez ohledu na paměťové médium;

c)pravomoc požádat kteréhokoli zaměstnance či zástupce těchto poskytovatelů nebo osob jednajících za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním o podání vysvětlení k jakýmkoli informacím týkajícím se údajného protiprávního jednání a s jejich souhlasem zaznamenat jejich odpovědi jakýmikoli technickými prostředky.

2.Je-li to nezbytné pro plnění úkolů podle článku 17, mají příslušné vnitrostátní orgány v zemi usazení tyto vymáhací pravomoci:

a)pravomoc nařídit ukončení protiprávního jednání a ve vhodných případech uložit nápravná opatření, která jsou úměrná takovému protiprávnímu jednání a nezbytná k jeho účinnému ukončení, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

b)pravomoc uložit za nedodržení tohoto nařízení, a to i za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1, pokuty, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil;

c)pravomoc uložit podle článku 24 penále s cílem zajistit ukončení protiprávního jednání v souladu s příkazem vydaným podle písmene a) nebo za nesplnění vyšetřovacích příkazů vydaných podle odstavce 1, nebo požádat justiční orgán v jejich členském státě, aby tak učinil.

3.Opatření přijatá příslušnými vnitrostátními orgány v zemi usazení při výkonu jejich pravomocí uvedených v odstavci 1 a 2 musí být účinná, odrazující a přiměřená, zejména s ohledem na povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání či údajného protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, a s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti dotčeného poskytovatele služeb.

4.Členské státy stanoví konkrétní pravidla a postupy pro výkon pravomocí podle odstavce 1 a 2 a zajistí, aby jakýkoli výkon těchto pravomocí podléhal náležitým zárukám podle použitelných vnitrostátních právních předpisů v souladu s obecnými zásadami práva Unie. Tato opatření jsou zejména přijímána výlučně v souladu s právem na respektování soukromého života a právem na obhajobu, včetně práva být slyšen a na přístup ke spisu, a jsou s výhradou práva všech dotčených stran na účinnou právní ochranu.

Oddíl 5
Vzájemná pomoc a spolupráce

Článek 27
Vzájemná pomoc

1.Příslušné orgány a Komise úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem jednotného a účinného uplatňování této kapitoly. Vzájemná pomoc zahrnuje výměnu informací.

2.Příslušný orgán může požádat jiné příslušné orgány o poskytnutí konkrétních informací, jež mají k dispozici a jež se týkají konkrétního poskytovatele služeb cloud computingu, je-li to nezbytné pro výkon jeho vyšetřovacích pravomocí podle článku 26 ve vztahu ke konkrétním informacím nacházejícím se na území jejich členského státu. Příslušný orgán, který tuto žádost obdrží, může do jejího vyřizování ve vhodných případech zapojit jiné příslušné orgány nebo jiné veřejné orgány dotyčného členského státu.

3.Příslušný orgán, který obdrží žádost podle odstavce 2, této žádosti vyhoví a co nejdříve, nejpozději však do dvou měsíců od obdržení žádosti, uvědomí příslušný orgán v zemi usazení o přijatých opatřeních, ledaže je delší lhůta řádně odůvodněna.

Článek 28
Přeshraniční spolupráce

1.Má-li příslušný orgán v zemi usazení důvod se domnívat, že poskytovatel služeb cloud computingu již nesplňuje požadavek stanovený v příloze II tohoto nařízení, může požádat příslušný orgán v zemi usazení, aby tuto věc posoudil a přijal nezbytná vyšetřovací a vymáhací opatření k zajištění souladu.

2.Komise může rovněž požádat příslušný orgán uvedený v článku 25, aby danou věc posoudil a přijal nezbytná vyšetřovací a vymáhací opatření k zajištění souladu.

3.Žádosti podle odstavce 1 nebo 2 jsou řádně odůvodněny a příslušný orgán v zemi usazení je náležitě zohlední. Pokud příslušný orgán v zemi usazení shledá, že poskytnuté informace jsou nedostatečné, může požádat o dodatečné informace. V tom případě se období stanovené v odstavci 4 pozastaví do doby, než budou tyto dodatečné informace poskytnuty.

4.Příslušný orgán v zemi usazení co nejdříve a v každém případě do dvou měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1 nebo 2 sdělí příslušnému orgánu, který žádost podal, a Komisi své posouzení údajného protiprávního jednání a vysvětlení vyšetřovacích a vymáhacích opatření, jež byla ve vztahu k této věci přijata nebo jsou plánována za účelem zajištění souladu s tímto nařízením.

Kapitola II
Opatření na straně poptávky

Oddíl 1
Zadávání veřejných zakázek

Článek 29
Posuzování rizik 

1.Do [datum vstupu v platnost plus 1 rok] a poté každé dva roky, případně kdykoli to bude nutné, provedou členské státy a subjekty Unie posouzení rizik, která:

a)identifikují činnosti veřejného sektoru, které používají nebo budou používat služby cloud computingu a které přispívají k zachování veřejného pořádku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nebo II směrnice (EU) 2022/2555, a v oblastech národní bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, kontroly na vnějších hranicích, obrany, spravedlnosti nebo vymáhání práva, včetně prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů;

b)určí, která z úrovní záruky Unie 2, 3 nebo 4 stanovených v příloze II tohoto nařízení je pro identifikované činnosti veřejného sektoru vhodná.

Pokud subjekty Unie a členské státy sdílejí odpovědnost za činnosti veřejného sektoru, v příslušných případech zváží, zda příslušné posouzení rizik nebo příslušná posouzení rizik neprovedou společně.

2.Při provádění posouzení rizik zohlední členské státy a subjekty Unie alespoň tyto aspekty:

a)citlivost, kritičnost a rozsah zpracovávaných neosobních údajů, včetně potenciálního dopadu na veřejný pořádek, a povahu, rozsah, kontext a účel zpracování osobních údajů, jakož i různě pravděpodobná a různě závažná rizika pro práva a svobody subjektů údajů;

b)riziko protiprávního přístupu podle právních předpisů Unie k těmto údajům ze strany třetí země nebo právnické osoby usazené ve třetí zemi a z něj vyplývající dopad na veřejný pořádek;

c)riziko případného přerušení služeb a z něj vyplývající dopad na veřejný pořádek.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s čl. 46 odst. 2 upřesní metodiku, kterou je třeba uplatnit, šablony, které je třeba použít, a prvky, které musí členské státy a subjekty Unie zohlednit za účelem provedení posouzení rizik uvedených v odstavci 1. Metodika stanoví, jakým způsobem členské státy používají nejvyšší úroveň záruky pro nejkritičtější činnosti veřejného sektoru, mimo jiné obrany.

4.Do tří měsíců od provedení posouzení rizik uvedených v odstavci 1 předloží členské státy Komisi výsledky těchto posouzení rizik a uvedou, v čem se liší od prováděcích aktů uvedených v odstavci 3.

5.Dospěje-li Komise po přezkoumání výsledků posouzení rizik provedeného nebo provedených členským státem k závěru, že úroveň záruky Unie zjištěná pro činnost veřejného sektoru v rámci posouzení rizika není přiměřená nebo dostatečně nezohledňuje otázky veřejného pořádku, může Komise přijmout prováděcí akty v souladu s čl. 46 odst. 2, v nichž upřesní úrovně záruky Unie potřebné pro danou činnost veřejného sektoru.

6.Pokud posouzení rizik vyžaduje přechod na jinou službu cloud computingu, členský stát nebo subjekt Unie provede tento přechod v rámci přiměřeného přechodného období, které nesmí přesáhnout 12 měsíců, přičemž zohlední technickou proveditelnost, kontinuitu služby a požadavky na přenositelnost údajů platné pro takový přechod.

7.Členské státy spolupracují mezi sebou i s Komisí prostřednictvím zavedených mechanismů jednotnosti a podporují spolupráci a účinnou výměnu informací a osvědčených postupů.

8.Pro účely odstavce 3 je Komise oprávněna požádat poskytovatele služeb cloud computingu o poskytnutí všech nezbytných informací.

9.Členské státy a subjekty Unie při posuzování rizik zváží, zda je v rámci jejich zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu vhodná strategie založená na více poskytovatelích nebo více cloudech.

Článek 30
Zadávání veřejných zakázek 

1.Tento článek se vztahuje na veřejné zadavatele, kteří zadávají veřejné zakázky na služby cloud computingu pro své výhradní používání. Aniž by byl dotčen článek 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, vztahuje se tento článek rovněž na subjekty Unie, které zadávají veřejné zakázky na služby cloud computingu pro své výhradní používání.

2.Subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru, jejichž činnosti veřejného sektoru byly v rámci posouzení rizik uvedeného v čl. 29 odst. 1 identifikovány jako přínosné k zachování veřejného pořádku, používají služby cloud computingu, u nichž byla podle článku 17 uznána úroveň záruky Unie 1.

3.Veřejní zadavatelé, včetně subjektů jednajících jejich jménem, jejichž činnost byla podle čl. 29 odst. 1 identifikována jako přispívající k zachování veřejného pořádku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nebo II směrnice (EU) 2022/2555, a v oblastech národní bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, kontroly na vnějších hranicích, obrany, spravedlnosti nebo vymáhání práva, včetně prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, mohou zadávat veřejné zakázky pouze na služby cloud computingu, u nichž byla uznána úroveň záruky Unie 2, 3 nebo 4.

4.Odchylně od odstavce 2 nebo 3 mohou veřejní zadavatelé ve výjimečných a řádně odůvodněných případech rozhodnout, že nezadají veřejnou zakázku na služby cloud computingu, u nichž byla uznána úroveň úroky Unie 1, 2, 3 nebo 4, nastane-li jedna či více z těchto okolností:

a)předmět zakázky nemůže být poskytnut prostřednictvím uznaných služeb cloud computingu dostupných v centrální evidenci uvedené v článku 22 a neexistuje žádná odpovídající ani přiměřená alternativní či srovnatelná služba cloud computingu, přičemž tato absence není důsledkem umělého zúžení parametrů zadávacího řízení;

b)veřejný zadavatel zahájil v uplynulém roce podobné zadávací řízení, avšak neobdržel žádné vhodné nabídky ani se do něj nepřihlásili žádní vhodní účastníci;

a)uplatnění požadavků tohoto nařízení by pro veřejného zadavatele znamenalo zadání veřejné zakázky na služby za nepřiměřených nákladů.

Oddíl 2
Subjekty soukromého sektoru

Článek 31
Posouzení dopadů

1.Subjekty uvedené v příloze I směrnice (EU) 2022/2555, které nejsou subjekty veřejného sektoru, mohou provádět posouzení podobná těm, která jsou stanovena v článku 29.

2.Komise může vydat pokyny týkající se metodiky provádění posouzení dopadů podle tohoto článku a možných zmírňujících opatření, která by měly přijmout subjekty soukromého sektoru působící ve vysoce kritických odvětvích.

3.Pokud Komise na základě konkrétních okolností, v řádně odůvodněných případech a po konzultaci s členskými státy dospěje k závěru, že subjekty, které nejsou subjekty veřejného sektoru a působí ve vysoce kritických odvětvích, vyžadují posouzení dopadů, může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení v souladu s článkem 45 upřesněním nutnosti takového posouzení dopadů a opatření ke zmírnění rizik, která musí tyto subjekty, které nejsou subjekty veřejného sektoru, přijmout.

Oddíl 3
Další opatření související se zadáváním veřejných zakázek

Článek 32
Přidaná hodnota Unie

1.V rámci zadávacích řízení na inovativní služby cloud computingu a systémy AI zahrnou veřejní zadavatelé jako součást hodnocení kvality nabídky necenová kritéria pro zadání zakázky, která jim umožní posoudit přínos uchazeče k rozvoji evropského ekosystému cloudu a AI.

2.Při uplatňování necenových kritérií pro zadání zakázky podle odstavce 1 zajistí veřejní zadavatelé, aby tato kritéria:

a)souvisela s předmětem smlouvy;

b)neposkytovala veřejnému zadavateli neomezenou svobodu volby;

c)byla výslovně stanovena v zadávací dokumentaci nebo v oznámení o zahájení zadávacího řízení;

d)měla pouze doplňkový charakter a nebyla rozhodující pro zadání veřejné zakázky.

3.Aniž by tím byla dotčena volnost veřejných zadavatelů uplatnit další kritéria, necenová kritéria pro zadání zakázky uvedená v odstavci 1 umožní veřejným zadavatelům vyhodnotit, do jaké míry:

a)uchazeč přispívá k posílení dodavatelského řetězce v oblasti digitálních technologií v Unii, a to mimo jiné používáním softwaru nebo hardwaru navrženého či vyrobeného v Unii;

b)uchazeč integroval technologie vyvinuté v Unii, včetně výsledků výzkumu a vývoje pocházejících z výzkumných a vývojových programů financovaných Unií, a používá nástroje, jako jsou normy, specifikace, software, modely nebo jiné technologie vyvinuté v Unii;

c)přispívají inovace nezbytné k poskytování této služby k posílení bezpečnosti dodávek a k rozvoji evropského ekosystému cloudu a AI;

d)je služba v co největší míře s ohledem na dostupnost na trhu a technické požadavky poskytována prostřednictvím kritických komponent hardwaru pro výpočetní techniku, ukládání dat a síťovou infrastrukturu navržených a/nebo vyrobených v Unii, nebo, není-li to proveditelné, prostřednictvím komponent hardwaru ze třetí země, která přispívá k posílení bezpečnosti dodávek a k rozvoji evropského ekosystému cloudu a AI.

Článek 33
Monitorování zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v oblasti cloudu a AI 

1.Členské státy monitorují používání zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v oblasti služeb cloud computingu a systémů AI a podávají o něm zprávy.

2.Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby monitorování a podávání zpráv uvedené v odstavci 1 byly aktivně využívány k identifikaci překážek bránících účasti malých a středních podniků na zadávacích řízeních, ke zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy veřejných zakázek, k podpoře navrhování zjednodušených, přiměřených a pro malé a střední podniky vstřícných strategií zadávání veřejných zakázek, včetně v příslušných případech rozdělení na části, a k podpoře účasti malých a středních podniků v procesu inovačního vývoje předpokládaném ve směrnici 2014/24/EU a v zadávání veřejných zakázek na služby cloud computingu a systémy AI v předobchodní fázi.

3.Na základě monitorování uvedeného v odstavci 1 členské státy každoročně předkládají Komisi tyto informace:

a)velikost hospodářských subjektů účastnících se uvedeného zadávání veřejných zakázek;

b)trendy v účasti malých a středních podniků, včetně počtu zakázek zadaných malým a středním podnikům, jejich podílu na celkové hodnotě zakázek v procentech a, je-li k dispozici, podílu přeshraniční účasti malých a středních podniků;

c)opatření přijatá za účelem zlepšení přístupu malých a středních podniků k zadávacím řízením.

4.Členské státy si stanoví za cíl, aby alespoň 25 % jejich veřejných zakázek na služby cloud computingu a systémy AI bylo zadáno inovativním malým a středním podnikům. Členské státy zahrnou do svých národních strategií uvedených v článku 7 plány, v nichž uvedou, jak hodlají tohoto cíle dosáhnout.

5.Subjekty Unie a veřejní zadavatelé podporují:

a)předběžné tržní konzultace;

b)propojování zadavatelů veřejných zakázek s inovativními řešeními nabízenými evropskými malými a středními podniky a startupy;

c)vypracování ustanovení veřejných zakázek příznivých pro inovativní malé a střední podniky. 

Kapitola III
Evropská cloudová federace pro veřejný sektor

Článek 34
Zřízení Evropské cloudové federace pro veřejný sektor

1.Zřizuje se Evropská cloudová federace pro veřejný sektor (dále jen „federace EuroCloud“). Federace EuroCloud je otevřena účasti subjektů Unie a subjektů veřejného sektoru na dobrovolném základě. Subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru mohou požádat Komisi o přistoupení k federaci EuroCloud.

2.Federace EuroCloud usnadňuje sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu pro veřejný sektor mezi subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru za podmínek stanovených v článcích 35 a 36.

3.Komise pro federaci EuroCloud zřídí platformu poskytující alespoň:

a)katalog obsahující informace o dostupných službách datových center a službách cloud computingu pro veřejný sektor;

b)platformu pro služby za účelem výměny a orchestrace výpočetních, úložných a síťových zdrojů a služeb.

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví postup pro účast ve federaci EuroCloud a šablonu týkající se obsahu a dalších podrobností žádosti o účast. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 35
Sdílení služeb datových center a služeb cloud computingu pro veřejný sektor

1.Člen federace EuroCloud (dále jen „sdílející subjekt“) může sdílet služby datových center a služby cloud computingu s jiným členem federace EuroCloud (dále jen „využívající subjekt“), pokud sdílející subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím zprostředkující právnické osoby vlastní hardware, jehož prostřednictvím je služba poskytována, a tuto službu poskytuje využívajícímu subjektu. Pokud sdílející subjekt vlastní hardware nepřímo a poskytuje služby prostřednictvím zprostředkující právnické osoby, musí tento subjekt nad danou zprostředkující právnickou osobou vykonávat kontrolu.

2.Sdílející subjekt zavede vhodná technická, provozní a organizační opatření, aby zajistil účinné, bezpečné a odolné poskytování služeb.

3.Před sdílením služeb datových center a služeb cloud computingu v rámci federace EuroCloud sdílející subjekt Komisi prokáže, že splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2.

4.Komise posoudí informace poskytnuté sdílejícím subjektem a umožní mu sdílet služby datových center a služby cloud computingu v rámci federace EuroCloud, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2.

5.Sdílející subjekt může využívajícímu subjektu účtovat poplatek. Výše poplatku je omezena na náklady, které sdílející subjekt vynaloží v souvislosti s poskytováním této služby, a nepředstavuje úplatu ve smyslu článku 2 směrnice 2014/24/EU a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

6.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví technická, provozní a organizační opatření uvedená v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

Článek 36
Poplatky za správu federace EuroCloud

1.Náklady vyplývající z činností prováděných Komisí podle této kapitoly jsou společně financovány členy federace EuroCloud prostřednictvím poplatků vybíraných Komisí. 

2.Jsou-li náklady zpočátku hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, uhradí je členové federace EuroCloud v průběhu období nepřesahujícího tři roky ode dne, kdy byly tyto náklady Unii vynaloženy.

3.Příjmy z těchto poplatků představují vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Tyto příjmy jsou určeny na pokrytí nákladů na činnosti prováděné Komisí podle této kapitoly, včetně posuzování žádostí o přistoupení k federaci EuroCloud a zřízení platformy uvedené v čl. 34 odst. 3. Veškeré příjmy zbývající po pokrytí uvedených nákladů se zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

4.Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná pravidla pro určení odhadovaných nákladů, výše jednotlivých poplatků a způsobu a podmínek jejich úhrady. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

Kapitola IV  
Zadávání zakázek na služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI ze strany Komise

Článek 37
Činnosti Komise v rámci zadávání veřejných zakázek 

1.Komise může provádět činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek na služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI pro sebe, pro subjekty Unie a pro veřejné zadavatele z členských států v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, s výhradou výjimek stanovených v této kapitole. Odchylně od článku 168 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou činností v rámci zadávání veřejných zakázek stanovených v této kapitole účastnit také partnerské organizace vybrané Komisí uvedené v čl. 168 odst. 3 uvedeného nařízení. Veřejní zadavatelé z členských států, subjekty Unie a partnerské organizace vybrané Komisí se pro účely této kapitoly považují za „zúčastněné subjekty“.

2.Veřejní zadavatelé se mohou účastnit zadávacích řízení buď svým jménem, nebo jako centrální zadavatelé ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 16 směrnice 2014/24/EU, pokud splňují příslušné podmínky. Pokud se účastní dohody uvedené v článku 38 jako centrální zadavatelé, mohou se na jejich účast vztahovat konkrétní pravidla a povinnosti.

3.Kromě činností v rámci zadávání veřejných zakázek stanovených v článku 168 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 může Komise jednat jako centrální zadavatel pro veřejné zadavatele z členských států a partnerské organizace vybrané Komisí tím, že:

a)zadává veřejné zakázky na služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI v zastoupení nebo jménem jednoho či více veřejných zadavatelů z členských států a partnerských organizací vybraných Komisí, a to prostřednictvím uzavírání rámcových smluv nebo provozování dynamických nákupních systémů pro služby zamýšlené pro zúčastněné subjekty;

b)působí jako velkoobchodník tím, že tyto služby a dodávky pořizuje a prodává, případně je za výjimečných okolností daruje jednomu či více veřejným zadavatelům z členských států.

4.Při provádění činností v rámci zadávání veřejných zakázek může Komise poskytovat zúčastněným subjektům doplňkovou podporu, včetně:

a)technické infrastruktury umožňující zúčastněným subjektům využívat zadané zakázky nebo zadávat zakázky, včetně konkrétních zakázek v rámci uzavřených rámcových dohod, na služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI;

b)poradenství a podpory při přípravě a realizaci zadávacích řízení;

c)přípravy a vedení zadávacích řízení v zastoupení nebo jménem dotčených subjektů;

d)fakturace a další administrativních služeb souvisejících se zadanými zakázkami.

5.Uvedená doplňková podpora může být poskytována přímo Komisí, prostřednictvím subdodavatele nebo na základě pověření subjektů či agentur Unie. Přistoupení zúčastněných subjektů k dohodě uvedené v článku 38 může být podmíněno přijetím jedné nebo více doplňkových podpůrných služeb.

6.Komise může zřídit a spravovat platformu pro společné zadávání veřejných zakázek, včetně služeb, které lze využít k usnadnění činností v rámci zadávání veřejných zakázek podle této kapitoly.

Článek 38
Ustanovení týkající se činností Komise v rámci zadávání veřejných zakázek

1.Před prováděním jakékoliv činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek podle článku 37 uzavřou Komise a alespoň dva členské státy dohodu, v níž se stanoví praktická pravidla pro činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek prováděné Komisí podle této kapitoly. Tato dohoda se vztahuje na zadávací řízení, která mají být provedena během doby její platnosti, a má se za to, že splňuje požadavky na dohodu o společném zadávání veřejných zakázek a o pověření podle čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Tato dohoda představuje pověření pro Komisi k zadávání veřejných zakázek v zastoupení nebo jménem zúčastněných subjektů ve smyslu čl. 168 odst. 3 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.Dohoda obsahuje praktická pravidla pro účast subjektů, rozhodovací postup pro volbu řízení a použitelných podmínek, hodnocení žádostí o účast a nabídek, zadávání veřejných zakázek a také rozhodné právo a příslušnou jurisdikci. Komise zůstává odpovědná za provádění a řízení činností v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně rozhodování o zahájení zadávacího řízení, druhu řízení, typu smlouvy a zadání veřejných zakázek.

4.Touto dohodou se zřizuje řídící výbor složený z Komise a jednoho zástupce z každého zúčastněného členského státu na vnitrostátní úrovni. Členské státy mohou k dohodě přistoupit i později a v takovém případě budou zastoupeny v řídícím výboru. Řídící výbor může jmenovat další zástupce jiných subjektů Unie, veřejných zadavatelů z členských států a partnerských organizací vybraných Komisí.

5.Řídící výbor je odpovědný za strategický dohled nad činnostmi v rámci zadávání veřejných zakázek, včetně navrhování strategického směřování zadávací agendy na stanovené období, a za schvalování strategického směřování každého zadávacího řízení před jeho zahájením Komisí, aby by zajištěn jeho soulad s rámcem stanoveným tímto nařízením.

6.Po vstupu dohody v platnost mohou zadavatelé z členských států, subjekty Unie a partnerské organizace vybrané Komisí k této dohodě přistoupit a využívat jejích výhod; v zadávacích řízeních, kterých se rozhodnou účastnit, se považují za zúčastněné subjekty. Řídící výbor může rozhodnout, že dohoda bude mít podobu smlouvy o přistoupení.

7.Účast veřejného zadavatele z členského státu nesmí být podmíněna účastí daného členského státu.

8.Řídící výbor stanoví transparentní a nediskriminační podmínky pro přistoupení veřejných zadavatelů z členských států k této dohodě, zejména pokud jde o velikost, minimální částky a další objektivní kritéria. Řídící výbor rovněž stanoví pravidla a postupy upravující ukončení účasti veřejného zadavatele z členského státu na dohodě v případě, že tento zadavatel nesplnil své povinnosti vyplývající z dohody.

9.Odchylně od čl. 168 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2014/2509 může řídící výbor schválit účast veřejných zadavatelů ze států ESVO a kandidátských zemí Unie, aniž by k tomu byla nutná dvoustranná či mnohostranná smlouva, která by takovou možnost stanovila.

10.Řídící výbor může přistoupení k dohodě podmiňovat tím, že zúčastněné subjekty přijmou jednu nebo více doplňkových podpůrných služeb, jak je stanoveno v článku 37.

11.Na návrh Komise přijme řídicí výbor svůj jednací řád.

Článek 39
Použitelný rámec pro zadávání veřejných zakázek 

1.Má se za to, že zúčastněný subjekt splnil své povinnosti podle použitelných právních předpisů Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek, pokud pořizuje dodávky nebo služby na základě zakázek zadaných Komisí podle této kapitoly, a to včetně rámcových smluv uzavřených Komisí nebo dynamických nákupních systémů provozovaných Komisí, která v tomto případě jedná jako centrální zadavatel, či jakýchkoli doplňkových podpůrných služeb uvedených v článku 37.

2.Na řízení pro zadání konkrétních zakázek v rámci rámcových smluv nebo dynamických nákupních systémů se použijí procesní ustanovení platná pro orgány Unie.

3.Veřejný zadavatel, který pořídil služby datových center, služby cloud computingu, software a systémy AI prostřednictvím Komise jako centrálního zadavatele, zajistí, aby dohody s veřejnými zadavateli, pro něž tyto služby pořizuje, obsahovaly ustanovení zajišťující dodržování všech smluvních požadavků, kterými je sám vázán

4.Komise může rozhodnout o zahájení zadávacího řízení otevřeného zúčastněným subjektům, aniž by tomu předcházela jejich konkrétní žádost.

5.Odchylně od článku 168 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 mohou zúčastněné subjekty po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému požádat Komisi o možnost účastnit se tohoto systému. Tuto žádost Komise schválí za předpokladu, že souhrnné žádosti nepřesáhnou 50 % původně předpokládaných objemů zamýšlených nákupů. Účast je schválena do 10 pracovních dnů od obdržení žádosti a umožní zařazení zúčastněných subjektů do všech budoucích výzev k podání nabídky.

6.Možnost uvedená v odstavci 5 je k dispozici pouze zúčastněným subjektům, které přistoupí k dohodě uvedené v článku 38 až po spuštění dynamického nákupního systému.

Článek 40
Poplatky za činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek

1.Náklady vyplývající z činností v rámci zadávání veřejných zakázek prováděných podle této kapitoly jsou společně financovány zúčastněnými subjekty prostřednictvím poplatků vybíraných Komisí.

2.Náklady spojené se zavedením společných činností v rámci zadávání veřejných zakázek uvedeného v článku 37, včetně vývoje platformy pro společné zadávání veřejných zakázek, mohou být zpočátku hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie. V takovém případě zúčastněné subjekty tyto náklady uhradí nejpozději do tří let ode dne, kdy byly uhrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví praktická a provozní opatření pro úhradu ze strany zúčastněných subjektů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

3.Příjmy z těchto poplatků představují vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Tyto příjmy budou určeny na úhradu nákladů na činnosti v rámci zadávání veřejných zakázek prováděné podle článku 37. Veškeré příjmy zbývající po pokrytí uvedených nákladů se zapíší do souhrnného rozpočtu Unie.

4.Poplatky se stanoví předem, jsou úměrné odhadovaným nákladům na činnosti, za něž jsou účtovány, přičemž tyto náklady se určují nákladově efektivním způsobem s přihlédnutím k postupům používaným v obdobných rámcích pro zadávání veřejných zakázek, a musí být dostatečné k pokrytí těchto nákladů.

5.5.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro určování poplatků a dále upřesní:

a)odhadované náklady, které lze přičíst činnostem v rámci zadávání veřejných zakázek, za něž se účtují poplatky;

b)individuální výši účtovaných poplatků;

c)způsob a podmínky, za kterých mají být poplatky uhrazeny;

d)podmínky, za kterých mají být poplatky uhrazeny.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 46 odst. 2.

Kapitola V
Otevřený zdrojový kód

Článek 41
Podpora řešení s otevřeným zdrojovým kódem a zásady „otevřený zdrojový kód na prvním místě“

Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření, jejichž cílem je podpořit subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru při používání otevřených standardů a komponent zpřístupněných na základě licencí s otevřeným zdrojovým kódem a při usnadňování jejich opakovaného používání při budování jejich ekosystému nebo zásobníku cloudu a AI, přičemž zohlední funkčnost, včetně bezpečnosti, celkové náklady a další relevantní, řádně odůvodněná objektivní kritéria.

Článek 42
Sdílení a opakované používání softwaru

Pokud subjekt Unie nebo subjekt veřejného sektoru zpřístupňuje k opakovanému používání software, k němuž drží práva duševního vlastnictví, na základě licence s otevřeným zdrojovým kódem, učiní tak prostřednictvím katalogu nebo úložiště propojeného s katalogem EU OSS uvedeným v článku 43 a zpřístupněného jeho prostřednictvím.

Článek 43
Katalog řešení s otevřeným zdrojovým kódem EU

1.Komise zřídí a vede Katalog řešení s otevřeným zdrojovým kódem EU (dále jen „katalog EU OSS“) jako centralizovaný katalog pro přístup k softwaru, který subjekty Unie a subjekty veřejného sektoru zpřístupňují k opakovanému používání.

2.Katalog OSS EU je umístěn na portálu Interoperabilní Evropa uvedeném v článku 8 nařízení (EU) 2024/903 a je bezplatně přístupný v elektronické podobě.

3.Komise na základě objektivních a relevantních kritérií rozhodne o žádosti jakéhokoli subjektu Unie nebo subjektu veřejného sektoru, který vlastní nebo vede katalog či úložiště, o propojení tohoto katalogu či úložiště s katalogem OSS EU a o jeho zpřístupnění prostřednictvím tohoto katalogu.

Článek 44
Síť programových kanceláří pro otevřený zdrojový kód 

1.Komise zřídí síť programových kanceláří pro otevřený zdrojový kód (dále jen „síť OSPO“) s cílem usnadnit spolupráci při plnění povinností vyplývajících z této kapitoly.

2.Programové kanceláře pro otevřený zdrojový kód (dále jen „kancelář OSPO“) zřízené subjekty veřejného sektoru na místní, regionální nebo celostátní úrovni v členském státě, jakož i kanceláře OSPO zřízené subjekty Unie mohou požádat Komisi o připojení k síti OSPO.

3.Síť OSPO má tyto úkoly:

a)usnadňování výměny informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy a Komisí, zejména prostřednictvím diskuse o společných technických, právních a organizačních výzvách, včetně těch, které se týkají udělování licencí, bezpečnosti, údržby a zadávání veřejných zakázek v souvislosti se softwarem s otevřeným zdrojovým kódem;

b)podpora sdílení a opakovaného používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem subjekty veřejného sektoru;

c)přispívání, na dobrovolném a nezávazném základě, k vypracovávání pokynů, šablon či doporučení týkajících se sdílení a opakovaného používání softwaru s otevřeným zdrojovým kódem;

d)spolupráce na projektech s otevřeným zdrojovým kódem, které jsou projekty společného zájmu subjektů Unie a subjektů veřejného sektoru, a jejich vzájemná výměna.

4.Komise síť OSPO podporuje a koordinuje.

5.Komise svolává zasedání členů sítě OSPO nejméně dvakrát ročně a předsedá mu. Zasedání sítě OSPO mohou být pořádána online.

HLAVA V  
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45
Výkon přenesení pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4, čl. 16 odst. 2, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [data vstupu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4, čl. 16 odst. 2, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 4, čl. 16 odst. 2, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 1 a čl. 31 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 46
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 47
Přezkoumání

1.Do [datum vstupu v platnost plus 4 roky] a poté každých pět let zhodnotí Komise toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.Bude-li to vhodné, přiloží ke zprávě uvedené v odstavci 1 návrh změny tohoto nařízení.

3.Při provádění hodnocení uvedeného v odstavci 1 zohlední Komise postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů a věnuje zvláštní pozornost malým a středním podnikům a situaci subjektů, jež nově vstoupily na trh.

Článek 48
Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [stejný den a měsíc jako datum vstupu v platnost plus 1 rok].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 39  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028 do roku 2030,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky  

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Níže uvedené částky jsou předběžné a závisí na konečném výsledku jednání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034. Tato iniciativa bude financována z přesunů v rámci operačních programů příštího víceletého finančního rámce a částečně ze správních výdajů na zaměstnance. V této fázi není možné určit příspěvek z jednotlivých okruhů a programů víceletého finančního rámce, přičemž se očekává, že významný příspěvek bude pocházet z programů v okruhu 2 víceletého finančního rámce na období 2028–2034 (například z Evropského fondu pro konkurenceschopnost, zejména v rámci oblasti politiky týkající se vedoucího postavení v digitální oblasti). Tyto odhady byly vypracovány na základě aktuálně dostupných informací a jejich cílem je poskytnout přesné rozpočtové odhady.

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ CNECT			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR  2028–2034	PO ROCE 2034	CELKOVÝ SOUČET
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)	2,386	0,727	2,118	0,427	0,427	0,427	0,427	6,941		6,941
	Platby	(2a)	1,193	1,557	1,422	1,272	0,427	0,427	0,427	6,727	0,214	6,941
CELKEM prostředky na GŘ CNECT	Závazky	=1a	2,386	0,727	2,118	0,427	0,427	0,427	0,427	6,941	0,000	6,941
	Platby	=2a	1,193	1,557	1,422	1,272	0,427	0,427	0,427	6,727	0,214	6,941

GŘ DIGIT			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR  2028–2034	PO ROCE 2034	CELKOVÝ SOUČET
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)	2,382							2,382		2,382
	Platby	(2a)	1,191	1,191						2,382		2,382
CELKEM prostředky na GŘ DIGIT	Závazky	=1a	2,382	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	2,382	0,000	2,382
	Platby	=2a	1,191	1,191	0,000	0,000	0,000	0,000	0,000	2,382	0,000	2,382

Od roku 2029 představuje požadavek VOBU čistou částku po odečtení předpokládaných poplatků za cloudovou federaci a společné zadávání veřejných zakázek.

Celkem (DIGIT + CNECT)			Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	Rok	CELKEM VFR na období 2028–2034	PO ROCE 2034	CELKOVÝ SOUČET
			2028	2029	2030	2031	2032	2033	2034
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	4,768	0,727	2,118	0,427	0,427	0,427	0,427	9,323	0,000	9,323
	Platby	(5)	2,384	2,748	1,422	1,272	0,427	0,427	0,427	9,109	0,214	9,323
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0
CELKEM prostředky z OKRUHU 2	Závazky	=4+6	4,768	0,727	2,118	0,427	0,427	0,427	0,427	9,323	0,000	9,323
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6	2,384	2,748	1,422	1,272	0,427	0,427	0,427	9,109	0,214	9,323

Okruh víceletého finančního rámce

4

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky hrazené z poplatků (EuroCloud a společné zadávání veřejných zakázek na cloudové služby)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

GŘ DIGIT					Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2028–2034	PO ROCE 2034	CELKOVÝ SOUČET
					2028		2029		2030		2031		2032		2033		2034
Provozní prostředky financované z poplatků
Rozpočtová položka	Závazky	(1a)			0,000		3,027		4,317		6,037		6,342		6,663		7,001		33,387		33,387
	Platby	(2a)			0,000		3,027		4,317		6,037		6,342		6,663		7,001		33,387		33,387
Prostředky správní povahy financované z poplatků
Rozpočtová položka		(3)																	0		0
CELKEM prostředky	Závazky	=1a+3			0,000		3,027		4,317		6,037		6,342		6,663		7,001		33,387	0,000	33,387
na GŘ DIGIT	Platby	=2a+3			0,000		3,027		4,317		6,037		6,342		6,663		7,001		33,387		33,387
			Rok			Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		Rok		CELKEM VFR na období 2028–2034		PO ROCE 2034	CELKOVÝ SOUČET
			2028			2029		2030		2031		2032		2033		2034
Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	0,000			5,967		8,727		11,917		8,912		9,233		9,570		54,326		0,000	54,326
	Platby	(5)	0,000			5,967		8,727		11,917		8,912		9,233		9,570		54,326			54,326
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
CELKEM prostředky z OKRUHU 2	Závazky	=4+6	0,000			5,967		8,727		11,917		8,912		9,233		9,570		54,326		0,000	54,326
víceletého finančního rámce	Platby	=5+6		0,000		5,967		8,727		11,917		8,912		9,233		9,570		54,326		0,000	54,326

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

Nepoužije se.

3.2.3.3.Prostředky celkem

Viz tabulka výše.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance v roce 2028 a v dalších letech je přidán pouze pro ilustraci a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a poté se určí prostřednictvím ročního rozpočtového procesu. Veškeré prostředky a přidělené počty zaměstnanců od roku 2028 jsou orientační.

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů

Nepoužije se.

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

* Odhadovaný dopad na výdaje a zaměstnance pro rok 2028 a další roky je orientační a nepředjímá příští víceletý finanční rámec. Zdroj financování a rozsah finančního závazku Unie v období po roce 2027 nadále závisí na výsledku interinstitucionálních jednání o VFR na období 2028–2034 a ročním rozpočtovém procesu a řídicím mechanismu.

Celkem je již k dispozici 15 plných pracovních úvazků požadovaných pro tuto iniciativu, které budou přesunuty tímto způsobem:

–GŘ CNECT: 2 plné pracovní úvazky na pracovních místech podle plánu pracovních míst a 5 plných pracovních úvazků mezi externími zaměstnanci

–GŘ DIGIT: 3 plné pracovní úvazky na pracovních místech podle plánu pracovních míst a 5 plných pracovních úvazků mezi externími zaměstnanci

Kromě těchto stávajících zdrojů vyžaduje tato iniciativa 10 plných pracovních úvazků výjimečně požadovaných dodatečných zaměstnanců. Tito výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci se skládají ze 6 úředníků a 4 smluvních zaměstnanců a mezi GŘ CNECT a GŘ DIGIT jsou rozděleni tímto způsobem:

–GŘ CNECT: 3 plné pracovní úvazky na pracovních místech podle plánu pracovních míst a 3 plné pracovní úvazky mezi externími zaměstnanci

–GŘ DIGIT: 3 plné pracovní úvazky na pracovních místech podle plánu pracovních míst a 1 plný pracovní úvazek mezi externími zaměstnanci

Tyto plné pracovní úvazky se požadují nad rámec stávajícího personálního obsazení, aby bylo zajištěno plné a účinné provedení této iniciativy. Nové úkoly, které návrh zavádí, nelze pokrýt stávajícími lidskými zdroji příslušných generálních ředitelství. Dodatečné lidské zdroje potřebné pro tento návrh není možné plně pokrýt přesuny v rámci generálního ředitelství / útvaru nebo výjimečně přesuny z omezeného fondu Komise pro přesuny.

Popis nových úkolů, které budou vykonávat GŘ CNECT a GŘ DIGIT:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

Popis požadavků digitálního významu na vysoké úrovni a související kategorie (data, digitalizace a automatizace procesů, digitální řešení a/nebo digitální veřejné služby).