EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.3.2026

COM(2026) 135 final

2026/0078(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE)

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2026/0078 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 7 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Návrat války vysoké intenzity v podobě nevyprovokované a bezdůvodné útočné války Ruska proti Ukrajině představuje pro Unii existenční hrozbu, která vyžaduje výrazné a trvalé zvýšení schopnosti členských států posílit své obranné schopnosti a připravenost. Dlouhodobé zhoršování regionální a celosvětové bezpečnosti vyžaduje hlubokou transformaci evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), aby byla zajištěna její schopnost v dostatečném rozsahu a včas dodávat inovativní obranné produkty, které ozbrojené síly členských států potřebují, zejména v době války.

(2)Členské státy se na zasedání hlav států a předsedů vlád Unie ve Versailles dne 11. března 2022 zavázaly posílit evropské obranné schopnosti a zvýšit své výdaje na obranu, zintenzivnit spolupráci prostřednictvím společných projektů a společného zadávání zakázek na obranné schopnosti, odstranit nedostatky, podpořit inovace a posílit a rozvíjet evropský obranný průmysl.

(3)Inovace mají zásadní význam pro dosažení a podporu obranné připravenosti Evropy, zejména v dnešní době sílících hrozeb, systémové konkurence a geopolitického soupeření. Šíření hrozeb vyvolalo mezinárodní závody ve zbrojení a celosvětovou technologickou soutěž, v níž hrají rozhodující roli nastupující a přelomové technologie v oblastech, jako je umělá inteligence, kvantové technologie, robotika, kybernetika a kosmické technologie, které hrají rozhodující roli při udržení strategické výhody a zajištění důvěryhodného odstrašení. Dosažení tohoto cíle vyžaduje rychlé testování, ověřování a integraci těchto technologií do obranných schopností, jakož i průběžné zapojení do technologického a inovačního ekosystému.

(4)Válka na Ukrajině ukazuje, jak rychle se vyvíjejí obranné technologie. Inovační cykly se zrychlují, což znamená, že obranné produkty se musí rychle přizpůsobovat. Tyto změny rovněž mění dynamiku na bojišti. Malé a střední podniky, včetně inovativních startupů a scaleupů, často s významným civilním zázemím, hrají klíčovou roli v podpoře ukrajinské obrany a ozbrojených sil. Tito noví aktéři v oblasti obrany přinášejí rychlejší inovace, větší flexibilitu, nákladově efektivní řešení a nové operační nápady a postupy. V důsledku toho se stávají hlavní hnací silou transformace EDTIB. Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 zdůrazňuje význam silného ekosystému technologických inovací. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby evropský obranný průmysl dokázal držet krok s rychle se měnící povahou moderní války.

(5)Unie zřídila Evropský obranný fond, aby poskytla komplexní podporu spolupráci ve výzkumu a vývoji obranných produktů a technologií. Cílem Evropského obranného fondu s rozpočtem 7,3 miliardy EUR v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je podpořit konkurenceschopnost, efektivitu a inovační kapacitu EDTIB, jakož i snížit roztříštěnost EDTIB. Jako jeden z největších výzkumných a vývojových programů v oblasti obrany v Evropě podporuje Evropský obranný fond spolupráci při vývoji nejsložitějších obranných systémů, které by si žádný členský stát nemohl dovolit vyvinout sám. Podporuje také rozvoj nových evropských dodavatelských řetězců v oblasti obrany. V rámci Evropského obranného fondu byl v roce 2022 zřízen Program EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS), který má poskytovat cílenou podporu aktérům nepůsobícím tradičně v oblasti obrany, zejména malým a středním podnikům a startupům, a snižovat překážky vstupu na trh. Program EUDIS zahrnuje několik iniciativ, jako jsou cílené výzvy v oblasti výzkumu a vývoje, služby pro urychlení podnikání a navazování kontaktů, hackathony a financování vlastního kapitálu, na které je každoročně vyčleněno přibližně 20 % rozpočtu Evropského obranného fondu. Tato opatření významně přispívají k rozšíření EDTIB a podpoře inovačních obranných kapacit v Unii. Kromě toho iniciativa BraveTech EU v rámci Evropského obranného fondu poskytuje obranným inovátorům další podporu, a to prostřednictvím postupného přístupu k financování a zároveň i k testování technologií a iterativním vývojovým cyklům. Zaměřuje se na vývoj řešení vycházejících z obranných potřeb, které identifikovala Ukrajina, a poskytuje ukrajinskému průmyslu přímou příležitost spolupracovat s evropskými obrannými inovátory.

(6)Nařízení (EU) 2021/695 8 a (EU) 2024/795 9 umožňují, aby nástroj Accelerator Evropské rady pro inovace (ERI) podporoval technologie dvojího užití a podněcoval investice do obranných technologií v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP). Toto nařízení navíc umožňuje přímou podporu obranných technologií ze strany ERI ve formě přímého kapitálového financování.

(7)Nařízení (EU) 2025/2653 10 rovněž zavedlo cílené změny nařízení (EU) 2021/697 11 , zejména pokud jde o opatření týkající se přelomových obranných technologií. Konkrétně tyto změny umožňují stanovit v pracovním programu nejvhodnější formy kritérií a postupů výběru a udělení pro každou výzvu k podávání projektových návrhů. Nařízení (EU) [odkaz na souhrnný balíček o obranné připravenosti] navíc zavedlo další změny nařízení (EU) 2021/697, které tuto možnost rozšiřují na všechny výzvy vyhlášené v rámci Evropského obranného fondu, zejména na výzvy zaměřené na malé a střední podniky.

(8)Kromě tohoto významného úsilí by měl být zřízen nový program (program AGILE, dále jen „program“), který by poskytoval rychlou, agilní a cílenou podporu malým a středním podnikům, včetně inovativních startupů a scaleupů, pokud splňují požadavky definice malých a středních podniků, při vývoji inovativních obranných řešení. Program by se měl zaměřit na podporu vývoje nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu až do vysokého stupně technologické připravenosti, včetně přizpůsobení civilních technologií pro obranné účely, aby byly řešeny nejnaléhavější potřeby členských států a přidružených třetích zemí v oblasti rozvoje schopností, se zvláštním důrazem na nízkonákladová obranná řešení.

(9)Aby bylo zajištěno účinné plnění rozpočtu EU, bude se program AGILE plně doplňovat se stávajícími nástroji EU na podporu obranných inovací. Program EUDIS podporuje aktéry nepůsobící tradičně v oblasti obrany v širším rámci Evropského obranného fondu, včetně grantů na výzkum a vývoj pro konsorcia a dalších podpůrných akcí zaměřených na jednotlivé subjekty (nástroje Business Accelerator, Matchmaking). Centrum pro inovace v oblasti obrany, řízené Evropskou obrannou agenturou (EDA), podporuje spolupráci členských států týkající se inovací v oblasti obrany. Evropská rada pro inovace (ERI) je klíčovým inovačním programem EU, jehož cílem je identifikovat, rozvíjet a rozšiřovat průlomové technologie a přelomové inovace. V návaznosti na přijetí nařízení (EU) 2025/2653 bude program STEP Scale Up agentury ERI poskytovat přímé kapitálové financování na pomoc společnostem působícím v oblasti obrany a dvojího užití při rozšiřování jejich inovací. Program AGILE vyplňuje výraznou mezeru, neboť bude nabízet zjednodušenou, přímou podporu jednotlivým malým a středním podnikům, včetně inovativních startupů a scaleupů, pro vývoj inovativních řešení a jejich zavádění členskými státy a průmyslem, s velmi krátkými lhůtami pro udělení a s jasnou vazbou na potřeby členských států v oblasti kapacit. Měl by proto Unii umožnit pilotně ověřovat nové přístupy k podpoře obranných inovací a zároveň doplňovat stávající nástroje EU na různých úrovních vyspělosti, v konsorciích různé velikosti, v různých časových rámcích a technologických oblastech. Rychlý vývoj hrozeb v oblasti obrany vyžaduje přechod k pružnějšímu přístupu, který umožní inovativním společnostem (zejména malým a středním podnikům, včetně inovativních startupů a scaleupů) rychle reagovat na zjištěné potřeby v oblasti schopností. Program by proto měl upřednostňovat inovační činnosti založené na řešení konkrétních výzev s rychlými iterativními cykly, které jsou přímo provázány s prioritními operačními požadavky členských států.

(10)Program by měl zejména usilovat o výrazné urychlení inovačních cyklů obranných produktů a technologií s vysokým převratným potenciálem, u nichž se očekává plná využitelnost v horizontu 1 až 3 let. Měl by inovátorům nabídnout co největší flexibilitu při navrhování nových řešení, včetně řešení předkládaných jednotlivými právními subjekty, a zároveň umožnit zadávání konkrétních úkolů subdodavatelům nebo spolupráci s dalšími subjekty během provádění.

(11)Trvalou strukturální výzvou pro evropské malé a střední podniky působící v oblasti obrany, včetně inovativních startupů a scaleupů, je však propast mezi úspěšnou inovací a jejím operačním nasazením v ozbrojených silách členských států a přidružených třetích zemí. Aby se tato propast překlenula, měl by být program sladěn se skutečnými a prioritními obrannými potřebami členských států a přidružených třetích zemí. Tímto způsobem by měl program podpořit zavádění inovativních řešení v ozbrojených silách a obranném průmyslu členských států, zejména u hlavních dodavatelů a subdodavatelů první úrovně. Program by měl zavést zrychlený proces, který Unii umožní podporovat testování a zavádění inovativních podpůrných mechanismů, které řeší nejnaléhavější požadavky na obrannou připravenost, včetně podpory stěžejních iniciativ pro evropskou připravenost.

(12)Za tímto účelem by měl program podporovat činnosti zahrnující testování v terénu, experimentování a demonstrace. Tyto činnosti by měly subjektům umožnit ověřit inovativní řešení v reálných operačních podmínkách a získat zpětnou vazbu v reálném čase, kterou lze využít k zpřesnění a zlepšení těchto řešení prostřednictvím iterativního procesu. Aktivní zapojení členských států je zásadní v každé fázi tohoto procesu, od stanovení požadavků na testování až po posouzení prokázaných schopností. To pomůže vytvořit důvěryhodné signály poptávky a usnadní následná rozhodnutí o zadávání zakázek. Kromě toho může program podpořit zavádění nových technologií a produktů prostřednictvím agregace poptávky a využití inovativních mechanismů zadávání veřejných zakázek, jako jsou inovační partnerství. Pro řešení společných operačních potřeb více koncových uživatelů lze také vytvořit sdílené platformy a služby.

(13)Schopnosti v oblasti využití vesmíru se staly nepostradatelným nástrojem moderních obranných a bezpečnostních operací a zajišťují kritické funkce, jako je zpravodajství, sledování a průzkum, bezpečná komunikace, určování polohy, navigace a časování a včasné varování. Rostoucí závislost ozbrojených sil na kosmických prostředcích spolu se zvyšující se zranitelností kosmické infrastruktury vůči hrozbám navíc činí z odolnosti evropského kosmického odvětví a jeho schopnosti reagovat strategickou prioritu. V bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030 je vesmír označen jako klíčový strategický faktor v rámci prioritních oblastí schopností stanovených EU a jejími členskými státy a Plán obranné připravenosti navrhuje Evropský kosmický štít jako možnou stěžejní iniciativu. Charakter dvojího užití kosmických technologií a služeb znamená, že inovace v kosmickém odvětví mají přímý a bezprostřední dopad na obranné schopnosti a že poptávka vycházející z obranných potřeb může urychlit vývoj a komercializaci evropských kosmických technologií. Program by proto měl podporovat rozvoj inovativních kosmických obranných schopností a obranných schopností využívajících možností vesmíru, včetně zapojení nových účastníků a aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, aby se zvýšila strategická autonomie Unie ve vesmíru a posílila EDTIB. To zahrnuje příspěvek k vývoji budoucí vládní služby pro pozorování Země (EOGS) s autonomními, odolnými a obrannými schopnostmi pozorování Země. Program by měl rovněž podporovat činnosti v oblasti vesmíru s cílem urychlit zavádění kosmických obranných schopností členskými státy a EU v souladu s Kosmickým programem, Programem pro bezpečnou konektivitu nebo činnostmi Satelitního střediska EU (SatCen) a zároveň zajistit soulad s příslušnými iniciativami Unie v oblasti vesmíru.

(14)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Tyto pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 12 . Aby bylo zajištěno rychlé přijetí těchto pracovních programů a v konečném důsledku i provádění programu ve prospěch evropského obranného ekosystému malých a středních podniků, měla by mít Komise možnost využít poradní postup stanovený v článku 4 výše uvedeného nařízení.

(15)Pracovní program by měl stanovit úkoly formulované jako výzvy k podávání návrhů zaměřené na konkrétní obranné potřeby určené v koordinaci s členskými státy, a to na základě strukturovaného procesu, do něhož budou zapojeny členské státy, aby podporované projekty odpovídaly jejich skutečným a prioritním obranným potřebám. Za tímto účelem může pracovní program rovněž čerpat z podnětů hlavních průmyslových odvětví a agentury EDA s cílem řešit specifické potřeby v oblasti schopností zaměřené na plnění úkolů. Ve všech případech by měly být upřednostňovány úkoly, které mají co nejširší podporu členských států, odrážejí skutečnou společnou poptávku a strategické sladění a přispívají k obranné připravenosti EU jako celku. Aby program pokrýval celou škálu inovací, měl by zahrnovat také výzvy, které se týkají širších cílů v oblasti obranných inovací. Při výběru projektů v rámci těchto výzev a úkolů by Komise měla zajistit, aby program přispíval k posílení kapacity obranného průmyslu v celé Unii a k řešení naléhavých a trvalých hrozeb.

(16)Program je zaměřen na podporu inovačního úsilí aktérů nepůsobících tradičně v oblasti obrany, především malých a středních podniků, včetně inovativních startupů a scaleupů. Poskytováním cílené podpory se program snaží urychlit zrání a vyladění jejich převratných technologií a produktů, přiblížit je trhu a v konečném důsledku zvýšit jejich konkurenceschopnost a růst.

(17)Jelikož je program AGILE zaměřen na podporu inovační kapacity obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře způsobilé pouze právní subjekty, které jsou usazeny v EU nebo v přidružených třetích zemích a které nepodléhají kontrole ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Aby byly navíc ochráněny základní bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států, měly by se infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce podporované z programu nacházet na území členského státu nebo přidružené třetí země po celou dobu trvání akce a struktury výkonného vedení příjemců by měly být usazeny v EU nebo v přidružené třetí zemi. V zájmu ochrany těchto zásadních bezpečnostních a obranných zájmů by se tato kritéria způsobilosti měla vztahovat i na financování poskytované prostřednictvím veřejných zakázek.

(18)Průběžné hodnocení Evropského obranného fondu ukázalo, že administrativní zátěž a doba potřebná k poskytnutí záruk v případě, že příjemce usazený v EU je kontrolován nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země, jsou neslučitelné s rychlostí a flexibilitou nezbytnou pro účinné provádění programu. V zájmu řešení tohoto problému a usnadnění rychlého provádění programu by neměly být povoleny odchylky od zásady, že příjemci nesmí být kontrolováni subjekty usazenými mimo EU nebo přidružené země. Praxe z předchozích programů v oblasti obranného průmyslu rovněž ukazuje, že poskytování záruk vede k další procesní složitosti a delší době hodnocení, zatímco odstranění této výjimky pravděpodobně významně neovlivní počet způsobilých subjektů.

(19)Aby ozbrojené síly členských států mohly využívat špičkové technologie a inovace, měl by být program schopen poskytovat pobídky k přilákání malých a středních podniků, včetně inovativních startupů a scaleupů, které jsou usazeny mimo EU nebo přidružené třetí země, ale mají potenciál významně přispět k dosažení cílů programu.  Za tímto účelem by pracovní program měl být schopen identifikovat určitá udělovací řízení, na jejichž základě se tyto malé a střední podniky mohou programu AGILE účastnit, i když ještě nesplňují požadavky na způsobilost týkající se jejich usazení nebo usazení jejich struktury výkonného vedení v EU nebo v přidružené třetí zemi (pobídková intervence). V rámci tohoto přístupu by příjemcům byla udělena dočasná a podmíněná výjimka z těchto požadavků na způsobilost, které by museli splnit ve lhůtě stanovené v právním závazku, aby mohli obdržet podporu Unie. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a platby by měly být prováděny až po splnění požadavků na způsobilost, a to do konce období výjimky.

(20)Aby pobídková intervence mohla dosáhnout zamýšleného účelu, mělo by být možné odchýlit se od požadavku na způsobilost, podle něhož musí být příjemci usazeni a mít strukturu výkonného vedení v EU nebo v přidružené třetí zemi, aby mohli obdržet podporu Unie, pokud tato podpora konkrétně směřuje k usnadnění splnění těchto požadavků na způsobilost, mimo jiné pokrytím nákladů spojených s přesídlením společnosti nebo zřízením její struktury výkonného vedení v EU nebo v přidružené třetí zemi.

(21)S ohledem na potřebu, aby byly akce podporované v rámci programu AGILE prováděny v krátkém časovém horizontu a zároveň byla minimalizována administrativní zátěž pro žadatele, by se v případech, kdy je podpora Unie poskytována formou grantu, mělo využívat financování nespojené s náklady nebo na základě zjednodušeného vykazování nákladů, včetně jediných jednorázových částek. Podpora Unie ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů by měla být poskytnuta pouze v případě, že cílů konkrétní akce nelze dosáhnout jinak.

(22)Fungování odvětví obranného průmyslu se neřídí konvenčními pravidly a modely podnikání, které platí na tradičnějších trzích. Poptávka přichází téměř výhradně od vlád členských států, které rovněž kontrolují veškeré nákupy produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu. Proto se obranný průmysl, a zejména malí inovátoři nepůsobící tradičně v oblasti obrany, nezapojuje do významných inovačních projektů financovaných z vlastních zdrojů a veškeré související náklady často plně financují členské státy a přidružené třetí země. Tito aktéři navíc čelí přetrvávajícím překážkám v přístupu k financování, včetně spolufinancování, a zejména soukromého financování investic, a to kvůli rizikům, která s těmito investicemi účastníci trhu spojují. Vzhledem k naléhavé potřebě posílit investice do obranných inovací je zásadní mobilizovat veřejné investice ve prospěch obranného odvětví Unie. Jelikož by tato opatření jinak nebyla provedena, jeví se jako oprávněné, aby finanční podpora Unie mohla pokrýt až 100 % způsobilých nákladů na akce způsobilé v rámci programu AGILE.

(23)V zájmu dalšího zjednodušení a urychlení procesu předkládání a hodnocení by měla být podpora Unie poskytována prostřednictvím specializovaného hodnotícího postupu, který by zahrnoval určité kontroly po vydání rozhodnutí o udělení. Žadatelé by měli být vyzváni k předložení návrhů spolu s krátkým shrnutím. Toto shrnutí by mělo být vyhodnoceno ještě před úplným hodnocením návrhů podle příslušných kritérií pro udělení stanovených v pracovním programu. Cílem tohoto přístupu je snížit administrativní zátěž pro žadatele a co nejrychleji poskytnout finanční jistotu při současném přijetí přiměřené míry finančního nebo právního rizika pro Unii, úměrně sledovaným cílům. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a před dokončením úplného hodnocení by neměly být poskytovány žádné finanční prostředky.

(24)Za stejným účelem by mělo být možné odchýlit se od některých povinností podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud jde o obsah žádostí o grant, kritéria výběru a postup hodnocení. To by umožnilo přijmout rozhodnutí o udělení grantu a podepsat grantovou dohodu na základě předběžného posouzení kritérií způsobilosti a výběru, přičemž by se vycházelo zejména z čestných prohlášení žadatelů, a to i s ohledem na požadavky na kontrolu. Komise by měla neprodleně přijmout rozhodnutí o udělení grantu a dokončit konečné hodnocení příslušných kritérií do čtyř měsíců od uplynutí lhůty pro podání žádostí. Finanční zájmy Unie by měly být řádně chráněny a platby by měly být poskytovány až po dokončení konečného hodnocení.

(25)Alternativou k tomuto zrychlenému postupu hodnocení a v zájmu toho, aby Unie podporovala inovativní řešení bez počátečního umělého zužování nebo omezování v souvislosti s konkrétní formou podpory Unie, by měl program AGILE umožnit pružnější a přístupnější přístup k identifikaci, výběru a podpoře inovativních projektů a nápadů, a to i prostřednictvím postupů pro udělování grantů, které jsou neutrální z hlediska nástrojů. V rámci tohoto přístupu by měly být nápady posuzovány a vybírány na základě jejich přínosu k cílům programu AGILE. Nejvhodnější a nejefektivnější nástroj pro plnění rozpočtu v rámci programu, ať už se jedná o grant, veřejnou zakázku nebo jinou formu podpory, by měl být stanoven až po výběru na základě specifických vlastností, požadavků a předností jednotlivých projektů.

(26)Aby byla zachována atraktivita pro širší okruh potenciálních žadatelů a aby se vyřešila stávající mezera v obranném inovačním cyklu, je nezbytné a přiměřené umožnit, aby náklady vzniklé před podáním žádosti o grant byly způsobilé pro financování, jak stanoví čl. 196 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Program AGILE se zaměřuje na činnosti v pozdní fázi výzkumu, které překlenují kritickou mezeru mezi komercializací a zadáváním veřejných zakázek a přibližují nastupující a přelomové produkty a technologie pro obranu k tržní připravenosti a operačnímu nasazení. Inovativní společnosti, zejména malé a střední podniky, často iniciují a samy financují vývojové práce dříve, než jsou k dispozici formální možnosti financování. To umožní programu podpořit kritické inovativní akce, které byly zahájeny až tři měsíce před uzávěrkou výzvy k podávání návrhů, aby získaly podporu EU, a urychlilo se jejich dokončení, čímž se zajistí včasné dosažení výsledků, které řeší nejnaléhavější problémy, jimž čelí ozbrojené síly členských států a přidružených třetích zemí.

(27)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 13 stanoví zvláštní výjimku z povinností, které stanoví pro zakázky zadávané v rámci určitých programů spolupráce založených na výzkumu a vývoji. V návaznosti na přijetí směrnice XXX [souhrnná směrnice 2025/0177 (COD)] směrnice o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti jasně stanoví, že projekt výzkumu a vývoje řízený orgány nebo institucemi EU, prováděný v souladu s pravidly Unie a financovaný z rozpočtu Unie představuje program spolupráce prováděný společně nejméně dvěma členskými státy a může pokračovat i ve fázích následujících po fázi výzkumu a vývoje. V takovém případě může být poskytnuta výjimka i pro zakázky zadávané v rámci navazujícího programu. Tato výjimka se vztahuje zejména na zakázky zadávané v rámci projektů podporovaných programem AGILE.

(28)V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni je nezbytné při podpisu utajovaných dohod o financování dodržovat minimální standardy průmyslové bezpečnosti. Za tímto účelem a v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy by členské státy a přidružené třetí země, na jejichž území jsou příjemci usazeni, měly vytvořit bezpečnostní rámec – zahrnující bezpečnostní pokyny k projektu a související příručku pro stanovování stupňů utajení – v případech, kdy by provádění programu AGILE zahrnovalo nebo vytvářelo informace, které vyžadují určitý stupeň utajení.

(29)Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže EU, zejména články 101 až 109 Smlouvy o fungování EU a právní akty, které tyto články provádějí.

(30)Vzhledem k naléhavé potřebě podpořit zásadní investice do obranných schopností, a zejména do inovací v oblasti obrany v souvislosti s naléhavými geopolitickými výzvami je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Na stejném základě by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(31)Je vhodné stanovit orientační finanční krytí programu AGILE.

(32)Na program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 14 . To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(33)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 15 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 16 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 17 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 18 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

(34)Zejména může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiná protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2017/1371 19 .

(35)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 musí osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (program AGILE) na období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 a stanoví se jeho cíle a rozpočet, formy financování v rámci programu a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)„právním subjektem“ právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, včetně struktur pro evropský zbrojní program (SEAP) zřízených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, nabývat pro sebe práva a zavazovat se k povinnostem, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 200 odst. 2 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

(2)„kontrolou“ schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

(3)„obranným produktem“ zboží, služby a práce, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanoveno v článku 2 uvedené směrnice;

(4)„nastupujícím a přelomovým produktem nebo technologií pro obranu“ obranný produkt nebo technologie, které způsobují radikální změnu, včetně změny paradigmatu v koncepci a vedení obranných záležitostí, a to i tím, že stávající obranné technologie nahrazují nebo je překonávají, a u nichž se očekává, že budou na konci akce plně využitelné;

(5)„malým a středním podnikem“ malý a střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

(6)„základními informacemi“ veškeré informace nezbytné nebo užitečné pro provádění programu, které vznikly před akcí nebo mimo ni a jsou pro účely akce poskytnuty a využívány;

(7)„novými informacemi“ data, know-how nebo informace získané při provádění programu bez ohledu na jejich formu či povahu.

Článek 3

Cíle

1.Obecným cílem programu je podpořit rychlou inovační kapacitu malých a středních podniků, včetně inovativních startupů a scaleupů, s cílem podpořit rychlé dodávání nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu, které řeší nejnovější a rychle se vyvíjející výzvy, jimž čelí ozbrojené síly členských států, a zejména ty výzvy, které vyplývají z útočné války Ruska proti Ukrajině, se zaměřením na nákladovou efektivitu. Program tak podpoří konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), přispěje k posílení obranné připravenosti Unie a zároveň sníží strategickou závislost na nepřidružených třetích zemích.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)výrazně urychlit inovační cykly nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu vyvíjených v Unii malými a středními podniky, včetně startupů, s ohledem na naléhavé potřeby členských států a s využitím inovačního potenciálu průmyslu Unie jako celku;

b)podporovat zavádění nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu vyvinutých malými a středními podniky, včetně inovativních startupů a scaleupů, ozbrojenými silami členských států a evropskými hlavními dodavateli obranného průmyslu, a jejich rozšiřování po celé Evropě, čímž se posílí technologický náskok ozbrojených sil členských států a zvýší odolnost a bezpečnost dodávek těchto obranných produktů a technologií v celé EU.

Článek 4

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí na provádění programu v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 činí 115 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Rozpočtové závazky na činnosti trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

3.Do rozpočtu Unie na období po roce 2027 lze zapsat prostředky na krytí nezbytných výdajů, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do konce programu, jakož i výdaje pokrývající kriticky důležité provozní činnosti a poskytování služeb.

4.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 5 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně navrhování, zavádění, testování a certifikace, provozování a údržby systémů a platforem informačních technologií na úrovni organizace, jakož i informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a administrativní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty EU, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky pro program nebo kteroukoli z jeho specifických činností nebo cílů uvedených v článku 3. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení (EU) 2021/1060 převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na tento nástroj takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060 převedeny zpět do zdrojových programů.

Článek 6

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty EU, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami pod podmínkou, že jsou chráněny finanční zájmy Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout programu zdroje v souladu s článkem 5 tohoto nařízení anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise ve společných zadávacích řízeních částečně skládat ze členů, kteří jsou zástupci partnerů v daném řízení.

Článek 7

Třetí země přidružené k programu

1.Program může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými podle těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP);

b)Ukrajinu v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou.

2.Dohody o přidružení pro účast v programech se zeměmi uvedenými v čl. 7 odst. 1:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programu účastní, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti na programu, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.

3.Pro účely písmene d) udělí přidružené třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí vykonatelnost rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, jakož i rozsudků a příkazů Soudního dvora Evropské unie, a zajistí, aby její příslušné orgány spolupracovaly s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie v souladu s platnými mezinárodními dohodami nebo jinými použitelnými předpisy.

Článek 8

Provádění a formy financování Unie

1.Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.Financování z prostředků Unie může být poskytováno v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509.

3.V souladu s čl. 196 odst. 2 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se finanční příspěvky mohou, je-li to relevantní a nezbytné pro provádění akce, vztahovat na akce zahájené a náklady vynaložené před předložením návrhu na uvedené akce, pokud uvedené akce nebyly zahájeny více než tři měsíce před uzávěrkou výzvy k podávání návrhů a před podpisem grantové dohody nebyly dokončeny.

4.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování nespojené s náklady nebo na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Financování ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů může být poskytnuto pouze v případě, že cílů akce nelze dosáhnout jinak.

5.V souladu s čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise zčásti nebo zcela skládat z nezávislých externích odborníků.

Článek 9

Způsobilost

1.Na podporu dosažení cílů stanovených v článku 3 se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 stanoví kritéria způsobilosti, která se vztahují na všechna udělovací řízení v rámci programu.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení může být pro financování z prostředků Unie způsobilý jeden nebo více z těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v některém členském státě;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace.

3.V případě akcí podporovaných v rámci programu uvedených v článku 10, s výjimkou akcí uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. d), jsou příjemci finančních prostředků Unie malé a střední podniky, včetně inovativních startupů a scaleupů, které musí splňovat požadavky na způsobilost stanovené v tomto článku.

4.S výjimkou akcí uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c) musí být příjemci usazeni v EU nebo v přidružené třetí zemi a mít struktury výkonného vedení v EU nebo v přidružené třetí zemi.

5.Příjemci nesmí podléhat kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

6.Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců finančních prostředků Unie, které jsou pro účely financované akce využívány, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území některého členského státu nebo přidružené třetí země.

7.Jestliže příjemci finančních prostředků Unie zapojení do akce nemají v Unii nebo v přidružené třetí zemi bezprostředně k dispozici alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, mohou použít svou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států nebo přidružených třetích zemí, pokud toto použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy EU a jejích členských států, včetně dodržování zásady dobrých sousedských vztahů, a je slučitelné s cíli stanovenými v článku 3. Náklady spojené s činnostmi využívajícími takovou infrastrukturu, zařízení, majetek nebo zdroje nejsou způsobilé pro podporu z tohoto programu.

8.U právních subjektů lze mít za to, že splňují podmínky způsobilosti uvedené v tomto odstavci, pokud splňují rovnocenné podmínky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 20 , (EU) 2021/697 21 , (EU) 2023/1525 22 nebo (EU) 2023/2418 23 a podle nařízení (EU) 2025/1106 24 a pokud žádné následné změny nezpochybňují splnění těchto podmínek.

9.V udělovacích řízeních nejsou způsobilé k financování tyto činnosti:

a)akce nebo jejich části, které jsou již plně financovány z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů, s výjimkou příspěvků Unie v rámci synergických akcí podle článku 6;

b)akce zaměřené na vývoj obranných produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány podle příslušných ustanovení mezinárodního práva.

Článek 10

Akce programu AGILE

1.Akce způsobilé pro financování v rámci programu plní cíle stanovené v článku 3 a mohou mít jednu z těchto forem nebo jejich kombinaci:

a)podpora rychlého vývoje nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu, včetně případů, kdy je založen na integraci a přizpůsobení civilních technologií s potenciálem dvojího užití pro obranné účely;

b)podpora zavádění nastupujících a přelomových produktů a technologií pro obranu na trh, a to i prostřednictvím specializovaných a opakujících se testů a demonstrací v terénu a včetně podpory agregace poptávky;

c)podpora pro zřízení subjektu nebo jeho struktury výkonného vedení v EU nebo v přidružené třetí zemi za účelem účinného provádění akcí podle písmen a) a b);

d)podpůrné akce nezbytné pro účinné provádění akcí podle písmen a) a b), mimo jiné včetně kvalifikace, certifikace, přístupu k infrastruktuře, přístupu k inovativním výrobním kapacitám a procesům, rozvoje dovedností, zadávání veřejných zakázek na studie a činností zaměřených na budování a posilování ekosystému.

2.Program může poskytovat podporu na akce vztahující se na rychlou modernizaci stávajících produktů a technologií za předpokladu, že využití již existujících informací, duševního vlastnictví nebo jiných práv nezbytných pro provedení akce nepodléhá omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, jež by bránila účinnému provedení akce.

3.Příjemci programu mají, je-li to možné a vhodné, urychlený přístup ke zkušebním a experimentálním zařízením EU a k nástroji EUDIS Business Accelerator.

Článek 11

Kritéria pro udělení

1.Je-li to relevantní a vhodné v závislosti na povaze udělovacího řízení a v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, stanoví se kritéria pro udělení v pracovních programech uvedených v článku 16 a zohlední se v nich tyto zásady:

a)potenciální přelomovost;

b)kvalita návrhu a schopnost provést akci;

c)dopad v oblasti obrany s ohledem na potřeby členských států a přidružených třetích zemí, a to i s ohledem na nákladovou efektivitu, rychlost dodávek a připravenost k operačnímu použití.

2.Další podrobnosti týkající se uplatňování kritérií pro udělení stanovených v odstavci 1 s ohledem na cíle výzvy k podávání návrhů, jakož i na postup výběru a hodnocení stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

Článek 12

Výběrové a udělovací řízení

1.Aby bylo možné účinně provádět akce uvedené v článku 10 bez zbytečného prodlení, může pracovní program určit udělovací řízení, a to v rámci přímého nebo nepřímého řízení, jež budou využívat zrychlený a zjednodušený postup udělení.

2.Odchylně od článků 199, 201 a 203 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud jde o granty, a čl. 170 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2, pokud jde o zadávání veřejných zakázek, se na udělovací řízení uvedená v pracovním programu mohou použít tyto podmínky:

a)omezení požadavků pro rozhodnutí o udělení a podpis právních závazků na předběžné hodnocení kritérií pro udělení a pro vyloučení; rozhodnutí o udělení může být přijato pouze na základě vlastního prohlášení žadatelů a uchazečů o splnění kritérií pro výběr a kritérií způsobilosti, zejména pokud jde o kontrolu, aniž by byly během předběžného hodnocení vyžadovány příslušné podklady. Komise dokončí konečné hodnocení bez zbytečného odkladu;

b)oznámení výsledků předběžného hodnocení žadatelům a uchazečům se provede ve lhůtě stanovené v pracovním programu; rozhodnutí o udělení se přijme ve lhůtě stanovené v pracovním programu.

3.Pokud konečné hodnocení podle odst. 2 písm. a) dospěje k závěru, že příjemce nesplňuje všechna kritéria způsobilosti a kritéria pro výběr, právní závazek se ukončí.

4.Pracovní program může stanovit cílená dvoustupňová udělovací řízení zdola nahoru v souladu s těmito pravidly:

a)v první fázi může být vyhlášena výzva k vyjádření zájmu bez upřesnění druhu činností nebo nástroje plnění rozpočtu, který má být použit, aby žadatelé a uchazeči mohli předložit návrhy projektů nebo nabídky na zboží, práce nebo služby, které by mohly přispět k cílům tohoto nařízení, jak je stanoveno v pracovním programu uvedeném v článku 16.

Návrhy a nabídky budou hodnoceny a seřazeny na základě společných kritérií pro udělení stanovených v pracovním programu, jako je jejich srovnatelný přínos pro splnění cílů. Hodnotící komise určí nejvhodnější nástroj plnění rozpočtu v rámci přímého nebo nepřímého řízení a navrhne maximální výši a formu příspěvku Unie;

b)ve druhé fázi budou v mezích dostupného rozpočtu úspěšně hodnocené projekty nebo nabídky vyzvány, aby svůj návrh nebo nabídku upravily a doplnily v souladu se závěry hodnotící komise.

Jinak se udělovací řízení řídí pravidly stanovenými v nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, která se vztahují na příslušný nástroj plnění rozpočtu.

Článek 13

Pobídková intervence

1.Odchylně od článku 9 tohoto nařízení může pracovní program stanovit, že udělovací řízení má podobu pobídkové intervence, která umožní dočasné a podmíněné upuštění od požadavku na způsobilost, pokud jde o místo usazení nebo výkonné vedení.

2.Splnění kritérií způsobilosti, od nichž bylo dočasně upuštěno v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, se dosáhne a vyhodnotí ve lhůtě stanovené v právním závazku. Podpora Unie se poskytuje po splnění všech požadavků.

3.Pokud nejsou kritéria způsobilosti, od nichž bylo dočasně upuštěno v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, splněna v konkrétní lhůtě stanovené v právním závazku, považuje se akce za nezpůsobilou a veškeré finanční prostředky Unie se v plné výši vrátí.

4.Pro účely tohoto článku se nevyplácí žádné předběžné financování.

Článek 14

Míra financování

Aniž je dotčen článek 193 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, může být z programu financováno až 100 % způsobilých nákladů.

Článek 15

Vlastnictví výsledků

1.Výsledky akcí podporovaných z programu nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, a to ani pokud jde o přenos technologií.

2.Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o jejich politiky v oblasti vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.

3.Přenosy technologií se provádějí v plném souladu s ustanoveními směrnice 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství a v příslušných případech s ustanoveními nařízení (EU) 2021/821, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití.

4.Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jakýkoli převod vlastnictví nebo udělení výhradních licencí k výsledkům, které byly vytvořeny prostřednictvím programu, nepřidružené třetí zemi nebo subjektu nepřidružené třetí země podléhá předchozímu oznámení a schválení ze strany Komise nebo příslušných orgánů členského státu nebo přidružené třetí země, které se uskuteční do tří let po konečné platbě na akci za podmínek zajišťujících ochranu bezpečnostních a obranných zájmů Unie. Je-li tento převod vlastnictví v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, musí být podpora poskytnutá z programu vrácena.

5.Je-li podpora Unie poskytnuta formou zadání veřejné zakázky na studii, je vlastníkem výsledků EU a všechny členské státy nebo přidružené třetí země mají právo bezplatně obdržet nevýhradní licenci k použití této studie, pokud o to písemně požádají.

6.Je-li podpora Unie poskytnuta ve formě grantu, mají orgány, instituce a jiné subjekty EU, jakož i orgány poskytující podporu, na základě žádosti bezúplatná přístupová práva k výsledkům, aniž je dotčeno vlastnictví výsledků, včetně práv duševního vlastnictví k základním informacím, a to výhradně za účelem rozvoje, provádění a monitorování stávajících politik nebo programů Unie v oblastech jejich působnosti a práva je udělovat.

Článek 16

Pracovní program

1.Program se provádí prostřednictvím pracovního programu uvedeného v čl. 110 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Pracovní program podrobně stanoví kategorie akcí, které mají být podporovány z programu. Tyto kategorie musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 3.

3.S výjimkou udělovacího řízení stanoveného v čl. 12 odst. 5 pracovní program stanoví funkční požadavky a upřesní formu financování z prostředků Unie podle článku 8, aniž by to bránilo soutěži mezi výzvami k podávání návrhů.

4.Komise pracovní program přijme prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 17 odst. 3.

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Evropská obranná agentura (EDA) je přizvána k účasti na činnosti výboru jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti na činnosti výboru.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Vztah ke směrnici 2009/81/ES

Zakázka členského státu týkající se jakéhokoli obranného produktu, který je výsledkem akce podporované v rámci programu, se považuje za zakázku zadanou v rámci programu spolupráce založeného na výzkumu a vývoji podle čl. 13 písm. c) směrnice 2009/81/ES [po přijetí souhrnné směrnice 2025/0177 (COD)].

Článek 19

Použití předpisů o utajovaných informacích

1.V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)členské státy a přidružené třetí země, na jejichž území jsou příjemci usazeni, posoudí citlivou povahu základních a nových informací, s nimiž se při provádění financovaných akcí nakládá;

b)pokud jsou tyto informace opatřeny vnitrostátním stupněm utajení, členské státy a přidružené třetí země uvedené v písmenu a) stanoví odpovídající bezpečnostní rámec v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

c)každý členský stát zajistí, aby poskytoval pro utajované informace EU stupeň ochrany rovnocenný stupni, který je poskytován bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v rozhodnutí 2013/488/EU;

d)Komise chrání utajované informace obdržené v souvislosti s programem v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444.

2.Komise zpřístupní akreditovaný zabezpečený systém výměny informací k usnadnění výměny utajovaných a citlivých informací mezi Komisí a členskými státy a přidruženými třetími zeměmi a, je-li to vhodné, i se žadateli a příjemci. Uvedený systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.

Článek 20

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty EU, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování EU přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie Evropský účetní dvůr.

Článek 21

Informace, komunikace a propagace

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, mimo jiné i při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené cílené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nařízení, akcí uskutečněných v rámci tohoto nařízení a dosažených výsledků.

3.Finanční zdroje přidělené programu mohou přispívat k organizaci činností zaměřených na šíření výsledků, navazování kontaktů a zvyšování informovanosti, mimo jiné s cílem otevřít dodavatelské řetězce a podpořit přeshraniční účast malých a středních podniků.

Článek 22

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 25  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od XX/XX/XX do XX/XX/XX

–    Finanční dopad od roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2027 do roku 2029 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Zdroj financování prostředků v rámci Programu pro agilní a rychlé inovace v oblasti obrany (AGILE)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.2.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.3.2.Prostředky celkem

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5. Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Aniž jsou dotčena pravidla hospodářské soutěže Unie, zejména článek 101 Smlouvy o fungování EU.

(2)     Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 .

(3)     Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 .

(4)     Plán transformace obranného průmyslu EU .

(5)     Nařízení – EU – 2025/2653 – CS – EUR-Lex .

(6)     Souhrnný balíček o obranné připravenosti – Obranný průmysl a vesmír .

(7)    Úř. věst. C , , s. .

(8)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/695/oj ).

(9)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 ze dne 29. února 2024, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP) a mění směrnice 2003/87/ES a nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241 (Úř. věst. L, 2024/795, 29.2.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/795/oj ).

(10)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2653 ze dne 19. prosince 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2021/694, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697, (EU) 2021/1153 a (EU) 2024/795, pokud jde o pobídky k investicím souvisejícím s obranou v rozpočtu EU za účelem provádění plánu ReArm Europe (Úř. věst. L, 2025/2653, 22.12.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2653/oj ).

(11)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj ).

(12)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí .

(13)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(16)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj ).

(17)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(18)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(20)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1092/oj) .

(21)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj) .

(22)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice (Úř. věst. L 185, 24.7.2023, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1525/oj) .

(23)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) (Úř. věst. L, 2023/2418, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2418/oj) .

(24)

   Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj ).

(25)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(26)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(27)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(28)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(29)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.