EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.10.2026

COM(2026) 529 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Šestá výroční zpráva o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

{SWD(2026) 290 final}

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Šestá výroční zpráva o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie

ÚVOD

Tato zpráva je šestou výroční zprávou Evropské komise o uplatňování nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic (dále jen „nařízení o prověřování PZI“ nebo „nařízení“).

Zpráva se týká roku 2025 a zajišťuje transparentnost, pokud jde o prověřování PZI v EU a vývoj vnitrostátních prověřovacích mechanismů. Je příspěvkem k odpovědnosti EU v oblasti, v níž je transparentnost jednotlivých transakcí vzhledem k dotčeným bezpečnostním zájmům nemožná a nevhodná.

Zpráva vychází ze zpráv předložených 27 členskými státy, a z oficiálních statistik a sestává ze čtyř kapitol:

§kapitola 1 o vývoji a číselných údajích týkajících se PZI směřujících do EU,

§kapitola 2 o legislativním vývoji v členských státech,

§kapitola 3 o činnostech prováděných členskými státy v oblasti prověřování PZI,

§kapitola 4 o mechanismu spolupráce EU v oblasti prověřování PZI.

Tato výroční zpráva je důležitým nástrojem na podporu transparentnosti, který upozorňuje na trendy, vývoj a opatření týkající se PZI s cílem zajistit bezpečnost a veřejný pořádek v EU.

KAPITOLA 1 – PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE SMĚŘUJÍCÍ DO EVROPSKÉ UNIE

1.Celkový vývoj 1  

Objem přímých zahraničních investic (PZI) 2 se mezi lety 2024 a 2025 zvýšil o 8,9 %. Zahraniční fúze a akvizice zaznamenaly roční kumulativní nárůst o 12 % (z 20,695 na 23,078) a projekty na zelené louce o 6,9 % (z 27,069 na 28,930), jak ukazují sloupce na obrázku 1. Tento nárůst je v souladu s trendy pozorovanými od roku 2016, přičemž objem PZI do EU-27 během tohoto desetiletého období neustále roste v průměru o téměř 5 200 PZI ročně. Podíváme-li se na tento kumulativní trend podle typu PZI, vykázala EU-27 v letech 2016 až 2025 každoročně v průměru 2 308 zahraničních dohod o fúzích a akvizicích a 2 893 investic na zelené louce. Tyto pozitivní kumulativní trendy potvrzují otevřenost Unie vůči zahraničním investicím a zdůrazňují atraktivnost jednotného trhu EU pro mezinárodní investory.

Obrázek1: Roční stavy a toky PZI do EU-27 v období 2016–2025 (počet dohod a projektů)

Zdroj: vypracovalo JRC na základě údajů od Bureau van Dijk získaných dne 22. února 2026 z databází Orbis M&A a Orbis Crossborder Investment. Údaje za rok 2016 odpovídají tokům PZI v roce 2016, zatímco údaje za následující roky odpovídají kumulovanému součtu ročních toků.

Pokud jde o celkový příliv PZI (obrázek 1, řádky), počet dohod a projektů v oblasti PZI se v posledních dvou letech zvýšil pouze nepatrně, a to o 0,1 % v letech 2023 až 2024 a o 0,2 % v letech 2024 až 2025. Dohody o fúzích a akvizicích a investic na zelené louce však mají odlišnou dynamiku. Zahraniční činnost v oblasti fúzí a akvizic se meziročně zvýšila, a to o 8,5 % v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem a v roce 2025 o další 4 %. Investice na zelené louce se naopak v daném období snížily, a to o 8,3 % v letech 2023 až 2024 a o 4,3 % v letech 2024 až 2025.

Téměř stabilní meziroční trend příchozích toků PZI zaznamenaný v letech 2024 a 2025 odráží opačnou dynamiku mezi projekty na zelené louce a dohodami o fúzích a akvizicích. Po prudkém poklesu v roce 2023 se činnost v oblasti fúzí a akvizic poměrně rychle zotavila, zatímco investice na zelené louce nadále klesaly. Tento rozdíl naznačuje posun v rámci PZI směrem k fúzím a akvizicím spíše než k investicím na zelené louce, a to v souvislosti se zvýšenou makroekonomickou nejistotou.

2.Hlavní země původu zahraničních investorů

Vývoj zahraničních dohod o fúzích a akvizicích vykazuje v letech 2024 až 2025 napříč první desítkou největších jurisdikcí původu zahraničních investorů smíšený vzorec (obrázek 2, levý graf), kde šest zemí zaznamenalo v případě investic do fúzí a akvizic nárůst a čtyři zaznamenaly pokles. Úhrnný pokles celkového počtu investic na zelené louce pozorovaný v roce 2025 představuje heterogenní vývoj v rámci původu zahraničních investorů, neboť polovina z deseti největších investorů zaznamenala nárůst a druhá polovina zaznamenala pokles investiční aktivity (obrázek 2, pravý graf).

Obrázek 2: Počet akvizic kapitálových podílů (vlevo) a investic na zelené louce (vpravo) směrem do EU v letech 2024 a 2025 podle zahraničních jurisdikcí (deset největších investorských zemí)

Zdroj: vypracovalo JRC na základě údajů od Bureau van Dijk získaných dne 22. února 2026 z databází Orbis M&A a Orbis Crossborder Investment. OFC: offshorová finanční centra 3 . RoW: zbytek světa.

Největším zahraničním investorem v EU byly v roce 2025 USA, na něž připadalo 30 % všech akvizic (716 dohod) a 38 % investic na zelené louce (699 projektů). Počet dohod o fúzích a akvizicích pocházejících z USA se již druhý rok po sobě zvýšil, a to o 8,2 % v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 a o 10 % v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023. Rovněž investice na zelené louce pocházející z USA zaznamenaly po poklesu mezi lety 2023 a 2024 v roce 2025 mírný roční nárůst (o 0,9 %).

Druhou největší jurisdikcí zahraničních investorů bylo Spojené království, na které v roce 2025 připadlo 24 % (572 dohod) všech akvizic a 20 % (365 projektů) investic na zelené louce do EU. Tyto dva typy investic se však vyvíjely opačným směrem: zatímco počet akvizic se v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 zvýšil o 9 %, počet projektů na zelené louce ve stejném období klesl o 19 %.

Ve zbývajících jurisdikcích s největším počtem investorů byl mezi lety 2024 a 2025 nejsilnější růst dohod o fúzích a akvizicích zaznamenán v Indii (+42 %), Spojených arabských emirátech (+37 %) a Kanadě (+23 %) spolu s mírnějším nárůstem ve Švýcarsku (+4,8 %). Zbývající čtyři jurisdikce investorů zaznamenaly pokles, který se pohyboval od 16 % v případě offshorových finančních center po 10 % v případě Číny a Hongkongu.

Pokud jde o investice na zelené louce, byl vedle USA zaznamenán výrazný roční nárůst u Izraele (230 %), Spojených arabských emirátů (56 %) a Kanady (27 %), zatímco Indie vykazovala mírnější nárůst ve výši 3,6 %. Naproti tomu pokles byl kromě Spojeného království zaznamenán ve čtyřech dalších jurisdikcích, konkrétně ve Švýcarsku (27 %), offshorových finančních centrech (17 %), Japonsku (14 %) a Číně a Hongkongu (4,7 %).

3.Hlavní destinace v EU pro zahraniční akvizice

Počet zahraničních dohod o fúzích a akvizicích do EU (obrázek 3, levý graf) se mezi lety 2024 a 2025 v případě většiny členských států v první desítce zvýšil, s výjimkou Španělska, Švédska a Polska, které zaznamenaly dohod méně (obrázek 3, levý graf). Naproti tomu trendy zahraničních investic na zelené louce podle cílových členských států (obrázek 3, pravý graf) odhalily složitější vzorec. Největší přijímající země, Španělsko a Německo, zaznamenaly v roce 2025 roční pokles, ale několik dalších největších destinací v první desítce zaznamenalo pozitivní roční výkyvy.

Obrázek 3: Počet akvizic kapitálových podílů (vlevo) a investic na zelené louce (vpravo) v letech 2024 a 2025 – údaje podle cílového členského státu (deset největších příjemců v EU-27)

Zdroj: vypracovalo JRC na základě údajů od Bureau van Dijk získaných dne 22. února 2026 z databází Orbis M&A a Orbis Crossborder Investment. RoEU27: zbytek EU-27.

V roce 2025 byly hlavními destinacemi pro zahraniční dohody o fúzích a akvizicích Německo a Francie, přičemž na Německo připadlo 20 % (469 dohod) a na Francii 14 % (339 dohod) z celkového objemu. Obě země rovněž zaznamenaly meziroční tempo růstu ve výši 7,8 % (Německo) a. 8,3 % (Francie). Itálie se v roce 2025 umístila na třetím místě mezi nejvýznamnějšími destinacemi fúzí a akvizic s 12% podílem (297 dohod), mimo jiné v důsledku meziročního nárůstu počtu dohod v oblasti fúzí a akvizic o 27 %. Španělsko se umístilo na čtvrtém místě s podílem 9 % (208 dohod) po ročním poklesu počtu akvizic obdržených v roce 2025 o 17 %.

Kromě Španělska obdržely v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 méně zahraničních dohod o fúzích a akvizicích další dva přijímací členské státy v první desítce, a sice Švédsko (–17 %) a Polsko (–36 %). V roce 2025 zaznamenalo největší nárůst činnosti v oblasti fúzí a akvizic Irsko (20 %) a po něm Nizozemsko (5,5 %), Finsko (5,3 %) a Dánsko (3 %).

Dvěma největšími příjemci zahraničních investic na zelené louce v roce 2025 byly Španělsko a Německo, které obdržely 19 % (351 transakcí) a 16 % (296 transakcí) všech projektů. Obě země však v roce 2025 vykázaly méně investic než v roce 2024, přičemž pokles činil 17 %, resp. 13 %.

Francie se umístila na třetím místě s podílem 12 % (215 transakcí) a ročním nárůstem projektů na zelené louce ve výši 19 % v roce 2025. Několik dalších členských států zaznamenalo mezi lety 2024 a 2025 nárůst, a to od největšího nárůstu v Dánsku (110 %) a Itálii (57 %) po nejmenší v Irsku (1,9 %). Meziroční pokles počtu projektů byl zaznamenán v Polsku (21 %) a Nizozemsku (5,8 %).

4.Informace týkající se konkrétních odvětví

Tři z pěti hlavních odvětvových kategorií 4 (IKT, výroba a finance) zaznamenaly v roce 2025 meziroční nárůst zahraničních dohod o fúzích a akvizicích ve srovnání s rokem 2024 (obrázek 4, levý graf). Naopak počet zahraničních dohod na zelené louce se v roce 2025 zvýšil pouze u jednoho z pěti nejvýznamnějších odvětví (ubytování) (obrázek 4, pravý graf).

Obrázek 4: Počet kapitálových podílů (vlevo) a investic na zelené louce (vpravo) v letech 2024 a 2025 – údaje podle odvětví NACE Rev. 2 (pět nejvýznamnějších kategorií)

Zdroj: vypracovalo JRC na základě údajů od Bureau van Dijk získaných dne 22. února 2026 z databází Orbis M&A a Orbis Crossborder Investment. OVT znamená odborné a vědecko-technické činnosti (NACE Rev. 2, oddíl M) a zahrnuje mimo jiné zařízení pro výzkum a vývoj. IKT znamená informační a komunikační činnosti (NACE Rev. 2, oddíl J). Výroba odpovídá NACE Rev. 2 oddíl C. Finanční služby odpovídají NACE Rev. 2 oddíl K („Peněžnictví a pojišťovnictví“). Maloobchod odpovídá NACE Rev. 2 oddíl G („Velkoobchod a maloobchod“). Ubytování odpovídá NACE Rev. 2 oddíl I („Ubytování, stravování a pohostinství“).

V roce 2025 překonaly informační a komunikační technologie výrobu jako hlavní odvětví obchodní činnosti, což bylo do značné míry způsobeno silným ročním nárůstem o 23 % ve srovnání s rokem 2024, a dosáhly 27% podíl zahraničních fúzí a akvizic (642 transakcí). Výroba, která v roce 2025 vzrostla v mírnější míře o 3,4 %, se umístila na druhém místě s podílem 26 % (630 transakcí). Odborné, vědecké a technické činnosti (OVT) se umístily na třetím místě s podílem 9 %, přičemž obchodní činnost se v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 mírně snížila o 0,5 %. Finance zaujímaly čtvrté místo (podíl 8,4 %) s ročním nárůstem o 12 % v roce 2025 a po nich následoval maloobchod (podíl 6,9 %), který zaznamenal roční pokles o 9,3 %.

V případě investic na zelené louce zaznamenala všechna hlavní odvětví kromě jednoho (ubytování) roční pokles v počtu projektů. Činnosti související s maloobchodem představovaly v roce 2025 téměř třetinu projektů, přičemž došlo k poklesu o 1,2 % (562 transakcí). Ubytování 5 s ročním nárůstem o 108 % se stalo druhým největším odvětvím s 18% podílem, které předstihlo činnosti OVT, které se v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 již nezařadily mezi pět největších odvětví. Na třetím místě se umístila výroba s podílem 15 %, která zaznamenala roční pokles o 4,8 %, a po ní následovaly IKT s podílem 9 % a 12% poklesem. Finance se v roce 2025 umístily na posledním místě s podílem 7 % na celkovém počtu projektů na zelené louce a s nejprudším meziročním poklesem o 28 %.

5.Závěry

Objem PZI do EU v letech 2024 až 2025 nadále rostl, což odráží stabilní kumulativní příliv v posledním desetiletí, přičemž v letech 2016 až 2025 bylo zaznamenáno v průměru přibližně 5 200 dohod a projektů v oblasti PZI ročně. Celkové toky PZI zůstaly v posledních letech víceméně stabilní, avšak trendy se napříč jednotlivými druhy investic lišily. Zatímco zahraniční fúze a akvizice se po poklesu zaznamenaném v roce 2023 v letech 2024 i 2025 zotavily, investice na zelené louce ve stejném období nadále klesaly, byť pomalejším tempem. Tento rozdíl naznačuje posun v rámci PZI směrem k fúzím a akvizicím spíše než k investicím na zelené louce, a to v souvislosti se zvýšenou makroekonomickou nejistotou.

Největším zahraničním investorem v EU zůstaly v roce 2025 USA, a to jak v oblasti fúzí a akvizic, tak v oblasti investic na zelené louce, následované Spojeným královstvím. Některé jurisdikce zároveň posílily svou investiční přítomnost v EU prostřednictvím fúzí a akvizic, zejména Indie a Spojené arabské emiráty, které zaznamenaly roční růst investiční aktivity.

Z členských států zůstaly v roce 2025 hlavními destinacemi zahraničních fúzí a akvizic Německo a Francie, zatímco Španělsko a Německo přilákaly největší počet projektů na zelené louce. Vývoj v jednotlivých odvětvích zdůraznil rostoucí význam IKT, které se staly hlavním odvětvím pro zahraniční akvizice. Investice na zelené louce byly i nadále soustředěny do maloobchodních činností a ubytovacích služeb.

KAPITOLA 2 – LEGISLATIVNÍ VÝVOJ V ČLENSKÝCH STÁTECH V ROCE 2025

1.Nařízení EU o prověřování PZI a mechanismy členských států EU k prověřování PZI

Evropská komise v roce 2025 nadále vybízela členské státy, které ještě nepřijaly vnitrostátní právní předpisy týkající se prověřování PZI, aby tak učinily a zajistily, aby Komise a všechny členské státy měly vhodné nástroje k identifikaci a řešení rizik pro bezpečnost a veřejný pořádek v souvislosti s PZI.

Komise také podporovala sladění vnitrostátních mechanismů a postupů prověřování PZI. Pomáhala členským státům s technickými a politickými pokyny, organizováním setkání a výměn informací, zejména pokud jde o osvědčené postupy, ale nejen to. Mezi vnitrostátními prověřovacími mechanismy však přetrvávají značné rozdíly, zejména pokud jde o: i) podstatu formálního prověřování PZI vedoucí k oznámení v rámci mechanismu spolupráce; ii) časové rámce vnitrostátních postupů prověřování; iii) odvětvové pokrytí vnitrostátních rámců prověřování a iv) požadavky na oznamování ze strany stran transakce vnitrostátním orgánům. Všechny tyto prvky byly řešeny v rámci revize nařízení o prověřování přímých zahraničních investic 6 , které bylo přijato dne 17. června a začne platit dne 17. ledna 2028 (více informací viz také kapitola 4 oddíl 2).

2.Přehled mechanismů prověřování PZI a legislativního vývoje v členských státech

Útočná válka Ruska proti Ukrajině a nejistota ohledně geopolitického vývoje ještě zesílily potřebu zajistit kritické suroviny, (pokročilé) technologie a infrastrukturu. Pět členských států bez funkčních prověřovacích mechanismů proto zahájilo další kroky k přijetí či uplatnění vnitrostátních mechanismů prověřování a šest dalších přistoupilo k aktualizaci a rozšíření stávajících mechanismů v reakci na měnící se okolnosti.

V roce 2025 jsme byli svědky přijetí vnitrostátních právních předpisů o prověřování PZI v Chorvatsku, na Kypru a v Řecku, což znamená, že všechny členské státy EU mají nyní rámec pro prověřování PZI.

Ve stejném období navíc šest členských států (Česko, Litva, Lucembursko, Polsko, Slovensko a Španělsko) zavedlo změny svých stávajících právních předpisů o prověřování a dva členské státy (Bulharsko a Irsko) uplatnily své dříve přijaté zákony o prověřování PZI.

Níže uvedená mapa podává přehled stávající legislativní situace týkající se prověřování PZI v členských státech EU v roce 2025.

Níže uvedená tabulka 1 podává přehled stávající legislativní situace a vývoje ve všech členských státech EU v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 7 .

Tabulka 1: Aktuální stav legislativního vývoje v členských státech EU

Státy, které měly zaveden vnitrostátní mechanismus prověřování PZI (žádné legislativní změny)	Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Švédsko
Státy, které změnily stávající vnitrostátní mechanismus prověřování PZI	Česko, Litva, Lucembursko, Polsko, Slovensko, Španělsko
Přijetí nebo vstup nového vnitrostátního mechanismu prověřování PZI v platnost	Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Irsko

Přijetí nebo vstup nových mechanismů prověřování PZI v platnost

Chorvatsko přijalo dne 24. října 2025 zákon o prověřování zahraničních investic, který vstoupil v platnost dne 13. listopadu 2025. Hlavní roli v postupu prověřování hraje Výbor pro prověřování zahraničních investic, který vydává stanoviska k žádostem o schválení zahraničních investic. Za přijímání konečných rozhodnutí odpovídá Ministerstvo financí. Akt nabude plné účinnosti, jakmile budou v roce 2026 přijaty všechny nezbytné prováděcí akty. Zákon zavádí prověřovací mechanismus pro zahraniční investice do kritické infrastruktury (včetně energetiky, dopravy, obrany), dodávek kritických zdrojů (včetně energie a potravin), přístupu k citlivým informacím, komunikační infrastruktury, volební infrastruktury a mediálního odvětví.

Kypr stanovil rámec pro prověřování přímých zahraničních investic zveřejněním zákona 194(I)/2025 dne 14. listopadu 2025, který vstoupil v platnost dne 2. dubna 2026. Zákon určuje Ministerstvo financí jako příslušný prověřovací orgán odpovědný za posuzování žádostí a vydávání rozhodnutí. Zahraniční investoři musí před dokončením investice podat předchozí písemnou žádost o schválení. Prověřovací mechanismus posuzuje investice na základě faktorů, jako jsou citlivá odvětví (kritická infrastruktura, finanční služby a nemovitosti), přístup k citlivým informacím, pluralita sdělovacích prostředků, kritické technologie a dodávky kritických vstupů.

Řecký mechanismus prověřování přímých zahraničních investic vstoupil v platnost dne 23. května 2025 podle zákona 5202/2025, kterým se provádí nařízení (EU) 2019/452. Mechanismus prověřování PZI začal fungovat dne 11. listopadu 2025 zveřejněním společného ministerského rozhodnutí 64260, které stanoví procesní podrobnosti, jako jsou požadavky na podávání a dokumentaci pro zahraniční investory. Meziresortní výbor pro prověřování přímých zahraničních investic provádí prověřování přímých zahraničních investic za účasti různých ministerstev a orgánů. Prověřovací mechanismus se vztahuje na investice do citlivých odvětví energetiky, dopravy, IKT, digitální infrastruktury a zdravotnictví, jakož i do vysoce citlivých odvětví obrany a národní bezpečnosti (včetně zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu a vybavení uvedenému na Společném vojenském seznamu EU), kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, přístavní infrastruktury, kritické podmořské infrastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v příhraničních oblastech. Očekává se, že druhé společné ministerské rozhodnutí dále upřesní pravomoc a postup pro ukládání správních pokut.

Bulharsko zavedlo vnitrostátní prověřovací mechanismus pro přímé zahraniční investice z důvodů bezpečnosti nebo veřejného pořádku prostřednictvím změn zákona o podpoře investic v březnu 2024. Rámec začal plně fungovat dne 20. srpna 2025 po přijetí sekundárních právních předpisů. Mechanismus prověřování PZI zajišťuje účast v mechanismu spolupráce EU a stanoví pravidla pro monitorování, prosazování a sankce za nedodržování předpisů.

V Irsku začal dne 6. ledna 2025 fungovat zákon o prověřování transakcí se třetími zeměmi, který byl přijat v roce 2023. Zákon stanoví povahu, rozsah a druh investic, které jsou předmětem prověřování. Uvádí rovněž hlavní úvahy v průběhu celého procesu přezkumu prověřování.

Aktualizace stávajících mechanismů prověřování PZI

Česko přijalo v roce 2025 čtyři soubory změn vnitrostátních právních předpisů o prověřování PZI. Změnami se zavedla nová pravidla pro spolupráci mezi orgánem pro prověřování investic a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (v souvislosti s nařízením o zahraničních subvencích 8 ) a stanovila možnost doručování dokumentů rovněž prostřednictvím veřejného oznámení, změnily se některé prvky odvětvového prověřovacího mechanismu v oblasti energetiky, nově se definoval seznam společností kritické informační infrastruktury (v souvislosti se směrnicí NIS2 9 ), upřesnily se podmínky pro sdílení informací o prověřování PZI s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a nově se definoval seznam společností kritické infrastruktury (v souvislosti se směrnicí o odolnosti kritických subjektů 10 ).

Litva přijala v roce 2025 dvě změny stávajícího mechanismu prověřování PZI. První změnou se aktualizoval seznam konkrétních zařízení a aktiv považovaných za zásadní pro národní bezpečnost, zatímco druhou změnou se zpřesnily funkce, složení a pracovní postupy národní komise, která posuzuje subjekty a transakce důležité pro bezpečnost.

Lucembursko v lednu 2025 změnilo svůj vnitrostátní zákon o prověřování PZI a aktualizovalo dva stávající zákony o obchodním rejstříku a o zřízení registru skutečných majitelů, čímž poskytlo Ministerstvu hospodářství přístup do registru skutečných majitelů.

Polsko v červenci 2025 zrušilo ustanovení o časovém omezení podle zákona o kontrole některých investic a dalších zákonů, čímž se jeho režim prověřování PZI stal trvalým.

Slovensko provedlo zákon č. 367/2024 Sb., o kritické infrastruktuře, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2025 a který rozšiřuje právo Ministerstva hospodářství na přístup k údajům z informačních systémů veřejné správy a na vyžádání důvěrných údajů.

Španělsko prodloužilo dočasný požadavek na prověřování PZI od rezidentů EU a ESVO ve strategických odvětvích do 31. prosince 2026 prostřednictvím královského nařízení s mocí zákona 1/2025, které vstoupilo v platnost dne 30. ledna 2025.

Další informace o legislativním vývoji mechanismů členských států k prověřování investic jsou uvedeny v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise. Aktualizovaný seznam vnitrostátních prověřovacích mechanismů je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise 11 .

KAPITOLA 3 – ČINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ V OBLASTI PROVĚŘOVÁNÍ PZI

Nařízení o prověřování PZI zavádí pro členské státy EU rámec, aby mohly přezkoumat přímé zahraniční investice na svém území z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku a přijmout opatření k řešení konkrétních rizik. Nařízením se rovněž vytvořil mechanismus spolupráce mezi Komisí a orgány členských států s cílem usnadnit posuzování rizik jednotlivých transakcí PZI v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Tento mechanismus spolupráce EU umožňuje výměnu informací a umožňuje Komisi i ostatním členským státům upozornit na možná rizika v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku, jež může určitá transakce PZI představovat pro jiné členské státy nebo programy či projekty na úrovni EU, což umožňuje posouzení a zmírnění těchto rizik. Zatímco mechanismus spolupráce EU pomáhá členskému státu, v němž se investice uskutečňuje, posuzovat a zmírňovat rizika v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku, členský stát prověřující PZI nakonec rozhodne o tom, zda konkrétní investici schválí, podmíní nebo zablokuje.

Tato kapitola poskytuje souhrnné informace o vnitrostátních prověřovacích činnostech provedených v roce 2025 na základě výročních zpráv členských států předkládaných Komisi podle článku 5 nařízení. Členské státy se zavedenými vnitrostátními prověřovacími mechanismy vyřizovaly celkem 4 773 žádostí o povolení a případů, které iniciovaly samotné orgány (případy z moci úřední) 12 , což představuje nárůst z 3 136 v roce 2024. Celkem 38 % z nich bylo formálně prověřeno a přibližně 62 % bylo považováno za nezpůsobilé nebo nevyžadovalo formální prověření (obrázek 5) 13 ..

Obrázek 5 – Činnosti členských států v oblasti prověřování PZI

 Zdroj: zprávy členských států

V rámci PZI, které byly v roce 2025 formálně prověřovány a u nichž členské státy oznámily rozhodnutí, byla drtivá většina (87 %) povolena bez podmínek (obrázek 6). To znamená, že zahraniční investice byla schválena, aniž by vyžadovala další opatření ze strany investora. Ve srovnání s předchozím rokem povolily členské státy o něco vyšší procento formálně prověřovaných PZI bez podmínek (v roce 2024 to bylo 86 %).

Souběžně s tím 9 % rozhodnutí zahrnovalo schválení s podmínkami nebo zmírňujícími opatřeními, což je stejný procentuální podíl jako v roce 2024. V těchto případech si vnitrostátní prověřovací orgány před schválením PZI od investorů vyžádaly určitá opatření, záruky a závazky.

Vnitrostátní orgány nakonec zablokovaly investice přibližně v 1 % všech případů rozhodnutím (stejně jako v předchozích letech). A konečně 3 % podání bylo stranami staženo ještě před vydáním formálního rozhodnutí, což představuje mírně nižší podíl než v roce 2024 (4 %).

Obrázek 6 – Oznámená rozhodnutí o případech PZI

Zdroj: zprávy členských států

Závěry o prověřovacích činnostech členských států

§Podíl formálně prověřovaných PZI činil 38 % všech žádostí o povolení, které investoři / strany transakce předložili vnitrostátním orgánům prověřujícím PZI nebo které tyto orgány z vlastního podnětu přezkoumaly. Tento vývoj je silně ovlivněn Švédskem, které ve vykazovaném roce vykázalo velmi vysoký počet případů PZI.

§Většina prověřovaných PZI byla povolena bez jakýchkoli podmínek (87 %), což je o něco více než v roce 2024 (86 %). To ukazuje, že prověřování PZI v členských státech EU nevedlo k restriktivnějšímu investičnímu prostředí, ale zajišťuje mezi členskými státy a Komisí větší povědomí o PZI, které potenciálně zvyšují rizika v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

§Pokud jde o povolení s podmínkami, je v roce 2025 podíl případů, kdy byla uložena zmírňující opatření (9 %), stejný jako v roce 2024.

§Podíl PZI, které členské státy zablokovaly, zůstal v roce 2025 na úrovni okolo 1 %, což odpovídá průměru v posledních letech.

§Celkově tato čísla vykazují stabilní trend, který potvrzuje, že EU zůstává zahraničním investicím otevřena a že členské státy blokují pouze ty PZI, které představují vážná rizika pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, a to v případech, kdy taková rizika nelze zmírnit.

KAPITOLA 4 – MECHANISMUS SPOLUPRÁCE EU V OBLASTI PROVĚŘOVÁNÍ PZI

1.Oznámení podle nařízení o prověřování PZI

1.1 Přehled činnosti v roce 2025

V roce 2025 předložilo 21 členských států celkem 667 oznámení podle článku 6 14 nařízení o prověřování přímých zahraničních investic, zatímco v roce 2024 bylo učiněno celkem 477 oznámení 15 . Na čtyři členské státy (Francie, Itálie, Rakousko a Španělsko) připadlo 65 % oznámení a na sedm členských států (Francie, Irsko, Itálie, Litva, Německo, Rakousko a Španělsko) 86 % 16 . Oznámené transakce se značně lišily, a to i pokud jde o rozsah odvětví cílové společnosti, hodnotu transakce a původ konečných investorů.

             Zdroj: Zprávy členských států.

Výše uvedená mapa uvádí počet případů PZI, které členské státy oznámily ostatním členským státům a Komisi v rámci mechanismu spolupráce EU v oblasti prověřování PZI. Z 21 členských států, které mají zaveden vnitrostátní prověřovací mechanismus, jich jedenáct v roce 2025 předložilo více než deset oznámení, čtyři předložily 6–10 oznámení a šest států předložilo méně než pět oznámení.

Ve srovnání s předchozím rokem (2024) došlo k prudkému nárůstu počtu oznámení o 40 %, a to z 477 na 667. Jedná se o zdaleka nejvyšší roční nárůst počtu PZI oznámených mechanismu spolupráce EU. Od prvního celého kalendářního roku mechanismu spolupráce EU (2021) se navíc počet oznámení zvýšil o 61 % ze 414 oznámení v roce 2021 na 667 v roce 2025. Počet členských států oznamujících transakce vzrostl z 13 v roce 2021 na 21 v roce 2025.

1.2Hlavní odvětví 17  PZI oznámených v rámci mechanismu spolupráce EU 18

Pět odvětví s nejvyšším počtem transakcí v roce 2025 zahrnovalo výrobu 19 (27 % všech transakcí), IKT 20 (19 %), finanční činnosti 21 (17 %), velkoobchod a maloobchod 22 (13 %) a odborné činnosti 23  (8 %). Situace je velmi podobná loňskému roku, kdy prvních pět míst obsadilo stejných pět odvětví, avšak v roce 2025 si finanční činnosti a velkoobchod a maloobchod vyměnily místa. V roce 2025 nabyla oznámení týkající se výrobních činností na významu o 2 procentní body oproti 25 % v roce 2024. Oznámené transakce týkající se odvětví energetiky představovaly 4 %, jde tedy o pokles oproti 6 % v roce 2024 a ostatní odvětví 24 představovala 12 %, tedy nárůst oproti 9 % v roce 2024.

Obrázek 1 – Odvětvové rozdělení všech oznámení v roce 2025

Zdroj: oznámení členských států.

1.3Celková hodnota PZI oznámených v rámci mechanismu spolupráce EU

Podíváme-li se na hodnotu transakcí, 66 % oznámených PZI mělo hodnotu 25 nižší než 500 milionů EUR, což představuje nárůst o 8 procentních bodů oproti 58 % v roce 2024. U 29 % transakcí byla hodnota 500 milionů EUR a více (30 % v roce 2024).

Obrázek 2 – Příslušná hodnota na oznámenou transakci PZI v roce 2025 26

Zdroj: oznámení členských států.

1.4Postupy a časové rámce uzavírání případů PZI

Komise posuzuje transakce PZI oznámené členskými státy ve dvou fázích. Konkrétně jsou všechny oznámené transakce předmětem předběžného posouzení („fáze 1“), přičemž pouze omezený počet transakcí pokračuje do fáze 2. Posouzení fáze 1 musí být dokončeno do 15 kalendářních dnů od jeho oznámení prověřujícím členským státem.

Fáze 2 zahrnuje podrobnější posouzení případů na základě odpovědí oznamujícího členského státu na žádosti o další informace vzhledem k tomu, že by dle názoru Komise mohla transakce ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo vytvořit rizika pro projekty nebo programy v zájmu EU. Podle nařízení o prověřování PZI mohou případy ve fázi 2 vést ke stanovisku Komise, jak stanoví články 6 a 7 nařízení o prověřování přímých zahraničních investic. Tato stanoviska zůstávají důvěrná a mohou: i) uvést, že se Komise domnívá, že by daná PZI mohla nepříznivě ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo projekt či program v zájmu Unie, a ii) doporučit vhodná opatření ke zvážení, nebo iii) sdělit relevantní informace o prověřované PZI s cílem poskytnout oznamujícímu členskému státu informace pro posouzení a konečné rozhodnutí.

V roce 2025 uzavřela Komise 88 % z 667 případů ve fázi 1, což je menší podíl ve srovnání s rokem 2024 (92 %). Zbývajících 12 % transakcí postoupilo do fáze 2, kdy byly od oznamujícího členského státu vyžádány dodatečné informace 27 . Tento nárůst podílu případů ve fázi 2 naznačuje, že více transakcí bylo vyhodnoceno jako citlivých z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku.

Obrázek 3 – Případy uzavřené ve fázi 1 a 2 v roce 2025

Zdroj: oznámení členských států.

V roce 2025 připadalo na pět členských států více než 68 % případů ve fázi 2, což představuje nárůst oproti roku 2024 (66 %). Stejně jako v roce 2024 vydala Komise stanovisko k méně než 2 % oznámených transakcí.

Při zahájení fáze 2 si Komise obecně vyžádá od oznamujícího členského státu doplňující informace, které se liší v závislosti na transakci a na podrobnosti informací připojených k danému oznámení 28 . Tyto informace často zahrnují otázky týkající se záměrů investora a obchodního plánu, pokud jde o cíle nebo cílové zákazníky v citlivých odvětvích. Tyto informace se vyžadují, aby bylo možné lépe posoudit kritičnost cílové společnosti a potenciální rizika, jež zahraniční investor představuje.

V roce 2025 se členské státy mechanismu spolupráce EU účastnily mimo jiné tím, že v přibližně 11 % případů (10 % v roce 2024) kladly otázky a podávaly připomínky k transakcím PZI uskutečněným v jiném členském státě 29 .

Podíl případů, ke kterým členské státy vznesly připomínky, činil přibližně 6 % ve srovnání s 3 % v roce 2024 30 . Počet členských států, které oznamujícímu členskému státu předložily připomínky, se výrazně zvýšil z přibližně jedné třetiny v roce 2024 na 57 % v roce 2025.

1.5Hlavní odvětví PZI, na něž se vztahuje podrobné posouzení rizik v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku vypracované Komisí

Hlavním odvětvím pro případy fáze 2 byla výroba, která představovala 53 % všech transakcí (50 % v roce 2024) (obrázek 4). Druhým největším odvětvím byly IKT, které představovaly téměř pětinu všech případů fáze 2 (stejný podíl jako v roce 2024). Ve druhé fázi se případy týkající se odborných činností a velkoobchodu a maloobchodu umístily na třetím a čtvrtém místě s podílem 6 % (oba podíly činily v roce 2024 5 %).

Obrázek 4 – Hlavní cílová odvětví ve fázi 2 v roce 2025

Zdroj: oznámení členských států.

Vzhledem k důležitosti výroby uvádí obrázek 5 přehled faktorů 31 , které byly použity k posouzení kritičnosti transakcí v tomto odvětví s ohledem na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve fázi 2. Nejčastěji používaným faktorem je případ, kdy transakce zahrnovala zahraniční investici do kritických technologií V roce 2025 na tento faktor připadalo 37 % z celkového počtu případů (49 % v roce 2024).

Druhým nejvýznamnějším faktorem s podílem 23 % (26 % v roce 2024) byly PZI do kritické infrastruktury, následované dodávkami kritických vstupů s podílem 19 % (20 % v roce 2024). Přístup k citlivým informacím (včetně osobních údajů) představoval 12 % celkového počtu, což představuje více než dvojnásobek podílu 5 % v roce 2024.

V 9 % případů fáze 2 hrály roli i další faktory, jako je rizikový profil investora a rizika pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

Obrázek 5 – Faktory vedoucí k postoupení případů do fáze 2 u výroby

Zdroj: oznámení členských států.

Z bližšího pohledu na oznámení týkající se kritických technologií, na které se vztahuje fáze 2 (obrázek 6), vyplývá, že 31 % těchto případů představovaly technologie související s obranou (37 % v roce 2024), po nich následoval letecký a kosmický průmysl s 28 % (16 % v roce 2024) a další kritické technologie (včetně umělé inteligence, kvantových technologií a biotechnologií) s 22 % (26 % v roce 2024). Transakce týkající se polovodičových technologií představovaly podíl 12 % (21 % v roce 2024). Technologie v oblasti kybernetické bezpečnosti představovaly 4 % a technologie v oblasti robotiky 3 % transakcí týkajících se kritických technologií.

Obrázek 6 – Typy kritických technologií u případů ve fázi 2

Zdroj: oznámení členských států.

1.6Původ konečných investorů u případů PZI oznámených v rámci mechanismu spolupráce EU

Ze 677 případů oznámených v roce 2025 byly šesti hlavními jurisdikcemi původu USA, Spojené království, Čína (včetně Hongkongu), Spojené arabské emiráty, Kanada a Japonsko. Ve srovnání s rokem 2024 se podíl PZI od investorů z USA oznámených mechanismu spolupráce EU výrazně zvýšil o 7 procentních bodů, z 40 % v roce 2024 na 33 % všech transakcí v roce 2025 (obrázek 7). Podíl investorů ze Spojeného království se rovněž snížil z 11 % v roce 2024 na 9 % v roce 2025, stejně jako podíl čínských investorů (včetně Hongkongu) z 9 % v roce 2024 na 7 % v roce 2025. Podíl investorů ze Spojených arabských emirátů se naopak výrazně zvýšil z 3 % v roce 2024 na 5 % z celkového počtu transakcí v roce 2025. PZI investorů z Kanady a Japonska zvýšily svůj podíl o 1 procentní bod z 3 % v roce 2024 na 4 % v roce 2025.

Celkem 38 % 32 oznámených případů pocházelo z jiných než šesti hlavních jurisdikcí, přičemž v roce 2024 tento podíl činil 30 %. Svědčí to o markantním snížení koncentrace investic z hlavních zemí původu. V roce 2025 připadalo 62 % oznámených případů na šest největších investorů oproti 70 % v roce 2024.

Obrázek 7 – Země původu konečných investorů v případech z roku 2025

Zdroj: oznámení členských států.

1.7Oznámení spadající do více jurisdikcí, jež byla nahlášena v rámci mechanismu spolupráce EU, a jejich hlavní odvětví

Ze všech oznámených případů v roce 2025 se 27 % týkalo transakcí prověřovaných ve dvou nebo více členských státech (ve srovnání s 19 % v roce 2024) 33 (tabulka 1). Hlavní odvětví, která byla předmětem těchto oznámení: i) výroba s podílem 32 % (26 % v roce 2024); ii) velkoobchod a maloobchod s podílem 25 % (14 % v roce 2024); iii) IKT s podílem 19 % (20 % v roce 2024); iv) odborné činnosti s podílem 10 % (stejným jako v roce 2024) a v) odborné činnosti s podílem 5 % (7 % v roce 2024). Další odvětví, včetně administrativních činností, energetiky a dopravy, představovala 9 % celkového počtu případů zahrnujících více jurisdikcí.

Tabulka 1 – Hlavní odvětví PZI s více jurisdikcemi

Výroba	32 %
Velkoobchod a maloobchod	25 %
IKT	19 %
Peněžnictví	10 %
Odborné činnosti	5 %
Ostatní odvětví	9 %

Zdroj: oznámení členských států.

1.8Neoznámené případy

Nařízení o prověřování PZI umožňuje členským státům a Komisi vyměňovat si informace o PZI, které nebyly oznámeny v rámci mechanismu spolupráce EU, a v případě, že ostatní členské státy nebo Komise zjistí rizika pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, mohou sdělit připomínky nebo stanovisko. Komise v roce 2025 tento postup využila jen v malé míře, a to aby získala více informací o neprověřovaných transakcích.

Závěry ohledně mechanismu spolupráce EU v oblasti prověřování PZI

§V první řadě zůstalo prověřování PZI nepostradatelným nástrojem, který přispívá k ochraně Unie před přímými zahraničními investicemi představujícími riziko pro bezpečnost nebo veřejný pořádek.

§Za druhé, vzrostl význam mechanismu spolupráce EU v oblasti prověřování PZI. To se odráží v počtu oznámení, který se výrazně zvýšil o 40 % ze 477 oznámení v roce 2024 na 667 oznámení v roce 2025. To je ještě důležitější vzhledem ke skutečnosti, že počet zemí oznamujících transakce zůstal stejný (21 členských států). Zároveň 86 % všech oznámení pochází ze sedmi členských států: Francie, Irsko, Itálie, Litva, Německo, Rakousko a Španělsko. Je pozoruhodné, že už před koncem roku 2025 všechny členské státy přijaly zákon o prověřování PZI na vnitrostátní úrovni, a to i před povinným požadavkem podle revidovaného nařízení o prověřování PZI. V roce 2025 členské státy a Komise rovněž spolupracovaly na technické úrovni v rámci expertní skupiny pro přímé zahraniční investice.

§Zatřetí, v souvislosti s pevným závazkem Unie k otevřenému investičnímu prostředí prověřování PZI na úrovni EU nadále funguje jako ohraničený a cílený nástroj pro výjimečné případy, kdy je pravděpodobné, že daná PZI negativně ovlivní bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii. Ze 677 případů oznámených v roce 2025 byla převážná většina (88 %) uzavřena ve fázi 1, tj. do 15 kalendářních dnů od oznámení prověřujícími členskými státy, a podrobné posouzení rizik v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku provedla Komise u 12 % případů. Ve srovnání s rokem 2024 se podíl případů ve fázi 2 zvýšil o 50 %, což signalizuje více transakcí, které mají význam pro bezpečnost a veřejný pořádek. V roce 2025, stejně jako v roce 2024 a v předchozích letech, vydala Komise stanovisko k méně než 2 % případů.

§Za čtvrté, podíl výrobního odvětví na případech ve fázi 2 vzrostl z 50 % v roce 2024 na 53 % všech případů ve fázi 2 v roce 2025. Bližší pohled na faktory, které vedly k nutnosti provést hloubkové posouzení rizik v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku ve fázi 2, ukazuje, že relevance cíle pro „kritické technologie“ byla faktorem, který vedl k dalšímu posouzení v 37 % případů (49 % v roce 2024). Oznámení týkající se kritických technologií, na něž se vztahuje fáze 2, ukazují, že činnosti související s letectvím a kosmonautikou nabyly značného významu a představovaly 28 % celkového objemu oproti 16 % v roce 2024. Na druhé straně technologie související s obranou a polovodiči snížily svůj podíl z 37 % v roce 2024 na 31 % a 21 % a 12 %.

§Většina investorů pocházela i nadále ze dvou stejných jurisdikcí: USA a Spojené království představovaly 42 % všech PZI oznámených do mechanismu spolupráce EU. Ve srovnání s rokem 2024 však podíl amerických investic na celkovém objemu výrazně poklesl o 7 procentních bodů, a to ze 40 % v roce 2024 na 33 % v roce 2025. Podíl investorů ze Spojeného království se rovněž snížil z 11 % v roce 2024 na 9 % v roce 2025, stejně jako podíl čínských investorů (včetně Hongkongu) z 9 % v roce 2024 na 7 % v roce 2025. Podíl investorů ze Spojených arabských emirátů se naopak výrazně zvýšil z 3 % v roce 2024 na 5 % v roce 2025. PZI investorů z Kanady a Japonska zvýšily svůj podíl o 1 procentní bod, z 3 % v roce 2024 na 4 % v roce 2025.

2.Revize nařízení o prověřování přímých zahraničních investic

Přijetí nového nařízení o prověřování zahraničních investic 34 představuje významný milník v programu hospodářské bezpečnosti Unie. Po přijetí návrhu Komise v lednu 2024 dosáhly Evropský parlament a Rada v prosinci 2025 politické dohody. Revidované nařízení bylo formálně podepsáno Evropským parlamentem a Radou dne 17. června 2026, vstoupilo v platnost dne 26. července 2026 a použije se ode dne 17. ledna 2028 (po osmnáctiměsíčním přechodném období).

Posílí se tím schopnost Unie řešit rizika pro bezpečnost a veřejný pořádek vyplývající ze zahraničních investic. Na základě zkušeností získaných od vstupu nařízení o prověřování přímých zahraničních investic z roku 2019 v platnost stanoví revidovaný rámec společnou minimální úroveň harmonizace v celé Unii. Jeho hlavním cílem je odstranit stávající nedostatky ve vnitrostátních prověřovacích systémech, zlepšit koordinaci mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí a zajistit jednotné posuzování potenciálně citlivých investic na celém jednotném trhu.

Klíčovou inovací je požadavek, aby všechny členské státy udržovaly funkční vnitrostátní mechanismus prověřování přímých zahraničních investic ex ante. Nařízení rovněž zavádí společný minimální rozsah transakcí, které musí podléhat prověřování. Patří k nim investice zahrnující činnosti související se zbožím dvojího užití a vojenským zbožím, kritickými technologiemi, jako jsou polovodiče, kvantovou a umělou inteligencí, kritickou infrastrukturou v odvětví dopravy, energetiky a digitálních technologií, kritickými surovinami, některými systémově významnými subjekty finančního trhu a volební infrastrukturou.

Revidovaný rámec rozšiřuje požadavky na prověřování na určité investice uvnitř EU, pokud je investor usazený v Unii v konečném důsledku vlastněn nebo ovládán osobou nebo subjektem ze třetí země. To řeší riziko obcházení prostřednictvím složitých vlastnických struktur a zvyšuje transparentnost, pokud jde o konečný zdroj zahraničních investic.

Nařízení dále harmonizuje klíčové procesní aspekty vnitrostátních prověřovacích systémů. Mezi společné požadavky patří dvoufázový proces přezkumu, procesní záruky pro investory, pravomoci zpětně přezkoumávat neoznámené transakce a posílené povinnosti týkající se transparentnosti. Vnitrostátní orgány budou uplatňovat harmonizovanou lhůtu 45 kalendářních dnů pro počáteční prověření, která umožní rychlé zpracování většiny transakcí, které nejsou citlivé, a zároveň zajistí dostatečnou kontrolu případů s vyšším rizikem.

Výrazně posílena je rovněž spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Revidovaný mechanismus spolupráce EU zavádí strukturovanější výměnu informací, koordinaci u transakcí spadajících pod více jurisdikcí a mechanismus zpětné vazby, jehož prostřednictvím členské státy sdělují výsledky vnitrostátních prověřovacích postupů. Rámec je dále podporován databází na úrovni EU obsahující informace o investicích oznámených v rámci mechanismu spolupráce EU a o výsledcích vnitrostátních přezkumů od října 2020. Nařízení rovněž stanoví možné zřízení společného archivačního portálu EU na žádost nejméně devíti členských států.

Očekává se, že revidované nařízení zvýší účinnost, soudržnost a důvěryhodnost rámce EU pro prověřování PZI. Díky lepší výměně informací, vyšší transparentnosti a odstranění konkrétních nedostatků ve stávajícím rámci přispívá revidovaný rámec významně k ochraně bezpečnosti a veřejného pořádku v Unii a zároveň zachovává otevřenost EU vůči zahraničním investicím.

(1)

   V této kapitole se zaměřujeme na počet transakcí PZI jako na ukazatel, neboť u velkého procenta obchodů a projektů v databázích Orbis M&A a Orbis Crossborder Investment údaje o hodnotách PZI chybí.

(2)

Přímé zahraniční investice lze rozdělit na mezinárodní investice na zelené louce a fúze a akvizice. Mezinárodní investice na zelené louce obvykle zahrnují vytvoření nové společnosti nebo založení provozovny v zahraničí, zatímco mezinárodní fúze nebo akvizice představují převod vlastnictví stávajících aktiv souvisejících s hospodářskou činností na vlastníka v zahraničí. Fúze a akvizice jsou zahrnuty, pokud znamenají akvizici podílů na vlastním kapitálu přesahujících 10 % kapitálu podniku v EU-27.

(3)

Hlavními offshorovými centry podle počtu transakcí v roce 2025 jsou (v abecedním pořadí): Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko a Monako. Úplný seznam offshorových finančních center je uveden například v pracovním dokumentu útvarů Komise, který navazuje na sdělení Komise „Vstřícnost vůči přímým zahraničním investicím a současná ochrana základních zájmů“ (SWD(2019) 108 final ze dne 13. března 2019).

(4)

Použité kategorie se vztahují k základní struktuře NACE Rev. 2, viz: https://ec.europa.eu/eurostat/web/nace-rev2 .

(5)

Od roku 2025 zahrnuje databáze Orbis franšízy v rámci investic na zelené louce, což má nepřiměřený dopad na sekce NACE I (pohostinství) a G (maloobchod). Zatímco franšízy byly z předkládaných statistik vyloučeny, zbytkové neidentifikované franšízové transakce mohou trendy uvedené v tomto oddíle stále ovlivňovat, a to zejména nárůst pozorovaný v odvětví ubytování.

(6)

   EU posiluje rámec pro prověřování zahraničních investic, článek v sekci novinky ze dne 26. června 2026, https://policy.trade.ec.europa.eu/news/eu-strengthens-its-foreign-investment-screening-framework-2026-06-26_cs.

(7)

Další podrobnosti viz doprovodný pracovní dokument útvarů Komise.

(8)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj/ces.

(9)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS), k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2022/2555.

(10)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.

(11)

Seznam prověřovacích mechanismů a právních aktů, kterými se dané mechanismy mění, oznámených členskými státy (z 9. února 2026):

  https://circabc.europa.eu/rest/download/7e72cdb4-65d4-4eb1-910b-bed119c45d47 .

(12)

     Členské státy mají různé postupy prověřování, které se liší rozsahem, procesními kroky, kontrolami způsobilosti ex ante nebo ex post, časovými rámci pro prověřování atd., které se všechny odrážejí ve zprávách o prověřovaných případech. Některé členské státy například prohlásí investice za nezpůsobilé před provedením formálního prověřovacího postupu, zatímco jiné nejprve případy formálně prověří a teprve poté je prohlásí za nezpůsobilé. Grafy a číselné údaje uvedené v této kapitole mají proto na základě údajů předložených členskými státy odrážet průměrnou prověřovací činnost členských států během vykazovaného roku.

(13)

     Upozorňujeme, že vykazované údaje jsou silně ovlivněny tím, že Švédsko nahlásilo velmi vysoký počet případů, které nevyžadovaly formálně prověřování v rámci jeho systému, což výrazně překračuje roční počet případů oznámených kterýmkoli jiným členským státem. Pokud by Švédsko bylo z výpočtu vyloučeno, podíl formálně prověřovaných případů by činil 65 % a podíl případů, které formální prověření nevyžadovaly, by činil 35 %.

(14)

Ve stejném období Komise rovněž využila mechanismus spolupráce EU v souvislosti s neprověřovanými přímými zahraničními investicemi (článek 7 nařízení o prověřování přímých zahraničních investic), což ve statistikách této kapitoly není zachyceno.

(15)

 Viz  https://ec.europa.eu/transparency/documents-register/detail?ref=COM(2024)464&lang=cs .

(16)

 V roce 2024 činil tento podíl 76 % a 84 %.

(17)

V souladu s převládajícím postupem bylo jako hlavní ukazatel zvoleno primární odvětví činnosti. Je to rovněž v souladu s informacemi obsaženými ve všech odvětvových grafech v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k této výroční zprávě.

(18)

   Je třeba poznamenat, že celkové údaje o PZI a trendy popsané v kapitole 1 nelze srovnávat s konkrétními údaji o prověřování PZI v této kapitole, neboť ty představují zlomek obecných údajů a odrážejí pouze transakce oznámené mechanismu spolupráce za účelem posouzení rizik pro bezpečnost a veřejný pořádek.

(19)

Výroba zahrnuje činnosti společností, které se podílejí na přeměně materiálů na nové výrobky (např. výroba elektrických zařízení a motorů, průmyslových strojů a zařízení, zbraní a střeliva a léčiv).

(20)

IKT znamená informační a komunikační technologie. Patří sem činnosti společností poskytujících základní infrastruktury a nástroje pro vytváření, sdílení a šíření znalostí, například programování počítačů, vydávání softwaru, zpracování a hosting dat, činnosti v oblasti bezdrátových telekomunikací atd.

(21)

Finanční činnosti zahrnují činnosti holdingů, fondů nebo podobných subjektů ve finančním odvětví, jejichž cílem je získat konkrétní (kapitálový) podíl nebo kontrolu v cílové společnosti (například činnosti v oblasti správy fondů, činnosti holdingových společností, finanční služby a pojišťovací činnosti).

(22)

Do velkoobchodu a maloobchodu patří velkoobchodní a maloobchodní činnosti související s farmaceutickými výrobky, chemickými výrobky, elektronickými a telekomunikačními zařízeními a jejich dodávkami, počítači, počítačovými periferními zařízeními a softwarem, kovy a kovovými rudami.

(23)

Odborné činnosti zahrnují činnosti právních a účetních firem, jakož i poradenské a inženýrské činnosti (např. činnosti ústředí, průzkum trhu a veřejného mínění, poradenství a výzkum a experimentální vývoj v oblasti biotechnologií).

(24)

Kategorie „ostatní“ zahrnuje všechna ostatní odvětví pod 4 %, zejména administrativní činnosti, dopravu a stavebnictví.

(25)

     Hodnota, je-li k dispozici, se vztahuje k celkové hodnotě transakce, jejíž součástí byla oznámená transakce.

(26)

„Není k dispozici/nezveřejněno“ zahrnuje prázdné položky, nejsou k dispozici/nezveřejněny a nejsou použitelné (například proto, že transakce zahrnovala restrukturalizaci nebo nebyla poskytnuta žádná investice).

(27)

V takových případech je lhůta pro předložení připomínek nebo vydání stanoviska 20 kalendářních dnů po obdržení požadovaných informací od oznamujícího členského státu.

(28)

Oznamovací formulář: žádost o informace od investora pro účely oznámení podle článku 6 nařízení má zajistit určitý stupeň jednotnosti a minimální úroveň informací o transakci, investorovi a cílové společnosti uváděných v oznámení podle nařízení. Formulář je k dispozici na adrese: https://policy.trade.ec.europa.eu/enforcement-and-protection/investment-screening_en.

(29)

V několika případech, kdy členské státy položily otázky, odpověď, kterou obdržely, potenciální obavy zmírnila.

(30)

K téže transakci může vydat připomínky několik členských států.

(31)

Tyto faktory jsou uvedeny v článku 4 nařízení o prověřování PZI. K posouzení kritičnosti dané PZI z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku lze použít několik faktorů.

(32)

Mezi země/jurisdikce s nezanedbatelným podílem patří Ukrajina a Indie, z nichž každá činí 3 %. PZI z Ruska představovaly 1 % celkových investic oznámených mechanismu spolupráce EU v roce 2025.

(33)

„Transakcemi PZI spadajícími do více jurisdikcí“ se rozumí transakce PZI, u nichž je cílovou společností skupina společností s přítomností ve více než jednom členském státě (a případně i ve třetích zemích), např. prostřednictvím dceřiných společností ve více než jednom členském státě. Tyto obchody může oznámit více členských států, jestliže daná transakce spadá do působnosti jejich prověřovacího mechanismu a pokud zahájí formální prověřování.

(34)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/1386 ze dne 17. června 2026 o prověřování zahraničních investic v Unii a o zrušení nařízení (EU) 2019/452