EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2026
COM(2026) 220 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
{SWD(2026) 220 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2026
COM(2026) 220 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
{SWD(2026) 220 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Rakouska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ( 1 ), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
s ohledem na doporučení Evropské komise,
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,
s ohledem na závěry Evropské rady,
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,
s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,
s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nařízení (EU) 2024/1263 stanoví, že cílem rámce správy ekonomických záležitostí je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a bránit nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení rovněž stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU). Evropský semestr sestává zejména z definování doporučení pro jednotlivé země a z dohledu nad jejich prováděním.
(2)Dne 16. července 2025 Komise přijala návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 ( 2 ). Cílem návrhu je zvýšit účinnost financování Unie omezením roztříštěnosti finanční architektury a podpořit členské státy při koordinaci hospodářských politik v souladu s článkem 175 Smlouvy o fungování EU.
(3)Dne 25. listopadu 2025 Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 přijala zprávu mechanismu varování 2026, v níž není Rakousko uvedeno jako jeden z členských států, u nichž je třeba provést hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, doporučení pro doporučení Rady o lidském kapitálu v Evropské unii a návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2026, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny ( 3 ) dne 21. dubna 2026 a společnou zprávu o zaměstnanosti a doporučení o lidském kapitálu dne 9. března 2026.
(4)Dne 29. ledna 2025 Komise zveřejnila Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost Unie v příštích pěti letech. Za klíčové pilíře udržitelného hospodářského růstu označuje tři transformační požadavky týkající se inovací, dekarbonizace a konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Evropský semestr je sladěn s Kompasem konkurenceschopnosti, čímž je zajištěno, aby hospodářské politiky členských států EU byly v souladu se strategickými cíli Komise a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii.
(5)Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik i v roce 2026 probíhá souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost, které je nyní ve své závěrečné fázi ( 4 ). Plány pro oživení a odolnost byly spolu s financováním politiky soudržnosti zásadní pro naplnění politických priorit evropského semestru, neboť plány měly účinně řešit všechny nebo významnou část výzev, které byly uvedeny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních cyklech, a programy financované z evropské politiky soudržnosti měly zohlednit doporučení pro jednotlivé země. S blížícím se ukončením Nástroje pro oživení a odolnost je třeba zaměřit se na zachování reforem a investic, které jsou v rámci tohoto nástroje podporovány a prováděny, zejména těch, které přispívají k řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země.
(6)Dne 3. června 2026 zveřejnila Komise zprávu o Rakousku pro rok 2026. Posoudila pokrok, kterého Rakousko dosáhlo při plnění příslušných doporučení, a zhodnotila, jak Rakousko provádí plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým Rakousko čelí. Posoudila rovněž pokrok Rakouska při provádění evropského pilíře sociálních práv a při plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(7)Dne 8. července 2025 přijala Rada po posouzení a na doporučení Komise doporučení, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Rakouska ( 5 ). Plán se vztahuje na období 2025 až 2029 a zahrnuje fiskální korekci rozloženou do sedmi let. Rada doporučila následující maximální tempo růstu čistých výdajů: 2,6 % v roce 2025, 2,2 % v roce 2026, 2,2 % v roce 2027, 2,0 % v roce 2028 a 2,3 % v roce 2029, což odpovídá maximálním kumulativním tempům růstu vypočteným s ohledem na základní rok 2024 ve výši 2,6 % v roce 2025, 4,8 % v roce 2026, 7,2 % v roce 2027, 9,4 % v roce 2028 a 11,9 % v roce 2029. Na období 2025–2028 se tato maximální tempa růstu čistých výdajů kryjí s nápravnou dráhou, jak doporučila Rada podle čl. 126 odst. 7 SFEU dne 8. července 2025 s cílem odstranit nadměrný schodek ( 6 ). Na základě posouzení účinných opatření Komisí dne 3. června 2026 ( 7 ) se proto postup při nadměrném schodku v případě Rakouska pozastaví.
(8)Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její dopady představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise vyzvala členské státy k tomu, aby požádaly o aktivaci národní únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu koordinovaným způsobem, s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a významné navýšení výdajů na obranu ( 8 ), a Evropská rada na svém zasedání dne 6. března 2025 tento návrh uvítala. Na základě žádosti Rakouska přijala Rada dne 17. února 2026 na doporučení Komise doporučení, kterým se Rakousku umožňuje odchýlit se od doporučených maximálních temp růstu čistých výdajů ( 9 ). Období aktivace národní únikové doložky (2025–2028) umožňuje Rakousku změnit své priority veřejných výdajů nebo zvýšit příjmy vládních institucí tak, aby trvale vyšší výdaje na obranu neohrozily střednědobou udržitelnost veřejných financí.
(9)Dne 29. dubna 2026 předložilo Rakousko roční zprávu o pokroku 2026 ( 10 ), pokud jde o dodržování doporučeného maximálního tempa růstu čistých výdajů, provádění souboru reforem a investic na podporu prodloužení období fiskální korekce a provádění reforem a investic, které mají reagovat na hlavní výzvy vymezené v jemu určených doporučeních v rámci evropského semestru. Roční zpráva o pokroku rovněž zohledňuje zprávy, které Rakousko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění plánu pro oživení a odolnost v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241. Součástí roční zprávy o pokroku je zpráva o opatřeních přijatých v rámci postupu při nadměrném schodku.
(10)Růst reálného HDP v roce 2025 činil 0,6 % a inflace měřená HISC dosáhla 3,6 %. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá růst reálného HDP v roce 2026 o 0,6 % a v roce 2027 o 0,9 % a inflaci měřenou HISC v roce 2026 na úrovni 3,0 % a v roce 2027 na úrovni 2,5 %.
(11)Na základě údajů poskytnutých Eurostatem ( 11 ) se v roce 2025 schodek veřejných financí Rakouska snížil na 4,2 % HDP oproti 4,6 % HDP v roce 2024. Snížení schodku v roce 2025 odráží především provádění konsolidačního balíčku. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, že v letech 2026 a 2027 bude schodek veřejných financí činit 4,1 % HDP.
(12)Na základě odhadů Komise bylo nastavení fiskální politiky ( 12 ), které zahrnuje výdaje financované jak z vnitrostátních, tak z unijních zdrojů, v roce 2025 restriktivní, a to ve výši 1,1 % HDP. Předpokládá se, že bude restriktivní i v letech 2026 a 2027, a to v rozsahu 0,4 % HDP v obou letech.
(13)Na základě údajů poskytnutých Eurostatem ( 13 ) se veřejný dluh Rakouska zvýšil z 80,0 % HDP na konci roku 2024 na 81,5 % HDP na konci roku 2025. Zvýšení míry zadlužení v roce 2025 odráží především fiskální deficit, mírný růst HDP a úvěrově financované investice do projektů infrastruktury některých mimorozpočtových jednotek v sektoru ústředních vládních institucí. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky, že poměr dluhu k DPH se do konce roku 2026 zvýší na 83,4 % a do konce roku 2027 dále vzroste na 84,9 %.
(14)Na základě údajů Eurostatu ( 14 ) dosáhly celkové výdaje rakouských vládních institucí na obranu v roce 2025 výše 0,7 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,1 procentního bodu ve srovnání s referenčním rokem 2021. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že v roce 2026 dosáhnou 0,9 % HDP, což odpovídá nárůstu o 0,3 procentního bodu HDP oproti roku 2021.
(15)Unie nadále čelí riziku přerušení dodávek energie a zvýšené volatility cen, které ještě zhoršuje geopolitické napětí, jež ovlivňuje celosvětové trhy s ropou a zemním plynem. Zkušenosti z energetické krize v letech 2022–2023 ukázaly, že obecná a necílená opatření s sebou nesou velké fiskální náklady a jsou sociálně a ekonomicky neúčinná. Od vypuknutí války na Blízkém východě v únoru 2026 přijalo Rakousko opatření fiskální politiky ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a podniky ( 15 ), a to necílené snížení spotřební daně z motorového benzinu a nafty v dubnu a květnu 2026. Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že fiskální náklady na toto opatření budou v roce 2026 činit méně než 0,1 % HDP, a to i v případě, že by bylo prodlouženo do konce roku.
(16)Podle výpočtů Komise vzrostly čisté výdaje v Rakousku v roce 2025 o 2,0 %. Růst čistých výdajů v roce 2025 je nižší než doporučené maximální tempo růstu.
(17)Podle výpočtů Komise se očekává, že tempo růstu čistých výdajů Rakouska dosáhne 2,1 % v roce 2026 a 4,1 % kumulativně za roky 2025 a 2026. Předpokládaný růst čistých výdajů v roce 2026 je nižší než doporučené maximální tempo růstu. Pokud vezmeme v úvahu roky 2025 a 2026 dohromady, předpokládané kumulativní tempo růstu čistých výdajů je nižší než doporučené maximální tempo růstu.
(18)Doporučení, kterým se schvaluje střednědobý plán Rakouska, uvádí soubor reforem a investic na podporu prodloužení období fiskální korekce, spolu s harmonogramem pro jejich provedení. S ohledem na informace, které Rakousko poskytlo ve své roční zprávě o pokroku, Komise konstatuje, že provádění klíčových kroků těchto reforem a investic, které měly být provedeny do 30. dubna 2026, je podle všeho na dobré cestě. Komise se domnívá, že Rakousko celkově splnilo své závazky uspokojivým způsobem( 16 ).
(19)Demografické stárnutí představuje významnou výzvu pro fiskální udržitelnost důchodového systému. Veřejné výdaje na důchody patří k nejvyšším v Unii a v roce 2025 dosáhly 14,5 % HDP, což odráží i nízký skutečný věk odchodu do důchodu. Navzdory nedávným a minulým opatřením, včetně přísnějších pravidel způsobilosti pro systémy předčasného odchodu do důchodu od roku 2026 a sbližování věku odchodu do důchodu u mužů a žen do roku 2033, se předpokládá, že skutečný a zákonný věk odchodu do důchodu zůstane ve srovnání s ostatními členskými státy nízký. Předpokládá se, že spolkové transfery do důchodového systému zůstanou významné. Naproti tomu plány doplňkového penzijního pojištění zůstávají nedostatečně rozvinuté, s nízkým pokrytím a omezeným finančním rozsahem.
(20)Kromě demografického stárnutí přispívají k vyšším výdajům na zdravotní péči a dlouhodobou péči také roztříštěnost a nákladová neefektivita, což zatěžuje veřejné finance. Výdaje se i nadále soustřeďují na lůžkovou nemocniční péči a nedostatečné dodržování výdajových cílů nadále podkopává rozpočtovou kontrolu. Cílem reforem, včetně zřízení fondu pro reformu zdravotnictví v roce 2026, je posílit primární péči a digitalizaci, ale jejich dopad je omezen nedostatečnou regulační podporou a slabou koordinací cest pacientů. Digitalizace systému zdravotní péče je stále neúplná, což omezuje zvyšování efektivity. Navzdory poměrně vysokým výdajům na prevenci nemocí existuje prostor pro zvýšení úsilí v oblasti řízení rizikových faktorů chování a prevence nepřenosných nemocí. V oblasti dlouhodobé péče přetrvávají nedostatky v řízení, včetně neexistence závazných výdajových cílů a omezené integrace se zdravotnickými službami. Relativně vysoký podíl pobytové péče a regionální rozdíly v jejím poskytování ukazují na prostor pro zlepšení nákladové efektivity a zajištění jednotnější kvality péče.
(21)Rakouský fiskální rámec se vyznačuje složitým systémem mezivládních transferů mezi spolkovými a regionálními orgány, což snižuje efektivnost veřejných výdajů. Vzhledem k nízké míře daňové autonomie spolkové země spoléhají spíše na sdílené příjmy než na vlastní zdroje – v roce 2025 pocházel z dílčích zdrojů pouze malý podíl celkových veřejných příjmů. Zároveň financování základních služeb, jako je zdravotnictví, péče o děti a veřejná doprava, částečně závisí na výdajích spolkových zemí a obcí. Rakousko v listopadu 2025 revidovalo rakouský Pakt stability (2026–2031), aby stanovilo cíle pro zadlužení a schodek pro vládní instituce na spolkové, regionální a místní úrovni a zavedlo požadavky na měsíční podávání zpráv na regionální úrovni, avšak konkrétní změny v přidělování výdajů a mechanismech odpovědnosti byly jen mírné. Pakt do značné míry vychází ze stávajících opatření a nijak zásadně nemění složité rozdělení kompetencí mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Současná spolupráce mezi obcemi je navíc nerovnoměrná. Propojení obecních dat do interoperabilní platformy pro výměnu dat a podpora víceúčelových partnerství v oblasti služeb (Mehrzweckverbände) na funkční úrovni by mohlo zvýšit efektivitu, kvalitu služeb a úspory nákladů.
(22)Daňová skladba se nadále do značné míry opírá o příjmy z pracovní činnosti a spotřebu. V roce 2025 mělo Rakousko pátý nejvyšší poměr daní k HDP v EU a výrazné průměrné daňové zatížení práce ( 17 ). Od roku 2023 jsou daňová pásma pro daň z příjmů fyzických osob indexována podle inflace, což brání dalšímu zvyšování daňového zatížení prostřednictvím posunu do vyššího daňového pásma. Několik dlouhodobých strukturálních problémů v daňové skladbě však zůstává nevyřešeno. Lepší využívání daní, které více podporují růst a zaměstnanost, by mohlo pomoci vytvořit nezbytný rozpočtový prostor a zlepšit celkovou daňovou strukturu.
(23)Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění provádění finančních nástrojů Unie, a to i v kontextu evropského semestru, je i nadále nezbytné do procesu systematicky, smysluplně a včas zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(24)Provádění programů politiky soudržnosti, které zahrnují podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+), probíhá v Rakousku rychleji, než je průměr na úrovni EU, a to z hlediska výběru projektů i plateb. Je důležité udržet současnou dynamiku a zároveň maximalizovat dopad investic v praxi. Rakousko již v rámci svých programů politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. Některé oblasti však mohou vyžadovat další posílení při provádění, včetně oblastí týkajících se energetické účinnosti a integrovaného územního a městského rozvoje. Je nezbytné zajistit, aby nové investice, které Rakousko určilo ve svém přezkumu politiky soudržnosti v polovině období, zejména ty, které souvisejí s pěti prioritami uvedenými v nařízení o přezkumu v polovině období ( 18 ), byly rychle a účinně využity.
(25)Rakousko čelí několika výzvám souvisejícím s udržitelností veřejných financí, trhem práce a rozvojem dovedností, dynamikou a konkurenceschopností podniků, přetrvávající závislostí na fosilních palivech a vysokými cenami energie.
(26)Navzdory krokům ke zjednodušení zakládání podniků a rozšíření nabídky nástrojů financování brání rozšiřování inovativních podniků nedostatek rizikového financování. Místní trhy s rizikovým a růstovým kapitálem zůstávají ve srovnání s předními zeměmi EU nedostatečně rozvinuté, zatímco financování startupů kleslo v roce 2025 o 56 % na nejnižší úroveň od roku 2019. Mezery ve financování rizikového kapitálu, které v současnosti prohlubují překážky bránící institucionálním investorům investovat do dlouhodobých kapitálových nástrojů, by mohly být zmírněny plánovanými reformami zákonů upravujících penzijní fondy a pojišťovny. Posílení pilíře doplňkového penzijního pojištění by mohlo přispět také k prohloubení rakouského akciového trhu a k mobilizaci dodatečného kapitálu pro inovativní společnosti.
(27)Navzdory vysoké úrovni investic do výzkumu a vývoje (mezi třemi nejlepšími členskými státy EU) zůstává jejich promítnutí do produktů uplatnitelných na trhu a přelomových inovací omezené. Evropský srovnávací přehled inovací z roku 2025 ukazuje, že Rakousko je relativně slabé v zavádění produktových inovací malými a středními podniky. Vláda v rámci průmyslové strategie do roku 2035 oznámila opatření na zlepšení kapacit v oblasti výzkumu a vývoje a přijala třetí Pakt pro výzkum, technologie a inovace na období 2027–2029 s celkovým objemem finančních prostředků ve výši přibližně 5,5 miliardy EUR. Důkladné provádění těchto opatření, včetně důkladné koordinace pravomocí mezi ministerstvy a monitorování zaměřeného na dopad, je nutné k zajištění toho, aby vysoké výdaje Rakouska na výzkum a vývoj vedly k výsledkům uplatnitelných na trhu v oblasti inovací srovnatelným s předními členskými státy.
(28)Další výzvou pro růst a produktivitu zůstává opožděné zavádění pokročilých digitálních technologií ve firmách. Pokrok v digitalizaci rakouské ekonomiky je stále nerovnoměrný. Malé a střední podniky vykazují úroveň základní digitální intenzity, která je mírně nad průměrem EU, a zavádění umělé inteligence mezi podniky má silnou dynamiku. Nicméně využívání dalších pokročilých digitálních technologií, zejména cloud computingu a datové analýzy, je v podnicích stále pod průměrem EU. K řešení tohoto nedostatku jsou stále zapotřebí cílená opatření, včetně finančních pobídek, silnější podpory zavádění cloudových a datových řešení v podnicích a investic do digitálních dovedností.
(29)Podnikatelské prostředí v Rakousku nese administrativní a regulační zátěž, která zpomaluje povolovací řízení a vyžaduje, aby podniky vynakládaly značné prostředky na administrativní úkony. Pokroku bylo dosaženo umožněním plně digitálního procesu registrace podniků, nicméně je třeba přijmout další významná opatření. Navrhovaná reforma obchodního zákoníku má potenciál urychlit vydávání povolení k podnikání a snížit administrativní zátěž, ale její úplné provedení vyžaduje účinnou spolupráci na místní, zemské a spolkové úrovni.
(30)Rakouské spotřebitele negativně ovlivňuje nedostatečná konkurence v některých odvětvích, což přispívá k vyšším cenám. Důležitými faktory jsou omezení územní nabídky a překážky vstupu na trh. Regulační omezení pro některé profese a poskytovatele služeb, například v oblasti stavebnictví, dále omezuje hospodářskou soutěž a vytváří překážky, např. pro přeshraniční poskytování služeb.
(31)Problémy s dostupností bydlení se objevily v důsledku rostoucích nákladů na výstavbu a klesající nabídky nového bydlení, což znevýhodňuje nové zájemce o bydlení. Revize složitých technických norem známých jako „zavedená obchodní praxe“ s cílem omezit požadavky, které nejsou nezbytně nutné pro bezpečnost nebo energetickou účinnost, by mohla otevřít cestu k inteligentnímu zjednodušení, které sníží náklady.
(32)Rakousko přijalo v roce 2025 několik opatření k řešení vysokých cen energií. Kromě krátkodobých opatření zaměřených na snížení cen energie pro energeticky náročný průmysl a snížení poplatku za elektřinu pro rok 2026 byl přijat zákon o trhu s elektřinou. Tento nový zákon představuje důležitý posun v regulačním rámci rakouského trhu s elektřinou a pomůže zvýšit flexibilitu energie a umožní uzavírat smlouvy o nákupu elektřiny. Pro dosažení trvale udržitelných a strukturálně nižších cen je však nezbytné úplné a včasné provedení zákona o trhu s elektřinou. Závislost země na zemním plynu při výrobě elektřiny v kombinaci s omezenou flexibilitou nefosilních zdrojů a kapacitou propojení navíc nadále zvyšuje ceny energie, které jsou výrazně vyšší než průměr EU. Přestože tato závislost na zemním plynu přetrvává, Rakousko přijalo opatření ke zvýšení energetické bezpečnosti diverzifikací zdrojů dodávek plynu.
(33)Rakousko pokračuje ve své cestě za čistou energií, fosilní paliva v roce 2024 však stále tvořila více než polovinu jeho skladby zdrojů energie. Aby Rakousko splnilo své cíle pro rok 2030, bude muset zrychlit tempo rozšiřování kapacity obnovitelných zdrojů a infrastruktury, zejména v oblasti větrné energie, kde v roce 2025 přibylo pouze 0,2 GW nové kapacity. Obnovitelné zdroje se v roce 2025 podílely na výrobě elektřiny 83,9 %, přičemž vysoký podíl připadal na vodní energii. Vzhledem k sezónní proměnlivosti vodní a fotovoltaické energie je větrná energie, která v roce 2024 představovala 11,8 % výroby z obnovitelných zdrojů, nákladově efektivním doplňkem, který snižuje potřebu dovozu elektřiny, zejména v zimě. Zkrácení doby pro vydání povolení a vymezení dostatečných zrychlených oblastí, zejména pro větrnou energii, bude mít zásadní význam pro dosažení cílů stanovených v zákoně o rozšíření obnovitelných zdrojů energie a ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Urychlení modernizace a rozšíření elektrizační soustavy, včetně přeshraniční, a zvýšení skladování zůstávají klíčové pro přechod na čistou energii. To vyžaduje větší investice i rychlost, včetně povolování, aby bylo možné do systému integrovat další výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
(34)Současné tempo dekarbonizace je stále nedostatečné k tomu, aby Rakousko splnilo své klimatické cíle pro rok 2030 a cíl klimatické neutrality pro rok 2040. V roce 2024 klesly emise skleníkových plynů o 3 %, což je výrazně pomalejší tempo než v roce 2023, přičemž předběžné odhady naznačují v roce 2025 nárůst emisí. Emise z průmyslu v poslední době klesly, přesto je toto odvětví stále energeticky náročné a vykazuje vysokou emisní náročnost. Měla by být dále rozvíjena opatření na podporu dekarbonizace průmyslu a rozvoje čisté průmyslové infrastruktury, včetně jejího fyzického rozšíření a regulačních rámců, se zaměřením na regiony s vysokou intenzitou emisí. Emise z dopravy v roce 2024 klesly, především díky nižší nákladní dopravě, pokrok v politice však zůstává omezený. Důležité bude postupné ukončení dotací na fosilní paliva a urychlení elektrifikace dopravy, včetně nákladní silniční dopravy. Další snižování emisí bude záviset také na zvyšování energetické účinnosti v průmyslu, dopravě a budovách, a to i prostřednictvím regulačních reforem nájemních a majetkových předpisů, které usnadní renovaci budov.
(35)Trh práce čelí výzvám, jak uspokojit poptávku po pracovní síle v kontextu demografického stárnutí a relativně vysokého zdanění práce a sociálních příspěvků, které patří k nejvyšším v EU. Zaměstnanost se nadále postupně zvyšovala, zejména díky zvýšení zákonného věku odchodu do důchodu u žen. Průměrný počet obvykle odpracovaných hodin týdně zůstal nízký a činil 35,8 hodin (oproti 37,3 hodinám na úrovni EU). Míra aktivity a zaměstnanosti žen v roce 2025 činila 75,1 % a 74,2 % (oproti 82,7 % a 81 % u mužů). Související rozdíly mezi pohlavími byly vysoké, 7,6 a 6,9 procentního bodu. Rakousko má také jeden z největších rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů na částečný úvazek v EU, který v roce 2025 dosáhne 37,1 procentního bodu, přičemž téměř polovina žen (49,6 %) pracuje na částečný úvazek. Vysoké daňové zatížení práce odrazuje od přechodu z částečných úvazků na plné, což přispívá k nedostatku pracovních sil a omezuje hospodářský potenciál. Navzdory zlepšením v oblasti rozšiřování předškolního vzdělávání a péče zůstávají přístup, pokrytí a dostupnost v jednotlivých spolkových státech nerovnoměrné. Hlavními příčinami jsou roztříštěnost systému správy, financování a nedostatek zaměstnanců. Povinný rámec kvality s jasnými standardy kvality by mohl pomoci řešit nerovnoměrnou kvalitu na místní úrovni.
(36)Vzhledem k zásadní úloze lidského kapitálu při zvyšování konkurenceschopnosti a strategické autonomie Unie doporučila Rada v roce 2026 členským státům, aby urychleně přijaly opatření k řešení strukturálních problémů souvisejících s lidským kapitálem v oblasti dovedností a vzdělávání, které brání konkurenceschopnosti. Doporučení Rakousku z roku 2026 mohou přispět k provádění doporučení Rady o lidském kapitálu v Unii.
(37)Nedostatek pracovních sil se začal snižovat, ale stále zůstává na poměrně vysoké úrovni. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a regionální nesoulad nadále brání náboru kvalifikovaných řemeslníků na pracovní místa vyžadující střední úroveň kvalifikace. Vysoká míra volných pracovních míst v některých regionech kontrastuje s relativně vysokou nezaměstnaností v jiných. Mezi překážky regionální mobility pracovních sil patří rozdíly v cenách nájmů, dostupnosti sociálního bydlení a rozdíly v dostupnosti předškolního vzdělávání a péče o děti do tří let. Systém odborného vzdělávání a přípravy, přestože je dobře rozvinutý, čelí rostoucím výzvám. V roce 2025 nemohlo najít místo přibližně 24 500 začínajících učňů, přičemž malé a střední podniky (MSP) se potýkaly s většími problémy. Otázkou je také kvalita odborné přípravy, včetně používání digitálních nástrojů.
(38)Výsledky v oblasti zaměstnanosti zůstávají ve srovnání s průměrem EU slabé, pokud jde o starší osoby, pracovníky s nízkou kvalifikací a osoby z přistěhovaleckého prostředí. Nedávné reformy zaměřené na zvýšení zaměstnanosti zahrnují podporu opětovného zaměstnávání starších dlouhodobě nezaměstnaných, zpřísnění přístupu k předčasnému důchodu, zavedení částečného důchodu a oznámení daňových pobídek pro práci po dosažení zákonného věku odchodu do důchodu. Politiky integrace na trhu práce pro osoby z přistěhovaleckého prostředí a uchazeče o zaměstnání s nízkou kvalifikací jsou však stále nedostatečné. Posílení úsilí o prohlubování dovedností a změna kvalifikace spolu s posílením koordinace budoucí „strategie celoživotního učení 2040“ mezi spolkovými zeměmi a spolkovou úrovní by mohlo dále zlepšit základní dovednosti a zvýšit integraci obou skupin na trhu práce.
(39)Sociální situace v Rakousku se v roce 2025 zhoršila a vzrostl podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Nízké příjmy rostly pomaleji než průměrné příjmy a dopad sociálních transferů na snižování chudoby byl méně účinný. Děti byly postiženy neúměrně, neboť více než každé čtvrté dítě bylo ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což představuje nárůst o 4,4 procentního bodu oproti roku 2024 a překonání průměru EU. Míra ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením se zvýšila také u osob s nízkou kvalifikací a u osob narozených mimo EU. Navzdory nedávným reformám je i nadále třeba zlepšit dostupnost a přiměřenost kurzů profesní přípravy pro osoby z přistěhovaleckého prostředí a osoby s nízkou kvalifikací. Zaměstnatelnost by zlepšil zejména dostatečný počet kurzů německého jazyka. Kromě toho má mnoho pracovníků ze zemí mimo EU nadměrnou kvalifikaci (41,2 % v roce 2024) ve srovnání s Rakušany (24,3 %) a ostatními občany EU (34,6 %), protože Rakousko v současné době nemá standardizovaný vnitrostátní systém uznávání zahraničních kvalifikací. Rychlejší a jednotnější uznávání kvalifikací by mohlo mobilizovat nedostatečně využitý potenciál na trhu práce, podpořit integraci migrantů a přispět ke snížení jejich ohrožení chudobou.
(40)Rakousko se i nadále potýká s problémy při zvyšování úrovně základních dovedností. Přibližně jeden ze čtyř studentů nemá základní dovednosti a tento podíl je výrazně vyšší mezi studenty ze znevýhodněného a přistěhovaleckého prostředí. Rakousko se vzdaluje od cíle Evropského prostoru vzdělávání, jímž je snížit podíl žáků s nedostatečnými výsledky na méně než 15 % do roku 2030, a vykazuje přitom značné socioekonomické a regionální rozdíly. Předčasné ukončování školní docházky narůstá, zejména u znevýhodněných žáků narozených v tuzemsku a u žáků z přistěhovaleckého prostředí. Údaje mezinárodního šetření OECD o vyučování a učení za rok 2024 ukazují velmi nízkou míru inkluze ve školách (8,1 %, průměr EU: 50,2). Výsledky vzdělávání jsou v jednotlivých spolkových zemích stále nerovnoměrné a přetrvávající nedostatek učitelů a zaměstnanců omezuje možnosti zlepšování výsledků vzdělávání. Udržení mladých lidí ve všeobecném vzdělávání pomocí systematických systémů sledování, cílené podpory kombinující základní dovednosti, jazykové vzdělávání, řešení nedostatku učitelů a pracovníků a podpora inkluzivního vzdělávání učitelů a flexibilních drah druhé šance by mohlo zlepšit integraci, zaměstnatelnost a sociální soudržnost.
(41)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2026 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny z roku 2026, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Rakouska pomáhá doporučení č. 1 realizovat první, druhé, třetí a páté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 2 pomáhá realizovat čtvrté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 3 pomáhá realizovat sedmé, deváté a jedenácté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 4 pomáhá realizovat sedmé doporučení týkající se eurozóny a doporučení č. 5 pomáhá realizovat páté doporučení týkající se eurozóny.
DOPORUČUJE Rakousku v období 2026–2027:
1.Nadále dodržovat maximální tempa růstu čistých výdajů doporučená Radou dne 8. července 2025 s cílem odstranit nadměrný schodek a současně využít flexibilitu poskytnutou národní únikovou doložkou pro vyšší výdaje na obranu. Posílit výdaje na obranu a připravenost a zároveň zajistit efektivitu výdajů a postupně upravit rozpočet tak, aby udržel strukturálně vyšší výdaje na obranu. Zajistit, aby veškerá opatření přijatá ke zmírnění dopadů zvýšení cen energií byla dočasná, zaměřená na ochranu zranitelných domácností nebo na řešení potřeb energeticky náročných podniků, zachovávala pobídky k úsporám energie a jejich fiskální náklady byly současně slučitelné se závazky podle fiskálního rámce EU. Provést soubor reforem a investic, které jsou základem prodlouženého období korekce, jak doporučila Rada dne 8. července 2025. Přijmout rozhodná opatření k zajištění udržitelnosti veřejných financí, a to i prostřednictvím zlepšení fiskální udržitelnosti zdravotnictví, dlouhodobé péče a důchodového systému, mimo jiné zefektivněním nemocniční infrastruktury, zlepšením nákladové efektivnosti zdravotní a dlouhodobé péče, posílením digitalizace a prevence nemocí za účelem kontroly výdajů a výrazným zvýšením skutečného věku odchodu do důchodu. Zjednodušit a racionalizovat fiskální vztahy a povinnosti na různých úrovních veřejné správy a zajistit jednoznačné sladění odpovědnosti v oblasti financování a výdajů. Zlepšit daňovou skladbu fiskálně neutrálním způsobem s cílem snížit vysoké daňové zatížení práce.
2.Zajistit kontinuitu reforem a investic prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Udržet tempo provádění programů politiky soudržnosti a případně vycházet z přerozdělení prostředků na strategické priority a flexibilitu v rámci přezkumu rámce politiky soudržnosti v polovině období.
3.Podporovat dynamiku podnikání a zakládání a růst mladých podniků, mimo jiné zajištěním lepšího přístupu k rizikovému a růstovému kapitálu a usnadněním kapitálových investic ze strany institucionálních investorů a posílením systémů doplňkového penzijního připojištění. Zlepšit promítnutí vysokých investic do výzkumu a vývoje do řešení uplatnitelných na trhu a zvýšit využívání pokročilých digitálních technologií ve firmách. Zjednodušit právní předpisy a snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, mimo jiné zrychlením povolovacích řízení. Řešit regulační překážky v odvětví služeb a posílit hospodářskou soutěž s cílem snížit ceny. Řešit vysoké náklady na výstavbu.
4.Provádět zákon o elektřině, zlepšit flexibilitu energetického systému a podporovat dohody o nákupu elektřiny. Zlepšit energetickou účinnost a snížit celkovou závislost na fosilních palivech a urychlit zavádění energie z obnovitelných zdrojů a potřebné infrastruktury, zejména zjednodušením povolovacích postupů a zavedením zvláštních oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie. Dále snižovat emise, zejména v odvětví dopravy a urychlením dekarbonizace průmyslu, zejména v regionech s vysokou intenzitou emisí.
5.Vytvořit pobídky ke zvýšení celkového počtu odpracovaných hodin a účasti žen na trhu práce na plný úvazek, včetně zlepšení kvality a dostupnosti služeb péče o děti. Řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků a vyřešit regionální nesoulad, mimo jiné zlepšením výsledků na trhu práce pro starší pracovníky a osoby z přistěhovaleckého prostředí prostřednictvím uznávání jejich kvalifikace. Zvyšovat úroveň základních dovedností již od raného věku.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně