EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2026
COM(2026) 213 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Kypru
{SWD(2026) 213 final}
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.6.2026
COM(2026) 213 final
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Kypru
{SWD(2026) 213 final}
Doporučení pro
DOPORUČENÍ RADY
k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice Kypru
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97( 1 ), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nařízení (EU) 2024/1263 stanoví cíle rámce správy ekonomických záležitostí, jehož účelem je podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance, udržitelný a inkluzivní růst a odolnost prostřednictvím reforem a investic a předcházet nadměrným schodkům veřejných financí. Nařízení rovněž stanoví, že Rada a Komise vykonávají mnohostranný dohled v rámci evropského semestru v souladu s cíli a požadavky stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU). Evropský semestr sestává zejména z definování doporučení pro jednotlivé země a z dohledu nad jejich prováděním.
(2)Dne 16. července 2025 Komise přijala návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509( 2 ). Cílem návrhu je zvýšit účinnost financování Unie omezením roztříštěnosti finanční architektury a podpořit členské státy při koordinaci hospodářské politiky v souladu s článkem 175 Smlouvy o fungování EU.
(3)Dne 25. listopadu 2025 Komise přijala stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Kypru na rok 2026. Téhož dne přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování 2026, ve které není Kypr uveden mezi členskými státy, u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum. Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny ( 3 ), doporučení pro doporučení Rady o lidském kapitálu v Evropské unii a návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2026, která analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv. Rada přijala doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny dne 21. dubna 2026 a společnou zprávu o zaměstnanosti a doporučení o lidském kapitálu dne 9. března 2026.
(4)Dne 29. ledna 2025 Komise zveřejnila Kompas konkurenceschopnosti, strategický rámec, jehož cílem je posílit globální konkurenceschopnost Unie v příštích pěti letech. Za klíčové pilíře udržitelného hospodářského růstu označuje tři transformační požadavky týkající se inovací, dekarbonizace a konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Evropský semestr je sladěn s Kompasem konkurenceschopnosti, čímž je zajištěno, aby hospodářské politiky členských států byly v souladu se strategickými cíli Komise a při správě ekonomických záležitostí byl uplatňován jednotný přístup, který podporuje udržitelný růst, inovace a odolnost v celé Unii.
(5)Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik i v roce 2026 probíhá souběžně s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost, které je nyní ve své závěrečné fázi ( 4 ). Plány pro oživení a odolnost spolu s financováním politiky soudržnosti měly zásadní význam pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru, neboť tyto plány musely účinně řešit všechny problémy zjištěné v kontextu evropského semestru – nebo jejich významnou část – uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země vydaných v posledních cyklech, přičemž programy financované z evropské politiky soudržnosti musely zohlednit doporučení pro jednotlivé země. S blížícím se koncem platnosti Nástroje pro oživení a odolnost je i nadále nezbytné udržet reformy a investice podporované a prováděné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, zejména ty, které přispívají k řešení problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země.
(6)Dne 3. června 2026 Komise zveřejnila zprávu o Kypru pro rok 2026. Posoudila pokrok, který Kypr učinil při plnění příslušných doporučení, a zhodnotila, jak Kypr provádí plán pro oživení a odolnost. Na základě této analýzy identifikovala nejnaléhavější výzvy, kterým Kypr čelí. Posoudila rovněž pokrok Kypru při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů Unie v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
(7)Dne 21. ledna 2025 přijala Rada po posouzení a na doporučení Komise doporučení, kterým schválila národní střednědobý fiskálně-strukturální plán Kypru( 5 ). Plán se vztahuje na období 2025 až 2028 a zahrnuje fiskální korekci rozloženou do čtyř let. Rada doporučila následující maximální tempa růstu čistých výdajů pro: 6,0 % v roce 2025, 5,0 % v roce 2026, 5,4 % v roce 2027 a 4,3 % v roce 2028, což odpovídá maximálnímu kumulativnímu tempu růstu vypočtenému s ohledem na výchozí rok 2023 ve výši 8,9 % v roce 2025, 14,3 % v roce 2026, 20,5 % v roce 2027 a 25,7 % v roce 2028.
(8)Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její důsledky představují pro Evropskou unii existenční výzvu. Komise vyzvala členské státy k tomu, aby požadovaly aktivaci národní únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu koordinovaným způsobem s cílem podpořit úsilí EU o rychlé a významné navýšení výdajů na obranu( 6 ). Tento návrh uvítala Evropská rada dne 6. března 2025. Členské státy mohou stále požádat o aktivaci národní únikové doložky kdykoli do roku 2028, pokud splňují kritéria stanovená v článku 26 nařízení (EU) 2024/1263.
(9)Dne 30. dubna 2026 předložil Kypr svou roční zprávu o pokroku 2026 ( 7 ) týkající se dodržování doporučeného maximálního tempa růstu čistých výdajů a provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy uvedené v doporučeních pro tuto zemi v rámci evropského semestru.
(10)Růst reálného HDP v roce 2025 činil 3,8 % a inflace měřená HISC dosáhla 0,8 %. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá růst reálného HDP v roce 2026 o 2,3 % a v roce 2027 o 2,7 % a inflaci měřenou HISC v roce 2026 na úrovni 3,6 % a v roce 2027 na úrovni 2,2 %.
(11)Na základě údajů poskytnutých Eurostatem( 8 ) se přebytek veřejných financí Kypru snížil ze 4,1 % HDP v roce 2024 na 3,4 % HDP v roce 2025. Prognóza Komise z jara 2026 předpokládá na základě politických opatření známých ke dni její uzávěrky přebytek ve výši 2,1 % v roce 2026 a 2,5 % HDP v roce 2027. Snížení přebytku v roce 2026 odráží především provedení všeobecné daňové reformy na začátku roku. Zvýšení přebytku v roce 2027 odráží především vyšší daňové příjmy v důsledku ukončení snižování DPH u elektřiny a základního zboží a také celkově lepší výhled růstu.
(12)Na základě odhadů Komise se předpokládá, že nastavení fiskální politiky( 9 ), které zahrnuje výdaje financované z vnitrostátních zdrojů i z prostředků EU, bude mít v roce 2025 expanzivní povahu a dosáhne 1,8 % HDP. Očekává se, že v roce 2026 bude expanzivní v rozsahu 0,4 % HDP a v roce 2027 restriktivní v rozsahu 1,2 % HDP.
(13)Na základě údajů poskytnutých Eurostatem( 10 ) se veřejný dluh Kypru snížil ze 62,7 % HDP na konci roku 2024 na 55,0 % HDP na konci roku 2025. Snížení míry zadlužení v roce 2025 odráží především primární přebytek ve výši 4,5 % HDP spolu s více než dvojnásobně rychlejším růstem nominálního HDP oproti úrokovým platbám. Na základě politických opatření známých k datu uzávěrky prognózy předpokládá prognóza Komise z jara 2026 snížení poměru dluhu k HDP na 50,4 % do konce roku 2026 a další snížení na 45,5 % do konce roku 2027. Snížení míry zadlužení v letech 2026 a 2027 odráží především primární přebytek ve výši 3,3 % HDP v roce 2026 a 3,7 % HDP v roce 2027. V obou letech se rovněž očekává, že nominální HDP poroste přibližně dvakrát rychleji než úrokové platby.
(14)Podle prognózy Komise z jara 2026 činily v roce 2025 celkové výdaje vládních institucí Kypru na obranu 1,8 % HDP a předpokládá se, že v roce 2026 budou na stejné úrovni.
(15)Unie nadále čelí riziku narušení dodávek energie a zvýšené volatility cen, což ještě zhoršuje geopolitické napětí, jež ovlivňuje globální trhy s ropou a zemním plynem. Zkušenosti z energetické krize v letech 2022–2023 ukázaly, že rozsáhlá a necílená opatření s sebou nesou velké fiskální náklady a jsou sociálně a ekonomicky neúčinná. Od vypuknutí války na Blízkém východě v únoru 2026 přijal Kypr opatření fiskální politiky, aby zmírnilo dopad vysokých cen energií na domácnosti a firmy( 11 ). Patří mezi ně necílené snížení DPH u elektřiny (do března 2027) a spotřební daně z pohonných hmot (duben až červen 2026), jakož i cílené dotace pro zemědělce (duben a květen 2026), letecké společnosti (červen až září 2026) a cestovní ruch (duben 2026). Podle prognózy Komise z jara 2026 se předpokládá, že fiskální náklady na tato opatření budou v roce 2026 činit přibližně 0,1 % HDP. Podle odhadů Komise by v případě, že by tato opatření zůstala v platnosti do konce roku 2026, jejich fiskální náklady v roce 2026 činily 0,3 % HDP.
(16)Na základě výpočtů Komise vzrostly čisté výdaje na Kypru v roce 2025 o 9,6 % a kumulativně v letech 2024 a 2025 o 11,8 %. Tempo růstu čistých výdajů v roce 2025 je vyšší než doporučené maximální tempo růstu, což odpovídá odchylce 1,3 % HDP v ročním vyjádření. Vezmou-li se v úvahu roky 2024 a 2025 dohromady, je kumulativní tempo růstu čistých výdajů rovněž vyšší než doporučené maximální tempo růstu a bude odpovídat odchylce 1,0 % HDP v kumulativním vyjádření. Současně, jak bylo uvedeno, byl stav rozpočtu za rok 2025 přebytkový a veřejný dluh byl nižší než 60 % HDP.
(17)Na základě výpočtů Komise se předpokládá, že čisté výdaje na Kypru vzrostou o 7,4 % v roce 2026 a o 20,1 % kumulativně v letech 2024, 2025 a 2026. Předpokládané tempo růstu čistých výdajů v roce 2026 je vyšší než doporučené maximální tempo růstu, což odpovídá odchylce 0,9 % HDP v ročním vyjádření. Při zohlednění celého období let 2024, 2025 a 2026 je předpokládané kumulativní tempo růstu čistých výdajů rovněž vyšší než doporučené maximální tempo růstu a bude odpovídat odchylce 1,8 % HDP v kumulativním vyjádření. Současně, jak bylo uvedeno, se předpokládá, že stav rozpočtu za rok 2026 bude přebytkový a veřejný dluh je nižší než 60 % HDP a předpokládá se, že se bude dále snižovat.
(18)Aby byla zajištěna široká podpora pro úspěšné provádění nástrojů financování Unie, jakož i v kontextu evropského semestru, je i nadále nezbytné do procesu systematicky, smysluplně a včas zapojovat místní a regionální orgány, sociální partnery, občanskou společnost a další příslušné zúčastněné strany.
(19)Kypr dosahuje s ohledem na provádění programů politiky soudržnosti, které zahrnují podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Fondu soudržnosti (FS), nadprůměrného tempa na úrovni EU, a to jak z hlediska výběru projektů, tak z hlediska plateb. Je důležité udržet současnou dynamiku a zároveň maximalizovat reálný dopad investic. Kypr již v rámci svých programů politiky soudržnosti přijímá opatření na podporu konkurenceschopnosti a růstu. Některé oblasti však mohou vyžadovat další posílení provádění, včetně oblastí týkajících se nakládání s odpady a veřejné městské dopravy. Je nezbytné zajistit, aby byly rychle a účinně využity nové investice, které Kypr určil ve svém přezkumu fondů politiky soudržnosti v polovině období, zejména ty, které souvisejí s pěti prioritami stanovenými v nařízení o přezkumu v polovině období( 12 ).
(20)Kyperský ekosystém výzkumu a inovací se nadále vyznačuje nízkými investicemi do výzkumu a vývoje, slabým zhodnocením znalostí a omezenými vazbami mezi výzkumem a podnikáním. Pozitivní je, že byly přijaty cílené iniciativy financování prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti a nedávno byly přijaty právní předpisy pro odštěpené společnosti. Přetrvávají však hlavní překážky, včetně neexistence komplexní dlouhodobé strategie výzkumu a inovací, které omezují účinnou komercializaci výsledků výzkumu. Rychlý rozvoj odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) představuje příležitost pro vedlejší účinky v širší ekonomice prostřednictvím silnějších vazeb s domácími podniky a výzkumnými institucemi.
(21)Přístup k nebankovnímu financování je na Kypru omezený, což ztěžuje expanzi podniků, diverzifikaci a růst produktivity. Financování podniků nadále dominují bankovní úvěry, zatímco kapitálové trhy jsou nedostatečně rozvinuté a úroveň tržního financování je jedna z nejnižších v Unii. Ačkoli byly v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zahájeny některé iniciativy, jako je Kyperský kapitálový fond, na podporu alternativního financování, rozsah mobilizovaných finančních prostředků je stále omezený. V důsledku toho má mnoho podniků, zejména mladých a inovativních, potíže s přístupem k odpovídajícímu financování. Úroveň finanční gramotnosti je ve srovnání s průměrem EU stále nízká, což omezuje schopnost a motivaci domácností zapojovat se do diverzifikovaných investičních strategií. Druhý pilíř důchodového systému je zároveň stále nedostatečně rozvinutý a značně roztříštěný, což omezuje jeho úlohu jak v poskytování penzí, tak v nabídce dlouhodobého kapitálu. Posílení zaměstnaneckého penzijního pojištění a zlepšení účasti domácností na kapitálových trzích by mohlo podpořit dostupnost dlouhodobého financování a přispět k účinnějšímu rozdělování úspor.
(22)Kypr čelí několika výzvám souvisejícím s regulačním a správním rámcem. Některé kroky již byly zahájeny, ale překážky pro investice přetrvávají. Projekty v oblasti infrastruktury se nadále potýkají se zpožděním v důsledku zdlouhavých postupů při získávání pozemků a zadávání veřejných zakázek, omezené správní kapacity a problémů s koordinací. Přestože byla přijata opatření ke snížení administrativní zátěže a zlepšení služeb pro investory, je třeba vyvinout další úsilí ke zvýšení účinnosti, zefektivnění postupů a snížení roztříštěnosti předpisů.
(23)Kypr má prostor pro zlepšení správy a řízení státních podniků. Tyto podniky hrají ústřední roli v klíčových odvětvích hospodářství, zejména v odvětvích, která se vyznačují přirozenými monopoly (např. elektroenergetika, telekomunikace, vodohospodářství, nakládání s odpadními vodami a infrastruktura). Jejich správa a řízení však stále nedosahuje mezinárodních standardů, přičemž přetrvávají nedostatky v oblasti odpovědnosti, transparentnosti, postupů jmenování správních rad a chybí jasná politika vlastnictví. Účinné provádění nedávno přijatého akčního plánu pro správu a řízení státních podniků by mohlo pomoci tyto problémy řešit a zlepšit výkonnost státních podniků, podpořit jejich modernizaci a zvýšit jejich přínos ke strategickým cílům politiky, včetně zelené a digitální transformace.
(24)Kypr se potýká s problémy souvisejícími s účinností jeho justičního systému, který se vyznačuje dlouhou dobou řešení případů, nízkou úrovní digitalizace a zpožděními při výkonu soudních rozhodnutí. Provádění nedávno přijaté reformy, jejímž cílem je urychlit řešení některých případů zřízením admiralitních a obchodních soudů, se opožďuje a žádný z těchto soudů dosud nefunguje. Pokrok v digitalizaci soudních řízení, včetně komplexního systému správy případů a technologií k pořizování digitálních zvukových záznamů, je stále omezený, přičemž přetrvávají překážky v oblasti prosazování, což zhoršuje právní jistotu a investiční podmínky.
(25)Kypr sice dosáhl pokroku při prosazování transformace energetiky, přetrvávají však značné problémy. Kypr je i nadále výrazně závislý na fosilních palivech, přičemž v roce 2024 ropa a ropné produkty představovaly 85,2 % jeho hrubé spotřeby energie. Kypr má navíc jednu z největších závislostí v EU na dovozu energie (87,7 % hrubé dostupné energie v roce 2024). Úsilí o diverzifikaci dodávek energie prostřednictvím začlenění zemního plynu do energetického mixu je bráněno přetrvávajícími administrativními průtahy při výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) ve Vasilikosu. Stejně tak se zastavilo úsilí o rozvoj energetických propojení se sousedními zeměmi. V projektu Great Sea Interconnector, jehož cílem je ukončit energetickou izolaci Kypru, stále dochází ke zpožděním. Obnovitelné zdroje energie mají vzhledem k vysoké vnější závislosti zásadní význam nejen pro dekarbonizaci kyperského hospodářství, ale také pro zvýšení energetické bezpečnosti a odolnosti vůči vnějším energetickým otřesům.
(26)Kypr zvýšil svou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, ačkoli je zapotřebí dalšího úsilí k rozšíření kapacity sítě a zařízení pro skladování energie s cílem usnadnit širší využívání energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2025 výrazně vzrostl instalovaný výkon solární a větrné energie, čímž se podíl obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů elektrické energie zvýšil na 27,4 %. Přestože byla zavedena opatření k usnadnění a digitalizaci povolovacích postupů, připojení nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů k síti stále naráží na značná zpoždění. Kypr nemá žádné funkční systémy skladování elektřiny z nefosilních zdrojů. Některé projekty jsou sice plánovány v rámci plánu rozvoje přenosové soustavy, ale jejich provádění zůstává v rané fázi. Pokračuje zavádění programů renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti s podporou Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti, které je doplněno regulačními opatřeními zaměřenými na posílení soukromého financování energetické účinnosti. Udržitelná doprava je i nadále naléhavou výzvou, kterou ještě umocňuje plná závislost na silniční nákladní dopravě. Je třeba vyvinout další úsilí v oblasti rozvoje veřejné dopravy, rozšíření dobíjecí infrastruktury a poskytnutí finančních pobídek pro udržitelnou mobilitu.
(27)Kypr se potýká se značnými a přetrvávajícími problémy v oblasti životního prostředí. Nedostatek vody dosáhl kritické úrovně, přičemž Kypr se v ukazatelích využívání sladké vody a produktivity vody řadí mezi nejhorší země v EU. Navzdory úsilí v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a politiky soudržnosti nebyly investice do vodohospodářské infrastruktury dosud dostatečné, aby vyřešily systémové zranitelnosti související s pitnou vodou a čištěním odpadních vod. Podobně zaostává za cíli EU i výkonnost v oblasti nakládání s odpady; například produkce komunálního odpadu na obyvatele na Kypru patří k nejvyšším v EU. Několik opatření přijatých v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2021 a v rámci politiky soudržnosti se zaměřuje na snižování množství odpadu, lepší třídění odpadu a větší recyklaci, ačkoli jejich plný potenciál dosud není využit. Zlepšení správní kapacity místních a okresních orgánů má rovněž zásadní význam pro podporu plánování a koordinace investic v oblasti hospodaření s vodou a nakládání s odpady na celém Kypru.
(28)Kypr je stále zranitelný vůči různým klimatickým rizikům (například lesním požárům, povodním, suchu a erozi pobřeží), která hrozí poškozením biologické rozmanitosti, odolnosti společnosti a hospodářství země. V roce 2025 byla dokončena aktualizovaná vnitrostátní adaptační strategie na období 2025–2050, ale její přijetí na ministerské úrovni dosud probíhá, což zpožďuje zásadní opatření. Zlepšený správní systém, který je součástí vnitrostátní strategie, by navíc mohl přinést soudržnost a účinnost institucionálního rámce upravujícího přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči ní, jeho zřízení se však rovněž potýká se zpožděními. Další opatření, včetně některých opatření podporovaných politikou soudržnosti, se zaměřují na rozvoj protipovodňové infrastruktury a řízení rizik požárů a katastrof. Kyperské investice do přizpůsobení se změně klimatu však neodpovídají skutečným potřebám.
(29)Vzhledem k zásadní úloze lidského kapitálu při zvyšování konkurenceschopnosti a strategické autonomie Unie doporučila Rada v roce 2026 členským státům, aby urychleně přijaly opatření k řešení strukturálních problémů souvisejících s lidským kapitálem v oblasti dovedností a vzdělávání, které brání konkurenceschopnosti. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2026 určená Kypru mohou přispět k provádění doporučení Rady o lidském kapitálu v Unii.
(30)Kypr čelí několika výzvám souvisejícím se začleňováním žen a osob se zdravotním postižením na trhu práce, jakož i s řešením nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatku pracovních sil. Ačkoli trh práce na Kypru je i nadále silný a je podporován vysokým hospodářským růstem, přičemž míra zaměstnanosti překonala vnitrostátní cíl pro rok 2030 a nezaměstnanost dále klesá, rozsah a účinnost cílených aktivačních opatření a aktivních politik na trhu práce jsou i nadále omezené, zejména u žen a zranitelných skupin. Kapacita veřejných služeb zaměstnanosti je navíc stále omezená a prospělo by jí důslednější monitorování, hodnocení a proaktivní vztahy s veřejností, podporované modernizovanými informačními systémy.
(31)Kypr by mohl dále posílit kvalitní zaměstnanost. Navzdory nízké nezaměstnanosti a dynamickému trhu práce jsou i nadále problémem, který se neúměrně dotýká žen, pracovní podmínky, zejména dlouhá pracovní doba a relativně vysoký podíl špatně placených pracovních míst ve srovnání s průměrem EU. Dopad rodičovství na výsledky žen v oblasti zaměstnanosti ve spojení s omezeným přístupem k cenově dostupným a kvalitním pečovatelským službám omezuje kariérní postup a přispívá k rozdílům v odměňování a důchodech žen a mužů. Nedávné politické iniciativy, včetně pobídek k zaměstnávání a opatření na podporu pružných pracovních úvazků, jsou sice kroky správným směrem, ale jejich účinné provádění spolu s podporou přechodu na kvalitnější pracovní místa, lepším přístupem ke vzdělávání v odvětvích s vysokou poptávkou a rozšířením služeb péče může přispět ke zvýšení účasti žen na trhu práce a kvality pracovních míst.
(32)Kypr čelí výzvám souvisejícím s posílením odborného vzdělávání a přípravy, nízkou účastí v oborech STEM a slabými výsledky v oblasti poskytování základních dovedností. To přispívá k přetrvávajícímu nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatku pracovních sil, a to i v odvětvích, která jsou klíčová pro zelenou a digitální transformaci. Účast na předškolním vzdělávání a péči se v rámci opatření Nástroje pro oživení a odolnost zvýšila, přesto však zůstává pod cílovou hodnotou EU, což omezuje rozvoj dovedností v raném věku i účast na trhu práce, přičemž inkluzivní vzdělávání se nadále potýká se značnými problémy a mladí účastníci vzdělávání se zdravotním postižením a speciálními vzdělávacími potřebami stále čelí překážkám, které jim brání v účinné účasti na běžném vzdělávání.
(33)Kypr má prostor pro zlepšení několika svých systémů sociální ochrany. Ačkoli silný hospodářský růst přispěl k celkovému snížení chudoby, riziko chudoby u starších osob zůstává výrazně nad průměrem EU kvůli nedostatečnému příjmu z důchodu, a to zejména u osob s nízkými příjmy během jejich pracovního života. Neexistence komplexního, přiměřeně financovaného a integrovaného systému dlouhodobé péče spolu s nedostatkem personálu a omezenými službami domácí a komunitní péče k nim zároveň ztěžuje přístup a brání deinstitucionalizaci. I přes některá cílená opatření stále problémem energetická chudoba, což odráží omezené pokrytí a nedostatek systematického monitorování. Nedostatek sociálního bydlení ve spojení s vysokou mírou nedoplatků spojených s bydlením navíc nadále zatěžuje zranitelné domácnosti, a to navzdory nedávným programům podpory a plánovanému zvýšení nabídky bydlení.
(34)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada v roce 2026 doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny pro rok 2026, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Kypru pomáhá doporučení č. 1 provést první, druhé a třetí doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 2 pomáhá provést čtvrté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 3 pomáhá provést sedmé, deváté a jedenácté doporučení týkající se eurozóny, doporučení č. 4 pomáhá provádět sedmé doporučení týkající se eurozóny a doporučení č. 5 pomáhá provést páté doporučení týkající se eurozóny.
DOPORUČUJE Kypru v letech 2026 a 2027:
|
1.I při uznání přebytku veřejných financí na Kypru s ohledem na podstatnou závažnou, která byla zaznamenána do roku 2025 a kterou Komise předpokládá pro rok 2026 oproti doporučenému stropu čistých výdajů, zajistit, aby čisté výdaje dodržovaly maximální tempa růstu doporučená Radou dne 21. ledna 2025. Posílit výdaje na obranu a připravenost a zároveň zajistit účinnost výdajů a postupně upravit rozpočet tak, aby udržel strukturálně vyšší výdaje na obranu. Zajistit, aby veškerá opatření přijatá ke zmírnění dopadů zvýšení cen energií byla dočasná, zaměřená na ochranu zranitelných domácností nebo na řešení potřeb energeticky náročných podniků, zachovávala pobídky k úsporám energie a jejich fiskální náklady byly současně slučitelné se závazky podle fiskálního rámce EU. |
|
2.Zajistit kontinuitu reforem a investic prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Udržet tempo provádění programů politiky soudržnosti a případně vycházet z přerozdělení prostředků na strategické priority a flexibilitu v rámci přezkumu rámce politiky soudržnosti v polovině období. |
|
3.Posílit výzkum a inovace podporou veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje, posílením synergií mezi výzkumem a podniky a přijetím dlouhodobé strategie výzkumu a inovací s ukazateli a víceletým financováním. Usnadnit diverzifikaci ekonomiky zlepšením přístupu k alternativním spořicím produktům a nástrojům kapitálového trhu, posílením doplňkového důchodového systému a zvýšením finanční gramotnosti. Zjednodušit regulaci a snížit administrativní zátěž. Zlepšit správu a řízení státních podniků prostřednictvím jmenování členů orgánů založeného na zásluhách, politiky vlastnictví a řízení založeného na výkonnosti. Zvýšit účinnost soudního systému, mimo jiné další digitalizací pracovních postupů v soudnictví. |
|
4.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a dále diverzifikovat dodávky energie, zejména rozvojem energetických propojení se sousedními zeměmi, zvýšením financování energetické účinnosti, modernizací elektrické sítě a zařízení pro skladování energie a rozšířením udržitelné mobility a veřejné dopravy. Zlepšit hospodaření s vodou, nakládání s odpadními vodami a odpady zvýšením investic do infrastruktury, zvýšením správní kapacity místních orgánů, podporou udržitelného využívání vody a rozšířením tříděného sběru komunálních a obalových odpadů. Zlepšit institucionální rámec upravující přizpůsobování se změně klimatu. |
|
5.Řešit nedostatek pracovních sil a podporovat kvalitu pracovních míst posílením účasti zranitelných skupin na trhu práce, dalším zvyšováním kapacity a atraktivity odborného vzdělávání a přípravy, podporou vzdělávání dospělých, zvyšováním kapacity veřejných služeb zaměstnanosti a posilováním aktivních politik trhu práce. Dále zvyšovat účast na předškolním vzdělávání a péči, zlepšovat základní dovednosti a zvyšovat zapojení studentů do přírodovědných, technologických, inženýrských a matematických oborů (STEM). Rozšířit dostupnost a pokrytí služeb dlouhodobé péče, rozšířit způsobilost a snížit vysoké doplatky. Zlepšit sociální ochranu zranitelných skupin poskytováním cílené podpory domácnostem trpícím energetickou chudobou, zajištěním přiměřených minimálních důchodů a zvýšením dostupnosti cenově dostupného a sociálního bydlení. |
V Bruselu dne
Za Radu
předseda