EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.5.2026
COM(2026) 197 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Posilování odolnosti v oblasti celosvětového zdraví v kontextu geopolitických změn
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.5.2026
COM(2026) 197 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Posilování odolnosti v oblasti celosvětového zdraví v kontextu geopolitických změn
Úvod
Za poslední čtvrtstoletí se ve většině zemí výrazně zlepšily výsledky zdravotní péče. Střední délka života se celosvětově prodloužila o více než pět let; míra dětské úmrtnosti se snížila na polovinu a mateřská úmrtnost klesla mezi lety 2000 a 2023 přibližně o 40 % ( 1 ). Tento pokrok byl umožněn hospodářským růstem, inovacemi a udržitelným financováním celosvětového zdravotnictví. Je to výsledek politického vedení, práce na konsolidaci vnitrostátních strategií a institucí v oblasti zdraví a vzniku vlivných a účinných světových zdravotnických institucí. Pokrok byl značný, ale v posledních letech se zpomalil a stále nestačí k dosažení globálních cílů ( 2 ) a přetrvávají genderové nerovnosti v oblasti zdraví.
Zdraví je stále více využíváno jako nástroj k prosazování geopolitických a geoekonomických zájmů. Správa v oblasti celosvětového zdraví se odklání od mnohostranné spolupráce a humanitárních zásad a přechází k někdy otevřeně transakčním bilaterálním přístupům. To představuje výzvu pro poskytování globálních veřejných statků v oblasti zdraví, což je potřeba, která přesahuje hranice jednotlivých států a vyžaduje dialog, koordinaci a předvídatelné financování na celosvětové úrovni. Zdraví má stále větší strategický význam pro průmyslovou a bezpečnostní politiku. Společnosti se také potýkají s nárůstem dezinformací, zavádějících informací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování týkajících se zdraví, které jsou v rozporu s vědeckými důkazy, narušují důvěru veřejnosti ve vědu a podkopávají opatření v oblasti veřejného zdraví založená na důkazech.
Současně je financování v oblasti celosvětového zdraví roztříštěné a v reálných hodnotách prudce klesá. Rozvojová pomoc v oblasti zdraví se v letech 2024–2025 snížila o 21 %, z přibližně 45,8 miliardy EUR na 36,1 miliardy EUR, přičemž do roku 2030 se předpokládá další pokles ( 3 ). Tato situace odhaluje nedostatky v systémech zdravotní péče na celém světě, zejména v zemích s nízkými příjmy a v nestabilních oblastech ( 4 ). Dlouhodobé výzvy k vytvoření účinnější struktury v oblasti zdraví na vnitrostátní, regionální a celosvětové úrovni nabývají na síle. To zahrnuje model, který posiluje postavení komunit, zvyšuje schopnost postarat se o sebe, posiluje vlastní odpovědnost jednotlivých zemí a podporuje větší finanční a politickou odpovědnost (svrchovanost v oblasti zdraví), přičemž zároveň podporuje účinnou mnohostrannou spolupráci a humanitární pomoc.
Z hlediska veřejného zdraví se celosvětově zvyšuje četnost a intenzita ohnisek nákazy. Tento trend je způsoben měnícími se epidemiologickými vzorci, změnou klimatu, zhoršováním životního prostředí, ztrátou biologické rozmanitosti, znečištěním, antimikrobiální rezistencí, nedostatkem potravin nebo nedostatečným přístupem k čisté vodě, sanitačním zařízením a k čisté a cenově dostupné energii. Vzhledem k tomu, že zdravotní hrozby překračují hranice, nedostatky v systémech zdravotní péče v jedné části světa zvyšují rizika pro blahobyt a životy lidí v EU a na celém světě, zejména u nejzranitelnějších skupin. Rizikem je také narušení základních zdravotnických služeb, které jsou rozhodující pro prevenci odvratitelné úmrtnosti a nemocnosti. To vše v konečném důsledku podkopává udržitelný rozvoj, prosperitu dnešních společností a blahobyt našich budoucích generací.
Je proto zásadní překlenout vznikající mezery v odolnosti v oblasti celosvětového zdraví ( 5 ). EU je i nadále odhodlána přispívat ke stabilitě a společnému úsilí v oblasti celosvětového zdraví.
Toto sdělení představuje vizi EU, jak spolupracovat se zeměmi na celém světě při řešení výše uvedených výzev společně s členskými státy EU, mnohostrannými institucemi, občanskou společností a partnery. Stanovuje osvědčená řešení z unijního modelu poskytování zdravotní péče a zároveň zachovává silnou mnohostrannou angažovanost. Koordinované úsilí EU s velkým dopadem za podpory delegací EU a dalších partnerů, jako jsou evropské finanční instituce a národní rozvojové agentury, bude i nadále přispívat k plnění priorit partnerských zemí týkajících se zdraví v oblastech společného zájmu a v plném souladu s mezinárodními pravidly, humanitárními zásadami, duševním vlastnictvím a zásadou dobrovolného převodu technologií za vzájemně dohodnutých podmínek a zároveň bude napomáhat poskytování globálních veřejných statků v oblasti zdraví. Partnerství jsou ze své podstaty vzájemná a přinášejí příležitosti ke společnému učení se ze zkušeností partnerů, výměně poznatků z výzkumu, k přijetí inovativních přístupů a k posílení odolnosti v oblasti celosvětového zdraví a vlastní odolnosti EU v oblasti zdraví. Tato partnerství rovněž přispívají k posílení strategické autonomie, konkurenceschopnosti a hospodářské bezpečnosti EU v souladu s několika klíčovými politikami, jako je Kompas konkurenceschopnosti pro EU ( 6 ). Těží z posílené průmyslové základny v EU a poskytují příležitosti pro soukromý sektor EU, přičemž podporují partnery při rozvoji odolných, udržitelných a inkluzivních systémů zdravotní péče. Živý, konkurenceschopný a inovativní zdravotnický průmysl EU je základním pilířem odolnosti v oblasti zdraví v rámci EU i celosvětově.
Toto sdělení vychází z řady zavedených politik a iniciativ. Cílem evropské zdravotní unie je lépe chránit zdraví občanů EU, předcházet budoucím zdravotním krizím a zvládat je a zlepšit odolnost systémů zdravotní péče v EU. EU zavedla komplexní rámec pro boj s infekčními nemocemi, které mohou způsobit epidemie a pandemie, a s dalšími zdravotními hrozbami. Jako jeho doplněk posiluje Strategie unie připravenosti ( 7 ) schopnost EU předvídat přeshraniční zdravotní hrozby, předcházet jim, odhalovat je a reagovat na ně, čímž podporuje koordinovanější a odolnější přístup k připravenosti na krize. Strategie EU v oblasti celosvětového zdraví ( 8 ) stanoví komplexní vizi úlohy EU v oblasti celosvětového zdraví, která se opírá o všeobecnou zdravotní péči, spravedlnost, posilování systémů zdravotní péče a celosvětovou zdravotní bezpečnost a která prosazuje přístup „jedno zdraví“, který uznává vnitřní souvislost mezi zdravím lidí, zdravím zvířat a zdravou a odolnou přírodou. Tento rámec doplňuje strategie Global Gateway, která je strategickou vnější investiční politikou EU. Umožňuje praktické naplnění této vize tím, že mobilizuje vysoce kvalitní a udržitelné investice do oblasti zdraví v partnerských zemích. EU se rovněž aktivně podílí na vyjednávání protipandemické dohody.
Iniciativa předkládá pět klíčových prioritních oblastí a devět stěžejních iniciativ, které směřují úsilí EU na oblasti, v nichž může přinést největší přidanou hodnotu, přičemž vše má začít v období 2026–2027 ( 9 ).
1.Přispět k účinnější a méně roztříštěné celosvětové zdravotní struktuře
Iniciativy v oblasti celosvětového zdraví zahájené na přelomu tisíciletí měly zásadní význam v boji proti HIV/AIDS, tuberkulóze, malárii a dalším přenosným nemocem. Nicméně struktura, která přinesla minulé úspěchy, nyní vyžaduje zásadní reformu, aby zůstala účinná a vyhovovala svému účelu. Současná celosvětová zdravotní struktura se vyznačuje nedostatky a roztříštěností, včetně odklonu od základních mandátů, překrývání a nedostatečné koordinace mezi subjekty v oblasti zdraví, a to jak mezi regiony, tak i v rámci nich. Roztříštěnost způsobená soustředěním na jednotlivé nemoci navíc někdy brání snahám o posílení a integraci vnitrostátních systémů zdravotní péče.
Pro ochranu zdraví všech lidí na celém světě je nezbytná celosvětová spolupráce. Je naléhavě nutné využít impulsu pro reformu ke zvýšení účinnosti a postupnému přechodu k cíli svrchovanosti země v oblasti zdraví. Komise bude plně podporovat proces, nad kterým dohlíží WHO, a aktivně se jej účastnit ( 10 ) s cílem usnadnit sbližování přístupů při transformaci celosvětové zdravotní struktury.
Komise bude podporovat globální zdravotní strukturu, která posiluje vlastní odpovědnost dotyčné země a napomáhá partnerským zemím v jejich úsilí o dosažení svrchovanosti v oblasti zdraví. Komise bude podporovat reformy, které upřednostňují nejohroženější a nejpostiženější skupiny obyvatel, a směřovat zdroje do oblastí, kde bude dopad největší. Reformy musí zajistit, aby celosvětová zdravotní struktura dodržovala společně dohodnuté humanitární standardy, a měly by systematicky řešit překážky v oblasti zdraví spojené s genderem.
|
Přístup EU k celosvětovému zdraví založený na hodnotách Úsilí EU v oblasti celosvětového zdraví se řídí základními hodnotami rovnosti, nediskriminace a práva všech lidí na uplatňování jejich lidských práv a základních svobod. Náš přístup založený na lidských právech zajišťuje rovný přístup ke zdravotnickým službám pro všechny – včetně mladých lidí, starších lidí, dívek a žen, osob se zdravotním postižením a osob LGBTIQ+. Chrání osoby ve znevýhodněných a zranitelných situacích, například tím, že jim zajišťuje přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům ( 11 ) a k duševnímu zdraví a psychosociální podpoře. |
V rychle se vyvíjejícím geopolitickém kontextu je EU i nadále spolehlivým a předvídatelným partnerem. Reforma musí podporovat multilateralismus, přičemž v jejím centru musí stát WHO zaměřená na své stěžejní mandáty v oblasti normotvorby, stanovování standardů, celosvětové zdravotní bezpečnosti, koordinace a svolávání, a zároveň podle potřeby posilovat úlohu regionálních institucí.
Všechny subjekty musí pracovat koordinovaně. Jejich cílem musí být odstranění duplicit a zvýšení transparentnosti a odpovědnosti s cílem podpořit efektivnější a méně roztříštěnou celosvětovou zdravotní strukturu, která bude účinná, spravedlivá a udržitelná. Silná a dobře koordinovaná účast EU a jejích členských států ve správních radách hlavních iniciativ v oblasti celosvětového zdraví, jmenovitě Globálního fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii, Světové aliance pro vakcíny a imunizaci (Gavi) a pandemického fondu, je nezbytná k zajištění toho, aby se tyto iniciativy vzájemně doplňovaly a plně hrály svoji úlohu při pomoci zemím přejít k plné svrchovanosti v oblasti zdraví. Iniciativy zaměřené na konkrétní onemocnění, zejména Globální fond a Gavi, by měly i nadále hrát zásadní úlohu při rozšiřování rovného přístupu ke kvalitním a cenově dostupným produktům a přispívat k diverzifikaci dodavatelských řetězců. Dodavatelské řetězce by měly pomoci utvářet poptávku způsobem, který podpoří odolnost v oblasti celosvětového zdraví a zároveň zajistí spravedlivé, předvídatelné a udržitelné tržní podmínky, a to i pro evropské a rozvíjející se výrobce. Zároveň je nezbytné, aby Pandemický fond nadále plnil svou úlohu při řešení klíčových nedostatků v oblasti prevence pandemií, připravenosti a reakce na ně.
ØStěžejní iniciativa č. 1. Zlepšit koordinaci v rámci EU v oblasti celosvětového zdraví
V návaznosti na přístup Tým Evropa ( 12 ) a s cílem zvětšit dopad úsilí EU a jejích členských států v oblasti celosvětového zdraví Komise dále posílí koordinaci s členskými státy EU a mezi nimi, a to před doplňováním zdrojů mezinárodních iniciativ a klíčovými milníky financování. Bude dále zdokonalovat mapování investic a opatření EU a členských států v oblasti celosvětového zdraví a pravidelně a komplexně je aktualizovat s cílem zlepšit soudržnost, transparentnost a odpovědnost a usnadnit synergie a doplňkovost mezi dárci.
2.Podporovat odolné systémy zdravotní péče řízené jednotlivými zeměmi
Systémy zdravotní péče vedené jednotlivými zeměmi, které poskytují dostupné a kvalitní základní služby a chrání zdraví lidí, jsou páteří globální odolnosti v oblasti zdraví. Zajištění kontinuity integrovaných služeb primární zdravotní péče – včetně služeb v oblasti zdraví matek a kojenců a sexuálního a reprodukčního zdraví – je zásadní pro prevenci zbytečné nemocnosti a úmrtnosti a pro udržení odolných systémů během krizí a šoků. To vyžaduje primární zdravotní péči a systémy zdravotní péče zohledňující genderové hledisko a schopné řešit klíčové výzvy v oblasti veřejného zdraví, jako jsou nemoci, jimž lze předcházet očkováním, podvýživa, sexuálně přenosné infekce, duševní zdraví a nepřenosné nemoci. Digitalizace a inovace jsou klíčovým faktorem pro dosažení svrchovanosti v oblasti zdraví, neboť zemím umožňují zlepšit spravedlivý přístup ke zdravotní péči a poskytovat účinnější, interoperabilní, škálovatelné a nákladově efektivní zdravotnické služby, posilovat postavení pacientů, mimo jiné prostřednictvím datových systémů, telemedicíny a nástrojů s podporou umělé inteligence, pokud jsou bezpečné a důvěryhodné. Politiky v oblasti zdraví musí zohledňovat základní příčiny špatného zdravotního stavu, jako je chudoba a sociální nerovnosti, a environmentální příčiny, a to prostřednictvím integrovaného přístupu „jedno zdraví“.
Posilování systémů zdravotní péče je obzvláště důležité v nestabilních situacích a ve vyspělejších systémech, když čelí masivním zdravotním krizím, jako jsou rozsáhlé epidemie nebo pandemie. Zvláštní pozornost si zaslouží zranitelné skupiny obyvatelstva a humanitární kontext. Kapacitu již tak omezených vnitrostátních systémů zdravotní péče v mnoha nestabilních zemích postižených konflikty a krizemi po celém světě snížily globální vysídlování a nedostatek potravin, změna klimatu a extrémní přírodní nebezpečí, nedostatek čisté a cenově dostupné energie, násilí a konflikty, sociální nerovnosti a opakující se epidemie. To má za následek sníženou dostupnost základních primárních zdravotních služeb a omezený pokrok směrem k všeobecné zdravotní péči.
Svrchovanost v oblasti zdraví vyžaduje dostatečné a efektivní domácí financování zdravotnictví. Doplatky jsou hlavním zdrojem financování ve 30 zemích s nízkými příjmy ( 13 ), což uvrhuje miliony lidí do chudoby. Navíc vnější pomoc představuje v některých ekonomikách odhadem 30–45 % celkových výdajů na zdravotnictví ( 14 ). Závislost na vnějším financování v dlouhodobém horizontu hrozí oslabením vlastní odpovědnosti jednotlivých zemí a jejich schopnosti zajistit výsledky zdravotní péče. Zejména v současném kontextu klesající oficiální rozvojové pomoci by měl účinnější a efektivnější přístup k nestabilitě zahrnovat koordinovanou spolupráci mezi humanitární pomocí, rozvojovou pomocí a vnitrostátními kapacitami. Pro zlepšení výsledků zdravotní péče a zajištění dlouhodobě udržitelného financování zdravotnictví jsou nezbytné spolehlivé řízení veřejných financí, hospodářské politiky podporující dlouhodobý růst a odolné domácí instituce. Změnu mohou koneckonců prosadit pouze samotné země, a to prostřednictvím odpovědnosti, důstojné péče, dostupnosti a vlastní odpovědnosti dotyčné země, doplněných o mezinárodní podporu na globální a regionální úrovni, mimo jiné ze strany G7 a G20.
Zkušenosti EU s odolností systémů zdravotní péče
EU může čerpat ze zkušeností svých členských států s budováním inkluzivních a odolných systémů zdravotní péče. Systémy zdravotní péče členských států EU se různí. Potýkají se s odlišnými výzvami a odlišnou úrovní zdrojů. Všechny však sdílejí silný závazek k všeobecné zdravotní péči, k poskytování služeb primární zdravotní péče i pokročilejších zdravotnických služeb. Spoléhají také na dynamický výzkum a inovace, regulační jistotu, spolupráci mezi zeměmi a silný zdravotnický průmysl a podnikový sektor.
Kromě toho má EU jedinečnou schopnost působit jako pokročilý regionální integrační rámec. EU přijala modely pro prevenci hlavních nepřenosných nemocí, ale také vzácných, málo rozšířených a komplexních onemocnění ( 15 ) a boje proti nim.
EU navrhla a vytvořila silné regulační rámce s cílem zlepšit přístup k farmaceutickým a zdravotnickým prostředkům, posílit bezpečnost dodávek a řešit výzvy v oblasti veřejného zdraví, jako je antimikrobiální rezistence, zejména prostřednictvím iniciativ, jako je Farmaceutická strategie pro Evropu ( 16 ), navrhovaný akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích ( 17 ) a doporučení Rady o zintenzivnění opatření EU pro boj s antimikrobiální rezistencí v rámci přístupu „jedno zdraví“ ( 18 ), které podporuje obezřetné používání antimikrobiálních látek prostřednictvím konkrétních cílů: snížit spotřebu antimikrobiálních látek, posílit národní akční plány, zlepšit dohled a zvýšit informovanost.
Evropský prostor pro zdravotní data využije potenciál digitalizace, umožní pacientům lépe kontrolovat a sdílet jejich zdravotní data a zlepší poskytování zdravotní péče. Umožňuje bezpečné a důvěryhodné opakované použití zdravotních dat pro výzkum, inovace a tvorbu politik. Rámce EU kladou důraz na otevřenost, etické používání a sdílené standardy, čímž zajišťují, aby digitální transformace přinášela všem zúčastněným stranám spravedlivý a rovnocenný prospěch.
Kromě toho se ukazuje, že odolné systémy sociální ochrany mají zásadní význam pro zmírnění socioekonomických dopadů otřesů.
Kolektivní podpora systémů zdravotní péče směrem k účinnějšímu, odolnějšímu a dostupnějšímu modelu ve všech jejich základních stavebních prvcích ( 19 ) je hlavní prioritou Strategie EU v oblasti celosvětového zdraví a zůstane základem úsilí EU v oblasti celosvětového zdraví.
Celkově lze říci, že EU se svými členskými státy a evropskými finančními institucemi patří v rámci přístupu Tým Evropa k předním dárcům v oblasti celosvětového zdraví. Například EU a její členské státy jsou společně největším přispěvatelem do rozpočtu WHO ( 20 ).
V letech 2021–2025 se Komise zavázala poskytnout na celosvětovou rozvojovou pomoc v oblasti celosvětového zdraví přibližně 6 miliard EUR. Přibližně polovina příspěvků byla určena regionálním institucím a zemím, zatímco druhá polovina směřovala na celosvětovou úroveň ( 21 ). Tento příspěvek je doplněn dalšími finančními toky EU, které podporují cíle v oblasti celosvětového zdraví v rámci výzkumných, inovačních a investičních nástrojů.
Na regionální úrovni Komise posílila partnerství s klíčovými regionálními institucemi, jako jsou Africká střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, Africká agentura pro léčivé přípravky, Panamerická zdravotnická organizace a Karibská agentura pro veřejné zdraví, čímž podpořila vzájemné sdílení odborných znalostí a informací v oblasti posilování systémů zdravotní péče. Komise zintenzivní tuto spolupráci v oblastech společného zájmu, přičemž uznává klíčovou úlohu, kterou tyto regionální instituce hrají při podpoře zemí, a podle potřeby bude stavět na odborných znalostech agentur EU, jako je Evropská agentura pro léčivé přípravky, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin, aniž by tím byl dotčen výkon jejich mandátu v EU.
Zvláštní pozornost bude věnována Ukrajině a sousedním zemím EU, přičemž se bude vycházet z rozsáhlé práce vykonané na podporu přípravy partnerských zemí na přistoupení. Společné úsilí, pokračující investice a reformy jsou nezbytné pro splnění norem EU v oblasti veřejného zdraví a ochranu občanů EU ve větší Unii. Komise proto podporuje kandidátské země na jejich cestě k přistoupení poskytováním odborných znalostí a technické pomoci, aby zajistila sladění s acquis EU v oblasti veřejného zdraví a jeho účinné provádění na všech frontách. Komise například prostřednictvím WHO podporuje obnovu a transformaci systému zdravotní péče na Ukrajině. To mimo jiné důležité prvky zahrnuje zřízení vnitrostátních orgánů, laboratoří, databází, zajištění potřebného personálu a komplexní školení. Evropská unie poskytuje finanční prostředky na další konkrétní podporu v oblastech zdravotní bezpečnosti, zvládání přenosných nemocí, řešení antimikrobiální rezistence a také na školení odborníků z úřadů. Kromě toho účast v pracovních skupinách Evropské agentury pro léčivé přípravky a sítích Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí v postavení pozorovatelů v rámci procesu postupné integrace buduje kapacitu v oblasti zdraví a posiluje technické znalosti. Kandidátským zemím může být rovněž umožněn přístup do systému včasného varování a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, jakmile budou splňovat pravidla EU pro ochranu údajů, aby bylo zajištěno, že od prvního dne rozšíření budou zavedeny vysoké standardy kvality a bezpečnosti v oblasti zdraví.
Prostřednictvím svěřeneckého fondu pro antimikrobiální rezistenci sdružujícího více partnerů podporuje EU spolu s několika členskými státy země s nízkými a středními příjmy při provádění národních akčních plánů boje proti antimikrobiální rezistenci a posilování dohledu nad ní v rámci přístupu „jedno zdraví“.
V rámci strategie Global Gateway, investičního centra Global Gateway a zavádění inovativních finančních nástrojů, jako jsou záruky (např. Urychlení lidského rozvoje) a kombinované financování, bude Komise usilovat o podporu vzájemně přínosných investic evropského soukromého sektoru do celosvětového zdraví.
ØStěžejní iniciativa č. 2. Podporovat přechod partnerských zemí ke svrchovanosti v oblasti zdraví poskytováním udržitelného financování a sdílením odborných znalostí
Na základě stávající podpory EU bude Komise spolupracovat s partnerskými zeměmi na urychlení jejich přechodu ke svrchovanosti v oblasti zdravotní péče a dosažení všeobecné zdravotní péče, přičemž bude řešit rozdíly v přístupu k péči, její dostupnosti a kvalitě, a to s hlavním důrazem na primární zdravotní péči a v souladu s přístupem „jedno zdraví“. Kromě přístupů zaměřených na jednotlivé nemoci navrhne Komise integrovanou nabídku, která může zahrnovat: a) podporu při vytváření odolných politik a komplexních strategií v oblasti zdraví, b) lepší mobilizaci domácích zdrojů a řízení veřejného financování s cílem uvolnit fiskální prostor pro politiky v oblasti zdraví a sociální ochrany, c) inovativní finanční nástroje, které reagují na potřeby veřejného sektoru, přičemž zároveň podporují využívání příslušných řešení soukromého sektoru EU na základě dobrovolných a vzájemně dohodnutých podmínek, včetně digitálního zdraví, a to v rámci strategie Global Gateway. Hlavní úlohu při provádění budou hrát delegace EU, které zajistí koordinaci s členskými státy EU, soulad s prioritami jednotlivých zemí a efektivní koordinované plnění.
Bude podporována spolupráce mezi agenturami EU a regionálními agenturami, a to v příslušných případech a při respektování mandátů agentur EU v rámci EU, se sousedními zeměmi a mezi sítěmi EU a institucemi veřejného zdravotnictví v partnerských zemích a regionech s cílem sdílet rozsáhlé zkušenosti EU s řešením výzev v oblasti veřejného zdraví. EU bude věnovat zvláštní pozornost Ukrajině a partnerům v sousedních zemích a bude usilovat o nová partnerství s podobně smýšlejícími regiony.
3.Posílit prevenci, připravenost a reakci, pokud jde o celosvětové zdravotní hrozby a krize
Svět čelí velkým celosvětovým zdravotním hrozbám a šíření infekčních onemocnění, přičemž hlavním zdrojem obav zůstává chřipka a respirační onemocnění. Vzhledem k současným geopolitickým změnám jsou celosvětové zdravotnické sítě stále více omezovány nedostatky v základních systémech klinického a epidemiologického dozoru, nedostatečnými laboratorními a léčebnými kapacitami a nedostatky v dostupnosti lékařských protiopatření a připravenosti pracovníků ve zdravotnictví na mimořádné situace. To vyžaduje integrované úsilí na celosvětové, regionální i vnitrostátní úrovni, které bude napojeno na účinné celosvětové sítě a bude je podporovat a pomůže odstranit nedostatky v odborných znalostech, zdrojích a sdílení informací. V této souvislosti by měla být věnována náležitá pozornost zemím a regionálním organizacím, které sousedí s nejvzdálenějšími regiony EU.
Současně lze dále rozvíjet a využívat moderní technologie, jako je sekvenování nebo zpravodajské systémy s podporou umělé inteligence, které zaplní mezery a zajistí dohled v reálném čase a rychlejší identifikaci hrozeb a reakci. Kromě toho by měly být posíleny kapacity dohledu nad odpadními vodami a životním prostředím, protože jsou schopny odhalit signály patogenů dříve než systémy podávání klinických zpráv.
Při reakci na propuknutí nákazy je rozhodují rychlost ( 22 ). Systémy včasného varování a reakce musí zahrnovat důvěryhodné místní sítě. Epidemie onemocnění mpox v roce 2024 na africkém kontinentu ukázala, jak může koordinovaná akce urychlit vývoj, schválení a uplatnění lékařských odborných znalostí a protiopatření. Odhalila však také mezery v odhalování hrozeb, které je třeba odstranit, chceme-li zabránit budoucím epidemiím. Slibnou cestu vpřed nabízejí patogen agnostické platformy začleněné do systémů rutinního dohledu. Vybudováním pohotovostní připravenosti v rámci každodenní infrastruktury mohou být země lépe připraveny rychle reagovat na další hrozbu.
Data z dohledu, včetně dat o patogenech, by měly být rychle přenášeny do celosvětově dostupných systémů, což by umožnilo rychlý vývoj lékařských protiopatření v duchu globální odpovědnosti a solidarity a na základě mnohostranných a mezinárodních úspěchů. Zásadní úlohu v tomto ohledu hrají WHO a Pandemický fond.
Odolnost v oblasti celosvětového zdraví vyžaduje zdravotnické služby, které jsou schopné předcházet otřesům, připravovat se na ně a reagovat na ně a zároveň si zachovat schopnost poskytovat základní zdravotní péči obyvatelstvu. To vyžaduje trvalé investice do prevence, připravenosti a kapacit pro reakci, zejména v zemích s nižšími a středními příjmy, které jsou často nejvíce ohroženy celosvětovými zdravotními hrozbami, jako jsou pandemie.
Účinná reakce na pandemii závisí také na dostupnosti lékařských protiopatření a přístupu k nim, a to i pro nejohroženější skupiny obyvatelstva, včetně skupin, které čelí překážkám spojeným s pohlavím. Na mezinárodní úrovni podpořila EU partnerství v oblasti lékařských protiopatření s Africkými středisky pro kontrolu a prevenci nemocí, Panamerickou zdravotnickou organizací, Kanadou, Japonskem a Korejskou republikou. Do budoucna bude Komise usilovat o posílení spolupráce v oblasti lékařských protiopatření s dalšími příslušnými regionálními subjekty, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie.
|
Rámec EU pro zdravotní bezpečnost Rámec EU pro zdravotní bezpečnost, který byl posílen po krizi COVID-19, je pevným základem pro naši spolupráci s partnery a naším příspěvkem ke celosvětové zdravotní bezpečnosti. Vychází z posílených předpisů týkajících se prevence vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, připravenosti a reakce na ně ( 23 ). Podle tohoto nařízení popisuje plán prevence, připravenosti a reakce Unie ( 24 ) v případě zdravotních krizí účinné mechanismy správy a koordinace v rámci EU, jejích agentur, subjektů a členských států, jakož i s mezinárodními organizacemi, jako je WHO a další mezinárodní partneři, které jsou zásadní pro zajištění účinné připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby. Nařízení EU o mimořádných zdravotních událostech ( 25 ) navíc vytváří nouzový rámec pro zajištění lékařských protiopatření relevantních pro krizové situace v případě stavu ohrožení veřejného zdraví na úrovni Unie. Kromě toho nový rámec předpokládá větší úlohu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropské agentury pro léčivé přípravky. V roce 2021 byl zřízen specializovaný Úřad Komise pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví se zaměřením na lékařská protiopatření. Pokud jde o tento konkrétní aspekt, Strategie pro lékařská protiopatření ( 26 ) stanoví, že Komise bude i nadále spolupracovat s mezinárodními partnery, čímž posílí synergie a sladění mezi iniciativami EU a celosvětovými iniciativami za účelem rozvoje lékařských protiopatření. Tento rámec rovněž umožňuje větší mezinárodní spolupráci v oblasti zpravodajství o zdravotních hrozbách, čímž zajišťuje, že se data dostanou do celosvětových systémů dohledu. Silně se opírá o schopnost členských států EU, sousedních zemí a zemí EHP přispívat na regionální i celosvětové úrovni. Nařízení (EU) 2022/2371 se týká zemí EHP a ty jej plně provádějí. Kromě toho byla podepsána dohoda o zdravotní bezpečnosti se Švýcarskem. Probíhají jednání se státy ESVO EHP o mezinárodní dohodě o přidružení Islandu, Lichtenštejnska a Norska k mimořádným zdravotnickým opatřením Unie, pokud jde o lékařská protiopatření, s cílem dále posílit odolnost v oblasti celosvětového zdraví. V rámci Mechanismu civilní ochrany Unie Komise usnadňuje rychlou koordinaci vzájemné pomoci při nasazení lékařských týmů, vybavení a pomoci při mimořádných událostech, když země čelí vážnému ohrožení zdraví. Tento mechanismus doplňuje systém rescEU, který poskytuje centrálně spravovanou evropskou zásobu kritických kapacit (jako jsou zásoby lékařského vybavení, polní nemocnice a prostředky pro zdravotní evakuaci) pro poskytnutí rychlé podpory v případě, že jsou vnitrostátní zdroje přetíženy. Komise rovněž reaguje na naléhavé humanitární situace mobilizací finančních prostředků nebo poskytováním život zachraňujících lékařských potřeb, logistiky a pomoci a odborných znalostí prostřednictvím kapacity pro evropskou humanitární reakci (ReliefEU). |
ØStěžejní iniciativa č. 3. Posílení globálních sítí pro lepší odhalování, připravenost a reakci
Komise bude napomáhat rychlejšímu odhalování epidemických a pandemických hrozeb posílením celosvětového dohledu a laboratorních sítí. Další zdroje zpravodajství o epidemiích ( 27 ), mimo jiné prostřednictvím dohledu nad životním prostředím, přinese zejména spolupráce s WHO a dalšími globálními a regionálními partnery. Kromě toho Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí zintenzivní školení odborníků v oblasti dohledu a laboratorní práce, a to i prostřednictvím spolupráce s referenčními laboratořemi EU. V neposlední řadě bude Komise podporovat lepší dohled a laboratorní infrastruktury v zemích s nízkými příjmy a prioritních zemích se středními příjmy prostřednictvím Pandemického fondu a specializovaných podpůrných akcí s WHO nebo jinými příslušnými globálními a regionálními partnery, přičemž se vyhne zdvojování a paralelním sítím.
Komise rozšíří spolupráci Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí s národními a regionálními středisky pro kontrolu nemocí s cílem usnadnit tok informací o patogenech a se Světovou sítí včasného varování a reakce na mimořádné události v rámci WHO s cílem podpořit rychlé mezinárodní zásahy.
V neposlední řadě Komise posílí prevenci prováděním účinnějších očkovacích kampaní a připravenost v EU a v sousedních regionech.
ØStěžejní iniciativa č. 4. Posílit kapacitu pro reakci prostřednictvím dostupnosti lékařských protiopatření
Terapeutika: Komise podpoří vytvoření globální koalice pro vývoj terapeutik (Global Therapeutics Development Coalition) a zřídí centrum EU pro terapeutika, které se bude zabývat chronicky poddimenzovaným vývojovým portfoliem terapeutik. Současně s tím Komise zmobilizuje inovační finanční nástroje na podporu vývoje nových terapeutik, zejména širokospektrálních.
Očkovací látky: s cílem naplnit ambici mít bezpečnou a účinnou očkovací látku do 100 dnů od vyhlášení pandemie pro všechny prioritní čeledi virů a neznámé patogeny (scénáře pro nemoc X ( 28 )) Komise zvýší svůj závazek vůči Koalici pro inovace v připravenosti na epidemie a zajistí pokračující investice do Evropského centra pro očkovací látky na podporu nových očkovacích látek.
Diagnostika: Komise podpoří zřízení diagnostického centra EU, které posílí vývoj nových diagnostických testů a technologií a jejich uvádění na trh, jež bude možné při vypuknutí pandemie snadno přizpůsobit a/nebo je rozšířit. Komise očekává, že využitím stávajících a nových technologií pro testování přispěje k širšímu a spravedlivějšímu přístupu k diagnostice obecně, a zejména pro zranitelné nebo menšinové skupiny obyvatel, a to ve spolupráci s dalšími stávajícími iniciativami.
ØStěžejní iniciativa č. 5. Podporovat monitor celosvětového zdraví a odolnosti
Cílem monitoru celosvětového zdraví a odolnosti je zajistit konzistentní přístup k pravidelnému sledování výdajů na celosvětové zdraví a doplnit probíhající úsilí o zkvalitnění dat o vnitrostátním financování s cílem zajistit soudržnější a efektivnější financování. Monitor bude vytvořen ve spolupráci s OECD, WHO a Světovou bankou.
Zpočátku se zaměří na připravenost, prevenci a reakci, pokud jde o pandemie, a to prostřednictvím mapování domácích výdajů partnerů a mezinárodní podpory, kterou v této oblasti dostávají, aby se zamezilo zdvojování a zvýšila se transparentnost, odpovědnost a účinnost financování celosvětové zdravotní bezpečnosti. Tam, kde to data umožní, bude monitor podporovat používání ukazatelů výdajů a výsledků členěných podle pohlaví a případně i zohledňujících gender. Postupně by měly být přidávány další oblasti výdajů na celosvětové zdraví, aby byly pokryty širší priority v oblasti celosvětového zdraví.
4.Diverzifikovat globální dodavatelské řetězce a podporovat vývoj a výrobu klíčových zdravotnických produktů v partnerských zemích na základě společných zájmů
Spolupráce s průmyslem EU je nedílnou součástí nabídky EU pro partnerství v oblasti celosvětového zdraví, přičemž investice EU podporují společné zájmy zvyšováním kapacity EU a rozšiřováním výrobní základny pro doplňkové zdravotnické produkty, což vede k diverzifikovanějším a bezpečnějším globálním dodavatelským řetězcům v oblasti zdraví. Je proto nezbytné, aby EU zachovala a dále posilovala pevnou farmaceutickou průmyslovou základnu, která podpoří strategickou autonomii a konkurenceschopnost EU a významně přispěje k celosvětové výrobní kapacitě.
Narušení globálních dodavatelských řetězců může ovlivnit strategickou autonomii EU i našich partnerských zemí. Tato narušení jsou stále častější a závažnější, což je způsobeno rostoucím počtem globálních otřesů, jako jsou pandemie a geopolitické napětí. Jejich dopad odhaluje společné zranitelnosti a vzájemné závislosti ( 29 ). Současně globální dodavatelská základna klíčových zdravotnických produktů, jako jsou očkovací látky, farmakologicky účinné látky a antibiotika, pokud je složena z omezeného počtu výrobců, míst a zeměpisných oblastí, zvyšuje zranitelnost vůči vnějším otřesům a narušením dodávek.
Diverzifikované a dobře integrované globální dodavatelské řetězce proto pomáhají budovat odolnost v oblasti zdraví vůči otřesům a geopolitické nejistotě a fungují v rámci otevřených mezinárodních obchodních a partnerských rámců založených na pravidlech, které zajišťují, že žádný region není strukturálně vyloučen z přístupu k prostředkům pro zajištění vlastní zdravotní bezpečnosti.
Stejně tak mohou společnosti z EU těžit ze snazšího přístupu na nové, rozšiřující se trhy založené na pravidlech, které podporují právní jistotu a inovace, a to prostřednictvím partnerství s místními podniky a orgány, případně podpořeného dobrovolným přenosem technologií za vzájemně dohodnutých podmínek a cílenými investicemi. To může společnostem z EU nabídnout doplňkovou cestu na trh k samotnému vývozu. Platí to zejména pro produkty určené k řešení přetrvávajících, neuspokojených nebo nedostatečně uspokojených potřeb v oblasti zdraví, včetně rakoviny, sexuálního a reprodukčního zdraví, malárie, HIV, tuberkulózy, jakož i potenciálních epidemických onemocnění, jako jsou respirační viry, mpox nebo horečky přenášené vektory.
Výrobní a inovační model EU
Regulační vyspělost podporuje rychlý přístup k lékům a očkovacím látkám se zajištěnou kvalitou, spolehlivou farmakovigilanci, povolovací postupy při mimořádných událostech a předvídatelné tržní podmínky pro udržitelnou výrobu. Pravidla pro zvýšení bezpečnosti dodávek a přístupu k léčivým přípravkům, kriticky důležitým léčivým přípravkům a zdravotnickým prostředkům ( 30 ) mohou nabídnout užitečné prvky pro odolnost partnerských systémů zdravotní péče.
EU přináší regulační jistotu a také silné farmaceutické systémy a výrobní kapacity. EU využívá odborných znalostí Evropské agentury pro léčivé přípravky, která je odpovědná za vědecké hodnocení, dohled a sledování bezpečnosti léčivých přípravků a která může sdílet odborné znalosti s kolegy v jiných regionech světa.
EU rovněž podporuje výzkum a inovace prostřednictvím řady iniciativ, včetně Partnerství evropských a rozvojových zemích při klinických hodnoceních (EDCTP) ( 31 ), které vynakládá až 910 milionů EUR z programu Horizont Evropa a využívá nejméně stejnou částku od evropských, afrických a mezinárodních partnerů na podporu klinického výzkumu s cílem urychlit vývoj nových nebo vylepšených léků, očkovacích látek, mikrobicidů a diagnostik proti novým infekčním onemocněním souvisejících s chudobou, a to se zaměřením na subsaharskou Afriku. Financuje klinické studie s účastí více zemí a aplikovaný výzkum a zároveň posiluje vnitrostátní výzkumné kapacity, etický přezkum a regulační systémy v úzkém partnerství s africkými institucemi.
V reakci na výzvu afrických představitelů zahájila EU v květnu 2021 iniciativu Týmu Evropa zaměřenou na výrobu očkovacích látek, léčivých přípravků a zdravotnických technologií a přístupu k nim v Africe, známou jako MAV+ ( 32 ). K dnešnímu dni byly v rámci iniciativy MAV+ investovány přibližně 2 miliardy EUR, zejména v Jihoafrické republice, Senegalu, Ghaně, Nigérii, Rwandě a Egyptě, a na úrovni kontinentu iniciativa spolupracuje s Africkými středisky pro kontrolu a prevenci nemocí, Africkou agenturou pro léčivé přípravky a Agenturou Africké unie pro rozvoj – Partnerství pro rozvoj Afriky, jakož i s WHO. Rámec MAV+ řeší vzájemně se doplňujícím způsobem nabídku, poptávku i příznivé prostředí ( 33 ).
Komise zintenzivní úsilí o diverzifikaci globálních dodavatelských řetězců a posílení výrobních kapacit pro klíčové zdravotnické produkty a podpoří bezpečnost dodávek v oblastech společného zájmu EU a jejích partnerských zemí a zároveň zajistí trvalou konkurenceschopnost průmyslu EU. Může jít o klíčová zranitelná místa v dodavatelských řetězcích (jako jsou specifické očkovací látky, antibiotika, aktivní farmakologicky účinné látky a další klíčové zdravotnické produkty, k nimž by měl být zlepšen přístup pro potřebné skupiny obyvatelstva, např. komodity v oblasti zdraví matek a reprodukčního zdraví), kde koncentrace výroby a omezená geografická diverzifikace nebo jiná úzká místa, jako je roztříštěná poptávka, vytvářejí systémová rizika.
ØStěžejní iniciativa č. 6. Zvýšit podporu EU pro diverzifikaci globálních dodavatelských řetězců a vývoj a výrobu klíčových zdravotnických produktů na základě společného zájmu
Komise urychlí zavádění investičních nástrojů EU, jako jsou záruky (např. Urychlení lidského rozvoje ( 34 )) nebo kombinované granty a půjčky, a bude usilovat o posílení spolupráce s finančním sektorem, dobročinnými organizacemi a soukromým sektorem na základě společných zájmů s cílem podpořit společné investice EU a místních společností v partnerských zemích.
Aby byla zajištěna účinnost a udržitelnost těchto investic, bude Komise i nadále posilovat příznivé prostředí pro průmyslový rozvoj, mimo jiné podporou výzkumu, rozvoje dovedností a pracovní síly zohledňujícího genderové hledisko, inovací a bezbariérových trhů. V příslušných případech Komise zmobilizuje svou síť akademických institucí EU a partnerství veřejného a soukromého sektoru. Bude také nadále mobilizovat Evropskou agenturu pro léčivé přípravky a síť vnitrostátních regulačních orgánů EU, aby podpořila spolupráci v oblasti regulace.
ØStěžejní iniciativa č. 7. Podporovat globální partnerství pro výměnu znalostí o lékařských protiopatřeních a pohotovostních kapacitách
V zájmu posílení poptávky chce Komise zintenzivnit spolupráci s partnerskými regiony, iniciativami v oblasti celosvětového zdraví a mezinárodními finančními institucemi na rámcích pro zadávání veřejných zakázek a zárukách předběžného nákupu, aby zajistila trvalé investice ze strany diverzifikovaných výrobců. Za tímto účelem by se mělo prozkoumat společné a souborné zadávání veřejných zakázek ( 35 ), přičemž by se posílilo partnerství založené na vzájemných přínosech. Do budoucna bude Komise rovněž usilovat o nová partnerství s podobně smýšlejícími regiony. Komise spolu s WHO posílí spolupráci s cílem dohodnout se na společných zásadách s regionálními partnery v oblasti zadávání veřejných zakázek v Africe, Latinské Americe, Asii a na Blízkém východě.
Na základě úspěchu projektu EU FAB( 36 ) se Komise podělí o své know-how v oblasti budování pohotovostních kapacit s mezinárodními partnery, kteří je pak mohou přizpůsobit svým vlastním podmínkám.
ØStěžejní iniciativa č. 8. Podporovat sítě klinického výzkumu pro komplexní klinický vývoj zdravotnických produktů
Komise má v úmyslu rozšířit svou podporu komplexního klinického výzkumu a vícestátních klinických hodnocení s důkladnými zárukami ochrany údajů ( 37 ), a to prostřednictvím specializovaných sítí založených na zkušenostech z partnerství s Afrikou zaměřeného na klinická hodnocení v rámci společného podniku EDCTP3 v oblasti celosvětového zdraví.
5.Zvýšit odolnost společnosti posílením důvěry ve vědu a potíráním dezinformací, zavádějících informací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování
Řešení společných výzev v oblasti zdraví znamená umožnit výzkumným pracovníkům a odborníkům z celého světa bezproblémovou spolupráci: zajištění toho, aby znalosti neznaly hranice, je tím, co pohání vědecký pokrok a hledání řešení některých z nejpalčivějších problémů světa, včetně oblasti veřejného zdraví. V tomto ohledu otevřené databáze demokratizovaly přístup ke znalostem, zvýšily viditelnost výzkumu, usnadnily mezioborovou spolupráci a jsou klíčem k vývoji nástrojů umělé inteligence, léčivých přípravků a lékařských technologií.
Rostoucí šíření dezinformací a zavádějících informací ohledně zdraví ( 38 ) a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování představují významné výzvy pro zdravotnický výzkum a odolnost v oblasti celosvětového zdraví, protože podkopávají důvěru v orgány veřejného zdraví, vědu a medicínu a brání lidem činit informovaná rozhodnutí. Během vážných zdravotních krizí existuje vyšší riziko dezinformací a zavádějících informací ohledně zdraví a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Škodliví aktéři, kteří během pandemie COVID-19 šířili nesprávně interpretované nebo nepravdivé informace o zdravotní péči, poskytli jasný příklad toho, jak se věda stala zbraní, což mělo vážné důsledky, jako je váhavý postoj k očkování nebo odpor veřejnosti vůči nezbytným opatřením v oblasti veřejného zdraví (např. používání roušek a omezení fyzického kontaktu). To snižuje účinnost komunikace o rizicích pro veřejné zdraví, zapojení komunity a dalších opatření. Oslabuje to také celosvětovou schopnost prevence mimořádných zdravotních událostí, přípravy a reakce na ně. Zahraniční informační manipulace a vměšování zaznamenané během pandemie rovněž zahrnovalo podporu a organizování fyzických hrozeb a zastrašování výzkumných pracovníků a odborníků zapojených do reakce. Kromě toho, že to přímo bránilo opatřením v oblasti veřejného zdraví, mělo to obecně také odrazující a polarizující účinek ( 39 ).
Boj proti zahraniční informační manipulaci a vměšování, dezinformacím a zavádějícím informacím v oblasti zdraví vyžaduje větší monitorování, rychlé zapojení komunity, proaktivní a věcné informace přizpůsobené konkrétní kultuře a kontextu. Vzhledem k rostoucímu využívání nástrojů umělé inteligence v oblasti zdraví je zásadní digitální a mediální gramotnost a dostupné digitální nástroje, které umožňují jednotlivcům kriticky posuzovat online obsah a chápat, jak je vytvářen a cílen. Aby byla zajištěna účinná komunikace v oblasti veřejného zdraví, měly by orgány spolupracovat se specialisty v oblasti zdravotnictví, místními komunitami a zúčastněnými stranami, včetně důvěryhodných zprostředkovatelů, jako jsou odborné sítě, lídři komunit a náboženské společnosti. V této souvislosti jsou delegace EU nápomocny při mobilizaci Týmu Evropa na místě a podpoře orgánů v partnerských zemích.
Současně je třeba zintenzivnit boj proti padělaným a nevyhovujícím léčivým přípravkům, a to s využitím zkušeností a odborných znalostí EU v této oblasti a také příležitostí, které nabízejí nové technologie. Řešení rizik, která tyto produkty představují, je nezbytné pro zajištění vysokých celosvětových standardů a pro řešení specifických hrozeb, jako je například růst antimikrobiální rezistence.
Přístup EU k zajištění důvěry ve vědu a boji proti dezinformacím a zavádějícím informacím ohledně zdraví a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování
Důvěra veřejnosti ve vědecký výzkum je nezbytným předpokladem pro přijetí a zavádění vědeckých a technologických inovací, které mohou zlepšit veřejné zdraví a zvýšit blahobyt jednotlivců i společnosti. EU nabízí špičkové výzkumné a vzdělávací příležitosti s pevným závazkem k akademické svobodě, rozmanitosti a inkluzi, jak zdůrazňuje iniciativa Zvolte si Evropu. Program Erasmus+ prostřednictvím svého mezinárodního rozměru v souladu s prioritami iniciativy Global Gateway buduje odolnost proti dezinformacím v partnerských zemích posilováním vzdělávacích systémů v oblasti zdraví. Výzkum v oblasti celosvětového zdraví podporovaný EU, včetně vzájemného hodnocení, splňuje nejvyšší vědecké standardy a je v souladu s novými pokyny WHO pro osvědčené postupy pro klinické studie ( 40 ).
Komise v současné době pracuje na vypracování a poskytnutí pokynů členským státům EU k prevenci dezinformací a zavádějících informací v oblasti lékařských protiopatření, jejich odhalování a reakci na ně. Akt o digitálních službách zajišťuje bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí v EU a související kodex chování v oblasti dezinformací stanoví komplexní škálu závazků a opatření k řešení fenoménu online dezinformací, a to i v oblasti veřejného zdraví. Evropské středisko pro sledování digitálních médií monitoruje šíření dezinformací a zavádějících informací a zahraniční manipulace s informacemi a vměšování v EU, včetně v oblasti zdraví. EU podporuje důležitou práci organizací ověřujících fakta (svou činnost například zahájila evropská síť ověřovatelů faktů). Opatření oznámená v rámci Evropského štítu pro demokracii přispívají k ochraně integrity informačního prostoru tím, že pomáhají budovat odolnost společnosti proti dezinformacím a zavádějícím informacím ohledně zdraví a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování.
Soubor nástrojů EU pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, který poskytuje soubor možných reakcí EU na aktivity zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, lze rovněž mobilizovat na podporu úsilí delegací EU o potírání a vyvracení manipulativních narativů, jako tomu bylo v případě epidemie mpox v roce 2024 na africkém kontinentu.
ØStěžejní iniciativa č. 9. Zajistit globální přístup ke klíčovým úložištím údajů z oblasti zdravovědy a genomických a biologických údajů a posílit mezinárodní spolupráci
Boj proti zavádějícím informacím vyžaduje také přístup ke spolehlivým vědeckým údajům. Komise zajistí otevřený přístup k úložištím a klíčovým databázím vědeckých, genomických a biologických údajů umístěným v EU, které mají zásadní význam pro výzkum a vývoj léčivých přípravků a lékařských technologií ( 41 ).
Komise bude s podporou delegací EU usilovat o posílení spolupráce s partnerskými zeměmi jak v oblasti regulace, tak v oblasti vědeckých aspektů, přičemž bude vycházet ze souboru osvědčených postupů v oblasti odpovědného výzkumu a inovací a komunikace o vědě.
Závěry
EU je i nadále neochvějně odhodlána být v rychle se vyvíjejícím geopolitickém kontextu zásadovým, spolehlivým a perspektivním partnerem v oblasti celosvětového zdraví. Na základě svých jedinečných silných stránek přináší EU osvědčený a inkluzivní model zdravotní péče založený na právech, který zajišťuje všeobecnou zdravotní péči a rovný přístup k ní v kombinaci se špičkovým výzkumem, inovacemi, regulační kapacitou a průmyslovou silou. To je umocněno jedinečnými zkušenostmi EU jako projektu regionální integrace, jejím posilováním partnerství v rámci regionů i napříč nimi a její silnou podporou multilaterálního zapojení.
Komise vyzývá ostatní orgány EU a členské státy, aby se spojily v rámci posíleného přístupu „Tým Evropa“, a podpořily tak náš cíl zvýšit jak odolnost v oblasti celosvětového zdraví, a to v partnerství se zeměmi, regiony a mnohostrannými institucemi, tak naši vlastní odolnost, konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost. Společně musíme překlenout propast mezi humanitární reakcí a dlouhodobou odolností, posílit místní a regionální systémy zdravotní péče a dosáhnout měřitelného dopadu – protože naše společná bezpečnost závisí na zdraví všech lidí. Nikdo není chráněn, dokud nejsou chráněni všichni.