EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.5.2026
COM(2026) 191 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Přezkum nařízení (EU) 2023/1115 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů za účelem jeho zjednodušení
Shrnutí
V prosinci 2025 přijaly Evropský parlament a Rada změnu nařízení (EU) 2023/1115 (dále jen „nařízení“ nebo „nařízení EUDR“). V revidovaném právním rámci pověřili spolunormotvůrci Komisi, aby provedla přezkum tohoto nařízení za účelem jeho zjednodušení a aby předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž v příslušných případech připojí legislativní návrh, a to do 30. dubna 2026.
Touto zprávou Komise plní své pověření podle čl. 34 odst. 1a nařízení. Zpráva poskytuje přehled zjednodušujících opatření zavedených od vstupu nařízení EUDR v platnost v červnu 2023 a hodnotí jejich dopad na administrativní zátěž a na celkové fungování nařízení, přičemž zvláštní pozornost věnuje mikro a malým hospodářským subjektům, jako jsou zemědělci a lesníci. Představuje také další usnadňující opatření, která jsou připojena k této zprávě, a pokrok v klíčových pracovních oblastech provádění, zejména v informačním systému, s cílem zajistit účinné uplatňování nařízení od konce roku 2026.
Jako průkopnický nástroj ke snížení příspěvku Unie ke globálnímu odlesňování a znehodnocování lesů bylo nařízení EUDR již předmětem dvou cílených legislativních revizí, a to v letech 2024 a 2025, a v těchto letech byly rovněž přijaty dva komplexní soubory opatření ( 1 ) s cílem usnadnit provádění.
Z přezkumu vyplývá, že opatření zavedená v letech 2024 a 2025 spolu se změnami z prosince 2025 a novými zjednodušujícími opatřeními připojenými k této zprávě vedou k podstatnému snížení administrativní zátěže a výraznému zjednodušení pro společnosti, které spadají do oblasti působnosti nařízení. Toto snížení je obzvláště důležité pro hospodářské subjekty, které získávají zdroje ze zemí s nízkým rizikem, mikro a malé primární hospodářské subjekty a navazující subjekty, zejména zavedením zjednodušených postupů. Níže uvedená nová opatření zahrnují navrhované změny v oblasti působnosti nařízení z hlediska produktů, vyjasnění a zjednodušení některých ustanovení, jakož i aktualizace informačního systému, které provádějí nedávné legislativní změny a zajišťují, aby byl uživatelsky co nejvstřícnější. V zájmu zachování právní jistoty a zajištění stabilního a předvídatelného právního rámce pro hospodářské subjekty a s ohledem na pokrok dosažený při snižování nákladů na dodržování předpisů nepovažuje Komise za vhodné navrhovat další změny základního právního textu.
Zpráva obsahuje řadu nových zjednodušujících opatření:
Za prvé, Komise aktualizovala pokyny a často kladené otázky, aby řešila obavy klíčových zúčastněných stran. Tyto dokumenty zejména objasňují možnost zahrnout více zásilek do jednoho prohlášení o náležité péči a vysvětlují například, jak mohou lesnická sdružení předkládat informace jménem jednotlivých vlastníků lesů. Komise rovněž poskytuje další praktické pokyny týkající se povinností navazujících hospodářských subjektů, včetně určení jejich postavení v dodavatelských řetězcích a možnosti, aby společnost byla zároveň dovozcem i výrobcem. Potvrzuje také, že jejich úloha je omezena na pasivní shromažďování a uchovávání relevantních informací. Vysvětleny jsou například otázky elektronického obchodování, alternativy geolokalizace a stanovení prahových hodnot velikosti pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty. Pokyny a často kladené otázky navíc vysvětlují, že shromažďování informací týkajících se zákonnosti by mělo být přiměřené úrovni rizika, přičemž podrobnější důkazy by měly být vyžadovány pouze u dodavatelských řetězců s vyšším rizikem. Kromě toho jsou v aktualizované infografice dodavatelského řetězce podle nařízení EUDR uvedeny uživatelsky vstřícné praktické příklady, které ilustrují různé scénáře dodavatelského řetězce. Komise bude pokyny a často kladené otázky podle potřeby i nadále aktualizovat, přičemž zohlední zpětnou vazbu od zúčastněných stran.
Za druhé, v návrhu aktu v přenesené pravomoci ( 2 ) zveřejněném pro vyjádření veřejnosti byla upřesněna oblast působnosti z hlediska produktů, aby se zajistilo soudržnější uplatňování nařízení, včetně navrhovaného doplnění vybraných navazujících produktů, jako jsou rozpustná káva a některé deriváty palmového oleje (včetně mýdla vyrobeného z palmového oleje), a také některých navrhovaných vyloučení z oblasti působnosti, jako jsou kůže, vzorky a protektorované pneumatiky.
Za třetí zpráva také popisuje další vývoj informačního systému. Ten zahrnuje aktualizace vyžadované revidovaným zněním nařízení EUDR, jako je zahrnutí zjednodušených prohlášení, a také další funkce požadované zúčastněnými stranami, včetně dobrovolného seskupování referenčních čísel prohlášení o náležité péči. Celkově tato zlepšení zajistí, že systém bude robustní a připravený podporovat bezproblémové uplatňování nařízení ode dne jeho vstupu v platnost.
Za čtvrté, zpráva představuje plánované zřízení nových nástrojů pro usnadnění obchodu, jako jsou úložiště právních předpisů zemí vyrábějících relevantní produkty spadající do oblasti nařízení EUDR a certifikace nebo jiné režimy ověřování třetí stranou, které se vztahují na komodity v oblasti působnosti nařízení EUDR, s cílem usnadnit posuzování souladu a zákonnosti.
Z kvantitativního posouzení vyplývá, že se očekává, že uvedená zjednodušující opatření společně sníží roční náklady na dodržování předpisů pro společnosti, na které se vztahují povinnosti podle nařízení EUDR, přibližně o 75 % ve srovnání s původními náklady na dodržování předpisů.
Zároveň se očekává, že nařízení přinese významné environmentální a hospodářské přínosy ( 3 ). Prvotní důkazy naznačují, že nařízení EUDR přispívá ke strukturálním změnám v globálních dodavatelských řetězcích díky synergiím veřejného a soukromého sektoru, včetně zvýšených investic do sledovatelnosti, větší transparentnosti a širšího využívání digitálních řešení, čímž podporuje udržitelnější a konkurenceschopnější výrobní postupy.
1. Úvod
1.1 Odůvodnění politiky
Evropská unie (EU) hraje vedoucí úlohu v celosvětovém úsilí o ochranu kritických ekosystémů a boj proti změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou( 4 ), Úmluvou o biologické rozmanitosti( 5 ), deklarací světových vedoucích představitelů o lesích a využívání půdy z Glasgow( 6 ) a cíli udržitelného rozvoje OSN( 7 ). Patří sem i řešení problematiky odlesňování a znehodnocování lesů, což je priorita, která byla nedávno znovu potvrzena na 30. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) v Belému, kde předsednictví konference COP30 navrhlo plán na zastavení a zvrácení odlesňování a znehodnocování lesů do roku 2030( 8 ).
Nejnovější údaje z Globálního posouzení lesních zdrojů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2025( 9 ) ukazují, že po zpomalení v období 2010–2020 se roční čistá míra úbytku zalesněné plochy na celém světě opět zvýšila a nyní přesahuje 5 milionů hektarů ročně, zatímco v období 2010–2020 to bylo 3,6 milionu hektarů ročně( 10 ).
Hlavním faktorem odlesňování je nadále rozšiřování zemědělské půdy( 11 ). EU jakožto významná světová ekonomika je producentem a významným spotřebitelem komodit spojených s úbytkem zalesněné plochy, a proto k tomuto problému přispívá( 12 ). Z tohoto důvodu EU přijala v květnu 2023 nařízení EUDR( 13 ), jehož cílem je snížit příspěvek EU ke globálnímu odlesňování a znehodnocování lesů. Řešením rozšiřování zemědělství do zalesněných ploch se nařízení snaží zachovat lesy, a tím snížit související emise skleníkových plynů a chránit ekosystémy a druhy, které jsou na nich závislé. Nařízení vstoupilo v platnost v červnu 2023 a bylo dvakrát revidováno, a to na konci roku 2024 a znovu na konci roku 2025, přičemž byla zavedena cílená zjednodušení a prodloužena doba jeho platnosti.
Oblast působnosti nařízení EUDR se vztahuje na sedm komodit – skot, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo a kaučuk. Z výzkumu( 14 ) vyplývá, že těchto sedm komodit se v letech 2015–2020 každoročně podílelo na odlesňování více než 4 milionů hektarů na celém světě, což představuje přibližně 70 % odlesňování způsobeného zemědělstvím (obrázek 1).
Obrázek 1: Celosvětové odlesňování v tisících hektarů ročně způsobené sedmi komoditami, na které se vztahuje nařízení EUDR, v letech 2015–2020 (Singh a Persson, 2026).
1.2 Nejnovější trendy a vývoj
Země po celém světě se již připravují na provádění nařízení EU o odlesňování a často jej využívají jako katalyzátor k posílení systémů sledovatelnosti a iniciativ udržitelnosti v dodavatelských řetězcích komodit a ke zlepšení monitorování a správy lesů a zemědělství. Tyto pozitivní účinky byly zdokumentovány v nedávném výzkumu( 15 ), který prokázal rostoucí synergie mezi iniciativami vládního a soukromého sektoru po celém světě. Například zpráva společnosti Forest Trends uvádí, že od února 2026 nejméně 25 producentských zemí provádí více než 60 iniciativ vedených vládami, které souvisejí s dodržováním nařízení EUDR, přičemž mnohé z nich se zabývají širšími otázkami správy, jako je držba půdy, sledovatelnost a právní jasnost nad rámec jednotlivých dodavatelských řetězců( 16 ).
Podstatnou část tohoto úsilí usnadnilo financování ze strany EU a členských států prostřednictvím technické podpory a programů ( 17 ), které posilují postavení drobných zemědělců, motivují k ochraně lesů a posilují místní schopnosti udržitelného využívání půdy a zemědělství, jakož i vytváření pracovních míst.
Zkušenosti z probíhajících programů a iniciativ ukazují tři hlavní trendy v případových studiích v Africe, Asii a Latinské Americe:
·rychlý rozvoj a neustálé zlepšování sledovatelnosti dodavatelských řetězců a geolokačních systémů,
·posílení vnitrostátních rámců pro údaje a certifikaci a
·vznik inovativních digitálních systémů.
Například digitální systém sledovatelnosti kávy zavedený v Etiopii zaznamenává dodavatelský řetězec od zemědělců až po vývoz a prostřednictvím mobilních aplikací zachycuje geoprostorová data, aby bylo možné ověřit, že káva nezpůsobuje odlesňování. Podobně Ghana zavedla ghanský systém sledovatelnosti kakaa, který mapuje tisíce zemědělských podniků a propojuje registraci zemědělců s údaji o vývozu, což umožňuje podávat zprávy o náležité péči kupujícím. Keňa rovněž využívá technologie dálkového průzkumu Země v rámci příprav na provádění nařízení EUDR( 18 ). V Pobřeží slonoviny byly v úzké spolupráci se Společným výzkumným střediskem Komise (JRC) vypracovány velmi přesné národní mapy využití půdy. Inovativní digitální platformy, jako je argentinská platforma VISEC, umožňují sledovat vývoz sóji. Brazilský inovativní vládní systém „Selo Verde“ integruje údaje o životním prostředí a registry zemědělských podniků za účelem sledování dodržování právních předpisů o lesích. Honduras již odeslal plně sledovatelnou kávu do EU pomocí otevřené digitální infrastruktury, která zahrnuje i drobné zemědělce, což ukazuje potenciál těchto systémů pro podporu dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování. Thajsko vybudovalo platformu pro sledovatelnost EUDR THAI – systém sledovatelnosti, který funguje jako jednotná centrální databáze pro vstupy týkající se odlesňování a zákonnosti, a to pro všech sedm komodit. V Malajsii byly aktualizovány vnitrostátní normy udržitelnosti pro palmový olej, kaučuk a dřevo a byly sladěny s požadavky na informace podle nařízení EUDR. Podobně Indonésie a Malajsie přizpůsobují své vnitrostátní normy udržitelnosti a vyvíjejí integrované systémy sledovatelnosti.( 19 )
EU je i nadále odhodlána provádět nařízení EUDR prostřednictvím spolupráce, transparentnosti a otevřeného dialogu se svými obchodními partnery, a to i prostřednictvím obchodních dohod, souvisejících platforem a Světové obchodní organizace. Zjednodušující opatření uvedená v této zprávě vysvětlují platná pravidla a poskytují vysvětlení pro třetí země vyvážející do EU. Komise bude pokračovat v osvětě a podporovat třetí země při řešení problémů souvisejících se zajištěním dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování.
Členské státy EU rovněž dosahují stálého pokroku při provádění nařízení EUDR, včetně přijímání vnitrostátních právních předpisů provádějících nařízení EUDR. Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují s vnitrostátními zúčastněnými stranami prostřednictvím specializovaných seminářů a informačních kampaní, jakož i přizpůsobováním a rozšiřováním své infrastruktury IT na podporu dodržování předpisů. Členské státy se s podporou Komise rovněž zaměřují na harmonizované prosazování. Například v rámci cvičení připravenosti na nařízení EUDR financovaného EU provedly členské státy ve spolupráci s vybranými společnostmi napříč odvětvími v oblasti působnosti nařízení EUDR několikaměsíční dobrovolné kontroly dodržování předpisů (běžně označované jako „zkoušky“). ( 20 ) Koncem listopadu 2025 uspořádala Komise v rámci svého programu technické pomoci a výměny informací stěžejní seminář pro více zemí o provádění a prosazování nařízení EU o odlesňování, na němž si členské státy vyměňovaly informace, osvědčené postupy a získané poznatky.
Významného pokroku bylo dosaženo také v mapování celosvětového lesního porostu a krajinného pokryvu pomocí nástrojů dálkového průzkumu. V rámci práce Komise na středisku EU pro sledování odlesňování a znehodnocování lesů vyvinulo Společné výzkumné středisko novou vrstvu dat o celosvětových lesích, která má podpořit posouzení rizik v rámci nařízení EUDR. Mapa celosvětového lesního porostu pro rok 2020 poskytuje harmonizované, celosvětově konzistentní zobrazení lesů v prostorovém rozlišení 10 m, které odpovídá definici lesa stanovené v nařízení EUDR( 21 ). Byla vytvořena integrací několika družicových datových souborů( 22 ). Mapa je průběžně aktualizována, jakmile jsou k dispozici nová data a zpětná vazba od uživatelů, čímž se zvyšuje přesnost a zobrazení lesů po celém světě. V soukromém sektoru došlo také k výraznému zvýšení vývoje nových komerčních nástrojů pro geoprostorové informace. Komise pravidelně prezentuje a usnadňuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy EU, třetími zeměmi a soukromými zúčastněnými stranami prostřednictvím mnohostranné platformy skupiny odborníků pro ochranu a obnovu světových lesů (více informací viz kapitola 2.1).
1.3 Souvislosti zjednodušujících opatření nařízení EUDR
Obě revize právního textu nařízení EUDR byly zahájeny na základě připomínek různých zúčastněných stran s cílem poskytnout všem zemím a zúčastněným stranám více času na jeho provedení a zajistit smysluplné zjednodušení.
V prosinci 2024 Evropský parlament a Rada na základě návrhu Komise odložily začátek použitelnosti o jeden rok. V prosinci 2025 přijaly dodatečnou změnu nařízení EUDR( 23 ), která vychází z druhého návrhu Komise ( 24 ), odkládá začátek použitelnosti o další rok (prosinec 2026) a zavádí některé věcné změny s cílem zjednodušit praktické provádění a snížit množství požadovaných údajů.
Do nařízení (EU) 2025/2650 Rada a Evropský parlament rovněž začlenily ustanovení (čl. 34 odst. 1a), které Komisi ukládá provést přezkum tohoto nařízení za účelem jeho zjednodušení a na základě tohoto přezkumu předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v příslušných případech k ní připojit legislativní návrh, který má být předložen do 30. dubna 2026.
Ve 14. bodě odůvodnění pozměňujícího nařízení se dále uvádí, že „v této zprávě by měla být vyhodnocena administrativní zátěž a dopad uvedeného nařízení, zejména na mikro nebo malé hospodářské subjekty. Kromě toho by Komise měla ve zprávě uvést možné způsoby řešení zjištěných problémů, mimo jiné prostřednictvím technických pokynů, zlepšení informačního systému, aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů.“
Jak bylo uvedeno výše, zpráva popisuje zjednodušující opatření zavedená v rámci nařízení EUDR od jeho vstupu v platnost v červnu 2023 a poskytuje posouzení výsledné administrativní zátěže a celkového dopadu nařízení, zejména na mikro nebo malé hospodářské subjekty. Hodnotí také, do jaké míry tato zjednodušení přispěla ke snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů a obchodníků. Kromě toho zpráva představuje další usnadňující opatření navržená Komisí v návaznosti na revizi nařízení EUDR z prosince 2025, včetně aktualizace často kladených otázek a pokynů, návrhu aktu v přenesené pravomoci týkajícího se oblasti působnosti z hlediska produktů, jakož i vývoje týkajícího se informačního systému, jehož cílem je zajistit účinné uplatňování nařízení do konce roku 2026.
V kapitole 2 zprávy jsou uvedena zjednodušující opatření, která již byla od data vstupu v platnost provedena. Kapitola 3 obsahuje zpětnou vazbu od zúčastněných stran, vstupy a důkazy, z nichž vycházejí nová zjednodušující opatření zavedená v rámci stávajícího balíčku zjednodušujících opatření. Tato opatření jsou shrnuta v kapitole 4, zatímco kapitola 5 uvádí odhadované kvantitativní dopady předchozího i nového balíčku zjednodušujících opatření.
2. Zjednodušující opatření provedená do konce roku 2025
2.1 Spolupráce se zúčastněnými stranami
Od vstupu nařízení EUDR v platnost v červnu 2023 přijala Komise řadu opatření na podporu jeho provádění, a to na základě příspěvků a důkazů získaných od zúčastněných stran a členských států.
Po celou dobu Komise shromažďovala zpětnou vazbu od zúčastněných stran prostřednictvím konzultací, seminářů, studií, dvoustranných setkání a diskusí v rámci platformy pro odborníky.
V letech 2024 a 2025 uspořádalo Generální ředitelství pro životní prostředí přibližně 700 dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami, aby získalo podněty a odpovědělo na otázky. Polovina těchto setkání se týkala zapojení subjektů soukromého sektoru, včetně podnikatelských sdružení, společností, nevládních organizací, poskytovatelů IT služeb a výzkumných institucí. Většina dalších setkání se uskutečnila se zástupci třetích zemí (vládními úředníky, podniky a podnikatelskými sdruženími, aktéry občanské společnosti atd.) v Bruselu, během setkání v partnerských zemích a online.
Důležitým zdrojem podnětů a zpětné vazby je také specializovaná mnohostranná platforma pro ochranu a obnovu světových lesů, která je skupinou odborníků Komise. Platforma poskytuje Komisi pokyny a podporu při provádění nařízení EUDR, přípravě aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a při prosazování právních předpisů, programů a politik EU týkajících se ochrany a obnovy světových lesů, včetně boje proti nezákonné těžbě dřeva. Usnadňuje také koordinaci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. Platforma má v současné době 89 členů: 62 zúčastněných stran a 27 členských států. Třetí země, mezinárodní organizace a vybrané zúčastněné strany se účastní jako pozorovatelé. Mezi zúčastněné strany patří podnikatelská sdružení, nevládní organizace a další zúčastněné strany, které zastupují všech sedm komodit, na něž se nařízení EUDR vztahuje. V budoucnu Komise zveřejní výzvu k výběru nových členů mnohostranné platformy s ohledem na revidované nařízení EUDR a pozměněnou oblast působnosti z hlediska produktů.
V průběhu let 2024 a 2025 se uskutečnilo čtrnáct takových zasedání platformy. Zasedání obvykle zahrnovala jak valnou hromadu, tak zasedání pouze pro členské státy, na němž vystoupila Komise a zúčastněné strany, přičemž zúčastněné strany měly vyhrazený čas na kladení otázek a upozornění na případné obavy. Obvykle se valné hromady účastní přibližně 150 účastníků. V zájmu posílení odvětvového zastoupení byl v roce 2025 udělen status pozorovatele dalším dvanácti sdružením a nevládním organizacím.
Kromě platformy se Komise aktivně podílí na činnosti neformální pracovní skupiny pro prosazování nařízení EUDR, neformální skupiny odborníků, kterou organizují a které předsedají členské státy s cílem projednat politické otázky a harmonizovat prosazování.
Zpětná vazba poskytnutá během všech těchto výměn podpořila práci Komise na usnadnění provádění, harmonizovaného uplatňování a prosazování nařízení, jak je uvedeno níže.
Komise bude i nadále zajišťovat strukturovanou, smysluplnou a inkluzivní spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podpořit účinné, soudržné a včasné provádění nařízení.
2.2 Opatření týkající se informačního systému
Nařízení pověřuje Komisi zřízením a správou informačního systému podle článku 33 nařízení EUDR. Informační systém je nezbytný k tomu, aby hospodářské subjekty mohly dodržovat nařízení EUDR a aby jej příslušné orgány mohly prosazovat. Zajištění provozuschopnosti informačního systému je proto zásadní, protože musí být schopen zpracovávat všechny transakce v oblasti informačních technologií, které iniciují hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti nařízení.
Po výměně se zúčastněnými stranami a členskými státy přijala Komise v prosinci 2024 prováděcí akt o informačním systému( 25 ), který stanoví pravidla jeho fungování. Informační systém, který byl zpřístupněn pro registraci dne 6. listopadu 2024 a spuštěn dne 4. prosince 2024, umožňuje hospodářským subjektům a jejich zplnomocněným zástupcům předkládat prohlášení o náležité péči. Ve stejný den byl spuštěn i souběžný školicí server, který poskytl zúčastněným stranám možnost seznámit se s prvky systému.
Od té doby Komise podpořila zúčastněné strany prostřednictvím příslušné vysvětlující dokumentace o používání systému, včetně uživatelských příruček a školicích videí dostupných na zvláštních internetových stránkách Europa( 26 ). Online vzdělávání se od zahájení v říjnu 2024 zúčastnilo více než 33 000 zúčastněných stran během 85 vzdělávacích kurzů.
Na žádost odvětví a členských států bylo vyvinuto rozhraní pro programování aplikací (API), které bylo zveřejněno ve druhém čtvrtletí roku 2024. Toto rozhraní bylo navrženo tak, aby společnostem umožnilo připojit své interní systémy přímo k platformě EU prostřednictvím spojení mezi stroji, což hospodářským subjektům umožní hromadně předkládat a spravovat prohlášení o náležité péči namísto ručního zadávání informací prostřednictvím webových stránek (grafické uživatelské rozhraní). Další funkce zavedené v systému zjednodušují předkládání údajů zúčastněnými stranami, jako je opakované použití stávajícího datového obsahu, nahrávání zeměpisných poloh jako datových souborů, poskytování mapy s možností vyhledávání pro identifikaci a potvrzení správného zadání zeměpisné polohy a možnosti změny nebo stažení nesprávných předložených údajů za účelem opravy chyb.
2.3 Pokyny a často kladené otázky
Jasné a komplexní pokyny slouží jako důležitý spojovací článek mezi legislativním záměrem a praktickým prováděním a zajišťují, aby podniky a orgány veřejné správy rozuměly svým povinnostem.
Za tímto účelem a na základě úzké spolupráce se zúčastněnými stranami a členskými státy zveřejnila Komise v průběhu let 2024 a 2025 dvě iterace pokynů( 27 ) a čtyři iterace často kladených otázek( 28 ) týkajících se provádění nařízení EUDR. Dále bylo zveřejněno několik infografik, které podrobně vysvětlují příslušné scénáře dodavatelského řetězce( 29 ). Tyto materiály poskytly další vysvětlení, která zlepšila právní jasnost, usnadnila jednotný výklad a snížila administrativní zátěž v členských státech a dodavatelských řetězcích a zároveň zajistila provozní zjednodušení.
Cílem těchto stávajících pokynů a často kladených otázek bylo poskytnout vysvětlení a podpořit jasný a harmonizovaný přístup k provádění právních předpisů. V často kladených otázkách byla například zdůrazněna možnost zahrnout do jednoho prohlášení o náležité péči více zásilek/šarží a tzv. prohlášení týkající se nadměrného počtu, které umožňuje hospodářským subjektům obchodujícím s volně loženými komoditami deklarovat více pozemků, než jsou konkrétní pozemky skutečně použité pro výrobu relevantních komodit. Tato vyjasnění výrazně snížila logistickou složitost a administrativní úsilí. Kromě toho bylo v případě směsných produktů objasněno, že hospodářský subjekt musí vynaložit náležitou péči pouze u hlavní komodity považované za relevantní podle nařízení EUDR.
Vzhledem k nejnovějším změnám nařízení EUDR jsou některé části pokynů a často kladených otázek (například výklad povinností „ujištění se“, zjednodušené postupy zpětného dovozu pro malé a střední podniky nebo vysvětlení týkající se dvojího předkládání prohlášení o náležité péči) mezitím považovány za zastaralé a byly odstraněny.
2.4 Legislativní změny
Na konci roku 2024 bylo přijato revidované znění nařízení EUDR( 30 ), které všem hospodářským subjektům a veřejným orgánům poskytlo další rok na přípravu na začátek použitelnosti nařízení EUDR.
V květnu 2025 byl přijat prováděcí akt, kterým se stanoví seznam zemí klasifikovaných podle rizika odlesňování. Podle tohoto aktu je do kategorie „nízké riziko“ zařazeno více zemí, než se předpokládalo v původním posouzení dopadů, což umožňuje hospodářským subjektům, které získávají zdroje ze zemí s nízkým rizikem, využívat zjednodušenou náležitou péči a zároveň zaměřit úsilí příslušných orgánů při prosazování právních předpisů na oblasti s vyšším rizikem, které dohromady představují 95 % celosvětového úbytku zalesněné plochy( 31 ).
Prognózy počtu očekávaných operací a interakcí v informačním systému v průběhu roku 2025 vedly k podstatnému přehodnocení zatížení systému, které naznačuje mnohem vyšší provoz informačního systému, než se předpokládalo. S cílem řešit tato rizika a zabránit selhání informačního systému navrhla Komise v říjnu 2025 cílené změny, které mají snížit zatížení informačního systému a zároveň zmírnit administrativní zátěž hospodářských subjektů.
Dne 19. prosince 2025 přijaly Evropský parlament a Rada revidované nařízení EUDR, v němž bylo datum použitelnosti odloženo o určitou dobu a bylo zavedeno několik věcných změn. Všechny společnosti, ať už v EU, nebo jinde, dostaly další rok na to, aby se připravily na začátek použitelnosti. Přesněji řečeno, nařízení EUDR se začne uplatňovat dne 30. prosince 2026, pokud jde o všechny společnosti s výjimkou většiny mikro nebo malých hospodářských subjektů, pro které platí datum použitelnosti 30. června 2027. Pro mikro nebo malé hospodářské subjekty, na které se již vztahuje nařízení EU o dřevu( 32 ), bude platit datum použitelnosti 30. prosince 2026.
Podle revidovaného právního textu se model náležité péče změnil ze systému, v němž každý subjekt, který uvádí na trh relevantní produkty, přeměňuje je nebo s nimi obchoduje (s výjimkou malých a středních podniků), musel předložit prohlášení o náležité péči, na jednodušší systém, v němž tuto odpovědnost nyní nese první hospodářský subjekt, který relevantní produkt uvádí na trh EU nebo jej vyváží. Navazující hospodářské subjekty a obchodníci již nemusí předkládat vlastní prohlášení o náležité péči v informačním systému, ani zjišťovat, zda byla náležitá péče vynaložena v celém dodavatelském řetězci. Místo toho se jejich povinnosti omezují především na registraci v informačním systému podle nařízení EUDR (v případě subjektů, které nejsou malými a středními podniky) a pouze v případech, kdy jsou v dodavatelských řetězcích zařazeny hned za hospodářským subjektem, na shromažďování referenčních čísel obdržených prohlášení o náležité péči.
Za účelem co největšího snížení administrativní zátěže byla také zavedena nová kategorie mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů. Tato kategorie se vztahuje na mikro a malé primární hospodářské subjekty usazené v zemích klasifikovaných jako země s nízkým rizikem, které v rámci obchodní činnosti uvádějí na trh nebo vyvážejí relevantní produkty, které samy vypěstovaly, sklidily, získaly nebo odchovaly na konkrétních pozemcích. Tyto hospodářské subjekty, v podstatě zemědělci a lesníci, již nemusí předkládat prohlášení o náležité péči při každém uvedení produktu na trh nebo jeho vývozu. Místo toho musí pouze podat jednorázové zjednodušené celní prohlášení a předat příslušný identifikační kód prohlášení navazujícím hospodářským subjektům nebo obchodníkům.
|
Klíčové body – shrnutí kapitoly: V letech 2024 a 2025 provedla EU klíčová zjednodušující opatření pro nařízení EUDR, která se řídila rozsáhlým zapojením zúčastněných stran. Byly zveřejněny pokyny a často kladené otázky s cílem objasnit povinnosti a zavést určitou flexibilitu, jako jsou jednotná prohlášení o náležité péči pro více zásilek, zjednodušený zpětný dovoz pro malé a střední podniky a zjednodušená pravidla pro směsné produkty. Legislativní změny v prosinci 2024 a 2025 zavedly celkem dva roky navíc na lepší přípravu na začátek použitelnosti a přenesly povinnosti náležité péče na subjekty, které produkt na trh EU uvádějí jako první, a čímž osvobodily navazující obchodníky od povinnosti předkládat prohlášení o náležité péči a zároveň zavedly jednorázové zjednodušené prohlášení pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty. |
3. Zpětná vazba od zúčastněných stran, která je podkladem pro nová zjednodušující opatření
Tato kapitola představuje faktické podklady získané od zúčastněných stran po revizi znění nařízení EUDR z roku 2025. Tyto poznatky jsou důležitou součástí důkazní základny, která podporuje nový balíček opatření.
3.1 Zapojení zúčastněných stran
3.1.1 Konzultace se zúčastněnými stranami
S cílem určit nejdůležitější témata pro nové často kladené otázky a pokyny a za účelem jejich analýzy vyzvala Komise na 38. schůzi mnohostranné platformy( 33 ) v prosinci 2025 zúčastněné strany, aby v návaznosti na nový právní text předložily otázky a zpětnou vazbu. Do konce února 2026 bylo přijato více než 110 podání. Z nich bylo vybráno a analyzováno více než 750 otázek a připomínek. Mezi přispěvatele patřily obchodní a podnikatelská sdružení (35 %), jednotlivé společnosti (20 %), orgány členských států EU (12 %), orgány třetích zemí (12 %), obchodní a průmyslová sdružení třetích zemí (5 %) a nevládní a další organizace, jako jsou poskytovatelé služeb a certifikační subjekty (16 %). Kromě toho se uskutečnilo 48 schůzek se zástupci soukromého sektoru, členských států a třetích zemí. Mnohostranná platforma se navíc sešla v roce 2026 již dvakrát (v únoru a březnu).
3.1.2 Veřejná konzultace k návrhu aktu v přenesené pravomoci o oblasti působnosti nařízení EUDR v roce 2025
Návrh aktu v přenesené pravomoci za účelem změny nařízení EUDR s ohledem na seznam relevantních komodit a produktů byl zveřejněn k veřejné konzultaci v období od dubna do května 2025( 34 ). Od občanů, podnikatelských sdružení, nevládních organizací, výzkumných institucí, advokátních kanceláří, společností a veřejných orgánů z EU i mimo ni bylo obdrženo 291 odpovědí. Na návrhu znění panovala mezi zúčastněnými stranami široká shoda. Celkem 40 % respondentů také využilo lhůtu pro zpětnou vazbu k tomu, aby se vyjádřili k doporučenému doplnění nebo vyřazení některých produktů.
3.1.3 Veřejná konzultace k souhrnnému balíčku pro oblast životního prostředí
Během veřejné konzultace o souhrnném balíčku pro oblast životním prostředí v roce 2025( 35 ) poskytlo velké množství respondentů podněty o nařízení EUDR, přestože nebylo zahrnuto do oblasti působnosti souhrnného balíčku. Podněty zaslalo více než 550 zúčastněných stran, přičemž se jednalo o připomínky na vysoké úrovni i o podrobná stanoviska, a přibližně 1 800 občanů. Tato významná zpětná vazba nabízí cenné poznatky o očekáváních, podpoře a obavách zúčastněných stran při provádění.
3.1.4 Konzultace týkající se informačního systému
S cílem lépe vyhodnotit objem dat, která má informační systém zpracovávat, pochopit interakce uživatelů a získat zpětnou vazbu o zkušenostech uživatelů byl v lednu 2026 zahájen cílený průzkum, po němž následoval omezený počet následných rozhovorů. Prostřednictvím obchodních sdružení bylo k účasti vyzváno 155 společností zaměřených na všechny komodity v oblasti působnosti nařízení EUDR, a to od malých domácích výrobců až po nadnárodní hospodářské subjekty obchodující s více komoditami. Průzkumu se zúčastnilo 140 společností. Komise rovněž uspořádala dva semináře, aby lépe porozuměla problémům, s nimiž se hospodářské subjekty potýkají při používání grafického uživatelského rozhraní informačního systému. První seminář byl zaměřen na mikro nebo malé primární hospodářské subjekty a druhý na dovážející subjekty.
3.2 Názory a zpětná vazba klíčových zúčastněných stran: pět oblastí, které je třeba dále vyjasnit a zjednodušit
Zpětná vazba od zúčastněných stran získaná v rámci výše uvedených činností byla pečlivě analyzována. Bylo určeno pět hlavních oblastí, v nichž zúčastněné strany požadují další objasnění nebo zjednodušení: mikro nebo malé primární hospodářské subjekty, povinnosti v navazujícím dodavatelském řetězci, povinnosti náležité péče (zákonnost a kategorie nulového rizika), oblast působnosti z hlediska produktů a informační systém.
3.2.1 Mikro nebo malé primární hospodářské subjekty
Významná část zpětné vazby se týkala metodiky výpočtu odhadovaného ročního množství relevantních produktů, zatímco ostatní část zpochybňovala okolnosti, za kterých by poštovní adresa mohla nahradit geolokační údaje. Zúčastněné strany rovněž požadovaly objasnění toho, jak stanovit velikost společnosti, a to i s ohledem na každoroční fluktuaci. Větší společnosti, které se na výrobě relevantních komodit podílejí pouze částečně, požádaly o vyjasnění kritérií pro kvalifikaci mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů, a také o objasnění způsobu, jak určit a posoudit příslušné obchodní segmenty pro kvalifikaci. Dále byly vzneseny žádosti o pokyny ohledně toho, zda musí mikro nebo malé primární hospodářské subjekty aktualizovat jednorázová zjednodušená prohlášení a co představuje „významnou změnu“, která je důvodem pro takovou aktualizaci. Některá lesnická družstva požádala o možnost podávat zjednodušená prohlášení jménem svých členů. Nakonec chovatelé skotu zdůraznili potřebu vyjasnit role v rámci dodavatelského řetězce, konkrétně kdo by měl být považován za hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodníka, a to zejména v případech, které zahrnují živá zvířata.
3.2.2 Povinnosti v navazujícím dodavatelském řetězci
Zúčastněné strany poskytly podrobnou zpětnou vazbu k povinnostem v dodavatelském řetězci s důrazem na vyjasnění rolí a procesních požadavků. Tvrdily, že první navazující hospodářské subjekty by měly mít spíše pasivní než proaktivní povinnost shromažďovat referenční čísla nebo identifikační kódy prohlášení, a zdůraznily, že pouze první hospodářský subjekt, který je jedinou stranou schopnou sebeidentifikace, by měl nést odpovědnost za předávání těchto údajů navazujícím subjektům. Obecně bylo požadováno objasnění praktického významu povinnosti „shromažďovat a uchovávat“ pro první navazující hospodářské subjekty, včetně přijatelných formátů přenosu a uchovávání, a toho, zda musí být v souladu s jednotlivými zásilkami nebo produkty a zda se od navazujících hospodářských subjektů očekává, že budou běžně ověřovat jejich platnost. Zúčastněné strany rovněž zdůraznily potřebu flexibility a požadovaly, aby jeden subjekt mohl zastávat více rolí. Vyvstaly otázky týkající se požadavků na celní prohlášení pro vývoz navazujících hospodářských subjektů, zejména zda postačí obecný kód, nebo zda je nutné používat původní referenční čísla. Další nejasnosti se týkaly zacházení se zpětným dovozem. Zúčastněné strany rovněž vyzvaly k vydání praktických pokynů ohledně ověřovacích povinností pro navazující subjekty, které nejsou malými a středními podniky.
3.2.3 Povinnosti náležité péče
Zúčastněné strany upozornily na nedostatky ve stávajících pokynech, pokud jde o posuzování a prokazování souladu s požadavky na zákonnost, a naléhavě žádaly o další objasnění ohledně toho, jak hodnotit dodržování obchodních zákonů, pracovních norem, ochrany lidských práv a zákazů dětské práce. V zájmu zefektivnění úsilí o dodržování předpisů vyzvaly k větší dostupnosti centralizovaného úložiště příslušných vnitrostátních právních předpisů v producentských zemích a zdůraznily, že je třeba, aby Komise usnadnila transparentní přístup k těmto právním rámcům. Dále bylo navrženo zavedení tzv. zelených pruhů pro certifikované produkty a lepší propojení stávajících režimů certifikace s povinnostmi náležité péče.
Některé zúčastněné strany rovněž navrhly zavedení klasifikace „nulového rizika“ pro země se zanedbatelným rizikem odlesňování, aby se snížily nebo zrušily povinnosti náležité péče pro hospodářské subjekty, které z těchto zemí získávají zdroje.
3.2.4 Oblast působnosti z hlediska produktů
Zúčastněné strany vznesly otázky týkající se oblasti působnosti a kategorizace výrobků, zejména poté, co spolunormotvůrci na konci roku 2025 vyřadili z přílohy I kategorii HS 49 (knihy a tištěné materiály), což vyvolalo nejasnosti ohledně toho, které tištěné výrobky zůstávají v oblasti působnosti. Bylo požadováno objasnění výjimek pro použité, odpadní a vedlejší produkty, jakož i pro vzorky, u nichž byly definice považovány za nejasné. Další nejasnosti byly zaznamenány v souvislosti s povinnostmi týkajícími se obalových materiálů, palet a vystavení výrobků, přičemž zúčastněné strany zpochybňovaly jejich zahrnutí. Za účelem zajištění soudržného přístupu v celém dodavatelském řetězci byly vzneseny protichůdné žádosti o rozšíření oblasti působnosti o další odvozené produkty, jako jsou mýdlo, mýdlové vločky, balónky a další hotové výrobky z kaučukového latexu, rozpustná káva a několik derivátů palmového oleje (včetně biopaliv a krmiv). Naopak některé produkty, včetně hovězích kůží, protektorovaných pneumatik a vybraných derivátů palmového oleje, byly navrženy k vyloučení z provozních nebo technických důvodů, zatímco některé zúčastněné strany byly proti tomuto vyloučení. Nakonec se malé hospodářské subjekty vyslovily pro zavedení pravidla de minimis, které by z povinností podle nařízení EUDR vyňalo malá množství.
3.2.5 Informační systém
Zúčastněné strany zdůraznily zásadní technické a provozní priority informačního systému podle nařízení EUDR a vyzvaly k urychlení harmonogramu pro rozhraní API, aby byl umožněn včasný vývoj informačních technologií. Podpořily seskupení referenčních čísel a identifikačních kódů pro navazující subjekty a zároveň požádaly o registraci a dobrovolné předkládání prohlášení o náležité péči ze strany navazujících subjektů s cílem zvýšit flexibilitu. Dalším klíčovým požadavkem bylo zavést pohotovostní plánování, jako je vydávání konvenčních čísel prohlášení o náležité péči v případě výpadku systému. Provozní účinnost byla zdůrazněna požadavky na zvýšení limitů velikosti souborů (v současnosti 25 MB). Zúčastněné strany vyzvaly k lepšímu hlášení chyb pomocí podrobné dokumentace a k transparentnímu zpracovávání geolokačních údajů, včetně sladění kontrol mezi uživatelským rozhraním a odesíláním údajů prostřednictvím API. Za účelem snížení zátěže systému zúčastněné strany navrhly zavést tzv. webhooky, které by hospodářské subjekty informovaly o změně stavu jejich podání. Hospodářské subjekty rovněž požádaly o zavedení servisních účtů, které by umožnily přístup do systému více oprávněným osobám. Zúčastněné strany ze třetích zemí vyjádřily obavy ohledně přístupu hospodářských subjektů ze zemí mimo EU do informačního systému. Příslušné orgány požádaly o přiměřenou technickou podporu a lhůtu pro provedení integrace systému.
|
Klíčové body – shrnutí kapitoly: Zpětná vazba od zúčastněných stran, která je podkladem pro přezkum za účelem zjednodušení, poukázala na pět kritických oblastí, které je třeba objasnit: -kvalifikace mikro nebo malého primárního hospodářského subjektu, -povinnosti v navazujícím dodavatelském řetězci, -povinnosti náležité péče (zákonnost a nulové riziko), -nejasnosti v oblasti působnosti z hlediska produktů a -zlepšení informačního systému. |
4. Určená opatření
S přihlédnutím ke zpětné vazbě popsané v kapitolách 2 a 3 Komise stanovila soubor opatření, která do značné míry řeší vznesené obavy a usnadňují a zefektivňují provádění.
Níže jsou uvedeny klíčové aktualizace v pokynů a často kladených otázek (oddíl 4.1), informačního systému (oddíl 4.2) a oblasti působnosti z hlediska produktů (oddíl 4.3). Kapitola dále představuje novou iniciativu zaměřenou na zřízení úložišť právních předpisů a certifikací (oddíl 4.4).
4.1 Pokyny a často kladené otázky k zajištění harmonizovaného provádění a prosazování
Cílem pokynů a často kladených otázek Komise je podpořit jednotné a přiměřené provádění nařízení ve všech členských státech a zajistit jasnost pro hospodářské subjekty a příslušné orgány. Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby je zohlednily ve svých politikách prosazování a sankcí, aby se zabránilo nepřiměřené zátěži, zejména pokud jde o mikro nebo malé primární hospodářské subjekty. V souladu s přístupem založeným na posouzení rizik stanoveným v nařízení EUDR se členské státy zejména vyzývají, aby kontroly a donucovací opatření zaměřovaly na subjekty s největšími povinnostmi v oblasti náležité péče podle nařízení EUDR, jako jsou subjekty uvádějící výrobky na trh jako první. U navazujících hospodářských subjektů a obchodníků by tato opatření měla být přiměřená jejich povinnostem, které byly změněny v revidovaném nařízení EUDR. Komise bude i nadále spolupracovat s členskými státy na zajištění sbližování postupů prosazování práva, a to v případě potřeby i prostřednictvím šablon a nástrojů.
V návaznosti na změnu nařízení EUDR v roce 2025 byly nyní aktualizovány často kladené otázky a pokyny. Vedle nezbytných úprav Komise využila příležitosti k analýze podnětů zúčastněných stran, na jejichž základě bylo zavedeno několik dalších provozních objasnění. Ta jsou seskupena do tří kategorií: zjednodušující vysvětlení pro navazující dodavatelský řetězec, mikro nebo malé primární hospodářské subjekty a pro všechny hospodářské subjekty, pokud jde o zákonnost. Podrobná vysvětlení jsou uvedena v aktualizovaných dokumentech a příklady scénářů uvádí infografika dodavatelského řetězce podle nařízení EUDR( 36 ).
4.1.1 Další úlevy pro navazující dodavatelský řetězec
První soubor provozních objasnění se týká jasnějšího určení rolí v navazujícím dodavatelském řetězci a vysvětlení ohledně dovozu a vývozu.
Podle revidovaného nařízení EUDR musí navazující subjekt shromažďovat a uchovávat informace (zejména jméno, poštovní adresu a e-mailovou adresu) o svých přímých obchodních partnerech. Tyto informace jsou obvykle obsaženy ve standardních obchodních údajích, jako jsou faktury, kterými většina navazujících hospodářských subjektů a obchodníků již disponuje v rámci běžných transakcí. Informace se vyměňují mimo systém podle nařízení EUDR.
Pouze v případě, že přímým dodavatelem navazujícího subjektu je (předcházející) hospodářský subjekt, čímž se navazující hospodářský subjekt nebo obchodník stává takzvaným prvním navazujícím hospodářským subjektem nebo obchodníkem, musí požadované informace zahrnovat také referenční čísla prohlášení o náležité péči nebo identifikační kódy prohlášení o relevantních produktech.
V zájmu praktického zjednodušení pro navazující subjekty představují nové pokyny a často kladené otázky pragmatický přístup, podle kterého mohou tyto subjekty určit, zda jsou prvním navazujícím hospodářským subjektem, či nikoli. Je objasněno, že povinnost prvního subjektu v navazujícím dodavatelském řetězci shromažďovat a uchovávat referenční čísla nebo identifikační kódy prohlášení je pasivní – navazující subjekt nemusí zkoumat nebo aktivně žádat svého dodavatele o referenční číslo či identifikační kód prohlášení. Navazující hospodářský subjekt nebo obchodník může v dobré víře předpokládat, že jeho dodavatelé nejsou předcházejícími hospodářskými subjekty, pokud od nich neobdrží referenční čísla nebo identifikační kódy prohlášení. V typické maloobchodní situaci, tj. když navazující subjekt prodává svůj produkt konečnému uživateli, nemá navazující subjekt povinnost shromažďovat nebo uchovávat výše uvedené informace od tohoto konečného uživatele. A konečně, ačkoli navazující subjekty mají povinnost informovat orgány v případě informací poukazujících na nesoulad, včetně opodstatněných obav, jedná se o čistě reaktivní povinnost, která neznamená aktivní povinnost zjišťovat tyto informace v dodavatelském řetězci. Situaci navazujících subjektů je dále nutné zohlednit také v politice členských států v oblasti prosazování (viz úvod k oddílu 4.1 výše).
Pokud jde o zpětný dovoz, často kladené otázky objasňují, že zpětný dovoz produktů je navazující činností. Pokud dovozce může prokázat, že výrobky uváděné na trh EU již byly na trh EU uvedeny dříve nebo jsou získány z výrobků již dříve uvedených na trh EU, považuje se dovozce za navazující hospodářský subjekt. Při celním řízení může „zpětný dovozce“ použít běžné referenční číslo.
Navazující subjekty, které nejsou malými a středními podniky, mají povinnost jednat na základě informací naznačujících možný nesoulad, včetně opodstatněných obav. Často kladené otázky a pokyny obsahují vysvětlení, jak mohou tyto subjekty v případě opodstatněných obav ověřit, že byla vynaložena náležitá péče, a nabízejí různé možnosti v závislosti na získaných informacích.
Často kladené otázky dále objasňují případy, kdy jedna a tatáž společnost hraje „dvojí úlohu“, například když společnost dováží relevantní produkt a poté jej před prodejem na trhu EU upravuje. Taková společnost by byla hospodářským subjektem i (prvním) navazujícím hospodářským subjektem.
V často kladených otázkách se dále vysvětluje, že navazující hospodářské subjekty vyvážející produkty, na které se vztahuje stávající náležitá péče nebo zjednodušené prohlášení, jsou osvobozeny od povinnosti předkládat celním orgánům při vývozu referenční číslo nebo identifikační kód prohlášení. Místo toho lze použít zvláštní kód certifikátu TARIC.
V neposlední řadě je vyjasněno, že v dodavatelském řetězci skotu je první fyzická nebo právnická osoba, která uvádí živý skot na trh EU, (předcházejícím) hospodářským subjektem. Všichni následní prodejci živého skotu jsou obchodníky a nemusí zajišťovat náležitou péči ani předkládat prohlášení o náležité péči nebo zjednodušené prohlášení.
4.1.2 Další úlevy pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty a prohlášení zplnomocněných zástupců
Na mikro nebo malé primární hospodářské subjekty se vztahuje velmi zjednodušený režim. Konkrétně místo povinnosti předkládat do informačního systému prohlášení o náležité péči jsou povinni do informačního systému podle nařízení EUDR předkládat pouze jednorázové zjednodušené prohlášení. Místo geolokalizace mohou rovněž použít poštovní adresu, pokud jasně odpovídá zeměpisné poloze pozemků nebo v případě skotu poloze příslušného zařízení.
Soubor provozních objasnění pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty vysvětluje, které společnosti jsou způsobilé a mohou využívat zjednodušené prohlášení. Často kladené otázky podrobněji objasňují, že i větší společnost se může kvalifikovat jako mikro nebo malý primární hospodářský subjekt, pokud může prokázat, že obchodní segment zabývající se činnostmi souvisejícími s relevantními komoditami a produkty splňuje kritéria mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů. Objasnění zahrnují také vysvětlení týkající se používání poštovní adresy jako alternativy ke geolokalizaci. Zejména je vysvětleno, že kromě přímé poštovní adresy lze jako další jednoduchou možnost použít místo geolokalizace informace z katastru nebo rovnocenný údaj, který umožňuje identifikaci pozemku nebo zařízení.
V často kladených otázkách se dále uvádí, že není nutné aktualizovat zjednodušené prohlášení, pokud se změní roční množství výroby relevantního produktu. Pokud ke sklizni a uvádění na trh dochází nepravidelně (například pouze jednou za deset let), mohou mikro nebo malé primární hospodářské subjekty ve svých zjednodušených prohlášeních započítat do odhadu pouze roky, v nichž byly produkty skutečně uvedeny na trh. V případě víceletého plánu sklizně může být ročním odhadem alternativně nejvyšší roční odhad, který má být podle plánu sklizen.
Mikro nebo malé primární hospodářské subjekty mají možnost využít zplnomocněné zástupce (např. celostátní nebo regionální vládní orgány, sdružení nebo družstva či výrobní skupiny), aby předkládali údaje jejich jménem. Pokud družstvo samo vyrábí relevantní produkty, které uvádí na trh EU (například v případě prodeje dřeva na pni), může být považováno za hospodářský subjekt podle nařízení EUDR. V takových případech může družstvo, a nikoli jeho členové, předložit jednotné prohlášení o náležité péči, nebo v případě, že družstvo splňuje definici mikro nebo malého primárního hospodářského subjektu, jednotné zjednodušené prohlášení.
Kromě toho Komise podporuje předkládání údajů dostupných ve vnitrostátních databázích jménem mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů a pomáhá členským státům plně využívat zjednodušení zavedených podle čl. 4a odst. 4. Zemědělská a lesní družstva a další sdružení lze považovat za hospodářské subjekty nebo za mikro nebo malé primární hospodářské subjekty v závislosti na skutečné úloze, kterou hrají v dodavatelských řetězcích, zejména pokud samy uvádějí relevantní produkty na trh. To závisí na ujednáních mezi zemědělci, lesníky a sdruženími a na vnitrostátních právních předpisech, které tato ujednání upravují.
4.1.3 Zjednodušení povinností náležité péče, zejména pro obchod se zeměmi s nízkým rizikem
V reakci na výzvy k objasnění povinností náležité péče poskytuje revidovaný dokument s pokyny jasnější vysvětlení povinností náležité péče hospodářských subjektů, pokud jde o zjednodušenou náležitou péči a shromažďování informací o příslušných právních předpisech podle čl. 2 odst. 40 a čl. 9 odst. 1 písm. h). Zejména je vysvětleno, že hospodářské subjekty, které získávají zdroje ze zemí s nízkým rizikem a využívají zjednodušené náležité péče, nejsou povinny provádět posouzení rizik a přijímat opatření ke zmírnění rizik, pokud nezískají informace nebo nejsou informovány o informacích, které by poukazovaly na riziko, že relevantní produkty nejsou v souladu s nařízením EUDR. Rovněž je zdůrazněno, že mikro nebo malé primární hospodářské subjekty získávají podle definice zdroje ze zemí s nízkým rizikem, a proto se od nich nikdy nevyžaduje, aby prováděly posouzení rizik nebo zmírňování rizik, pokud není zjištěno riziko nesouladu
Pokyny dále objasňují, jak prokázat soulad s příslušnými právními předpisy země produkce (tzv. kritérium zákonnosti). Na podporu hospodářských subjektů při prokazování souladu s kritériem zákonnosti Komise zřídí úložiště příslušných právních předpisů země produkce a režimů certifikace (viz oddíl 4.4 níže). Pokyny zdůrazňují, že hospodářské subjekty mohou na základě prvního přezkoumání dostupných informací, jako jsou veřejně dostupné zprávy, ukazatele a klasifikace zemí a regionů produkce, rozhodnout, zda je zapotřebí hloubkový sběr informací. Pro tyto účely mohou používat úložiště Komise. Pokud toto počáteční posouzení ukáže zanedbatelné riziko nesouladu, nemělo by se od hospodářských subjektů vyžadovat, aby prováděly hloubkový sběr údajů. Pouze u dodavatelských řetězců, výrobních oblastí a zemí produkce, kde počáteční informace, které má hospodářský subjekt k dispozici, naznačují vyšší riziko nesouladu, by mělo být upřednostněno hloubkové shromažďování důkazů o dodržování příslušných právních předpisů země produkce.
4.2 Informační systém
Aby bylo zajištěno, že informační systém bude schopen zvládnout zvýšený objem a rozmanitost transakcí vyplývajících z revidovaného nařízení, provedla Komise komplexní technický přezkum architektury systému. V důsledku toho byla provedena cílená vylepšení, aby se zvýšila jeho kapacita zpracování, nakládání s údaji a provozní odolnost. Tato vylepšení zahrnují zpětnou vazbu od zúčastněných stran a příslušných orgánů ohledně výkonnosti a dostupnosti systému, jakož i interní prognózy objemu transakcí. Před opětovným spuštěním systému ověří jeho připravenost specializovaný testovací program.
Po dočasném uzavření informačního systému, jehož účelem je integrace nezbytných úprav vyvolaných revizí nařízení, Komise informační systém postupně znovu spustí. Opětovné spuštění je plánováno na červen 2026 (pro školicí i výrobní prostředí). Následné aktualizace budou zahrnovat další funkce a vylepšení, které budou zavedeny později v létě a před datem použitelnosti nařízení.
Informační systém bude obsahovat funkce usnadňující provádění, například mechanismy na podporu orgánů členských států při analýze geolokačních údajů. Informační systém bude obsahovat nové funkce také v návaznosti na změnu nařízení EUDR v prosinci 2025. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3084 ze dne 4. prosince 2024 se rovněž odpovídajícím způsobem mění. Hlavními funkcemi a změnami zaváděnými v informačním systému a prováděcím aktu, které přinášejí provozní zjednodušení, budou:
·možnost předkládání zjednodušených prohlášení podle stávajícího formátu prohlášení o náležité péči a v souladu s revidovaným zněním nařízení EUDR, které bude rovněž podporováno rozhraním pro programování aplikací (API),
·registrace nových rolí (mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů, navazujících subjektů, které nejsou malými a středními podniky, nebo obchodníků),
·aktualizace specifikací webových služeb tak, aby odrážely stávající funkce systému a pohotovostní opatření,
·dobrovolné funkce seskupování, které mají být přidány také na základě požadavků podnikatelského sektoru.
Současně Komise podporuje předkládání informací z vnitrostátních databází a bude podporovat členské státy při využívání zjednodušení zavedeného čl. 4a odst. 4 s cílem zajistit, aby administrativní zátěž pro mikro a malé primární hospodářské subjekty byla zanedbatelná. Komise vytvoří nezbytnou technickou infrastrukturu (zejména prostřednictvím rozhraní API), aby tento proces usnadnila.
S cílem dále podporovat hospodářské subjekty při používání systému bude Komise pokračovat v průběžném zdokonalování systému a jeho dokumentace. Patří sem plánované aktualizace pokynů pro uživatele, pokyny pro nakládání s geolokačními údaji a popis chybových kódů. Zvláštní pozornost bude věnována usnadnění předkládání údajů pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty, a to i prostřednictvím jejich organizací nebo sdružení producentů, které jednají jejich jménem jako zplnomocnění zástupci.
4.3 Oblast působnosti z hlediska produktů
Společně s touto zprávou Komise rovněž pro vyjádření veřejnosti zveřejnila návrh aktu v přenesené pravomoci ( 37 ) s úpravami oblasti působnosti nařízení EUDR z hlediska produktů v příloze I. V této příloze jsou uvedeny relevantní výrobky, na které se vztahují povinnosti podle nařízení EUDR, pokud jsou uváděny na trh, dodávány na trh nebo vyváženy z trhu. Komise je svěřena pravomoc měnit přílohu aktu v přenesené pravomoci.
Komise zjišťuje názory zúčastněných stran na zavedení horizontálních výjimek a objasnění, na zjednodušení způsobu, jakým se ustanovení nařízení EUDR vztahují na konkrétní kategorie výrobků a případů použití, a na cílené změny specifických kódů KN s cílem zajistit soudržný přístup a účinné provádění nařízení EUDR.
Konkrétně se navrhují horizontální výjimky, které mají zajistit, že se nařízení EUDR zaměří na produkty, které jsou spojeny s riziky odlesňování, a zároveň se zamezí zbytečné administrativní zátěži. V návrhu znění se zejména navrhuje vyjmout vzorky a produkty používané ke zkoumání, analýze a testování; jednorázové obalové materiály a schránky; opakovaně použitelné obalové materiály a schránky; marketingové a informační materiály; odpad a použité produkty a listovní zásilky. Většina těchto objasnění již byla součástí návrhu aktu v přenesené pravomoci, který Komise zveřejnila pro vyjádření veřejnosti v roce 2025.
Další horizontální objasnění spočívají v tom, že na produkty uvedené v příloze I nařízení EUDR se vztahují jeho povinnosti pouze tehdy, pokud jsou vyrobeny z relevantní komodity. Za tímto účelem návrh aktu v přenesené pravomoci zavádí předponu „ex“ k několika položkám v příloze I, aby se zajistilo, že produkty vyrobené z nerelevantních komodit, jako je kokosový olej nebo bambus, nebudou zahrnuty do oblasti působnosti nařízení. K zajištění jasného a jednotného výkladu oblasti působnosti z hlediska produktů jsou rovněž vysvětleny příslušné druhy.
Návrh aktu v přenesené pravomoci dále zavádí změny v oblasti působnosti nařízení EUDR z hlediska produktů, aby se zajistilo bezproblémové a účinné zahájení uplatňování, přičemž se vychází z jednotného a soudržného přístupu ke všem komoditám a zabraňuje se přemístění rizika odlesňování. V návrhu aktu se navrhuje vyjmout z oblasti působnosti nařízení EUDR protektorované pneumatiky( 38 ) a také hovězí kožky a kůže( 39 ).
Zároveň se na základě zpětné vazby od zúčastněných stran navrhuje zahrnout do oblasti působnosti nařízení EUDR některé navazující produkty, aby se předešlo nedostatkům v povinnostech platných v dodavatelském řetězci a zabránilo se spíše přemístění než odstranění rizika odlesňování – rozpustná káva, některé deriváty palmového oleje včetně mýdla vyrobeného z palmového oleje a mražené hovězí jazyky.
Návrh aktu v přenesené pravomoci je zveřejněn po dobu čtyř týdnů, kdy se k němu veřejnost může vyjádřit, a to spolu s pracovním dokumentem útvarů Komise, v němž je uvedena metodika použitá k posouzení toho, zda se produkty případně zahrnou do oblasti působnosti nařízení EUDR, nebo se z ní vyloučí.
4.4 Nové nástroje pro usnadnění obchodu: úložiště právních předpisů a režimy certifikace
Provádění nařízení EUDR v některých případech vyžaduje, aby se hospodářské subjekty a příslušné orgány v postupu náležité péče pohybovaly v odlišném prostředí vnitrostátních právních předpisů. Hospodářské subjekty mohou v rámci posuzování rizik podle čl. 10 odst. 2 využívat režimy certifikace.
Na podporu zúčastněných stran v tomto úsilí Komise zřídí dvě úložiště:
·jedno úložiště se seznamem příslušných právních předpisů země produkce podle čl. 2 odst. 40 nařízení EUDR a
·jedno úložiště režimů certifikace použitelných pro komodity, které jsou relevantní podle nařízení EUDR.
Tato úložiště budou přínosem pro hospodářské subjekty a příslušné orgány, neboť usnadní přístup k relevantním informacím potřebným pro postup náležité péče a pomohou prokázat soulad s čl. 9 odst. 1 písm. h). Existence jediného centralizovaného zdroje informací rovněž podpoří transparentnost a zabrání zdvojování úsilí mezi členskými státy, čímž se sníží související administrativní náklady. Prostřednictvím těchto dvou úložišť se usnadní sdílení osvědčených postupů a zajistí se jednotné uplatňování nařízení ve všech členských státech.
Obě úložiště budou hostována na vyhrazených internetových stránkách. Komise poskytne šablony, v nichž budou uvedeny konkrétní informace požadované pro každé úložiště, aby byla zajištěna jejich relevantnost podle nařízení EUDR a soulad s právním textem. Informace budou poskytovat třetí země a vlastníci režimů certifikace. Úložiště podpoří úsilí o dodržování předpisů tím, že usnadní přístup k příslušným informacím, zejména pokud jde o požadavky na zákonnost a příslušné právní předpisy země produkce.
Komise plánuje spustit úložiště příslušných právních předpisů a úložiště režimů certifikace před začátkem použitelnosti nařízení EUDR v prosinci 2026. Třetí země a příslušné zúčastněné strany budou vyzvány ke sdílení příslušných informací, aby se zajistilo, že úložiště budou úplná.
|
Klíčové body – shrnutí kapitoly: Balíček zjednodušujících opatření, který reaguje na obavy zúčastněných stran, zejména stanoví: -objasnění pro navazující hospodářské subjekty, zejména vysvětlení, že úloha prvních navazujících hospodářských subjektů při shromažďování referenčních čísel od hospodářských subjektů je pasivní, vysvětlení platných pravidel pro zpětný dovoz a opodstatněné obavy, -objasnění pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty, zejména poskytnutí pokynů ohledně prahových hodnot velikosti, -objasnění zásady ověřování zákonnosti, včetně jasnějších pokynů k požadavkům na zjednodušenou náležitou péči, -aktualizace informačního systému (opětovné spuštění v červnu 2026), která zavede nové funkce odrážející změny znění nařízení EUDR, jako jsou registrace nových rolí, zjednodušená prohlášení a další funkce, včetně dalších nebo vylepšených rozhraní API, jakož i dobrovolné nástroje pro seskupování na základě návrhů zúčastněných stran, -upřesnění oblasti působnosti z hlediska produktů tím, že se navrhuje zavést určité horizontální výjimky, kterými se odstraní určité produkty (např. protektorované pneumatiky, hovězí kožky a kůže) a zahrnou jiné (např. rozpustná káva, některé deriváty palmového oleje a mražené hovězí jazyky), jak je uvedeno v návrhu aktu v přenesené pravomoci zveřejněném pro vyjádření veřejnosti, -spuštění úložišť příslušných právních předpisů zemí produkce a režimů certifikace do konce roku 2026. |
5. Kvantitativní hodnocení úsilí o zjednodušení
Na základě zjednodušení vysvětlených v kapitolách 2 a 4 tato kapitola představuje ekonomickou kvantifikaci opakovaných ročních nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty a obchodníky (oddíl 5.1) a souvisejících ročních přínosů nařízení EUDR pro životní prostředí (oddíl 5.2). Tyto údaje poskytují konzistentní základ pro roční srovnání.
5.1 Ekonomická kvantifikace administrativní zátěže
Souhrnně se odhaduje, že legislativní a nelegislativní zjednodušující opatření popsaná v předchozích kapitolách sníží roční náklady na dodržování předpisů pro společnosti, na které se vztahují povinnosti podle nařízení EUDR, přibližně o 75 % – z odhadovaných 8,1 miliardy EUR ročně podle nařízení, které vstoupilo v platnost v roce 2023, na 2,0 miliardy EUR ročně po zohlednění všech zjednodušujících opatření( 40 ).
Tento výrazný pokles je způsoben kombinací cílených úprav, které společně zjednodušují regulační rámec. Mezi kvantifikovaná minulá opatření zaměřená na úsporu nákladů patří klasifikace rizik (květen 2025), v jejímž rámci je do kategorie „nízké riziko“ zařazeno více zemí, než se předpokládalo v původním posouzení dopadů, možnost každoročního předkládání prohlášení o náležité péči (vysvětlení v často kladených otázkách a pokynech z dubna 2025) a zjednodušený režim pro mikro nebo malé primární hospodářské subjekty (revize nařízení EUDR z roku 2025).
Kvantifikace rovněž zachycuje nejnovější zjednodušení zveřejněná spolu s touto zprávou. Zvažují se změny navrhované v návrhu aktu v přenesené pravomoci zveřejněném pro vyjádření veřejnosti, jako je zahrnutí navazujících produktů z palmového oleje a odstranění kůže, a horizontální výjimky. Další snížení nákladů pak vyplývá z jasnějšího výkladu způsobu, jakým se ověřuje náležitá péče, a z výkladu shromažďování identifikačních kódů nebo referenčních čísel jako pasivní povinnosti pro navazující subjekty.
Přehled úspor v jednotlivých fázích uvádí obrázek 2. Celkově největší snížení nákladů je způsobeno zavedením zjednodušeného režimu a změnami v oblasti působnosti nařízení EUDR. První z těchto faktorů je obzvláště významný vzhledem k velkému počtu mikro a malých prvovýrobců. Zatímco úspory nákladů u velkých navazujících hospodářských subjektů jsou významné na úrovni jednotlivých subjektů, jejich příspěvek k celkovému snížení nákladů na dodržování nařízení EUDR zůstává omezenější vzhledem k jejich relativně malému podílu na celkovém počtu hospodářských subjektů.
Obrázek 2: Rozdělení úspor nákladů od vstupu v platnost v červnu 2023 podle balíčků zjednodušujících opatření zavedených mezi dubnem 2025 a dubnem 2026, v miliardách ročně
Metodika ekonomické kvantifikace
Metodika( 41 ) použila standardní přístup k odhadu nákladů, přičemž roční opakované náklady byly vypočítány vynásobením počtu hospodářských subjektů a obchodníků podléhajících nařízení EUDR pevnými průměrnými náklady na jeden subjekt.
Opakované náklady zahrnují v souladu s definicí v původním posouzení dopadů náklady na zaměstnance vyčleněné pro tento úkol, údržbu systémů a náklady související se shromažďováním, agregací a analýzou údajů, v některých případech včetně odborných služeb pro náklady na audit a průzkumy třetích stran.
Výpočty vycházejí z ekonomických kvantifikací z původního posouzení dopadů, ale základní scénář byl rozšířen tak, aby zahrnoval segmenty subjektů, které byly dříve vynechány. Výpočty nákladů na dodržování předpisů nyní zahrnují všechny dovážející hospodářské subjekty a nahrazují původní předpoklad, že pouze polovině z nich vzniknou dodatečné náklady na náležitou péči. Zahrnuty jsou také navazující hospodářské subjekty, obchodníci a domácí výrobci, což odráží opakované náklady na dodržování předpisů, které byly dříve vyloučeny z důvodu nedostatku údajů nebo předpokladů o zanedbatelném dopadu.
U dovážejících a navazujících hospodářských subjektů, středních a velkých domácích prvovýrobců a obchodníků se použijí stejné odhady jednotných nákladů na náležitou péči z počátečního posouzení dopadů. Toto posouzení předpokládalo náklady na dodržování předpisů na společnost ve výši 1 000 EUR u nízkého rozsahu, 10 000 EUR u středního rozsahu a 15 000 EUR u vysokého rozsahu při získávání zdrojů ze zemí se standardním nebo vysokým rizikem. Tato analýza se zaměřuje na střední hodnotu 10 000 EUR na společnost. Předpokládá se, že hospodářský subjekt, který získává zdroje ze zemí s nízkým rizikem, vynaloží polovinu standardních nákladů. U mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů se předpokládají náklady na náležitou péči ve výši 500 EUR na subjekt ročně, což odráží jejich nižší náklady na sledování dodavatelského řetězce a dokumentaci o dodržování předpisů.
V návaznosti na zjednodušení uvedená v často kladených otázkách a pokynech z dubna 2025 se zavádí 10,7% snížení nákladů na jeden hospodářský subjekt, zejména možnost zahrnout více zásilek nebo šarží do jednoho ročního prohlášení o náležité péči. Tento odhad vychází z předpokladu, že náklady na podávání zpráv představují přibližně 11 % celkových nákladů na náležitou péči( 42 ), v kombinaci s údaji o četnosti zásilek, podle nichž podniky zpracovávají v průměru 42 zásilek ročně (vyjma vzorků).
Aby byl zachycen účinek klasifikace rizik z května 2025, kdy bylo více zemí zařazeno do kategorie „nízké riziko“, je větší části dovážejících hospodářských subjektů přidělena polovina standardních nákladů na dodržování předpisů, a to 51 % namísto dřívějších 20 %.
Pokud jde o kvantifikaci zjednodušení zavedených změnou z prosince 2025, náklady na jeden hospodářský subjekt v případě mikro nebo malých primárních hospodářských subjektů se výrazně snižují, protože povinnost pravidelně předkládat prohlášení o náležité péči je nahrazena jednorázovým prohlášením, které může být v případě významných změn aktualizováno. U těchto výpočtů se předpokládá, že prohlášení je aktualizováno v průměru jednou za 20 let, čímž se roční opakované náklady snižují o 95 %. Podobně se předpokládá, že navazující hospodářské subjekty a obchodníci, kteří již nemusí předávat referenční čísla, vynaloží pouze 5 % svých počátečních nákladů na dodržování předpisů, aby pasivně shromažďovali a uchovávali referenční čísla obdržená od předcházejícího hospodářského subjektu.
Změny v oblasti působnosti z hlediska produktů zavedené změnou z roku 2025 i návrhem aktu v přenesené pravomoci z roku 2026 jsou zapracovány úpravou velikosti souboru dovážejících hospodářských subjektů na základě počtu jedinečných hospodářských subjektů pro všechny produkty relevantní podle nařízení EUDR, jak vyplývá z databáze dohledu Generálního ředitelství pro daně a celní unii. Počínaje odhadovaným počtem 352 tisíc hospodářských subjektů, s výjimkou knih, kůže a protektorovaných pneumatik a včetně odvozených výrobků z palmového oleje, kávy a mražených hovězích jazyků, se počet jedinečných dovážejících hospodářských subjektů snižuje na 275 tisíc. V návaznosti na aktualizované pokyny a často kladené otázky se uplatňují další snížení nákladů pro navazující hospodářské subjekty a obchodníky, což odráží pragmatický přístup ke způsobu ověřování náležité péče, jakož i to, že shromažďování identifikačních kódů nebo referenčních čísel je pro navazující subjekty jednoznačně pasivní povinností. Dále se uplatňuje snížení nákladů o 6,8 %, které odráží horizontální zjednodušení zavedená v návrhu aktu v přenesené pravomoci. Toto snížení je způsobeno především výjimkami pro odpady a použité produkty (4,6 %), po nichž následují obalové materiály (1,95 %), zatímco produkty související s bambusem mají menší podíl (0,25 %) a vzorky mají zanedbatelný dopad (0,004 %). Podíl odpadu a použitých produktů se odhadl pomocí zástupných ukazatelů, obvykle odvozených z jiných kategorií produktů, pro které byly údaje k dispozici prostřednictvím dovozních hodnot spojených se specifickými kódy KN. Hodnota vzorků byla odvozena z údajů o celním obchodu, a to použitím prahové hodnoty 150 EUR k určení zásilek s nízkou hodnotou jako vzorků. Výjimky týkající se bambusu byly vypočteny pomocí kódů KN, které umožnily jasně rozlišit produkty z bambusu a dřeva. Nakonec byly odhadnuty úspory související s obalovými materiály na základě příslušných kódů KN, které se vztahují na položky, jako jsou dřevěné balicí bedny, laťové bedny, palety, sudy, džbery, kartony a krabice. Analýza nezahrnuje širší náklady na prosazování nebo provádění, které ročně vznikají orgánům veřejné správy v členských státech EU v souvislosti s nařízením jako celkem. Očekává se, že tyto náklady, které byly v původním posouzení dopadů odhadnuty na přibližně 18 milionů EUR ročně, se budou lišit jen nepatrně a vzhledem k tomu, že jsou přibližně o dva řády nižší než odhadované opakované náklady na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty a obchodníky, neovlivní celkovou proporcionalitu nařízení. Totéž platí pro očekávané náklady, které vzniknou Evropské komisi a které se odhadují na 16,5 milionu EUR během prvních šesti let provádění.
Tato analýza nezohledňuje jednorázové náklady vzniklé hospodářským subjektům, jako je vypracování a zavedení politiky náležité péče, pořízení a instalace nezbytných systémů informačních technologií, informování a školení zaměstnanců a partnerů z dodavatelského řetězce, protože tyto náklady nejsou srovnatelné na ročním základě. Očekává se, že tyto náklady se sníží úměrně snížení počtu jedinečných hospodářských subjektů, na které se vztahuje nařízení EUDR, v důsledku změn v oblasti působnosti z hlediska produktů.
5.2 Proporcionalita nákladů a přínosů pro životní prostředí
Na základě údajů z let 2015–2020( 43 ) se odhaduje, že nařízení EUDR po odstranění kategorie HS 49 a po zahrnutí změn navržených v aktu v přenesené pravomoci přinese hospodářské přínosy ve výši přibližně 7 miliard EUR ročně, a to díky zpeněžení 208 tisíc hektarů, na nichž se zabránilo odlesnění, a 49 milionů tun emisí skleníkových plynů, kterým se zabránilo jak v rámci EU, tak v rámci dovozu. Tím výrazně převyšuje odhadované náklady na dodržování předpisů po zjednodušení. Obrázek 3 znázorňuje rozdělení přínosů pro životní prostředí podle komodit po úpravách navržených v návrhu aktu v přenesené pravomoci.
Obrázek 3: Přínosy pro životní prostředí plynoucí z nové oblasti působnosti, a to jak v rámci EU, tak v rámci dovozu za rok, rozdělené podle komodit( 44 )
Metodika výpočtu přínosů pro životní prostředí
Přínosy pro životní prostředí jsou kvantifikovány na základě stop odlesňování a emisí spojených s dovozem zboží, na které se vztahuje nařízení EUDR, a odlesňování a emisí spojených s výrobou relevantních komodit v EU. Stopa odlesňování představuje plochu půdy přeměněnou z lesa na zemědělské využití pro produkci relevantní komodity. Emisní stopa odráží čistý rozdíl v zásobách uhlíku spojených s touto změnou využití půdy. Tato metodika nezachycuje přínosy snížení znehodnocování lesů pro životní prostředí. Ukazatele odlesňování a emisí jsou vyčísleny odděleně a následně agregovány za účelem odhadu celkových přínosů pro životní prostředí. Dopady odlesňování se oceňují pomocí přístupu založeného na ekosystémových službách a emise se oceňují pomocí ceny uhlíku odvozené ze systému obchodování s emisemi (ETS). Hodnota ekosystémových služeb( 45 ) ve výši 10 000 EUR na hektar a rok je převzata z publikace od Brandera et al. (2024)( 46 ) jako reprezentativní hodnota pro tropické a subtropické a lesy mírného pásma, zatímco cena uhlíku ve výši 100 EUR za tunu CO₂ je přijata v souladu s původním posouzením dopadů( 47 ).
Stopa odlesňování a související emise spojené s dovozem relevantním podle nařízení EUDR se odhadují na základě řady literárních zdrojů. Za prvé, odhady celkového odlesnění na úrovni jednotlivých zemí souvisejícího s produkcí sedmi komodit v oblasti působnosti nařízení EUDR byly získány od Singha a Perssona (2026)( 48 ). Na základě údajů o produkci z databáze FAOSTAT se pro každou kombinaci země a komodity vypočítá intenzita odlesňování, která je definována jako poměr odlesňování k vnitrostátní produkci dané komodity.
Odlesňování spojené s dovozem odvozených produktů se pak vypočítá vynásobením intenzity odlesňování objemem odvozených produktů, které jsou dovezeny do EU (COMEXT, COMTRADE), a hmotnostním podílem primární komodity obsažené v konečném produktu.
Aby se zohlednily rozdíly mezi zemí produkce a zemí původu, používají se různé intenzity odlesňování pro syrové komodity a odvozené produkty. U surových komodit se intenzita odlesňování zakládá výhradně na odlesňování a produkci v zemi původu, jak je popsáno výše. U odvozených produktů se intenzita odlesňování vypočítá jako vážený průměr, který odráží výrobní, dovozní a vývozní toky relevantní syrové komodity, čímž se přibližuje zeměpisné skladbě předcházejících zdrojů.
Stopa odlesňování a související emise spojené s produkcí komodit relevantních podle nařízení EUDR v EU se rovnají průměrné míře odlesňování a emisím z přeměny půdy v období let 2015–2020, čímž se implicitně předpokládá, že odlesňování spojené s produkcí relevantních komodit v EU bude po vstupu nařízení EUDR v platnost zcela zastaveno.
Na základě výše popsané metodiky se odhaduje, že aktualizovaná oblast působnosti nařízení EUDR z hlediska produktů zabrání odlesňování na 208 tisících hektarech a s tím spojeným 49 milionům tun emisí skleníkových plynů jak z produkce v EU, tak z dovozu.
|
Klíčové body – shrnutí kapitoly: -Předpokládá se, že kombinovaná zjednodušující opatření uvedená v této zprávě sníží roční náklady společností na dodržování předpisů o 75 %. () -Očekává se, že nařízení EUDR přinese hospodářské přínosy ve výši přibližně 7 miliard EUR ročně zpeněžením 208 tisíc hektarů, na nichž se zabrání odlesnění, a 49 milionů tun emisí skleníkových plynů, kterým se zabrání. -Snížení nákladů je zvláště významné pro mikro nebo malé prvovýrobce, společnosti získávající zdroje ze zemí s nízkým rizikem a subjekty v navazujících dodavatelských řetězcích. |