EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.2.2026
COM(2026) 101 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
ProtectEU: Agenda pro předcházení terorismu a boj proti němu
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.2.2026
COM(2026) 101 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
ProtectEU: Agenda pro předcházení terorismu a boj proti němu
1.Úvod
Tato agenda, která byla oznámena ve sdělení ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti 1 , představuje začátek obnoveného úsilí v boji proti terorismu a násilnému extremismu, který nezná fyzické ani digitální hranice. Terorismus 2 a násilný extremismus 3 zůstávají pro EU a její členské státy trvalou výzvou. Rostoucí provázanost mezi terorismem a jinými oblastmi trestné činnosti, proměnlivější sítě a méně ideologicky motivovaní aktéři, jakož i nejasné hranice mezi online a fyzickými operacemi představují zvlášť velkou výzvu, pokud jde o definování a identifikaci teroristických trestných činů. S ohledem na toto složité prostředí hrozeb je nejlepším přístupem jednotný postup, a byť za národní bezpečnost zůstávají výlučně odpovědné členské státy 4 , EU s nimi musí svorně spolupracovat.
Přestože v EU došlo k menšímu počtu rozsáhlých koordinovaných teroristických útoků, hrozba nezmizela, ale vyvíjela se. Mezi lety 2019 a 2023 se počet teroristických incidentů více než zdvojnásobil (z 57 na 120), v roce 2024 pak klesl na 58 5 . Za nedávné útoky jsou odpovědní převážně osamělí aktéři a malé buňky. Celková úroveň ohrožení zůstává vysoká a je ovlivňována násobícími se faktory hrozeb 6 . I když džihádistický terorismus zůstává nejvýznamnější a nejsmrtelnější teroristickou hrozbou 7 , teroristy a násilné extremisty podněcuje stále širší škála motivů, které nejsou vždy spojeny s konkrétní ideologií, včetně odmítání evropských demokratických hodnot, antisemitismu nebo nenávisti vůči muslimům 8 .
EU již přijala opatření k boji proti terorismu a násilnému extremismu, přičemž jako plán směřující k vytvoření bezpečnější EU používá Protiteroristickou agendu pro EU z roku 2020 9 . Během deseti let od série hrůzných útoků v Evropě, včetně útoků v Paříži a Bruselu, zavedla EU komplexní právní rámec pro kriminalizaci teroristických trestných činů, řešení teroristického obsahu na internetu a omezení přístupu k financování terorismu, palným zbraním a výbušninám. Posílili jsme naši schopnost odhalovat a zastavovat přesuny teroristů na vnějších hranicích, a to díky modernizovaným systémům pro bezpečnost a správu hranic, lepšímu sdílení informací a užší spolupráci v rámci EU i se zeměmi mimo EU.
Agentury EU poskytly členským státům operativní podporu a nástroje, které zefektivnily vyšetřování a stíhání terorismu, přičemž v posledních pěti letech bylo za teroristické trestné činy zatčeno více než 2 000 osob a odsouzeno více než 1 800 osob 10 . Podpůrné struktury na úrovni EU, jako je Znalostní centrum EU pro prevenci radikalizace a poradenský program pro ochranu bezpečnosti, umožnily členským státům využívat sdílené postupy a odborné znalosti, čímž se zvýšila odolnost v celé EU. Na základě těchto úspěchů tato agenda, vypracovaná v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami, identifikuje zbývající nedostatky a stanoví konkrétní kroky k jejich odstranění.
Geopolitický vývoj a vnější konflikty vytvářejí vyšší rizika a mají dopad na bezpečnost EU. Útoky Hamásu ze dne 7. října 2023 a následný konflikt v Gaze vyvolaly zvýšenou nenávist a podněcování k násilí napříč ideologickým spektrem. Aktéři z řad džihádistů účelově využili těchto událostí formou online dezinformací a výslovných výzev k násilí. Podobnou rétoriku používají i pravicoví a levicoví extremisté. To přispívá ke zvýšenému riziku útoků. Islámský stát a jeho pobočky zůstávají vzhledem ke své schopnosti inspirovat útoky jednou z hlavních vnějších hrozeb pro EU. Nestabilní situace v Sýrii vyvolává bezpečnostní obavy kvůli možnému obnovení činnosti organizace Islámský stát a nejisté budoucnosti zahraničních teroristických bojovníků v detenčních zařízeních a táborech na severovýchodě Sýrie. Teroristické organizace stále častěji cílí na humanitární pracovníky a operace v podobě násilí, zastrašování a obstrukcí.
V souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině mimoto Rusko podniká stále více sabotážních a hybridních akcí proti EU. Tyto akce porušují územní svrchovanost členských států, podkopávají integritu demokratických institucí a přímo ohrožují bezpečnost civilního obyvatelstva. K nim se přidružily koordinované vlivové aktivity aktérů napojených na Rusko, včetně šíření násilné extremistické a jiné kontroverzní rétoriky v Evropě. Konflikt rovněž upozornil na možná bezpečnostní rizika spojená s návratem zahraničních dobrovolníků a ruských bývalých bojovníků s bojovými zkušenostmi.
EU rovněž čelí komplexním hrozbám ze strany teroristických skupin i zahraničních státních a nestátních aktérů. Nepřátelští aktéři se uchylují k teroristickým způsobům páchání trestné činnosti, jako je umisťování improvizovaných zápalných zařízení do leteckého nákladu, kybernetické útoky a sabotáže kritické infrastruktury, jakož i k využívání teroristů a násilných extremistů jako prostředníků. Mezi terorismem, organizovaným zločinem a kyberkriminalitou přetrvávají oportunistické vazby, které využívají modely trestné činnosti jako služby, společné náborové skupiny, zločinecká tržiště a sítě podzemního bankovnictví 11 . Zvýšená provázanost mezi terorismem, kybernetickou kriminalitou, nepřátelským zahraničním vměšováním a organizovaným zločinem představuje výzvu při určování trestní odpovědnosti a koordinaci reakcí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.
Počet nezletilých zapojených do terorismu a násilného extremismu v Evropě prudce vzrostl. V roce 2024 byla téměř třetina podezřelých z terorismu v EU mladší 20 let, přičemž nejmladšímu z nich bylo pouhých 12 let. Většina těchto nezletilých osob měla vazby na džihádistický terorismus, ačkoli násilný pravicový extremismus získal na síle zejména prostřednictvím akceleračních sítí, „aktivních klubů“ 12 a online extremistických sítí 13 , které šíří násilný obsah a nutí zranitelné nezletilé osoby k sebepoškozování a násilí. Významné místo zaujímaly smíšené ideologie, přičemž hlavním motivem mnoha útoků osamělých aktérů byla fascinace násilím.
Teroristé a násilní extremisté stále častěji využívají online ekosystém a nové technologie, sociální média a herní platformy ke sdílení škodlivého obsahu, šíření dezinformací, radikalizaci, získávání finančních prostředků a náboru. Algoritmické zviditelňování extremistického obsahu podporuje radikalizaci. Terorističtí aktéři koordinují své plány na komunikačních platformách s koncovým šifrováním a financují své sítě a útoky pomocí kryptoměn, nezastupitelných digitálních aktiv (NFT) a „digitální hawaly“ 14 . Generativní umělá inteligence je zneužívána k vytváření návodů na útoky. Hrozbu dále zvyšuje technologie 3D tisku (např. k výrobě palných zbraní) a zvýšené využívání bezpilotních letounů (bezpilotních systémů / dronů).
Na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami a nedávných závěrů Rady 15 o terorismu agenda kombinuje významné probíhající činnosti s novými iniciativami, aby bylo možné držet krok s rychle se vyvíjejícím prostředím hrozeb. Stanovuje konkrétní opatření k předvídání hrozeb, předcházení radikalizaci, ochraně osob online i offline, zajištění rychlé a koordinované reakce na útoky a posílení celosvětového boje proti terorismu v souladu s mezinárodním právem, včetně práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva.
Nejúčinnější reakce na terorismus je taková, která dokládá závazek k našim hodnotám, které jsou terčem útoků; proto jsou všechny akce založeny na dodržování základních práv. S cílem doplnit a završit tuto reakci se členské státy vyzývají, aby přijaly a pravidelně aktualizovaly své vnitrostátní strategie v návaznosti na strategický rámec stanovený touto agendou.
2.Pilíře boje proti terorismu a násilnému extremismu
2.1 Předvídání hrozeb
Bezpečnost začíná účinným předvídáním a prognózami. EU vybudovala silné kapacity situační orientace pro boj proti terorismu. Společná zpravodajsko-analytická složka EU (SIAC), jednotné vstupní místo pro zpravodajské příspěvky členských států, poskytuje včasná posouzení hrozeb, zatímco Europol vypracovává pravidelné zprávy o vývoji na základě informací od donucovacích orgánů.
Vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoká představitelka“) stanoví jako prioritu posílení společné zpravodajsko-analytické složky, pokud jde o zdroje a kapacity. Kromě zavádění bezpečných komunikačních kanálů a dokončení jednání o návrhu nařízení o bezpečnosti informací v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie budou Komise a vysoká představitelka pracovat na dalším posilování informovanosti zaměstnanců EU s cílem podpořit kulturu „potřeby sdílet“ při současném zachovávání „potřeby znát“, pokud jde o utajované informace.
Dynamická a nepředvídatelná povaha nových hrozeb vyžaduje posílení schopností předvídat v oblasti prosazování práva. Jak je uvedeno ve Strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, Komise navrhne posílit analytickou podporu Europolu, včetně kapacit pro zpravodajské informace z otevřených zdrojů (OSINT). Zprávy Europolu o vývoji, situační zprávy a tematické analýzy by mohly být pokud možno poskytovány v neutajovaných formátech, aby se zvýšila informovanost veřejnosti o nových trendech, a podpořilo se tak úsilí o včasné odhalení a prevenci. Analýzy hrozeb, které Komise vypracovává, jak bylo oznámeno ve Strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, navíc pomohou identifikovat nové hrozby a politické reakce v zájmu boje proti terorismu a násilnému extremismu.
Stejně tak je důležité prognózování, aby bylo možné identifikovat rizika a příležitosti plynoucí z nových technologií 16 . Práce Společného výzkumného střediska bude i nadále sloužit jako vodítko pro bezpečnostní výzkum. S cílem využít potenciál nových technologií pro prosazování práva a připravit se na boj proti jejich zneužívání teroristy a násilnými extremisty Komise posílí bezpečnostní výzkum v rámci programu Horizont Evropa a financování vnitřní bezpečnosti prostřednictvím specializovaných výzev v roce 2026 a v dalších letech. Mezi priority výzkumu budou patřit kapacity v oblasti včasného odhalování a inovace technologií, jako je umělá inteligence, boj proti využívání online platforem extremisty, nové metody financování terorismu (např. kryptoaktivy) a ochrana občanů a veřejných prostor před hrozbami, které představují výbušniny, drony a zbraně vyrobené 3D tiskem, jakož i útok nájezdem vozidla a používání bodných či sečných zbraní. Aby bylo zajištěno využití výsledků výzkumu, Komise bude rovněž podporovat testování a zavádění řešení financovaných EU s cílem vybavit donucovací orgány nejmodernějšími nástroji a metodikami pro účinnou prevenci a odhalování terorismu a násilného extremismu a reakci na ně.
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise bude: ·podporovat zavádění bezpečných komunikačních kanálů mezi orgány, institucemi a jinými subjekty EU, ·posilovat bezpečnostní výzkum v rámci programu Horizont Evropa a financování vnitřní bezpečnosti, ·podporovat testování a zavádění řešení financovaných EU s cílem vybavit donucovací orgány nejmodernějšími nástroji. Vysoká představitelka bude: ·prioritně posilovat společnou zpravodajsko-analytickou složku v souladu se společným dokumentem vysoké představitelky a členských států. Europol bude: ·posilovat analytickou podporu a kapacity pro zpravodajské informace z otevřených zdrojů (OSINT). Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby: ·dokončily jednání o nařízení o bezpečnosti informací v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. |
2.2 Prevence radikalizace
Prevence radikalizace znamená řešit její příčiny dříve, než zapustí kořeny. Vyžaduje celospolečenský přístup zapojující zúčastněné strany z oblasti vzdělávání, sociálních a kulturních služeb a služeb pro mládež, donucovacích orgánů, vězeňství a probačních služeb, místních komunit, organizací občanské společnosti a online prostředí. Zřízení Znalostního centra EU pro prevenci radikalizace (dále jen „znalostní centrum“) 17 v červnu 2024 a přidělení 60 milionů EUR na čtyři roky znamenalo zásadní změnu v politice EU v oblasti prevence.
Znalostní centrum spojuje více než 6 000 tvůrců politik, výzkumných pracovníků a odborníků z praxe v celé Evropě a vytváří pokyny pro tvůrce politik a odborníky z praxe, praktické nástroje, školení a podpůrné služby přizpůsobené konkrétním potřebám. Funguje na základě strategických směrů 18 stanovených členskými státy, které budou aktualizovány v roce 2027. Tato agenda stanoví konkrétní úkoly pro znalostní centrum a zajišťuje, aby plně plnilo svůj mandát tím, že je promítne do operativní podpory členských států a pomůže jim předvídat vznikající rizika a identifikovat reakce na radikalizaci specifické pro jednotlivé země.
2.2.1 Vytvoření souboru nástrojů prevence pro nezletilé
Důsledky zapojení nezletilých osob do radikalizace a terorismu jsou dalekosáhlé a mají dopad nejen na nezletilé osoby, ale i na komunity a společnosti jako celek. V zájmu řešení problematického počtu nezletilých radikalizovaných osob v Evropě bude Komise vycházet z činnosti znalostního centra a poskytne strategické pokyny pro prevenci radikalizace nezletilých osob. Zaměří se na včasné odhalení, posílení ochranných faktorů, odolnost prostřednictvím vzdělávání 19 a sociální integraci, a to zejména zranitelných nezletilých osob, podporu rodin a komunit, bezpečné zapojení do online prostředí a spolupráci mezi odvětvími, přičemž bude vycházet také z práce stávajících sítí center pro bezpečnější internet v členských státech a kandidátských zemích.
Komise uznává, že problémy v oblasti duševního zdraví mohou učinit nezletilé osoby náchylnějšími k extremistické rétorice, násilí a náboru. Bude proto podporovat užší spolupráci mezi aktéry v oblasti prevence a službami v oblasti duševního zdraví v rámci integrovaného přístupu k ochraně dětí 20 . V tomto duchu se členské státy vyzývají, aby do svých rámců prevence začlenily psychosociální odborné znalosti a podporu.
2.2.2 Budování odolných společností
S cílem posílit odolnost komunit Komise zahajuje program zapojení a posílení postavení komunit (CEEP), v jehož rámci bude přiděleno 5 milionů EUR na vybavení občanské společnosti a odborníků digitálními dovednostmi pro účinné online intervence a na posílení hlasů mladých lidí zapojených do prevence.
Jedním z hlavních evropských závazků zůstává ochrana všech náboženských komunit před nenávistí, diskriminací a násilím. Komise urychlí provádění Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života 21 a vybuduje síť pro boj proti antisemitským nenávistným projevům na internetu. V souladu s touto strategií bude společná zpravodajsko-analytická složka do svých pravidelných hodnocení hrozeb i nadále zahrnovat analýzy konkrétních hrozeb pro židovské obyvatelstvo, komunity a modlitebny. Členské státy se vyzývají, aby se řídily doporučeními projektové spolupráce v oblasti antisemitismu při prevenci násilného extremismu a boji proti němu 22 .
V zájmu posílení trestněprávní reakce na úrovni EU na všechny formy nenávisti, včetně rostoucí nenávisti vůči muslimům, Komise zvažuje legislativní iniciativu s cílem harmonizovat definici trestných činů z nenávisti spáchaných online 23 . Komise bude spolupracovat s Europolem na zlepšení odhalování extremistického obsahu za pomoci umělé inteligence, ukazatelů sdílených hrozeb a rychlejší spolupráci mezi platformami, donucovacími orgány a výzkumnými pracovníky s cílem identifikovat propagandu vytvářenou umělou inteligencí a koordinované kampaně zaměřené na radikalizaci.
2.2.3 Řešení radikalizace ve věznicích, u osob propuštěných z vězení a řízení návratu zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodinných příslušníků
Vzhledem k možnému propuštění vězňů, kteří si odpykali trest, ale mohou se radikalizovat 24 , je nutné, aby existovala silnější koordinace a opatření k opětovnému začlenění přizpůsobená konkrétním potřebám. Členské státy by měly posílit sdílení informací mezi vězeňskými, probačními a donucovacími orgány a zavést fakticky podložené programy zaměřené na odklon od teroristické činnosti a opětovné začlenění.
Znalostní centrum toto úsilí podpoří vývojem nástrojů pro posouzení a řízení rizik ve fázi před propuštěním a Komise poskytne pokyny, které podpoří vnitrostátní přístupy k radikalizovaným osobám propuštěným z vězení.
Členské státy se vyzývají, aby v zájmu zvládnutí složitých problémů spojených s vracejícími se zahraničními teroristickými bojovníky a jejich rodinami nadále předcházely odjezdům do oblastí konfliktů a usilovaly o účinné stíhání vracejících se zahraničních teroristických bojovníků. Znalostní centrum podpoří členské státy nástroji pro posouzení rizik a bezpečné řízení navracených osob a odbornou přípravou v oblasti resocializaci a opětovného začlenění se zaměřením na ochranu dětí v jejich nejlepším zájmu.
2.2.4 Podpora obětí terorismu
Oběti terorismu čelí dlouhodobým následkům a potřebují specializovanou podporu. Spolunormotvůrci v nedávné době dospěli ke shodě o navrhované revizi směrnice o právech obětí 25 , jež posílí ochranu práv obětí terorismu a kterou bude doplňovat nová Strategie EU v oblasti práv obětí. Komise rovněž zlepší viditelnost Dne památky obětem terorismu v EU a podpoří sdružení obětí tím, že bude prosazovat jejich aktivní úlohu v preventivních programech.
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise ve spolupráci se znalostním centrem EU: ·vypracuje soubor nástrojů prevence pro nezletilé, včetně příručky pro rodiče na ochranu myšlení mladých lidí před radikalizací v online prostředí a praktických modelů horkých linek a telefonních center pro hlášení známek radikalizace a reakce na ně, ·vypracuje standardizované postupy a společnou metodiku hodnocení rizik pro radikalizované vězně ve fázi před propuštěním. Komise: ·společně s touto agendou zahájí program zapojení a posílení postavení komunit, ·vypracuje doporučení týkající se prevence radikalizace nezletilých a osob propuštěných z vězení, ·předloží novou Strategii EU v oblasti práv obětí, ·bude spolupracovat s Europolem na zlepšení odhalování obsahu kampaní zaměřených na extremismus a radikalizaci za pomoci umělé inteligence. Členské státy se vyzývají, aby: ·začlenily prevenci radikalizace do vzdělávání a sportu na základě doporučení, nástrojů a osvědčených postupů vypracovaných na úrovni EU, ·posílily strategickou komunikaci a informační kampaně s využitím podpory poskytované znalostním centrem EU, ·posílily sdílení informací a realizovaly programy zaměřené na odklon od teroristické činnosti a opětovné začlenění osob propuštěných z vězení, ·předcházely odjezdům do oblastí konfliktů a stíhaly vracející se zahraniční teroristické bojovníky. |
2.3 Ochrana osob na internetu
V uplynulých letech EU vybudovala jeden z nejpokročilejších regulačních rámců na světě pro boj proti teroristické činnosti na internetu, který je doplněn dobrovolnou spoluprací členských států, online platforem a Europolu.
Přesto se hrozba neustále vyvíjí. Extremistické sítě se rychle přizpůsobují, využívají nové technologie a přecházejí od otevřených platforem k využívání uzavřených chatů a šifrovaných služeb. To může způsobit vážné problémy při odhalování a prevenci teroristických plánů, při mapování teroristických sítí a jejich podporovatelů a při vyšetřování a stíhání teroristických činností. Kromě toho se teroristické materiály snáze šíří, což vyžaduje inteligentnější nástroje pro odhalování, které zajistí, že se identifikovaný teroristický obsah znovu neobjeví jinde. Komise posílí prosazování nařízení o digitálních službách a podpoří účinné provádění nařízení o teroristickém obsahu online, odstraní zbývající nedostatky a zajistí rychlejší a koordinovanější reakce, aby byl online prostor bezpečný a odolný vůči zneužití a zároveň bylo zajištěno dodržování základních práv. Jak bylo oznámeno ve Strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, Komise rovněž předloží Akční plán na ochranu dětí před trestnou činností, který bude zahrnovat opatření na řešení radikalizace a náboru k trestné činnosti jak online, tak offline.
2.3.1 Plné využití regulačních rámců pro boj proti teroristickému a extremistickému obsahu online
Nařízení o teroristickém obsahu online má zásadní význam pro boj proti šíření teroristického materiálu a umožňuje rychlé odstranění teroristického obsahu. Jeho důležitost se prokázala po útocích Hamásu na Izrael, k nimž došlo dne 7. října 2023, kdy bylo vydáno několik set příkazů k odstranění v souvislosti s teroristickým obsahem 26 .
Do prosince 2025 zaslaly orgány členských států již 2 032 příkazů k odstranění a více než 97 900 doporučení k dobrovolnému odstranění 27 . S cílem dále podpořit provádění Europol vyvine evropskou databázi pro sdílení hašů (databázi digitálních stop („hašů“)), pokud jde o teroristický a násilně extremistický obsah. To umožní členským státům a poskytovatelům hostingových služeb bezpečně označovat, porovnávat a odstraňovat obsah napříč platformami, včetně obsahu odstraněného podle nařízení o teroristickém obsahu online.
Komise dokončí hodnocení nařízení o teroristickém obsahu online do konce roku 2026. Na základě tohoto hodnocení Komise prozkoumá možnost dalšího posílení tohoto nařízení, aby bylo nadále vhodné pro daný účel, a pokud možno jej zjednoduší, přičemž zachová záruky účinné ochrany základních práv. Souběžně s tím Komise zajistí důsledné prosazování dalších příslušných právních předpisů, které chrání digitální prostor, jako je nařízení o digitálních službách a směrnice o audiovizuálních mediálních službách.
Nařízení o teroristickém obsahu online a nařízení o digitálních službách vytváří posílenou a vzájemně se podporující architekturu 28 pro boj proti teroristické činnosti a násilnému extremismu online. Zatímco nařízení o digitálních službách zavádí horizontální rámec povinností náležité péče, které jsou uloženy online zprostředkovatelům za účelem řešení nezákonného obsahu online a jeho algoritmického šíření a zmírňování systémových rizik spojených s jejich službami, nařízení o teroristickém obsahu online stanoví požadavky specifické pro dané odvětví, pokud jde o teroristický obsah a rychlé operační nástroje pro jeho odstranění. Velmi velké online platformy a vyhledávače již uznaly terorismus a násilný extremismus v online prostředí jako systémové riziko 29 . Komise bude bedlivě sledovat prováděná zmírňující opatření a v případě potřeby bude prosazovat nařízení o digitálních službách.
Klíčovou úlohu při zajišťování účinného a důsledného prosazování nařízení o digitálních službách ve všech členských státech, včetně povinností poskytovatelů služeb řešit nezákonný radikalizující a násilný extremistický obsah, má rovněž Evropský sbor pro digitální služby. Akt o umělé inteligenci 30 harmonizuje pravidla pro umělou inteligenci, včetně vysoce rizikových nástrojů umělé inteligence. Komise přijme pokyny, aby podpořila donucovací orgány a soudnictví při zlepšování jejich schopnosti odhalovat hrozby a předcházet hrozbám s využitím certifikovaných důvěryhodných systémů umělé inteligence pro vysoce riziková použití, a to při současném dodržování základních práv. Strategie pro využívání umělé inteligence bude dále podporovat vývoj a zavádění řešení založená na umělé inteligenci pro účely vnitřní bezpečnosti. Od srpna 2026 budou uplatňovány zákazy uvedené v aktu v o umělé inteligenci, jimiž se na trhu EU zakazují systémy umělé inteligence a chatboty, které manipulují uživateli, včetně případů, kdy taková manipulace způsobuje radikalizaci vedoucí k páchání teroristických trestných činů nebo k jiné značné újmě. Pokud navíc velké generativní modely umělé inteligence posilují škodlivou manipulaci vedoucí k radikalizaci uživatelů, budou muset poskytovatelé tato rizika posoudit a zmírnit a Evropský sbor pro umělou inteligenci s nimi bude na řešení těchto problémů spolupracovat.
2.3.2 Spolupráce s odvětvím
Dobrovolná spolupráce s poskytovateli online služeb je nezbytná k tomu, aby bylo možné reagovat na nové trendy a vyvíjející se prostředí online hrozeb. Hlavním nástrojem Komise je internetové fórum EU, které bude dále posíleno. Toto fórum je ukázkovým příkladem spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která spojuje ministerstva členských států EU, donucovací orgány, občanskou společnost a poskytovatele online služeb, včetně platforem sociálních médií. To umožňuje výměnu informací o prioritách a podporuje koordinované a komplexní reakce, pokud jde o boj proti radikalizaci a omezování šíření teroristického a násilného extremistického obsahu.
Komise bude rovněž spolupracovat s Evropským sborem pro digitální služby, a to ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými subjekty v oblasti prosazování práva a společnostmi, aby posílila úsilí v boji proti šíření teroristického a násilného extremistického obsahu a radikalizaci online v rámci nařízení o digitálních službách. To může v případě potřeby zahrnovat konkrétní opatření na podporu poskytovatelů online služeb při dodržování a prosazování nařízení o digitálních službách. Tato opatření mohou zahrnovat určení účinných opatření ke zmírnění systémových rizik, vypracování a provádění dobrovolných pokynů a kodexu chování nebo dobrovolných rámců spolupráce. Mohou také zahrnovat vydávání doporučení nebo poskytování poradenství koordinátorům digitálních služeb na podporu koordinovaných opatření na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o služby, které nelze považovat za velmi velké online platformy nebo vyhledávače. Mohou se také zaměřit na zlepšení a zefektivnění výměny relevantních informací o trendech a nově vznikajících rizicích spojených se službami poskytovanými online zprostředkovateli.
Konspirační teorie, extremistická rétorika a extrémní násilný a hraniční obsah podporují radikalizaci a polarizaci. V rámci internetového fóra EU bude Europol usnadňovat spolupráci s poskytovateli online služeb, aby se zlepšilo zacházení s takovým obsahem, je-li součástí rétoriky, která podněcuje k terorismu nebo slouží k náboru teroristů 31 , a to při současném dodržování základních práv.
Teroristé a extremistické subjekty stále častěji využívají internetové hry k tomu, aby šířili propagandu, snížili citlivost vůči násilí a prováděli nábor stoupenců, včetně nezletilých osob. V rámci boje proti tomuto jevu bude internetové fórum EU podporovat spolupráci mezi herním sektorem a donucovacími orgány zaměřenou na ochranu nezletilých osob a prozkoumá možnost vypracování pokynů pro předcházení náboru v těchto prostorech. Europol vyvine specializovanou kapacitu pro sledování a analýzu takového zneužití. Komise se mimoto bude zabývat bezpečnostními aspekty internetových her v rámci své celkové strategie pro videohry, která má být vydána v roce 2026.
Souběžně s tím bude Komise sledovat, zda poskytovatelé online služeb plní své závazky vyplývající z kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online+.
2.3.3 Zajištění účinné a koordinované reakce na krize online
Krizový protokol EU poskytuje dobrovolný rámec pro spolupráci mezi donucovacími orgány a poskytovateli online služeb po teroristickém útoku s velkými dopady online. Bude přepracován na rámec EU pro reakci na krize online, který mohou členské státy používat v případech, kdy incident vede ke zvýšené online aktivitě související s útokem, a který bude ukotven v nařízení o digitálních službách, čímž se zajistí koordinovaná reakce, která se bude opírat o ustanovení tohoto nařízení týkající se krizí. Europol bude usnadňovat operativní reakci na krize pomocí technické platformy umožňující rychlou koordinaci. Komise rovněž vypracuje pokyny pro donucovací orgány a poskytovatele online služeb k tomu, jak zacházet se záběry teroristických útoků pořízenými náhodnými svědky, aby byla zachována důstojnost obětí.
Evropský sbor pro digitální služby pracuje na praktických radách, jak podpořit koordinátory digitálních služeb při sledování dodržování příslušných povinností. Tyto povinnosti vyžadují, aby poskytovatelé hostingových služeb neprodleně upozornili donucovací nebo justiční orgány. To platí v případě, že se poskytovatelé dozvědí o informacích, které zakládají podezření, že dochází, došlo nebo může dojít k trestnému činu ohrožujícímu život nebo bezpečnost osob. Mezi tyto trestné činy mohou patřit také formy terorismu a nezákonného násilného extremismu.
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise: ·prozkoumá možnost revize nařízení o teroristickém obsahu online na základě hodnocení uvedeného nařízení, ·bude pokračovat ve sledování a intenzivnějším prosazování povinností velmi velkých online platforem a vyhledávačů podle nařízení o digitálních službách s cílem zmírnit systémová rizika související s šířením teroristického a násilného extremistického obsahu, ·usnadní užší spolupráci mezi Evropským sborem pro digitální služby a donucovacími orgány a společnostmi v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu v online prostředí, ·vytvoří novou tematickou oblast v rámci internetového fóra EU s cílem posílit mechanismy podpory uživatelů ze strany poskytovatelů online služeb a pozitivní intervence pro předcházení radikalizaci na internetu, ·začlení rámec EU pro reakci na krize online do nařízení o digitálních službách, ·vypracuje pokyny pro zacházení se záběry teroristických útoků pořízenými náhodnými svědky. Europol: ·vyvine evropskou databázi pro sdílení hašů, pokud jde o teroristický a extremistický obsah, ·bude usnadňovat spolupráci na úrovni EU s poskytovateli online služeb s cílem zlepšit zacházení s formami nezákonného obsahu spojeného s terorismem a jiným škodlivým obsahem, ·bude monitorovat zneužívání herních platforem extremisty a provádět pravidelná hodnocení, ·vytvoří platformu pro reakci na krize. Členské státy se vyzývají, aby: ·zajistily účinné provádění a prosazování nařízení o teroristickém obsahu online a nařízení o digitálních službách. Poskytovatelé online služeb se vyzývají, aby: ·pravidelně revidovali a aktualizovali své podmínky, aby odrážely vyvíjející se hrozby, ·posílili své mechanismy sledování, aby odhalovaly a rychle odstraňovaly teroristický obsah, ·zintenzivnili spolupráci s vnitrostátními orgány a Europolem s cílem zajistit včasnou výměnu informací a koordinované reakce. |
2.4 Ochrana osob ve fyzickém prostředí
V posledních letech došlo v celé EU k významnému pokroku v ochraně osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury před teroristickými útoky. EU poskytuje praktickou podporu prostřednictvím svých poradců EU pro ochranu bezpečnosti, kteří mohou poskytovat poradenství ohledně zranitelných míst a poskytnout konkrétní doporučení ke zlepšení. Souběžně s tím se v rámci protidronového programu EU 32 budují kapacity pro prosazování práva, aby bylo možné čelit hrozbě, kterou představují nespolupracující drony. Klíčovým krokem bylo přijetí směrnice o odolnosti kritických subjektů 33 v roce 2022, která vedla k posunu EU od přístupu k „ochraně“ k přístupu k „odolnosti“.
Teroristé však stále rozšiřují své prostředky k páchání útoků: od nových technologií, jako jsou drony a zbraně vyrobené 3D tiskem, až po jednoduché a levné způsoby, jako jsou bodné či sečné zbraně a útok nájezdem vozidla. Je třeba dále omezit přístup k prostředkům k provádění útoků a rozšířit nástroje na ochranu veřejných prostor a kritické infrastruktury. Souběžně s tím je třeba v zájmu řešení problematiky přesunů teroristů a možného návratu zahraničních teroristických bojovníků aktualizovat stávající opatření EU s cílem chránit vnější hranice a bránit přesunům teroristů.
2.4.1 Bránění přesunům teroristů
Pevná ochrana vnějších hranic je první linií obrany EU proti přesunům teroristů. Až budou plně funkční nové rozsáhlé informační systémy EU, zejména Systém vstupu/výstupu (EES), Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), revidovaný Vízový informační systém (VIS) a rámec interoperability, budou členským státům poskytovat základní informace o osobách ze třetích zemí vstupujících do EU. Tyto systémy budou rovněž pomáhat vnitrostátním orgánům při zastavování osob, které představují bezpečnostní riziko, včetně osob podezřelých z terorismu.
Včasný přístup k údajům je vyžadován rovněž pro identifikaci zahraničních teroristických bojovníků a osob podezřelých z terorismu na hranicích. Za tímto účelem Komise společně s Europolem posílí spolupráci s důvěryhodnými třetími zeměmi s cílem získat biografické a biometrické údaje o osobách, které by mohly představovat teroristickou hrozbu, a vkládat je do Schengenského informačního systému (SIS) v plném souladu s platnými právními rámci EU a vnitrostátními právními rámci. Pro posílení tohoto informačního toku se v roce 2026 plánuje zprovoznění „informačního záznamu“ v SIS 34 . Na návrh Europolu a na základě informací ze třetích zemí budou moci členské státy vkládat příslušné záznamy do SIS, čímž se zajistí, že informace o teroristech a podezřelých osobách budou přístupné pohraničním a donucovacím orgánům 35 .
V návaznosti na nedávné závěry Rady o budoucích prioritách na podporu posílení společného úsilí v boji proti terorismu 36 a v kontextu celkového hodnocení Schengenského informačního systému Komise navrhne řešení ohledně „postupu v případě pozitivního nálezu záznamu“, aby bylo možné dále sdílet pozitivní nálezy záznamů souvisejících s terorismem s dobrovolně se účastnícími členskými státy. Posoudí rovněž používání záznamů o odepření vstupu 37 a podle potřeby aktualizuje příručku SIS. Kromě toho bude Komise úzce spolupracovat s členskými státy na prosazování spolupráce a sdílení informací o osobách, které mohou představovat teroristickou nebo násilnou extremistickou hrozbu („Gefährder“) 38 .
Jak bylo oznámeno ve Strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, Komise posoudí opatření k posílení výměny informací s důvěryhodnými třetími zeměmi pro účely prosazování práva a správy hranic. Pro účely bezpečnosti a správy hranic by to mohlo být provedeno prostřednictvím technického řešení, které by umožnilo řízenou a omezenou výměnu vybraného podsouboru údajů z databází EU na základě mezinárodní dohody a na základě vzájemnosti. Pro účely prosazování práva by to mohlo být provedeno rozšířením rámce EU pro automatizovanou výměnu policejních informací (Prüm) a Schengenského informačního systému (SIS) na důvěryhodné třetí země, čímž by se posílilo přeshraniční vyšetřování při současném plném dodržování základních práv a norem EU pro ochranu údajů a bezpečnost.
Nový proces prověřování 39 , který se začne používat v červnu 2026, usnadní identifikaci státních příslušníků třetích zemí, kteří nelegálně překročili vnější hranice nebo nelegálně pobývají na území členských států, aniž by prošli vstupní kontrolou. Bude třeba provádět systematické kontroly, aby bylo možné posoudit, zda nepředstavují bezpečnostní riziko. V případě osob, které představují teroristickou hrozbu, může být zahájeno trestněprávní řízení a řízení o vydání. Komise bude podporovat účinné navracení osob představujících bezpečnostní riziko usnadněním rychlého přijetí přísnějších pravidel v návrhu nařízení o navracení 40 a prostřednictvím práce koordinátora pro navracení a Sítě na vysoké úrovni pro navracení. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby pokračovaly v posilování spolupráce a koordinace mezi orgány pověřenými bojem proti terorismu a migračními a azylovými orgány.
Předběžné cestovní informace (jako jsou předběžné informace o cestujících (API) a údaje jmenné evidence cestujících (PNR)) jsou mimoto nepostradatelné pro donucovací orgány, aby mohly účinně plánovat a efektivně vyvíjet úsilí zaměřené na boj proti terorismu na vnějších hranicích i na území EU. Současný rámec EU je omezen na komerční leteckou dopravu, což vede k právním a provozním mezerám, které mohou teroristé využít k pohybu po EU. Komise v úzké koordinaci s členskými státy a odvětvím dopravy zkoumá možnosti rozšíření stávajícího rámce na další druhy dopravy, jako je námořní a pozemní doprava, a na soukromé lety a posílení směrnice o jmenné evidenci cestujících, které závisí na jejím hodnocení 41 .
2.4.2 Omezení přístupu k prostředkům používaným k páchání útoků
Je nezbytné další omezení přístupu k prostředkům používaným k páchání útoků. Nedávné případy zabavení, včetně palných zbraní vyrobených 3D tiskem, ukazují na přetrvávající dostupnost zbraní zejména mezi pravicovými teroristy a násilnými extremisty 42 . Počátkem roku 2026 Komise předloží legislativní návrh na harmonizaci kriminalizace nedovoleného obchodování s palnými zbraněmi a postihování dalších trestných činů souvisejících s palnými zbraněmi, včetně nedovoleného vytváření, držení a šíření plánů na výrobu palných zbraní 3D tiskem.
Zájem teroristů a násilných extremistů o podomácku vyrobené výbušniny přetrvává, což dokazují návody a instruktážní materiály kolující po internetu. K řešení těchto problémů Komise provádí přezkum nařízení EU o prekurzorech výbušnin 43 . Nedávno ukončené hodnocení směrnice o pyrotechnice 44 zjistilo nedostatky v oblasti veřejné bezpečnosti, zejména širokou dostupnost vysoce rizikové profesionální zábavní pyrotechniky pro neoprávněné uživatele. Komise posuzuje možnosti, včetně případného přezkumu směrnice.
Chemická, biologická, radiologická a jaderná (CBRN) rizika v souvislosti s terorismem představují události s nízkou pravděpodobností, ale velkým dopadem, u nichž má zásadní význam připravenost celé EU. Komise v roce 2026 předloží nový Akční plán připravenosti a reakce v oblasti CBRN. Navrhne mimo jiné robustnější program odborné přípravy a cvičení na úrovni EU a prozkoumá možnosti řešení zneužití nových technologií, jako je syntéza nukleových kyselin a biotechnologie založené na umělé inteligenci. Souběžně s tím budou Strategie EU pro vytváření zásob a Strategie EU pro lékařská protiopatření podporovat zdravotní připravenost s cílem zmírnit dopady CBRN rizik.
2.4.3 Řešení hrozby, kterou představují drony
EU musí být rovněž připravena na hrozby vyplývající z používání nových a vznikajících technologií, jako je například nepřátelské používání dronů teroristickými aktéry. Drony, ať už ve vzduchu, na moři, pod vodou, nebo na zemi, představují významnou výzvu pro ochranu kritické infrastruktury a veřejných prostor. V návaznosti na sdělení o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony, z roku 2023 45 , jakož i na Strategii pro drony 2.0 46 , Komise nedávno předložila ucelený meziodvětvový Akční plán EU pro dronovou a protidronovou bezpečnost. Nový akční plán dále posílí schopnosti donucovacích orgánů, pohraniční a pobřežní stráže čelit hrozbám, které drony představují, a to prostřednictvím specializované odborné přípravy v oblasti obrany proti dronům, možného vývoje platformy pro incidenty s drony a sdílení zdrojů.
2.4.4 Ochrana veřejných prostor
Hlavním cílem teroristických útoků zůstávají veřejné prostory. Proto je nezbytné při plánování městských oblastí, veřejných prostor a míst pro konání bohoslužeb v celé Evropě přijmout zásadu bezpečnosti již od fáze návrhu 47 . Bezpečnost již od návrhu by měla být sdílenou odpovědností založenou na intenzivní spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Komise proto posoudí a prozkoumá možnosti zavedení „závazku k ochraně“ ze strany provozovatelů veřejných prostor (např. sportovišť, hudebních sálů, míst konání bohoslužeb) s cílem zavést na rizicích založená bezpečnostní opatření proti potenciálním teroristickým hrozbám na veřejných místech.
Souběžně s tím Komise investuje 30 milionů EUR do projektů zaměřených na zlepšení celkové bezpečnosti veřejných prostor se zaměřením na místa pro konání bohoslužeb pro všechna vyznání, CBRN hrozby, obchodování s palnými zbraněmi, psy cvičené ke zjišťování výbušnin a nespolupracující drony. Z této částky je 5 milionů EUR určeno na ochranu míst pro konání židovských bohoslužeb, přičemž projekty by měly podle plánu přinést výsledky do roku 2027 48 . Komise bude i nadále podporovat ochranu míst pro konání bohoslužeb v rámci navrhovaného ztrojnásobení finančních prostředků pro politiky v oblasti vnitřních věcí v příštím víceletém finančním rámci 49 .
V zájmu dalšího posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem Komise aktualizuje fórum EU pro ochranu veřejných prostor 50 a vytvoří poradní orgán na podporu tvorby politik. Společně s fórem bude Komise aktualizovat pokyny EU pro partnerství veřejného a soukromého sektoru na ochranu veřejných prostor a vnitrostátní osvědčené postupy týkající se opatření na ochranu veřejných prostor se zvláštním zaměřením na ochranu míst pro konání bohoslužeb, a to na základě výsledků projektů financovaných EU v této oblasti.
Poradenský program pro ochranu bezpečnosti má zásadní význam pro budování kapacit pro posuzování zranitelnosti veřejných prostor a kritických infrastruktur, přičemž od roku 2022 bylo provedeno více než 50 poradních misí. Aby Komise vyhověla rostoucí poptávce členských států, provede v roce 2026 posouzení programu a hodlá jej v rámci nového víceletého finančního rámce finančně i provozně posílit.
V návaznosti na doporučení Komise ohledně rentgenových zařízení a detekce kovů 51 Komise spolu s členskými státy vypracuje další dobrovolné požadavky na výkonnost zařízení pro detekci mimo leteckou dopravu a zavede dobrovolné systémy ověřování a certifikace pro detekci chemických látek, výbušnin a palných zbraní, jakož i pro cvičené psy.
2.4.5 Odolnost kritických subjektů, bezpečnost dopravy a dodavatelských řetězců
Ačkoli členské státy v roce 2024 nahlásily pouze čtyři útoky na kritickou infrastrukturu klasifikované jako „teroristické“ 52 , rostou obavy z incidentů spojených s hybridními kampaněmi a možnými sabotážemi ze strany nepřátelských státních subjektů a jejich prostředníků. V zájmu zvýšení odolnosti by měly všechny členské státy urychleně provést a uplatňovat směrnici o odolnosti kritických subjektů a směrnici NIS2 53 . Ve spolupráci s členskými státy budou organizována cvičení na úrovni EU, jejichž cílem je otestovat fyzickou a kybernetickou odolnost kritické infrastruktury při významných přeshraničních incidentech. Na podporu účinného provádění směrnice o odolnosti kritických subjektů a posílení přeshraniční a meziodvětvové odolnosti kritické infrastruktury vůči hrozbám způsobeným člověkem Komise poskytne 15 milionů EUR na projekty a přijme pokyny na podporu kritických subjektů určených členskými státy v jejich opatřeních ke zvýšení odolnosti. Kromě toho Komise navrhla, aby se v příštím víceletém finančním rámci dále posílila ochrana a odolnost kritických subjektů v rámci Nástroje pro propojení Evropy a Evropského fondu pro konkurenceschopnost.
Významným cílem zůstává doprava a očekává se, že se hrozba bude nadále vyvíjet a že se budou objevovat různé způsoby provedení útoků. Na základě komplexního zmapování bezpečnostních rizik v oblasti letectví Komise vypracuje nový rámec ochrany letectví před protiprávními činy EU, který obstojí i v budoucnu, mimo jiné posílením právních předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (AVSEC) 54 , aby bylo možné okamžitě reagovat a zároveň zachovat jednotný bezpečnostní prostor v rámci EU. Komise rovněž navrhla zřídit systém EU pro hlášení událostí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, který by usnadnil sdílení informací o událostech a incidentech v oblasti ochrany před protiprávními činy na základě stávajících mechanismů, a vyvinout mechanismus varování před hrozbami se zapojením většího počtu agentur EU, který by umožnil reagovat na potenciální nově vznikající krize v dopravě a dodavatelských řetězcích.
V důsledku incidentů v letecké nákladním dopravě byla upravena pravidla EU pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy 55 s cílem zvýšit odolnost a ochranu letecké přepravy nákladu a pošty. Za účelem zmírnění hrozby útoků a sabotáží zaměřených na železnici Komise a Agentura EU pro železnice (ERA) posílí odolnost systému řízení železniční dopravy, aby byl zajištěn nepřetržitý provoz v případě selhání celého systému.
V rámci Strategie EU pro přístavy Komise dále posílí právní předpisy v oblasti námořní bezpečnosti s cílem účinně řešit vznikající hrozby a zvýšit bezpečnost dodavatelského řetězce EU, a posoudí zavedení ověření spolehlivosti pro pracovníky v přístavech. Komise bude rovněž spolupracovat s donucovacími a celními orgány, mezinárodními organizacemi, třetími zeměmi a soukromým sektorem na zmírnění CBRN hrozeb v námořních dodavatelských řetězcích.
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise: ·navrhne řešení ohledně „postupu v případě pozitivního nálezu záznamu“ v hodnocení SIS, ·podpoří zprovoznění informačních záznamů v SIS, ·prozkoumá možnosti posílení a rozšíření rámce EU pro cestovní informace (API/PNR), ·předloží legislativní návrh na harmonizaci postihování trestných činů souvisejících s palnými zbraněmi, ·přezkoumá nařízení o prekurzorech výbušnin, ·předloží nový Akční plán připravenosti a reakce v oblasti CBRN, ·provede Akční plán EU pro dronovou a protidronovou bezpečnost, ·posoudí a prozkoumá možnosti zavedení „závazku k ochraně“ pro provozovatele veřejných prostor, ·aktualizuje poradenský program pro ochranu bezpečnosti v novém víceletém finančním rámci. Komise spolu s Europolem: ·posílí spolupráci s důvěryhodnými třetími zeměmi s cílem získat dostatečně kvalitní údaje (biografické, biometrické a kontextuální) o osobách, které by mohly představovat teroristickou hrozbu. Členské státy by měly: ·plně využívat stávající postupy a systémy pro bezpečnost a správu hranic, ·posílit biometrické kontroly a provádět povinné systematické kontroly na vnějších hranicích EU, ·zavést systém EES v plném rozsahu a urychlit přípravy na zahájení provozu systému ETIAS, ·provádět doporučení schengenského hodnoticího a monitorovacího mechanismu, ·urychleně provést a uplatňovat směrnici o odolnosti kritických subjektů a směrnici NIS2. |
2.5 Reakce na hrozby a útoky
Europol a Eurojust poskytují členským státům cennou operativní podporu a odborné znalosti v oblasti vyšetřování a stíhání terorismu. Pro zajištění rychlé a koordinované reakce na teroristické hrozby a útoky je však třeba v celé Evropě dále posílit reakci donucovacích a justičních orgánů. Kromě toho je třeba vyvinout další úsilí o odstranění zbývajících nedostatků s cílem zabránit financování terorismu. EU je stále odhodlána bránit tomu, aby byly veřejné prostředky využívány k propagaci extremismu a terorismu.
2.5.1 Boj proti financování terorismu a násilného extremismu
Hrozba financování terorismu se rychle vyvíjí a těží z rozšiřování prostředků financování pomocí kryptoaktiv, „digitální hawaly“ a online platebních služeb. Globální povaha finančních služeb zároveň vyžaduje dynamickou evropskou reakci na financování terorismu. EU zavedla komplexní rámec pro předcházení praní peněz a financování terorismu, který byl naposledy aktualizován v roce 2024. Členské státy se vyzývají, aby šestou směrnici o boji proti praní peněz provedly včas do 10. července 2027, aby mohlo začít platit nařízení EU o boji proti praní peněz. Propojení registrů bankovních účtů do roku 2029 tento rámec dále posílí. Kromě toho od roku 2010 umožňuje dohoda mezi EU a USA o Programu sledování financování terorismu členským státům, Europolu a Eurojustu požádat ministerstvo financí USA o vyhledávání údajů o finančních transakcích, které poskytují cenné vodítko k identifikaci teroristů a těch, kdo je financují.
V zájmu odstranění stávajících nedostatků v oblasti sledování financování terorismu Komise počátkem roku 2026 zahájí studii s cílem posoudit a určit opatření nezbytná k vytvoření budoucího nového systému EU, který umožní vyhledávání finančních údajů za účelem sledování financování terorismu a výnosů z organizované trestné činnosti. Tento systém by měl být zřízen do roku 2030 a jeho cílem by mělo být pokrytí plateb v rámci EU a jednotného evropského platebního prostoru (SEPA), převodů kryptoaktiv, a online a bezhotovostních plateb nebo převodů.
Síť finančních vyšetřovatelů pro boj s terorismem poskytuje platformu pro výměnu informací o vyšetřování a osvědčených postupech týkajících se široké škály způsobů financování terorismu a nových trendů, jako je využívání kryptoaktiv, zneužívání neziskových organizací a platforem sociálních médií, hawala a další neformální bankovní systémy. Síť navazuje partnerství se zúčastněnými stranami z veřejného a soukromého sektoru a partnerskými zeměmi mimo EU a jejím cílem je systematicky zahrnovat příspěvky z partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti finančního zpravodajství Europolu.
Komise bude rovněž podporovat užší spolupráci a sdílení informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány, finančními institucemi, společnostmi finančních technologií a poskytovateli online služeb. Řešení problematiky nežádoucího zahraničního financování 56 vyžaduje zejména užší spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a zpravodajskými službami na základě stávajících protokolů pro výměnu informací. Členské státy by měly zajistit, aby finanční zpravodajské jednotky měly mandát a kapacitu k odhalování a sdílení případů souvisejících s nežádoucím zahraničním financováním. Vnitrostátní posouzení rizik praní peněz a financování terorismu by se mělo vztahovat i na nežádoucí zahraniční financování, aby jej finanční zpravodajské jednotky mohly důsledně odhalovat a řešit.
Rozpočet EU nesmí být zneužíván k financování projektů, které podporují radikální nebo extremistické názory. Podle revidovaného finančního nařízení 57 představuje zapojení do jakéhokoli protiprávního jednání, které vede k „vyzývání k diskriminaci, nenávisti nebo násilí“, jasný důvod pro vyloučení z financování EU. Komise zajistí účinné provádění, mimo jiné zvyšováním informovanosti, zřízením vnitřní sítě pro výměnu informací a posílením postupů, které zohlední informace z členských států a dalších zdrojů, pokud je lze využít k posouzení toho, zda příjemci a projekty respektují hodnoty EU.
Účinná ochrana rozpočtu EU závisí také na tom, zda členské státy aktivně přispívají informacemi, aby podpořily úsilí Komise. Výsledek přezkumu architektury pro boj proti podvodům v roce 2026 posílí dohled a odpovědnost, aby byla zajištěna účinnější ochrana finančních zájmů Unie.
2.5.2 Posílení reakce donucovacích orgánů
Jak bylo oznámeno ve Strategii vnitřní bezpečnosti ProtectEU, Komise navrhne ambiciózní revizi mandátu Europolu, která by posílila jeho úlohu ústředního informačního, technologického a inovačního centra pro prosazování práva a poskytla členským státům větší podporu v operativní i forenzní oblasti.
V závislosti na přezkumu mandátu Europolu by mělo Evropské centrum pro boj proti terorismu Europolu konsolidovat a dále rozvíjet operativní informace o boji proti terorismu pro donucovací orgány ve svém ústředním informačním centru pro boj proti terorismu. Toto centrum by mohlo rovněž umožňovat výměnu informací v reálném čase mezi donucovacími orgány a podpořit spolupráci mezi donucovacími orgány a soukromým sektorem. Pokud jde o forenzní oblast, Evropské centrum pro boj proti terorismu spolu s inovační laboratoří Europolu, Evropským centrem pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) a dalšími příslušnými centry posílí operativní, analytickou a technickou podporu pro členské státy. Budou budovat kapacity pro zpracování rozsáhlých a složitých souborů údajů a vyvíjet nástroje pro odhalování a narušování teroristického a extremistického obsahu online a financování terorismu.
Komise bude i nadále podporovat evropské sítě pro vymáhání práva 58 . Bude rovněž úzce spolupracovat s členskými státy na aktualizaci doporučení Rady o operativní spolupráci v oblasti prosazování práva 59 s cílem usnadnit operativní pomoc v přeshraničních scénářích, včetně přesunu operačních týmů a vybavení pro cvičení, a to nejen během krizí.
2.5.3 Posílení justiční spolupráce
Pro boj proti hrozbě terorismu a násilného extremismu v současné digitální éře má klíčový význam zákonný přístup donucovacích a justičních orgánů k údajům. Provedení plánu pro účinný a zákonný přístup k údajům pro účely prosazování práva z roku 2025 60 přispěje k řešení hlavních problémů, které stojí v cestě úspěšnému vyšetřování a stíhání. V srpnu 2026 začnou platit pravidla EU o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům 61 , která justičním orgánům umožní uchovávat a získávat důkazy přímo od poskytovatelů služeb nabízejících své služby v EU. V návaznosti na projekt SIRIUS financovaný EU 62 a budoucí vstup Úmluvy OSN proti kyberkriminalitě a druhého dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě v platnost bude posílena mezinárodní spolupráce při získávání elektronických důkazů prostřednictvím specializovaného školení a výměny informací.
Pro řešení teroristické hrozby ve fázi prevence a reakce má zásadní význam spolupráce soudů a sdílení informací o případech terorismu. S cílem usnadnit identifikaci přeshraničních souvislostí mezi případy terorismu bude Eurojust aktualizovat evropský justiční rejstřík pro boj proti terorismu, a to na základě nového moderního systému správy případů, který bude zaveden před 1. prosincem 2027. Členské státy se vyzývají, aby Eurojustu včas předávaly informace o případech terorismu. Revize mandátu Eurojustu pomůže posílit jeho analytickou kapacitu a umožní užší spolupráci s Europolem, čímž se posílí podpora vyšetřování a stíhání přeshraničního terorismu. Směrnice o procesních zárukách pro děti z roku 2016 63 navíc bude i nadále nabízet cílenou podporu a ochranná opatření pro děti v rámci systému trestního soudnictví. Důkazy z bojišť jsou zcela zásadní pro stíhání vracejících se zahraničních teroristických bojovníků. Údaje vyplývající z důkazů z bojišť po vložení do SIS rovněž pomáhají odhalovat zahraniční teroristické bojovníky na hranicích EU. Konec činnosti vyšetřovacího týmu OSN pro prosazování odpovědnosti za trestné činy spáchané organizací Dá’iš/ISIL (UNITAD) omezuje dostupnost těchto důkazů. Komise společně s Eurojustem prozkoumá, zda a jakým způsobem by mohly být informace shromážděné iráckými orgány a týmem UNITAD zpřístupněny členským státům prostřednictvím posílené spolupráce mezi Eurojustem a iráckým Národním centrem pro mezinárodní justiční spolupráci a zda by informace spojené s jednotlivými případy mohly být uloženy v Databázi důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech spravované Eurojustem.
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise: ·posoudí a určí opatření nezbytná k vytvoření systému EU pro vyhledávání finančních údajů pro účely sledování financování terorismu a výnosů z organizované trestné činnosti, ·posílí systém ochrany rozpočtu EU před zneužitím, mimo jiné prostřednictvím revize architektury EU pro boj proti podvodům, ·navrhne revizi mandátů Europolu a Eurojustu a posílí jejich úlohu při reakci donucovacích a justičních orgánů na terorismus. Komise společně s členskými státy a Europolem: ·posílí spolupráci a sdílení informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, donucovacími orgány, finančními institucemi, společnostmi finančních technologií, poskytovateli online služeb a platformami sociálních médií, ·provede opatření uvedená v plánu pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva. Europol: ·bude konsolidovat a dále rozvíjet své ústřední informační centrum pro boj proti terorismu, ·posílí operativní, analytickou a technickou podporu donucovacích orgánů členských států v boji proti terorismu. Eurojust společně s Komisí: ·prozkoumá možnosti zpřístupnění informací shromážděných týmem UNITAD a iráckými orgány členským státům. |
2.6Spolupráce s mezinárodními partnery
Vnější a vnitřní rozměr terorismu a násilného extremismu jsou neoddělitelně spojeny 64 . Komise ve spolupráci s vysokou představitelkou a protiteroristickým koordinátorem EU posílí mezinárodní spolupráci ve všech pilířích této agendy, přičemž se bude řídit přístupem založeným na lidských právech.
2.6.1 Omezující opatření vůči terorismu
Zařazení osob, skupin a subjektů na seznam omezujících opatření EU pro boj proti terorismu 65 (dále jen „seznam teroristů vedený EU“) je i nadále důležitým nástrojem pro rozbití teroristických sítí. Seznam teroristů vedený EU by měl být průběžně aktualizován, aby odrážel vyvíjející se hrozby a reagoval na ně, a to narušením finančních toků a zabráněním poskytování podpory pro teroristické činnosti. Vysoká představitelka a členské státy EU posuzují, jak učinit seznam teroristů vedený EU účinnějším, operativnějším a flexibilnějším. K jeho funkčnosti přispěje rozšíření jeho působnosti a užší spolupráce s podobně smýšlejícími třetími zeměmi.
2.6.2 Prosazování mezinárodních dohod
Komise navrhne podepsat a uzavřít jménem EU nový protokol, kterým se mění definice teroristických trestných činů v Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu. Po vstupu v platnost poskytne rámec společnou celoevropskou definici teroristických trestných činů pro více než 40 zemí.
Komise si klade za cíl dále posílit vnější spolupráci Europolu a Eurojustu v oblasti boje proti terorismu prostřednictvím mezinárodních dohod o výměně osobních údajů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, a to se zaměřením na klíčové regiony.
2.6.3 Prohloubení dvoustranné a regionální spolupráce
Bude posílena spolupráce s partnery zapojenými do procesu rozšíření, aby se usnadnila jejich rychlejší integrace do bezpečnostní architektury EU a podpořilo sladění jejich právních a strategických rámců s acquis a normami EU. Pokud to bude možné, budou postupně začleněni do akcí EU, jako je Znalostní centrum pro prevenci radikalizace a činnosti Europolu, Eurojustu a CEPOL, a budou moci využívat nástroje, pokyny a budování kapacit poskytované členským státům.
Jejich sladění s acquis EU podporuje rovněž nový Společný akční plán pro předcházení terorismu a násilnému extremismu a boj proti nim pro západní Balkán na období 2025–2030, který prosazuje operativní spolupráci a posiluje kapacity našich partnerů v regionu. Kandidátské země a potenciální kandidáti budou moci dále využívat specializovanou technickou pomoc, budování kapacit a financování projektů EU, například v oblasti ochrany veřejných prostor a kritické infrastruktury nebo správy hranic.
Strategické místo v celosvětovém boji proti terorismu zaujímá Blízký východ a severní Afrika. V rámci Paktu pro Středomoří se podpora EU zaměří na posílení správy hranic, posílení spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce a na prevenci násilného extremismu a terorismu s podporou Znalostního centra pro prevenci radikalizace. Regionální dialog o vnitřní bezpečnosti přispěje k boji proti závažné a organizované trestné činnosti a terorismu.
EU bude i nadále podporovat obnovu Sýrie a podporovat pokojnou a inkluzivní transformaci a usmíření v této zemi, jakož i její znovuzačlenění v regionu. Kromě toho EU poskytne balíček finanční podpory ve výši přibližně 620 milionů EUR na roky 2026 a 2027, včetně humanitární pomoci, podpory včasné obnovy a dvoustranné podpory, a zároveň bude pokračovat v úsilí o řešení krize v severovýchodní Sýrii a v táborech. Komise rovněž vyzývá orgány EU a členské státy, aby prováděly závěry Rady ze dne 23. června 2025 o Sýrii, jakož i doporučení Akčního plánu pro boj proti hrozbě terorismu pocházející ze Sýrie, který vydal protiteroristický koordinátor EU.
V Africe, zejména v subsaharské Africe, postupně získávají moc různé teroristické skupiny. Také situace ve střední a jižní Asii, kde narůstá regionální napětí a šíří se vliv Islámského státu v provincii Chorásán (ISKP), vyžaduje pozorné sledování. EU posílí svou integrovanou reakci začleněním bezpečnostních aspektů do 360stupňového přístupu strategie Global Gateway a posílením přímé podpory budování kapacit. Programy posílí bezpečnost hranic, podpoří operativní spolupráci, posílí kapacity pro odhalování a narušování nezákonných finančních toků, budou se zabývat extremistickou a násilnou propagandou, řešit zneužívání nových technologií a rozšiřující se propojení terorismu a organizovaného zločinu v několika regionech, budovat odolnost komunit vůči radikalizaci a náboru do teroristických skupin a usnadňovat resocializaci a opětovné začlenění bývalých bojovníků a jejich rodin.
Obzvláště důležitá je koordinace vnější činnosti EU a členských států ve třetích zemích, aby se zabránilo zdvojování. Komise bude společně s členskými státy pravidelně mapovat projekty financované EU a členskými státy, rozvíjet nové iniciativy Týmu Evropa a podporovat synergie mezi činností EU a misemi a operacemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky v zemích zvláště postižených terorismem.
Dialogy o boji proti terorismu usnadňují strategické výměny se třetími zeměmi a měly by vést k jasným a realizovatelným závěrům, které budou účinně prováděny. Pro sdílení informací o bezpečnostní situaci ve třetích zemích je klíčová síť odborníků EU pro boj proti terorismu. Vysoká představitelka bude usilovat o posílení sítě, zajištění širšího regionálního pokrytí a užší spolupráce, řešení propojení terorismu a organizovaného zločinu, financování terorismu a propagandy.
2.6.4 Posílení úlohy EU na multilaterální scéně
Vysoká představitelka, Komise a protiteroristický koordinátor EU zajistí úzkou koordinaci na úrovni EU a posílení vedoucí úlohy EU na mnohostranných fórech. EU bude i nadále využívat svého spolupředsednictví v Globálním fóru pro boj proti terorismu k prosazování civilních protiteroristických opatření a k podpoře udržitelného a koordinovaného mnohostranného úsilí.
EU rovněž využije své úlohy v rámci globální koalice proti organizaci Dá’iš, aby posílila koordinaci v regionu. EU bude spolu s členskými státy hrát důležitou roli při přezkumu globální strategie OSN pro boj proti terorismu v roce 2026 s cílem prosazovat hodnoty a priority EU a bude nadále přispívat k probíhajícímu procesu reformy OSN, iniciativě OSN 80, která zahrnuje protiteroristickou strukturu OSN.
Na tematickém základě bude pokračovat spolupráce s Radou Evropy, Finančním akčním výborem (FATF), Interpolem a NATO. Prostřednictvím spolupráce s fóry, jako je Finanční akční výbor a Globální fórum pro boj proti terorismu, bude EU rovněž řešit vzájemně propojené výzvy, které představuje financování terorismu, nábor a propaganda, zejména v sociálních médiích. Klíčovým partnerem pro Komisi zůstává rovněž globální internetové fórum pro boj proti terorismu (GIFCT). V neposlední řadě bude Komise pokračovat ve svém zapojení do organizace Christchurch Call Foundation 66 .
|
KLÍČOVÁ OPATŘENÍ Komise: ·navrhne podepsat a uzavřít protokol, kterým se mění definice teroristických trestných činů v Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu, ·doporučí Radě, aby zmocnila Komisi ke sjednání mezinárodních dohod s dalšími třetími zeměmi o spolupráci s Eurojustem a Europolem, ·podpoří provedení Společného akčního plánu pro předcházení terorismu a násilnému extremismu a boj proti nim pro západní Balkán na období 2025–2030, ·rozšíří činnost znalostního centra na kandidátské země EU a oblast Středomoří, ·začlení bezpečnostní aspekty do programů v rámci strategie Global Gateway a posílí přímou podporu budování kapacit. Komise spolu s členskými státy: ·bude pravidelně mapovat projekty v oblasti boje proti terorismu a prevence násilného extremismu a boje proti němu financované EU a členskými státy. Vysoká představitelka: ·bude společně s Komisí, protiteroristickým koordinátorem EU a členskými státy dále rozvíjet dialogy o boji proti terorismu, ·posílí síť odborníků EU pro boj proti terorismu, ·společně s Komisí a protiteroristickým koordinátorem EU bude zajišťovat úzkou koordinaci na úrovni EU a silné vedení ze strany EU na mnohostranných fórech. Vysoká představitelka a Rada by měly: ·pravidelně přezkoumávat společný postoj 2001/931/SZBP („seznam teroristů vedený EU“). |
3.Závěr
Terorismus a násilný extremismus představují i nadále výzvu pro bezpečnost Evropy. Tato agenda stanovuje reakci EU: společný závazek čelit těmto hrozbám prozíravě, jednotně a odhodlaně. To udává směr veškerého našeho úsilí: prevence dříve, než násilí zapustí kořeny, ochrana tam, kde jsou lidé nejzranitelnější, a postavení těch, kteří chtějí ublížit, před soud.
Prostřednictvím této agendy Evropská unie zlepší svou kolektivní schopnost předvídat hrozby, předcházet radikalizaci, chránit své občany online i offline a tvrdě reagovat v okamžiku, kdy dojde k útokům, a tento přístup zefektivní v rámci svých hranic i mimo ně. Agenda přinese ambiciózní opatření ve všech pilířích a upřednostní několik iniciativ, které se zabývají vznikajícími výzvami, jako například:
·soubor nástrojů prevence pro boj proti radikalizaci nezletilých osob,
·potenciální zpřísnění nařízení o teroristickém obsahu online,
·postup „v případě pozitivního nálezu záznamu“ za účelem sdílení informací o záznamech souvisejících s terorismem v Schengenském informačním systému a
·nový systém EU pro vyhledávání finančních údajů.
Komise bude řídit plnění všech pilířů, sledovat provádění a zajišťovat, aby byly nástroje, právní předpisy a finanční prostředky Unie využívány v plném rozsahu. Komise bude informovat Evropský parlament, Radu, protiteroristického koordinátora EU, členské státy, soukromý sektor a občanskou společnost a zapojí je do plnění této agendy.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ProtectEU: Evropská strategie vnitřní bezpečnosti, COM(2025) 148 final . Tato agenda doplňuje výstupy dokumentů Strategie unie připravenosti (JOIN(2025) 130 final), Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 ( JOIN (2025) 27 final ) a Evropský štít pro demokracii: podpora silných a odolných demokracií ( JOIN(2025) 791 final ).
Teroristické trestné činy jsou definovány v článku 3 směrnice (EU) 2017/541 o boji proti terorismu jako trestné činy, které „mohou vzhledem ke své povaze nebo souvislostem závažně poškodit zemi nebo mezinárodní organizaci“, byly-li spáchány úmyslně a s teroristickým cílem.
Na úrovni EU neexistuje žádná právní definice násilného extremismu. Násilné extremistické činy nesplňují prahovou hodnotu stanovenou v definici teroristických trestných činů; představují však závažnou hrozbu pro bezpečnost. V rámci projektu spolupráce v oblasti násilného pravicového extremismu (VRWE) byla vypracována pracovní definice .
Ustanovení čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.
Europol, European Union Terrorism Situation and Trend Report (Zpráva o situaci a vývoji terorismu v Evropské unii (TE-SAT)) 2025.
Na základě nedávného posouzení hrozeb v rámci zprávy TE-SAT vypracované Europolem a zprávy EU Intcen (důvěrné).
Europol, TE-SAT 2025.
Mezi další motivy patří nenávist vůči LGBTQ+ osobám, misogynie, rasismus, antisystémové ideologie, nihilismus a „akceleracionismus“, což je spektrum ideologií, podle nichž je stávající stav společnosti nenapravitelný a vyžaduje zničení „systému“ a „nový začátek“.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Protiteroristická agenda pro EU: předvídání, prevence, ochrana a reakce, COM(2020) 795 final .
Europol, zprávy TE-SAT 2021–2025.
Europol, Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU (EU SOCTA), 2025; Beneath the Surface: Terrorist and Violent Extremist Use of the Dark Web and Cybercrime-As-A-Service for Cyber-Attacks (Pod povrchem: Využívání temného webu a kybernetické kriminality jako služby ze strany teroristů a násilných extremistů ke kybernetickým útokům) | Úřad pro boj proti terorismu .
Aktivní kluby jsou volně organizované extremistické sítě zaměřené na fitness nebo bojová umění, které slouží jako centra ideologie, soudržnosti a náboru v násilných pravicových kruzích.
Známé jako sítě „764“ nebo „Com“.
Digitální hawala představuje metodu přeshraničních pseudoanonymních převodů prostřednictvím různých digitálních metod (technologie blockchain, mobilní peníze atd.), která se podobá fyzické neformální síti systému hawala a zároveň zavádí další úrovně zabezpečení. (TE-SAT 2025).
Závěry Rady ze dne 9. června 2022 o ochraně Evropanů před terorismem: dosažené výsledky a další kroky;
závěry Rady ze dne 12. prosince 2024 o budoucích prioritách na podporu společného úsilí Evropské unie a jejích členských států v boji proti terorismu.
Viz zpráva Společného výzkumného střediska Evropské komise – Emerging risks and opportunities for EU internal security stemming from new technologies (2025) (Nová rizika a příležitosti pro vnitřní bezpečnost EU plynoucí z nových technologií (2025)) EUR 40239 JRC 139674.
Strategické směry pro koordinovaný přístup EU k předcházení radikalizaci .
Další opatření na podporu odolnosti prostřednictvím vzdělávání, včetně opatření v oblasti médií, digitální gramotnosti a občanství, viz: společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropský štít pro demokracii: podpora silných a odolných demokracií, JOIN (2025) 791 final . Evropský štít pro demokracii, JOIN (2025) 791 final.
Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030) , COM/2021/615 final.
Soubor doporučení Evropské komise plynoucích z projektové spolupráce v oblasti antisemitismu při prevenci násilného extremismu a boji proti němu z března 2025 . V návaznosti na tato doporučení vypracovalo znalostní centrum EU Příručku o klíčových symbolech, rétorice a mechanismech podávání zpráv , která bude zveřejněna.
Co se týče EU, stávající právní rámec, který tvoří rámcové rozhodnutí Rady o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie (rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV) a směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí (směrnice (EU) 2024/138), se vztahuje pouze na rasisticky nebo xenofobně motivované trestné činy z nenávisti, jakož i genderově podmíněné kybernetické podněcování k násilí nebo nenávisti.
Podle hodnocení Europolu (neveřejné údaje).
Europol, Point d’Entrée pour le Retrait de Contenus terroristes sur Internet (PERCI), údaje z databáze.
Tamtéž.
Commission evaluates the Digital Services Act’s interaction with other EU laws and its designation threshold for VLOPs and VLOSEs | Shaping Europe’s digital future (Komise hodnotí vzájemné působení nařízení o digitálních službách a jiných právních předpisů EU a jeho prahovou hodnotu, pokud jde o určení velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů | Formování digitální budoucnosti Evropy).
Digital Services Act report lays out landscape of systemic risks online | Shaping Europe’s digital future (Zpráva o nařízení o digitálních službách popisuje systémová rizika na internetu | Formování digitální budoucnosti Evropy).
Sladěním činností se rozumí proces křížové kontroly operativních informací a koordinace vyšetřovacích činností mezi příslušnými orgány s cílem zabránit překrývání nebo vzájemnému ovlivňování souběžných vyšetřování.
Zahájen sdělením Komise Radě a Evropskému parlamentu o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony , COM(2023) 659 final.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1190 ze dne 6. července 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862, pokud jde o vkládání informačních záznamů o státních příslušnících třetích zemí do Schengenského informačního systému (SIS) v zájmu Unie (Úř. věst. L 185, 12.7.2022).
Tamtéž.
Závěry Rady ze dne 12. prosince 2024 o budoucích prioritách na podporu společného úsilí Evropské unie a jejích členských států v boji proti terorismu.
Článek 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 312, 7.12.2018).
Poznámka Rady Společné chápání toho, kdy by měla být osoba považována za potenciální teroristickou nebo násilnou extremistickou hrozbu („Gefährder“) ST 8807 2024 REV 1 – NOTE.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích (Úř. věst. L, 2024/1356, 22.5.2024).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti (Úř. věst. L 119, 4.5.2016).
Europol, TE-SAT 2025.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1148 ze dne 20. června 2019 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, změně nařízení (ES) č. 1907/2006 a zrušení nařízení (EU) č. 98/2013 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019).
Pracovní dokument útvarů Komise – Hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění) SWD(2025) 269 final.
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony , COM(2023) 659 final.
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Strategie pro drony 2.0 pro inteligentní a udržitelný ekosystém bezpilotních letadel v Evropě , COM(2022) 652 final.
Evropská komise, Security by Design: Protection of public spaces from terrorist attacks (Bezpečnost již od návrhu: Ochrana veřejných prostor před teroristickými útoky) (2023) JRC131172.
Viz projekty financované v rámci výzvy ISF k předkládání návrhů na ochranu veřejných prostor: ISF-2024-TF2-AG-PROTECT .
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období 2028–2034.
Fórum EU pro ochranu veřejných prostor sdružuje regionální a místní orgány, soukromé provozovatele veřejných prostor, soukromý sektor a náboženské organizace za účelem výměny osvědčených postupů v oblasti ochranných opatření.
Europol, TE-SAT 2025.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022).
Pracovní dokument útvarů Komise o novém přístupu k posílené a odolnější politice v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, SWD(2023) 37 final.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/920 ze dne 19. května 2025; prováděcí rozhodnutí Komise (SENSITIVE) ze dne 19. května 2025 – COM(2025) 3014 final.
Finanční toky od zahraničních státních nebo nestátních subjektů směřující k fyzickým nebo právnickým osobám působícím v EU, které vyvíjejí nebo mají v úmyslu vyvíjet škodlivý vliv na evropské společnosti tím, že usnadňují činnosti, které zpochybňují hodnoty EU (právně nezávazná definice používaná znalostním centrem EU pro prevenci radikalizace).
Ustanovení čl. 138 odst. 1 písm. c) bod vi) a 113. bod odůvodnění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024).
AIRPOL, AQUAPOL, ENLETS, ESG, EIFS, HRSN, RAIPOL a ATLAS.
Doporučení Rady (EU) 2022/915 ze dne 9. června 2022 o operativní spolupráci v oblasti prosazování práva (Úř. věst. L 158, 13.6.2022).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Plán pro zákonný a účinný přístup k údajům pro účely prosazování práva , COM/2025/349 final.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1543 ze dne 12. července 2023 o evropském vydávacím příkazu a evropském uchovávacím příkazu pro elektronické důkazy v trestním řízení a pro výkon trestu odnětí svobody po skončení trestního řízení (Úř. věst. L 191, 28.7.2023).
Projekt SIRIUS financovaný EU slouží jako kontaktní místo pro získávání elektronických údajů od poskytovatelů služeb se sídlem v jiných jurisdikcích pro více než 8 000 členů ze 47 jurisdikcí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení (Úř. věst. L 132, 21.5.2016).
Závěry Rady o posílení vnějších a vnitřních vazeb v boji proti terorismu a násilnému extremismu ze dne 16. prosince 2024.
Společný postoj Rady ze dne 27. prosince 2001 o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu (2001/931/SZBP) (Úř. věst. L 344, 28.12.2001).
Christchurch Call Foundation je nevládní organizace, kterou iniciovaly Nový Zéland a Francie v reakci na děsivý teroristický útok v Christchurchi v roce 2019 s cílem eliminovat teroristický a násilný extremistický obsah online.