EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.2.2026
COM(2026) 97 final
2026/0060(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o rámci Evropské unie pro vědeckou diplomacii
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 27.2.2026
COM(2026) 97 final
2026/0060(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o rámci Evropské unie pro vědeckou diplomacii
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
Odůvodnění a cíle návrhu
V éře geostrategického soupeření a rostoucí globální konkurence v oblasti vědy a techniky, zejména pokud jde o převratné technologie, se výzkum a inovace stávají strategickým aktivem, které se promítá do moci, konkurenceschopnosti a geopolitického vlivu. To se jasně odráží v Lettově 1 , Draghiho 2 , Heitorově 3 a Niinistöově zprávě 4 . Výzkum a inovace jsou proto pro diplomacii stále důležitější a vědecká diplomacie se stává důležitým politickým nástrojem při prosazování strategických zájmů Evropské unie (dále jen „Unie“).
Vědecká diplomacie podporuje dialog s přáteli a partnery Unie a v případě nutnosti i s jejími protivníky a může podpořit silnou a nezávislou Unii prostřednictvím nasazení aktiv Unie v oblasti výzkumu a inovací. Prostřednictvím iniciativ, jako je „Zvolte si Evropu pro vědu“ 5 a politika EU pro přidružení k programu Horizont Evropa, podnikla Unie důležité kroky k využití svých silných stránek v oblasti výzkumu a inovací pro vybudování silné a nezávislé Evropy a zároveň zavedla nezbytná ochranná opatření z hlediska hospodářské bezpečnosti a bezpečnosti výzkumu 6 .
O rostoucím významu vědecké diplomacie svědčí skutečnost, že dvacet členských států zřídilo na svých ministerstvech zahraničních věcí pozici hlavního vědeckého poradce nebo vyslance pro vědeckou/technickou diplomacii a/nebo související útvary 7 , přičemž mnohé z těchto pozic byly vytvořeny v posledních třech letech. Několik členských států vypracovalo vnitrostátní strategie v oblasti vědecké a/nebo technické diplomacie 8 , nebo je v současné době vypracovává 9 , což podtrhuje potřebu soudržného přístupu Unie v této oblasti. Prvním krokem v tomto směru bylo založení Aliance EU pro vědeckou diplomacii v roce 2021 10 .
Mnoho zemí a regionálních organizací po celém světě do vědecké diplomacie strategicky investuje 11 . V roce 2025 uspořádala Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) první globální dialog ministrů o vědecké diplomacii a oznámila spuštění globálního rámce pro vědeckou diplomacii 12 . Je proto nezbytné, aby Unie přijala vlastní koordinovaný rámec pro vědeckou diplomacii a zajistila tak vedoucí postavení v této rychle se rozvíjející oblasti. Návrh doporučení Rady představuje vizi ohledně podoby takového rámce.
Hlavním cílem tohoto doporučení Rady je poskytnout sdílenou vizi, společný příběh a pragmatický kodex chování v oblasti vědecké diplomacie, zejména na podporu:
1.hájení demokratických hodnot, strategických zájmů a technologické a datové suverenity Unie;
2.posílení konkurenceschopnosti Unie jako jednoho z předních světových aktérů v oblasti vědy a technologií;
3.maximalizace využití potenciálu Unie v oblasti výzkumu a inovací pro úsilí o dosažení míru a mezinárodního řádu založeného na pravidlech a
4.posílení závazku Unie udržitelně spravovat globální a společné statky, bojovat proti trojí planetární krizi, kterou je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, a přispívat ke splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 13 a cílů udržitelného rozvoje.
Dalším cílem je podpořit soudržnost a optimalizovat zdroje na úrovni Unie i členských států. Za tímto účelem doporučení stanoví koordinaci a pokyny Unie pro členské státy a příslušné zúčastněné strany ohledně strategických, operativních a podpůrných opatření zohledňující jejich konkrétní situaci.
Navrhované doporučení Rady rovněž představuje významný krok k rozvoji a naplnění mezinárodního rozměru Evropského výzkumného prostoru (EVP).
Doporučení umožní flexibilitu, pokud jde o provádění a schopnost přizpůsobit se rychle se měnícím geopolitickým okolnostem, které mají důsledky pro vědu.
Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Globální přístup k výzkumu a inovacím, který Komise přijala v květnu 2021 14 , stanoví, že „výraznější zaměření na vědu a techniku v zahraniční a bezpečnostní politice v podobě ‚vědecké diplomacie‘ by EU pomohlo uplatnit jemnou sílu a sledovat účinněji její ekonomické zájmy a hodnoty, vyhovět potřebám a zájmům partnerských zemí a využít silné stránky EU jakožto mocnosti v oblasti výzkumu a inovací“. Rada EU ve svých závěrech o Globálním přístupu k výzkumu a inovacím přijatých v září 2021 15 zdůraznila význam začlenění globálního přístupu do vnější činnosti EU a vyzvala Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby vypracovaly program pro evropskou vědeckou diplomacii.
Na neformálním zasedání Rady pro konkurenceschopnost (výzkum) v červenci 2023 ministři EU pro výzkum zdůraznili význam činnosti Unie v oblasti vědecké diplomacie a podpořili vytvoření ambiciózního rámce Evropské unie pro vědeckou diplomacii. Kromě toho podskupina fóra EVP pro globální přístup k výzkumu a inovacím vydala v roce 2025 stanovisko, v němž vyjádřila podporu vypracování doporučení Rady 16 .
Navrhovaný rámec Evropské unie pro vědeckou diplomacii je zahrnut jako konkrétní výsledek do politické agendy EVP na období 2025–2027, který přijala Rada v květnu 2025 17 . Je podpořen již existujícími nástroji Unie souvisejícími s vědeckou diplomacií, jako je možnost zemí mimo EU účastnit se činností programu Horizont Evropa, a to i jako přidružené země 18 .
Soulad s ostatními politikami Unie
Podle čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) musí Unie zajistit soudržnost mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi těmito oblastmi a svými ostatními politikami. Soulad ve smyslu čl. 21 odst. 3 Smlouvy o EU se týká vzájemných vazeb mezi politikami Unie, pokud jsou relevantní pro vnější vztahy Unie. Tento návrh uznává propojení mezi společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a politikami Unie v oblasti výzkumu a inovací. Patří sem jak přímé využití vědy na podporu SZBP, například poskytováním vědeckých důkazů na podporu rozhodnutí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, tak nepřímé využití vědy pro diplomacii, například přidružením strategické partnerské země k programu Horizont Evropa nebo vysláním vědeckého referenta do delegace EU v dané zemi v rámci širší strategie zapojení. Stejně tak SZBP ovlivňuje politiky v oblasti výzkumu a inovací, a to jak přímo, např. tím, že ukládá omezení na spolupráci s některými partnery, tak nepřímo, např. tím, že poskytuje diplomatickou podporu, která umožňuje zřízení mezinárodní výzkumné infrastruktury nebo mezinárodního orgánu pro vědecko-politickou spolupráci. Návrh sleduje cíl soudržnosti tím, že poukazuje na tyto vzájemné vazby a předkládá konkrétní doporučení prostřednictvím strategických, operativních a podpůrných opatření.
V současné době neexistuje jediný politický dokument Unie, který by se komplexně zaměřoval na vědeckou diplomacii, a to i přes rostoucí počet politických dokumentů, které implicitně či explicitně odkazují na úlohu vědy, technologií a inovací v zahraniční a bezpečnostní politice 19 . Věda hraje klíčovou roli v mnoha odvětvových diplomaciích 20 , kterým by prospěl ucelený přístup k vědecké diplomacii. Například zatímco mezinárodní digitální strategie a nástroje v ní obsažené zůstávají odpovědným rámcem pro umělou inteligenci ve vztazích se třetími zeměmi, včetně aspektů souvisejících s výzkumem umělé inteligence, rámec Evropské unie pro vědeckou diplomacii posílí činnost Unie v této oblasti.
Návrh je rovněž v souladu se strategií Global Gateway, která má vzdělávání a výzkum jako jeden ze svých základních pilířů, a je také s Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že za posledních 30 let žádná země nevstoupila do EU, aniž by předtím nebyla zapojena do rámcových programů pro výzkum a inovace.
Navrhované doporučení Rady o rámci Evropské unie pro vědeckou diplomacii, které doplňuje doporučení Rady o posílení bezpečnosti výzkumu přijaté v roce 2024 21 , rovněž přispívá k evropské strategii hospodářské bezpečnosti 22 a společnému sdělení „Posílení hospodářské bezpečnosti EU“ 23 tím, že podporuje konkurenceschopnost Unie a partnerství se stejně smýšlejícími zeměmi.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
Právní základ
Tato iniciativa spadá do oblasti politiky „výzkum a technologický rozvoj“, v níž Unie a její členské státy sdílejí pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU). Navrhované doporučení Rady je založeno na čl. 182 odst. 5 ve spojení s článkem 292 Smlouvy o fungování EU.
Ustanovení čl. 182 odst. 5 Smlouvy o fungování EU otevírá možnost doplnit činnosti uvedené ve víceletém rámcovém programu tak, že Evropskému parlamentu a Radě umožní řádným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem rozhodnout o nezbytných opatřeních k uskutečnění Evropského výzkumného prostoru.
Článek 292 Smlouvy o fungování EU poskytuje právní základ pro to, aby Rada mohla přijímat doporučení na základě návrhu Komise.
Iniciativa nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU nebo povinných závazků členských států. O způsobu provedení tohoto doporučení Rady rozhodnou členské státy na základě svých vnitrostátních okolností.
Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o EU.
Vzhledem ke sdíleným pravomocem Unie a členských států v oblasti výzkumné a inovační politiky, jakož i k pravomocem členských států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které je třeba plně respektovat, je subsidiarita ve skutečnosti předpokladem tohoto návrhu.
Vzhledem k tomu, že vlády jednotlivých států rozvíjejí vlastní zahraniční a bezpečnostní politiku, mohou také nejlépe spolupracovat s univerzitami a dalšími vysokoškolskými institucemi, organizacemi provádějícími výzkum a poskytovateli finančních prostředků na výzkum.
Vzhledem k rostoucí četnosti zahraničního vměšování a jeho potenciálnímu dopadu na hospodářskou bezpečnost a bezpečnost výzkumu je nutná spolupráce a koordinace na úrovni EU, aby se zajistilo řádné fungování Evropského výzkumného prostoru a snížily se rozdíly mezi členskými státy při využívání vědecké diplomacie.
Několik členských států přijalo vnitrostátní strategie vědecké diplomacie bez formální koordinace ze strany Unie, zatímco jiné jsou v počáteční fázi zapojení do vědecké diplomacie. Navrhované doporučení Rady poskytne soudržný rámec, který umožní optimalizaci zdrojů, aniž by byl příliš normativní.
Cílem návrhu je zajistit, aby se členské státy zapojily a koordinovaly své činnosti v oblasti vědecké diplomacie na úrovni Unie. Volba doporučení Rady zároveň zajišťuje mírnější přístup v souladu se sdílenými pravomocemi v oblasti výzkumu a inovací.
Proporcionalita
Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o EU. Obsah ani forma navrhovaného doporučení Rady nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, jímž je sdílená vize, společný příběh a pragmatický kodex chování v oblasti vědecké diplomacie v celé Unii.
Volba nástroje
Navrhované doporučení Rady, které si vyžádaly členské státy, obsahuje pokyny pro strategické, operativní a podpůrné činnosti v oblasti vědecké diplomacie. Výběr tohoto nástroje zajišťuje aktivní zapojení a angažovanost všech členských států na politické úrovni.
Doporučení Rady je jako zvolený nástroj v této oblasti obzvláště vhodné, protože umožňuje dostatečnou flexibilitu stanoveného rámce, vzhledem k tomu, že členské státy vycházejí z různých výchozích bodů, pokud jde o využívání vědecké diplomacie jako nástroje politiky.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
Konzultace se zúčastněnými stranami
Navrhované doporučení Rady vychází z odborné zprávy „A European framework for science diplomacy – Recommendations of the EU Science Diplomacy Working Groups“ (Evropský rámec pro vědeckou diplomacii – doporučení pracovních skupin EU pro vědeckou diplomacii), kterou Komise zveřejnila v únoru 2025 a která je výsledkem ročního konzultačního procesu, do něhož se zapojilo 130 odborníků na vědu a diplomacii z celé EU i mimo ni 24 .
Při přípravě návrhu se rovněž vycházelo z výzvy k předložení faktických podkladů, která byla veřejnosti otevřena pro zpětnou vazbu na internetových stránkách „Podělte se o svůj názor“ od 6. října do 3. listopadu 2025. Komise obdržela 50 příspěvků, včetně příspěvků od hlavních aktérů evropského prostředí výzkumu a inovací 25 .
Hlavní výsledky výzvy k předložení faktických podkladů lze shrnout takto:
Respondenti v drtivé většině podpořili myšlenku doporučení Rady o rámci Evropské unie pro vědeckou diplomacii. Podle jejich odpovědí by takové doporučení mělo poskytnout členským státům, ale také univerzitám, výzkumným organizacím, výzkumným infrastrukturám a financujícím agenturám koordinaci a pokyny Unie. Mělo by přispět k podpoře soudržnosti a optimalizovat zdroje na úrovni Unie i členských států. Nemělo by zvyšovat byrokracii ani vytvářet nové instituce, ale spíše poskytnout sdílenou vizi, základ pro společný příběh a kodex chování a zároveň umožnit členským státům flexibilitu. Rámec musí být dynamický a přizpůsobitelný měnícím se geopolitickým okolnostem a musí vycházet ze zkušeností získaných v minulosti. Bylo zdůrazněno, že přerušení diplomatických vztahů by nemělo automaticky vést k přerušení vědeckých vztahů. Respondenti rovněž zmiňovali význam vědecké diplomacie „uvnitř EU“ a aspekty rozšíření. Bylo navrženo, aby členské státy vypracovaly plány vědecké diplomacie; opatření by měla být sledována a přezkoumávána. Mezi hlavní výzvy, které byly identifikovány, patří složitost evropské vědecké diplomacie, pravomoci členských států v zahraniční a bezpečnostní politice a stávající „mozaika vědecké diplomacie“ v EU.
Zvláštní podporu získalo využívání vědecké diplomacie k prosazování hodnot, jako je akademická svoboda a svoboda vědeckého výzkumu, otevřená věda / otevřený přístup a integrita výzkumu; podpora míru a multilateralismu; budování důvěry, a to i se zeměmi, které nesmýšlejí podobně; a podpora konkurenceschopnosti a účinnosti vedoucího postavení Evropy v oblasti zavádění norem na celosvětové úrovni. Respondenti rovněž uvedli, že je třeba vyvážit konkurenci a spolupráci, jakož i otevřenost a omezenost (v souvislosti s bezpečností výzkumu); určit tematické priority pro vědeckou diplomacii s preferencí oblastí a oborů s vysokým dopadem (například svrchovanost v oblasti údajů, oceán, Středomoří); využívat vědeckou diplomacii k navázání spolupráce se zeměmi s nízkými příjmy, a to i řešením asymetrií v oblasti výzkumu a inovací a podpory cílů udržitelného rozvoje; podporovat vědu pro politiku, tvorbu politiky na základě důkazů a prognózování v oblasti technologií, a to s využitím nástrojů umělé inteligence; spolupracovat s mezinárodními organizacemi a nestátními subjekty, jako jsou podniky (včetně vědeckých vydavatelství) a filantropické subjekty; vytvářet platformy pro vědeckou diplomacii; podporovat vzdělávání a budování kapacit v oblasti vědecké diplomacie (například prostřednictvím školení výzkumných pracovníků zapojených do projektů EU a vědecko-politických stipendií); otevírat nové kariérní cesty; poskytovat možnosti financování vědecké diplomacie (včetně programu Horizont Evropa); plně zapojit společenské a humanitní vědy; posílit úlohu výzkumných a technologických infrastruktur ve vědecké diplomacii; spolupracovat s diasporou a sítěmi absolventů, jakož i s ohroženými výzkumnými pracovníky a posílit výzkum a inovace na velvyslanectvích.
Kromě výzvy k předložení faktických podkladů byly cíleně konzultovány významné zúčastněné strany, jako je Aliance pro vědeckou diplomacii EU a síť ministerstev zahraničních věcí EU pro vědeckou diplomacii a poradenství.
Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Kromě výše uvedené odborné zprávy a podnětů získaných během procesu konzultace je návrh podložen shromážděnými odbornými znalostmi, které zahrnují:
·výsledky tří projektů vědecké diplomacie financovaných z programu Horizont 2020 (S4D4C 26 , EL-CSID 27 a InsSciDE 28 ),
·velké množství publikací a zpráv o vědecké diplomacii, které v posledním desetiletí vydala aktivní komunita vědců a odborníků, mimo jiné: Nástroj pro vědeckou diplomacii EU (2017) 29 , Vědecká diplomacie EU ve sporném prostoru víceúrovňové správy: Ambice, omezení a možnosti opatření (2020) 30 , Výzva k systémové změně: Na cestě k vědecké diplomacii Evropské unie pro řešení globálních výzev (2021) 31 , Využití vědecké diplomacie v éře geoekonomického soupeření: Na cestě k evropské strategii (2022) 32 , Posílení vědecké diplomacie v Evropě a pro Evropu prostřednictvím programu Horizont Evropa (2024) 33 , Vědecká diplomacie v éře rozvratu (2025) 34 ,
·práci pracovní skupiny Rady pro vědeckou diplomacii bývalého Strategického fóra pro mezinárodní vědecko-technickou spolupráci (SFIC) 35 Strategic forum for international scientific and technological cooperation (SFIC),
·stanovisko podskupiny fóra EVP pro globální přístup k výzkumu a inovacím (2025) 36 ,
·jednání 1. a 2. konference o evropské vědecké diplomacii, která se konala v prosinci 2023, resp. 2025 37 , a specializovaná setkání a semináře věnované vědecké diplomacii se zúčastněnými stranami v Evropě i mimo ni.
Posouzení dopadů
Vzhledem k nezávazné právní povaze navrhovaného nástroje a skutečnosti, že navrhované činnosti doplňují iniciativy členských států, nebylo provedeno posouzení dopadů.
Dopad doporučení Rady do značné míry závisí na zapojení členských států a zúčastněných stran a na jejich připravenosti jednat. Skutečnost, že některé členské státy již mají vnitrostátní strategie vědecké diplomacie nebo je v současné době připravují, naznačuje, že doporučení Rady bude mít živnou půdu.
Za předpokladu, že Rada návrh přijme a členské státy se zaváží k provádění navrhovaných opatření s podporou zúčastněných stran, by návrh skutečně pomohl EU „uplatnit jemnou sílu a účinněji sledovat její ekonomické zájmy a hodnoty, vyhovět potřebám a zájmům partnerských zemí a využít silné stránky EU jakožto mocnosti v oblasti výzkumu a inovací“, jak je stanoveno v Globálním přístupu k výzkumu a inovacím, zejména usnadněním rozvoje soudržného přístupu členských států k vědecké diplomacii.
Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Návrh není spojen s programem Komise pro zjednodušení právních předpisů REFIT. Přesto je vyvíjeno veškeré úsilí o efektivní využití omezených zdrojů, včetně využití stávajících struktur řízení EVP. Konkrétním cílem návrhu je optimalizace zdrojů, například hledáním synergií mezi přibližně 500 poradci pro vědu, technologie a inovace, kteří jsou v současné době zaměstnáni v delegacích EU a na velvyslanectvích členských států v zemích mimo EU.
Základní práva
Klíčovým cílem činnosti Unie v oblasti vědecké diplomacie je prosazovat zásady a hodnoty v mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací na celém světě, jako je akademická svoboda a svoboda vědeckého výzkumu, etika a integrita výzkumu, rozmanitost, rovnost a inkluze, otevřená věda a otevřená data a tvorba politiky na základě důkazů. Kromě toho se vědecká diplomacie Unie zaměřuje na využití výzkumu a inovací k posílení míru a mezinárodního řádu založeného na pravidlech, jakož i k ochraně globálních veřejných a společných statků.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tento návrh bude pro Evropskou službu pro vnější činnost neutrální z hlediska zdrojů a nebude vyžadovat další zdroje z rozpočtu Unie nad rámec toho, co je již plánováno v programu Horizont Evropa a v jiných programech Unie, jako je například nástroj NDICI. Zatímco financování výzkumu na unijní a vnitrostátní úrovni musí zůstat zaměřeno na prioritní oblasti výzkumu, od opatření v tomto doporučení Rady se očekává, že zmobilizují a využijí stávající zdroje financování na unijní, vnitrostátní a odvětvové úrovni.
5.OSTATNÍ PRVKY
Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Vytvoření rámce Evropské unie pro vědeckou diplomacii je uvedeno jako jeden z výsledků v politické agendě EVP na období 2025–2027, kterou Rada přijala v květnu 2025. Na podporu členských států a zúčastněných stran při provádění tohoto doporučení Rady budou plně využity stávající struktury řízení EVP. Opatření v návaznosti na doporučení Rady bude sledovat zejména podskupina fóra EVP pro globální přístup k výzkumu a inovacím. Zprávy Komise budou vycházet z již existujících dvouletých zpráv o globálním přístupu k výzkumu a inovacím.
Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Poté, co je v bodech odůvodnění představena dotčená problematika a politické souvislosti návrhu, je vysvětlena jeho oblast působnosti. Prvním cílem doporučení je položit základy pro společnou vizi, společný příběh a pragmatický kodex chování v oblasti vědecké diplomacie na podporu:
1.hájení demokratických hodnot, strategických zájmů a technologické a datové suverenity Unie;
2.posílení konkurenceschopnosti Unie jako jednoho z předních světových aktérů v oblasti vědy a technologií;
3.maximalizace využití potenciálu Unie v oblasti výzkumu a inovací pro úsilí o dosažení míru a mezinárodního řádu založeného na pravidlech a
4.posílení závazku Unie udržitelně spravovat globální a společné statky, bojovat proti trojí planetární krizi, kterou je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, a přispívat ke splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.
Pro účely doporučení jsou navrženy definice pojmů „věda“, „diplomacie“ a „vědecká diplomacie“. Upřesňuje se, že žádná část doporučení nezasahuje do pravomocí členských států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky ani do autonomie vědeckých institucí. Následuje bod, který stanoví zásady a hodnoty, na nichž by měla být založena vědecká diplomacie Unie.
Druhým cílem doporučení je podpořit soudržnost a optimalizovat zdroje na úrovni Unie i členských států v oblasti vědecké diplomacie. Druhý oddíl proto obsahuje doporučení členským státům ohledně strategických, operativních a podpůrných opatření zohledňujících jejich specifickou situaci, jakož i řadu již plánovaných podpůrných opatření a iniciativ Komise. V závěrečné části je uvedeno, jakým způsobem se usnadňuje plnění doporučení.
2026/0060 (NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o rámci Evropské unie pro vědeckou diplomacii
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 ve spojení s čl. 182 odst. 5 této Smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Věda je globální veřejný statek, který rozšiřuje hranice poznání a vyvíjí řešení ve prospěch lidstva prostřednictvím základního a aplikovaného výzkumu, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru.
(2)Univerzální jazyk vědy dokáže spojovat a inspirovat lidi i národy.
(3)Věda byla vždy hnací silou evropské integrace a přispívala k utváření evropské identity založené na společných zásadách a hodnotách.
(4)Věda je základním prvkem jemné síly Unie a přispívá k posílení vztahů Unie s ostatními zeměmi, a to i v případě, že diplomatické vztahy jsou obtížné.
(5)Je nutné udržet mezinárodní vědecký systém otevřený a bezpečný.
(6)Výzkum a inovace jsou jádrem konkurenceschopnosti Unie.
(7)Program Horizont Evropa je největším mnohostranným programem v oblasti výzkumu a inovací na světě, který je otevřený pro účast důvěryhodných partnerských zemí v sousedství Unie i mimo ni a pro účast výzkumných pracovníků z celého světa.
(8)Iniciativa „Zvolte si Evropu pro vědu“ 38 zvyšuje atraktivitu Unie pro výzkumné pracovníky z celého světa, zejména prostřednictvím grantů Evropské rady pro výzkum (ERV) 39 a akcí „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) 40 .
(9)Využití umělé inteligence ve vědě jako transformační síly vytváří nebývalé příležitosti i rizika, například v souvislosti se správou dat, sdílením modelů, přístupem k výpočetní technice a vědeckou integritou.
(10)V důsledku vývoje a zavádění převratných technologií, jako je umělá inteligence, které mají zásadní dopad na životy lidí, se zvyšuje celosvětová konkurence.
(11)Unie čelí geopolitickému prostředí, které se vyznačuje rostoucím nepřátelstvím vůči mezinárodní spolupráci, multilateralismu, právnímu státu a vědě jako takové.
(12)Státní i nestátní aktéři vyvíjejí stále větší tlak na globální a společné statky, včetně prostorů mimo vnitrostátní jurisdikci.
(13)Pokrok v plnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 41 a cílů udržitelného rozvoje a v řešení trojí planetární krize, kterou představuje změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a znečištění, je pomalý, nebo dokonce negativní, což vyžaduje společné úsilí států podložené vědeckými poznatky.
(14)Unie a její členské státy jsou hlavními podporovateli globálních mezivládních vědecko-politických orgánů, jako je Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) 42 , Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) 43 , Mezivládní vědecko-politický panel pro chemické látky, odpady a předcházení znečišťování (ISP-CWP) 44 a navrhovaný Mezinárodní panel pro udržitelnost oceánů (IPOS) 45 .
(15)Výzkum a inovace poskytují důkazy potřebné k podpoře mezinárodních dohod a v případě potřeby podporují politická rozhodnutí v široké škále odvětvových diplomacií.
(16)Zahraniční a bezpečnostní politika, včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), ovlivňuje politiky v oblasti výzkumu a inovací, a to jak přímo, např. tím, že ukládá omezení pro spolupráci s některými mezinárodními partnery a konkurenty, tak nepřímo, např. tím, že usnadňuje mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a vytváří rovné podmínky.
(17)Vzhledem k tomu, že výzkum a inovace se více než kdy jindy promítají do moci a geopolitického vlivu, měla by silná a nezávislá Unie prospěch z lepší mobilizace výzkumných a inovačních zdrojů Unie.
(18)Stále více politických dokumentů Unie 46 , 47 a významných nedávných zpráv 48 se implicitně nebo explicitně zmiňuje o úloze vědy, technologií a inovací v zahraniční a bezpečnostní politice.
(19)Vědecká diplomacie může hrát zásadní roli při
a)hájení demokratických hodnot, strategických zájmů a technologické a datové suverenity Unie;
b)posilování konkurenceschopnosti Unie jako jednoho z předních světových aktérů v oblasti vědy a technologií;
c)maximalizaci využití výzkumného a inovačního potenciálu Unie pro dosažení míru a mezinárodního řádu založeného na pravidlech; a
d)posilování závazku Unie udržitelně spravovat globální veřejné a společné statky, bojovat proti trojí planetární krizi, kterou je změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, a přispívat ke splnění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.
(20)Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) vytváří globální rámec pro vědeckou diplomacii, k němuž by měla Unie přispět.
(21)Aby Unie mohla prosazovat své zájmy, měla by v oblasti vědecké diplomacie jednat strategicky a koordinovaně vůči svým globálním partnerům a konkurentům, kteří investují do svých vlastních kapacit v oblasti vědecké diplomacie.
(22)Stále více členských států vypracovává a přijímá vnitrostátní strategie vědecké diplomacie a posiluje vědecko-technické kapacity svých diplomatických služeb doma i v zahraničí.
(23)Vzhledem k velkému množství probíhajících činností je nezbytné podporovat soudržnost a optimalizovat zdroje v oblasti vědecké diplomacie, a to jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států, a také poskytovat členským státům a příslušným zúčastněným stranám koordinaci a pokyny Unie zohledňující jejich konkrétní situaci.
(24)Vědecká diplomacie má potenciál přispět k „páté“ svobodě volného pohybu výzkumu, inovací, znalostí a vzdělávání 49 a k rozvoji a dosažení Evropského výzkumného prostoru (EVP), a to jak uvnitř, tak navenek, se zvláštním důrazem na rozměr rozšíření Unie.
(25)Ačkoli je koncepce vědecké diplomacie poměrně nová, Unie navazuje na silné dědictví iniciativ, které lze považovat za vědeckou diplomacii, včetně evropských výzkumných infrastruktur, jako je Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) 50 nebo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) 51 , jakož i globálních výzkumných infrastruktur nacházejících se v Unii a podporovaných jednotlivými členskými státy, jako je Mezinárodní centrum Abdus Salam pro teoretickou fyziku (ICTP) 52 nebo Mezinárodní ústav pro aplikovanou systémovou analýzu (IIASA) 53 .
(26)V posledních letech vznikla živá evropská komunita vědeckých diplomatů a odborníků z praxe, která vedla například k vytvoření Aliance pro vědeckou diplomacii EU 54 a sítě ministerstev zahraničních věcí EU pro vědeckou diplomacii a poradenství.
(27)Unie by se proto měla stát světovým lídrem v oblasti vědecké diplomacie, aby hájila své vlastní zájmy a sloužila globálním veřejným statkům,
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
DEFINICE A OBLAST PŮSOBNOSTI
1.Pro účely tohoto doporučení se rozumí:
1)„vědou“ systematické studium struktury a chování fyzického a společenského světa prostřednictvím pozorování, experimentů a testování teorií na základě získaných důkazů, které je zde chápáno tak, že zahrnuje přírodní, technické, inženýrské, matematické a lékařské vědy, jakož i společenské a humanitní vědy a pokrývá základní i aplikovaný výzkum ve veřejném i soukromém sektoru;
2)„diplomacií“ profese, činnost nebo dovednost, která spočívá ve vedení mezinárodních vztahů státními i nestátními subjekty mírovými prostředky, jako je dialog a vyjednávání, a to i prostřednictvím zástupců v zahraničí;
3)„vědeckou diplomacií“ přímé nebo nepřímé využívání vědy, vědeckých poznatků a vědecké spolupráce na podporu diplomatických cílů na různých úrovních, jakož i využití diplomacie k podpoře vědeckého pokroku.
2.Toto doporučení nezasahuje do pravomocí členských států v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky ani do autonomie a nezávislosti vědeckých institucí.
ZÁSADY A HODNOTY VĚDECKÉ DIPLOMACIE UNIE
55 56 57 Vědecká diplomacie Unie by měla vycházet z hodnot, na nichž je Unie založena, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o EU, a měla by být založena zejména na zásadách a hodnotách, z nichž vychází mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, jak je uvedeno v Globálním přístupu k výzkumu a inovacím a v deklaraci z Marseille, zejména na akademické svobodě a svobodě vědeckého výzkumu, vědecké excelenci, etice a integritě výzkumu, bezpečnosti výzkumu, genderové rovnosti, rozmanitosti a inkluzi, otevřené vědě a otevřených datech a tvorbě politiky založené na důkazech.
ČINNOST ČLENSKÝCH STÁTŮ NA PODPORU VĚDECKÉ DIPLOMACIE UNIE
S ohledem na potřebu optimalizace zdrojů na úrovni Unie i členských států se členským státům doporučuje přijmout následující opatření:
Strategická opatření
3.uznat význam vědecké diplomacie jako součásti své zahraniční a bezpečnostní politiky a jejího přínosu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a společnou bezpečnostní a obrannou politiku tím, že uznají její potenciál v příslušných strategiích zahraniční a bezpečnostní politiky;
4.využívat opatření v oblasti vědecké diplomacie a cílených sdělení k tomu, aby Unie vystupovala jako globální zastánce akademické svobody, svobody vědeckého výzkumu a mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, mimo jiné prostřednictvím iniciativy „Zvolte si Evropu pro vědu“;
5.využít vědeckou diplomacii k prosazování zájmů konkurenceschopnosti Unie, například ke zlepšení pozice příležitostí, které nabízejí partnerství s Unií, mimo jiné prostřednictvím strategie Global Gateway 58 , k propagaci evropských technologií, k využití vlivu výzkumu a inovací Unie a regulační kapacity pro stanovování technických norem a k podpoře technologické a datové suverenity Unie, mimo jiné prostřednictvím infrastrukturních iniciativ, jako je síť GÉANT 59 , a nezávislého přístupu k údajům o klimatu, biologické rozmanitosti, znečištění a pozorování Země, kde může v oblasti vědecké diplomacie sehrát významnou úlohu program Copernicus 60 ;
6.podporovat mezioborové a nadoborové dialogy na úrovni Unie, vnitrostátní a nižší úrovni mezi různými aktéry vědecké diplomacie o tom, jak nejlépe sladit vědecké cíle se zájmy zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména s ohledem na potřebu posoudit dopady omezení mezinárodní vědecké spolupráce, zmírnit rizika pro hospodářskou bezpečnost a bezpečnost výzkumu a zvážit potenciál vědecké diplomacie pro přípravu půdy pro zahraniční a bezpečnostní politiku;
7.zvážit vypracování vnitrostátních plánů pro zájmově orientovanou činnost v oblasti vědecké diplomacie, které by byly pravidelně aktualizovány na základě určení tematických a zeměpisných priorit a zájmů na unijní, vnitrostátní a nižší úrovni, na nichž se dohodly příslušné zúčastněné strany v oblasti vědecké diplomacie, a na základě posouzení vzájemného zájmu a příležitostí ke spolupráci mezi Unií a zeměmi mimo EU v konkrétních oblastech;
8.s patřičným ohledem na bezpečnostní obavy související s technologiemi dvojího užití a dalšími citlivými technologiemi v oblastech, jako je vesmír a obrana, určit konkrétní oblasti, v nichž lze vědeckou diplomacii využít jako sílu pro budování důvěry za účelem udržování dialogu se zeměmi, které nesdílejí hodnoty Unie nebo s nimiž je formální dialog napjatý či přerušený, nebo kde může vědecká podpora diplomacie nebo diplomatická podpora vědy přispět k míru a vzájemnému porozumění, včetně oblasti nešíření jaderných zbraní a zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (CBRN), a navázat na úspěšné příklady, jako je Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) 61 nebo Mezinárodní středisko synchrotronního záření pro experimentální vědu a aplikace na Blízkém východě (SESAME) 62 ;
9.všude tam, kde může přidat hodnotu zavedeným politickým procesům, využívat vědeckou diplomacii k podpoře provádění Agendy OSN 2030 a cílů udržitelného rozvoje (zejména cíle č. 17: Partnerství ke splnění cílů), podporovat rozvoj a provádění mezinárodních dohod, řešit globální výzvy v oblasti udržitelnosti a udržitelně spravovat globální a společné statky v roztříštěném geopolitickém prostředí, včetně prostorů mimo národní jurisdikci, jako je volné a hluboké moře, Antarktida, oběžná dráha Země, Měsíc a další nebeské objekty, jakož i společné statky, jako je rádiové spektrum a tmavá a tichá obloha;
10.podporovat vedoucí úlohu Unie v globální vědecké diplomacii tím, že se zapojí do diskurzu o globální vědecké diplomacii a bude hrát vedoucí úlohu při vytváření globálního rámce pro vědeckou diplomacii, jak jej prosazuje UNESCO, a tím, že posílí vazby nebo vytvoří spojenectví s důvěryhodnými partnery po celém světě s cílem podporovat vědeckou diplomacii, která se řídí společnými zájmy Unie a členských států a vychází ze zásad a hodnot v oblasti výzkumu a inovací, odpovědného a etického využívání vědy, technologií a inovací a otevřeného a bezpečného výzkumného prostředí;
11.považovat evropské výzkumné a technologické infrastruktury za strategické prostředky jemné síly Unie v oblasti vědecké diplomacie 63 a za klíčové faktory konkurenceschopnosti a technologické suverenity Unie, a to s využitím jejich schopnosti podporovat ambice Unie a její schopnost sdružovat, jejich potenciálu přilákat nejlepší talenty, jejich přínosu pro inovace, stanovování norem a sdílení dat a jejich úlohy při rozvoji dvoustranných a mnohostranných vztahů;
Operativní opatření
12.zvážit vytvoření vhodných struktur pro koordinaci vědecké diplomacie napříč vládou a s klíčovými zúčastněnými stranami na různých úrovních, včetně jmenování národního koordinátora pro vědeckou diplomacii a prozkoumání synergií s dalšími odvětvovými diplomacii, jako je klimatická, environmentální, vodní, oceánská, polární, vesmírná, digitální, energetická a zdravotní diplomacie, se zvláštním důrazem na vzájemné vazby s technologickou a digitální diplomacií a kulturní diplomacií;
13.přezkoumat mechanismy vědeckého poradenství a prognózování ministerstev zahraničních věcí, včetně úlohy analytických středisek, s cílem zjistit nedostatky v kapacitě a vypracovat doporučení pro zlepšení těchto mechanismů vědy pro politiku na základě zkušeností získaných ze stávajících mechanismů vědeckého poradenství na celosvětové úrovni, na unjiní, vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni, a podpoří tak širší úsilí o podporu využívání vědeckých důkazů při tvorbě veřejných politik, mimo jiné prostřednictvím akce EVP na podporu evropské vědy pro politiku 64 ;
14.posílit sledování převratného vývoje v oblasti výzkumu a inovací, jako je například zvýšené využívání umělé inteligence ve vědě, v rámci celkové politiky Unie v oblasti umělé inteligence 65 , a to posouzením jeho důsledků pro vědeckou spolupráci, integritu výzkumu a konkurenceschopnost Unie, začleněním těchto poznatků do vnitrostátních strategií vědecké diplomacie a podporou odpovědného, transparentního a bezpečného využívání těchto technologií zaměřeného na člověka na celosvětové úrovni;
15.zintenzivnit zapojení Unie do mezinárodních vědeckých organizací, včetně globálních mezivládních vědecko-politických platforem, jako jsou IPCC, IPBES a ISP-CWP, a pokud možno je koordinovaně podporovat, a posílit spolupráci s nevládními mezinárodními organizacemi působícími v oblasti vědecké diplomacie, jako je Mezinárodní rada pro vědu (ISC) 66 a Geneva Science and Diplomacy Anticipator (GESDA) 67 , jakož i s organizacemi zabývajícími se technickými normami a úmluvami, jako jsou Evropský výbor pro normalizaci a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CEN-CENELEC) 68 a Mezinárodní úřad pro váhy a míry (BIPM) 69 ;
16.vytvořit sítě a součinnost mezi stávajícími vědeckými a technickými referenty v diplomatických zastoupeních Unie a členských států po celém světě a přehodnotit jejich úlohy a požadované kompetence, například v oblastech souvisejících s inovacemi, aby se maximalizoval jejich dopad a byly lépe využívány stávající zdroje;
17.podpořit působení vědecké diplomacie Unie tím, že zaujmou strategický přístup k vědecké diaspoře členských států, budou napomáhat vytváření příslušných sítí ve spolupráci s akademickými výměnnými službami, lépe využijí sítě absolventů programů mobility Unie, jako je Asociace Marie Curie Alumni 70 a sdružení Erasmus Mundus 71 , a využijí zavedených akcí, které podporují vědeckou spolupráci mezi lidmi bez ohledu na geopolitické rozdíly, jako jsou setkání laureátů Nobelovy ceny v Lindau 72 nebo Evropské fórum Alpbach 73 ;
18.vypracovat ucelený přístup k ohroženým vědcům a výzkumným pracovníkům z řad uprchlíků s cílem usnadnit jejich další přínos k výzkumu a inovacím na základě zásad a hodnot, které Unie zastává;
19.budovat spravedlivá partnerství v oblasti vědecké diplomacie se zeměmi s nízkými a středními příjmy, která podpoří přínos místních odborných znalostí ke společným globálním výzvám a poskytnou příležitosti pro budování kapacit a otevřené trhy pro investice, čímž se vyřeší i asymetrie v oblasti výzkumných a inovačních kapacit;
Podpůrná opatření
20.podporovat vazby mezi diplomatickými službami členských států na jedné straně a univerzitami a dalšími vysokoškolskými institucemi, výzkumnými organizacemi, poskytovateli finančních prostředků na výzkum a občanskou společností na straně druhé, včetně nestátních subjektů, jejichž odborné znalosti, mezinárodní sítě a inovační kapacita mohou otevřít nové cesty pro inovace a posílit globální partnerství nad rámec tradičních kanálů mezi vládou a akademickou obcí;
21.podporovat rozvoj pozitivních popisů vědecké diplomacie, které se opírají o multidisciplinární a interdisciplinární výzkum, včetně sociálních a humanitních věd, a šíření těchto poznatků prostřednictvím vědeckých publikací a komunikace s veřejností s cílem zvýšit důvěru ve vědu, posílit integritu informačního prostoru a chránit demokracii a multilateralismus;
22.podporovat mnohojazyčnost ve vědecké diplomacii a jazykovou rozmanitost ve vědě v souladu s doporučeními skupiny G20 k zapojení vědy 74 ;
23.ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami poskytovat vědeckým pracovníkům a diplomatům, jakož i odborníkům pracujícím na pomezí vědy a diplomacie, školení v oblasti vědecké diplomacie, a to i začleněním modulů vědecké diplomacie do učebních vzdělávacích programů diplomatických akademií a programů odborné přípravy pro diplomaty před jejich vysláním do zahraničí.
PODPŮRNÉ AKCE NA ÚROVNI UNIE
24.Na podporu provádění bodů 3 až 23 tohoto doporučení se doporučuje, aby Evropská komise přijala zejména tato opatření:
a)podpořit mapování aktérů, strategií a nabídek odborné přípravy v oblasti vědecké diplomacie Unie a úsilí partnerů a konkurentů Unie v oblasti vědecké diplomacie s cílem získat přehled o stávajících vnitrostátních rámcích a aktuálně dostupných zdrojích vědecké diplomacie, jakož i o globálním prostředí vědecké diplomacie, v němž Unie a její členské státy působí;
b)umožnit pravidelnou výměnu mezi vědci a diplomaty prostřednictvím zřízení virtuální platformy evropské vědecké diplomacie založené na přístupu „Tým Evropa“, která může sloužit k určení témat pro společnou vědeckou diplomacii vůči příslušným zemím a regionům v zájmu Unie;
c)vytvořit koordinační mechanismus využívající stávající rámec EVP, který lze aktivovat ad hoc v případě potřeby společného postoje Unie v oblasti výzkumu a inovací v reakci na geopolitický vývoj, jako je ohrožení hospodářské bezpečnosti Unie, vojenská agrese nebo ústup od demokracie;
d)začlenit rámec Evropské unie pro vědeckou diplomacii do současného a budoucího rámcového programu pro výzkum a inovace a dalších programů Unie podporou nástrojů, jako je iniciativa „Zvolte si Evropu pro vědu“, přidružení k programu Horizont Evropa a mezinárodní účast v něm, vědeckotechnické dohody, projekty programu Global Gateway, evropský cloud pro otevřenou vědu a iniciativy zaměřené na konkrétní zeměpisné regiony a témata, jako je Partnerství pro výzkum a inovace v oblasti Středomoří (PRIMA) 75 , Inovační program AU–EU 76 , Partnerství evropských a rozvojových zemí při klinických hodnoceních (EDCTP) 77 , Mise inovací 78 a Transatlantická aliance pro oceánský výzkum (AAORIA) 79 .
e)usnadnit zřízení Středomořského centra pro vědeckou diplomacii, jak bylo oznámeno v Paktu pro Středomoří 80 , a posílit dialogy v oblasti vědecké diplomacie s klíčovými mnohostrannými a mezinárodními partnery, jako je Africká unie (AU), Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Střední Asie;
f)posílit poskytování vědeckého poradenství pro zahraniční a bezpečnostní politiku, zejména prostřednictvím činností Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) a poradního vědeckého mechanismu 81 , jakož i decentralizovaných agentur Unie 82 , a to i podporou mezinárodních dialogů ve spolupráci s mezinárodními orgány pro vědecké poradenství, jako je Vědecký poradní výbor generálního tajemníka OSN 83 , Mezinárodní síť pro vládní vědecké poradenství (INGSA) 84 a Síť vědeckých a technologických poradců ministerstev zahraničních věcí (FMSTAN) 85 .
PROVÁDĚNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Doporučuje se, aby členské státy provedly body 3 až 23 tohoto doporučení co nejdříve.
Doporučuje se, aby Komise sledovala pokrok při provádění tohoto doporučení s využitím stávajících struktur řízení EVP, zejména podskupiny fóra EVP pro globální přístup k výzkumu a inovacím, ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost, a aby každé dva roky podávala Radě zprávu o pokroku při provádění tohoto doporučení v rámci dvouletého podávání zpráv o globálním přístupu k výzkumu a inovacím.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně