EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.2.2026

COM(2026) 82 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o východních regionech EU sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou





















Silné regiony pro bezpečnou Evropu

„Minulý týden jsem to mohla vidět na vlastní oči při návštěvě členských států, které jsou v první linii. Právě ony nejlépe znají ruskou hrozbu. A není o tom pochyb: východní křídlo Evropy chrání celou Evropu.“ Ursula von der Leyenová, Projev o stavu Unie v roce 2025.

Vzhledem k tomu, že ruská agresivní válka proti Ukrajině pokračuje již pátým rokem, naše společná bezpečnost je přímo vázána na sílu, odolnost a stabilitu východních regionů sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou 1 2 . Problémů způsobených Ruskem a Běloruskem je celá řada, včetně hybridních hrozeb, účelové využívání migrantů, narušování vzdušného prostoru bezpilotními letouny a stíhačkami, rušení rádiových frekvencí, zejména rušení a podvrhování signálu globálních navigačních družicových systémů (GNSS), kybernetických útoků, sabotáže letecké dopravy a pozemní a podmořské infrastruktury, což dokládá opakované poškozování podvodních kabelů 3 , zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a nepřátelská rétorika.

Tyto regiony navíc čelí jednomu z nejnaléhavějších demografických tlaků v EU, neboť některé z nich přišly v posledním desetiletí o více než 17 % obyvatelstva. Celkově se počet obyvatel východních příhraničních regionů v letech 2016–2025 snížil v průměru o 2,6 %, zatímco v EU jako celku došlo k nárůstu počtu obyvatel o 1,2 %. Nízká porodnost, stárnutí populace a emigrace, umocněné zvýšenými bezpečnostními riziky, hospodářským poklesem a nejistotou, urychlily odchod mladých, vzdělaných a kvalifikovaných lidí. To prohloubilo demografický pokles a způsobilo nedostatek pracovních sil, oslabení veřejných financí a uzavření nebo omezení základních služeb. Pokud se vylidňování nebude řešit, hrozí, že se stane dlouhodobým a nevratným, což sníží odolnost regionů a členských států reagovat na krize a bezpečnostní hrozby.

Ačkoli čelí těmto hrozbám a tlakům, tyto regiony se přizpůsobují a proměňují strukturální zranitelnost ve strategickou výhodu, a stávají se tak silným zdrojem inspirace pro zbytek Evropy. Ukazují, že inovace mohou vzkvétat, že solidarita se může prohlubovat a že spolupráce a odhodlání mohou být hybnou silou pokroku a jednoty i v obtížných dobách.

Východní regiony EU, které mají pozemní hranici s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou – základní fakta: ·Nejvíce postižené členské státy mají dlouhé pozemní hranice s Ruskem a Běloruskem: Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko s nimi sdílejí hranice v délce 3 646 km (25 % celkové délky evropských vnějších pozemních hranic EU) – Finsko v délce 1 346 km, Estonsko v délce 340 km, Lotyšsko v délce 453 km, Litva v délce 893 km a Polsko v délce 614 km. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko sdílejí s Ukrajinou pozemní hranice v délce 1 372 km (10 % celkové délky vnějších pozemních hranic EU). Základní fakta o regionech EU, které mají společnou námořní hranici s Ukrajinou: ·Rumunsko a Bulharsko mají dohromady více než 600 km dlouhé pobřeží Černého moře, tvořící hranici s přímořskou oblastí Černého moře, kterou rovněž sdílejí s Ukrajinou a Ruskem. Hranice EU s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou vede podél devíti členských států (Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko).

 

Zhoršující se bezpečnostní situací a zvýšeným rizikem konvenčních vojenských akcí jsou nejvíce postiženy regiony na vnější hranici s Ruskem a Běloruskem (viz výše uvedená mapa znázorňující regiony na úrovni NUTS 2). Agresivní válka Ruska proti Ukrajině a nepřátelské chování Ruska a Běloruska vedly k omezením na hranicích a k pozastavení přeshraničních činností. V důsledku toho byl téměř zcela přerušen přeshraniční obchod, doprava a klíčové hospodářské výměny, což mělo vážný dopad na místní komunity a na dotčené členské státy obecně. Bezpečnostní podmínky se zhoršily a situace je obzvláště kritická v členských státech sousedících s Ruskem, které pokračuje v nezákonné invazi na Ukrajinu, a přeshraniční projekty s Ruskem a Běloruskem financované z prostředků EU byly z důvodu zhoršení vztahů pozastaveny. Nedávné použití meteorologických balónů k přepravě nelegálních cigaret z Běloruska do Litvy 4 nebo Polska upozorňuje na to, jak se zločinecké organizace přizpůsobují, aby mohly pokračovat v páchání své nezákonné činnosti.

Významným hospodářským a sociálním problémům čelí i regiony sousedící s Ukrajinou, včetně přílivu vysídlených osob, narušení obchodu, pašování zboží podléhajícího spotřební dani, zejména tabákových výrobků, a zhoršujícího se stavu bytového fondu, zdravotnictví a sociálních služeb. Přesměrování nákladní dopravy navíc zvýšilo tlak na regionální logistickou síť. Přítomnost min v Černém moři způsobila růst nákladů na lodní dopravu a narušení místního rybolovu v regionech EU, které u něj leží. Pro zmírňování následků zablokování ukrajinských vývozních tras po Černém moři, udržování obchodních toků a usnadňování investic do infrastruktury podporovaných ze strany EU mají zásadní význam trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou. Pokračující podpora ze strany EU a jejích členských států spolu s očekávaným budoucím přistoupením Ukrajiny mimoto přispěje ke stabilizaci a posílení regionů EU podél této hranice.

Z nejnovějších analýz vyplývá, že kvůli hospodářským důsledkům ruské útočné války zažívají členské státy na východní vnější hranici pomalejší růst HDP a vyšší inflaci. Medián harmonizovaného indexu míry inflace spotřebitelských cen v členských státech podél východní hranice byl nejméně o 3,7 procentního bodu vyšší než průměr EU, zatímco průměrný roční růst HDP v letech 2022–2023 byl o 1,9 procentního bodu nižší než projekce pro EU 5 . Tuto situaci komplikují vyšší výpůjční náklady, slabší investice a spotřebitelské výdaje, přičemž tato situace zároveň podněcuje nárůst výdajů na obranu. Před válkou připadalo na Rusko 30 % litevského vývozu strojů, více než 40 % lotyšského vývozu potravin a přibližně 50 % finského dovozu dřeva. Od doby konfliktu narušují obchod přísnější hraniční kontroly a sankce, což má na hospodářství východních příhraničních regionů značný dopad. Kromě toho došlo ke snížení počtu nocí strávených zahraničními turisty v nejvíce postižených členských státech o přibližně o 10–35 % a objem železniční nákladní dopravy poklesl až o 75–80 %. Jejich vyšší energetická náročnost a větší závislost na ruském plynu a ropě znásobily šok vyvolaný prudkým růstem cen energií a potravin a zvýšily inflaci na úroveň, jaká nebyla zaznamenána po několik desetiletí. Tyto dopady pocítily i členské státy EU, které mají pobřeží Černého moře, jako například Bulharsko, v podobě hospodářských dopadů, které přispěly k celkovému zpomalení růstu a zvýšení inflace.

Východní příhraniční regiony mají zároveň významná aktiva, a to nejen v podobě zavedených průmyslových odvětví, zemědělství, lesnictví, nově vznikajících technologických center, vzdělávacích institucí a jedinečných přírodních zdrojů, ale také v podobě odolnosti svých obyvatel.

Toto sdělení potvrzuje závazek Komise podporovat východní příhraniční regiony s ohledem na význam a důležitost pro společnou bezpečnost a prosperitu EU. Představuje první soubor opatření, která Komise hodlá zavést, aby těmto regionům pomohla řešit specifické a bezprecedentní výzvy, kterým čelí. Sdělení je vystavěno na pevných základech, jimiž jsou: uznání významu těchto regionů pro stav Unie, výzva k předložení informací 6 a úzká spolupráce s orgány státní správy, regiony, obcemi a veřejným i soukromým sektorem. Vychází rovněž z několika iniciativ zaměřených na tyto regiony, zejména z inkluzivních a participativních procesů programů Interreg, jakož i z práce Sdružení evropských příhraničních regionů a iniciativ realizovaných ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Skupinou Světové banky.

V průběhu přípravné informační akce a výzvy k předložení informací zúčastněné strany z těchto regionů vyzdvihly naléhavé problémy, kterým čelí, a zdůraznily potřebu cílené podpory, včetně finanční pomoci, a koordinované reakce. Proto je zapotřebí komplexní soubor opatření na všech úrovních, od místní až po evropskou 7 8 9 .

Při provádění iniciativ uvedených v tomto sdělení Komise bude sledovat cíl, aby dotčené členské státy dodržovaly společné hodnoty EU, zejména zásady právního státu.

Průběžné úsilí a podpora

Evropská unie od začátku útočné války proti Ukrajině poskytuje východním příhraničním regionům politickou, technickou a finanční pomoc, zejména prostřednictvím politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky (SZP). Tyto politiky hrají klíčovou roli při posilování infrastruktury, zvyšování hospodářské odolnosti, podpoře rozvoje dovedností, zaměstnanosti a sociálního začleňování, zajišťování udržitelného zemědělství a zlepšování připravenosti na krize a reakce na ně. Ve prospěch některých východních příhraničních regionů byla například mobilizována zemědělská rezerva.

Přezkum politiky soudržnosti v polovině období 10 , který byl zahájen v rámci pokračujícího úsilí o přizpůsobení investic EU vznikajícím výzvám, určil tyto klíčové priority, které mají pro východní příhraniční regiony přímý význam: obrana a civilní připravenost, konkurenceschopnost, energetika, dostupné bydlení a vodohospodářská odolnost. Jejich specifická situace byla uznána cílenými opatřeními, včetně zvýšení předběžného financování o 9,5 % a vyšší míry spolufinancování programů v těchto regionech na úrovni 10 %.

Pro regiony nejvíce postižené přechodem na klimatickou neutralitu je určen Fond pro spravedlivou transformaci s cílovou částkou přibližně 19,3 miliardy EUR. Částka 10,1 miliardy EUR (více než polovina tohoto přídělu) bude vyplacena devíti zemím sousedícím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou a slouží k přímé podpoře několika regionů nacházejících se podél východní hranice.

Programy Interreg zlepšují přeshraniční spolupráci v oblasti bezpečnosti a výměnu osvědčených postupů týkajících se odolnosti, jakož i propojení průmyslu a akademických institucí s cílem řešit nedostatek dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo obrany. Na začátku ruské útočné války Komise okamžitě pozastavila programy Interreg prováděné s Ruskem a Běloruskem, což vedlo k přerozdělení 150 milionů EUR na programy vnitřní spolupráce a 160 milionů EUR na programy vnější spolupráce s Ukrajinou a Moldavskem. Byly také zavedeny cílené výzvy a zvláštní podpora pro potenciální příjemce z těchto regionů. Ačkoli zúčastněné strany považují tato opatření za velmi prospěšná, tato opatření plně nevyrovnala nepříznivé dopady vyplývající z pozastavení některých programů Interreg.

Podpora byla rovněž poskytována prostřednictvím mnoha dalších nástrojů a programů. Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) přispívá k posílení obranných schopností, budování infrastruktury pro konektivitu, vytváření pracovních příležitostí a usnadnění hospodářské transformace podél východní hranice EU. Plány pro oživení a odolnost příslušných členských států vyčlenily na investice v těchto oblastech přibližně 14,5 miliardy EUR. Tyto investice jsou doprovázeny příslušnými reformami, a tím dále přispívají k hospodářskému růstu.

Dalších 170 milionů EUR v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky plyne na podporu členských států sousedících s Ruskem a Běloruskem, aby mohly modernizovat systémy dohledu, telekomunikace a protidronové kapacity. Kosmický program EU a Program EU pro bezpečnou konektivitu, které doplňují toto úsilí, poskytují bezpečné a odolné kosmické služby, jež mohou být účinně provozovány v běžných i ve zhoršených podmínkách. Díky pokročilému satelitnímu připojení, vyspělým službám systému Galileo podporujícím přesné určování polohy, navigaci a časovou synchronizaci a kapacitám pro pozorování Země zajišťuje EU nepřetržité a přesné fungování, což zvyšuje autonomii a znalost situace a zároveň poskytuje cenné údaje pro místní a regionální potřeby.

Zemědělství, potravinářství, lesnictví a komunity v těchto převážně venkovských regionech jsou podporovány společnou zemědělskou politikou, což zajišťuje příjmy zemědělských podniků, podporuje udržitelné postupy a posiluje rozvoj venkova. Iniciativa LEADER a evropská inovační partnerství podporují inovace zdola nahoru, čímž zlepšují produktivitu a dodavatelské řetězce. Ke zmírnění negativního dopadu války na Ukrajině na odvětví rybolovu, akvakultury a zpracovatelské odvětví byla rovněž zavedena zvláštní podpůrná opatření související s finanční krizí v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu.

Program Horizont Evropa financuje výzkum v celé řadě oblastí, včetně energetiky, dopravy, agroekologie, vodohospodářské odolnosti, potravinových systémů a bioekonomiky, a zároveň pomáhá rovněž posilovat regionální inovační ekosystémy.

Další pomoc při budování administrativních kapacit a odstraňování překážek růstu poskytují Nástroj pro technickou podporu a iniciativa týkající se zaostávajících regionů.

Digitální transformace v těchto regionech je podporována prostřednictvím evropské sítě poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení, která poskytuje technickou pomoc a sdílí osvědčené postupy s cílem posílit digitální infrastrukturu a překlenout digitální propast. K posílení východního křídla EU a podpoře Ukrajiny přispívají rovněž evropská centra pro digitální inovace.

Komise ve spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost rovněž posiluje odolnost vůči dezinformacím. Prostřednictvím nedávno přijatého Evropského štítu pro demokracii 11 EU zintenzivňuje své úsilí o rozšíření budování kapacit a podporu koordinovaných opatření k boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a dezinformačním kampaním. Tyto činnosti bude podporovat nové Evropské středisko pro odolnost demokracie.

Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO) a jeho národní a regionální střediska mimoto podporují ověřování faktů a mediální gramotnost za východní hranicí. Bylo zřízeno nové středisko EDMO s názvem FACT (boj proti konspiracím a trollům), které má poskytovat podporu Ukrajině a Moldavsku a členským státům, které jsou nejvíce vystaveny manipulaci s informacemi ze strany Ruska. Programy Erasmus+ a Kreativní Evropa rozvíjejí projekty v oblasti digitální gramotnosti, občanské angažovanosti a kulturní spolupráce.

Z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v oblasti dopravy byla mobilizována částka 9,1 miliardy EU na podporu východních příhraničních regionů prostřednictvím strategických investic do konektivity a bezpečnosti. To zahrnuje urychlená přeshraniční spojení v rámci transevropské dopravní sítě (TEN-T) podél koridoru Baltské moře – Černé moře – Egejské moře a Severomořsko-baltského koridoru, včetně 800 milionů EUR na infrastrukturu dvojího využití. Investice ve Finsku a pobaltských státech rovněž podporují rozvoj evropského standardního rozchodu za účelem zlepšení vojenské mobility a posílení hospodářské integrace. I když se zhoršilo spojení s Ruskem a Běloruskem, EU posílila konektivitu a integraci východních příhraničních regionů v rámci Evropy a zlepšila přeshraniční konektivitu s Ukrajinou a Moldavskem a regionům sousedícím s těmito kandidátskými zeměmi poskytla 1,36 miliardy EUR.

V rámci výše uvedené podpory přispívají programy politiky soudržnosti v kombinaci s Nástrojem pro propojení Evropy v oblasti dopravy rovněž k iniciativě EU Trasy solidarity, která je životně důležitým spojením pro ukrajinské hospodářství, tím, že podporují klíčové infrastruktury v členských státech EU částkou ve výši téměř 2 miliard EUR na posílení přeshraničního silničního a železničního spojení, včetně splavnosti Dunaje a zvýšení kapacity klíčových hraničních přechodů a přístavů, jako je Constanța. Koridor Baltské moře – Černé moře – Egejské moře navíc představuje strategické rozšíření sítě TEN-T směrem k Ukrajině a Moldavsku a podporuje jejich postupnou integraci do dopravního a logistického systému Unie.

V oblasti energetiky podpořil Nástroj pro propojení Evropy od roku 2014 členské státy na východní hranici 12 částkou 3 miliardy EUR. Podporou 57 projektů společného zájmu Nástroj pro propojení Evropy významně přispěl k lepší konektivitě východních příhraničních regionů.

Program EU4Health podporuje odolnost východních příhraničních regionů, mimo jiné zlepšováním zdravotní péče o vysídlené Ukrajince a zlepšováním připravenosti na mimořádné události v oblasti zdraví a reakce na přeshraniční hrozby.

Mechanismus civilní ochrany Unie, zejména prostřednictvím Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, podporuje a doplňuje úsilí členských států v rámci celého cyklu řízení rizik souvisejících s katastrofami (prevence, připravenost a reakce) v případě přírodních krizí i krizí způsobených člověkem.

Zintenzivnění podpory východních příhraničních regionů

Toto úsilí se stalo důležitým základem, ale vzhledem k vývoji situace jsou pro zajištění stability a prosperity našich východních příhraničních regionů nadále zapotřebí trvalá a důraznější opatření.

Je nutné podniknout další kroky v pěti klíčových oblastech: i) bezpečnost a obrana, ii) zajištění investic, iii) využití místních silných stránek regionů, iv) zlepšování konektivity a v) zaměření pozornosti na lidi, protože odolnost každého regionu spočívá v síle jeho komunit.

 

1. Bezpečnost a odolnost – chránit, odrazovat a posilovat jistotu

Rostoucí počet nepřátelských akcí na území EU ukazuje, že hybridní hrozby a nedostatky v oblasti bezpečnosti přetrvávají. Stále častější výskyt incidentů postihujících kritickou infrastrukturu, včetně škodlivého rušení ovlivňujícího GNSS a rádiové spektrum, zdůrazňují potřebu zajistit její ochranu a rychlou opravu a zároveň začlenit požadavky na odolnost při navrhování nové infrastruktury. V této souvislosti společné sdělení Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030 13 stanoví jasné cíle a milníky pro dosažení obranné připravenosti do roku 2030, jak je uvedeno v bílé knize o budoucnosti evropské obrany.

Dvě z jejích stěžejních iniciativ – Hlídka východního křídla a Iniciativa pro evropskou dronovou obranu – mají za cíl integrovat protivzdušnou obranu, protidronové systémy, opatření pozemní obrany a námořní bezpečnosti a situační orientaci, aby bylo možné vytvořit v úzké spolupráci s NATO ucelenou evropskou schopnost obrany hranic kombinující civilně-vojenské nástroje. Hlídka východního křídla bude zahrnovat pozorování vesmíru v reálném čase za účelem detekce pohybu nepřátelských sil a Iniciativa pro evropskou dronovou ochranu a Evropský vzdušný štít budou zahrnovat ochranu evropského nebe, což bude mít přímý přínos pro bezpečnost východních příhraničních regionů a celé Unie.

 Akční plán pro dronovou a protidronovou bezpečnost se mimoto zabývá hrozbami, které představují drony, a to vzdušné (včetně balónů), námořní hladinové, podvodní nebo pozemní, a které přináší značné výzvy pro ochranu vnějších hranic, kritické infrastruktury a veřejných prostor. Jeho cílem je posílit budoucí kapacity donucovacích orgánů, specializovaný výcvik pro boj proti dronům, platforma pro incidenty s drony a rovněž sdružování a sdílení zdrojů. Akční plán rovněž zahrnuje několik možností financování kapacit v oblasti dronů a boje proti nim a zvláštní zaměření na připravenost v oblasti obrany.

V rámci finančního nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) byly členským státům, které o to projevily zájem, poskytnuty půjčky ve výši 150 miliard EUR. Zájem projevilo devatenáct členských států, které předložily související investiční plány. Mezi nimi je všech devět členských států podél východní hranice EU, kterým bylo předběžně přiděleno více než 65 % celkové částky. Vzhledem k významu východních příhraničních regionů pro bezpečnost EU by měly být tyto regiony upřednostněny při rozvoji odolného regionálního ekosystému obranného průmyslu, který bude schopen navyšovat výrobu a kapacitu v reakci na měnící se potřeby v oblasti bezpečnosti.

Navrhovaný balíček opatření v oblasti vojenské mobility 14  zdokonalí dopravní infrastrukturu dvojího užití, zefektivní pravidla pro přepravu vojenského vybavení a postupy při překračování hranic v Evropě. Tato opatření by podpořila rychlejší přesun vojenské pomoci do východních příhraničních oblastí Unie a dále. Tyto snahy pomohou zvýšit odolnost východních příhraničních regionů a zlepšit spojení s nimi, a posílit tak evropskou bezpečnost a obranu. Společně s členskými státy EU budou podél koridorů vojenské mobility EU identifikovány kritická úzká místa („hotspoty“), do nichž budou přednostně provedeny krátkodobé investice. S cílem podpořit investice dvojího užití a digitální infrastrukturu pro vojenskou přepravu bylo navrženo desetinásobné navýšení rozpočtu na vojenskou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy pro víceletý finanční rámec (VFR) na období 2028–2034 15 .

Kromě toho byly v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 trojnásobně navýšeny navrhované finanční prostředky na migraci, správu hranic a vnitřní bezpečnost. Tento nárůst svědčí o jedinečných výzvách, kterým čelí členské státy sousedící s Ruskem a Běloruskem při řízení migračních toků a ochraně vnějších hranic EU.

S ohledem na stupňující se hrozby je navíc zapotřebí vypracovat komplexní plán, jak předcházet a čelit eskalování ruské hybridní války proti EU v pozemní, letecké, námořní a digitální oblasti. Všechny tyto cíle a bezpečnostní obavy jsou rovnocenně naléhavé v celém černomořském regionu a regionu Baltského moře, a to vzhledem k tomu, že jsou vzájemně propojeným prostorem prosperity a bezpečnosti, jak je zdůrazněno v nové strategii pro stabilní a bezpečný černomořský region 16 . Region Baltského moře je pro bezpečnost a obranu EU strategickou a klíčovou oblastí. Je důležitou součástí struktury kolektivní obrany NATO a hraje klíčovou roli jako námořní, energetický a infrastrukturní koridor. Region Baltského moře je i nadále obzvláště vystaven ruským hybridním metodám vedení války, které vyžadují zvýšenou odolnost a koordinované reakce EU.

Komise:

·bude podporovat členské státy při rozvoji Hlídky východního křídla, Iniciativy pro evropskou dronovou ochranu, Evropského vzdušného štítu a Evropského kosmického štítu, z nichž plynou přímé přínosy pro bezpečnost východních příhraničních regionů, s cílem dosáhnout ambiciózních milníků stanovených v Plánu obranné připravenosti,

·vypracuje akční plán opatření zaměřených na předcházení a čelení eskalaci ruské hybridní války proti EU v pozemní, letecké, námořní a digitální oblasti, včetně využití potenciálu příslušných programů financování v těchto oblastech,

·zaměří se na zlepšení vojenské mobility v EU, včetně východních příhraničních regionů, prostřednictvím podpory rozvoje infrastruktury dvojího užití,

·posoudí možnost vyšší míry podpory EU a míry předběžného financování pro východní příhraniční regiony pro účely vojenské mobility,

·v úzké spolupráci s členskými státy určí cílené krátkodobé investice („hotspoty“), které mají členské státy přednostně realizovat podél koridorů vojenské mobility EU, které mají zásadní význam na východních vnějších hranicích a v regionech,

·bude úzce spolupracovat s členskými státy s cílem zajistit účinné využívání většího množství finančních prostředků na migraci, koordinované celní kontroly, správu hranic a vnitřní bezpečnost, se zvláštním zaměřením na členské státy, které čelí jedinečným bezpečnostním výzvám, a posoudit, zda toto zvýšené financování vhodně reaguje na specifické potřeby východních příhraničních regionů,

·v souladu se Strategií unie připravenosti EU 17 posílí krizovou připravenost ve východních příhraničních regionech s cílem chránit obyvatelstvo, hospodářství, průmyslová odvětví a zajistit odolnost a funkčnost kritické infrastruktury, infrastruktury pro obranu a infrastruktury dvojího užití, včetně systémů zdravotní péče. Otázky odolnosti by měly být začleněny do iniciativ EU pro východní příhraniční regiony a měly by být v nich zohledňovány, a to s uplatňováním zásady „připravenosti již od návrhu“,

·společně s členskými státy zintenzivní úsilí v boji proti nedovolenému dovozu tabáku a tabákových výrobků ze třetích zemí.

V této souvislosti Komise:

·podpoří přeshraniční oblasti při vytváření klastrů odolnosti, které mohou sdružovat zdroje, sdílet osvědčené postupy a spolupracovat v oblasti připravenosti na katastrofy, krizového řízení a dlouhodobé odolnosti,

·je připravena prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie nasadit v nejvíce postižených oblastech východní hranice kapacity pro reakci, včetně kapacit rescEU,

·vyzývá východní příhraniční regiony, aby směřovaly investice do zavádění pozemní navigační infrastruktury s cílem posílit odolnost vůči rušení a do zavádění optických sítí pro připojení ke službám kritické infrastruktury a průmyslových odvětví v rámci celé EU,

·vyzývá členské státy, aby využívaly kapacity, včetně kapacit financovaných EU, pro předcházení hybridním hrozbám a boj s nimi, včetně Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám, které integruje výsledky sítě EU-HYBNET financované EU,

·usnadní rozvoj strategických pro rozšířené regionální kosmické služby ve východních příhraničních regionech prostřednictvím investic Unie do systému EU IRIS²,

·je připravena posílit bezpečnou konektivitu prostřednictvím systému IRIS², včetně rozšíření jeho pokrytí Arktidy, a urychlit vládní službu pro pozorování Země s cílem zajistit zpravodajství z vesmíru týkající se Země, včetně vyhrazených evropských kapacit a sdružování a sdílení vnitrostátních kapacit,

·je připravena podpořit zřízení bezpečnostního centra EU pro Černé moře, jehož cílem je posílit bezpečnost a odolnost regionu v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

2. Růst a regionální prosperita – posílení přístupu k financování, inovacím, technologiím a rozvoji malých a středních podniků

Regiony podél východních hranic EU čelí kromě stávajících problémů hospodářského rozvoje rovněž zvyšujícím se hospodářským tlakům 18 . Musí se vyrovnat s výrazným omezením přeshraničního obchodu a cestovního ruchu, narušením dodavatelských řetězců a poklesem investiční důvěry. Kromě toho je na ně vyvíjen větší tlak, aby do bezpečnosti a obrany směřovaly více prostředků než jiné části Evropy. Podnikatelské subjekty vnímají tyto regiony jako rizikové, což zdražuje půjčky a investice. Mnoho obcí má navíc omezené finanční zdroje, což ztěžuje financování rozvojových projektů, a dokonce i poskytování základních služeb. Jak potvrdily odpovědi na výzvu k předložení informací, za jeden z nejnaléhavějších problémů byl označen přístup k financování.

Navzdory těmto problémům mají východní příhraniční regiony značný růstový potenciál. Jako strážci východní hranice EU mohou zajišťovat kritickou logistickou a obrannou infrastrukturu a zároveň využívat přírodní zdroje a kvalifikovanou pracovní sílu. Zaměření na obranné technologie a inovace, obnovitelné zdroje energie a bioekonomiku může přilákat cílené investice, zatímco cestovní ruch, kultura a kreativní odvětví a průmysl mohou napomoci reorganizaci a diverzifikaci místních hospodářství. Předpokladem pro využití těchto příležitostí a zajištění udržitelného růstu je právní stát a kvalitní správa věcí veřejných.

Rozvíjející se bezpečnostní prostředí vytvořilo nové příležitosti, například pro investice do zboží dvojího užití. Odvětví zaměřená na kybernetickou bezpečnost, technologie dohledu, energetickou bezpečnost a dopravní infrastrukturu jsou stále více považována za strategická odvětví pro regionální rozvoj 19 .

Klíčovou roli v tomto růstu může sehrát zejména odvětví dronů, které se uplatní při ostraze hranic, pátracích a záchranných operacích a monitorování životního prostředí. Vývoj protidronových technologií může navíc přinést novou příležitost pro inovace a podnikání.

K maximalizaci tohoto potenciálu je nezbytné posílit vazby mezi akademickými institucemi, podniky a občanskou společností. Regionální aktéři by měli spolupracovat na vytváření inteligentních strategií specializace, které by kombinovaly jejich jedinečné konkurenční výhody s nově vznikajícími oblastmi bioekonomiky, udržitelného zemědělství, digitálních technologií a ekoturismu, a zároveň využívat partnerství s odvětvím odborného vzdělávání a přípravy.

V rámci balíčku VFR 2028–2034 budou plány národního a regionálního partnerství (NRP) 20 poskytovat komplexní a integrovanou podporu členským státům a regionům, které čelí dvěma výzvám, jimiž je zvýšení bezpečnosti a zároveň podpora jejich hospodářství a obyvatel. Při předkládání plánů národního a regionálního partnerství členské státy prokáží, jak přispívají ke snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů, a to i tím, že se zaměří na specifické potřeby a výzvy svých východních příhraničních regionů, zejména v oblasti bezpečnosti, správy hranic a hospodářského rozvoje 21 . Kromě toho budou muset přidělit územní kódy, které umožní sledovat investice v těchto regionech.

Komise upřednostní investice ve východních příhraničních regionech:

·zřízením nástroje EastInvest, specializované platformy pro financování východních příhraničních regionů, která sdružuje skupinu EIB, mezinárodní finanční instituce a několik národních a regionálních podpůrných bank dotčených členských států. Nástroj bude řešit investiční potřeby stanovené ve strategiích rozvoje těchto regionů prostřednictvím cílené úvěrové podpory zúčastněných institucí, včetně skupiny EIB, Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Severské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy, která může být poskytována za výhodnějších podmínek, například v kombinaci s nástroji financování v rámci politiky soudržnosti. Zřízení specializované platformy umožní lepší koordinaci mezi příslušnými investory, zajistí vysokou doplňkovost a synergie jejich intervencí v postižených regionech na východní hranici a zároveň bude respektovat mandáty a komparativní výhody zúčastněných subjektů. Za tímto účelem chtějí skupina EIB, EBRD, Severská investiční banka a Rozvojová banka Rady Evropy poskytnout v letech 2026–2027 nejméně 28 miliard EUR na soukromé a veřejné investice v postižených členských státech, a aktivovat tak další financování ze soukromých zdrojů. Nástroj EastInvest bude rovněž sloužit ke koordinaci úvěrové a poradenské podpory, včetně podpory místních orgánů veřejné správy, ve východních příhraničních regionech,

·tím, že v rámci přezkumu obecného nařízení o blokových výjimkách v roce 2026 posoudí, zda je třeba změnit pravidla státní podpory s cílem řešit specifické problémy východních příhraničních regionů,

·v souvislosti s pokyny k regionální podpoře Komise prozkoumá potřebu zachovat i po roce 2027 stávající flexibilitu pro technologie STEP, které mají zásadní význam pro budování odolnosti,

·přezkoumáním toho, jak mohou východní příhraniční regiony co nejlépe využít příležitostí, které nabízí připravovaný Evropský fond pro konkurenceschopnost 22 , s cílem vnést inovace a průmyslovou transformaci do těchto regionů, a to zejména v oblasti zemědělství, bioekonomiky, obranného průmyslu a odolnosti dodavatelských řetězců,

·nabízením cílené poradenské podpory veřejným a soukromým subjektům ve východních příhraničních regionech – včetně celostátních, regionálních a místních orgánů – v rámci budoucího Evropského fondu pro konkurenceschopnost a v návaznosti na Poradenské centrum InvestEU, a to s cílem usnadnit přístup k financování a podpořit rozvoj zásoby investičních projektů,

·spoluprací s členskými státy v rámci stávajícího víceletého finančního rámce na zavedení zjednodušených forem náhrady nákladů (např. poukázek nebo jiných forem zjednodušeného vykazování nákladů) s cílem usnadnit přístup k financování mikropodnikům a malým podnikům ve východních příhraničních regionech. Dále v rámci prováděcích dialogů prozkoumat další zjednodušující opatření ve prospěch těchto regionů,

·podporou vytváření klastrů ve východních příhraničních regionech, mimo jiné prostřednictvím evropské platformy pro spolupráci mezi klastry 23 , s cílem podpořit místní inovační ekosystémy, spolupráci mezi malými a středními podniky a přístup k možnostem financování EU,

·zintenzivněním spolupráce se skupinou Světové banky v rámci iniciativy týkající se zaostávajících regionů v pobaltských státech s cílem poskytovat obcím odborné znalosti a pomáhat při přípravě projektů pro udržení a rozšíření podniků, rozvoj lidského kapitálu a budování kapacit v úzké spolupráci s místními zúčastněnými stranami. Tato cílená pomoc bude rozšířena na nejvíce postižené východní příhraniční regiony v Polsku a Finsku s cílem podpořit hospodářskou diverzifikaci, rozšíření přístupu na trh pro místní společnosti, zvyšování kvalifikace pracovní síly a přímé zahraniční investice,

·zajištěním, aby výzvy a potřeby východních příhraničních regionů v oblasti investic a reforem byly začleněny do referenčních politických rámců budoucích plánů národního a regionálního partnerství v rámci nového víceletého finančního rámce. Komise mimoto při přípravě pokynů k zásadě „významně nepoškozovat“ pro příští víceletý finanční rámec zohlední územní specifika a problémy východních příhraničních regionů, aby zajistila přiměřené uplatňování této zásady. Vzhledem ke zvýšeným bezpečnostním rizikům ve východních příhraničních regionech, včetně zvýšeného rizika konvenčních vojenských hrozeb, bude dále v pokynech upřesněn rozsah výjimek v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména pokud jde o projekty dvojího užití a projekty s rozměrem civilní připravenosti.

Komise mimoto členské státy vyzývá, aby:

·využívaly finanční nástroje v rámci svých přídělů na politiku soudržnosti k vytvoření příznivějších úvěrových podmínek ve východních příhraničních regionech a přispět ke snížení rizika soukromého financování,

·zajistily, aby při přípravě budoucích plánů národního a regionálního partnerství řádně zohlednily výzvy a příležitosti východních příhraničních regionů,

·zvýšily pobídky pro hospodářskou činnost v těchto regionech, jako jsou cílená daňová opatření a dotace v souladu se státní podporou pro již usazené společnosti nebo pobídky pro nové investice ve východních příhraničních regionech,

·prozkoumaly možné přínosy zřízení nových zvláštních hospodářských zón ve východních příhraničních regionech a rozšíření seznamu zařízení ve stávajících zónách, na které se vztahují pravidla státní podpory.

3. Využití místních silných stránek – bioekonomika, energetika, životní prostředí, zemědělství a dovednosti

Východní příhraniční regiony jsou bohaté na nevyužité přírodní zdroje, včetně dřeva, biomasy a prvků vzácných zemin, a nabízejí významný potenciál pro růst průmyslu založeného na biologických produktech, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a těžebního a zpracovatelského odvětví.

Odvětví lesnictví má díky udržitelnému využívání v současnosti nevyužitých zdrojů potenciál vytvořit konkurenceschopné, tržně orientované hodnotové řetězce pro zachycování uhlíku nebo inovativní biologické materiály (např. bioplasty a biopolymery, obaly na bázi vláken, biologické textilie, biochemické materiály a stavební výrobky z biologického materiálu). Tato řešení mohou snížit emise, podpořit inovace, vytvořit zelená pracovní místa a oživit venkovské oblasti.

Finsko, které má významné zásoby lithia, kobaltu a niklu, sehrává již nyní hlavní úlohu v rámci snah EU o zajištění dodávek pro baterie a technologie obnovitelných zdrojů energie. Také Estonsko, které již otevřelo závod na výrobu permanentních magnetů, je připraveno významně přispět k plnění cílů EU v oblasti kritických surovin. Polsko, které je významným producentem mědi a má potenciál pro zpracování vzácných zemin, rozšiřuje průzkum lithia a Rumunsko má slibná ložiska hořčíku a mědi. Na východě Slovenska více než polovinu průmyslové produkce představuje ocel a kromě toho se zde těží řada dalších nerostných surovin, například antimon, zlato, stříbro, uran, molybden a magnezit. Výše uvedené státy se rovněž stále více zaměřují na udržitelné těžební postupy, díky čemuž zaujímají postavení ekologicky uvědomělých dodavatelů klíčových materiálů.

Pro životaschopnost těchto regionů má zásadní význam zachování potenciálu zemědělské výroby, rybolovu a akvakultury podél východní hranice a zajištění jeho kontinuity prostřednictvím generační obměny a další podpory venkovských oblastí. K potravinové bezpečnosti rovněž přispívá zajišťování lesní a zemědělské produkce, které zajišťuje stabilní dodávky surovin pro podniky v této oblasti. Za účelem rozvoje těchto iniciativ mohou zemědělci ve východních příhraničních regionech získávat vyšší podporu příjmů vázanou na produkci 24 .

Environmentální udržitelnost v příhraničních regionech EU lze posílit společným úsilím o ochranu přírodních zdrojů a podporu oběhového hospodářství, čímž se zajistí dlouhodobá odolnost a ekologická rovnováha v rozmanitém prostředí. Investice do účinných a oběhových systémů odpadních vod a moderního čištění odpadních vod mohou rovněž podpořit průmysl a zemědělství a zvýšit kontinuitu provozu během krize.

Posílení energetických systémů a uvolnění potenciálu obnovitelných zdrojů energie ve východních příhraničních regionech je zásadní součástí energetické bezpečnosti Evropy. Absence spolehlivé elektrizační soustavy v mnoha východních příhraničních regionech snižuje energetickou bezpečnost a průmyslový rozvoj. Zajištění plné integrace projektů obnovitelných zdrojů energie do elektrické sítě bude vyžadovat strategické investice do elektrizační soustavy ve východních příhraničních oblastech, například v pobaltských státech a ve Finsku. V návaznosti na synchronizaci elektrických soustav pobaltských zemí s evropskou elektrizační soustavou je třeba pokračovat v práci na jejich plné integraci do trhu s elektřinou v EU. To zahrnuje posílení odolnosti a modernizaci stávající infrastruktury, zvýšení flexibility sítě a zlepšení konektivity se sousedními zeměmi. Kromě toho jsou pro zajištění odolnosti vůči přerušení dodávek energie a hybridním hrozbám nezbytné další zásobníky plynu, kapacity pro zpětný tok, modernizace elektrizační soustavy a infrastruktury, propojovací vedení a integrace obnovitelných zdrojů energie. Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím zjednodušených a zrychlených povolovacích procesů umožní využití obrovského potenciálu východních příhraničních regionů 25 . Místní energetickou odolnost lze rovněž zvýšit rozšířením energetických společenství. Tato společenství mohou sdružovat místní zdroje k výrobě obnovitelné energie, a tím snižovat závislost na vnějších zdrojích, ale i budovat mikrosítě a systémy skladování energie, které poskytují záložní energii během narušení dodávek.

Východní příhraniční regiony rovněž představují velký potenciál pro dodávky biomasy pro bioekonomiku EU a zároveň zhodnocují zbytky a zvyšují místní oběhovost a odolnost. Mohou podpořit strategii pro letecká paliva ReFuelEU a strategii pro námořní paliva FuelEU tím, že poskytnou suroviny pro výrobu pokročilých biopaliv na základě špičkových technologií, jako jsou biorafinerie, fermentace a biogenní procesy.

Investováním do bioplynových instalací v zemědělských podnicích nebo družstvech mohou zemědělci recyklovat hnůj, odpad a zbytky po sklizni na cennou bioenergii a digestát, který lze dále zpracovávat na biologická hnojiva. To pomáhá nahradit drahá a ve velké míře dovážená chemická hnojiva na bázi fosilních paliv a zároveň přispívá k udržitelnosti, energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti energie. 

Komise:

·urychlí integraci elektroenergetických systémů pobaltských států s evropskými sítěmi, včetně posílení odolnosti infrastruktury a pobřežních sítí, jakož i přeshraniční vodíkové infrastruktury, jako je vodíkové propojovací vedení „Nordic-Baltic Hydrogen Corridor“, prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro baltský trh s energií a plán propojení,

·bude pokračovat v podpoře realizace prioritních přeshraničních projektů v oblasti infrastruktury v regionu, což se rovněž odráží v energetických dálnicích, jež jsou součástí balíčku opatření pro evropské elektrizační soustavy, a to i prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro energetickou konektivitu střední a jihovýchodní Evropy,

·bude pokračovat v podpoře projektů společného zájmu a projektů společného zájmu se třetími zeměmi, a to i prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy,

·podpoří iniciativy v oblasti oběhového hospodářství, včetně údolí průmyslové symbiózy a regionálních středisek pro bioekonomiku ve východních příhraničních regionech, v návaznosti na strategii bioekonomiky,

·podpoří výrobu bioplynu a biometanu v souladu s cíli programu REPowerEU a předním trhem s hnojivy z biologických materiálů, jak je uvedeno ve strategii bioekonomiky, které recyklují zemědělské a lesnické zbytky a místní organický odpad na digestát a hnojiva na bázi biologických materiálů,

·podporovat strategické projekty v rámci nařízení o kritických surovinách, které vycházejí z Akčního plánu RESourceEU a potenciálu regionu v oblasti dodávek kritických surovin, a to prostřednictvím výzev Inovačního fondu a investic do soudržnosti prostřednictvím programu STEP,

·podpoří konkrétní aktivity východních příhraničních regionů v rámci Paktu pro venkov, jako je vytváření sítí a budování kapacit, s cílem řešit specifické problémy, kterým tyto regiony čelí,

·podpoří zapojení mladých lidí do zemědělství ve východních příhraničních regionech prostřednictvím Strategie generační obměny v zemědělství v EU  26 a bude pokračovat v podpoře rozvoje venkovských oblastí a zemědělství prostřednictvím budoucích plánů národního a regionálního partnerství,

·bude řešit klíčové problémy, jímž čelí cestovní ruch ve východních příhraničních regionech, v rámci připravované strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, a tím napomoci zavádění udržitelných modelů, posilovat odolnost a obnovovat mezinárodní důvěru prostřednictvím cílené propagační snahy.

Komise vyzývá členské státy, aby:

·zlepšily energetické plánování při vytváření rámce pro lepší koordinaci investičních kanálů s cílem urychlit ekologickou transformaci, odolnost a integraci sítí v rámci východních příhraničních regionů,

·dále posílily energetickou bezpečnost urychleným vybudováním propojovacích vedení, kapacit LNG/bioplynu, odolnosti elektroenergetické sítě a skladování energie, včetně vytvoření strategických zásobníků paliva ve východních příhraničních regionech, a začlenily tyto investice do budoucí revize vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu,

·zaváděly projekty obnovitelných zdrojů energie a modernizovaly dálkové vytápění ve východních příhraničních regionech,

·zahrnuly do svých investic v rámci Sociálního klimatického fondu opatření ke snížení energetické chudoby, a to i ve východních příhraničních regionech, ve prospěch zranitelných domácností a mikropodniků.

4. Konektivita – propojení lidí a podpora růstu

Agresivní válka Ruska proti Ukrajině vedla ke strategickému přerušení dopravních spojení s Ruskem a Běloruskem, a to i uzavřením vzdušného prostoru sousedních zemí, což mělo přímý dopad na východní příhraniční regiony. Rusko a Bělorusko byly odstraněny z map TEN-T a přeshraniční spojení s těmito zeměmi byla utlumena. Změna dynamiky obchodu po uzavření hranic a hospodářských sankcích zdůraznila význam zajištění intenzivních propojení s mezinárodními trhy, zejména prostřednictvím alternativních pozemních, železničních a námořních tras. 

EU podnikla rozhodné kroky k úpravě a posílení koridorů TEN-T a upřednostnila plnou integraci východních příhraničních regionů do vnitřního trhu a bezpečnostního rámce EU. Významně se posílila konektivita východních příhraničních regionů v rámci EU, a to zavedením nových koridorů, které zlepší jejich začlenění do dopravního trhu EU, a rovněž posílením přeshraniční konektivity s Ukrajinou a Moldavskem.

Začlenění východních příhraničních regionů do sítí EU odstraněním překážek a rozvojem infrastruktury evropského standardního rozchodu v pobaltských státech a Finsku představuje strategickou investici do soudržnosti EU, hospodářské odolnosti a bezpečnostní připravenosti. Současně je pro celkovou bezpečnost Evropy na východním křídle nadále důležité posílení hospodářské a bezpečnostní odolnosti Podunají / regionu Černého a Egejského moře.

Na místní úrovni je třeba zajistit odpovídající přístup k veřejné dopravě a službám dopravy na vyžádání, aby se lidé mohli dostat do zaměstnání a k veřejným službám ve východních příhraničních regionech.

Komise:

·posílí spolupráci v oblasti infrastrukturních sítí a zapojí příslušné vnitrostátní správní orgány v souladu s evropskými dopravními koridory transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně prodloužení na Ukrajinu a do Moldavska, a rovněž zvýší kapacitu baltských přístavů a podpoří rozvoj koridoru Rail Baltica v rámci sítě TEN-T a vojenské mobility ze severu na jih,

·podpoří a usnadní integraci železničních systémů východních příhraničních regionů v rámcích spolupráce TEN-T a Nástroje pro propojení Evropy, a to jak se zbytkem EU, tak s Ukrajinou a Moldavskem, s cílem zlepšit vojenskou mobilitu a bezpečnost a vytvořit další hospodářské příležitosti.

Komise vyzývá členské státy, aby:

·modernizovaly infrastrukturu s cílem zvýšit regionální konkurenceschopnost a bezpečnost, upřednostňovat kvalitní silniční a železniční spojení s velkými městskými centry, včetně těch, kde mohou sloužit dvojímu využití, a upřednostňovat koridory TEN-T,

·usnadnily realizaci důležitých probíhajících velkých přeshraničních projektů, jako je Rail Baltica, které jsou nezbytné pro konektivitu a bezpečnost východních příhraničních regionů,

·zajistily včasné provádění společného akčního plánu pro posílenou spolupráci v rámci koridoru Baltské moře-Černé moře-Egejské moře 27 ,

·využívaly budoucí plány národního a regionálního partnerství, Nástroj pro propojení Evropy a Evropský fond pro konkurenceschopnost k zajištění včasného zavedení koridorů TEN-T a vojenské mobility EU,

·využívaly příděly ze Sociálního klimatického fondu ke zmírňování dopravní chudoby ve východních příhraničních regionech, např. investicemi do udržitelné veřejné dopravy, sociálního leasingu elektromobilů, veřejné dopravy, sdílené mobility a dopravy na vyžádání.

Digitální konektivita mezi východními příhraničními regiony a zbytkem EU má zásadní význam pro hospodářskou integraci, přeshraniční obchod, komunikaci a inovace, ale i pro kybernetickou bezpečnost a ochranu před hybridními útoky. Přesto východní příhraniční regiony stále výrazně zaostávají za zbytkem EU, přičemž v nichž přetrvávají rozdíly v pokrytí širokopásmovým připojením, pomalý internet, omezené poskytování digitálních veřejných služeb a nedostatek digitálních dovedností. Tyto nedostatky jsou na překážku místním podnikům, omezují přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a zdravotní péči a oslabují přeshraniční koordinaci. Cílená opatření by měla zajistit dostupnost širokopásmového připojení s gigabitovou kapacitou a pokrytí sítí 5G, a to i ve venkovských oblastech a podél hraničních koridorů, a rovněž kritických infrastruktur, jako jsou páteřní sítě.

Komise:

·poskytne financování na konkurenčním základě v rámci druhého digitálního pracovního programu Nástroje pro propojení Evropy na období 2024–2027 na podporu digitálního připojení 5G v rámci EU i mezi EU a zeměmi mimo EU se zaměřením na páteřní sítě,

·usnadní technickou pomoc orgánům veřejné správy prostřednictvím evropské sítě poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení na podporu zavádění optických sítí a sítí 5G a podnikům prostřednictvím evropských center pro digitální inovace s cílem posílit zavádění digitálních technologií.

Komise vyzývá členské státy, aby:

·začlenily specifické podmínky východních příhraničních regionů do svých národních strategických plánů pro digitální dekádu a zajistily, aby se připravované úpravy 28 zaměřily na jedinečné výzvy a priority těchto regionů. To zahrnuje zlepšení širokopásmového připojení a pokrytí sítí 5G, bezpečnou přeshraniční konektivitu a přístup k digitálním veřejným službám,

·plně využívaly Nástroj pro oživení a odolnost a programy politiky soudržnosti k odstranění digitální propasti, aby pomohly vytvářet nové příležitosti, posilovat hospodářskou odolnost a zlepšovat kvalitu života ve východním příhraničním regionu.

Přeshraniční spolupráce je již dlouho důležitým prostředkem podporujícím regionální rozvoj a hospodářský růst v příhraničních regionech. Rozpad vztahů s Ruskem a Běloruskem však tyto rámce spolupráce narušil. Proto je nutné prozkoumat alternativní iniciativy územní spolupráce, které těmto regionům umožní zachovat a diverzifikovat propojení, nalézt nové partnery a vytvořit nové možnosti spolupráce.

V rámci návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 Komise zavedla nový cíl související s programem Interreg pro „odolnější regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou“ 29 . Cílem tohoto návrhu je poskytnout dotčeným členským státům a jejich regionům plnou flexibilitu při využívání územní spolupráce k řešení jejich nejnaléhavějších problémů, včetně bezpečnosti a civilní připravenosti, vylidňování a dezinformací. Současně budou regiony sousedící s Ruskem a Běloruskem, které po ukončení programů s těmito dvěma nepřátelskými sousedy ztratily přeshraniční příležitosti, lépe vybaveny k tomu, aby přeorientovaly své úsilí v oblasti spolupráce západním směrem. Pokud jde o regiony sousedící s Ukrajinou, tento nový specifický cíl jim umožní, aby se více zaměřily na řešení náročných podmínek, které v současné době panují. Nový specifický cíl jim rovněž umožní, aby s ohledem na budoucí prostory pro nadnárodní spolupráci vyčlenily část svých finančních prostředků na spolupráci s Ukrajinou a Moldavskem.

Komise:

·podpoří dotčené členské státy při přípravě jejich budoucích kapitol plánu Interreg na období 2028–2034, a to i s ohledem na spolupráci mezi severem a jihem. Pokud se tak členské státy sousedící s Ruskem a Běloruskem rozhodnou, mohlo by to mít podobu zvláštní kapitoly plánu Interreg věnované využití nového specifického cíle k podpoře větší spolupráce a možností učení mezi regiony, které čelí podobným výzvám.

Komise vyzývá členské státy, aby:

·plně využívaly nedávno přijaté nařízení o usnadnění přeshraničních řešení  30 , aby pomohly vyřešit přeshraniční překážky mezi regiony na východním křídle.

5. Lidé – regiony jsou tak silné, jak silné jsou komunity, které v nich žijí

Obyvatelé východních příhraničních regionů prokázali mimořádnou sílu a přizpůsobivost v době, kdy čelí nepřízni osudu. Jejich další odolnost závisí na soudržnosti komunity a připravenosti absorbovat otřesy. Vylidňování, stárnutí a nízká hustota obyvatelstva přinášejí důležité výzvy.

Navíc trhy s bydlením stagnují a nízké hodnoty zajištění ztěžují přístup k hypotékám. To s sebou může nést riziko spuštění negativního cyklu odlivu obyvatel a poklesu atraktivity, což ohrožuje odolnost východní hranice EU (jak dokládají studie ESPON, OECD a Interreg Europe).

Členské státy by měly v rámci boje proti těmto trendům posílit vytváření politik na základě místních podmínek a víceúrovňovou správu, posílit postavení regionálních a místních orgánů a občanské společnosti a zároveň prosazovat řádnou správu věcí veřejných a právní stát.

Zajištění základních a sociálních služeb má zásadní význam pro blahobyt komunit v příhraničních regionech. Omezené finanční možnosti místních samospráv však způsobují, že v těchto regionech panuje chronický nedostatek odborníků v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a péče a slabší infrastruktura. Tento stav dále zhoršuje stárnutí populace a pracovní síly. Situace vyžaduje cílené investice do zajištění dosažitelných a cenově dostupných služeb a infrastruktury v oblasti sociální a zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobé péče. V souvislosti se stupňujícím se geopolitickým napětím se stalo zásadním tématem duševní zdraví, neboť zvyšující se úrovně nejistoty, stresu a projevů deprese způsobují vážné problémy. Nové přístupy, jako je telemedicína, střediska pro digitální poradenství a mobilní služby, mají značný potenciál k tomu, aby pomohly překonat překážky v podobě vzdálenosti a zajistit přístup do odlehlých oblastí. Sociální podnikání může rovněž oživit hospodářství a zlepšit sociální soudržnost 31 32 .

V mnoha příhraničních regionech navíc žijí různé menšiny; podpora jejich integrace a začlenění je klíčem k posílení těchto oblastí.

Komise:

·podpoří vytvoření komunity odborníků z východních příhraničních regionů, která by sloužila k výměně osvědčených postupů a řešení připravenosti mezi obcemi,

·společně s členskými státy prozkoumá, jak usnadnit obcím přístup ke kritickému vybavení, a to i prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, např. systémům pro komunikaci a vysílání v případě mimořádných událostí, rezervám zemědělských a potravinářských produktů, komunitním energetickým projektům a energetickým řešením nezávislým na rozvodné síti,

·podpoří iniciativy komunitně vedeného místního rozvoje, včetně iniciativy LEADER, zapojení obyvatelstva do rozhodování na místní úrovni a hledání řešení přizpůsobených specifickým regionálním potřebám, včetně udržení mladých lidí a přístupu ke kvalitním službám pro všechny.

Pro prosperitu východních příhraničních regionů je zásadní kvalifikovaná a přizpůsobivá pracovní síla. Nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků však zůstává nadále velký. To se týká klíčových odvětví, jako je zdravotnictví a dlouhodobá péče, ekologická průmyslová odvětví a digitální ekonomika. Východní příhraniční regiony zároveň informují o vysokém počtu mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní, nevzdělávají se ani se neúčastní odborné přípravy.

Řešení těchto problémů vyžaduje vzdělávání a odbornou přípravu lépe přizpůsobené potřebám místního trhu práce, podpořené partnerstvím s podniky a větším vzděláváním v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky. Zajištění hladkého přechodu ze školy do zaměstnání, flexibilních možností vzdělávání a úplného zavedení záruky pro mladé lidi pomohou udržet mladé talenty.

Komise vyzývá členské státy, aby:

·rozšířily odborné vzdělávání a přípravu a rekvalifikace a zvyšování kvalifikace, mimo jiné prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus a stanovením závazku týkajícího se Paktu EU pro dovednosti,

·vytvářely pevnější vazby mezi vzděláváním a zaměstnáním prostřednictvím center excelence odborného vzdělávání v rámci programu Erasmus+, učňovské přípravy v rámci Evropské aliance, prohlubování dovedností učitelů odborného vzdělávání a přípravy a výzkumu/inovací,

·upřednostňovaly udržení mladých lidí ve východních příhraničních regionech prostřednictvím možností přechodu mezi vzděláváním a zaměstnáním a vytvořením programů pro ty, kdo si pořizují první bydlení, v rámci programů politiky soudržnosti, které by nabízely nízkoúročené půjčky mladým odborným pracovníkům 33 ,

·podpořily města a městské oblasti ve východních příhraničních regionech, aby předložily žádosti v rámci nadcházející výzvy Evropské městské iniciativy, jejímž cílem je zavést nedávno přijatou Agendu pro města,

·podporovaly spolupráci mezi obcemi, mimo jiné prostřednictvím sdružování dostupných zdrojů a zajišťování základních a sociálních služeb pro své obce,

·posilovaly iniciativy zaměřené na účast občanů, vzdělávání, dobrovolnictví, mediální a finanční gramotnost, připravenost a iniciativy vycházející zdola, které posilují místní odolnost, vzájemnou důvěru a sociální začlenění,

·podporovaly socioekonomickou integraci státních příslušníků ze zemí mimo EU a menšin ve východních příhraničních regionech s plným využitím možností financování ze strany EU.

Kultura posiluje důvěru v demokratické instituce a soudržnost a měla by zůstat jedním z hlavních bodů politické agendy východních příhraničních regionů. Účast mladých lidí na rozhodování by měla být formalizována a školy a veřejné kampaně zaměřené na všechny skupiny obyvatel by měly posilovat kritické myšlení a mediální gramotnost.

Komise:

·podpoří ekonomickou odolnost mediálního odvětví prostřednictvím Programu pro odolnost médií,

·bude podporovat využívání drobných grantů na podporu místních nevládních organizací při prosazování digitální a mediální gramotnosti a na podporu iniciativ v oblastí umění a řemesel,

·vypracuje projekt vzájemného učení s cílem posílit občanskou angažovanost žáků a jejich smysl pro demokratické občanství prostřednictvím kultury, a to jak v rámci školy, tak v jejím okolí,

·posílí snahy o zlepšení komunikace soustředěné na občany a řešení rizik, která představují zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a která jsou ve východních příhraničních regionech obzvláště naléhavá, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních kanceláří Evropského střediska pro sledování digitálních médií, nové evropské sítě ověřovatelů faktů a sítě SZP pro venkovské komunity,

·podpoří organizace pro ověřování faktů a místní média s cílem posílit informační prostor v oblasti otázek, které se týkají zejména venkovských komunit ve východních příhraničních regionech 34 .

Další postup

Východní příhraniční regiony EU jsou nejen strážci naší bezpečnosti, ale také klíčovými branami pro konektivitu a hospodářské příležitosti. Posílení jejich odolnosti a atraktivity není jen otázkou solidarity; je to velmi důležitá strategická investice do bezpečnosti, budoucí stability, konkurenceschopnosti a soudržnosti Evropy.

Bezpečnost a odolnost jsou nedílnou součástí dlouhodobé udržitelnosti východních příhraničních regionů. Strategické investice a koordinovaná správa mohou pomoci přeměnit bezpečnostní výzvy v příležitosti a prosperitu a zajistit udržitelný regionální rozvoj.

Prostřednictvím cílených politik EU a členských států, dodatečných a integrovaných investic a posílené místní správy může EU ze svých příhraničních regionů vytvořit odolné hnací síly udržitelného růstu a evropské jednoty a bezpečnosti.

Potřeby a okolnosti východních příhraničních regionů jsou jedinečné. Budou začleněny do příslušných budoucích politik a investic a promítnou se do priorit financování na všech úrovních – regionální, vnitrostátní i evropské. To by mělo zahrnovat cílené výzvy k předkládání návrhů a preferenční zacházení s východními příhraničními regiony.

Komise bude i nadále úzce spolupracovat s vnitrostátními orgány a regiony, aby dále podporovala přístupy na základě místních podmínek a víceúrovňovou správu, které zajišťují pro tyto regiony účinná řešení šitá na míru a maximálně využívají stávající i budoucí prováděcí struktury fondů EU, čímž se zajistí, že budou důsledně řešeny jejich jedinečné potřeby.

Členské státy, jejichž regiony jsou nejvíce postiženy současným bezpečnostním prostředím, se vybízejí k tomu, aby uznaly zvláštní postavení těchto oblastí ve svých vnitrostátních a regionálních rozvojových strategiích a plánování, včetně územní spolupráce. V této souvislosti by měly být vyčleněny pro východní příhraniční regiony zvláštní finanční zdroje, aby se podpořil jejich hospodářský rozvoj a odolnost.

Toto sdělení slouží jako výchozí bod, který vytváří základ pro pokračující solidaritu a úsilí, jež bude přizpůsobeno měnícím se výzvám a příležitostem.

Pro sladění politik na úrovni EU, členských států a regionů, aby účinně řešily tyto výzvy a příležitosti, bude nutný nepřetržitý dialog. V zájmu zajištění systematických následných opatření Komise navrhuje zavést každoroční politický dialog na vysoké úrovni, zaměřený na projednávání politik EU a jejich přínosu pro rozvoj a bezpečnost východních příhraničních regionů. První dialog na vysoké úrovni se uskuteční dne 26. února 2026.

(1)

„Východní příhraniční regiony nepředstavují státní hranice, ale jsou to hranice evropské. Naše aktivita v těchto regionech hraje důležitou roli při obraně našich společných evropských hodnot. Naší povinností je zajistit, aby se lidé v těchto regionech cítili v bezpečí, chránění a podporovaní v podobě příležitostí k dobrým pracovním místům, kvalitnímu vzdělávání a službám.“ Rafaelle Fitto na konferenci na vysoké úrovni o východních příhraničních regionech EU v Białowieżi, červen 2025, Polsko.

(2)

 Pro účely tohoto sdělení jsou východní příhraniční regiony definovány jako regiony sousedící s Ruskem, Běloruskem nebo Ukrajinou.

(3)

Akční plán o bezpečnosti kabelů, JOIN(2025) 9 final.

(4)

V roce 2025 litevské úřady zadržely 600 balónů s pašovaným zbožím, které byly vypuštěny z Běloruska.

(5)

Evropská hospodářská prognóza, podzim 2025.

(6)

249 odpovědí obdržených od 7. srpna do 18. září 2025, které jsou k dispozici na portálu Komise „Podělte se o svůj názor“: Výzva k předložení informací .

(7)

Usnesení Evropského parlamentu o udělení absolutoria na rozpočtový rok 2023: Souhrnný rozpočet EU – Komise, výkonné agentury a evropské rozvojové fondy, doporučení 40.

(8)

  ZPRÁVA o posílení venkovských oblastí v EU pomocí politiky soudržnosti | A10-0092/2025 | Evropský parlament .

(9)

Projev výkonného místopředsedy Fitta na konferenci na vysoké úrovni o východních příhraničních regionech EU v polské Białowieżi.

(10)

Nařízení (EU) 2025/1914; nařízení (EU) 2025/1913.

(11)

JOIN(2025) 791.

(12)

Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko.

(13)

  JOIN(2025) 27 final .

(14)

  JOIN(2025) 846 final .

(15)

  COM(2025) 547 final .

(16)

JOIN(2025) 135 final.

(17)

  JOIN(2025) 130 final .

(18)

HDP na obyvatele ve východních příhraničních regionech je o 12 až 21 % nižší než ve zbytku země (s výjimkou regionu hlavního města).

(19)

Například ResilEast je pilotní projekt, který navrhuje iniciativu regionálního rozvoje určenou k posílení odolnosti, bezpečnosti a hospodářské vitality východních příhraničních regionů EU prostřednictvím integrovaného přístupu, který kombinuje energetickou infrastrukturu, obrannou připravenost a udržitelný hospodářský růst. Je koncipován jako pilotní projekt týkající se širšího konceptu RESIL EU, v němž evropské příhraniční regiony jednají jako průkopníci při budování nových zdrojů růstu a konkurenceschopnosti na celém kontinentu.

(20)

  COM(2025) 565 final/2 .

(21)

Článek 22 návrhu plánu národního a regionálního partnerství (COM(2025) 565 final).

(22)

  COM(2025) 555 final .

(23)

  https://www.clustercollaboration.eu/ .

(24)

Podle návrhu víceletého finančního rámce pro společnou zemědělskou politiku mají členské státy možnost zvýšit svůj příděl na podporu příjmů vázaných na produkci, který je obvykle omezen na 20 % příspěvku Unie na konkrétní intervence, až o 5 %, pokud je tento dodatečný finanční příděl zaměřen na konkrétní priority, včetně zejména zemědělců ve východních příhraničních regionech.

(25)

  Untapped potential for renewable energy from wind, solar and hydropower (Nevyužitý potenciál zdrojů obnovitelné energie z větru, slunce nebo vody).

(26)

Strategie generační obměny v zemědělství ( COM(2025) 872 final ).

(27)

 Memorandum o porozumění o posílené přeshraniční spolupráci v rámci Platformy černomořsko-egejského koridoru (prosinec 2025).

(28)

Členské státy se žádají, aby v prosinci 2026 předložily úpravy svých národních strategických plánů pro digitální dekádu (na základě článku 8 rozhodnutí (EU) 2022/2481, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030).

(29)

COM(2025) 552 final.

(30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/925 ze dne 7. května 2025 o Nástroji pro rozvoj a růst příhraničních regionů ( BRIDGEforEU ).

(31)

„Pobaltské fórum iniciativy týkající se zaostávajících regionů (CuRI): Sociální podnikání pro regionální odolnost“, kterou uspořádala skupina Světové banky a Komise ve dnech 17.–18. září v Anykščiai v Litvě.

(32)

 Vyvinuté v rámci slovenského fóra iniciativy CuRI v Prešovském kraji s cílem zvýšit znalosti a povědomí o sociální ekonomice jako nástroji k řešení místních problémů a jejího přínosu k rozvoji a inkluzivnímu růstu.

(33)

  Model for financial instruments and grants with co-financing from the EIBG and others for affordable housing (Model finančních nástrojů a grantů se spolufinancováním ze skupiny EIB a dalších zdrojů pro dostupné bydlení).

(34)

  Financování opatření informujících o společné zemědělské politice .