EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.1.2026
COM(2026) 46 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2026
{SWD(2026) 30 final}
Úvod
Konkurenceschopnost Evropy se v nestabilní geopolitické situaci potýká s nevídanými problémy. Průmysl EU je stále pod větším tlakem, protože nadměrné kapacity třetích zemí směřují do EU, důležité mezinárodní měny oslabují a je zpochybňován mezinárodní obchod založený na pravidlech. Systémové a strategické uplatňování vyšších cel, kontroly vývozu a účelové využívání závislostí hlavními globálními aktéry poukazují na to, že je potřeba zvýšit odolnost dodavatelských řetězců EU.
Naším nejúčinnějším nástrojem k řešení vnějších tlaků je jednotný trh a je načase využít jeho silných stránek. Je domácím trhem pro naše společnosti, odrazovým můstkem k rozšiřování a základnou pro prosazování evropských zájmů. Zajišťuje stabilní podnikatelské prostředí, odolné instituce a plné dodržování zásad právního státu. Na jednotném trhu však přetrvávají významné překážky, zejména na vnitrostátní úrovni. V důsledku vnějších tlaků a vnitřních překážek dochází k oslabování evropské průmyslové základny, což vede k úbytku pracovních míst ve výrobě a k uzavírání továren. Je naléhavě nutné přijmout účinná opatření jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU.
Tato výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti hodnotí fungování jednotného trhu a konkurenceschopnost EU. Zaměřuje se na hlavní faktory evropské konkurenceschopnosti v rámci čtyř pilířů, přičemž zvláštní důraz klade na jednotný trh a sledování pokroku v provádění Strategie pro jednotný trh. Tato zpráva hodnotí překážky konkurenceschopnosti a pokrok při jejich odstraňování pomocí 29 klíčových ukazatelů výkonnosti. Součástí této zprávy je také první roční program pro prosazování jednotného trhu, který stanoví opatření k účinnému odstranění vnitrostátních překážek.
Od začátku mandátu Komise je konkurenceschopnost stěžejním bodem její činnosti. První významnou iniciativou tohoto mandátu Komise, která stanovila způsob, jakým má Evropa znovu získat konkurenceschopnost a zajistit si udržitelnou prosperitu, byl Kompas konkurenceschopnosti, který byl představen v lednu 2025. Ačkoli vyslal jasný signál, k tomu, aby se projevily hmatatelné výsledky jeho opatření na podporu konkurenceschopnosti, je zapotřebí čas. To je patrné i z analýzy obsažené ve zprávě a jejích klíčových ukazatelů výkonnosti, které měří roční vývoj. Z 29 klíčových ukazatelů výkonnosti jich šest vykazuje jasné zlepšení, šest vykazuje jasné zhoršení ve srovnání s minulým rokem, patnáct zůstává v podstatě beze změny a u dvou zatím není k dispozici druhé pozorování, které by umožnilo posoudit trend. Integrace na jednotném trhu dosáhla stabilní úrovně (klíčový ukazatel výkonnosti 2), přičemž většina klíčových ukazatelů výkonnosti, které se týkají překážek, vykazuje omezený pokrok. Současně začíná přinášet výsledky úsilí EU o snížení administrativní zátěže podniků a správních orgánů (klíčový ukazatel výkonnosti 3). Výdaje na výzkum a vývoj zůstávají pod cílovou hodnotou 3 % HDP (klíčový ukazatel výkonnosti 12) a jsou příliš nízké na to, aby se podařilo odstranit rozdíl v oblasti inovací. Soukromé investice poklesly (klíčový ukazatel výkonnosti 18), zatímco investice rizikového kapitálu zůstávají nižší než u srovnatelných zemí (klíčový ukazatel výkonnosti 20). Pokračuje výstavba obnovitelných zdrojů energie (klíčové ukazatele výkonnosti 24 a 25) a v některých oblastech se začínají snižovat ceny, i když celková úroveň cen energií zůstává vysoká (klíčový ukazatel výkonnosti 22). EU si navzdory tvrdé globální konkurenci udržuje silnou pozici v mezinárodním obchodě (klíčový ukazatel výkonnosti 27), strategické závislosti však zůstávají zvýšené (klíčový ukazatel výkonnosti 29).
Tato zpráva se opírá o několik podpůrných dokumentů. V příloze 1 je uveden přehled dlouhodobých trendů klíčových ukazatelů výkonnosti, z nichž analýza vychází. V příloze 2 jsou uvedeny aktuální informace o pokroku při provádění politických opatření v rámci Komisí předloženého Kompasu konkurenceschopnosti, Dohody o čistém průmyslu a Strategie pro jednotný trh. V příloze 3 je uveden přehled opatření vybraných globálních aktérů na podporu odolnosti, čímž je evropská konkurenceschopnost uvedena do mezinárodního kontextu. Výkonnost různých oblastí politiky jednotného trhu navíc hodnotí online srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2026, který sleduje výkonnost zemí při provádění čtyř svobod. Společně s touto zprávou je zveřejněna také výroční zpráva pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET). Pracovní skupina pro prosazování jednotného trhu určila a vypracovala strategie k odstranění deseti nejhorších překážek uvedených ve Strategii pro jednotný trh, rozdělila je na konkrétní výzvy a vyvinula úsilí k jejich účinnému řešení.
ODDÍL 1 – Fungující jednotný trh
Přetrvávající překážky na vnitrostátní a evropské úrovni brzdí jednotný trh a omezují hospodářský potenciál. Produktivita práce, měřená jako HDP na odpracovanou hodinu v přepočtu na kupní sílu, je jedna z nejvyšších na světě, což odráží evropskou konkurenceschopnost a prosperitu. Ve srovnání s USA (klíčový ukazatel 1) však stále existuje rozdíl přibližně 20 %, a to zejména kvůli tomu, že Evropa zaostává ve výrobě a zavádění digitálních technologií 1 . Podle nejnovějšího vývoje hrozí, že se tento rozdíl ještě zvětší. Jednotný trh zvyšuje HDP EU o 3–4 % ročně 2 a vytvořil více než 3,5 milionu pracovních míst. Pokračující integrace vykazuje vyrovnanou úroveň (klíčový ukazatel 2), přičemž obchod se zbožím uvnitř jednotného trhu je v posledních letech v podstatě stabilní a v roce 2024 oproti roku 2023 klesl 3 , přičemž obchod se službami stále roste, ale pomalým tempem.
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
Co měří |
Poslední hodnoty pro EU |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 1: Produktivita práce |
HDP na odpracovanou hodinu podle parity kupní síly |
78,5 % úrovně USA (2024) 78,0 % úrovně USA (2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 2: Integrace na jednotném trhu |
Podíl na HDP EU, který představuje obchod mezi členskými státy EU |
22,0 % u zboží (v roce 2024) 23,5 % u zboží (v roce 2023)
7,9 % u služeb (v roce 2024) 7,7 % u služeb (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 3: Zjednodušení pravidel EU |
Předpokládané roční administrativní úspory vyplývající z přijatých souhrnných návrhů Komise na zjednodušení a dalších iniciativ. |
15 miliard EUR (v roce 2025) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 4: Deficit v dosažení souladu |
Podíl směrnic v oblasti jednotného trhu EU provedených ve vnitrostátním právu, u nichž bylo zahájeno řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesprávného provedení. Cíl <= 0,5 %. |
1,1 % (v roce 2025) 0,9 % (v roce 2024) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 5: Snadnost dodržování právních předpisů |
Odpovědi na otázku v průzkumu: „… jak snadné je pro společnosti dodržovat vládní nařízení a administrativní požadavky 4 ?“ |
3,89 ze 7 (2025) 3,66 ze 7 (2024) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 6: Uznávání odborných kvalifikací |
Míra kladných rozhodnutí o uznání jako % (průměr EU) všech přijatých žádostí. |
82,2 % (v roce 2023) 77,3 % (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 7: Délka postupů tvorby norem |
Průměrná délka (v letech) fáze vypracovávání norem. |
4,0 (v roce 2024) 3,2 (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 8: Míra využití oběhového materiálu |
Podíl materiálu získaného zpět a vráceného do ekonomiky. Cíl = 24 % v roce 2030. |
12,2 % (v roce 2024) 12,1 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 9: Sledování souladu výrobků s předpisy |
Medián počtu šetření výrobků na milion obyvatel v členských státech EU 5 . |
102 (v roce 2024) 82 (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 10: Omezení obchodu se službami |
Omezení regulace ve vybraných odvětvích služeb 6 . |
4,2 % (v roce 2024) 4,2 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 11: Digitalizace postupů na jednotném trhu |
Podíl správních postupů na jednotném trhu, které jsou pro přeshraniční uživatele plně online. |
20,6 % (v roce 2024) |
|
Legenda k tabulkám klíčových ukazatelů výkonnosti: |
Zlepšení meziroční |
Stabilní |
Zhoršení meziroční |
Jednotlivé pozorování |
Odstranění nejškodlivějších překážek na jednotném trhu je klíčem k dosažení ještě většího růstu v celé EU. Ačkoli se studie 7 odhadující velikost překážek na jednotném trhu značně liší, důkazy shodně prokazují, že překážky mají stále velmi negativní vliv na hospodářské výsledky. Odstranění dalších vnitrostátních překážek, které brání přeshraničnímu obchodu se zbožím, by mohlo vést ke zvýšení blahobytu přibližně o 1,3 % 8 . Strategie pro jednotný trh 9 označila za nejpalčivější deset nejhorších překážek 10 , které vyžadují opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni (viz rámeček 1). Z toho vyplývá, že z jedenácti klíčových ukazatelů výkonnosti, které v této zprávě měří aspekty související s jednotným trhem, jich osm patří k deseti nejhorším překážkám, přičemž nejsou zahrnuty obtížné postupy pro vysílání pracovníků a územní omezení dodávek. Tento oddíl se proto zabývá pokrokem dosaženým při odstraňování deseti nejhorších překážek a dále se zabývá digitalizací a malými a středními podniky na jednotném trhu.
|
Rámeček 1: plán odstranění deseti nejhorších překážek na vnitrostátní úrovni Strategie pro jednotný trh identifikovala nejškodlivější překážky, které mají dopad jednotný trh, tj. deset nejhorších překážek. Komise provedla analýzu, aby rozčlenila deset nejhorších překážek do podrobnějšího seznamu prioritních problémů, a začala s členskými státy diskutovat o tom, jak se tyto problémy projevují na vnitrostátní úrovni. Cílem těchto diskuzí je dosáhnout vzájemně dohodnutého stavu, pokud jde o to, jak si členské státy vedou při řešení každého z těchto problémů. Přehled poskytne základ pro přijetí opatření k odstranění zjištěných překážek na vnitrostátní úrovni. Postup odstraňování překážek byl schválen Radou pro konkurenceschopnost a jeho konkrétní provádění bude zahájeno v roce 2026. |
Kvůli roztříštěným vnitrostátním pravidlům je zakládání a provozování společností v celé EU nadále složité a nákladné, přičemž doposud nebylo dosaženo žádného pokroku. Vnímání snadnosti dodržování právních předpisů je v EU v posledních letech v podstatě stabilní (klíčový ukazatel výkonnosti 5), z čehož vyplývá, že zřízení stálé provozovny v jiném členském státě zůstává obtížné, zejména proto, že společnosti musí v každém členském státě posoudit a dodržovat vnitrostátní právo obchodních společností.
Výkon dozoru nad trhem na úrovni EU je stále nedostatečný. To dokládá skutečnost, že ačkoli počet šetření pomalu roste, vnitrostátní orgány oznamují, že na milion obyvatel připadá pouze 102 zkontrolovaných zásilek (klíčový ukazatel výkonnosti 9). Tlak na celní orgány a orgány dozoru nad trhem zároveň vytváří exponenciální nárůst dovozu v rámci elektronického obchodu, který v roce 2024 dosáhl 4,6 miliardy zásilek malé hodnoty, což představuje velkou výzvu pro kontrolu dodržování předpisů a bezpečnosti, kterou umocňuje nerovnoměrná výkonnost vnitrostátních kontrol a neefektivní spolupráce mezi orgány 11 . Důsledkem jsou nerovné podmínky pro podniky v EU, které dodržují pravidla. V obecnější rovině je velkým přínosem jednotného trhu právní rámec EU upravující harmonizované výrobky, známý jako nový legislativní rámec (NLR) 12 , avšak chybí v něm kontroly a je třeba zlepšit řešení vývoje trhu, digitalizace a oběhového hospodářství.
Fungování jednotného trhu se zbožím je nadále ztíženo územními omezeními dodávek. Tato omezení zavádějí někteří výrobci značkového spotřebního zboží a brání maloobchodníkům a velkoobchodníkům nakupovat výrobky v jednom členském státě a dále je prodávat v jiném, což poškozuje přeshraniční obchod na úkor spotřebitelů.
Za posledních deset let se prodloužila průměrná doba potřebná k zavedení nové průmyslové normy. Toto pomalé zavádění, které je v současnosti čtyři roky dlouhé (klíčový ukazatel výkonnosti 7), je částečně způsobeno zastaralými pracovními metodami a nedostatečným využíváním digitálních technologií. V důsledku toho normalizace neodpovídá potřebám trhu a legislativy, zejména pokud jde o nové technologie, což negativně ovlivňuje konkurenceschopnost průmyslu EU.
V oblasti obalů, označování a odpadů zůstává jednotný trh roztříštěný, což má za následek pomalý pokrok při zavádění oběhového hospodářství. Vnitrostátní požadavky na označování, včetně těch, které souvisejí s tříděním odpadu, vyžadují, aby společnosti přeznačovaly výrobky nebo přizpůsobovaly digitální obsah, což rozděluje jednotný trh. Roztříštěnost jednotného trhu s odpady je v rozporu s oběhovým hospodářstvím, neboť míra opětovného použití materiálů v oběhovém hospodářství se zvyšuje velmi pomalu na 12 %, což je výrazně pod cílem 24 % stanoveným pro rok 2030 (klíčový ukazatel výkonnosti 8).
Regulace trhů se službami je stále složitá a nejednotná a v posledních letech nebylo dosaženo velkého pokroku. Regulaci služeb lze odůvodnit legitimními cíli obecného zájmu, v praxi však existují velmi různorodá omezení, přičemž některé služby jsou regulovány pouze v jednom nebo několika členských státech, což vypovídá o tom, že existuje značný potenciál pro snížení regulační zátěže. Ačkoli jsou vyvíjeny snahy o odstranění omezení, je úroveň omezení služeb v posledních letech nadále stabilní (klíčový ukazatel výkonnosti 10) a zaslouží si nový politický impuls.
Dočasné vysílání pracovníků je nedílnou součástí volného pohybu služeb, ale pro společnosti je stále obtížné. Právní předpisy EU členským státům umožňují ukládat v odůvodněných a přiměřených případech správní povinnosti ohlásit vyslané pracovníky. S ohledem na to je potřeba zajistit rovné podmínky a chránit práva pracovníků, zejména v rizikových odvětvích, jako je stavebnictví a zemědělství. Postupy pro ohlašování jsou však často složité a ne ve všech situacích vyslaných pracovníků (např. kvalifikovaných odborníků) hrozí stejná rizika. K odstranění administrativních překážek v této oblasti je zapotřebí, aby členské států vyvinuly větší úsilí při zavádění osvědčených postupů určených pracovní skupinou pro prosazování jednotného trhu, které většinou spadají do regulační pravomoci členských států 13 . Útvary Komise spolupracují s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA) na vytvoření klíčového ukazatele výkonnosti týkajícího se vysílání pracovníků, který bude zahrnut do příštího vydání této zprávy.
Zdlouhavé a těžkopádné postupy uznávání dovedností a kvalifikací mohou občanům EU bránit ve výkonu povolání v jiných členských státech. Příliš přísná regulace a těžkopádné postupy uznávání vytvářejí překážky vstupu do profesí a snižují mobilitu trhu práce, čímž přispívají k nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a k nedostatku pracovních sil na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Navzdory zlepšení v roce 2023 zůstala míra kladných rozhodnutí o uznání v posledních pěti letech v podstatě nezměněna (klíčový ukazatel výkonnosti 6). Postupy uznávání jsou navíc stále často založeny na listinných dokladech a mohly by být výrazně urychleny plnou digitalizací.
Komise zintenzivňuje úsilí o odstranění deficitu v dosažení souladu, který se měří jako podíl směrnic v oblasti jednotného trhu nesprávně provedených ve vnitrostátním právu a který je stále příliš vysoký. Je nezbytné, aby členské státy převzaly plnou odpovědnost za jednotný trh. Deficit v dosažení souladu se v roce 2025 zvýšil na 1,1 %, což je výrazně nad cílovou hodnotou 0,5 % (klíčový ukazatel výkonnosti 4), přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují velké rozdíly. Roztříštěnost právních předpisů způsobuje podnikům a domácnostem značné náklady. Na celém jednotném trhu je zapotřebí silná kultura pro zajištění souladu, která je zásadní k zajištění toho, aby preventivní nástroje, zejména směrnice o transparentnosti jednotného trhu, směrnice o službách a směrnice o testu přiměřenosti, mohly plně dosáhnout svého účinku. Nemá smysl odstraňovat překážky, pokud neustále vytváříme nové. S cílem podpořit účinná právní opatření v oblastech, kde přetrvávají překážky, Komise poprvé stanoví roční program pro prosazování jednotného trhu (viz rámeček 2). Přestože překážky na jednotném trhu z velké části vyplývají z regulačních a administrativních požadavků stanovených na vnitrostátní úrovni, mohou rozdíly v jejich praktickém uplatňování a prosazování ze strany vnitrostátních, regionálních a místních orgánů ovlivnit způsob, jakým podniky využívají výhod integrace trhu, a přispívat tak k nerovnoměrným výsledkům fungování jednotného trhu.
|
Rámeček 2: roční program pro prosazování jednotného trhu na rok 2026 Komise podniká příslušné právní kroky, které jsou základem prosazování pravidel jednotného trhu. První roční program pro prosazování jednotného trhu proto na základě deseti nejhorších překážek určuje následující prioritní oblasti pro horizontální šetření a konkrétní donucovací opatření: ·opožděné platby v rámci transakcí mezi podniky a orgány veřejné správy, ·překážky v oblasti stavebních a montážních služeb v souvislosti s ekologickou transformací. Tato šetření a případně donucovací opatření se budou potenciálně týkat většiny nebo všech členských států a budou zahrnovat otevřený dialog a v případě potřeby odstranění jasně identifikovaných překážek i řízení o nesplnění povinnosti. Priority v oblasti prosazování nebudou stanoveny na úkor odstraňování jiných stávajících nebo budoucích překážek, které brání volnému pohybu zboží a služeb. Aby se zvýšila transparentnost prosazování, budou při rozhodování o konkrétních donucovacích opatřeních zveřejňována jasná vysvětlení týkající se sledovaných cílů, očekávaných přínosů a dosažených výsledků. |
V oblasti snižování administrativní zátěže již bylo dosaženo významného pokroku. Tato zátěž zatěžuje podniky a správní orgány a odhaduje se na 150 miliard EUR ročně v celé EU, přičemž cílem je snížit ji do konce tohoto mandátu alespoň o 25 % a v případě malých a středních podniků alespoň o 35 %. Komise již navrhla deset souhrnných balíčků opatření a další iniciativy, 14 které by v době jejich přijetí Komisí měly snížit opakující se roční administrativní zátěž přibližně o 15 miliard EUR, z toho 11,9 miliardy EUR díky souhrnným návrhům a 3,1 miliardy EUR díky dalším iniciativám přijatým v roce 2025 (klíčový ukazatel výkonnosti 3) 15 . K celkovému snížení administrativních nákladů podniků a veřejné správy, a to minimálně o 13,5 miliardy EUR, mohou navíc významně přispět nové iniciativy, jako je nařízení o evropské podnikatelské peněžence. Komise pečlivě zvažuje a předkládá další návrhy na snížení administrativní zátěže. Příkladem je zadávání veřejných zakázek: současný rámec je roztříštěný a obsahuje řadu odvětvových aktů, které vyvolávají nejistotu a vedou k nejednotnému výkladu a uplatňování. Zjednodušení těchto pravidel by výrazně pomohlo více než 44 000 orgánům veřejné správy v EU, které nakupují služby, stavební práce a dodávky, a také společnostem, které se o tato nabídková řízení ucházejí, a to v hodnotě přibližně 15 % HDP (≈ 2,5 bilionu EUR).
Zavádění digitálních nástrojů a interoperabilních veřejných služeb je stále v počáteční fázi a má potenciál zkrátit správní lhůty a snížit náklady na dodržování předpisů a zároveň zvýšit právní jistotu pro podniky a občany. Nařízení o jednotné digitální bráně 16 – rozšířené na stále širší okruh oblastí politiky – zřizuje portál „Vaše Evropa“ jako hlavní vstupní bod elektronické veřejné správy EU, který občanům a podnikům poskytuje přístup ke spolehlivým, vícejazyčným informacím o právech, povinnostech a správních postupech ve všech členských státech, jakož i odkazy na národní portály a klíčové online postupy. Realizace jednotné digitální brány je však stále v počáteční fázi a v jednotlivých členských státech a oblastech politiky nerovnoměrná, přičemž v roce 2024 bude plně online pouze 21 % klíčových postupů (klíčový ukazatel výkonnosti 11). Podnikatelská peněženka EU, která byla navržena na konci roku 2025, umožní společnostem bezpečně identifikovat a vyměňovat si údaje s vládami a dalšími podniky v celé EU, a to plně právně účinným a důvěryhodným způsobem.
Jednotný trh EU zlepšuje příležitosti k růstu malých a středních podniků, a to i přes přetrvávající překážky. V roce 2024 čtvrtina malých a středních podniků v EU vyvážela zboží nebo služby do jiných zemí EU, zatímco přibližně každý desátý malý a střední podnik je vyvážel do zemí mimo EU 17 . Mezi hlavní překážky pro malé a střední podniky patří regulační překážky a administrativní zátěž, dále pak problémy související s financováním a dovednostmi. Kromě toho 73 % malých a středních podniků uvádí, že pociťují dopady opožděných plateb, což omezuje jejich růst a investiční potenciál a ohrožuje jejich pokračování činnosti.
ODDÍL 2 – Překlenutí rozdílu v oblasti inovací
Evropě hrozí, že ztratí svůj náskok v „boji o inovace“. Přestože se EU může pochlubit předními světovými univerzitami, rostoucí mírou zaměstnanosti a vysoce kvalifikovanou pracovní silou, výdaje na výzkum a vývoj a míra udělování patentů zůstávají na stejné úrovni. Startupy a scaleupy mají problémy s růstem a digitalizace postupuje pomaleji než v ekonomikách konkurentů. Inovace jsou brzděny nedostatkem pracovních sil a chybějícími dovednostmi v oblastech, jako jsou IT a čisté technologie.
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 12: Výdaje na výzkum a vývoj |
Celkové soukromé a veřejné výdaje na výzkum a vývoj jako podíl na HDP. Cíl = více než 3 % do roku 2030. |
2,24 % (v roce 2024) 2,26 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 13: Patentové přihlášky |
Patentové přihlášky na milion obyvatel 18 . |
152 (v roce 2024) 153 (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 14: Zavádění digitálních technologií ve společnostech |
Podíl evropských podniků, které využívají služby cloud computingu, analýzu dat a/nebo umělou inteligenci. Cíl = 75 % do roku 2030. |
Umělá inteligence: 20 % (2025), 13,5 % (2024) Analýza dat: 39,9 % (2025), 33,2 % (2023) Služby cloud computingu: 46,7 % (2025), 38,9 % (2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 15: Míra zaměstnanosti |
Podíl zaměstnaných osob v produktivním věku. Cíl = 78 % do roku 2030. |
75,8 % (v roce 2024) 75,3 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 16: Nedostatek pracovních sil v souvislosti s ekologickou transformací |
Počet povolání vyžadujících specifické dovednosti pro ekologickou transformaci, u nichž alespoň pět členských států uvedlo nedostatek. |
25 (v roce 2024) 13 (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 17: Hodnocení PISA |
výsledky patnáctiletých v testech OECD PISA. Vysoké skóre znamená lepší výkonnost. |
Matematika: 474 (2022), 492 (2018) Čtení: 475 (2022), 488 (2018) Přírodní vědy: 484 (2022), 488 (2018) |
Navzdory tomu, že výzkumné prostředí EU stojí na pevných základech, nedosahují investice do výzkumu a vývoje v EU cílové hodnoty 3 % HDP. Celkové investice do výzkumu a vývoje v EU dosáhly v roce 2024 hodnoty 2,2 % HDP, což svědčí o malém pokroku dosaženém v průběhu deseti let a tato hodnota je nižší než u srovnatelných zemí (klíčový ukazatel výkonnosti 12). Ačkoli byly do výzkumu a vývoje v EU vynaloženy vysoké veřejné investice, zaostávají oproti srovnatelným zemím investice do výzkumu a vývoje ze strany soukromého sektoru, zejména v oblasti celkového podnikového výzkumu a vývoje 19 a v oblasti digitálních technologií. Ani výsledky v oblasti inovací, jako je duševní vlastnictví a patentová činnost, které mají zásadní význam pro obchodní úspěch a konkurenceschopnost, se v posledních letech v podstatě nezměnily (klíčový ukazatel výkonnosti 13). Z podrobnějších údajů o celém technologickém spektru vyplývá, že EU je lídrem v oblasti ekologických vynálezů 20 a dosahuje dobrých výsledků v oblasti zdravotnictví, biotechnologií a léčiv 21 , přičemž nedostatečných výsledků stále dosahuje v oblasti digitálních technologií 22 .
I v oblastech, ve kterých se investuje do výzkumu a vývoje a kde se dosahuje dobrých výsledků, je zakládání a rozšiřování inovativních společností stále náročné. Inovativním společnostem je ztěžováno úsilí o komercializaci výzkumu, potýkají se s roztříštěností právních předpisů, velkou administrativní zátěží a mají obtížný přístup k financování, zejména k rizikovému kapitálu. Přestože evropské technologické odvětví rostlo v letech 2018 až 2023 o více než 15 000 nových startupů ročně, vznikla v něm ve srovnání s USA jen pětina nových jednorožců 23 . Podíl EU na trhu s digitálními technologiemi je navíc stále malý, a proto se EU nadále ve velké míře spoléhá na externí dodavatele zejména digitálních technologií. V této souvislosti je zásadní podpora přechodu od vývoje v laboratoři k uvedení na trh podle aktu EU o biotechnologiích 24 .
Tempo přijímání digitálních technologií se zvyšuje, ale stále je příliš pomalé 25 . Podíl společností v EU, které využívají umělou inteligenci, cloud computing a analýzu dat, v roce 2025 výrazně rostl, avšak pomaleji než v ekonomikách konkurentů a zdaleka nedosahuje cíle 75% využívání do roku 2030 (klíčový ukazatel výkonnosti 14). Opožděné zavádění digitálních technologií je nejvýraznější u malých a středních podniků 26 . Roztříštěnost panuje i na trhu v oblasti telekomunikací v EU, což brání jejich zavádění 27 . V důsledku existence těchto problémů je stále brzděn výrazný růst produktivity. Odhaduje se, že dosažení cílů EU v oblasti digitalizace by přineslo ekonomické zisky ve výši 1,8 % HDP 28 .
Míra zaměstnanosti roste, avšak zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu se snižuje. Míra zaměstnanosti v EU dosáhla v roce 2024 rekordní hodnoty 75,8 % 29 (klíčový ukazatel výkonnosti 15) a je na dobré cestě k dosažení hlavního cíle EU, kterým je 78 % v roce 2030, stále však přetrvává značný rozdíl mezi muži a ženami. Tento výsledek převážně odpovídá USA, ale je nižší než trendy v Japonsku a Spojeném království 30 . Klesající konkurenceschopnost zpracovatelského průmyslu EU však měla v posledních dvou letech za následek to, že ve zpracovatelském průmyslu docházelo k průměrnému měsíčnímu úbytku přibližně 27 000 pracovních míst 31 .
Nedostatek pracovních sil a nedostatky v oblasti dovedností jsou i nadále problémem, který omezuje schopnost evropských podniků inovovat a rozšiřovat své činnosti. Téměř 80 % společností tyto nedostatky označuje za druhou největší překážku investic a růstu 32 . Mnoho nových pracovních míst vznikne v souvislosti s ekologickou transformací v odvětvích, která se již nyní potýkají s rostoucím nedostatkem pracovních sil 33 (klíčový ukazatel výkonnosti 16). Problémem zůstávají i digitální dovednosti, neboť pouze 60 % Evropanů má základní digitální dovednosti 34 a dostupnost odborníků v oblasti IKT s pokročilými dovednostmi je stále nízká 35 . Evropa se potýká s problémy také v oblasti základních dovedností 36 (klíčový ukazatel výkonnosti 17). Mobilitu pracovních sil v rámci EU brzdí problémy spojené s uznáváním kvalifikací v různých zemích a jazykové bariéry. Pro řešení nedostatku pracovních sil mají zásadní význam podpora rozvoje dovedností, včetně odborné přípravy, a přilákání talentů z celého světa.
ODDÍL 3 – Dekarbonizace průmyslu a investice
Investiční dynamika v EU je slabá, což odráží jak obecnou nejistotu ohledně ekonomického prostředí, tak pokles konkurenceschopnosti. Soukromé investice a průmyslová výroba v roce 2024 poklesly, ačkoli veřejné investice jsou stabilní a poskytují příležitost k podpoře činností soukromého sektoru prostřednictvím dobře nastavené tvorby politiky. Vysoké ceny energií omezují konkurenceschopnost průmyslu. Elektrifikace nepokračuje. Přechod na čistou energii se zrychluje, ale zatím se v EU jako celku nevyznačuje nižšími cenami elektřiny.
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 18: Soukromé investice |
Soukromé investice (podíl na HDP) |
17,6 % (v roce 2024) 18,6 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 19: Veřejné investice |
Veřejné investice (podíl na HDP). |
3,7 % (v roce 2024) 3,6 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 20: Investice rizikového kapitálu |
Investice rizikového kapitálu (podíl na HDP). |
0,06 % (v roce 2024) 0,06 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 21: Investice EU podporující průmyslovou transformaci |
Kumulativní objem investic programu InvestEU na podporu průmyslové transformace. |
115,5 miliardy EUR (červen 2025) 52,7 miliardy EUR (červen 2024) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 22: Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti |
Ceny elektřiny pro spotřebitele mimo domácnosti (cenové pásmo EU ID, velkoodběratelé) 37 . |
0,164 EUR za kWh (za rok 2025) 0,163 EUR za kWh (za rok 2024) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 23: Elektrifikace |
Podíl elektřiny na celkové (konečné) spotřebě energie. Cíl = 32 % v roce 2030 38 . |
22,9 % (v roce 2023) 22,9 % (v roce 2022) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 24: Podíl energie z obnovitelných zdrojů |
Výroba energie z obnovitelných zdrojů jako podíl na spotřebě energie. Cíl = 42,5 % v roce 2030. |
25,2 % (v roce 2024) 24,5 % (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 25: Roční nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů |
Každoročně přidávaná kapacita k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Cíl = +100 GW ročně 39 . |
+68 GW (2024) +67 GW (2023) |
Soukromé investice v EU v roce 2024 poklesly, což je jeden z faktorů, které mají negativní dopad na průmysl. V důsledku toho klesl v roce 2024 podíl soukromých investic na HDP na 17,6 % HDP a dostal se na úroveň USA poté, co byl v posledních letech v podstatě stabilní a vyšší než v USA (klíčový ukazatel výkonnosti 18) 40 . Průmyslová výroba v EU klesla v roce 2023 o 1,5 % a v roce 2024 o dalších 2,4 %. Financování podnikatelských investic v EU je stále příliš závislé na bankovních úvěrech (v roce 2024 budou tvořit více než 51 % podnikatelských investic). Investice rizikového kapitálu v EU odpovídají pouze 0,06 % HDP (klíčový ukazatel výkonnosti 20), což je desetina úrovně v USA. V současné době je pouze 44 % finančních úspor domácností v EU investováno do podnikových dluhopisů, kótovaných akcií, investičních fondů a podobně, což je mnohem méně než v jiných jurisdikcích 41 , a to i přes vyšší objem úspor v EU 42 . Zvýšení podílu úspor domácností v EU, které směřují do produktivních investic v podnicích, by posílilo kapitálové trhy a struktury financování podniků 43 . S tímto cílem a za účelem posílení integrace kapitálového trhu přijala Komise v roce 2025 v rámci strategie unie úspor a investic 44 politické iniciativy, které se zaměřují mimo jiné na sekuritizaci, finanční gramotnost, spořicí a investiční účty, penzijní připojištění, integraci trhu a dohled 45 . V příštím víceletém finančním rámci budou plány národního a regionálního partnerství podporovat reformy, které mimo jiné zajistí rozvoj unie úspor a investic a posílí rozvoj tržních možností financování.
Veřejné investice nadále stojí na pevném základě a nástroje EU úspěšně mobilizují investice do průmyslové transformace. V roce 2024 dosáhly veřejné investice v EU 3,7 % HDP a potvrdily tak pozitivní trend z posledních let (klíčový ukazatel výkonnosti 19), který je podporován také víceletým finančním rámcem, včetně politiky soudržnosti 46 a Nástrojem pro oživení a odolnost. K červnu 2025 byly v rámci programu InvestEU, hlavního nástroje EU pro přilákání investic z veřejného a soukromého sektoru, mobilizovány investice ve výši téměř 300 miliard EUR (z toho 68,7 % ze soukromého sektoru) 47 . Více než třetina z této výše, 115,5 miliardy EUR (klíčový ukazatel výkonnosti 21), podporuje průmyslovou transformaci. V rámci plánu ReArm Europe je mobilizováno 800 miliard EUR na výdaje na obranu, což se výrazně promítne do investic a průmyslové výroby. Od roku 2028 bude Evropský fond pro konkurenceschopnost podporovat veřejné investice na úrovni EU do průmyslové transformace Evropy, mobilizovat soukromý kapitál ve velkém měřítku a vytvářet plynulou vazbu mezi výzkumem financovaným z programu Horizont Evropa a průmyslovým využitím.
Klíčem k co nejlepšímu využití synergií a dosažení dopadu je sladění vnitrostátních veřejných investic s prioritami průmyslové politiky EU. Nový rámec státní podpory Dohody o čistém průmyslu v souladu s prioritami průmyslové politiky EU zjednodušuje proces poskytování podpory na urychlení investic do obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace průmyslu, výroby čistých technologií a snižování rizika u soukromých investic. To pomůže zajistit sladěné financování. Pokud jde o významné projekty společného evropského zájmu, bylo již schváleno jedenáct významných projektů společného evropského zájmu 48 (z toho čtyři pro vodík a dva pro baterie) a osm významných projektů společného evropského zájmu je ve fázi návrhu 49 . Nový nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti 50 je testován v rámci dvou probíhajících pilotních projektů týkajících se továren na umělou inteligenci a dobíjecí infrastruktury pro elektrická nákladní vozidla. V příštím víceletém finančním rámci budou moci být významné projekty společného evropského zájmu podporovány z plánů národního a regionálního partnerství, které tak budou přispívat k posílení průmyslové základny Unie v souladu s prioritami EU a výzvami specifickými pro jednotlivé země.
Ceny elektřiny jsou v EU stále příliš vysoké. V prvním pololetí roku 2025 činily ceny elektřiny pro velké průmyslové odběratele 0,16 EUR/KWh (klíčový ukazatel výkonnosti 22), což je méně než maximum v roce 2023. Ceny elektřiny pro podniky v EU jsou však v mezinárodním srovnání stále velmi vysoké, více než dvakrát vyšší než v USA, protože vyšší ceny zemního plynu ovlivňují velkoobchodní trhy s elektřinou. Vysoké ceny elektřiny a energie se dotýkají zejména energeticky náročných průmyslových odvětví.
Elektrifikace v posledních deseti letech stagnuje. Elektřina pokrývá pouze 22,9 % celkové konečné spotřeby energie v EU (klíčový ukazatel výkonnosti 23) 51 . Negativní dopad na projekty elektrifikace a elektrifikace průmyslových procesů a dopravy mají vysoké daně z elektřiny spolu s dlouhými povolovacími postupy a nedostatečným budováním sítí.
Přechod na čistou energii se zrychluje a EU je v podstatě na dobré cestě k dosažení svých cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že zavádění čistých zdrojů energie výrazně sníží náklady na dovoz fosilních paliv, což ve střednědobém horizontu zvýší odolnost a konkurenceschopnost průmyslu EU. Emise skleníkových plynů klesly ve srovnání s rokem 2023 v roce 2024 o 2,5 % a nyní jsou o 37,2 % nižší než v roce 1990, zatímco hospodářství EU je o 71 % větší než v roce 1990. EU je na dobré cestě splnit svůj cíl snížit emise do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990, pokud všechny členské státy splní opatření dohodnutá na úrovni EU a opatření stanovená v jejich vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Odhaduje se, že přechod na obnovitelné zdroje energie sníží v letech 2031–2050 ve srovnání s průměrem let 2011–2020 dovoz fosilních paliv o 2,8 bilionu EUR 52 . Výroba energie z obnovitelných zdrojů pozoruhodně roste: v roce 2024 představovala 25,2 % celkové spotřeby energie (klíčový ukazatel výkonnosti 24). Zrychluje se každoroční růst kapacity pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. V roce 2024 bylo přidáno 68 GW kapacity obnovitelných zdrojů, což je více než dvojnásobek kapacity přidané v roce 2020 (klíčový ukazatel výkonnosti 25), ale stále je to méně než roční cíl 53 .
Oběhové hospodářství dosahuje pomalého pokroku kvůli rozdílným pravidlům na jednotném trhu. Jak bylo uvedeno v oddíle 1, podíl recyklovaného materiálu vloženého zpět do ekonomiky v poměru k celkovému využití materiálů se zvyšoval velmi pomalu, z 11,8 % v roce 2023 na 12,2 % v roce 2024 (klíčový ukazatel výkonnosti 8). To je výrazně pod cílem EU, který je 24 % v roce 2030, a není to ani dostatečné pro snížení poptávky po primárních materiálech a související závislosti na třetích zemích. V současné době například v EU činí sběr elektrického a elektronického odpadu téměř 38 %, recykluje se však méně než 1 % prvků vzácných zemin 54 . Rozdílná vnitrostátní pravidla nebo systémy týkající se odpadů a recyklovaných materiálů 55 spolu s nižšími cenami primárních surovin brání rozvoji trhů s druhotnými materiály. Nevyužity navíc zůstávají strategické suroviny, jako je kovový šrot nebo černá hmota. V případě některých materiálů, jako je hliník a měď, se vysoce kvalitní surový šrot vyváží na zahraniční trhy 56 , což může snižovat investice do domácích kapacit v oblasti rafinace kovů.
ODDÍL 4 – Zvýšení bezpečnosti a snížení závislostí
Rozsáhlé změny globálního obchodu odhalují zranitelnost a strategickou závislost evropských dodavatelských řetězců. EU má v mezinárodním obchodě silnou pozici, stále více se však dostává pod tlak, zejména v oblasti zpracovatelského průmyslu. K tomu přispívají nadměrné kapacity třetích zemí, slabá domácí poptávka v některých třetích zemích a oslabování důležitých mezinárodních měn. Dodavatelské řetězce EU jsou posilovány, avšak strategické závislosti jsou nadále vysoké a stále více hrozí, že budou zneužity jako zbraně.
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 26: Obchod se zbytkem světa jako podíl na HDP
|
Stupeň hospodářské integrace EU se zbytkem světa. |
13,9 % u zboží (v roce 2024) 14,7 % u zboží (v roce 2023) 8,1 % u služeb (v roce 2024) 7,8 % u služeb (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 27: Vývoz zboží a služeb jako podíl na světovém dovozu |
Podíl na trhu hospodářství EU. |
12,6 % u zboží (v roce 2024) 11,9 % u zboží (v roce 2023) 25,0 % u služeb (v roce 2024) 25,4 % u služeb (v roce 2023) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 28: Domácí výrobní kapacita čistých technologií |
Podíl komponent čistých technologií sledovaných v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, které splňují domácí výrobní referenční hodnotu. Cíl = 100 %. |
6 z 27 (22 %) technologických komponent překračuje referenční hodnotu (2024) |
|
Klíčový ukazatel výkonnosti 29: Index vnější zranitelnosti (EXVI) |
Vnější zranitelnost strategicky důležitých průmyslových výrobků 57 . Na stupnici od 0 do 1, vyšší hodnota: větší zranitelnost. |
0,20 (v roce 2023) 0,19 (v roce 2022) |
Probíhá změna konfigurace globálních obchodních toků. V období 2021–2024 se obchod EU se zeměmi mimo dohody o volném obchodu EU snížil o 2,3 procentního bodu, což bylo kompenzováno zvýšeným získáváním zdrojů v rámci EU o 1,3 procentního bodu a zvýšením obchodu s blízkými i vzdálenými partnery v rámci dohod o volném obchodu EU o jeden procentní bod 58 . Globální obchodní toky vykazují podobné vzorce s přerozdělením podle geopolitických bloků 59 .
Po dlouhém období rostoucí obchodní integrace se zbytkem světa se nyní objevují signály, které naznačují zpomalení nebo dokonce zvrat tohoto trendu. Obchod EU se zbožím se zbytkem světa (průměr dovozu a vývozu jako podíl na HDP) již druhým rokem po sobě vykazuje pokles, který v roce 2024 odpovídal 13,9 % HDP 60 . I když to lze do jisté míry přičíst výkyvům cen energií, svědčí to také o trendu zhoršujícího se globálního obchodního klimatu. Integrace obchodu EU se službami se zbytkem světa se rovněž zpomalila, ale má nadále rostoucí tendenci a v roce 2024 dosáhla 8,1 % HDP 61 (klíčový ukazatel výkonnosti 26).
Podíl EU na světovém obchodu zůstává stabilní, nicméně tlak na zpracovatelský průmysl se zvyšuje. Nejvýraznější změnou dynamiky obchodu za posledních 25 let je skutečnost, že se prostředí, které se dříve zaměřovalo na vztahy mezi EU a USA, změnilo na tripolární prostředí (viz obrázek 1 a 2). Vývoz zboží z EU představuje 12,6 % celosvětového dovozu, což je mírně nad úrovní před deseti lety a svědčí to o pozoruhodné odolnosti. Obchodní bilance EU se u zboží po poklesu, který souvisel s kolísáním cen energií, navrátila do přebytku. Průmysl EU se však dostává pod rostoucí tlak ze strany celosvětové konkurence, která v některých třetích zemích využívá nadměrné kapacity, jež je v mnoha případech podporovaná státními dotacemi 62 , a také ze strany cel třetích zemí. To platí zejména pro energeticky náročná průmyslová odvětví, u nichž se obchodní bilance EU neustále snižuje 63 . Tlak ze strany konkurence byl v uplynulém roce umocňován oslabováním důležitých mezinárodních měn. V případě vývozu služeb jsou vyhlídky povzbudivější, a to i přes mírný pokles v uplynulém roce, neboť za posledních pět let podíl EU na trhu vzrostl na 25 % celosvětového obchodu se službami (klíčový ukazatel výkonnosti 27). Akt o akcelerátoru průmyslu vytvoří v Evropě hlavní trhy pro výrobu, čímž se zvýší odolnost EU a zajistí se kvalitní pracovní místa.
|
Obrázek 1: 30 nejvýznamnějších obchodních zemí v roce 2000 a váha obchodních toků zboží mezi nimi.
|
Obrázek 2: 30 nejvýznamnějších obchodních zemí v roce 2023 a váha obchodních toků zboží mezi nimi.
|
|
Zdroj: Výpočty útvarů Evropské komise (tým hlavního ekonoma GŘ GROW) na základě databáze CEPII-BACI (2023) |
|
Podíl Evropy na celosvětovém přílivu přímých zahraničních investic (PZI) prudce klesl. EU je vstřícným a předvídatelným místem pro zahraniční investice a tradičním útočištěm pro přímé zahraniční investice s druhým největším objemem na světě. Podíl EU na celosvětovém přílivu přímých zahraničních investic však prudce klesl na 14 % z nejvyšší hodnoty 27 % dosažené před sedmi lety, a to v důsledku slabších hospodářských vyhlídek a zvýšené hospodářské nejistoty v minulých letech 64 . Přímé zahraniční investice obecně umožňují zvýšení konkurenceschopnosti, přenos technologií a vytváření místní hodnoty. Byly však zaznamenány i zjevné příklady, kdy přímé zahraniční investice tyto přínosy nepřinesly a představovaly riziko pro hospodářskou bezpečnost EU.
EU prohlubuje partnerství po celém světě, čímž se snaží diverzifikovat dovoz i vývoz a snížit na nich svou závislost. Tím se také zvýší prosperita a odolnost dodavatelského řetězce. Pokračuje uzavírání širokých dohod o volném obchodu a cílených partnerství v oblastech, jako jsou suroviny, z nichž budou mít prospěch jak EU, tak její partneři. S ohledem na konkurenceschopnost EU by rovněž měly být uzavírány dohody o vzájemném uznávání, a to způsobem, který zlepší přístup evropského průmyslu na trh a sníží jeho administrativní zátěž a zároveň zabrání vzniku mezer, které podporují nekalou globální hospodářskou soutěž 65 . EU rovněž urychluje hospodářskou integraci zemí procesu rozšíření, a to ještě před jejich přistoupením, mimo jiné prostřednictvím tzv. dálnic k jednotnému trhu 66 .
Evropské dodavatelské řetězce nadále vykazují značnou vnější závislost, přičemž se zvyšuje riziko účelového využívání této závislosti a svědčí o tom více a více důkazů. V případě výrobků v citlivých ekosystémech, v nichž je EU silně závislá na jediné dodavatelské zemi, je EU z více než poloviny závislá na Číně 67 . Celková závislost EU na dovozu strategicky důležitých surovin, komponentů a průmyslových výrobků zůstává do značné míry nezměněna, jak ukazuje index vnější zranitelnosti (EXVI) 68 (klíčový ukazatel výkonnosti 29), přičemž EU je vystavena vnější zranitelnosti výrazně více než Čína, ale méně než USA 69 . Existenci této závislosti zdůraznila omezení vývozu zavedená Čínou, zejména pokud jde o kritické suroviny. Neméně důležitá je i závislost v oblasti vesmíru a obrany, jakož i v oblasti kriticky důležitých léčivých přípravků 70 .
Hlavní obchodní partneři Evropy stále častěji přijímají opatření ke zvýšení odolnosti svých dodavatelských řetězců. V příloze 3 této zprávy je uveden přehled opatření ke zvýšení odolnosti vybraných globálních aktérů. Ukazuje, že je světovým trendem aktivnější využívání průmyslové a obchodní politiky ke zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců. Opatření zahrnují politiky zadávání veřejných zakázek a podmínky pro přímé zahraniční investice se zaměřením na klíčová strategická odvětví a preferenční domácí přístup.
Úsilí EU o posílení výrobních kapacit v oblasti klíčových průmyslových výrobků začíná přinášet výsledky. Byly vybrány první soubory strategických projektů v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise 71 a nařízení o kritických surovinách 72 . Pokud jde o výrobky spadající do oblasti působnosti aktu o průmyslu pro nulové čisté emise, výroba v EU v současné době překračuje referenční hodnotu 40 % spotřeby EU zajištěné domácí výrobou v šesti z 27 technologických oblastí. U převážné většiny sledovaných klíčových komponent bateriových technologií, elektrolyzérů, vodíku a solární energie však výrobní kapacita EU stále výrazně zaostává za referenční hodnotou 73 (klíčový ukazatel výkonnosti 28). Cílem aktu o akcelerátoru průmyslu je dokončit tato opatření a opětovně nastolit rovné podmínky pro naše podniky.
Závěr a další postup
Jednotný trh zmírňuje otřesy a zvyšuje odolnost, která je v nejisté době nezbytná. Je základem prosperity, konkurenceschopnosti a průmyslu Evropy. Odstranění zbývajících překážek na jednotném trhu by mohlo zvýšit HDP Evropy o několik procent.
Problémy přesto přetrvávají a v souvislosti s geopolitickým napětím se objevují nové, které zvyšují tlak na konkurenceschopnost Evropy. Přetrvávají překážky na jednotném trhu a jeho roztříštěnost. Administrativní zátěž je příliš vysoká. Ceny energií zůstávají pořád vysoké a zatěžují průmysl. Inovativní podniky stále nemají přístup k dostatečnému množství finančních prostředků. Rostou zahraniční nadměrné kapacity a státní dotace třetích zemí, které mění globální podmínky v neprospěch Evropy, přičemž jsou účelově využívány strategické závislosti.
Na základě těchto skutečností je naléhavě nutné učinit obrat a plně využít potenciál jednotného trhu. Chceme-li silnou, nezávislou a prosperující Evropu, musíme přijmout pevný závazek k dokončení jednotného trhu a k provádění politických opatření přijatých Komisí. V příloze 2 je uveden podrobný přehled, který sleduje provádění Kompasu konkurenceschopnosti, Dohody o čistém průmyslu a Strategie pro jednotný trh. K dokončení jednotného trhu, odstranění rozdílu v oblasti inovací, podpoře investic a dekarbonizace a zvýšení odolnosti dodavatelských řetězců je třeba přijmout rozhodná opatření na vnitrostátní i evropské úrovni.
V současné době je vyvíjeno nové úsilí o odstranění překážek na jednotném trhu na vnitrostátní i evropské úrovni a ke snížení administrativní zátěže. Strategie pro jednotný trh označila deset nejhorších překážek za nejvýznamnější překážky pro podniky, pracovníky a občany na jednotném trhu, které je třeba odstranit přednostně. Tyto překážky vznikají jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, a proto vyžadují rozhodná opatření na obou úrovních. Komise při odhalování a odstraňování nejnaléhavějších překážek na vnitrostátní úrovni spolupracuje s členskými státy. První roční program pro prosazování jednotného trhu stanoví priority v oblasti prosazování pro rok 2026. Na evropské úrovni zlepší fungování jednotného trhu připravovaný akt o výrobcích, akt o stavebních službách a akt o doručování. Akt o zadávání veřejných zakázek zjednoduší a zrychlí postupy a zajistí co nejlepší využití 15% HDP vynakládaného prostřednictvím veřejných zakázek. Komise již předložila návrhy na zjednodušení, deset souhrnných balíčků opatření a další iniciativy, které by měly snížit roční administrativní zátěž o 15 miliard EUR, přičemž v roce 2026 předloží další. V příštím víceletém finančním rámci budou plány národního a regionálního partnerství obsahovat příslušné reformy, které odstraní další překážky, zejména tím, že zvýší účinnost a zlepší digitalizaci veřejných postupů.
Odstraňování překážek, roztříštěnosti a administrativní zátěže musí doprovázet nové ambice. Musíme dokončit jednotný trh v odvětvích, která Jacques Delors před 35 lety ponechal stranou a která se stále řídí vnitrostátními pravidly. Je třeba přijmout klíčová opatření, která by stanovila jednotná pravidla pro předvídatelné prostředí pro občany i podniky v oblasti telekomunikací, energetiky, služeb, kapitálu, práva obchodních společností, výzkumu a inovací. Cílem plánu pro jednotný trh bude stanovení politické odpovědnosti za toto úsilí a závazku k tomuto úsilí.
Komise předkládá opatření, která mají odstranit rozdíl v oblasti inovací. 28. režim (EU Inc.) poskytne jednotný soubor pravidel pro zakládání, provoz a růst společností v celé EU, čímž vytvoří příznivé podmínky pro startupy, scaleupy a evropské jednorožce. Evropský inovační akt urychlí uvádění inovací na trh v různých odvětvích a Evropský fond pro scaleupy s objemem několika miliard eur bude spolupracovat se soukromými investory na podpoře růstu podniků. Akt o Evropském výzkumném prostoru se bude snažit odstranit překážky v oblasti sdílení znalostí a podporovat „pátou svobodu“. Akt o digitálních sítích sníží roztříštěnost jednotného trhu. Akt o kybernetické bezpečnosti, akt o kvantové technologii a akt pro rozvoj cloudu a umělé inteligence zvýší suverenitu a bezpečnost evropských technologií a infrastruktur. Zavedení unie dovedností má za cíl budovat dovednosti pro kvalitní pracovní místa.
Cílená průmyslová politika vytváří podmínky pro reindustrializaci Evropy. Akt o akcelerátoru průmyslu zvýší hospodářskou bezpečnost a průmyslové kapacity v klíčových strategických odvětvích. Balíček Battery Booster mobilizuje 1,8 miliardy EUR na posílení výroby baterií a automobilového průmyslu v Evropě. Kromě těchto iniciativ zajistí zrychlené budování čistých zdrojů energie podmínky pro snížení nákladů na energii. Účinná opatření přijatá v návaznosti na doporučení a legislativní návrhy Komise v rámci unie úspor a investic zlepší přístup podniků EU k investičnímu kapitálu.
Komise proaktivně řeší zranitelnosti a zvyšuje odolnost dodavatelských řetězců. Akční plán RESourceEU řeší přílišnou závislost Evropy na dodavatelích kritických surovin ze třetích zemí. Rovněž urychluje projekty relevantní pro EU, které mají potenciál snížit závislost až o 50 % do roku 2029, a za tímto účelem v roce 2026 mobilizuje až 3 miliardy EUR. V případech, kdy třetí země omezí dodávky kritických surovin do EU a podmíní tím přístup na jednotný trh, bude Komise nadále usilovat o zajištění stabilních dodávek kritických surovin pro průmysl EU, a to pohotovým využíváním nástrojů, které má k dispozici (např. protinátlakového nástroje). EU zavádí rámce, které mají zajistit, aby přímé zahraniční investice vytvářely evropskou přidanou hodnotu. Komise za účelem posílení strategických kapacit navrhne cílená opatření k zajištění dostupnosti hliníkového šrotu a v případě potřeby další opatření k zajištění dostupnosti jiného kovového šrotu a černé hmoty. Úsilí o uzavření dalších dohod o volném obchodu diverzifikuje dodavatelské řetězce a vytváří nové příležitosti pro podniky.
Řešení současných výzev vyžaduje rychlý, společný a koordinovaný postup na evropské i vnitrostátní úrovni. Výroční zpráva o jednotném trhu a konkurenceschopnosti pro rok 2026 bude sloužit jako podklad pro politické debaty s Radou, Evropským parlamentem, členskými státy a podnikatelskou sférou.
Draghiho zpráva: Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti .
Lionel Fontagné, Yoto V. Yotov, Reassessing the Impact of the Single Market and Its Ability to Help Build Strategic Autonomy (Přehodnocení dopadu jednotného trhu a jeho schopnosti pomoci budovat strategickou autonomii), Single Market Economics Papers, červen 2024. Například studie J. in ‘t Veld, Quantifying the Economic Effects of the Single Market in a Structural Macromodel (Kvantifikace ekonomických dopadů jednotného trhu ve strukturálním makromodelu), únor 2019, odhaduje mnohem vyšší účinky.
Výkyvy v minulých letech lze z velké části přičíst kolísání cen energií.
Hodnoty indexu od 1 do 7, přičemž vyšší hodnoty znamenají snazší podnikání.
Šetření výrobků prováděná orgány dozoru nad trhem, která jsou oznámena v systému ICSMS.
Index STRI OECD ukazující podíl katalogových omezení obchodu se službami ve vybraných odvětvích.
MMF „Scaling Up the Single Market to Boost Productivity“ (Rozšíření jednotného trhu pro zvýšení produktivity) (2024) nebo Head a Mayer „No, the EU does not impose a 45% tariff on itself“ (Ne, EU sama sobě neukládá 45% clo) (2025) .
Roberto Bernasconi, Naïm Cordemans, Vanessa Gunnella, Giacomo Pongetti, Lucia Quaglietti, What is the untapped potential of the EU Single Market? (Jaký je nevyužitý potenciál jednotného trhu EU?), zveřejněno jako součást Ekonomického bulletinu ECB, číslo 8/2025.
COM(2025) 500 final.
Jedná se o: složité založení a provoz podniku, zastaralá harmonizovaná pravidla pro výrobky a nedostatečný soulad výrobků, územní omezení dodávek, dlouhá zpoždění při stanovování norem, která omezují inovace a konkurenceschopnost, roztříštěná pravidla pro obaly, označování a odpady, restriktivní a rozdílná vnitrostátní regulace služeb, obtížné postupy pro vysílání pracovníků, uznávání odborných kvalifikací, nedostatečná odpovědnost členských států za jednotný trh a příliš složitá pravidla EU.
Zpráva GŘ GROW a GŘ TAXUD o souladu výrobků s předpisy, která upozorňuje na nerovnoměrnou úroveň kontrol na hranicích.
Nový legislativní rámec – vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střednípodniky .
Podrobné informace obsahuje výroční zpráva pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET).
Další iniciativy (14) jsou ty, které vedou k úsporám administrativních nákladů pro podniky a veřejnou správu v době jejich přijetí Komisí. Zahrnují cílené revize stávajícího acquis EU (např. přezkum nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování nebo cílenou revizi pravidel EU pro zdravotnické prostředky a diagnostiku in vitro).
Tyto úspory byly odhadnuty pomocí standardního modelu nákladů EU.
Bleskový průzkum Eurobarometr 559 – Startupy, scaleupy a podnikání .
Patentové přihlášky předložené Evropskému patentovému úřadu.
Srovnávací přehled investic průmyslových podniků do výzkumu a vývoje v EU pro rok 2025 .
Společnosti v EU mají celosvětově vedoucí postavení v udělování patentů v oblasti oběhového hospodářství, energeticky náročných průmyslových odvětví a čisté dopravy, ale mají slabší postavení v udělování patentů v oblasti souběžné transformace.
Zpráva EIB o investicích za období 2024/2025: Inovace, integrace a zjednodušení v Evropě, Evropská investiční banka 2025 a Srovnávací přehled investic průmyslových podniků do výzkumu a vývoje v EU za rok 2025 .
S výjimkou oblastí, jako jsou kvantové technologie a fotonika.
Startupy v hodnotě 1 miliardy EUR. Výpočty útvarů Evropské komise na základě údajů společnosti Dealroom.
Komise navrhuje nová opatření ke zlepšení zdraví a zdravotní péče – Evropská komise .
Eurostat.
EU Digital Intensity Index composition overview 2015-2024 (Přehled složení indexu digitální intenzity EU v letech 2015–2024).
Bílá kniha „Jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury?“ COM(2024) 81 final.
Stav digitální dekády 2025: Pokračuje budování suverenity a digitální budoucnosti EU. COM(2025) 290 final.
Eurostat.
OECD, Míra ekonomické aktivity.
Evropská komise na základě ročních národních účtů Eurostatu a údajů z krátkodobých statistik a dalších zdrojů.
Průzkum investic provedený EIB (EIBIS).
Nedávná analýza určila 24 povolání důležitých pro ekologickou transformaci s nedostatkem pracovních sil ve více členských státech. Mezi tato povolání patří instalatéři a potrubáři (20 členských států), izolatéři, stavební inženýři a mechanici klimatizace a chlazení (14), stavební technici (12) a pokrývači (11). Vyžadují technické znalosti a manuální dovednosti, které jsou pro ekologickou transformaci nezbytné. Viz také zprávy portálu EURES o nedostatku a přebytku pracovních sil (vydání z let 2024 a 2025).
Eurostat, na základě průzkumu EU o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jednotlivci.
Eurostat.
Databáze OECD PISA.
Ceny elektřiny zde uvedené nezahrnují poplatky a daně, které mohou společnosti získat zpět.
Tento cíl stanovila Komise ve svém sdělení „Dohoda o čistém průmyslu“.
Tento cíl stanovila Komise ve svém sdělení „Dohoda o čistém průmyslu“.
Databáze AMECO.
Viz: „2025 – Seznam ukazatelů pro sledování pokroku při dosahování cílů unie kapitálových trhů“, Evropská komise, GŘ FISMA, 5. září 2025.
Viz: „Přezkum evropské finanční stability a integrace“, Evropská komise, GŘ FISMA, 2025.
https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2024/html/ecb.sp241122~fb84170883.cs.html .
Na základě stávajících odhadů v literatuře a zjednodušujících předpokladů by jen balíček opatření týkající se integrace trhu a dohledu mohl v příštích 30 letech zvýšit HDP o 1,3 až 3,6 bilionu EUR. Odhaduje se, že přínosy integrovaných kapitálových trhů v EU jsou výrazně vyšší. Viz posouzení dopadů v Balíčku opatření v oblasti infrastruktury trhu, SWD(2025) 643.
Politika soudržnosti představuje téměř 13 % celkových veřejných investic v EU jako celku a 51 % v méně rozvinutých členských státech a podporuje významné soukromé investice. Viz devátá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti .
Viz https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/ipcei/approved-ipceis_en . Umožňují celkové investice ve výši 104,4 miliardy EUR na základě podpory ve výši 37,6 miliardy EUR.
Pokročilé polovodičové technologie, umělá inteligence, pokročilé oběhové materiály pro čisté technologie, kontinuum výpočetní infrastruktury, inovativní jaderné technologie, chemické látky na bázi biotechnologií, materiály na bázi biotechnologií, biotechnologie pro potraviny a krmiva. Viz Společné evropské fórum pro významné projekty společného evropského zájmu – Politika hospodářské soutěže – Evropská komise .
Kompas konkurenceschopnosti pro EU, COM(2025) 30 final.
Eurostat.
Viz COM(2025) 484 final. Energetická účinnost navíc může snížit náklady na dovoz fosilních paliv přibližně o 25 %.
Eurostat ( Statistika odpadů – elektrická a elektronická zařízení – vysvětlení statistik – Eurostat ).
COM(2025) 500 final.
COM(2025) 125 final.
Klíčový ukazatel výkonnosti 29 hodnotí kombinovanou zranitelnost kategorií výrobků v rámci Dohody o čistém průmyslu vůči vnějším šokům. Mezi ně patří polovodiče, technologie pro nulové čisté emise, suroviny, základní kovy, chemické látky, strojní zařízení a motorová vozidla.
R. Arjona, W. Connell, C. Herghelegiu (2024): Supply Chain Tectonics: Empirics on how the EU is plotting its path through global trade fragmentation (Tektonika dodavatelského řetězce: Empirické údaje o tom, jak si EU razí cestu fragmentací globálního obchodu) , Evropská komise, Single Market Economics Papers.
Světová obchodní organizace, Zpráva o světovém obchodu 2023.
Eurostat.
Eurostat.
Například v oblasti oceli a bateriových elektrických vozidel .
Pracovní dokumenty OECD, A comprehensive overview of the Energy Intensive Industries ecosystem (Komplexní přehled ekosystému energeticky náročných průmyslových odvětví) , 2025/09.
OECD, Toky přímých zahraničních investic a objem přímých zahraničních investic . Viz vývoj přímých zahraničních investic v čase v dokumentu Single Market and Competitiveness Scoreboard’s FDI indicators (Ukazatele přímých zahraničních investic ve srovnávacím přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti) .
Pracovní dokument útvarů Komise: Priorities for Bilateral/Regional trade related activities in the field of Mutual Recognition Agreements for industrial products and related technical dialogue (Priority pro dvoustranné/regionální obchodní činnosti v oblasti dohod o vzájemném uznávání průmyslových výrobků a souvisejícího technického dialogu), Brusel, 25. srpna 2004, SEK(2004)1072.
Tzv. dálnice k jednotnému trhu začlení podnikatelské komunity západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska do jednotného trhu EU tím, že urychlí sbližování právních předpisů, vytvoří průmyslové aliance a posílí hodnotové řetězce.
Hlavní ekonom Evropské komise, na základě údajů Eurostatu a tabulek FIGARO (2023).
William Connell García, Victor Ho, EXternal Vulnerability Index (EXVI) (Index vnější zranitelnosti (EXVI)) , Single Market Economics Briefs.
Čína je v pozici nejméně závislé země s hodnotou indexu vnější zranitelnosti 0,12, EU má hodnotu 0,20 a USA 0,28 (viz klíčový ukazatel výkonnosti 29).
Akt o kriticky důležitých léčivých přípravcích – Veřejné zdraví – Evropská komise .
Strategické projekty v rámci aktu o průmyslu pro nulové čisté emise .
Vybrané strategické projekty podle nařízení o kritických surovinách .
Evropská komise, GŘ GROW. Více informací o domácí výrobě klíčových technologií pro nulové čisté emise naleznete v části Globální obchod a hospodářská bezpečnost ve srovnávacím přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti.
