EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.1.2026
COM(2026) 32 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o hodnocení Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) podle článku 39 nařízení (EU) 2018/1726
{SWD(2026) 980 final}
1.Úvod
Rostoucí složitost migrace, správy hranic a vnitřní bezpečnosti v Evropské unii již dlouho vyžaduje robustní, škálovatelné a spolehlivé informační systémy. S rozšiřováním schengenského prostoru a rostoucí potřebou sdílených databází na podporu správy víz, zpracovávání žádostí o azyl a policejní spolupráce se koncem prvního desetiletí 21. století ukázalo, že je zapotřebí specializovaný orgán, který by bezpečně a efektivně spravoval rozsáhlé informační systémy EU. Proto byla v roce 2011 nařízením (EU) č. 1077/2011 zřízena Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) 1 .
Zpočátku agentura eu-LISA dohlížela na provozní řízení stávajících rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, konkrétně Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Vízového informačního systému (VIS) a databáze otisků prstů žadatelů o azyl (Eurodac). Byla rovněž pověřena případnou podporou vývoje a provozu dalších informačních systémů.
Od zahájení činnosti v roce 2012 agentura postupně rozšiřovala své schopnosti, aby uspokojila rostoucí poptávku po bezpečných, spolehlivých a škálovatelných IT řešeních v oblasti migrace, správy hranic a vnitřní bezpečnosti. Klíčovým milníkem tohoto procesu byla změna nařízení o agentuře eu-LISA v roce 2015, na jejímž základě byly aktualizovány povinnosti agentury související se systémem Eurodac. Tato změna byla provedena přijetím nařízení (EU) č. 603/2013 (přepracované nařízení o systému Eurodac), které zavedlo nové požadavky na práci agentury v této oblasti 2 .
Do poloviny desátých let se objevila řada naléhavých problémů, které byly zatěžkávací zkouškou rámců EU pro migraci, správu hranic a vnitřní bezpečnost. Migrační krize v letech 2015–2016 výrazně zatížila azylovou infrastrukturu a infrastrukturu pro správu hranic, zatímco zvýšená hrozba terorismu zdůraznila potřebu posílit kontrolu vnějších hranic a sdílet informace mezi vnitrostátními orgány v reálném čase. Kromě toho začaly narůstat obavy z rizika podvodných zneužití totožnosti a roztříštěnosti údajů v různých systémech na úrovni EU. Tyto výzvy odhalily limity stávajících systémů a koordinačních modelů a zdůraznily potřebu účinnějšího a adaptivnějšího přístupu.
V reakci na to byl mandát agentury eu-LISA revidován nařízením (EU) 2018/1726 3 (dále jen „nařízení o agentuře eu-LISA“ nebo „stávající nařízení“). Revize, která vycházela z prvního hodnocení mandátu agentury 4 , nebyla pouhým vylepšením, ale nezbytnou strategickou úpravou, která agenturu vybavila tak, aby byla schopna řešit vyvíjející se migrační a bezpečnostní situaci.
Stávající nařízení o agentuře eu-LISA zachovává hlavní cíl agentury, kterým je přispívat k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, mimo jiné usnadněním správy hranic a vymáhání práva. Stávající nařízení dále rozšířilo mandát agentury, zejména o vývoj a řízení nových rozsáhlých systémů, jako je Systém vstupu/výstupu (EES) a Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Agenturu rovněž pověřilo zavedením rámce interoperability mezi informačními systémy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, tj. přelomovou iniciativou, jejímž cílem je odstranit datová sila, která bránila účinné realizaci politiky.
Článek 39 nařízení o agentuře eu-LISA vyzývá k hodnocení výsledků agentury na základě jejích cílů, pravomocí, míst a úkolů s cílem určit potenciální oblasti, v nichž je prostor pro zlepšení.
Komise vypracovala v období od října 2023 do listopadu 2024 podpůrnou studii 5 , která pokrývá období od vstupu stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA v platnost v roce 2018 do března 2024. Hodnocení rovněž porovnalo situaci s obdobím mezi lety 2012 a 2018 před vstupem stávajícího nařízení v platnost. Studie sice formálně končila v roce 2024, ale hodnocení zahrnuje vývoj až do června 2025. Díky prodloužení období hodnocení mohla Komise zohlednit významné organizační změny a změny v řízení, ke kterým v agentuře souběžně s prováděním studie docházelo, čímž se zajistilo, že hodnocení zachycuje nejnovější pokrok a poskytuje komplexnější a přesnější obraz o výkonnosti agentury. Aktuální hodnocení vychází z rozsáhlých konzultací, do nichž se zapojila Evropská komise, zaměstnanci a smluvní partneři agentury eu-LISA, orgány členských států, které se účastní řídících orgánů agentury eu-LISA (včetně poradních skupin, rad pro řízení projektů a členů správní rady) z oblasti vnitřních věcí i spravedlnosti, agentury EU (včetně Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Eurojustu), Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), evropský inspektor ochrany údajů (EDPS) a vnitrostátní orgány pro ochranu údajů.
Toto hodnocení posuzovalo výsledky agentury na základě jejích cílů, pravomocí, míst a úkolů. Jeho součástí byla rovněž analýza právního a politického rámce, jímž se agentura eu-LISA řídí, a soustředilo se na plnění úkolů, organizační uspořádání, včetně řízení a umístění agentury, a řízení hospodářských, lidských a technických zdrojů. Hodnocení dále analyzovalo význam a přidanou hodnotu agentury pro EU tím, že posoudilo, do jaké míry nový mandát agentury zavedený v roce 2018 přispěl k dosažení cílů agentury a do jaké míry podpořil členské státy při vývoji a zavádění rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Tato zpráva shrnuje závěry, které Komise vyvodila z hodnocení provádění stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA, podrobně popsaného v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k této zprávě 6 . Hodnocení shrnuje současný stav provádění stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA a určuje řadu oblastí, které je třeba zlepšit, což bude podkladem pro budoucí práci Komise, agentury eu-LISA a členských států.
2.Shrnutí hodnocení a hlavní zjištění
Navzdory složitému operačnímu a politickému prostředí, které se vyznačuje zrychlující se digitalizací, rostoucími bezpečnostními hrozbami a geopolitickou nestabilitou, je toto hodnocení uzavřeno veskrze pozitivním posouzením výsledků, relevance, soudržnosti, účinnosti a přidané hodnoty agentury eu-LISA. Agentura se ukázala jako nepostradatelná při zavádění a provozním řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a podporuje členské státy a orgány EU při zajišťování koordinované, bezpečné a účinné digitální infrastruktury.
Nařízení o agentuře eu-LISA je i nadále velmi relevantní. Význam agentury vzrostl s ohledem na vývoj, jako je zvýšená mobilita občanů EU a státních příslušníků třetích zemí, rychlý technologický pokrok, zvýšené riziko kybernetických útoků a pokračující geopolitické napětí, zejména v souvislosti s ruskou válečnou agresí proti Ukrajině a konflikty na Blízkém východě.
Od přijetí stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA zůstal mandát agentury relevantní a byl dále posílen v reakci na nové bezpečnostní a migrační výzvy. Na základě změn nařízení o agentuře eu-LISA byly agentuře svěřeny další povinnosti týkající se nových informačních systémů, včetně systémů EES, ETIAS, e-CODEX 7 , ECRIS-TCN 8 , revidovaného VIS 9 , platformy pro spolupráci společných vyšetřovacích týmů 10 a nového systému Eurodac 11 . Tyto systémy byly navrženy tak, aby usnadnily výměnu informací a posílily přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány v celé EU. Kromě toho byly povinnosti agentury rozšířeny tak, aby zahrnovaly vývoj a řízení interoperability rozsáhlých informačních systémů 12 . Agentura dále začala provádět provozní úkoly týkající se stávajících systémů, včetně systému nepřetržité služby, aby zajistila jejich účinné a odolné fungování. Důležité je, že aktualizovaný mandát rovněž zmocnil agenturu eu-LISA, aby na požádání podporovala členské státy a Evropskou komisi a aby posílila svou úlohu prostřednictvím činností souvisejících se sledováním výzkumu a pilotního testování.
Současné hodnocení potvrzuje, že mandát agentury eu-LISA zůstává relevantní a v souladu s provozními potřebami, a to i pokud jde o vývoj nových informačních systémů. Hodnocení dospělo k závěru, že činnosti agentury eu-LISA v oblasti výzkumu jsou i nadále relevantní, avšak agentura by měla upřednostnit ty, které mají přímý dopad na provoz nebo vývoj rozsáhlých informačních systémů, které spravuje. Agentura by si nicméně měla zachovat vysokou provozní výkonnost, která je hlavním faktorem určujícím její budoucí význam.
Hodnocení účelnosti agentury eu-LISA je smíšené. Ačkoli agentura eu-LISA dosahuje dobrých výsledků při správě stávajících rozsáhlých informačních systémů a má pozitivní zpětnou vazbu od zúčastněných stran, pokud jde o kontinuitu služeb a reakci na incidenty, existuje významný prostor pro zlepšení, pokud jde o vývoj nových systémů.
Účelnost stávajícího nařízení eu-LISA při dosahování jeho cílů se v jednotlivých úkolech liší:
—Provozní řízení stávajících systémů je obecně velmi efektivní a bylo shledáno, že je silnou stránkou.
—Vývoj nových systémů je méně efektivní a agentura se potýká s problémy souvisejícími například se správou dodavatelů, vnitřní koordinací a přidělováním zdrojů. Tyto problémy vedly ke značným zpožděním, zejména v souvislosti s EES, ETIAS, ECRIS-TCN a revidovaným VIS.
—Účelnost agentury při plnění úkolů, které nesouvisejí se systémy, je smíšená: výsledky sledování výzkumu jsou pozitivní, ale činnosti pilotního testování a ad hoc podpora Evropské komisi a členským státům dle článků 15 a 16 stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA jsou omezené.
Hodnocení účinnosti agentury eu-LISA přináší různorodý obrázek. Agentura sice prokázala vysokou efektivitu při provozním řízení stávajících rozsáhlých informačních systémů, ale stále existuje značný prostor pro zlepšení při vývoji a poskytování nových systémů. Problémy v této oblasti jsou z velké části způsobeny složitostí správy dodavatelů a obtížemi s dodržováním časového harmonogramu velkých projektů, jako jsou EES a ETIAS.
Z organizačního a řídicího hlediska agentura eu-LISA celkově funguje efektivně a neustále usiluje o optimalizaci svých vnitřních procesů. Přesto byly zjištěny určité strukturální problémy, které brání optimálním výsledkům agentury. Patří mezi ně rigidní organizační model založený na jednotkách, předimenzované týmy a překrývající se odpovědnosti, zejména v oblasti zapojení zúčastněných stran. Kromě toho je činnost agentury eu-LISA roztříštěna na různých místech: v Tallinnu, Štrasburku a v Sankt Johann im Pongau. Tyto faktory v některých případech přispívají k neúčelnosti, zejména při správě smluv a dohledu nad nimi, jakož i při náboru zaměstnanců agentury. Rámec řízení agentury je ze své podstaty složitý a může vytvářet značné administrativní náklady. Ačkoli je tato složitost do jisté míry odůvodněna potřebou zajistit důkladnou koordinaci mezi členskými státy a orgány EU, byly vyjádřeny obavy ohledně administrativní zátěže vyplývající z náročných harmonogramů zasedání. Hodnocení dospělo k závěru, že zefektivnění mechanismů řízení a posílení koordinace mezi řídícími orgány by mohlo přinést cenné synergie a snížit organizační režijní náklady. Současně však přetrvávají problémy, které agentuře eu-LISA způsobuje přílišná závislost na externích dodavatelích technických služeb, což omezuje její schopnost účinně dohlížet na složité IT projekty. Aby byla zajištěna dlouhodobá odolnost organizace, je nutné řešit tuto závislost zvyšováním interních znalostí, lepším udržováním talentů a zvyšováním odpovědnosti za projekty.
Agentura eu-LISA je známá svou kompetentní správou provozních informačních systémů. Zúčastněné strany trvale potvrzují schopnost agentury rychle řešit a zmírňovat incidenty a zajišťovat kontinuitu služeb. Existuje však prostor pro zlepšení a zvýšení efektivity, pokud se najde strategická rovnováha mezi interním zajišťováním podpůrných funkcí a jejich zadáváním externím poskytovatelům. Naproti tomu účinnost vývoje nových informačních systémů byla větší výzvou. Například u projektu EES se objevila řada zpoždění a problémů s kvalitou, což bránilo včasnému dodání a předání. Ačkoli zpětná vazba od zúčastněných stran není vysloveně kritická, míra spokojenosti s účinností agentury z hlediska vývoje systému zaostává za mírou spokojenosti s operativním řízením.
Současné nařízení o agentuře eu-LISA je do značné míry právně soudržné jak z vnitřního, tak z vnějšího hlediska. Co se týče jeho soudržností s jinými právními akty, byl zjištěn pouze omezený počet problémů, zejména pokud jde o jeho vztah k nařízení o systému e-CODEX. Nařízení o systému e-CODEX ukládá zvláštní provozní omezení. Například požaduje, aby řízení systému e-CODEX probíhalo výhradně v Tallinnu a aby všechny zdroje přidělené na e-CODEX byly v plném rozsahu určeny tomuto systému, přičemž cílem je zajistit dodržování zásady nezávislosti soudnictví 13 . Tato ustanovení brání účinnému provoznímu řízení systému ze strany eu-LISA a jsou příkladem oblastí, v nichž by změny právních předpisů mohly zvýšit administrativní flexibilitu a provozní synergie.
Širší právní prostředí, ve kterém agentura eu-LISA působí, je ze své podstaty složité, protože agentura se musí orientovat v mnoha překrývajících se právních nástrojích. Patří mezi ně samotné stávající nařízení o agentuře eu-LISA, nařízení o zřízení jednotlivých systémů, jakož i zastřešující rámce pro ochranu údajů, finanční řízení, lidské zdroje a umělou inteligenci. Pro zajištění bezproblémové správy a provozní integrity je zásadní, aby nařízení o agentuře eu-LISA bylo v souladu s příslušnými právními základy, kterými se řídí jednotlivé systémy, a aby s nimi bylo soudržné. Co se týče soudržnosti a vnitřní stránky, hodnocení nezjistilo žádné významné problémy
Závěrem hodnocení je, že cílů stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA by nebylo možné dostatečně dosáhnout, pokud by členské státy jednaly samostatně. Současný mandát agentury eu-LISA hraje klíčovou roli při plnění hlavního poslání agentury: přispívat k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zejména usnadněním správy hranic a spolupráce při prosazování práva. Centralizací provozního řízení několika rozsáhlých informačních systémů agentura eu-LISA nejen podporuje členské státy v jejich úsilí o implementaci, ale také využívá významných úspor z rozsahu, čímž podporuje větší efektivitu a konzistentnost v celé Unii. Z hodnocení vyplývá, že i přes možnosti zlepšení při vývoji nových systémů by neexistence agentury na úrovni EU, jako je agentura eu-LISA, vedla k výrazné větší roztříštěnosti informačních technologií, což by ohrozilo bezpečnost a interoperabilitu, které jsou pro oblast spravedlnosti a vnitřních věcí zásadní. Hodnocení proto potvrzuje přidanou hodnotu stávajícího nařízení pro EU.
Zdůraznilo však, že je třeba, aby agentura zůstala flexibilní a přizpůsobivá prostřednictvím lepších výsledků v oblasti sledování a vývoje výzkumu, který by přispěl k novým řešením založeným na informačních technologiích. V tomto ohledu by agentura eu-LISA – místo provádění pouze čistě výzkumných činností – měla posílit svou schopnost sledovat vývoj technologií a výzkumu a také zřídit funkci důkladného technologického dohledu, která agentuře umožní identifikovat nově vznikající řešení, jež mohou být relevantní pro systémy, které spravuje, jako je umělá inteligence nebo cloudové technologie. Agentura eu-LISA by tak mohla zajistit, aby byly inovativní technologie včas identifikovány, vyhodnocen jejich potenciál a v případě potřeby účinně integrovány do jejích systémů. Kromě toho by agentura měla posílit spolupráci s aktéry ze třetích zemí a mezinárodními organizacemi a zdokonalit svou vnitřní organizaci, aby si zachovala svou účinnost a účelnost v rychle se vyvíjejícím prostředí
3.Závěry a doporučení
Hodnocení dospělo k závěru, že současný mandát a cíle agentury eu-LISA jsou z velké části stále odpovídající. Přestože agentura prokázala, že pracovala efektivně při plnění řady aspektů svého mandátu, stále existují příležitosti ke zlepšení v oblastech účinnosti, účelnosti a soudržnosti.
Problémy přetrvávají zejména v oblasti vývoje informačních systémů. Existuje také prostor pro zlepšení, pokud jde o sladění stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA s dalšími příslušnými právními nástroji, zejména s nařízením o systému e-CODEX, spolupráci s mezinárodními organizacemi, jakož i pilotní projekty, testování a ad hoc podporu členským státům. Tyto problémy souvisejí s řadou vnitřních faktorů, včetně strategického plánování, řízení rozpočtu a lidských zdrojů, technologické infrastruktury, dohledu nad dodavateli a aspektů organizační a řídící struktury agentury.
S ohledem na tato zjištění a složité provozní prostředí hodnocení potvrzuje, že v této fázi je mandát agentury eu-LISA i nadále odpovídající. Od přijetí stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA agentura úspěšně poskytla dva z kritických systémů, obnovený Schengenský informační systém a Systém vstupu/výstupu, jakož i první složku rámce interoperability (sdílenou službu pro porovnávání biometrických údajů), přičemž spuštění dalších čtyř systémů (ECRIS-TCN, Eurodac, ETIAS a společné úložiště údajů o totožnosti) je naplánováno na rok 2026. Ačkoli by úpravy stávajícího mandátu agentury eu-LISA mohly být v některých oblastech přínosné, jakékoli významné změny mandátu v této fázi by mohly agenturu odklonit od jejích hlavních cílů a ohrozit její schopnost včas poskytnout plánované prioritní informační systémy, což by vedlo k dalšímu zpoždění zavádění rámce interoperability.
Zvláště změna mandátu agentury eu-LISA prostřednictvím změny stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA v blízké budoucnosti by představovala velkou výzvu na strategické i operativní úrovni:
—Zvýšené vystavení rizikům: Změna mandátu, zejména čl. 16 odst. 4 stávajícího nařízení o agentuře eu-LISA 14 , týkající se ad hoc podpory členským státům, by mohla zvýšit vystavení rizikům. Ačkoli může být v této oblasti žádoucí větší flexibilita, hodnocení naznačuje, že by agentura eu-LISA měla před přijímáním dalších úkolů upřednostnit dokončení probíhajících projektů. Jakékoli nové úkoly uložené agentuře eu-LISA prostřednictvím změny čl. 16 odst. 4 by zvýšily pravděpodobnost dalších zpoždění projektu interoperability.
—Nestabilita a zpoždění: Zavedení revidovaného mandátu v této době by mohlo způsobit nestabilitu vzhledem k závazku a úkolu agentury dodat čtyři rozsáhlé informační systémy a jednu složku interoperability během příštích dvou let. Změna mandátu v tomto okamžiku by pravděpodobně zvýšila riziko zpoždění.
—Rozpočtová omezení: Změna mandátu neznamená automaticky dodatečné zdroje. Jakékoli zvýšení počtu úkolů by proto vyžadovalo odpovídající finanční podporu, včetně nového legislativního a finančního výkazu, což by rovněž zvýšilo finanční nestabilitu.
Řešení některých nedostatků zjištěných v hodnocení, jako je spolupráce se třetími zeměmi nebo využívání inovativních technologických řešení – včetně cloudových technologií – pro provoz a správu systémů, by vyžadovalo změnu mandátu agentury eu-LISA. Naproti tomu velký počet dalších zjištěných problémů lze řešit operativně bez okamžité změny mandátu. Ačkoli by tedy agentuře prospěla cílená revize jejího mandátu, většinu zjištěných bezprostředních nedostatků lze řešit prostřednictvím provozních změn, které agentuře zajistí potřebnou stabilitu pro realizaci časově naléhavějších projektů.
Hodnocení konstatuje, že v zájmu účinného a účelného plnění stávajících úkolů agentury je lepší v této fázi neměnit mandát agentury eu-LISA. Agentura eu-LISA by se tudíž měla zaměřit na organizační stabilitu a strategické zlepšení provozu. Problémy zjištěné v hodnocení, které mohou vyžadovat revizi mandátu, lze řešit, jakmile agentura eu-LISA dokončí své nejnaléhavější úkoly, jako je dodání plánovaných informačních systémů a zavedení architektury interoperability.
Na základě tohoto závěru předkládá hodnocení seznam 54 doporučení (nazvaných „celkové posouzení oblastí, kterým je třeba věnovat pozornost“) 15 . Pořadí priorit doporučení v seznamu vychází 1) z jejich naléhavosti; 2) z jejich proveditelnosti a 3) z kritérií hodnocení. Vzhledem k tomu, že hodnocení zjistilo, že změny mandátu by v současném kontextu mohly agentuře eu-LISA způsobit další rizika a překážky, byla doporučení týkající se mandátu v krátkodobém horizontu upozaděna.
Na základě toho hodnocení určilo 11 následujících nejdůležitějších doporučení, která má agentura eu-LISA provést. Lze je provést beze změn stávajícího mandátu agentury eu-LISA a přímo přispějí k organizační stabilitě a včasnému plnění úkolů agentury. Doporučení:
—vypracovat cílový provozní model, který přispěje k efektivní činnosti agentury eu-LISA při řízení rizik, rychlém rozhodování a zajišťování jasně vymezených odpovědností, zejména v případě incidentů a mimořádných událostí,
—vypracovat a zavést komplexní střednědobou strategii lidských zdrojů,
—vytvořit a zavést střednědobou až dlouhodobou strategii pro technologie,
—zavést víceletý přístup k řízení portfolia,
—zlepšit funkce plánování zdrojů, např. zavedením procesů a používáním vhodných nástrojů k řešení neúplného přehledu o přidělování a řízení personálu,
—zavést integrovaný nástroj pro vývojový cyklus (např. JiraTM) v rámci agentury eu-LISA i u smluvních dodavatelů, aby se zefektivnilo řízení projektů a spolupráce, minimalizovala narušení, optimalizovaly pracovní postupy a zajistila relevance,
—vytvořit a zavést střednědobou strategii pro získávání zdrojů a outsourcing,
—posílit stávající kapacity v oblasti interních právních služeb,
—aktualizovat katalog služeb s úplným popisem služeb a definovat jasné role a odpovědnosti vlastníků a správců služeb,
—zlepšit přehled o aktuálním přidělování zdrojů, stavu projektů, procesech, úzkých hrdlech a nedostatcích, a umožnit tak informovanější diskusi o stanovení priorit projektů, a to i na politické úrovni,
—snížit závislost na externích dodavatelích a zároveň zvýšit odpovědnost za projekty a udržení znalostí.
Komise vyzývá agenturu eu-LISA, aby vypracovala akční plán k provedení všech stanovených doporučení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (přepracované znění) (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).
Evropská komise, 2017, zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o fungování Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), COM(2017) 346 final, Brusel.
Studie na podporu hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o agentuře eu-LISA. ISBN: 978-92-68-34401-9.
SWD(2026) 980.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850 ze dne 30. května 2022 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 150, 1.6.2022, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříku trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).
Nařízení (ES) č. 767/2008, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1134 ze dne 7. července 2021, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (ES) č. 810/2009, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861, (EU) 2019/817 a (EU) 2019/1896 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV, za účelem reformy Vízového informačního systému (Úř. věst. L 248, 13.7.2021, s. 11).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/969 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje platforma pro spolupráci na podporu fungování společných vyšetřovacích týmů a mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 132, 17.5.2023, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 ze dne 14. května 2024 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání biometrických údajů za účelem účinného uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351 a (EU) 2024/1350 a směrnice Rady 2001/55/ES a za účelem zjištění totožnosti neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/818 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (Úř. věst. L, 2024/1358, 22.5.2024).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).
Ustanovení čl. 14 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850 ze dne 30. května 2022 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 150/1, 1.6.2022, s. 1).
Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení o agentuře eu-LISA stanoví, že „skupina alespoň pěti členských států může agenturu pověřit úkolem vyvinout, řídit nebo hostovat společnou složku IT, která by jim pomáhala při provádění technických aspektů povinností vyplývajících z práva Unie týkajících se decentralizovaných informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Těmito společnými IT řešeními nejsou dotčeny povinnosti dožadujících členských států podle použitelného práva Unie, zejména pokud jde o architekturu těchto systémů“.
Studie na podporu hodnocení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o agentuře eu-LISA. ISBN: 978-92-68-34401-9.