EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.7.2025
SWD(2025) 551 final
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
SOUHRN ZPRÁVY O POSOUZENÍ DOPADŮ
Průvodní dokument k
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „AgoraEU“ na období 2028–2034 a kterým se zrušují nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818,
a
návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888
{COM(2025) 550 final} - {SEC(2025) 547 final} - {SWD(2025) 550 final}
Toto posouzení dopadů se zaměřuje na financování z prostředků EU na podporu oblastí politiky přeshraničního vzdělávání, odborné přípravy, solidarity, mládeže, médií, kulturních a kreativních odvětví, hodnot a občanské společnosti. Jeho cílem je posoudit nejdůležitější politická rozhodnutí, z nichž vychází legislativní návrhy programů v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR).
Na základě výsledků hodnocení stávajících nástrojů financování na období 2021–2027 v polovině období toto posouzení dopadů rovněž zohledňuje ambici stanovenou v politických směrech, podle níž má být nový dlouhodobý rozpočet EU cílenější, jednodušší, účinnější a formulovaný prostřednictvím menšího počtu programů.
Aspekty politiky jsou zohledněny v analýze souvislostí a vymezení problému a cílů, které jsou podkladem pro rozhodnutí o struktuře financování. Vzhledem k tomu, že struktura příštího víceletého finančního rámce se bude od struktury stávajícího VFR výrazně lišit, nezahrnuje toto posouzení dopadů v této fázi rozpočtové scénáře.
Kromě výsledků hodnocení stávajících programů v polovině období a závěrečných hodnocení předchozích programů vychází toto posouzení dopadů z přezkumů výdajů, různých odvětvových zpráv, studií a výzkumu. Odráží rovněž výsledky otevřené veřejné konzultace, která shromáždila 5 845 platných odpovědí, jakož i dalších konzultací se zúčastněnými stranami, které Komise v rámci tohoto procesu uspořádala.
Problémy
Výchozím bodem tohoto posouzení dopadů je analýza současných výzev a příčin problémů v oblastech politiky, na něž se klastr vztahuje. V souladu s politickými směry pro VFR, a zejména s cílem vytvořit rozpočet přizpůsobený politikám, jsou při analýze v rámci vymezení problému a cílů zohledněny aspekty politiky a tato analýza je následně podkladem pro rozhodnutí o struktuře budoucích programů financování.
Analýza zjistila, že rozpočet EU má nevyužitý potenciál, pokud jde o podporu řešení výzev, které mají vliv na oblasti politiky v tomto klastru. To vedlo k vymezení tří problémů, jež mají dopad na finanční intervenci EU: dva z nich se týkají obsahu politik a třetí se týká výzev ovlivňujících koncepci a provádění finanční intervence.
Problém č. 1: Ohrožení demokracie, základních práv a hodnot EU, kultury a kulturní rozmanitosti a zmenšování občanského a mediálního prostoru.
Problém č. 2: Nedostatek dovedností a klíčových kompetencí pro život a pracovní místa.
Problém č. 3: Výzvy spojené s koncepcí a strukturou finančních nástrojů EU s ohledem na řešení problémů souvisejících s danou politikou.
Každý problém je následně dále objasněn za použití řady faktorů, které popisují konkrétní aspekty problému a hlavní záležitosti, jež je třeba řešit prostřednictvím finanční intervence EU. Posouzení dopadů rovněž ukazuje, jaká je pravděpodobnost, že tyto problémy a faktory budou bez finanční podpory EU přetrvávat, a to jejich analýzou na základě souboru megatrendů identifikovaných Kompetenčním centrem Evropské komise pro strategický výhled.
Cíle
Reakce, kterou mohou budoucí nástroje financování EU nabídnout k řešení těchto problémů, je vyjádřena v podobě obecných a specifických cílů. Posouzení dopadů konkrétně spojuje jeden obecný cíl s každým ze tří identifikovaných problémů:
Obecný cíl č. 1: Posílit a prohloubit schopnost EU finančně přispívat na základní práva a hodnoty EU, demokracii, média a kulturu, prosazovat je a poskytovat přidanou hodnotu v této oblasti.
Obecný cíl č. 2: Posílit a prohloubit schopnost EU finančně přispívat na přeshraniční vzdělávání a odbornou přípravu, mládež, sport a solidaritu, podporovat je a poskytovat přidanou hodnotu v této oblasti, a tak přispívat k dovednostem pro život a pracovní místa.
Obecný cíl č. 3: Posílit a prohloubit schopnost EU finančně přispívat a poskytovat přidanou hodnotu v rámci těchto politik prostřednictvím koncepce, která podporuje přiměřenost financování politiky, zjednodušení, koordinaci a synergie.
Každý obecný cíl je dále vyjádřen v podobě specifických cílů, které podrobněji popisují, jak může finanční intervence EU přispět k dosažení celkového cíle (celkových cílů).
Nezbytnost a přidaná hodnota opatření EU
Oblasti politiky, na něž se vztahuje toto posouzení dopadů, jsou pevně zakotveny ve Smlouvách EU, které poskytují právní základ pro opatření EU prostřednictvím finančních intervencí. Rozpočet EU v těchto oblastech má zásadní význam pro základy EU, je hnací silou pokroku ve všech členských státech a je zejména nezbytný pro: 1) řešení nadnárodních a společných výzev; 2) dosažení systémového dopadu odstraněním nedostatků a zajištěním evropského přístupu a 3) posílení soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami.
V souladu se zásadou subsidiarity je přidaná hodnota opatření EU prokázána, pokud jde o: 1) podporu smyslu pro občanství EU, solidarity a sounáležitosti; 2) zajištění vysokých standardů v celé EU; 3) podporu a posílení jednotného trhu a zlepšení spravedlivého přístupu v celé EU a 4) zajištění přidané hodnoty prostřednictvím lepšího provádění. Přidanou hodnotu a dopad je třeba interpretovat v kontextu dostupných rozpočtových zdrojů.
Možnosti politiky
Za účelem řešení výzev popsaných v předchozím oddíle a vzhledem k tomu, že tyto výzvy budou pravděpodobně v budoucnu přetrvávat a že intervence EU v této oblasti je nutná a přináší přidanou hodnotu, zvažuje posouzení dopadů tři alternativní možnosti struktury budoucího financování EU. Prezentovány jsou rovněž další možnosti, o nichž se uvažovalo, ale v rané fázi byly vyloučeny, tj. ukončení financování EU, sloučení programu Spravedlnost a jiné konfigurace sloučení.
Možnosti byly navrženy na základě řady kritérií, jež byla určena prostřednictvím počátečního mapování a analýzy složek a aspektů provádění nástrojů financování EU podporujících příslušné oblasti politiky v současném programovém období.
První možnost představuje základní scénář, tj. pokračování stávajících programů jako samostatných programů (možnost č. 1 – kontinuita). Druhá možnost navrhuje dva programy, z nichž každý primárně podporuje jeden ze dvou problémů souvisejících s politikami a odpovídajících obecných cílů (možnost č. 2 – konsolidace založená na cílech). Třetí možnost navrhuje jeden program, který podporuje provádění všech oblastí politiky zahrnutých do tohoto klastru (možnost č. 3 – úplná integrace). Program Spravedlnost zůstává ve všech scénářích samostatný, a to z důvodů souvisejících s jeho právním základem.
Po prezentaci tří možností politiky poskytuje posouzení dopadů analýzu jejich hlavního potenciálního dopadu, pokud jde o nejdůležitější sociální (např. příspěvek k odolnosti demokracie a společnosti, příspěvek k sociálnímu začleňování a soudržnosti, dopad na osobní, sociální, občanský a profesní rozvoj občanů), hospodářská (např. konkurenceschopnost, uplatnitelnost na trhu práce) a environmentální hlediska. Kromě toho předkládá analýzu nákladů a přínosů a dopady jednotlivých možností na digitalizaci, základní práva a rovnost. Analyzuje rovněž přínos těchto možností z hlediska cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Kromě analýzy dopadů obsahuje posouzení dopadů také srovnání uvedených tří možností na základě modelu sociálně-multikriteriální evaluace (SMCE), který byl považován za vhodný v tomto konkrétním případě vzhledem k velkému rozsahu a rozmanitosti intervencí v rámci daného klastru. Prostřednictvím SMCE jsou tyto tři možnosti porovnány ze čtyř různých hledisek, tj. z hlediska jejich účinnosti, účelnosti, soudržnosti a proporcionality. Pro každé z těchto hledisek byl dohodnut soubor cílů odrážejících priority stanovené v rámci obecných cílů č. 1, 2 a 3. Dopad těchto tří možností byl poté hodnocen na základě souboru 39 dohodnutých ukazatelů s použitím tohoto rozpětí: --- (nejvíce negativní), --, -, =, +, ++, +++ (nejvíce pozitivní). Bodové hodnocení bylo založeno na odborném posouzení, které vycházelo z výsledků stávajících hodnocení, přezkumů výdajů, politických směrů a zpráv o politikách, studií, otevřené veřejné konzultace a nezávislých odvětvových zpráv a průzkumů. Pořadí bylo určeno za použití modelu SOCRATES
, přičemž všechny ukazatele měly stejnou váhu. Spolehlivost získaných výsledků byla ověřena prostřednictvím místních a globálních analýz citlivosti, a to navzdory určitým omezením z hlediska dostupnosti údajů pro triangulaci výsledků. Příloha 4 posouzení dopadů obsahuje další vysvětlení výše uvedené metodiky a pořadí možností politiky.
Upřednostňovaná možnost
Toto srovnání prokazuje, že lepší potenciál oproti ostatním zvažovaným možnostem nabízí možnost č. 2 („konsolidace založená na cílech“). Umožňuje zejména lepší koordinaci, flexibilitu a účinnější využívání rozpočtu EU a zároveň zachovává jasné zaměření na cíle politiky. Stručně řečeno, možnost č. 2 nabízí optimální rovnováhu mezi zjednodušením a politickou relevantností. Tato možnost rovněž v nejvyšší možné míře reaguje na požadavky vyjádřené zúčastněnými stranami a veřejností, zejména pokud jde o lepší dostupnost financování, flexibilitu přidělování zdrojů, jakož i zachování viditelnosti zavedených značek v rámci tohoto klastru.
Úspěch iniciativy bude sledován prostřednictvím výkonnostního rámce pro rozpočet na období po roce 2027.