V Bruselu dne 13.6.2025

SWD(2025) 163 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Aktualizované metodiky pro sledování klimatu a digitální označování plánu pro oživení a odolnost Česka






Průvodní dokument k

návrhu PROVÁDĚCÍHO ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) (ST 11047/21 INIT; ST 11047/21 ADD 1) ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka

{COM(2025) 321 final}


Aktualizované metodiky pro sledování klimatu a digitální označování plánu pro oživení a odolnost Česka

Níže uvedená tabulka uvádí podrobné uplatňování metodik pro sledování klimatu a digitální označování stanovených v přílohách VI a VII nařízení (EU) 2021/241 v pozměněném českém plánu pro oživení a odolnost.

Oblast interv. = oblast intervence

Koef. = Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu a podpory digitální transformace na základě příloh VI a VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

Nová nebo revidovaná opatření jsou označena šedě, aby je bylo možné odlišit od nezměněných opatření v plánu pro oživení a odolnost.

Číslo opatření / dílčího opatření

Název opatření / dílčího opatření

Rozpočet (v mil. EUR)

Klima

Oblast digitálních technologií

Oblast interv.

Koef. %

Oblast interv.

Koef. %

1.1.1

1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.1 Digitální služby pro koncové uživatele

40.0

011

100 %

1.1.2

1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.2 Rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu

6.4

011

100 %

1.1.3

1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.3 Zajištění podmínek pro kvalitní správu datového fondu a zajištění řízeného přístupu k datům

2.5

011

100 %

1.1.4

1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.4 Služby elektronického zdravotnictví

55.9

013

100 %

1.1.5

1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.5 Digitální služby v resortu justice

7.4

011c

100 %

1.1.6

1 – 1.1 Digitální služby občanům a firmám – 1.1.6 Digitální služby pro koncové uživatele v sociální oblasti

14.7

011

100 %

1.2.1

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.1 Rozvoj a zdokonalování jednotlivých informačních systémů

24.8

011

100 %

1.2.2

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.2 Rozvoj základních registrů a zázemí pro eGovernment

101.5

011

100 %

1.2.3

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.3 Kybernetická bezpečnost

344.6

021d

100 %

1.2.4

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.4 Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti a elektronického zdravotnictví

14.3

013

100 %

1.2.5

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.5 Rozvoj systémů podporujících digitalizaci zdravotnictví

12.8

095

100 %

1.2.6

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.6 Vytvoření předpokladů pro digitální justici

6.1

011c

100 %

1.2.7

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.7 Navýšení investic do kybernetické bezpečnosti

93.8

021d

100 %

1.2.8

1.2 Digitální systémy veřejné správy – 1.2.8 Rozvoj informačních systémů v sociální oblasti

44.3

011

100 %

1.3.1

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.1 Zlepšení prostředí pro budování sítí elektronických komunikací

79.4

053

100 %

1.3.2

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.2 Podpora rozvoje ekosystému sítí 5G

1.5

054

100 %

1.3.3

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.3 Vybudování vysokokapacitního připojení

146

053

100 %

1.3.4

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.4 Dokrytí 5G koridorů a podpora rozvoje 5G

22

054bis

100 %

1.3.5

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.5 Podpora rozvoje mobilní infrastruktury sítí 5G v investičně náročných bílých místech na venkově

12.6

054bis

100 %

1.3.6

1.3 Digitální vysokokapacitní sítě – 1.3.6 Vědeckovýzkumné činnosti související s rozvojem sítí a služeb 5G

13.6

054bis

100 %

1.4.1.2

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.1.2 Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO)

9.2

021ter

100 %

1.4.1.5

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.1.5 Evropská infrastruktura blockchainových služeb (EBSI) – dluhopisy DLT pro financování malých a středních podniků

8.4

010

100 %

1.4.1.6

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.1.6 Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G)

45.3

010bis

100 %

1.4.2.1

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.2.1 Program Czech Rise-Up

2.5

010

100 %

1.4.2.2

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.2.2 Podpora podnikavosti, podnikání a inovativních firem

5.9

018

40 %

1.4.2.3.1

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.2.3.1 Pilotní fondy společného investování pro rozvoj pre-seedových investic, strategických technologií a univerzitních spin-offů v rámci evropských center excelence

55

010

100 %

1.4.2.4

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.2.4 Internacionalizace začínajících podniků

8.4

015

40 %

1.4.2.5

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.2.5 Regulační pískoviště (sandboxy) v souladu s prioritami EU

5.9

010

100 %

1.4.3

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.3 Skupina pro podporu a certifikaci společných strategických technologií s Radou pro strategické technologie

4.3

009bis

100 %

1.4.3.1

1.4 Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie – 1.4.3.1 Vybudování kvantové komunikační infrastruktury

4.8

021c

100 %

1.5.1.1

1.5 Digitální transformace podniků – 1.5.1.1 Evropská a národní centra digitálních inovací

8.4

010

100 %

1.5.1.2

1.5 Digitální transformace podniků – 1.5.1.2 Evropské referenční testovací a experimentální zařízení

2.3

010bis

100 %

1.5.1.3

1.5 Digitální transformace podniků – 1.5.1.3 Digitální transformace zpracovatelských a nevýrobních podniků a zvýšení jejich odolnosti

82.5

010

100 %

1.5.1.4

1.5 Digitální transformace podniků – 1.5.1.4 Významné projekty společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií

46.5

 

021c

100 %

1.6.1

1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení – 1.6.1 Zavedení nového stavebního zákona do praxe

8

055

100 %

1.6.4

1.6 Zrychlení a digitalizace stavebního řízení – 1.6.4 Plné využití přínosů digitalizace stavebního řízení

25.5

055

100 %

1.7.1

1.7 Digitální transformace veřejné správy – 1.7.1 Sjednocení domén a vytvoření platformy pro vzdělávání

2.4

011

100 %

1.7.2

1.7 Digitální transformace veřejné správy – 1.7.2 Odstraňování nedostatků, které brání optimalizaci, provádění a řízení projektů digitalizace

19.9

011

100 %

1.7.3

1.7 Digitální transformace veřejné správy – 1.7.3 Zřízení kontaktního centra veřejné správy

5

011

100 %

1.7.4

1.7 Digitální transformace veřejné správy – 1.7.4 Vytvoření centrální datové infrastruktury

1.5

011

100 %

2.1.1

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.1 Nové technologie a digitalizace na železniční infrastruktuře

47.7

070

40 %

070

100 %

2.1.2

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.2 Elektrizace železnic

263.8

066bis

100 %

2.1.3

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.3 Zlepšení životního prostředí (podpora železniční infrastruktury)

453.7

069

40 %

2.1.4.1

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.4.1 Zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech

120.3

069

40 %

2.1.4.2

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.4.2 Stavební objekty

43.8

069

40 %

2.1.4.3

2.1 Udržitelná doprava – 2.1.4.3 Ochrana zranitelných účastníků silničního provozu (cyklistů, chodců)

23.6

075

100 %

2.2.1

2.2 Snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru – 2.2.1 Snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví organizačních složek státu

37.6

026bis

100 %

2.2.2

2.2 Snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru – 2.2.2 Snížení energetické náročnosti systémů veřejného osvětlení

87.9

026bis

100 %

2.2.3

2.2 Snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru – 2.2.3 Snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví veřejných subjektů

201.5

026bis

100 %

2.3.1

2.3 Přechod na čistší zdroje energie – 2.3.1 Vývoj nových zdrojů fotovoltaické energie

196.4

029

100 %

2.3.2

2.3 Přechod na čistší zdroje energie – 2.3.2 Modernizace distribuce tepla v soustavách dálkového vytápění

65.2

034bis0

100 %

2.4.1.1

2.4 Čistá mobilita – 2.4.1.1 Budování infrastruktury pro veřejnou dopravu v hl. m. Praha

47.1

073

100 %

2.4.1.2

2.4 Čistá mobilita – 2.4.1.2 Budování infrastruktury – dobíjecí stanice pro soukromé společnosti

11.8

077

100 %

2.4.1.3

2.4 Čistá mobilita – 2.4.1.3 Budování infrastruktury – dobíjecí stanice pro obytné budovy

5.7

077

100 %

2.4.2.1

2.4 Čistá mobilita – 2.4.2.1 Podpora nákupu vozidel – vozidla (elektrická, H2) pro soukromé společnosti

35.6

Neuvedeno 1

100 %

2.4.2.2

2.4 Čistá mobilita – 2.4.2.2 Podpora nákupu vozidel (elektrických, H2) a infrastruktury pro obce, kraje, státní správu a další veřejné subjekty

23.6

Neuvedeno 2

100 %

2.4.2.3

2.4 Čistá mobilita – 2.4.2.3 Podpora nákupu vozidel (bateriových trolejbusů a nízkopodlažních tramvají) pro veřejnou hromadnou dopravu v hl. m. Praha

66.8

074

100 %

2.5.1

2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší – 2.5.1 Renovace a revitalizace budov pro úspory energie

141.1

025bis

100 %

2.5.2

2.5 Renovace budov a ochrana ovzduší – 2.5.2 Podpora výměny nevyhovujících zdrojů tepla a samostatné instalace obnovitelných zdrojů energie

602.2

032

100 %

2.6.1

2.6 Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu – 2.6.1 Protipovodňová ochrana

72.3

040

40 %

2.6.2

2.6 Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu – 2.6.2 Drobné vodní toky a malé vodní nádrže

62.8

040

40 %

2.6.4

2.6 Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu – 2.6.4 Provádění pozemkových úprav

32.5

050

40 %

2.6.5

2.6 Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu – 2.6.5 Budování lesů odolných klimatické změně

335.4

037

100 %

2.6.6

2.6 Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu – 2.6.6 Zadržování vody v lese

11.8

040

40 %

2.7.1.1

2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda – 2.7.1.1 Budování recyklační infrastruktury

67.4

045bis

100 %

2.7.2.1

2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda – 2.7.2.1 Oběhová řešení v podnicích

33

047bis

40 %

2.7.2.2

2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda – 2.7.2.2 Úspora vody v průmyslu

14.7

047bis

40 %

2.8.1.1

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.1.1 Podpora revitalizace specifických území – energeticky účinná renovace budov v brownfieldech

55.8

026

40 %

2.8.1.2

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.1.2 Podpora revitalizace specifických území – demolice a energeticky účinná výstavba

24.0

025ter

40 %

2.8.2.1

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.2.1 Podpora revitalizace území ve veřejném vlastnictví pro nepodnikatelské využití – energeticky účinné renovace

25.1

026

40 %

2.8.2.2

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.2.2 Podpora revitalizace území ve veřejném vlastnictví pro nepodnikatelské využití – přeměna průmyslových areálů a kontaminované půdy na přírodní úložiště uhlíku

6.3

046bis

40 %

2.8.3.1

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.3.1 Podpora revitalizace území ve veřejném vlastnictví pro podnikatelské využití – energeticky účinná renovace budov v brownfieldech

13.7

026

40 %

2.8.3.2

2.8 Revitalizace brownfieldů – 2.8.3.2 Podpora revitalizace území ve veřejném vlastnictví pro podnikatelské využití – demolice a energeticky účinná výstavba

5.9

025ter

40 %

2.9.1

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem – 2.9.1 Ochrana proti suchu a protipovodňová ochrana města Brna

29.9

040

40 %

2.9.2

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem – 2.9.2 Hospodaření se srážkovými vodami v městských aglomeracích

34.3

040

40 %

2.9.3

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem – 2.9.3 Chráněné oblasti včetně lokalit sítě Natura 2000 a chráněné druhy rostlin a živočichů

24

050

40 %

2.9.4

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem – 2.9.4 Adaptace vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu

51.3

037

100 %

2.9.5

2.9 Podpora biodiverzity a boj se suchem – 2.9.5 Zavedení krajinné politiky a plánování krajiny

3.4

050

40 %

 

3.1.2

3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace – 3.1.2 Implementace revidovaného kurikula a digitálních dovedností učitelů

22.1

108

100 %

3.1.3

3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace – 3.1.3 Vybavení škol digitálními technologiemi

168.7

012

100 %

3.3.1.1

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce - 3.3.1.1 Rozvoj politik zaměstnanosti – digitální kompetence

117.8

108

100 %

3.3.1.2

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.1.2 Rozvoj politik zaměstnanosti – kompetence potřebné pro digitální transformaci a pro řešení potřeb Průmyslu 4.0

87.5

016

40 %

3.3.1.4

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce - 3.3.1.4 Rozvoj politik zaměstnanosti – Vytvoření databáze kurzů odborného vzdělávání a rekvalifikace a prohlubování dovedností

0.4

011

100 %

3.3.2.2

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.2.2 Zvýšení kapacity zařízení péče o děti – výstavba nových energeticky účinných budov

47.7

025ter

40 %

3.3.2.3

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.2.3 Zvýšení kapacity zařízení péče o děti – energeticky účinné renovace

57.2

026

40 %

3.3.2.4

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.2.4 Zvýšení kapacity zařízení péče o děti – energeticky účinné renovace v souladu s kritérii energetické účinnosti

85.8

026bis

100 %

3.3.3.1.1

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.3.1.1 Rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče – vytváření nových kapacit komunitních, ambulantních a terénních sociálních služeb

121.7

025ter

40 %

3.3.3.1.2

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.3.1.2 Rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče – rekonstrukce komunitních, ambulantních a terénních sociálních služeb včetně zařízení, přeměna stávajících kapacit

121.7

026

40 %

3.3.3.1.3

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.3.1.3 Rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče – rekonstrukce komunitních, ambulantních a terénních sociálních služeb včetně zařízení, přeměna stávajících kapacit (v souladu s kritérii energetické účinnosti)

121.7

026bis

100 %

3.3.3.2.2

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.3.2.2 Rozvoj sociální prevence, poradenství a pečovatelských služeb prostřednictvím obnovy elektrického vozového parku – elektromobily

4.4

Neuvedeno 3

100 %

3.3.3.2.3

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.3.2.3 Rozvoj sociální prevence, poradenství a pečovatelských služeb prostřednictvím obnovy elektrického vozového parku – vozidla na hybridní pohon

5.5

Neuvedeno 4

40 %

3.3.4.2

3.3 Modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – 3.3.4.2 Rozvoj a modernizace infrastruktury v oblasti péče o ohrožené děti – zařízení

20.4

025

40 %

4.2.2

4.2 Nové kvazikapitálové a záruční nástroje na podporu podnikání a rozvoj Národní rozvojové banky, a.s. NRB v roli národní rozvojové banky – 4.2.2 Vývoj nové řady kvazikapitálových nástrojů na podporu podnikání

18.4

047

40 %

4.4.1

4.4 Zvyšování účinnosti veřejné správy – 4.4.1 Zvýšení efektivity, pro-klientské orientace a využívání zásad informovaného rozhodování ve veřejné správě

4.8

011

100 %

4.5.4

4.5 Rozvoj kulturního a kreativního odvětví – 4.5.4 Digitalizace kulturního a kreativního odvětví

31.4

021bis

100 %

4.5.6

4.5 Rozvoj kulturního a kreativního odvětví – 4.5.6 Kreativní vouchery

22.0

020

40 %

5.2.1

5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe – 5.2.1 Podpora zavádění inovací do podnikové praxe

39.3

020

40 %

5.2.3

5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe – 5.2.3 Podpora výzkumu a vývoje v oblasti životního prostředí

8.4

022

100 %

5.2.4

5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe – 5.2.4 Podpora výzkumu a vývoje v synergických efektech s rámcovým programem pro výzkum a inovace

14

015

40 %

5.2.7

5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe – 5.2.7 Výzkum a vývoj v oblasti životního prostředí

17.9

022

100 %

7.1.3

7.1 Infrastruktura pro obnovitelné zdroje energie a elektrizační soustava – 7.1.3 Výstavba, rekonstrukce a modernizace distribučních soustav

315.7

033

100 %

 

7.1.4

7.1 Infrastruktura pro obnovitelné zdroje energie a elektrizační soustava – 7.1.4 Vývoj nových zdrojů fotovoltaické energie

108.6

029

100 %

 

7.3.1

7.3 Komplexní reforma poradenských služeb pro renovační vlnu v České republice – 7.3.1 Energetické poradenství

168.5

027

100 %

7.4.1

7.4 Přizpůsobení školství – podpora zelených dovedností a udržitelnosti na univerzitách – 7.4.1 Transformace vysokých škol s cílem adaptace na měnící se potřeby trhu práce

42.1

01

100 %

7.5.6

7.5 Dekarbonizace silniční dopravy – 7.5.6 Podpora nákupu vozidel – vozidla s nulovými emisemi pro podniky

32.0

Neuvedeno 5

100 %

 

7.6.1

7.6 Elektrifikace železniční dopravy – 7.6.1 Elektrifikace v brněnském regionu

55.5

066bis

100 %

7.7.2

7.7 Zjednodušení rozhodovacích procesů a vymezení oblastí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie – 7.7.2 Vymezení oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie

7.6

050

40 %

 

Odhadované náklady na český plán pro oživení a odolnost sice převyšují celkový příděl nevratné finanční podpory pro Česko, avšak Česko zajistí, aby veškeré výdaje související s opatřeními uvedenými v této tabulce jako příspěvek k cílům v oblasti klimatu byly plně financovány z prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

* Reformy a investice v kapitole REPowerEU nejsou zohledněny při výpočtu příspěvku plánu k požadavku na digitální cíl stanovený v nařízení (EU) 2021/241.

(1)

„Metodika pro sledování klimatu“, která tvoří přílohu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nestanoví oblasti intervence, které by umožňovaly sledování klimatu nebo životního prostředí u elektrických vozidel nebo vozidel na hybridní pohon typu plug-in s výjimkou vozidel pro městskou dopravu spadajících do oblasti intervence 074. Podle čl. 18 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení se však tato metodika „přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI“. V této souvislosti uplatňuje Komise u vozidel všech kategorií s nulovými emisemi (včetně bateriových elektrických vozidel a vozidel poháněných palivovými články / vodíkovými palivovými články) klimatický koeficient ve výši 100 %; u lehkých vozidel na hybridní pohon typu plug-in klimatický koeficient ve výši 40 % a u těžkých vozidel s nízkými emisemi v souladu s kritérii nařízení o taxonomii klimatický koeficient ve výši 100 %.

(2)

„Metodika pro sledování klimatu“, která tvoří přílohu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nestanoví oblasti intervence, které by umožňovaly sledování klimatu nebo životního prostředí u elektrických vozidel nebo vozidel na hybridní pohon typu plug-in s výjimkou vozidel pro městskou dopravu spadajících do oblasti intervence 074. Podle čl. 18 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení se však tato metodika „přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI“. V této souvislosti uplatňuje Komise u vozidel všech kategorií s nulovými emisemi (včetně bateriových elektrických vozidel a vozidel poháněných palivovými články / vodíkovými palivovými články) klimatický koeficient ve výši 100 %; u lehkých vozidel na hybridní pohon typu plug-in klimatický koeficient ve výši 40 % a u těžkých vozidel s nízkými emisemi v souladu s kritérii nařízení o taxonomii klimatický koeficient ve výši 100 %.

(3)

„Metodika pro sledování klimatu“, která tvoří přílohu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nestanoví oblasti intervence, které by umožňovaly sledování klimatu nebo životního prostředí u elektrických vozidel nebo vozidel na hybridní pohon typu plug-in s výjimkou vozidel pro městskou dopravu spadajících do oblasti intervence 074. Podle čl. 18 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení se však tato metodika „přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI“. V této souvislosti uplatňuje Komise u vozidel všech kategorií s nulovými emisemi (včetně bateriových elektrických vozidel a vozidel poháněných palivovými články / vodíkovými palivovými články) klimatický koeficient ve výši 100 %; u lehkých vozidel na hybridní pohon typu plug-in klimatický koeficient ve výši 40 % a u těžkých vozidel s nízkými emisemi v souladu s kritérii nařízení o taxonomii klimatický koeficient ve výši 100 %.

(4)

„Metodika pro sledování klimatu“, která tvoří přílohu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nestanoví oblasti intervence, které by umožňovaly sledování klimatu nebo životního prostředí u elektrických vozidel nebo vozidel na hybridní pohon typu plug-in s výjimkou vozidel pro městskou dopravu spadajících do oblasti intervence 074. Podle čl. 18 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení se však tato metodika „přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI“. V této souvislosti uplatňuje Komise u vozidel všech kategorií s nulovými emisemi (včetně bateriových elektrických vozidel a vozidel poháněných palivovými články / vodíkovými palivovými články) klimatický koeficient ve výši 100 %; u lehkých vozidel na hybridní pohon typu plug-in klimatický koeficient ve výši 40 % a u těžkých vozidel s nízkými emisemi v souladu s kritérii nařízení o taxonomii klimatický koeficient ve výši 100 %.

(5)

„Metodika pro sledování klimatu“, která tvoří přílohu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, nestanoví oblasti intervence, které by umožňovaly sledování klimatu nebo životního prostředí u elektrických vozidel nebo vozidel na hybridní pohon typu plug-in s výjimkou vozidel pro městskou dopravu spadajících do oblasti intervence 074. Podle čl. 18 odst. 4 písm. e) uvedeného nařízení se však tato metodika „přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI“. V této souvislosti uplatňuje Komise u vozidel všech kategorií s nulovými emisemi (včetně bateriových elektrických vozidel a vozidel poháněných palivovými články / vodíkovými palivovými články) klimatický koeficient ve výši 100 %; u lehkých vozidel na hybridní pohon typu plug-in klimatický koeficient ve výši 40 % a u těžkých vozidel s nízkými emisemi v souladu s kritérii nařízení o taxonomii klimatický koeficient ve výši 100 %.