DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu nařízení o zřízení evropských podnikatelských peněženek. Cílem právního nástroje je vytvořit harmonizovaný, důvěryhodný a uživatelsky přívětivý digitální rámec pro hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru, aby mohly bezpečně identifikovat, autentizovat a vyměňovat si údaje s plným právním účinkem přes hranice EU.

Nedávný technologický a společenský vývoj vyžaduje nový harmonizovaný a digitální přístup k interakcím mezi podniky a veřejnou správou a interakcím mezi podniky navzájem. Umělá inteligence, cloud computing a bezpečná digitální identita se vyvíjejí nebývalým tempem a ovlivňují způsob podnikání v Evropě: procesy se změnily z procesů založených na dokumentaci na procesy automatizované a založené na datech. Například 91 % scaleupů považuje digitální technologie za klíčové pro svůj růst. Tento vývoj v kombinaci se strategickými prioritami EU v oblasti konkurenceschopnosti, digitální suverenity, zjednodušení a standardně digitálních veřejných služeb vytváří potřebu agilních řešení, která mohou podporovat důvěryhodné přeshraniční obchodní transakce ve velkém měřítku.

Draghiho zpráva a Lettova zpráva varují, že přetrvávající administrativní zátěž a roztříštěnost jednotného trhu významně oslabují konkurenceschopnost Evropy, odrazují společnosti v EU od rozšiřování činnosti a zvyšují závislost na vysoce rizikových dodavatelích. Digitální infrastruktura, kterou mají subjekty veřejného sektoru a hospodářské subjekty k dispozici, však zůstává roztříštěná a povinnosti týkající se dodržování předpisů a podávání zpráv jsou složité: většina oslovených zúčastněných stran označila jako hlavní zdroj byrokracie nedostatečnou přeshraniční interoperabilitu. Orgány veřejné správy v celé Unii stále působí v různorodém digitálním prostředí, které omezuje plnou realizaci přeshraničních veřejných služeb: Ze srovnávacího hodnocení v oblasti elektronické veřejné správy pro rok 2024 vyplývá, že zatímco pro vnitrostátní uživatele je 88 % veřejných služeb dostupných online, přeshraniční uživatelé mají digitální přístup pouze k 56 % těchto služeb a překážky bránící interoperabilitě stále patří mezi hlavní překážky efektivní elektronické veřejné správy. Pro hospodářské subjekty působící ve více členských státech je zajištění bezproblémového průběhu transakcí, jako je daňová registrace, udělování licencí nebo žádosti o zadání veřejných zakázek, klíčové pro zachování konkurenceschopnosti.

Praktické důsledky současného stavu jsou zatěžující. Zúčastněné strany například uvedly, že zaměstnávají dva zaměstnance na plný úvazek výhradně kvůli povinnostem v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti nebo že náklady na specializované poradenství v této oblasti pro ně představují více než 100 000 EUR. Hospodářské subjekty také odhadují, že přibližně 20 % času zaměstnanců zabírají činnosti související s dodržováním předpisů. V přeshraničním kontextu to často vyžaduje manuální nebo papírové ověřování, které zdržuje transakce a zvyšuje administrativní náklady. Tyto náklady jsou neúměrné zejména pro malé a střední podniky, u nichž povinnost dodržovat předpisy odvádí značné zdroje od strategických činností s vysokou hodnotou: Evropská investiční banka odhaduje, že dodržování právních předpisů spotřebuje 1,8 % obratu u společností celkově a 2,5 % u menších společností. Jen ve finančním sektoru mohou postupy založené na zásadě „poznej svého zákazníka“ trvat 30 až 50 dní na jednoho firemního klienta, přičemž každá dokumentace vyžaduje desítky hodin manuálního zpracování.

Strukturální překážky brání subjektům veřejného sektoru v úplném přechodu na moderní, digitální a dostupné služby a ve vytvoření jednotného správního prostoru EU. Přestože digitalizace veřejných služeb vykazuje známky rostoucí vyspělosti, nedosáhne při současném tempu cíle stanoveného ve zprávě o evropské digitální dekádě, podle kterého má být do roku 2030 online 100 % veřejných služeb. Tento scénář omezuje škálovatelnost, zvyšuje administrativní náklady a zpomaluje poskytování služeb. Digitalizace interakcí znamená efektivnější administrativní postupy, lepší poskytování služeb a možnost převést veřejné zdroje na strategičtější úkoly. Důkazy ukazují, že digitalizace ve veřejném sektoru může zvýšit efektivitu veřejné správy, a to buď rozšířením služeb bez dodatečného rozpočtu, nebo přesunem lidských zdrojů na činnosti s vyšší hodnotou.

Neexistence důvěryhodného, standardizovaného kanálu pro interakci mezi podniky a veřejnou správou a mezi podniky navzájem, který by umožňoval výměnu atributů, narušuje sledovatelnost a bezpečnost. Certifikáty se často sdílejí prostřednictvím e-mailu nebo proprietárních portálů, které nabízejí omezené záruky pravosti, což zvyšuje riziko podvodných praktik, jako jsou podvody s fakturami, které podle Europolu a EUIPO již přinášejí nezákonné zisky ve výši více než 26 milionů EUR ročně. Zatímco pro fyzické osoby je zásadní ochrana soukromí a minimální zveřejňování informací, podniky vyžadují transparentnost a sledovatelnost výměn pro podporu řízení rizik, dodržování předpisů a prevenci podvodů. EU již ve svém programu zjednodušování dosáhla významného milníku, když vytvořila evropský rámec pro digitální identitu – nejmodernější interoperabilní systém digitální identifikace, který je šetrný k soukromí a umožňuje občanům a právnickým osobám bezpečně sdílet údaje přes hranice. Cílem návrhu evropských podnikatelských peněženek je doplnit evropské peněženky digitální identity zavedením tržně orientovaného digitálního nástroje určeného pro specifické potřeby podnikových transakcí.

Současná snaha o zjednodušení a digitalizaci je zakotvena v politickém programu Unie. Strategická agenda EU na období 2024–2029, závěry Evropské rady a Kompas konkurenceschopnosti vypracovaný Komisí zdůrazňují naléhavou potřebu snížit administrativní zátěž, přičemž výslovným cílem je snížit celkovou zátěž o 25 % a pro malé a střední podniky o 35 %. Draghiho zpráva a Lettova zpráva označují roztříštěnost a administrativní složitost za hlavní překážky konkurenceschopnosti Evropy a předsedkyně von der Leyenová ve své zprávě o stavu Unie v roce 2025 jasně uvedla, že vnitřní překážky i nadále brání hospodářským subjektům více než vnější. V březnu a červnu 2025 Evropská rada znovu potvrdila potřebu přístupu „jednoduchost již od návrhu“ a na začátku roku 2025 Komise výslovně označila zřízení evropských podnikatelských peněženek za základní kámen jednodušší a rychlejší Evropy.

Na tomto ekonomickém a politickém pozadí návrh evropských podnikatelských peněženek splňuje požadavek na zjednodušení tím, že dosahuje těchto konkrétních cílů:

–snížit administrativní zátěž, zefektivnit procesy týkající se dodržování předpisů a zlepšit poskytování služeb,

–zajistit, aby hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru měly přístup k bezpečné a důvěryhodné digitální přeshraniční identifikaci a aby byly uspokojeny potřeby a poptávka uživatelů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh evropských podnikatelských peněženek vychází z ekosystému vytvořeného podle evropského rámce pro digitální identitu (EUDI) – nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, ve znění nařízení (EU) 2024/1183, a rozšiřuje jej. Cílem evropských podnikatelských peněženek je doplnit evropský rámec pro digitální identitu nabídkou funkcí přizpůsobených potřebám subjektů veřejného sektoru a hospodářských subjektů, včetně digitální správy práv na zastoupení a pověření k zastupování, a bezpečného kanálu pro výměnu úředních dokumentů a potvrzení podporovaného společným adresářem. Bude zaručena plná interoperabilita s evropskými peněženkami digitální identity.

Návrh doplňuje acquis EU v oblasti práva obchodních společností a využívá stávající jedinečný evropský identifikační kód, který mají všechny společnosti s ručením omezeným a obchodní partnerství (a rovněž budoucí společnosti fungující podle 28. režimu) v souladu s právem obchodních společností EU. Kromě toho je návrh kompatibilní se systémem propojení obchodních rejstříků (BRIS), který byl vytvořen v souladu s kodifikovanou směrnicí (EU) 2017/1132 o právu obchodních společností. Návrh je rovněž v souladu se systémem propojení registrů skutečných majitelů (BORIS), který byl vytvořen podle směrnice (EU) 2015/849 o boji proti praní peněz. Tato propojení používají jedinečný evropský identifikační kód (EUID) umožňující jednoznačně identifikovat společnosti a jiné právnické osoby a právní uspořádání v EU, ale nepokrývají všechny hospodářské subjekty nebo subjekty veřejného sektoru, jako jsou živnostníci, osoby samostatně výdělečně činné nebo veřejné instituce. Evropské podnikatelské peněženky rozšiřují tento ekosystém tím, že nabízejí důvěryhodný a interoperabilní prostředek pro všechny tyto subjekty.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je součástí širšího politického programu Unie na podporu konkurenceschopnosti, snižování administrativní zátěže a vytvoření digitálně integrovaného jednotného trhu. Přímo přispívá k cílům stanoveným ve strategii Komise pro jednotný trh, která vyzývá k účinnější digitalizaci v EU, aby se umožnilo optimální fungování jednotného trhu, a také ke Strategické agendě EU na období 2024–2029, Kompasu konkurenceschopnosti, Strategii pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřené na malé a střední podniky a politickému programu Digitální dekáda. To vše zdůrazňuje potřebu zjednodušení, interoperability a standardně digitálních veřejných služeb. Návrh evropských podnikatelských peněženek naplňuje tyto strategické priority tím, že nabízí konkrétní nástroj, který hospodářským subjektům a orgánům veřejného sektoru zjednoduší, urychlí a zvýší spolehlivost dodržování předpisů a přeshraničních interakcí.

Návrh dále zajišťuje doplňkovost s následujícími klíčovými legislativními iniciativami:

–jednotná digitální brána a její technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ uplatňují zásadu „pouze jednou“, která vyžaduje, aby orgány opakovaně používaly údaje, které jsou již uloženy v jiném členském státě, aniž by je podniky musely předkládat opakovaně. Návrh evropských podnikatelských peněženek doplní oba tyto koncepty tím, že zajistí důvěryhodnou identifikaci a autentizaci hospodářských subjektů a orgánů veřejné správy a bezpečnou vrstvu pro výměnu, která podnikům a subjektům veřejného sektoru umožní bezproblémové přeshraniční sdílení a opakované použití ověřených údajů a úředních potvrzení,

–digitální pas výrobku, který je ústředním bodem programu EU pro oběhové hospodářství, závisí na důvěryhodném přístupu k údajům o shodě a udržitelnosti. Návrh podnikatelských peněženek může prokazovat právní identitu a veškerá udělená přístupová práva, umožňuje podepisovat a pečetit prohlášení o shodě a zajistit bezpečnou a ověřitelnou přeshraniční výměnu údajů o výrobcích,

–nařízení o interoperabilní Evropě vytváří rámec pro přeshraniční interoperabilitu veřejných služeb. Návrh podnikatelských peněženek to doplní tím, že bude sloužit jako důvěryhodná infrastruktura, kterou mohou správní orgány integrovat do standardního poskytování digitálních služeb, čímž se posílí odstraňování technických a organizačních překážek,

–připravovaný návrh právního rámce „28. režim“ pro podniky poskytne jednoduchý, pružný a rychlý postup pro zakládání a provozování společností a přilákání investic do EU prostřednictvím digitálních řešení. Zajistí, aby mohly být v evropských podnikatelských peněženkách použity digitální nástroje, jako je osvědčení společnosti EU a digitální plná moc EU,

–balíček „DPH v digitálním věku“ modernizuje vykazování DPH, zavádí povinnou přeshraniční elektronickou fakturaci a posiluje prevenci podvodů. Návrh podnikatelských peněženek umožní bezpečné uchovávání a ověřitelnou výměnu potvrzení o DPH a údajů o transakcích, čímž podpoří vykazování v reálném čase a důvěryhodnou fakturaci.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který umožňuje přijetí opatření na úrovni EU k zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Bezpečná identifikace, služby vytvářející důvěru a bezproblémová výměna ověřitelných elektronických potvrzení jsou pro hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru nezbytné k účinné účasti na jednotném trhu.

Fungování vnitřního trhu závisí na jednotných a konzistentních pravidlech uplatňovaných ve všech relevantních subjektech veřejného sektoru, které vykonávají rovnocenné funkce nebo poskytují srovnatelné služby. Instituce, agentury, úřady a orgány Evropské unie (subjekty Unie) často vykonávají podobné činnosti jako vnitrostátní subjekty veřejného sektoru a mají klíčovou úlohu v oblasti dohledu a regulace. Jejich zapojení do podpory řádného fungování jednotného trhu je tedy nezbytné. Jejich vyloučení by vedlo k regulačním mezerám, roztříštěnosti a nerovnoměrnému uplatňování pravidel, což by narušilo cíl podnikatelské peněženky, kterým je ochrana integrity, stability a odolnosti vnitřního trhu. Zjednodušování je navíc i nadále klíčovou hnací silou závazku EU budovat odvážnější, jednodušší a rychlejší Unii. Konkurenceschopný a dobře fungující jednotný trh vyžaduje aktivní účast orgánů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, které by měly jít příkladem. Subjekty Unie by proto měly přijmout a používat evropskou podnikatelskou peněženku, čímž se zjednoduší a zefektivní jejich interakce s hospodářskými subjekty.

Současné rozdíly ve způsobu, jakým členské státy identifikují hospodářské subjekty, ověřují pověření a vyměňují si úřední údaje a dokumentaci v digitální podobě, mohou představovat riziko překážek pro základní svobody nebo způsobit významné narušení hospodářské soutěže. Poskytnutím harmonizovaného řešení pro bezpečnou identifikaci podniků a výměnu údajů má návrh evropských podnikatelských peněženek odstranit administrativní překážky, zabránit dalším rozdílům a zajistit, aby všechny hospodářské subjekty mohly v rámci EU soutěžit za rovných podmínek.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru v Unii by měly mít možnost spolehnout se na vysoce bezpečná a důvěryhodná řešení digitální identity, včetně přenositelnosti elektronických potvrzení atributů, která lze uživatelsky přívětivým a účinným způsobem používat na celém jednotném trhu. Tyto potřeby nemohou být dostatečně uspokojeny samostatnými postupy jednotlivých členských států, neboť vnitrostátní řešení zůstávají roztříštěná co do rozsahu, účinku a technického provedení.

Proto je nutné přijmout opatření na úrovni EU, aby všechny orgány veřejné správy, vnitrostátní i evropské, uznávaly a používaly při interakcích s hospodářskými subjekty stejná interoperabilní řešení. To zaručuje soudržné regulační prostředí a zabraňuje souběžným postupům nebo vzájemně neslučitelným systémům, které by byly v rozporu s cíli zjednodušení a optimálního fungování vnitřního trhu. Překážky svobody usazování a volného pohybu služeb vznikají proto, že certifikáty vydané digitálně v jednom členském státě nelze vždy znovu použít nebo se na ně spolehnout v jiném členském státě.

Kromě toho dochází k narušení hospodářské soutěže, pokud hospodářské subjekty čelí nerovným podmínkám pouze v závislosti na místě svého usazení. V členských státech, kde jsou postupy plně digitalizovány, se mohou společnosti registrovat k DPH nebo poskytovat potvrzení během několika dnů a s nízkými náklady, zatímco ve státech s méně digitalizovaným prostředím může stejný proces vyžadovat kurýrní služby nebo zdlouhavé manuální kontroly, což trvá týdny a odvádí zaměstnance od produktivních činností. Srovnávací hodnocení v oblasti elektronické veřejné správy 2024 odhaluje značné rozdíly mezi členskými státy v digitální dostupnosti a použitelnosti klíčových veřejných služeb: průměrné celkové skóre deseti nejlepších zemí v rámci EU-27 je 87 bodů, zatímco u deseti zemí s nejhoršími výsledky je to 64 bodů – tento rozdíl poukazuje na přetrvávající rozdíly v digitalizaci veřejných služeb v EU. Tyto rozdíly se promítají do rozdílných nákladů na dodržování předpisů v souvislosti s digitalizací, které neúměrně poškozují malé a střední podniky a mikropodniky, oslabují jejich konkurenceschopnost na jednotném trhu a omezují jejich účast na hospodářských příležitostech, jako jsou veřejné zakázky.

Zásah na úrovni EU je nejúčinnějším způsobem, jak obnovit rovné podmínky: společný, harmonizovaný rámec zajišťuje, že všechny hospodářské subjekty bez ohledu na velikost nebo umístění se mohou spolehnout na jediný nástroj pro interakci s orgány veřejné správy a partnery v Unii. Odstraněním administrativních překážek a vytvořením jednotných podmínek posiluje návrh evropských podnikatelských peněženek právní jistotu, důvěru a konkurenceschopnost.

Pokud jde o přidanou hodnotu, evropské podnikatelské peněženky odstraní duplicitu a sníží náklady na dodržování předpisů, zvýší kvalitu a transparentnost údajů a poskytnou subjektům veřejného sektoru spolehlivější informace, čímž se zlepší poskytování služeb. Pro hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, to znamená, že ušetřený čas a zdroje mohou být přesměrovány na inovace, růst a mezinárodní expanzi. Harmonizace na úrovni EU zároveň zabraňuje závislosti na vysoce rizikových poskytovatelích, posiluje odolnost kritických infrastruktur a upevňuje digitální suverenitu Unie. Kromě vnitřního trhu může tato iniciativa také posílit úlohu Unie jako globálního tvůrce standardů pro důvěryhodné digitální infrastruktury, a podpořit tak konkurenceschopnost Evropy v mezinárodním obchodu.

•Proporcionalita

Tato iniciativa je přiměřená sledovaným cílům, neboť omezuje povinnosti na to, co je nezbytně nutné k zajištění bezpečného, harmonizovaného a interoperabilního rámce pro digitální interakce mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru. Evropské podnikatelské peněženky nepředepisují jediný rigidní obchodní model nebo technické provedení, ale spíše stanovují rámec, který kombinuje interoperabilitu s flexibilitou a podporuje hospodářskou soutěž a inovace.

Povinnosti subjektů veřejného sektoru jsou navíc vyváženy přechodnými ustanoveními: pružné lhůty pro provádění poskytují subjektům veřejného sektoru dostatek času na přizpůsobení jejich administrativních a informačních systémů a předcházejí narušení. Návrh nevytváří nové správní postupy, které by musely hospodářské subjekty nebo subjekty veřejného sektoru absolvovat. Místo toho poskytuje společný, důvěryhodný kanál pro plnění povinností, které v právu Unie již existují. Vzhledem k tomu, že tato iniciativa není odvětvově zaměřená, nedotýká se obsahu stávajících povinností a pouze poskytuje prostředek ke zjednodušení dodržování stávajících evropských a vnitrostátních pravidel a zároveň pomáhá překonat roztříštěnost a rozdíly v zacházení na jednotném trhu.

Náklady na přijetí a správu ponesou hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru. Týkají se zejména zapojení do systému, odborné přípravy a přizpůsobení informačních technologií. Tyto náklady jsou však vyváženy zvýšením efektivity díky zjednodušení procesů, omezení duplicity a větší právní jistotě. Náklady na školení, které představují nejvýznamnější jednorázové náklady, by navíc mohly být částečně podpořeny stávajícími iniciativami Unie pro digitální transformaci a budování kapacit, což může pomoci snížit náklady na školení a přizpůsobení.

Návrh je rovněž přiměřený, pokud jde o jeho očekávaný dopad na hospodářské subjekty. Využívá také stávající jedinečný evropský identifikační kód (EUID), což 18 milionům společností ušetří dodatečné náklady. Očekává se, že ze zjednodušení a zvýšení efektivity plynoucí z používání evropských podnikatelských peněženek budou mít největší prospěch malé a střední podniky a mikropodniky, které čelí největší relativní zátěži vyplývající z administrativní složitosti, a to jak z hlediska nákladů, tak z hlediska času zaměstnanců. To je plně v souladu s politickými prioritami EU, včetně Strategie EU pro startupy a scaleupy, připravovaného 28. režimu a doporučení Draghiho zprávy, která zdůrazňují potřebu snížit byrokracii a administrativní překážky jako předpoklad konkurenceschopnosti a růstu malých a středních podniků.

Návrh zejména neukládá žádné povinnosti hospodářským subjektům. Požaduje, aby subjekty veřejného sektoru umožnily používání evropských podnikatelských peněženek pro určité funkce, a zajistily tak, aby hospodářské subjekty, jako jsou malé a střední podniky, měly možnost volby, zda přijmout podnikatelské peněženky a využívat zjednodušených postupů. Tento přístup je v souladu se zásadou „zelenou malým a středním podnikům“, neboť zamezuje zbytečnému regulačnímu tlaku na malé a střední podniky. Osoby samostatně výdělečně činné a živnostníci mohou rovněž využívat své evropské peněženky digitální identity pro přístup ke službám vytvářejícím důvěru nabízeným v rámci evropských podnikatelských peněženek, včetně bezpečného komunikačního kanálu nebo elektronických podpisů, aniž by si museli pořizovat plnohodnotnou podnikatelskou peněženku. Tím se zajistí přiměřené zacházení s menšími hospodářskými subjekty, neboť se zabrání jejich přílišnému zatížení.

V neposlední řadě je iniciativa přiměřená i z hlediska její regulační koncepce, neboť je založena na následném dohledu ze strany určených orgánů dohledu a na oznamovacím postupu, nikoli na předchozím povolení. Tento přístup zajišťuje účinný dohled a odpovědnost poskytovatelů bez zbytečných administrativních průtahů nebo nákladů a zároveň zachovává vysokou úroveň důvěry a bezpečnosti.

Souhrnně řečeno, tyto prvky ukazují, že návrh dodržuje zásadu proporcionality. Díky kombinaci jasného společného rámce a flexibility pro inovace přináší co nejefektivnější řešení naléhavých potřeb hospodářských subjektů i subjektů veřejného sektoru.

•Volba nástroje

Volba nařízení jako právního nástroje je odůvodněna potřebou zajistit jednotný rámec uplatňování pro bezpečnou identifikaci, autentizaci a výměnu potvrzení hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru na jednotném trhu. Pouze přímo použitelná pravidla mohou zaručit, že evropské podnikatelské peněženky budou bezproblémově fungovat na celém jednotném trhu a že jejich právní účinky budou uznávány a uplatňovány ve všech členských státech stejně, což je nezbytné pro ochranu základních svobody usazování a volného pohybu služeb, které jsou v současné době oslabovány rozdílnými vnitrostátními řešeními a roztříštěnými postupy.

Přímá použitelnost nařízení v souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování EU zabrání další právní roztříštěnosti a zajistí, aby se hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru mohly opírat o společný nástroj se stejnou právní jistotou v celé Unii.

Navíc, aby bylo zaručeno jednotné uplatňování všech souvisejících nástrojů a s ohledem na to, že samotný rámec pro EUDI je stanoven nařízením, by měl mít tento návrh rovněž stejnou právní formu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Byly provedeny cílené konzultace konkrétně pro evropské podnikatelské peněženky, což odráží jejich výrazné zaměření na interakce mezi podniky a veřejnou správou (B2G) a mezi podniky navzájem (B2B). Od května do června 2025 probíhala výzva k předložení faktických podkladů, v rámci níž bylo obdrženo téměř sto příspěvků od společností, podnikatelských sdružení, rejstříků, orgánů veřejné správy a občanů ze 17 členských států a několika třetích zemí. Komise rovněž provedla průzkumy, hloubkové rozhovory a řadu specializovaných seminářů s členskými státy, rejstříky, malými a středními podniky, zástupci odvětví a poskytovateli služeb vytvářejících důvěru. Zpětná vazba byla doplněna podněty z konferencí a ad hoc dialogů se zúčastněnými stranami, které se uskutečnily v průběhu roku 2025.

Konzultační strategie se zaměřila na konkrétní otázky důležité pro hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru, včetně provozních požadavků, technické integrace, optimalizace pracovních postupů a začlenění oznamovacích povinností, přizpůsobené tak, aby zachycovaly technickou a praktickou realitu, s níž se setkávají profesionální uživatelé.

Zúčastněné strany zdůraznily, že stávající digitální nástroje a kanály pro administrativní činnosti jsou značně roztříštěné, zejména v případě přeshraničních výměn, což vede k opakovanému předkládání údajů a administrativní zátěži. Některé administrativní činnosti byly označeny za zatěžující, zejména ty, které se týkají výměny dokumentů, dodržování předpisů a ověřování v různých členských státech. Tyto činnosti jsou často časově náročné, opakují se a jsou náchylné k lidským chybám.

Respondenti předpokládali, že evropské podnikatelské peněženky by mohly výrazně snížit náklady a složitost administrativních úkonů. Mezi uváděné přínosy patřily rychlejší služby, lepší přesnost údajů a posílení přeshraničních operací. Mnohé zúčastněné strany vyjádřily ochotu přijmout cloudové řešení, jako jsou evropské podnikatelské peněženky, zejména pokud to zefektivní procesy a sníží náklady. Zazněly však obavy ohledně problémů s integrací a potřeby jasných pokynů a podpory. Kromě toho zúčastněné strany poukázaly na různé případy použití a možnosti úspory nákladů, včetně automatizace ověřování totožnosti, zefektivnění procesů týkajících se dodržování předpisů a umožnění bezpečných přeshraničních transakcí. Byly vyčísleny potenciální přínosy z hlediska úspory času na administrativní úkony a omezení manuálních procesů.

Výsledky konzultace zdůraznily potřebu harmonizovaného přístupu k identitě podniků, jejich zastupování a dodržování právních předpisů. Doporučení zahrnovala potřebu technologické neutrality, která by zajistila, že peněženky budou technologicky neutrální, flexibilní a použitelné i v budoucnosti a budou se opírat o harmonizované normy a protokoly. Klíčová je interoperabilita, přičemž peněženky musí být integrovány do stávajících rámců, jako je například peněženka digitální identity EU, aby se zajistily bezproblémové přeshraniční operace. Peněženky by měly být založeny na udržitelných, tržně orientovaných modelech s jasnými pokyny a podporou pro jejich přijetí. Zvláštní pozornost by měla být věnována malým a středním podnikům s ohledem na jejich problémy při přijímání digitálních nástrojů a na potřebu jasných a praktických případů použití.

Strategie konzultací se zúčastněnými stranami poskytla cenné informace o potřebách, výzvách a očekáváních hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru v souvislosti s evropskými podnikatelskými peněženkami. Na základě těchto zjištění bylo nařízení vypracováno tak, aby odpovídalo specifickým potřebám profesionálních uživatelů tím, že: bude technologicky neutrální a použitelné i v budoucnosti; umožní bezpečné načítání údajů z obchodních rejstříků a dalších autentických zdrojů, což zaručuje sledovatelnou interakci; umožní tržně orientovaný model a v neposlední řadě stanoví povinné přijímání podnikatelských peněženek subjekty veřejného sektoru, aby se zajistilo jednotné a účinné zavedení v celé EU.

Iniciativa rovněž vychází z rozsáhlé veřejné konzultace, která proběhla v roce 2021 v souvislosti s revizí nařízení eIDAS a která shromáždila obsáhlou zpětnou vazbu k problematice digitální identity a služeb vytvářejících důvěru. Výsledky této konzultace jsou stále platné pro pochopení očekávání uživatelů, pokud jde o interoperabilitu, právní jistotu, přeshraniční použitelnost a důvěru. Proto se nekonala žádná otevřená veřejná konzultace.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přípravě tohoto návrhu Komise čerpala z externích odborných znalostí: kromě pravidelných výměn informací s odborníky z členských států, obchodními rejstříky a zástupci odvětví Komise najala specializované poradenské firmy, které jí pomohly při shromažďování a analýze důkazů. Tito dodavatelé provedli cílené rozhovory a průzkumy se zúčastněnými stranami, shromáždili kvalitativní a kvantitativní zpětnou vazbu a provedli analýzu nákladů a přínosů pro potřeby pracovního dokumentu útvarů Komise. Jejich práce byla doplněna interními odbornými znalostmi Komise.

• Pracovní dokument útvarů Komise

U tohoto návrhu byla udělena výjimka z posouzení dopadů, neboť evropské podnikatelské peněženky přímo navazují na volbu politiky, která již byla posouzena v roce 2021 pro účely evropského rámce pro digitální identitu, a přizpůsobují ji konkrétnímu kontextu a potřebám hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru. Návrh se proto řídí možností upřednostněnou v roce 2021, a sice vytvořením harmonizovaného rámce pro peněženky s právním účinkem v celé Unii, který by byl přizpůsoben profesním interakcím. Byl však vypracován pracovní dokument útvarů Komise, který podrobně analyzuje očekávané náklady a přínosy návrhu. Dokument obsahuje intervenční logiku (problémy, hnací síly a cíle), popisuje možnost politiky a vyčísluje ekonomické dopady pro subjekty veřejného sektoru i hospodářské subjekty na základě smíšeného výzkumu, jenž zahrnuje kvantitativní a kvalitativní analýzu veřejných zdrojů a údajů z průzkumů a rozhovorů v kombinaci se sekundárními zdroji (veškeré podrobnosti o metodice jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise).

Aby byly splněny cíle zjednodušení, snížení administrativní zátěže a bezpečných přeshraničních digitálních interakcí, vyžaduje tato iniciativa, aby všechny subjekty veřejného sektoru v EU přijímaly evropské podnikatelské peněženky při interakci s hospodářskými subjekty pro účely základních minimálních funkcí (identifikace/autentizace; podepisování/pečetění; předkládání a přijímání dokumentů a úředních oznámení), které mají v celé EU stejný právní účinek jako procesy založené na papírových dokumentech nebo osobním styku. Tento nástroj je technologicky neutrální a tržně orientovaný: nepředepisuje jednotné provedení, ponechává prostor pro inovativní prvky nad rámec společné vrstvy a zajišťuje interoperabilitu se službami vytvářejícími důvěru a autentickými zdroji.

Dopady této možnosti politiky jsou podrobně popsány v příloze 3 pracovního dokumentu útvarů Komise. Z analýzy nákladů a přínosů vyplývá, že přímé roční náklady vznikají jak hospodářským subjektům, tak subjektům veřejného sektoru. Dělí se na jednorázové náklady na školení a zapojení, aktivaci a zavádění informačních technologií, náklady spojené s uzavřením smluv / zadávacím řízením a opakující se náklady na licenční poplatky a správu. Celkově lze říci, že až podnikatelské peněženky dosáhnou svého plného potenciálu a míra jejich přijetí jak u subjektů veřejného sektoru, tak u hospodářských subjektů dosáhne 100 %, celkové odhadované náklady a přínosy by mohly dosáhnout následujících hodnot:

Zúčastněná strana	Počet v EU	Rok 1 (v mld. EUR)			Rok 2 (v mld. EUR)
		Přínosy	Náklady	Čisté přínosy	Přínosy	Náklady	Čisté přínosy
Subjekty veřejného sektoru	95,825	19,13	7,32	11,81	19,13	1,15	17,98
Hospodářské subjekty	32721957	205,82	60,67	145,15	205,82	27,23	178,59
Celkem		224,95	67,99	156,96	224,95	28,38	196,57

Mikropodniky, osoby samostatně výdělečně činné a živnostníci by mohli pro přístup k nově zavedenému komunikačnímu kanálu pro interakci s ekosystémem podnikatelských peněženek využívat své peněženky digitální identity EU, aniž by si museli pořizovat plnohodnotnou podnikatelskou peněženku. Na základě současných tržních cen v EU se odhadované roční opakující se náklady na tuto službu pohybují kolem 45 EUR, což naznačuje, že tyto subjekty by se mohly k ekosystému připojit s relativně nízkými náklady.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tímto návrhem se zřizují evropské podnikatelské peněženky jako jednotný harmonizovaný nástroj pro hospodářské subjekty k identifikaci, podepisování, uchovávání, předkládání a přijímání dokumentů ve styku s orgány veřejné správy. Umožní nahradit roztříštěné vnitrostátní postupy bezpečným a interoperabilním řešením, čímž se odstraní administrativní složitost a sníží náklady na dodržování předpisů.

V případě subjektů veřejného sektoru zefektivňuje postupy podávání zpráv a ověřování, což umožňuje efektivnější dohled a vedení záznamů. Pro hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, odstraňuje duplicitní postupy a nepřiměřenou zátěž; malým a středním podnikům to přinese největší prospěch, neboť jsou neúměrně zatíženy roztříštěnými a duplicitními správními postupy. Přímé přínosy se odhadují na 4 000 EUR ročně u jednotlivých mikropodniků a 42 250 EUR ročně u větších malých a středních podniků, ale jejich dopad je větší než pouhá úspora nákladů: zjednodušené přeshraniční postupy umožní rychlejší usazování v zahraničí, snadnější přístup k financování a silnější účast na trzích veřejných zakázek. Díky zajištění právní jistoty a jednotnému uplatňování návrh podporuje volný pohyb zboží a služeb a zároveň podporuje inovace, a umožňuje tak úspěšný rozvoj tržních prvků.

•Základní práva

Ačkoli se tento legislativní návrh týká především právnických osob, nepřímo podporuje i ochranu některých základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie. Tím, že tato iniciativa poskytuje harmonizovaný a důvěryhodný nástroj pro přeshraniční obchodní interakce, posiluje svobodu podnikání (článek 16) odstraněním zbytečných překážek na jednotném trhu. Usnadňuje také výkon svobody volby povolání a práva na práci (článek 15), protože podniky a odborníci mohou snáze a s nižšími náklady rozšiřovat svou činnost přes hranice.

Subjekty veřejného sektoru, které plní úlohu „strážců“ správních postupů v rámci jednotného trhu, budou moci nabízet transparentnější a efektivnější postupy, čímž nepřímo posílí právo na řádnou správu (článek 41). Evropské podnikatelské peněženky rovněž přispějí k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů (článek 8) v souladu se stávajícími právními předpisy EU, zejména s nařízením (EU) 2016/679. Například funkce výběrového zpřístupnění, vycházející z evropského rámce pro digitální identitu, slouží také jako opatření na ochranu osobních údajů, neboť uživatelé evropských podnikatelských peněženek mohou kontrolovat druh a množství údajů, jež sdělují ostatním vlastníkům evropských podnikatelských peněženek a stranám, které se na ně spoléhají. Při přípravě na zavedení evropského digitálního adresáře je navíc třeba zohlednit příslušné zásady a povinnosti v oblasti ochrany údajů, jako je minimalizace údajů a záměrná a standardní ochrana údajů.

Zvýšením přesnosti a spolehlivosti podnikatelských certifikátů návrh nepřímo posiluje ochranu spotřebitele (článek 38) a přispívá k celkové důvěře v dynamiku jednotného trhu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Začlenění subjektů Unie bude mít finanční dopady, které budou převážně hrazeny z rozpočtu EU v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034. Tyto náklady jsou spojeny zejména se zavedením a používáním evropských podnikatelských peněženek subjekty Unie a se zřízením a správou evropského digitálního adresáře v rámci Komise.

Podrobný přehled souvisejících nákladů je uveden ve „finančním výkazu“, který je připojen k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Dopad navrhovaného nařízení bude sledován a hodnocen v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy, které se týkají i jeho provádění a uplatňování. Důležitou součástí návrhu je způsob monitorování. Komise bude sledovat jeho provádění s cílem získat potřebné a relevantní informace, které budou využity při budoucím hodnocení a poskytnou spolehlivé podklady pro tvorbu politik. Hodnoceny a sledovány budou zejména tyto aspekty: 1) snížení administrativní zátěže pro podniky související s dodržováním právních předpisů a požadavků na podávání zpráv, a to prostřednictvím prokazatelných ekonomických přínosů; 2) zlepšení poskytování veřejných služeb a 3) zvýšení konkurenceschopnosti díky zavedení podnikatelských peněženek.

Vzhledem k horizontálnímu dosahu tohoto nařízení a s ohledem na rozsáhlé případy využití, které by podnikatelské peněženky mohly podporovat v různých hospodářských odvětvích, bude důležité zajistit účinnou koordinaci jeho provádění na základě spolupráce. Za tímto účelem bude zřízena meziútvarová skupina Komise, které bude předsedat GŘ CONNECT.

Pokud jde o uplatňování navrhovaného nástroje, Evropská komise a příslušné vnitrostátní orgány budou rovněž posuzovat: 1) rozvoj trhu bezpečné digitální identifikace a služeb vytvářejících důvěru mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru; 2) důvěryhodnost a bezpečnost dostupných řešení a jejich soulad se všemi požadavky na poskytování evropských podnikatelských peněženek a 3) přijetí podnikatelských peněženek v různých odvětvích.

Čtyři roky po přijetí nařízení provede Komise hodnocení s cílem posoudit, jak účinně evropské podnikatelské peněženky splnily své cíle. Hodnocení se zaměří zejména na použitelnost minimálních základních funkcí peněženek, úroveň dodržování předpisů poskytovateli peněženek, fungování vnitrostátního dohledu a sankcí, výkon kvalifikovaných služeb elektronického doporučeného doručování a využívání podnikatelských peněženek a kvalifikované služby doporučeného doručování. Členské státy poskytnou Komisi potřebné údaje a podklady pro toto posouzení (podrobná analýza aspektu monitorování a hodnocení je uvedena v kapitole 9 pracovního dokumentu útvarů Komise).

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I stanoví předmět a oblast působnosti návrhu, který se vztahuje na poskytování a přijímání evropských podnikatelských peněženek. Stanoví rovněž definice pojmů používaných v rámci celého nástroje. Definice evropských podnikatelských peněženek je záměrně široká a technologicky neutrální, aby umožnila flexibilitu pro různá tržní řešení a budoucí technologický vývoj, digitální peněženku, která vlastníkům umožňuje uchovávat, spravovat a sdílet ověřené identifikační údaje a elektronická potvrzení atributů, jakož i vydávat a udělovat pověření právně uznávaným způsobem.

Kapitola II stanoví klíčové součásti rámce pro evropské podnikatelské peněženky. Stanoví zásadu právní rovnocennosti, která slouží jako ustanovení, jež zrovnoprávňuje úkony prováděné prostřednictvím evropské podnikatelské peněženky s úkony prováděnými osobně, v listinné podobě nebo jinými prostředky či postupy: jde o zásadní prvek pro odstranění administrativních třecích ploch při dotčených výměnách. Zásada rovnocennosti se vztahuje i na využívání kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování osobami samostatně výdělečně činnými a živnostníky. V téže kapitole je definován minimální interoperabilní soubor základních funkcí spolu s kvalifikovanou službou elektronického doporučeného doručování jako samostatnou službou pro uživatele evropských peněženek digitální identity a technickými požadavky, které jsou dále rozšířeny v příloze a u nichž se předpokládá, že budou doplněny prováděcími akty. Ustanovení této kapitoly se rovněž zabývají tím, kdo může poskytovat evropské podnikatelské peněženky, příslušnými požadavky, které musí tyto právnické osoby splňovat, a procesem, který musí způsobilý subjekt podstoupit na vnitrostátní úrovni, aby mohl být zařazen na důvěryhodný seznam poskytovatelů. Aby bylo zaručeno jednotné přeshraniční uznávání, návrh se opírá o identifikační údaje vlastníků evropských podnikatelských peněženek, které vydávají jako elektronická potvrzení atributů kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru, vnitrostátní subjekty veřejného sektoru nebo v případě subjektů Unie Komise. Použití těchto potvrzení zajišťuje, že každý vlastník podnikatelské peněženky může být spolehlivě identifikován na základě úředních a ověřitelných informací. Kromě toho je každému vlastníkovi podnikatelské peněženky přiřazen jedinečný identifikátor. Pokud je přidělen jedinečný evropský identifikační kód podle směrnice o právu obchodních společností (EU) 2017/1132 nebo směrnice o boji proti praní peněz, budou podnikatelské peněženky jako jedinečný identifikátor používat jedinečný evropský identifikační kód. V ostatních případech členské státy určí stávající vnitrostátní registry a odpovídající registrační čísla jako autentický zdroj pro vytvoření rovnocenného identifikátoru. Strukturu a technické specifikace tohoto identifikátoru, které zajistí jeho jedinečnost a interoperabilitu v rámci celé Unie, stanoví prováděcí akty.

S cílem umožnit přímou komunikaci prostřednictvím podnikatelských peněženek návrh rovněž zřizuje evropský digitální adresář, který vytvoří a bude spravovat Komise a který umožní snadný kontakt s hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru, a zároveň zavádí odpovídající opatření na ochranu osobních údajů. V tomto ohledu Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví normy, technické specifikace a kategorie informací, které mají být pro účely adresáře sdělovány Komisi.

Kapitola II rovněž stanoví mechanismus řízení a mechanismus dohledu. S cílem minimalizovat roztříštěnost a využít stávající odborné znalosti návrh jmenuje stávající orgány dohledu podle nařízení eIDAS, které budou v každém členském státě působit jako orgány dohledu nad poskytovateli podnikatelských peněženek usazenými na daném území. Tyto orgány rovněž pomáhají poskytovatelům podnikatelských peněženek při získávání informací potřebných pro vydávání identifikačních údajů vlastníků vydavateli identifikačních údajů vlastníků na základě informací dostupných z autentických zdrojů, úzce spolupracují s orgány příslušnými pro kvalifikované poskytovatele služeb vytvářejících důvěru a oznamují Komisi vnitrostátní rejstříky, v nichž jsou uchovávány údaje o hospodářských subjektech a subjektech veřejného sektoru. V této souvislosti nařízení stanoví úlohu a úkoly těchto orgánů. Vzhledem k institucionální vyváženosti Smluv nepodléhají orgány, instituce a jiné subjekty EU (subjekty Unie) dohledu členských států. Návrh naopak stanoví požadavky na dohled na úrovni Unie ze strany Komise.

V kapitole III jsou stanoveny povinnosti uložené subjektům veřejného sektoru. Tato ustanovení zajišťují, aby subjekty veřejného sektoru umožnily hospodářským subjektům používat evropské podnikatelské peněženky pro účely identifikace, autentizace, podepisování nebo pečetění, předkládání dokumentů a zasílání nebo přijímání oznámení v rámci správních nebo oznamovacích postupů. Pro výměnu dokumentů a oznámení musí být samotné subjekty veřejného sektoru držiteli evropské podnikatelské peněženky a musí používat bezpečný komunikační kanál. Povinnosti musí být splněny ve stanovených lhůtách. Subjekty veřejného sektoru mohou rovněž uznat používání evropských podnikatelských peněženek a komunikačního kanálu (pro živnostníky a osoby samostatně výdělečně činné) jako jediného prostředku pro předkládání elektronických dokumentů a potvrzení, pokud je vyžaduje právo Unie. Komise tyto povinnosti a jejich rozsah časem přezkoumá.

Kapitola IV stanoví mezinárodní rozměr rámce pro evropské podnikatelské peněženky a zavádí možnost uznání systémů vyvinutých ve třetích zemích, které nabízejí funkce rovnocenné s návrhem, pokud příslušné podmínky zaručují srovnatelnou úroveň důvěryhodnosti, bezpečnosti a interoperability. Tento přístup umožňuje EU usnadnit důvěryhodné globální výměny s partnery mimo EU při současném zachování vysokých standardů Unie v oblasti digitální identity, autentizace a integrity dat.

Kapitola V obsahuje horizontální a závěrečná ustanovení. Stanoví hodnocení a přezkum navrhovaného nařízení za účelem posouzení účinnosti jeho provádění a fungování dohledového rámce.

2025/0358 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení evropských podnikatelských peněženek

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve svém sdělení ze dne 29. ledna 2025 nazvaném „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“( 2 ) Komise oznámila, že evropské podnikatelské peněženky, které vycházejí z evropského rámce pro digitální identitu, budou základním kamenem pro jednoduché a digitální podnikání v rámci Unie a poskytnou podnikům bezproblémové prostředí pro interakci s orgány veřejné správy.

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ( 3 ) zřizuje evropský rámec pro digitální identitu a zavádí evropské peněženky digitální identity, které uživatelům umožňují bezpečně uchovávat a spravovat svou digitální identitu a elektronická potvrzení atributů a mít přístup k široké škále online služeb. Evropský rámec pro digitální identitu obsahuje nové služby vytvářející důvěru, včetně vydávání elektronických potvrzení atributů, čímž se zvyšuje bezpečnost a spolehlivost online transakcí a interakcí.

(3)V zájmu podpory konkurenceschopné a digitální evropské ekonomiky a usnadnění přeshraničního podnikání je nutné vytvořit bezproblémové a bezpečné prostředí pro digitální interakci mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru v různých konfiguracích.

(4)V zájmu zajištění interoperability a bezpečnosti evropských podnikatelských peněženek by se měly použít technické specifikace stanovené v nařízení (EU) č. 910/2014 a v následných prováděcích nařízeních přijatých podle uvedeného nařízení, jakož i vývoj technologií a norem a práce provedené na základě doporučení (EU) 2021/946, a zejména architektura a referenční rámec, přičemž v případě jakéhokoli rozporu mají přednost specifikace stanovené v tomto nařízení.

(5)V zájmu posílení fungování jednotného digitálního trhu, zajištění interoperability a snížení administrativní zátěže je nezbytné zajistit kompatibilitu evropské podnikatelské peněženky se stávajícími systémy a řešeními na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni. Jak stanoví nařízení o interoperabilní Evropě a v zájmu posílení bezpečné a účinné výměny údajů v celé Unii, by se při zavádění evropských podnikatelských peněženek měly v co největší míře (ve vhodných případech a po technické analýze) využívat stávající digitální infrastruktury a stavební prvky EU, včetně těch, které byly vyvinuty v rámci technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“, systému propojení obchodních rejstříků a evropské peněženky digitální identity, čímž se zajistí doplňkovost, interoperabilita a účinné využívání veřejných zdrojů.

(6)Evropské podnikatelské peněženky jsou digitálním nástrojem, který hospodářské subjekty mohou využívat k interakci se subjekty veřejného sektoru, pokud jde o plnění povinností v oblasti podávání zpráv a správních postupů. Používáním základních funkcí evropských podnikatelských peněženek pro účely identifikace a autentizace, podepisování nebo pečetění, předkládání dokumentů a zasílání nebo přijímání oznámení by neměly být dotčeny procesní požadavky, které mohou být součástí správního řízení a které nelze splnit pomocí základních funkcí evropských podnikatelských peněženek. Tyto procesní požadavky mohou zahrnovat jakékoli dodatečné záruky nebo ověření, jako jsou kontroly s cílem zajistit znalost nebo pochopení obsahu dokumentu nebo důsledků podpisu smlouvy, nebo konkrétní opatření, která jsou vyžadována jako součást správního řízení a nejsou podporována základními funkcemi evropských podnikatelských peněženek. Subjekty veřejného sektoru by proto měly zajistit splnění všech příslušných procesních požadavků, včetně jakýchkoli konkrétních opatření nebo postupů, které je třeba splnit v rámci správního řízení a které nelze provést prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek.

(7)Subjekty veřejného sektoru mohou flexibilně rozhodovat o tom, jak zajistit přijímání evropských podnikatelských peněženek s ohledem na rozmanitost své IT infrastruktury a své potřeby v oblasti interoperability. Tento přístup jim umožňuje zachovat si své stávající operační rámce a zároveň využívat výhod, které evropské podnikatelské peněženky nabízejí.

(8)Tímto nařízením není dotčena procesní autonomie, ústavní požadavky a nezávislost soudnictví, kterými se řídí organizace a fungování vnitrostátních soudních systémů členských států, jakož ani rámec, integrita a procesní záruky soudních řízení.

(9)Tímto nařízením není dotčena odpovědnost členských států za ochranu národní bezpečnosti ani jejich pravomoc chránit jiné základní funkce státu, včetně zajišťování územní celistvosti státu a zachování veřejného pořádku.

(10)Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo právnických osob předkládat subjektům veřejného sektoru informace pouze jednou ani právo členských států nadále používat jiné systémy pro předkládání dokumentů a údajů mezi příslušnými orgány, jak je stanoveno v právu Unie, například v nařízení 2018/1724( 4 ) a ve směrnici (EU) 2017/1132, kterou se zřizuje systém propojení obchodních rejstříků.

(11)V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení konkurenceschopnosti by měly mít možnost používat evropské podnikatelské peněženky všechny subjekty vykonávající hospodářskou činnost, včetně společností, organizací, osob samostatně výdělečně činných, živnostníků a všech ostatních typů podniků, bez ohledu na jejich velikost, odvětví nebo právní formu. K zajištění výměny právně platných oznámení a dokumentů a plnění oznamovacích povinností prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek je nutné vytvořit spolehlivý a bezpečný komunikační kanál, který mohou používat vlastníci evropských podnikatelských peněženek v celé Unii. Do evropských podnikatelských peněženek by proto měla být jako bezpečný komunikační kanál integrována kvalifikovaná služba elektronického doporučeného doručování, která umožní bezpečnou a právně platnou výměnu informací mezi stranami, jak stanoví článek 43 nařízení (EU) č. 910/2014.

(12)Aby bylo možné poskytnout řešení uzpůsobené potřebám osob samostatně výdělečně činných a živnostníků, je nezbytné zajistit bezproblémovou integraci evropských peněženek digitální identity s evropskými podnikatelskými peněženkami. Tato integrace by měla uvedeným osobám umožnit autentizaci pomocí své evropské peněženky digitální identity a přístup ke službám vytvářejícím důvěru nabízeným pro evropské podnikatelské peněženky, například tím, že budou používat kvalifikovanou službu elektronického doporučeného doručování stanovenou v tomto nařízení jako bezpečný komunikační kanál, a to s použitím svých peněženek a aniž by musely vytvářet samostatnou podnikatelskou identitu. Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek by proto měli mít možnost nabízet bezpečný komunikační kanál jako samostatnou službu pro osoby samostatně výdělečně činné a živnostníky, kteří v rámci svého podnikání používají evropskou peněženku digitální identity, se zajištěnou interoperabilitou pro usnadnění přepínání aplikací, jakož i služby vytvářející důvěru, jako jsou elektronické podpisy a služby kvalifikovaného a nekvalifikovaného časového razítka. Takový přístup k bezpečnému komunikačnímu kanálu pro osoby samostatně výdělečně činné a živnostníky by měl být podporován zajištěním nabídky za přiměřené a dostupné ceny, která odpovídá potřebám uživatelů a je spojena s podmínkami používání, které pro dotčené osoby nepředstavují nepřiměřenou zátěž.

(13)Evropské podnikatelské peněženky by měly ve spojení s nařízením (EU) 2018/1724 podpořit připravovaný 28. režim ( 5 ) tím, že poskytnou digitální infrastrukturu pro plně digitální postupy a umožní startupům a scaleupům provádět operace v celé EU rychlým a efektivním způsobem. Podnikatelské peněženky by měly poskytnout digitální infrastrukturu pro strategii 28. režimu upřednostňující digitální řešení, zefektivnit přeshraniční interakce a snížit administrativní zátěž, například usnadnit bezpečné uchovávání a podepisování smluv a certifikátů nebo podávání, přijímání a sdílení elektronických žádostí a dokumentů. Poskytnutím této infrastruktury by podnikatelské peněženky měly přispět k uskutečnění zásady „digitalizace jako standard“, usnadnit růst a rozvoj podniků v EU a zvýšit jejich konkurenceschopnost.

(14)Vzhledem k cíli vytvořit jednotný digitální ekosystém pro elektronickou identifikaci, autentizaci a výměnu elektronických dokumentů, oznámení a potvrzení atributů je nezbytné zahrnout mezi subjekty veřejného sektoru, na něž se toto nařízení má vztahovat, také subjekty Unie. Takové zahrnutí by mělo vytvořit soudržný rámec pro spolupráci vlastníků evropských podnikatelských peněženek s orgány veřejné správy na všech úrovních, čímž by se snížila administrativní složitost a podpořilo využívání evropských podnikatelských peněženek.

(15)Aby bylo zajištěno řádné vydávání a integrace evropských podnikatelských peněženek do všech operací a systémů subjektů Unie, mělo by toto nařízení náležitě zohlednit specifickou povahu a strukturu těchto orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Tím by se mělo zajistit dodržování správní autonomie a bezpečnosti subjektů Unie. Mělo by jim být umožněno získat evropskou podnikatelskou peněženku od již zavedených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek nebo vyvíjet vlastní evropské podnikatelské peněženky nebo samy působit jako poskytovatelé pro subjekty Unie. Pokud subjekty Unie působí jako poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek, měly by rovněž podléhat rámci dohledu. V takových případech by měla být dohledem nad poskytováním evropských podnikatelských peněženek subjekty Unie pověřena Komise.

(16)Nařízení (EU) č. 910/2014 stanovilo rámec pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru na vnitřním trhu. V návaznosti na ekosystém zřízený nařízením (EU) č. 910/2014 by evropské podnikatelské peněženky měly hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru nabídnout bezpečné a spolehlivé řešení pro digitální identifikaci a autentizaci, sdílení údajů a doručování právně platných oznámení. Rámec pro důvěryhodnost evropských podnikatelských peněženek, včetně používání důvěryhodných seznamů, by měl vycházet ze struktur zřízených podle nařízení (EU) č. 910/2014.

(17)Evropské podnikatelské peněženky by měly umožnit fyzickým osobám, jimž byla udělena pravomoc jednat jménem subjektu v právních, finančních a správních záležitostech, aby mohly vykonávat své funkce podepisováním jakýchkoli potvrzení, prohlášení nebo dokumentů vyhotovených prostřednictvím právně platného elektronického podpisu ve smyslu nařízení (EU) č. 910/2014, které stanoví, že elektronické podpisy mají rovnocenný právní účinek jako vlastnoruční podpis.

(18)Na podporu přenesení pravomocí a pověření v profesním kontextu by evropské podnikatelské peněženky měly zahrnovat systém udělování oprávnění založený na pověření a úlohách, který upravuje přístup ke službám a transakcím v rámci evropské podnikatelské peněženky tak, aby byla zachována integrita totožnosti vlastníka této peněženky. Tento systém by měl umožnit hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru přidělovat práva oprávněným zástupcům prostřednictvím jasně definovaných technických pověření, která umožní vlastníkovi konkrétní evropské podnikatelské peněženky udělit plná práva k obecnému používání řešení a jednání jeho jménem, a administrativního pověření, které umožní vlastníkovi podnikatelské peněženky přidělovat úlohy a povinnosti různým uživatelům řešení v rámci své organizace. Tento systém udělování oprávnění by měl zajistit kompatibilitu s digitální plnou mocí EU stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/25 6 . Tento systém udělování oprávnění by měl být robustní a škálovatelný, aby zajistil, že hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru jakožto vlastníci evropských podnikatelských peněženek mohou delegovat pravomoci na více uživatelů, včetně zaměstnanců nebo jiných oprávněných fyzických či právnických osob, a tím usnadnit účinné a bezpečné řízení interních činností a zajistit, aby přístup k evropským podnikatelským peněženkám a jejich funkcím byl kontrolovaný a kontrolovatelný. Tento systém by měl řídit přístup ke službám a transakcím v rámci evropské podnikatelské peněženky a zachovávat integritu identity vlastníků.

(19)V zájmu usnadnění provádění přeshraničních obchodních transakcí, snížení administrativní zátěže a podpory hospodářského růstu je nezbytné vytvořit jasný a předvídatelný právní rámec, který uzná právní rovnocennost používání evropských podnikatelských peněženek nebo jejich základních funkcí a bezpečného komunikačního kanálu, který používají osoby samostatně výdělečně činné a živnostníci, s jinými uznávanými metodami, které hospodářské subjekty používají k identifikaci, autentizaci, předkládání dokumentů a přijímání oznámení při styku se subjekty veřejného sektoru v Unii. Za tímto účelem by používání základních funkcí evropské podnikatelské peněženky nebo bezpečného komunikačního kanálu, používaného osobami samostatně výdělečně činnými a živnostníky, mělo mít stejný právní účinek, jako kdyby byly provedeny v souladu s právními předpisy osobně, v papírové podobě nebo jakýmkoli jiným způsobem či postupem, který by jinak byl považován za vyhovující platným právním, správním nebo procesním požadavkům.

(20)Aby byla zajištěna konzistentní uživatelská zkušenost a zaručena užitečnost, spolehlivost a interoperabilita evropských podnikatelských peněženek v celé Unii, měli by poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek zavést základní soubor funkcí. Měli by si ponechat svobodu nabízet další funkce v rámci své komerční nabídky, podporovat inovace a reagovat na potřeby trhu. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro vývoj a používání základních funkcí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení požadavků a technických specifikací nezbytných k zajištění interoperability a bezproblémového fungování v celé Unii. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 7 ) a měly by zahrnovat pravomoci definovat nezbytné normy a protokoly pro bezpečný komunikační kanál s ohledem na nejnovější technologický vývoj.

(21)Evropské podnikatelské peněženky by měly zjednodušit složité interakce mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru a mohly by rovněž usnadnit interakce mezi hospodářskými subjekty navzájem a snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů v široké škále hospodářských odvětví. V zájmu podpory inovací a konkurenceschopnosti by evropské podnikatelské peněženky měly umožňovat specifické případy použití v jednotlivých odvětvích a zvyšovat provozní efektivitu a zároveň zajišťovat flexibilitu a přizpůsobivost, aby podporovaly jedinečné požadavky různých odvětví, mimo jiné zemědělství, energetiky, životního prostředí a koordinace sociálního zabezpečení.

(22)Využití evropských podnikatelských peněženek v těchto kontextech může pomoci snížit náklady a podpořit širokou škálu aplikací a případů použití v celé Unii, jako je předkládání prohlášení, podávání žádosti o financování z veřejných zdrojů, přístup k veřejným službám a usnadnění bezpečného sdílení údajů a přístupu k nim v rámci datových prostorů, jako je předkládání osvědčení A1 týkajících se vyslaných pracovníků podle nařízení (EU) č. 883/2004.

(23)Zřízení evropských podnikatelských peněženek spolu s technickým systémem založeným na zásadě „pouze jednou“ by mělo vytvořit silné synergie, které zajistí maximální efektivitu a provozní jednoduchost. Hospodářské subjekty by měly mít zejména možnost používat evropskou podnikatelskou peněženku pro uchovávání a předávání důkazů získaných od příslušných orgánů veřejné správy prostřednictvím technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“. Hospodářské subjekty by rovněž měly mít možnost v případě potřeby kombinovat důkazy uložené v evropské podnikatelské peněžence s důkazy získanými prostřednictvím technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“ v rámci veřejných řízení. Evropské podnikatelské peněženky by proto měly poskytováním bezpečné digitální platformy pro uchovávání a výměnu obchodních dokumentů usnadnit výměnu těchto dokumentů mezi subjekty veřejného sektoru prostřednictvím mechanismů zavedených v rámci technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“.

(24)S cílem zajistit koordinaci mezi probíhající digitalizací justiční spolupráce v Unii a modernizací bezpečné přeshraniční výměny informací a s ohledem na potřebu poskytnout hospodářským subjektům účinné digitální nástroje pro interakci s orgány je nezbytné vytvořit soudržný rámec, který umožní hladkou interakci mezi těmito příslušnými systémy. Posílením této koordinace se sníží administrativní zátěž, zvýší se právní jistota a posílí účinnost přeshraniční spolupráce tím, že se zajistí bezproblémové fungování komunikačních kanálů používaných hospodářskými subjekty v rámci evropského digitálního trhu. V této souvislosti by evropské podnikatelské peněženky měly doplňovat systémy stanovené nařízením (EU) 2023/2844 a nařízením (EU) 2023/969, přičemž by měla být prostřednictvím brány pro podnikatelské peněženky zachována bezproblémová interakce mezi těmito systémy a obchodními peněženkami, aby příslušné orgány mohly tyto systémy udržovat a zároveň podporovat zjednodušení pro evropské společnosti.

(25)Aby se usnadnila pružná a účinná výměna informací a služeb při používání evropských podnikatelských peněženek a aby se zajistila bezproblémová integrace evropských podnikatelských peněženek se stávajícími řešeními v oblasti digitální identity, mělo by být možné používat evropské peněženky digitální identity a elektronická potvrzení atributů pro zapojení do systému evropských podnikatelských peněženek a správu přístupu k němu. To by mělo uživatelům umožnit využívat stávající digitální identity a elektronická potvrzení atributů pro přístup k evropským podnikatelským peněženkám, čímž se zjednoduší proces zapojení a zlepší celkové uživatelské zkušenosti. Použití elektronických potvrzení atributů v kontextu evropských podnikatelských peněženek by mělo vyhovět různým potřebám vlastníků evropských podnikatelských peněženek a může být použito k vydávání a umožnění bezpečného a důvěryhodného ověření klíčových atributů, jako je aktuální adresa vlastníka, DIČ, daňové referenční číslo, identifikační kód právnické osoby (LEI), registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) a číslo pro účely spotřebních daní. Evropské podnikatelské peněženky by měly podporovat širokou škálu případů použití, od jednoduché autentizace a identifikace až po složitější transakce a interakce.

(26)V zájmu zajištění bezpečného a důvěryhodného fungování evropských podnikatelských peněženek by jejich poskytovatelé měli zajistit, aby každá jimi poskytovaná evropská podnikatelská peněženka byla předem nakonfigurována pro interakci s určitými službami vytvářejícími důvěru, které jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí evropských podnikatelských peněženek, včetně vytváření kvalifikovaných elektronických podpisů, vytváření kvalifikovaných elektronických pečetí a vydávání a ověřování platnosti kvalifikovaných a nekvalifikovaných elektronických potvrzení atributů. Pro podporu těchto funkcí by evropské podnikatelské peněženky měly umožňovat sdílení a uchovávání konkrétních informací a dokumentů týkajících se vlastníka, jako jsou zprávy a dokumenty týkající se bezpečného komunikačního kanálu, podepsané a zapečetěné dokumenty a soubory atributů pro služby související s potvrzováním.

(27)Aby bylo možné právně uznat elektronická potvrzení atributů předkládaná prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek, je nutné umožnit vytváření a ověřování souvisejících potvrzení, kdy je jedno potvrzení kryptograficky propojeno s jiným, a to způsobem, který umožňuje ověřit pravost a integritu každého jednotlivého potvrzení a všech souvisejících potvrzení společně. Za tímto účelem by infrastruktura evropské podnikatelské peněženky měla prostřednictvím řetězce potvrzení umožnit předložení potvrzení pouze v jednom případě a usnadnit jeho následné opakované použití v rámci příslušných postupů. Tato funkce by měla umožnit vlastníkům evropské podnikatelské peněženky předat odkaz na dokument, případně s kryptografickým prvkem, jako je hašovací klíč k zapečetěnému potvrzení vydanému evropskou podnikatelskou peněženkou, a tím potvrdit integritu a pravost původního předložení.

(28)Aby bylo zajištěno, že normy a technické specifikace pro evropské podnikatelské peněženky zajistí harmonizaci různých řešení, je nutné v příloze tohoto nařízení definovat normy a protokoly pro základní funkce a technické požadavky na evropské podnikatelské peněženky. Příloha by měla stanovit požadavky na provádění evropských podnikatelských peněženek. V zájmu zajištění dlouhodobé životaschopnosti a efektivity evropských podnikatelských peněženek by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení a aktualizaci postupů a technických specifikací týkajících se provádění základních funkcí, což by umožnilo integraci dalších funkcí a nových technologií, které by umožnily nové případy použití, jako je agentská umělá inteligence nebo poskytování digitální identity majetku vlastníka, a umožnilo evropským podnikatelským peněženkám nadále bezpečně a důvěryhodně podporovat vyvíjející se potřeby hospodářských subjektů. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Normy a technické specifikace pro evropskou podnikatelskou peněženku by měly v co největší možné míře zohledňovat příslušná technická řešení a normy používané stávajícími systémy informačních a komunikačních technologií hospodářských subjektů, aby tyto systémy byly snadněji uvedeny do souladu s evropskou podnikatelskou peněženkou a byly s ní interoperabilní.

(29)Na podporu včasného rozvoje trhu s evropskými podnikatelskými peněženkami by se mělo upřednostnit přijetí prováděcích aktů týkajících se základních funkcí a doprovodných technických specifikací. V případě potřeby by tyto prováděcí akty měly vycházet ze stávajících norem, včetně těch, které jsou uvedeny v architektuře a v referenčním rámci stanoveném v souvislosti s nařízením (EU) č. 910/2014, aby se podpořilo opakované používání známých technických norem a přijetí evropských podnikatelských peněženek.

(30)Aby byla zajištěna vysoká úroveň důvěryhodnosti, funkčnosti a bezpečnosti evropských podnikatelských peněženek nezbytná pro přeshraniční poskytování jejich služeb, a zejména aby se snížilo riziko podvodů, měly by se na poskytovatele evropských podnikatelských peněženek vztahovat jasné a přiměřené požadavky a povinnosti, aniž by museli splňovat další vnitrostátní požadavky.

(31)Aby byl zajištěn řádný dohled v souladu s tímto nařízením, měly by být subjekty, které se chtějí stát poskytovateli evropských podnikatelských peněženek, povinny před tím, než začnou nabízet své služby, svůj záměr poskytovat tyto evropské podnikatelské peněženky oznámit orgánům dohledu. V zájmu ochrany integrity a odpovědnosti poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek a zajištění bezpečnosti údajů uchovávaných nebo vyměňovaných v ekosystému evropských podnikatelských peněženek by poskytovatelé měli být usazeni v Unii. To by mělo zajistit, aby tito poskytovatelé spadali pod pravomoc a dohled příslušného orgánu v členském státě, což umožní účinné prosazování tohoto nařízení a ochranu práv a údajů uživatelů. K zajištění bezpečnosti a odolnosti kritické digitální infrastruktury Unie by navíc poskytovatelé evropských obchodních peněženek neměli představovat riziko pro bezpečnost Unie, zejména by neměli podléhat kontrole třetí země nebo subjektu třetí země. V souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení může Komise přijmout prováděcí akty k zajištění spolupráce a interoperability s řešeními vyvinutými nebo schválenými podobně smýšlejícími partnery Unie.

(32)Unie musí chránit své bezpečnostní zájmy před poskytovateli, kteří by mohli představovat trvalé bezpečnostní riziko v důsledku možného zasahování ze strany třetích zemí. Za tímto účelem je nezbytné snížit riziko přetrvávající závislosti na vysoce rizikových dodavatelích na vnitřním trhu, včetně dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií, neboť by mohli mít potenciálně závažné negativní dopady na bezpečnost hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru v Unii a na kritickou infrastrukturu Unie, zejména pokud jde o integritu, důvěrnost a dostupnost údajů a služeb. Jakákoli omezení by měla vycházet z přiměřeného posouzení rizik a být založena na souvisejících zmírňujících opatřeních, jak jsou vymezena v politikách a právních předpisech Unie. Taková omezení se mohou vztahovat například na vysoce rizikové dodavatele, kteří jsou identifikováni podle práva Unie.

(33)Za účelem bezpečného a spolehlivého zjištění totožnosti hospodářských subjektů by toto nařízení mělo umožnit používání kvalifikovaných elektronických potvrzení atributů pro vydávání identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek. Kvalifikovaná elektronická potvrzení atributů lze snadno aktualizovat nebo zneplatnit. Použití kvalifikovaných elektronických potvrzení atributů pro zjištění totožnosti hospodářských subjektů představuje účinné a bezpečné řešení, které je vhodné pro potřeby digitální ekonomiky. Kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru, kteří tato potvrzení vydávají, jsou regulováni podle nařízení (EU) č. 910/2014 a podléhají přísným požadavkům a kontrole, což zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti a důvěry v proces vydávání potvrzení. Autentickými zdroji používanými k ověřování údajů obsažených v kvalifikovaných elektronických potvrzeních atributů jsou obchodní rejstříky a jiné rejstříky a mělo by být podporováno používání systému propojení obchodních rejstříků (dále jen „BRIS“) a systému propojení registrů skutečných majitelů (dále jen „BORIS“), což usnadní ověřování těchto údajů, a tudíž zajistí přesnost a spolehlivost identifikačních údajů.

(34)Toto nařízení by nemělo mít vliv na fungování nebo úlohu obchodních rejstříků jako autentických zdrojů a nemělo by měnit způsob jejich fungování nebo údaje v nich uložené, ale spíše by mělo vycházet ze stávající infrastruktury a doplňovat ji. V této souvislosti by v případech, kdy elektronická potvrzení atributů vydává autentický zdroj, například obchodní rejstřík, nebo jsou vydávána jeho jménem, mohl rejstřík přímo vydávat příslušné údaje, což by dále zvýšilo bezpečnost a spolehlivost procesu identifikace.

(35)Nařízení (EU) č. 910/2014 vyžaduje, aby členské státy zajistily přijetí opatření, která kvalifikovaným poskytovatelům služeb vytvářejících důvěru umožní na žádost uživatele elektronicky ověřit pravost atributů uvedených v příloze VI nařízení (EU) č. 910/2014, jako jsou dosažené vzdělání a odborná kvalifikace, tituly a osvědčení, plné moci a pověření k zastupování fyzických nebo právnických osob, veřejná povolení a osvědčení a finanční údaje a údaje o společnosti. Rámec pro evropské podnikatelské peněženky by měl vycházet z tohoto stávajícího požadavku, který by se měl vztahovat na všechny úřední údaje, jež jsou pro hospodářské subjekty v souvislosti s evropskými podnikatelskými peněženkami relevantní, a umožnit elektronické ověřování atributů, což usnadní vydávání identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek a dalších elektronických potvrzení atributů.

(36)Vzhledem k tomu, že evropské podnikatelské peněženky by měly mít možnost používat všechny hospodářské subjekty a subjekty vykonávající hospodářskou činnost, včetně osob samostatně výdělečně činných a živnostníků, měly by být identifikační údaje vlastníků evropských podnikatelských peněženek poskytovány způsobem, který je konkrétně určen k ověření jejich totožnosti a potvrzených atributů v kontextu jejich podnikání. V zájmu zajištění souladu se stávajícími rámci Unie a usnadnění přeshraniční interoperability by měl rámec pro evropské podnikatelské peněženky používat jedinečný evropský identifikační kód (EUID) stanovený kodifikovanou směrnicí o právu obchodních společností (EU) 2017/1132( 8 ) a prováděcím nařízením Komise (EU)2021/369( 9 ) ), jakož i nařízením (EU) 2024/1624( 10 ) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/369( 11 ). Společnostem a jiným právnickým osobám, jakož i právním uspořádáním, jako jsou svěřenské fondy, je přidělen jedinečný evropský identifikační kód, který umožňuje jejich jednoznačnou identifikaci v přeshraničních situacích. Jedinečný evropský identifikační kód je v současné době veřejně přístupný prostřednictvím systému BRIS a používá jej systém BORIS. Rámec pro evropské podnikatelské peněženky by se proto měl opírat o proces vydávání a zaznamenávání jedinečných evropských identifikačních kódů jako na způsob ověřování totožnosti hospodářských subjektů, kterým jsou jedinečné evropské identifikační kódy poskytovány v souladu se směrnicí (EU) 2017/1132. Rámec pro evropské podnikatelské peněženky by se měl opírat o proces vydávání a zaznamenávání jedinečných evropských identifikačních kódů pro ostatní hospodářské subjekty, na které se vztahuje směrnice (EU) 2015/849.

(37)Aby bylo zajištěno, že všichni vlastníci evropských podnikatelských peněženek budou spolehlivě identifikováni a jejich elektronické potvrzení atributů bude spojeno s jedinečnou jednotkou, je nutné přidělit jedinečný identifikátor také ostatním hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru. Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro zavedení jedinečných identifikátorů, zejména jejich účinnost a konzistentnost, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných požadavků na jedinečné identifikátory. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Vzhledem k rozdílným přístupům členských států k registraci některých hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru je důležité zajistit transparentnost a dostupnost pro poskytovatele identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek. Za tímto účelem by členské státy měly Komisi oznámit autentické zdroje, které jsou relevantní pro vydávání identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek.

(38)Pro zajištění účinného, bezpečného a transparentního fungování rámce pro evropské podnikatelské peněženky je nezbytné vytvořit evropský digitální adresář, který bude obsahovat osobní údaje hospodářských subjektů. Komise by měla být zmocněna k vytvoření a udržování tohoto adresáře jako důvěryhodného zdroje informací o hospodářských subjektech a subjektech veřejného sektoru, které používají evropské podnikatelské peněženky. Adresář by měl umožnit snadný kontakt s vlastníky evropských podnikatelských peněženek, aby se podpořila právní jistota při jednání mezi podniky a při interakci se subjekty veřejného sektoru, zejména s ohledem na podporu obchodu mezi členskými státy. Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek by měli ve spolupráci s Komisí předkládat nezbytné informace na podporu fungování evropského digitálního adresáře a spolupracovat s příslušnými poskytovateli kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru, aby se zajistilo, že předkládané údaje jsou přesné. Tato opatření nepřímo nezakládají povinnost hospodářských subjektů tyto informace aktualizovat. V tomto ohledu bude digitální adresář vycházet z informací zpřístupněných obchodními rejstříky rovněž prostřednictvím systému propojení obchodních rejstříků (BRIS) a zároveň zajistí, aby tyto informace nebyly zdvojovány.

(39)Činnosti v oblasti zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Pokud evropský digitální adresář zahrnuje zpracování osobních údajů, bude to prováděno v souladu s příslušnými zásadami ochrany údajů, jako je zásada minimalizace údajů a účelového omezení, a povinnostmi, jako je záměrná a standardní ochrana údajů, a případně zahrnovat prvky pseudonymizace.

(40)Aby se předešlo nadměrné regulační zátěži, měl by být stanoven dohled nad poskytovateli evropských podnikatelských peněženek ex post a monitorování jejich činnosti, a nikoli vyžadování předchozího ověření souladu u každého aspektu jejich činnosti. Tento přístup by měl umožnit pružnější a účinnější regulační prostředí a zároveň zachovat nezbytné záruky pro ochranu uživatelů a zajistit soulad s požadavky rámce pro evropské podnikatelské peněženky. Oznamovací postup pro poskytovatele evropských podnikatelských peněženek by měl být jednoduchý a efektivní, s jasnými požadavky a lhůtami pro žadatele. Kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru, na které se již vztahuje solidní regulační rámec podle nařízení (EU) č. 910/2014, by měli mít prospěch z obzvláště jednoduchého postupu, aby mohli poskytovat evropské podnikatelské peněženky.

(41)V zájmu zajištění transparentnosti a odpovědnosti v ekosystému evropských podnikatelských peněženek by Komise měla vytvořit a vést veřejně dostupný seznam oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek. Tento seznam by měl obsahovat informace předané vnitrostátními orgány dohledu, jež se týkají poskytovatelů, včetně kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru, kteří dokončili proces oznamování. Zveřejnění těchto informací by mělo uživatelům umožnit ověřit pravost a důvěryhodnost poskytovatelů, což podpoří vysokou úroveň bezpečnosti a důvěry v ekosystém evropských podnikatelských peněženek.

(42)K zajištění toho, aby evropské podnikatelské peněženky zpřístupněné v Unii splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení, je nezbytný účinný dohled ze strany orgánů dohledu disponujících dostatečnými pravomocemi a odpovídajícími zdroji. Aby byl tento dohled a příslušné odborné znalosti co nejlépe zajištěny, měly by členské státy určit stejný orgán nebo orgány dohledu, jaké byly určeny podle čl. 46a odst. 1 a čl. 46b odst. 1 nařízení (EU) č. 910/2014.

(43)Náležitá pozornost by měla být věnována zajištění účinné spolupráce mezi orgány dohledu určenými podle tohoto nařízení a podle článku 46b nařízení (EU) č. 910/2014 a příslušnými orgány určenými nebo zřízenými podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555( 12 ). Vzhledem k tomu, že příslušnými orgány jsou odlišné subjekty, měly by úzce a včas spolupracovat, a to i prostřednictvím výměny relevantních informací, s cílem zajistit účinný dohled nad poskytovateli evropských podnikatelských peněženek a dodržování příslušných povinností podle nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2022/2555.

(44)V zájmu harmonizace prosazování tohoto nařízení by měly být orgány dohledu oprávněny ukládat správní pokuty. Je nezbytné stanovit horní hranici správních pokut a kritéria pro jejich určení, aby se podpořilo rovné zacházení s poskytovateli evropských podnikatelských peněženek v Unii bez ohledu na to, v kterém členském státě jsou usazeni. Příslušný orgán dohledu by měl každý případ posoudit individuálně a vzít v úvahu všechny relevantní okolnosti, včetně povahy, závažnosti a doby trvání porušení, jeho důsledků a veškerých opatření přijatých k zajištění souladu a zmírnění újmy. V tomto ohledu by členské státy měly do [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámit Komisi pravidla stanovená ve vnitrostátním právu, která orgánu dohledu umožňují ukládat sankce, a měly by Komisi neprodleně oznámit veškeré následné změny těchto pravidel.

(45)V zájmu zajištění řádného fungování vnitřního trhu a ochrany práv hospodářských subjektů je nezbytné zavést mechanismus, který umožní Komisi zasáhnout v případech, kdy se zjistí, že poskytovatel evropských podnikatelských peněženek nesplňuje požadavky tohoto nařízení a příslušný orgán dohledu nepřijal žádná účinná opatření k nápravě situace. Tento mechanismus by měl umožnit Komisi provést hodnocení souladu, konzultovat s dotyčnými členskými státy a poskytovatelem a přijmout prováděcí akty, které stanoví nápravná nebo omezující opatření. To by mělo Komisi umožnit přijetí rychlých a účinných opatření k řešení případných případů nesouladu a zajistit, aby se evropské podnikatelské peněženky používaly bezpečným a důvěryhodným způsobem.

(46)Skupině pro spolupráci zřízené podle nařízení (EU) č. 910/2014 by měla být svěřena další odpovědnost za koordinaci vnitrostátních postupů a politik souvisejících s tímto nařízením a skupina by měla usnadňovat diskuse mezi příslušnými orgány ohledně uplatňování a prosazování tohoto nařízení, čímž by se naplnily cíle zřízení skupiny pro spolupráci a zachovaly odborné znalosti ve prospěch provádění rámce pro evropské podnikatelské peněženky.

(47)V zájmu podpory účinného zavádění a interoperability by všechny subjekty veřejného sektoru měly být povinny umožnit používání evropské podnikatelské peněženky ve všech příslušných správních postupech pro účely identifikace a autentizace, podepisování nebo pečetění dokumentů, předkládání dokumentů a zasílání nebo přijímání oznámení. V této souvislosti by subjekty veřejného sektoru měly do [Úřad pro publikace: vložte datum 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] zajistit, aby hospodářské subjekty mohly evropské podnikatelské peněženky používat a aby při přijímání nebo sdělování dokumentů či oznámení měly přístup k bezpečnému komunikačnímu kanálu podnikatelských peněženek. Aby bylo v této souvislosti zajištěno bezproblémové a interoperabilní uplatňování tohoto nařízení, měly by subjekty veřejného sektoru vlastnit evropskou podnikatelskou peněženku pro účely přijímání nebo zasílání dokumentů a oznámení. Povinnost subjektů veřejného sektoru přijímat evropské podnikatelské peněženky hospodářských subjektů by neměla mít vliv na systémy používané pro výměnu nebo předkládání dokumentů nebo údajů mezi příslušnými orgány.

(48)Aby nedošlo k narušení stávajících interakcí mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru, je nezbytné umožnit přechodné období do [Úřad pro publikace: vložte datum 36 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Během tohoto období mohou subjekty veřejného sektoru rozhodnout, že nebudou nabízet bezpečný komunikační kanál a namísto toho podpoří již existující alternativní řešení, která hospodářským subjektům umožňují komunikovat se subjekty veřejného sektoru předtím, než bude nabízen bezpečný komunikační kanál evropských podnikatelských peněženek. Aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti a interoperability, mělo by jakékoli alternativní řešení používané během tohoto přechodného období splňovat požadavky na kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování stanovené v nařízení (EU) č. 910/2014 a nabízet bránu k evropským podnikatelským peněženkám. Brána by měla uživatelům evropských podnikatelských peněženek umožnit přístup k alternativním řešením používaným během přechodného období. Po uplynutí tohoto období by měly subjekty veřejného sektoru v zájmu zajištění harmonizovaného a účinného způsobu komunikace v celé Unii podporovat bezpečný komunikační kanál evropských podnikatelských peněženek ve prospěch evropských podniků.

(49)Evropské podnikatelské peněženky přispívají k poskytování přeshraniční digitální veřejné služby ve smyslu nařízení o interoperabilní Evropě (EU) 2024/903. Posouzení požadované podle uvedeného nařízení se provádí a výsledná zpráva bude zveřejněna na portálu Interoperabilní Evropa.

(50)K zajištění toho, aby ekosystém evropských podnikatelských peněženek i nadále odpovídal potřebám hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru, je nezbytné posoudit jeho provádění a dopad s ohledem na účel tohoto nařízení. Hodnocení by mělo zohlednit zejména riziko právní roztříštěnosti v rámci vnitřního trhu, pokud jde o elektronické předkládání dokumentů a potvrzení atributů, jakož i technologický vývoj a pokrok na trhu evropských podnikatelských peněženek a souvisejících služeb vytvářejících důvěru.

(51)Aby se předešlo duplicitě a snížila se administrativní zátěž, neměly by subjekty veřejného sektoru požadovat, aby byly tytéž informace nebo dokumenty znovu předkládány fyzickými nebo alternativními digitálními prostředky, nebo naopak, jakmile byly platně předány prostřednictvím evropské podnikatelské peněženky v souladu s tímto nařízením. Členské státy by proto neměly přijímat ani zachovávat dodatečné vnitrostátní požadavky týkající se záležitostí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud to v něm není výslovně stanoveno, neboť by to ovlivnilo jeho přímé a jednotné uplatňování.

(52)S cílem umožnit hospodářským subjektům usazeným mimo Unii účinný přístup k postupům a trhům Unie a usnadnit jejich účast v rámci evropských podnikatelských peněženek musí být poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek schopni vydávat těmto hospodářským subjektům evropské podnikatelské peněženky za předpokladu, že lze s vysokou mírou jistoty ověřit jejich totožnost. Aby se zabránilo duplicitním registracím a byla zajištěna integrita vnitřního trhu, nemělo by být těmto subjektům umožněno získat více než jeden soubor identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky a jeden jedinečný identifikátor. Členské státy by měly spolupracovat, aby zmírnily riziko duplicitních registrací a zajistily jedinečnost registrací hospodářských subjektů usazených mimo Unii.

(53)Prováděcí akt týkající se požadavků a postupů pro jedinečný identifikátor by měl zahrnovat podmínky pro jeho vydávání hospodářským subjektům ze třetích zemí. Měl by zejména stanovit podmínky, které podpoří koordinaci mezi poskytovateli identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek a zajistí, aby každému hospodářskému subjektu ze třetí země byl pro účely identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky přidělen pouze jeden jedinečný identifikátor. Před poskytnutím evropské podnikatelské peněženky hospodářskému subjektu usazenému mimo Unii by měl příslušný poskytovatel potvrdit, že byly splněny podmínky pro ověření totožnosti daného hospodářského subjektu. To by mělo umožnit hospodářským subjektům ze třetích zemí používat evropské podnikatelské peněženky a zároveň zachovat bezpečnost a důvěryhodnost ekosystému.

(54)Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění uznávání a interoperability podnikatelských peněženek nebo podobných systémů a rámců ze třetích zemí za účelem podpory a posílení partnerství a spolupráce, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podmínek, za nichž takové podobné systémy nebo rámce mohou využívat ustanovení tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(55)Nařízení (EU) č. 910/2014 nabízí fyzickým osobám, jako jsou občané a rezidenti, bezpečný a pohodlný způsob identifikace a přístupu k online službám. Požaduje, aby členské státy zajistily, že evropské peněženky digitální identity budou poskytovány právnickým osobám, a to i přes nejasnosti ohledně konkrétního technického provedení evropských peněženek digitální identity pro právnické osoby. Tato nejistota ohledně účelu a fungování evropských peněženek digitální identity pro právnické osoby zvyšuje právní a technickou složitost pro členské státy. Je proto nutné změnit článek 5a nařízení (EU) č. 910/2014, aby se zajistilo, že povinné vydávání evropských peněženek digitální identity se bude týkat pouze fyzických osob.

(56)Rámec zřízený tímto nařízením by měl zajistit bezpečnou digitální infrastrukturu v celé Unii, a měl by proto představovat hlavní nástroj pro tyto účely. Aby bylo možné plně využít výhod rámce pro evropské podnikatelské peněženky jak pro hospodářské subjekty, tak pro subjekty veřejného sektoru, je nutné podporovat jejich používání jako standardního nástroje pro bezpečnou digitální identifikaci, autentizaci a výměnu elektronických dokumentů a potvrzení atributů.

(57)V zájmu zajištění soudržného a horizontálního uplatňování právních předpisů Unie v různých odvětvích, snížení administrativních nákladů pro hospodářské subjekty a zlepšení rozpočtové účinnosti by se právo Unie týkající se elektronické identifikace, autentizace nebo výměny elektronických dokumentů, oznámení nebo potvrzení atributů, zejména tam, kde jsou stanoveny zvláštní technické požadavky, systémy nebo protokoly, mělo uplatňovat způsobem, který je v souladu s tímto nařízením. Jakékoli budoucí legislativní nebo nelegislativní iniciativy v těchto oblastech by proto měly dodržovat zásadu standardní podnikatelské peněženky a měly by být navrženy a vypracovány tak, aby navazovaly na evropské podnikatelské peněženky a umožňovaly jejich používání. Pokud takové sladění není možné, měla by Komise poskytnout písemné odůvodnění prostřednictvím posouzení dopadů, které by bylo k příslušné iniciativě připojeno, s uvedením důvodů, proč použití evropských podnikatelských peněženek není možné. Komise by měla toto nařízení vyhodnotit a přezkoumat do [Úřad pro publikace: vložte datum tři roky po přijetí] a poté každé čtyři roky a podat o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tento přezkum je nezbytný pro posouzení další relevance předepsaných základních funkcí a technických specifikací, zejména těch, které souvisejí s kvalifikovanou službou elektronického doporučeného doručování jako bezpečným komunikačním kanálem, v kontextu nejnovějšího technologického pokroku. Komise by dále měla vyhodnotit oznamovací postupy pro poskytovatele evropské podnikatelské peněženky, jakož i provádění a účinnost sankčních předpisů zavedených členskými státy, aby bylo možné posoudit vývoj na trhu a úroveň dodržování předpisů.

(58)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725( 13 ) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne [vložte datum],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I – Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

Toto nařízení umožňuje bezpečnou digitální identifikaci a autentizaci, sdílení údajů a právně platná oznámení, snižuje administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů a podporuje přeshraniční podnikání a konkurenceschopnost. Zejména pak:

1)vytváří rámec pro poskytování evropských podnikatelských peněženek;

2)zavádí zásadu rovnocennosti, která uděluje úkonům a transakcím prováděným prostřednictvím evropské podnikatelské peněženky stejný právní účinek jako úkonům a transakcím prováděným v souladu s právními předpisy osobně, v listinné podobě nebo jakýmikoli jinými prostředky nebo postupy, které by byly považovány za vyhovující platným právním, správním nebo procesním požadavkům;

3)stanoví pravidla pro vydávání identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky za účelem identifikace hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru;

4)zřizuje evropský digitální adresář;

5)určuje jedinečný evropský identifikační kód (EUID), zřízený a upravený směrnicí (EU) 2017/1132, jako jedinečný identifikátor pro vlastníky evropských podnikatelských peněženek a zavádí podobný jedinečný identifikátor pro vlastníky evropských podnikatelských peněženek, pro které není jedinečný evropský identifikační kód k dispozici;

6)stanoví oznamovací mechanismus, podle kterého se zřizují poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek;

7)stanoví povinnosti subjektů veřejného sektoru týkající se evropských podnikatelských peněženek;

8)poskytuje rámec pro dohled nad subjekty Unie, pokud tyto subjekty veřejného sektoru poskytují evropské podnikatelské peněženky;

9)poskytuje rámec pro uznávání systémů třetích zemí podobných evropským podnikatelským peněženkám a vydávání evropských podnikatelských peněženek hospodářským subjektům ze třetích zemí.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na poskytování a přijímání evropských podnikatelských peněženek, na vydávání a přijímání identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek a na používání evropských podnikatelských peněženek hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru.

2.Tímto nařízením nejsou dotčeny stávající systémy a postupy stanovené právem Unie, které upravuje výměnu dokumentů a údajů mezi příslušnými orgány.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„evropskou podnikatelskou peněženkou“ digitální řešení, které umožňuje vlastníkům evropské podnikatelské peněženky bezpečně uchovávat, spravovat a předkládat identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a elektronická potvrzení atributů stranám spoléhajícím se na podnikatelské peněženky a dalším subjektům, které používají evropské podnikatelské peněženky a evropské peněženky digitální identity, pro tyto účely:

a)ověřovat pravost důkazů požadovaných spoléhající se stranou a ověřené důkazy spoléhající se straně poskytovat;

b)mít přístup k elektronickým potvrzením atributů, elektronickým podpisům, elektronickým pečetím, službám elektronického doporučeného doručování a elektronickým časovým razítkům a používat je;

c)umožnit vytváření a správu pověření a jejich udělování oprávněným zástupcům;

a které může podporovat další funkce v souladu s tímto nařízením;

2)„identifikačními údaji vlastníka evropské podnikatelské peněženky“ soubor údajů, které umožňují zjistit totožnost vlastníka evropské podnikatelské peněženky a které vydává poskytovatel identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky;

3)„poskytovatelem identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky“ kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru nebo subjekt veřejného sektoru nebo Komise, který vydává identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky;

4)„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli jejich seskupení, včetně dočasných sdružení podniků, jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti za účelem souvisejícím s jejich živností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

5)„subjektem veřejného sektoru“ subjekt Unie, vnitrostátní, státní, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt, sdružení vytvořené jedním nebo několika takovými subjekty nebo soukromý subjekt, který byl alespoň jedním z těchto orgánů, subjektů nebo sdružení pověřen poskytovat veřejné služby, jedná-li na základě tohoto pověření;

6)„subjektem Unie“ orgán, instituce nebo jiný subjekt zřízený Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie nebo Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii nebo na základě uvedených smluv;

7)„vlastníkem evropské podnikatelské peněženky“ hospodářský subjekt nebo subjekt veřejného sektoru, který vlastní evropskou podnikatelskou peněženku nebo má právo ji používat;

8)„službou vytvářející důvěru“ služba vytvářející důvěru ve smyslu čl. 3 bodu 16 nařízení (EU) č. 910/2014;

9)„atributem“ atribut ve smyslu čl. 3 bodu 43 nařízení (EU) č. 910/2014;

10)„elektronickými potvrzeními atributů“ elektronická potvrzení atributů ve smyslu čl. 3 bodu 44 nařízení (EU) č. 910/2014;

11)„kvalifikovaným potvrzením atributů“ kvalifikované potvrzení atributů ve smyslu čl. 3 bodu 45 nařízení (EU) č. 910/2014;

12)„evropskou peněženkou digitální identity“ evropská peněženka digitální identity ve smyslu čl. 3 bodu 42 nařízení (EU) č. 910/2014;

13)„elektronickým podpisem“ elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bodu 10 nařízení (EU) č. 910/2014;

14)„kvalifikovaným elektronickým podpisem“ kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení (EU) č. 910/2014;

15)„elektronickou pečetí“ elektronická pečeť ve smyslu čl. 3 bodu 25 nařízení (EU) č. 910/2014;

16)„kvalifikovanou elektronickou pečetí“ kvalifikovaná elektronická pečeť ve smyslu čl. 3 bodu 27 nařízení (EU) č. 910/2014;

17)„kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem“ kvalifikované elektronické časové razítko ve smyslu čl. 3 bodu 34 nařízení (EU) č. 910/2014;

18)„oprávněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba jednající jménem vlastníka evropské podnikatelské peněženky při výkonu a provozování funkcí určené evropské podnikatelské peněženky na základě oprávnění uděleného vlastníkem evropské podnikatelské peněženky;

19)„pověřením“ oprávnění udělené vlastníkem evropské podnikatelské peněženky oprávněnému zástupci, které tomuto zástupci umožňuje jednat jménem vlastníka při výkonu a provozování funkcí určené evropské podnikatelské peněženky;

20)„elektronickým dokumentem“ elektronický dokument ve smyslu čl. 3 bodu 35 nařízení (EU) č. 910/2014;

21)„kvalifikovanou službou elektronického doporučeného doručování“ kvalifikovaná služba elektronického doporučeného doručování ve smyslu čl. 3 bodu 37 nařízení (EU) č. 910/2014;

22)„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba nebo fyzická osoba zastupující jinou fyzickou či právnickou osobu, která používá evropské podnikatelské peněženky nebo prostředky pro elektronickou identifikaci evropských podnikatelských peněženek poskytované v souladu s tímto nařízením;

23)„stranou spoléhající se na evropské podnikatelské peněženky“ fyzická osoba, hospodářský subjekt nebo subjekt veřejného sektoru, který se spoléhá na evropské podnikatelské peněženky;

24)„potvrzením jednotky peněženky“ datový objekt, který popisuje komponenty jednotky evropské podnikatelské peněženky nebo umožňuje autentizaci a ověření platnosti těchto komponentů;

25)„jednotkou evropské podnikatelské peněženky“ jedinečná konfigurace řešení evropské podnikatelské peněženky, která zahrnuje front-end evropské podnikatelské peněženky a back-end evropské podnikatelské peněženky, bezpečné kryptografické aplikace peněženky a bezpečné kryptografické prostředky peněženky, které poskytovatel evropské podnikatelské peněženky poskytuje vlastníkovi konkrétní evropské podnikatelské peněženky;

26)„řešením evropské podnikatelské peněženky“ kombinace softwaru, hardwaru, služeb, nastavení a konfigurací, včetně front-endu a back-endu evropské podnikatelské peněženky, jedné nebo více bezpečných kryptografických aplikací peněženky a jednoho nebo více bezpečných kryptografických prostředků peněženky;

27)„kritickými aktivy“ aktiva v rámci jednotky evropské podnikatelské peněženky nebo ve vztahu k ní, která jsou tak mimořádně důležitá, že ohrožení jejich dostupnosti, důvěrnosti nebo integrity by mělo velmi vážný a oslabující účinek na schopnost spoléhat se na jednotku evropské podnikatelské peněženky;

28)„bezpečnou kryptografickou aplikací peněženky“ aplikace, která spravuje kritická aktiva prostřednictvím propojení s kryptografickými a nekryptografickými funkcemi poskytovanými bezpečným kryptografickým prostředkem peněženky a jejich využívání;

29)„bezpečným kryptografickým prostředkem peněženky“ prostředek odolný proti neoprávněné manipulaci, který poskytuje prostředí propojené s bezpečnou kryptografickou aplikací peněženky a používaný touto aplikací k ochraně kritických aktiv a poskytování kryptografických funkcí pro bezpečné provádění kritických operací;

30)„poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru“ poskytovatel služeb vytvářejících důvěru podle definice v čl. 3 bodě 19 nařízení (EU) č. 910/2014;

31)„kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru“ kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru ve smyslu čl. 3 bodu 20 nařízení (EU) č. 910/2014;

32)„elektronickým potvrzením atributů vydaným subjektem veřejného sektoru odpovědným za autentický zdroj nebo jeho jménem“ elektronické potvrzení atributů vydané subjektem veřejného sektoru odpovědným za autentický zdroj nebo jeho jménem ve smyslu čl. 3 bodu 46 nařízení (EU) č. 910/2014;

33)„autentickým zdrojem“ autentický zdroj ve smyslu čl. 3 bodu 47 nařízení (EU) č. 910/2014;

34)„schématem pro potvrzování“ soubor pravidel použitelných pro jeden nebo více typů elektronického potvrzení atributů;

35)„katalogem schémat“ digitální úložiště, které obsahuje seznam schémat pro potvrzování atributů registrovaných v souladu s tímto nařízením a které udržuje a zveřejňuje online Komise;

36)„jedinečným evropským identifikačním kódem“ jedinečný evropský identifikační kód uvedený ve směrnici (EU) 2017/1132;

37)„vnitrostátním rejstříkem“ úřední databáze nebo systém zřízený a spravovaný vládou nebo jejím jménem nebo jí určeným orgánem, který zaznamenává, uchovává a spravuje informace týkající se právnických osob, mimo jiné společností, partnerství, nadací, sdružení, jakož i podniků jako fyzických osob, jako jsou živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné nebo jiné osoby nebo organizace podléhající registraci;

38)„API“ nebo „aplikačním programovacím rozhraním“ soubor definic a protokolů pro vytváření a integraci aplikačního softwaru pro sdílení dat;

39)pojmy „předložením“ nebo „předkládat“ jakékoli předání strukturovaných nebo nestrukturovaných údajů, souborů, formulářů nebo záznamů mezi subjektem veřejného sektoru a hospodářským subjektem nebo mezi hospodářskými subjekty nebo mezi subjekty veřejného sektoru, pokud je takové předání vyžadováno, požadováno nebo povoleno podle práva Unie nebo vnitrostátního práva a je určeno k podpoře právního, správního nebo procesního účelu;

40)„oznámením“ jakékoli předání informací, rozhodnutí, žádostí nebo potvrzení mezi subjektem veřejného sektoru a hospodářským subjektem nebo mezi hospodářskými subjekty nebo mezi subjekty veřejného sektoru, které je vyžadováno, požadováno nebo povoleno podle práva Unie nebo vnitrostátního práva a jehož účelem je vyvolat právní účinky nebo informovat příjemce o právech, povinnostech nebo procesním vývoji;

41)„správním řízením“ sled úkonů vymezených právem Unie nebo vnitrostátním právem, které musí hospodářské subjekty nebo subjekty veřejného sektoru provést, aby splnily povinnosti, poskytly informace nebo získaly rozhodnutí, oprávnění nebo výhodu od subjektu veřejného sektoru při výkonu správních funkcí;

42)„front-endem evropské podnikatelské peněženky“ komponent uživatelského rozhraní bez ohledu na platformu nebo tvar, který komunikuje s uživateli jednajícími jménem vlastníka a je součástí jednotky evropské podnikatelské peněženky;

43)„back-endem evropské podnikatelské peněženky“ komponenty na straně serveru, včetně softwaru, služeb a infrastruktury, které zajišťují nezbytnou funkčnost a podporu pro front-end evropské podnikatelské peněženky a jsou součástí jednotky evropské podnikatelské peněženky.

Kapitola II – Evropské podnikatelské peněženky

Článek 4

Zásada rovnocennosti

Pokud vlastník evropské podnikatelské peněženky využije některou ze základních funkcí evropské podnikatelské peněženky uvedených v čl. 5 odst. 1, má výsledný úkon stejný právní účinek, jako kdyby byl úkon proveden v souladu s právními předpisy osobně, v listinné podobě nebo jakýmikoli jinými prostředky nebo postupy, které by byly považovány za vyhovující platným právním, správním nebo procesním požadavkům.

Pokud osoba samostatně výdělečně činná nebo živnostník využije kvalifikovanou službu elektronického doporučeného doručování za okolností uvedených v čl. 5 odst. 3, má výsledný úkon stejné právní účinky, jako kdyby byl úkon v souladu s právními předpisy proveden osobně, v listinné podobě nebo jakýmikoli jinými prostředky nebo postupy, které by byly považovány za vyhovující platným právním, správním nebo procesním požadavkům.

Článek 5

Základní funkce evropských podnikatelských peněženek

1.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek zajistí, aby jimi poskytované evropské podnikatelské peněženky umožňovaly vlastníkům evropských podnikatelských peněženek využívat následující základní funkce:

a)bezpečně vydávat, požadovat, získávat, vybírat, kombinovat, uchovávat, mazat, sdílet a předkládat elektronická potvrzení atributů;

b)výběrově zpřístupňovat identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a atributy obsažené v elektronických potvrzeních atributů v souvislosti s funkcemi uvedenými v písmeni a);

c)požadovat a sdílet identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a elektronická potvrzení atributů zabezpečeným způsobem mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity a se stranami spoléhajícími se na evropské podnikatelské peněženky;

d)podepisovat prostřednictvím kvalifikovaných elektronických podpisů a v příslušných případech pečetit prostřednictvím kvalifikovaných elektronických pečetí;

e)spojovat data v elektronické podobě s určitým časovým okamžikem prostřednictvím kvalifikovaných elektronických časových razítek;

f)vydávat elektronická potvrzení atributů pro evropské podnikatelské peněženky a evropské peněženky digitální identity;

g)vydávat elektronická potvrzení atributů prostřednictvím evropské podnikatelské peněženky vlastníka, což umožňuje propojit vydané potvrzení s ostatními příslušnými potvrzeními, která tvoří součást řetězce;

h)umožnit používání kvalifikovaných a nekvalifikovaných elektronických potvrzení atributů tak, aby se vlastníci evropské podnikatelské peněženky a jejich oprávnění zástupci mohli autentizovat;

i)předávat a přijímat elektronické dokumenty a data prostřednictvím kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování, která je schopna podpořit důvěrnost a integritu;

j)oprávnit více uživatelů k přístupu k evropské podnikatelské peněžence jejího vlastníka a k jejímu provozování a umožnit vlastníkovi evropské podnikatelské peněženky tato oprávnění spravovat a rušit;

k)opravňovat strany spoléhající se na evropské podnikatelské peněženky k tomu, aby mohly požadovat elektronická potvrzení atributů vydaných vlastníkovi evropské podnikatelské peněženky, a umožnit vlastníkovi evropské podnikatelské peněženky tato oprávnění spravovat a rušit;

l)exportovat své údaje, včetně vydaných identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky, elektronických potvrzení atributů, komunikačních protokolů a záznamů o interakcích, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu na žádost vlastníka nebo v případě ukončení služby nebo odvolání oznámení poskytovatele evropské podnikatelské peněženky;

m)mít přístup k záznamu všech transakcí;

n)mít přístup ke společnému přehledu umožňujícímu přístup ke komunikacím vyměňovaným prostřednictvím kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v písmeni i), jejich uchovávání a ověřování.

2.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek mohou nabízet další funkce nad rámec funkcí uvedených v odstavci 1 za předpokladu, že tyto funkce nenarušují ani neohrožují důvěrnost, dostupnost nebo integritu minimálních základních funkcí a spolehlivost a interoperabilitu jimi poskytovaných evropských podnikatelských peněženek.

3.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek umožní uživatelům evropských podnikatelských peněženek poskytování kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v odst. 1 písm. i) jako samostatné služby.

4.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek provádějí funkce uvedené v odstavci 1 v souladu s požadavky stanovenými v příloze.

5.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit seznam referenčních norem a v případě potřeby stanovit specifikace a postupy pro základní funkce evropských podnikatelských peněženek uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

Článek 6

Technické vlastnosti evropských podnikatelských peněženek

1.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek zajistí, aby jimi poskytované evropské podnikatelské peněženky podporovaly společné protokoly a rozhraní:

a)pro vydávání identifikačních údajů vlastníků evropských podnikatelských peněženek, kvalifikovaných a nekvalifikovaných elektronických potvrzení atributů a kvalifikovaných a nekvalifikovaných certifikátů k evropským podnikatelským peněženkám;

b)pro strany spoléhající se na evropské podnikatelské peněženky, aby mohly požadovat identifikační údaje vlastníků evropské podnikatelské peněženky a elektronická potvrzení atributů a ověřovat jejich platnost;

c)pro sdílení identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky, elektronického potvrzení atributů a výběrově zpřístupněných údajů a pro jejich předkládání stranám spoléhajícím se na evropské podnikatelské peněženky;

d)umožňující interakci s evropskými podnikatelskými peněženkami automaticky bez osobního zásahu nebo přímé akce uživatele;

e)pro bezpečně zapojení vlastníka evropské podnikatelské peněženky na dálku prostřednictvím oprávněného zástupce pomocí prostředků pro elektronickou identifikaci tohoto oprávněného zástupce, které splňuje požadavky nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o „značnou“ nebo „vysokou“ úroveň záruky;

f)pro interakci mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity pro účely přijímání, ověřování platnosti a sdílení identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky a elektronických potvrzení atributů zabezpečeným způsobem;

g)pro autentizaci stran spoléhajících se na evropské podnikatelské peněženky zavedením autentizačních mechanismů, pokud je autentizace vyžadována;

h)pro strany spoléhající se na evropské podnikatelské peněženky, aby mohly ověřovat pravost a platnost evropských podnikatelských peněženek, pokud je ověření pravosti a platnosti vyžadováno;

i)pro poskytování kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. i), včetně rozhraní s evropským digitálním adresářem zřízeným podle článku 10;

j)pro přidělení alespoň jedné jedinečné digitální adresy každému vlastníkovi evropské podnikatelské peněženky pro účely kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. i) a evropského digitálního adresáře uvedeného v článku 10;

k)pro poskytování potvrzení jednotek peněženky, která obsahují veřejné klíče a odpovídající soukromé klíče chráněné bezpečným kryptografickým prostředkem peněženky, všem jednotkám evropské podnikatelské peněženky;

l)pro správu kritických aktiv, pro používání alespoň jedné bezpečné kryptografické aplikace peněženky a bezpečného kryptografického prostředku peněženky, a pokud se kritická aktiva týkají provádění elektronické identifikace na značné úrovni záruky, pro zajištění toho, aby tyto kryptografické operátory nebo jiné operace zpracovávající kritická aktiva byly prováděny v souladu s požadavky na vlastnosti a formu prostředků elektronické identifikace na značné úrovni záruky stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1502.

2.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek rovněž:

a)zajistí, aby identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky byly digitálně spojeny s evropskou podnikatelskou peněženkou daného vlastníka;

b)zajistí, aby pro účely funkce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. j):

–mapování mezi úlohami a atributy bylo ověřitelné, kontrolovatelné, odvolatelné a dohledatelné k subjektům, které jsou oprávněny je vydávat,

–konflikty úloh, nadměrné delegování nebo vypršení platnosti oprávnění byly automaticky a v reálném čase zjištěny a bylo jim zabráněno,

–veškerá logika udělování oprávnění byla interoperabilní napříč členskými státy;

c)zajistí bezpečnost již od fáze návrhu;

d)poskytnou mechanismy ověřování platnosti, jež zajistí, aby bylo možné ověřit pravost a platnost evropských podnikatelských peněženek;

e)poskytnou mechanismus umožňující, aby vlastníci evropských podnikatelských peněženek mohli snadno požádat o technickou podporu a hlásit technické problémy nebo jakékoli jiné incidenty, které mají negativní dopad na používání evropské podnikatelské peněženky;

f)zajistí, aby platnost evropské podnikatelské peněženky mohla být zrušena za následujících okolností:

–na výslovnou žádost vlastníka evropské podnikatelské peněženky,

–pokud byla ohrožena bezpečnost evropské podnikatelské peněženky,

–po trvalém nebo dočasném ukončení činnosti vlastníka evropské podnikatelské peněženky,

–pokud poskytovatel evropské podnikatelské peněženky není uveden na seznamu podle čl. 12 odst. 5;

g)bez zbytečného odkladu oznámí Komisi:

–mechanismus umožňující ověřování platnosti identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky,

–mechanismus pro ověření pravosti a platnosti evropských podnikatelských peněženek.

3.Komise zpřístupní informace oznámené podle odst. 2 písm. g) tohoto článku veřejnosti prostřednictvím zabezpečeného kanálu v elektronicky podepsané nebo zapečetěné podobě vhodné pro automatizované zpracování.

4.Technické vlastnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 zavedou poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek v souladu s požadavky uvedenými v příloze.

5.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví seznam referenčních norem a v případě potřeby stanoví specifikace a postupy pro technické vlastnosti evropských podnikatelských peněženek stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

Článek 7

Požadavky a povinnosti pro poskytovatele evropských podnikatelských peněženek

1.Evropské podnikatelské peněženky poskytují poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek, kteří jsou uvedeni na seznamu sestaveném podle čl. 12 odst. 5.

2.Vzhledem k úloze evropských podnikatelských peněženek v digitální infrastruktuře Unie musí být poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek usazeni v Unii, mít hlavní místo podnikání a hlavní činnost v Unii a nesmí představovat riziko pro bezpečnost Unie. Zejména nesmějí podléhat kontrole třetí země nebo subjektu třetí země.

3.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek musí splňovat požadavky stanovené v článku 19a nařízení (EU) č. 910/2014. Tato povinnost se nevztahuje na poskytovatele evropských podnikatelských peněženek, kteří jsou kvalifikovanými poskytovateli služeb vytvářejících důvěru.

4.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek musí splňovat požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii.

5.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek musí dodržovat platné požadavky na kybernetickou bezpečnost stanovené v právu Unie a vnitrostátním právu, včetně požadavků týkajících se identifikace vysoce rizikových dodavatelů. Poskytovatelé rovněž zajistí, aby jejich dodavatelé softwaru a bezpečnostních řešení splňovali tyto požadavky a vyhovovali příslušným bezpečnostním normám a požadavkům.

6.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek:

a)zavedou vhodná technická a organizační opatření k zajištění důvěrnosti, integrity, pravosti a dostupnosti jimi poskytovaných evropských podnikatelských peněženek a jejich interoperability s jinými evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity;

b)zajistí, aby vlastníci evropské podnikatelské peněženky byli uživatelsky přívětivým, stručným a přístupným způsobem jasně informováni o podmínkách používání evropské podnikatelské peněženky, včetně rozsahu a omezení základních a dalších funkcí, norem kybernetické bezpečnosti a práv vlastníka evropské podnikatelské peněženky, pokud jde o přenositelnost údajů, nápravu a ukončení služby;

c)zajistí, aby oprávnění zástupci vlastníků evropské podnikatelské peněženky byli uživatelsky přívětivým, stručným a přístupným způsobem jasně informováni o svých právech a povinnostech v souvislosti s jejich jednotkou evropské podnikatelské peněženky, zejména o právu požádat o zrušení platnosti potvrzení jejich jednotky peněženky pomocí mechanismu autentizace uvedeného v bodě 1 přílohy;

d)spolupracují s příslušnými orgány dohledu uvedenými v čl. 13 odst. 1 nebo s Komisí v případech uvedených v čl. 13 odst. 10 a čl. 14 odst. 1 a bez zbytečného odkladu reagují na jakoukoli žádost o informace nebo dokumentaci nezbytnou k ověření souladu s tímto nařízením;

e)oznámí příslušným vnitrostátním orgánům dohledu nebo Komisi v případech uvedených v čl. 14 odst. 1 veškeré podstatné změny svých služeb nebo celkové struktury, které mohou mít vliv na soulad poskytovatele s tímto nařízením;

f)informují vlastníky evropské podnikatelské peněženky v případě pozastavení, zrušení nebo dobrovolného ukončení služeb poskytovatelů evropské podnikatelské peněženky a vyřazení poskytovatele evropské podnikatelské peněženky ze seznamu vytvořeného podle čl. 12 odst. 5 a zajistí předání nebo výmaz údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky v souladu s pokyny pro vlastníky evropských podnikatelských peněženek, včetně identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky;

g)zajistí, aby informace o vlastnících evropské podnikatelské peněženky podle čl. 10 odst. 2 byly oznámeny Komisi a aby informace původně předložené Komisi byly aktualizovány a potvrzeny prostřednictvím poskytovatelů identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky, kteří vydávají jedinečné identifikátory uvedené v čl. 8 odst. 5 písm. b).

Článek 8

Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky

1.Poskytovatelé identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky vydávají identifikační údaje vlastníků evropské podnikatelské peněženky do evropských podnikatelských peněženek vlastníků evropské podnikatelské peněženky. Pokud jsou vlastníky evropské podnikatelské peněženky subjekty Unie, vydá identifikační údaje vlastníka evropské peněženky do evropské podnikatelské peněženky těchto subjektů Unie Komise.

2.Členské státy oznámí Komisi příslušné autentické zdroje pro ověření atributů požadovaných pro vydání identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky. Na základě informací obdržených podle tohoto odstavce zpřístupní Komise na svých internetových stránkách ve strojově čitelném formátu seznam oznámených příslušných autentických zdrojů.

3.Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky se vydávají ve formátu, který je v souladu s jednou z norem uvedených v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2979, a jako:

a)kvalifikovaná elektronická potvrzení atributů, pokud je poskytují kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru;

b)elektronická potvrzení atributů vydaných subjektem veřejného sektoru odpovědným za autentický zdroj nebo jeho jménem, pokud je poskytuje subjekt veřejného sektoru k tomu příslušný;

c)elektronická potvrzení atributů, pokud je poskytuje Komise.

4.Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky vydané Komisí mají stejný právní účinek jako kvalifikovaná elektronická potvrzení atributů a potvrzení atributů vydaná subjektem veřejného sektoru odpovědným za autentický zdroj nebo jeho jménem.

5.Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky musí obsahovat alespoň tyto atributy:

a)oficiální název hospodářského subjektu nebo subjektu veřejného sektoru, jak je zapsán v příslušném rejstříku nebo úředním záznamu;

b)příslušný jedinečný identifikátor přidělený v souladu s článkem 9.

6.Komise zřídí a udržuje schéma pro potvrzování identifikačních údajů vlastníka evropské peněženky. Toto schéma je uvedeno v katalogu schémat pro potvrzování atributů uvedeném v článku 8 prováděcího nařízení (EU) 2025/1569.

7.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit požadavky na identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky vydané podle tohoto článku, včetně postupů, kterými členské státy oznamují Komisi příslušné autentické zdroje. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

Článek 9

Jedinečné identifikátory

1.Pokud byl hospodářskému subjektu přidělen jedinečný evropský identifikační kód, použije se tento identifikační kód jako jedinečný identifikátor uvedený v čl. 8 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení.

2.Pokud hospodářský subjekt nebo subjekt veřejného sektoru nemá přidělen jedinečný evropský identifikační kód, vytvoří se jedinečný identifikátor v souladu s prováděcím aktem uvedeným v odstavci 4.

3.Je-li subjektem veřejného sektoru subjekt Unie, Komise vytvoří a přidělí tomuto subjektu Unie jedinečný identifikátor v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

4.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví specifikace, požadavky a postupy týkající se jedinečného identifikátoru uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, včetně opatření, která zajistí, aby vlastníkům evropské podnikatelské peněženky nebyl přidělen více než jeden jedinečný identifikátor. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

Článek 10

Evropský digitální adresář

1.Komise zřídí, provozuje a udržuje evropský digitální adresář, který slouží jako důvěryhodný zdroj informací pro vlastníky evropské podnikatelské peněženky a má podobu webové aplikace sestávající ze dvou rozhraní:

a)strojově čitelného rozhraní vystaveného prostřednictvím rozhraní API pro automatizovanou komunikaci mezi systémy;

b)bezpečné webové platformy, která poskytuje přístup autentizovaným a oprávněným uživatelům, a systémový online portál pro uživatele evropské podnikatelské peněženky.

2.Pro účely vedení evropského digitálního adresáře poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek po poskytnutí evropské podnikatelské peněženky poskytnou Komisi kategorie informací stanovené v prováděcím aktu uvedeném v odstavci 6.

3.Komise zajistí, aby příslušné informace byly zahrnuty do evropského digitálního adresáře.

4.Komise zpřístupní evropský digitální adresář pouze vlastníkům evropské podnikatelské peněženky a jejich oprávněným zástupcům a poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek.

5.Jakoukoli změnu nebo zrušení informací uvedených v odstavci 2 sdělí poskytovatelé evropské podnikatelské peněženky bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho pracovního dne přímo Komisi pro účely vedení evropského digitálního adresáře.

6.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví normy a technické specifikace pro jedinečné digitální adresy a kategorie informací, které mají být sdělovány Komisi pro účely evropského digitálního adresáře. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

Článek 11

Oznámení poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek

1.Subjekty, které mají v úmyslu poskytovat evropské podnikatelské peněženky, oznámí tento úmysl spolu s informacemi uvedenými v odstavci 2 příslušnému orgánu dohledu.

2.Oznámení podle odstavce 1 zahrnují tyto informace:

a)právní název subjektu, všechny používané obchodní názvy, adresu URL internetových stránek, kontaktní e-mail, telefonní číslo a fyzickou adresu;

b)registrační číslo subjektu vydané vnitrostátním rejstříkem, pokud je k dispozici;

c)popis způsobu, jakým budou základní funkce uvedené v čl. 5 odst. 1 nabízeny evropskými podnikatelskými peněženkami, které daný subjekt hodlá poskytovat;

d)popis všech dalších funkcí podporovaných evropskými podnikatelskými peněženkami, které daný subjekt hodlá poskytovat;

e)prohlášení o shodě s požadavky tohoto nařízení.

3.Kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru nepodléhají postupu přezkoumání a ověření stanovenému v odstavcích 4 až 6. Po předložení informací uvedených v odstavci 2 příslušný orgán dohledu do dvou pracovních dnů informuje Komisi s cílem doplnit tohoto poskytovatele na seznam uvedený v čl. 12 odst. 5 a poskytovatel může ihned evropské podnikatelské peněženky nabízet.

4.Po obdržení oznámení má orgán dohledu 30 dnů na přezkoumání předložených informací.

Pokud na základě tohoto přezkumu dospěje orgán dohledu k závěru, že informace jsou úplné a že popis uvedený v odst. 2 písm. c) zřejmě odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1, informuje o tom do dvou pracovních dnů Komisi s cílem doplnit tohoto poskytovatele na seznam uvedený v čl. 12 odst. 5.

5.Pokud na základě tohoto přezkumu dospěje orgán dohledu k závěru, že informace nejsou úplné nebo že popis uvedený v odst. 2 písm. c) zřejmě neodpovídá požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1, vyžádá si od oznamujícího subjektu další informace nebo vysvětlení a stanoví přiměřenou lhůtu pro odpověď, která nesmí přesáhnout 15 kalendářních dnů. Pokud tyto informace nebo vysvětlení umožňují orgánu dohledu dospět k závěru, že informace jsou úplné a popis uvedený v odst. 2 písm. c) zřejmě odpovídá požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1, informuje o tom do dvou pracovních dnů Komisi s cílem doplnit tohoto poskytovatele na seznam uvedený v čl. 12 odst. 5. Pokud tak neučiní nebo neobdrží žádnou odpověď, orgán dohledu informuje oznamující subjekt, že nebude zařazen na seznam uvedený v čl. 12 odst. 5.

6.Pokud orgán dohledu neposkytne oznamujícímu subjektu věcnou odpověď o výsledku přezkumu podle odstavce 4 do 30 kalendářních dnů od obdržení oznámení, považují se informace za úplné a popis uvedený podle odst. 2 písm. c) za zřejmě odpovídající požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 a orgán dohledu do dvou pracovních dnů informuje Komisi s cílem doplnit tohoto poskytovatele na seznam uvedený v čl. 12 odst. 5.

7.Členské státy zajistí, aby oznamující subjekty v případech, kdy je orgán dohledu odmítne zařadit na seznam poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek nebo v přiměřené lhůtě nepřijme žádné rozhodnutí, měly právo na účinný soudní opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu dohledu, aniž jsou dotčeny jakékoli jiné správní nebo mimosoudní opravné prostředky.

Článek 12

Seznam oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek

1.Orgány dohledu informují Komisi o všech změnách informací poskytnutých podle článku 11, a to do 24 hodin od okamžiku, kdy se o těchto změnách dozvěděly.

2.Informace poskytované orgány dohledu podle článku 11 a čl. 12 odst. 1 zahrnují:

a)účel předložení, což může být jeden z následujících údajů:

–registrace oznámeného poskytovatele evropských podnikatelských peněženek, který dosud nebyl uveden na seznamu podle odstavce 5,

–změna dříve předložených informací o poskytovatelích evropských podnikatelských peněženek, kteří jsou v současné době uvedeni na seznamu podle odstavce 5,

–žádost o vyřazení poskytovatele evropských podnikatelských peněženek ze seznamu uvedeného v odstavci 5,

b)název a případně obchodní název poskytovatele evropské podnikatelské peněženky;

c)členský stát, ve kterém má poskytovatel evropských podnikatelských peněženek svou hlavní provozovnu;

d)název příslušného orgánu dohledu;

e)údaj o tom, zda je poskytovatel evropských podnikatelských peněženek kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru.

3.Na základě informací obdržených podle tohoto článku Komise sestaví a na svých internetových stránkách ve strojově čitelném formátu vede seznam poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek.

Článek 13

Správa a dohled

1.V každém členském státě jsou orgány dohledu určené podle článku 46a nařízení (EU) č. 910/2014 rovněž orgány dohledu pro účely tohoto nařízení.

2.Tyto orgány dohledu odpovídají za plnění úkolů v oblasti dohledu, pokud jde o poskytovatele evropských podnikatelských peněženek, kteří mají v daném členském státě svou hlavní provozovnu.

3.Členské státy zajistí, aby orgány dohledu uvedené v odstavci 1 měly nezbytné pravomoci a odpovídající zdroje, které jim umožňují účinně, efektivně a nezávisle plnit jejich úkoly.

4.Úlohou vnitrostátních orgánů dohledu určených podle odstavce 1 je:

a)sledovat dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení a v případě potřeby přijímat opatření vůči poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek prostřednictvím činností následného dohledu;

b)působit jako hlavní styčný úřad pro poskytovatele identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky a v případě potřeby jim usnadnit přístup k informacím od příslušných vnitrostátních orgánů a rejstříků za účelem vydávání identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky a jedinečných identifikátorů.

5.Mezi úkoly orgánů dohledu uvedených v odstavci 1 patří zejména:

a)přezkoumávat a posuzovat oznámení předložená v souladu s článkem 11;

b)prošetřovat odůvodněná tvrzení, zejména tvrzení vlastníků evropských podnikatelských peněženek, o tom, že poskytovatel evropských podnikatelských peněženek neplní některou z povinností podle tohoto nařízení, a v případě potřeby přijímat opatření;

c)ověřovat existenci a správné uplatňování plánů ukončení činnosti v případech, kdy poskytovatel evropských podnikatelských peněženek ukončí svou činnost, včetně způsobu zpřístupňování informací;

d)zajistit, aby poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek napravili případné neplnění požadavků stanovených v tomto nařízení;

e)ukládat sankce podle odstavců 6 až 9;

f)informovat relevantní příslušné orgány dotčených členských států určené nebo zřízené podle čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2022/2555 o jakémkoli závažném narušení bezpečnosti nebo ztrátě integrity, o nichž se dozví při plnění svých úkolů, a v případě závažného narušení bezpečnosti nebo ztráty integrity, které se týká dalších členských států, informovat jednotné kontaktní místo dotčeného členského státu určené nebo zřízené podle čl. 8 odst. 3 směrnice (EU) 2022/2555 a jednotná kontaktní místa v ostatních dotčených členských státech určená podle čl. 46c odst. 1 nařízení (EU) č. 910/2014 a informovat veřejnost nebo požadovat, aby tak učinil poskytovatel evropských podnikatelských peněženek, pokud orgán dohledu rozhodne, že zveřejnění tohoto narušení bezpečnosti nebo ztráty integrity je ve veřejném zájmu;

g)spolupracovat s orgány dohledu zřízenými podle článku 51 nařízení (EU) 2016/679, zejména tak, že je bez zbytečného odkladu informují o tom, že zřejmě došlo k porušení pravidel týkajících se ochrany osobních údajů, jakož i o narušeních bezpečnosti, která podle všeho představují porušení zabezpečení osobních údajů;

h)podle potřeby spolupracovat s ostatními vnitrostátními orgány dohledu;

i)zřídit mechanismus pro podávání stížností, prostřednictvím kterého mohou poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek podávat stížnosti v souladu s čl. 11 odst. 7, a zajistit mu jasnou publicitu;

j)podávat Komisi zprávy o svých hlavních činnostech;

k)zrušit zařazení poskytovatele evropských podnikatelských peněženek na seznam vytvořený podle čl. 12 odst. 5 v případě, že orgán dohledu rozhodne, že poskytovatel již nesplňuje požadavky stanovené v tomto nařízení nebo že poskytovatel nesplnil povinnosti uložené tímto nařízením;

l)spolupracovat s orgány dohledu určenými členskými státy podle článku 46b nařízení (EU) č. 910/2014, zejména s cílem zajistit, aby hospodářským subjektům usazeným mimo Unii byl vydán pouze jeden soubor identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky a jedinečný identifikátor evropské podnikatelské peněženky.

6.Členské státy stanoví pravidla umožňující orgánu dohledu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku ukládat sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Těmito pravidly není dotčen článek 31 směrnice (EU) 2022/2555 a článek 83 nařízení (EU) 2016/679.

7.Do [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi pravidla stanovená členskými státy v souladu s odstavcem 6 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny těchto pravidel. Komise pravidelně aktualizuje a vede snadno přístupný veřejný rejstřík těchto pravidel.

8.Při ukládání sankcí podle odstavce 6 členské státy zohlední tato nevyčerpávající a orientační kritéria:

a)povahu, závažnost, rozsah a dobu trvání protiprávního jednání;

b)opatření přijatá porušitelem ke zmírnění nebo nápravě škody způsobené porušením;

c)veškerá předchozí porušení ze strany porušitele;

d)finanční prospěch, který porušitel v důsledku porušení získal, či ztráty, kterým zamezil, pokud tyto zisky nebo ztráty mohou být věrohodně zjištěny;

e)jakoukoli jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na daný případ;

f)celkový roční obrat porušitele v předcházejícím rozpočtovém roce v Unii.

Členské státy zajistí, aby za porušení tohoto nařízení ze strany poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek byly ukládány správní pokuty, jejichž maximální výše je stanovena na 2 % celkového celosvětového ročního obratu v předchozím rozpočtovém roce.

9.Neumožňuje-li právo členského státu ukládání správních pokut správními orgány, považují se pokuty uložené z podnětu orgánu dohledu a uložené příslušnými vnitrostátními soudy, které mají rovnocenný účinek jako správní pokuty uložené orgány dohledu, za splňující požadavky stanovené v odstavci 6. Uložené pokuty musí být v každém případě účinné, přiměřené a odrazující. Tento členský stát do [Úřad pro publikace: vložte datum 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí Komisi příslušná ustanovení právních předpisů, která přijme podle tohoto odstavce, a bez prodlení veškeré následné změny právních předpisů nebo změny týkající se těchto ustanovení.

10.Za okolností, které odůvodňují okamžitý zásah za účelem zachování řádného fungování vnitřního trhu, a pokud má Komise dostatečný důvod domnívat se, že evropské podnikatelské peněženky poskytnuté poskytovatelem nesplňují požadavky stanovené v tomto nařízení a příslušný orgán dohledu nepřijal účinná opatření, Komise provede hodnocení souladu. Komise o tom informuje příslušné orgány a poskytovatel v případě potřeby spolupracuje.

11.Na základě tohoto hodnocení může Komise rozhodnout, že je nutné přijmout nápravné nebo omezující opatření, a po konzultaci s dotčenými členskými státy a poskytovatelem může stanovit vhodný postup. Komise zohlední povahu a závažnost nesouladu, jakož i možný dopad na vnitřní trh a práva hospodářských subjektů.

12.Na základě konzultace může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví nápravná nebo omezující opatření, včetně dočasného vyřazení poskytovatele ze seznamu oznámených poskytovatelů nebo požadavku, aby poskytovatel přijal konkrétní opatření k uvedení evropských podnikatelských peněženek do souladu s nařízením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem.

13.Komise neprodleně sdělí prováděcí akty poskytovateli a členské státy tyto prováděcí akty neprodleně provedou a informují o tom Komisi. Tato opatření se použijí po dobu trvání výjimečné situace, která odůvodňovala zásah Komise, za předpokladu, že dotčené evropské podnikatelské peněženky nejsou uvedeny do souladu s tímto nařízením.

Článek 14

Skupina pro evropskou spolupráci v oblasti digitální identity

Skupina pro evropskou spolupráci v oblasti digitální identity zřízená podle článku 46e nařízení (EU) č. 910/2014 je odpovědná za usnadnění spolupráce a sdílení informací mezi členskými státy a Komisí v záležitostech týkajících se evropských podnikatelských peněženek. To zahrnuje sdílení osvědčených postupů, projednávání technických a provozních otázek a koordinaci úsilí o zajištění řádného provádění a fungování evropských podnikatelských peněženek.

Článek 15

Řízení subjektů Unie, které jsou poskytovateli evropských podnikatelských peněženek, a dohled nad nimi

1.Je-li poskytovatelem evropských podnikatelských peněženek subjekt Unie, je Komise jeho orgánem dohledu.

2.Úlohou Komise jednající jako orgán dohledu podle odstavce 1 je sledovat soulad s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v případě potřeby přijímat opatření vůči poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek prostřednictvím následných dohledových činností.

3.Pokud Komise jedná jako orgán dohledu podle odstavce 1, plní úkoly uvedené v čl. 13 odst. 5 písm. a), b), c), d), h) a k).

Komise vypracuje zprávu o svých hlavních činnostech v tomto ohledu.

Kapitola III – Přijímání evropských podnikatelských peněženek

Článek 16

Povinnosti subjektů veřejného sektoru

4.Do [Úřad pro publikace: vložte datum 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] umožní subjekty veřejného sektoru hospodářským subjektům provádět následující činnosti s využitím základních funkcí evropských podnikatelských peněženek, jak jsou stanoveny v čl. 5 odst. 1:

a)identifikovat a autentizovat;

b)podepisovat nebo pečetit;

c)předkládat dokumenty;

d)zasílat nebo přijímat oznámení.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) se provádějí za účelem splnění oznamovací povinnosti nebo splnění správního postupu.

5.Pro účely odst. 1 písm. c) a d) musí mít subjekty veřejného sektoru k dispozici evropské podnikatelské peněženky, včetně kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. i).

6.Odchylně od odstavce 2 a do [Úřad pro publikace: vložte datum 36 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] se mohou subjekty veřejného sektoru rozhodnout, že nebudou nabízet kvalifikovanou službu elektronického doporučeného doručování uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. i) a namísto toho podpoří jiná existující alternativní řešení, která hospodářským subjektům umožňují provádět činnosti uvedené v odst. 1 písm. c) a d), pokud tato řešení:

a)splňují požadavky vztahující se na kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování stanovené v nařízení (EU) č. 910/2014;

b)nabízejí bránu, která vlastníkům evropských podnikatelských peněženek umožňuje předkládat dokumenty a zasílat a přijímat oznámení pomocí kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. i).

Po uplynutí období odchylky stanoveného v tomto odstavci mohou subjekty veřejného sektoru nadále podporovat alternativní řešení uvedená v tomto pododstavci, ale v souladu s odstavcem 2 musí mít k dispozici evropské podnikatelské peněženky, včetně kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. i).

Kapitola IV – Mezinárodní aspekty

Článek 17

Podnikatelské peněženky a další podobné nástroje a rámce nabízené ve třetích zemích

1.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že podnikatelské peněženky nebo systémy nabízející podobné funkce, které vydávají poskytovatelé usazení ve třetích zemích, se považují za systémy nabízející záruky, které jsou rovnocenné evropským podnikatelským peněženkám vydaným v souladu s tímto nařízením, za předpokladu, že jsou tyto podnikatelské peněženky nebo systémy interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost stanoveným v nařízení (EU) č. 910/2014 a umožňují podporu alespoň funkce identifikace a autentizace a výměny elektronických potvrzení atributů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

2.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví, že rámce třetích zemí pro systémy s podobnými funkcemi jako evropské podnikatelské peněženky se považují za rámce nabízející záruky, které jsou rovnocenné evropským podnikatelským peněženkám vydaným v souladu s tímto nařízením, za předpokladu, že systémy poskytované podle tohoto rámce jsou interoperabilní s rámcem pro důvěryhodnost stanoveným v nařízení (EU) č. 910/2014 a umožňují podporu alespoň funkce identifikace a autentizace a výměny elektronických potvrzení atributů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.

3.Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise posoudí, zda lze záruky považovat za rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení.

4.Pokud z dostupných informací vyplývá, že tyto záruky již nelze považovat za rovnocenné požadavkům podle tohoto nařízení, Komise v nezbytném rozsahu prostřednictvím prováděcího aktu zruší nebo změní akt uvedený v odstavcích 1 a 2 nebo pozastaví jeho platnost.

5.Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam rámců, obchodních peněženek nebo systémů s podobnými funkcemi, které vydávají poskytovatelé usazení ve třetích zemích, ve vztahu k nimž Komise přijala prováděcí akt podle tohoto článku.

Článek 18

Vydávání evropských podnikatelských peněženek hospodářským subjektům usazeným mimo Unii

1.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek mohou poskytovat evropské podnikatelské peněženky hospodářským subjektům usazeným ve třetí zemi za podmínky, že těmto hospodářským subjektům byly vydány identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a jedinečný identifikátor v souladu s tímto článkem.

2.Pro účely tohoto článku si hospodářské subjekty vyžádají pouze jeden soubor identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky od jednoho poskytovatele identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky.

3.Požádá-li hospodářský subjekt usazený mimo Unii o evropskou podnikatelskou peněženku, oznámí poskytovatel evropských podnikatelských peněženek tuto žádost orgánu dohledu členského státu, v němž je poskytovatel oznámen.

4.Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek jménem hospodářského subjektu usazeného ve třetí zemi požádají poskytovatele identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky o identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky.

5.Poskytovatelé identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky mohou vydávat identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a jedinečné identifikátory podle článků 8 a 9 hospodářským subjektům usazeným mimo Unii za předpokladu, že:

a)prokázání a ověření totožnosti těchto hospodářských subjektů splňuje jednu z metod ověřování totožnosti stanovených v čl. 24 odst. 1a nařízení (EU) č. 910/2014, nebo v případě potřeby jejich kombinaci;

b)hospodářskému subjektu nebyl vydán jiný soubor identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky.

6.Členské státy spolupracují s cílem zajistit, aby poskytovatelé identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky mohli ověřit, že hospodářskému subjektu usazenému mimo Unii dosud nebyly vydány identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky.

Kapitola V – Závěrečná ustanovení

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 48 nařízení (EU) č. 910/2014. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20

Změny nařízení (EU) č. 910/2014

V nařízení (EU) č. 910/2014 se článek 5a mění takto:

1) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. S cílem zajistit, aby všechny fyzické osoby v Unii měly bezpečný, důvěryhodný a bezproblémový přeshraniční přístup k veřejným a soukromým službám a zároveň plnou kontrolu nad svými údaji, každý členský stát do 24 měsíců ode dne vstupu prováděcích aktů uvedených v odstavci 23 tohoto článku a v čl. 5c odst. 6 v platnost poskytne alespoň jednu evropskou peněženku digitální identity.“;

2) v odstavci 5 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) zajišťují, aby osobní identifikační údaje, které jsou dostupné ze systému elektronické identifikace, v jehož rámci je evropská peněženka digitální identity poskytována, jedinečným způsobem identifikovaly fyzickou osobu nebo fyzickou osobu zastupující fyzickou či právnickou osobu a byly s touto evropskou peněženkou digitální identity spojeny;“

3) „v odstavci 9 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) v případě úmrtí uživatele.“;

4) odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15. Používání evropských peněženek digitální identity je dobrovolné. Fyzické osoby, které evropskou peněženku digitální identity nepoužívají, nesmí být v žádném případě omezovány ani znevýhodňovány v přístupu k veřejným a soukromým službám, přístupu na trh práce, ani pokud jde o svobodu podnikání. Přístup k veřejným a soukromým službám musí být i nadále možný za použití jiných stávajících prostředků identifikace a autentizace.“

Článek 21

Hodnocení a přezkum

7.Do [Úřad pro publikace: vložte datum – 3 roky po vstupu v platnost] přezkoumá Komise uplatňování tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Zpráva zhodnotí účinnost ustanovení tohoto nařízení, pokud jde o usnadnění předkládání elektronických dokumentů a elektronických potvrzení subjektům veřejného sektoru prostřednictvím používání evropských podnikatelských peněženek, jakož i technologický, tržní a právní vývoj. Zpráva rovněž posoudí, zda je nutné upravit oblast působnosti tohoto nařízení nebo jeho konkrétní ustanovení s cílem stanovit povinné používání evropské podnikatelské peněženky, a řešit tak rizika právní roztříštěnosti.

8.Zpráva uvedená v odstavci 1 musí obsahovat tyto aspekty:

a)minimální základní funkce evropských podnikatelských peněženek;

b)úroveň souladu poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek a postup oznamování a kritéria stanovená v článku 11;

c)uplatňování a fungování pravidel pro ukládání sankcí stanovených členskými státy podle článku 13;

d)podrobné požadavky a technické specifikace pro kvalifikovanou službu elektronického doporučeného doručování podle čl. 5 odst. 1 písm. i).

Nejpozději jeden rok před lhůtou pro podání zprávy podle odstavce 1 poskytnou členské státy Komisi informace nezbytné pro vypracování této zprávy.

Článek 22

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [Úřad pro publikace: vložte datum – 1 rok po vstupu v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení evropských podnikatelských peněženek

1.2.Příslušné oblasti politik

Komunikační sítě, obsah a technologie

Vnitřní trh

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

Obecným cílem této iniciativy je zajistit řádné fungování vnitřního trhu uspokojením specifických potřeb hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru v oblasti digitální identifikace a služeb vytvářejících důvěru a poskytnout jim harmonizovaný, důvěryhodný a uživatelsky přívětivý nástroj pro bezpečnou a právně platnou identifikaci, autentizaci a výměnu údajů

1.3.2.Specifické cíle

Specifický cíl č. 1

Snížit administrativní zátěž, zefektivnit procesy týkající se dodržování předpisů a zlepšit poskytování služeb.

Specifický cíl č. 2

Zajistit, aby hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru měly přístup k bezpečné a důvěryhodné digitální identifikaci přes hranice, a uspokojit tak potřeby uživatelů a poptávku trhu.

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Celkově jsou největšími očekávanými příjemci iniciativy hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru. Zavedením harmonizovaného a důvěryhodného digitálního rámce pro identifikaci a autentizaci podniků a výměnu a uchovávání dokumentů sníží tato iniciativa administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Evropské podnikatelské peněženky umožní společnostem bezproblémovou přeshraniční interakci s orgány veřejné správy a obchodními partnery, čímž se odstraní opakované předkládání údajů a urychlí se klíčové procesy, jako je registrace, udělování licencí a podávání zpráv. Zejména malé a střední podniky a mikropodniky budou mít prospěch ze zjednodušených, bezpečných a interoperabilních digitálních kanálů, což uvolní zdroje pro inovace, růst a přeshraniční expanzi.

U subjektů veřejného sektoru se zvýší efektivita, kvalita a spolehlivost poskytování služeb. Podnikatelské peněženky zefektivní administrativní postupy tím, že umožní automatizaci ověřování a zpracování dokumentů, omezí manuální zásahy, duplicitu a chybovost. Bezpečný komunikační kanál zlepší kvalitu a transparentnost údajů, podpoří lepší regulační dohled a usnadní využívání inovativních řešení v oblasti regulačních technologií.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Aby byla zajištěna konzistentnost a proporcionalita, vychází monitorovací rámec ze struktury tří pilířů, na kterou se odkazuje v posouzení dopadů revize nařízení eIDAS, tj. provádění, uplatňování a kontextové ukazatele, a přizpůsobuje ji specifické oblasti působnosti evropských podnikatelských peněženek. Tím se zajistí soulad, zabrání se zdvojování povinností monitorování a budou dodrženy zásady zlepšování právní úpravy, včetně proporcionality a opakovaného použití stávajících datových toků. Kromě toho bude k posouzení výsledků iniciativy prostřednictvím zástupných ukazatelů využit soubor doplňkových ukazatelů, které konkrétně souvisejí se specifickými cíli. Tyto širší makroekonomické trendy a trendy v oblasti administrativní zátěže jsou nadále kontextuální a budou interpretovány spolu s údaji systému eIDAS, aby podpořily statistické závěry, nikoli aby naznačovaly přímou příčinnou souvislost.

Nový soubor ukazatelů souvisejících se specifickými cíli je uveden níže:

Aspekt monitorování a hodnocení a příslušné cíle

Ukazatel/ukazatele

Odpovědnost za shromažďování

Zdroj/zdroje

SC1: Snížit administrativní zátěž, zefektivnit procesy týkající se dodržování předpisů a zlepšit poskytování služeb.

Snížit administrativní zátěž podniků spojenou s dodržováním právních předpisů a s požadavky na podávání zpráv prostřednictvím prokazatelných ekonomických přínosů

Kvantifikovatelný ukazatel snížení zátěže vyplývající ze státní regulace

Evropská komise

Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti 14

Zlepšit poskytování veřejných služeb

Změřená zlepšení v ukazatelích digitálních veřejných služeb pro podniky podle srovnání v oblasti elektronické veřejné správy, zejména pokud jde o znaky poskytování služeb online a interoperability (specifické ukazatele: (přeshraniční) dostupnost online; (přeshraniční) eID; předvyplněné formuláře; systém založený na zásadě „pouze jednou“)

Evropská komise

Srovnávací studie v oblasti elektronické veřejné zprávy použitá jako podklad pro politický program Digitální dekáda

Posílit evropskou konkurenceschopnost

Měřitelné zlepšení vývozu zboží do jiných zemí EU malými a středními podniky v průmyslovém odvětví (v % malých a středních podniků)

Evropská komise

Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti

SC2: Zajistit, aby hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru měly přístup k bezpečné a důvěryhodné digitální identifikaci přes hranice, a uspokojit tak potřeby uživatelů a poptávku trhu.

Rozvíjet trh bezpečné digitální identifikace a služeb vytvářejících důvěru mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru

Počet oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek splňujících požadavky, včetně kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru

Orgány dohledu

Údaje nahlášené Evropské komisi

Evropský digitální adresář

Zajistit, aby dostupná řešení byla důvěryhodná a bezpečná a splňovala všechny požadavky na poskytování evropských podnikatelských peněženek

Počet oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek, jimž bylo odňato oprávnění, s výjimkou poskytovatelů, kteří dobrovolně ukončili komerční poskytování podnikatelských peněženek a souvisejících služeb

Počet a úroveň sankcí uložených poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek

Orgány dohledu

Údaje nahlášené Evropské komisi

Podpořit přijetí evropské podnikatelské peněženky ve všech hospodářských odvětvích

Počet evropských podnikatelských peněženek vydaných hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru a registrovaných v evropském digitálním adresáři 15

Evropská komise

Evropský digitální adresář

1.4.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 16

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Nařízení bude vyžadovat, aby subjekty veřejného sektoru přijímaly evropské podnikatelské peněženky pro účely identifikace a autentizace, podepisování nebo pečetění dokumentů, předkládání dokumentů a zasílání nebo přijímání oznámení. Subjekty veřejného sektoru mají 24 měsíců od vstupu nařízení v platnost na to, aby zajistily, že budou moci přijímat podnikatelské peněženky pro tyto účely. Po přechodné období v délce až 36 měsíců od vstupu nařízení v platnost mohou subjekty veřejného sektoru namísto zavedení komunikačního kanálu podnikatelských peněženek nadále podporovat jiná stávající komunikační řešení za předpokladu, že tato řešení splňují příslušné požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 910/2014 a nabízejí bránu mezi těmito stávajícími řešeními a komunikačním kanálem podnikatelských peněženek. Po uplynutí tohoto přechodného období budou muset subjekty veřejného sektoru podporovat komunikační kanál podnikatelských peněženek, a to buď namísto jiných řešení kompatibilních se systémem eIDAS, nebo jako doplněk k nim.

Důvody pro akci na úrovni EU (ex ante)

Rozdílná vnitrostátní řešení v oblasti digitální identity brání svobodě usazování a volnému poskytování služeb a narušují optimální fungování jednotného trhu. Současná roztříštěnost způsobuje duplicitu, zpoždění a další náklady pro hospodářské subjekty, zejména přeshraniční. Nerovnoměrná úroveň digitalizace subjektů veřejného sektoru může rovněž narušit hospodářskou soutěž, neboť poskytuje hospodářským subjektům ve vyspělejších členských státech procesní výhodu a oslabuje rovné podmínky na jednotném trhu.

Fungování vnitřního trhu závisí na jednotných a konzistentních pravidlech uplatňovaných ve všech relevantních subjektech veřejného sektoru, které vykonávají rovnocenné funkce nebo poskytují srovnatelné služby. Komise často vykonává podobné činnosti jako vnitrostátní subjekty veřejného sektoru a má klíčovou úlohu v oblasti dohledu a regulace. Jejich zapojení do podpory řádného fungování jednotného trhu je tedy nezbytné. Jejich vyloučení by vedlo k regulačním mezerám, roztříštěnosti a nerovnoměrnému uplatňování pravidel, což by narušilo cíl podnikatelské peněženky, kterým je ochrana integrity, stability a odolnosti vnitřního trhu. Kromě toho je zjednodušení i nadále klíčovým faktorem závazku EU vybudovat odvážnější, jednodušší a rychlejší Unii, jak je uvedeno v pracovním programu na rok 2025. Konkurenceschopný a dobře fungující jednotný trh vyžaduje aktivní účast orgánů na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, které by měly jít příkladem. Komise by proto měla přijmout a používat evropskou podnikatelskou peněženku, čímž by se zjednodušily a zefektivnily její interakce s hospodářskými subjekty.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex post)

Evropské podnikatelské peněženky odstraní duplicitu a sníží náklady na dodržování předpisů a zároveň zlepší transparentnost a kvalitu údajů a poskytnou subjektům veřejného sektoru spolehlivější informace, čímž se zlepší poskytování služeb. Harmonizace na úrovni EU zároveň zabraňuje závislosti na vysoce rizikových poskytovatelích, posiluje odolnost kritických infrastruktur a upevňuje digitální suverenitu Unie. Kromě vnitřního trhu může tato iniciativa také posílit úlohu Unie jako globálního tvůrce standardů pro důvěryhodné digitální infrastruktury, a podpořit tak konkurenceschopnost Evropy v mezinárodním obchodu.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Návrh evropských podnikatelských peněženek vychází z ekosystému důvěry vytvořeného na základě evropského rámce pro digitální identitu – nařízení (EU) č. 910/2014, které je právním odkazem v EU na elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, ve znění nařízení (EU) 2024/1183, a rozšiřuje jej. Tento rámec – nejmodernější interoperabilní systém pro digitální identifikaci, který respektuje soukromí a umožňuje občanům a právnickým osobám bezpečně sdílet údaje přes hranice – již nyní představuje významný milník v agendě EU pro zjednodušení.

Cílem návrhu evropských podnikatelských peněženek je doplnit evropské peněženky digitální identity zavedením tržně orientovaného digitálního rámce určeného pro specifické potřeby podnikových transakcí, včetně dohledatelnosti, digitální správy práv na zastoupení a pověření a bezpečného kanálu pro výměnu úředních dokumentů a potvrzení podporovaného společným adresářem. Toho všeho bude dosaženo při zajištění plné interoperability s evropskými peněženkami digitální identity.

Nedávný technologický a společenský vývoj vyžaduje nový harmonizovaný a digitální přístup k interakcím mezi podniky a veřejnou správou a mezi podniky. Umělá inteligence, cloud computing a bezpečná digitální identita se vyvíjejí nebývalým tempem a ovlivňují způsob podnikání v Evropě: procesy se změnily z procesů založených na dokumentaci na procesy automatizované a založené na datech. Například 91 % scaleupů považuje digitální technologie za klíčové pro svůj růst. Tento vývoj v kombinaci se strategickými prioritami EU v oblasti konkurenceschopnosti, digitální suverenity, zjednodušení a digitálních veřejných služeb vytváří potřebu agilních řešení, která mohou podporovat důvěryhodné přeshraniční obchodní transakce ve velkém měřítku.

V důsledku toho se radikálně zvýšila poptávka po prostředcích pro bezpečnou a plně legální přeshraniční identifikaci, výměnu a uchovávání různých podnikatelských certifikátů.

Nařízení rovněž navazuje na výsledky směrnice (EU) 2025/25, která zavedla osvědčení společnosti EU a digitální plnou moc EU. Cílem těchto průkopnických nástrojů je snížit administrativní zátěž při přeshraničních operacích pro společnosti v Unii tím, že se omezí roztříštěnost. Toto nařízení je dalším krokem k nabídce nástroje, který společnostem umožní bezproblémovou výměnu osvědčení společností EU a digitálních plných mocí prostřednictvím evropských obchodních peněženek.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Iniciativa podporuje cíle EU v oblasti zjednodušení a konkurenceschopnosti tím, že hospodářským subjektům poskytuje nástroje, jako jsou podnikatelské peněženky, které umožňují důvěryhodné, bezpečné a uživatelsky přívětivé plnění správních požadavků prostřednictvím harmonizované identifikace, autentizace a výměny údajů. Je proto plně v souladu s cíli víceletého finančního rámce.

Začlenění Komise bude mít finanční dopady, které budou převážně hrazeny z rozpočtu EU v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034. Tyto náklady jsou spojeny zejména se zavedením a používáním evropských podnikatelských peněženek, zřízením a správou evropského digitálního adresáře v rámci Komise, jejich integrací se stávajícími informačními systémy a zavedením činností dohledu souvisejících s evropskými podnikatelskými peněženkami.

Odhadované přímé náklady Komise jako uživatele činí v prvním roce přibližně 7 milionů EUR v důsledku výdajů na počáteční zavedení (zadávací řízení), licenční poplatek a náklady na správu evropské podnikatelské peněženky. Od druhého roku budou Komisi vznikat další náklady ve výši 5 milionů EUR ročně. Náklady na zřízení evropského digitálního adresáře se odhadují na necelé 2 miliony EUR, přičemž roční náklady na správu se předpokládají ve výši 1,7 milionu EUR ve druhém roce a 1,3 milionu EUR v následujících letech.

Kromě toho se potenciální náklady na integraci podnikatelských peněženek do všech příslušných informačních systémů odhadují na 33,8 milionu EUR v prvním roce a 7,5 milionu EUR ve druhém roce. Vzhledem k tomu, že systémy jsou již zavedeny, náklady se týkají prvních dvou let, protože se jedná o integraci, nikoli o vývoj nového systému.

Synergie s ostatními nástroji jsou znázorněny následovně:

– jednotná digitální brána a její technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ uplatňují zásadu „pouze jednou“, která vyžaduje, aby orgány opakovaně použily údaje, které jsou již uloženy v jiném členském státě, aniž by je podniky musely opakovaně předkládat. Evropské podnikatelské peněženky doplní jednotnou digitální bránu a technický systém založený na zásadě „pouze jednou“ tím, že poskytnou důvěryhodnou identifikaci a autentizaci hospodářských subjektů a subjektů veřejné správy a bezpečnou vrstvu pro výměnu, která podnikům a subjektům veřejného sektoru umožní bezproblémové přeshraniční sdílení a opakované použití ověřených údajů a úředních potvrzení,

– digitální pas výrobku, který je ústředním bodem programu EU pro oběhové hospodářství, závisí na důvěryhodném přístupu k údajům o shodě a udržitelnosti. Podnikatelské peněženky mohou prokazovat právní identitu a veškerá udělená přístupová práva, umožňují podepsat a zapečetit prohlášení o shodě a zajišťují bezpečnou a ověřitelnou přeshraniční výměnu údajů o výrobku,

– nařízení o interoperabilní Evropě vytváří rámec pro přeshraniční interoperabilitu veřejných služeb. Podnikatelské peněženky to doplní tím, že budou sloužit jako důvěryhodná infrastruktura, kterou mohou správní orgány integrovat do standardního poskytování digitálních služeb, čímž se posílí odstraňování technických a organizačních překážek,

– připravovaný návrh právního rámce „28. režim“ pro podniky poskytne jednoduchý, pružný a rychlý postup pro zakládání a provozování společností a přilákání investic do EU prostřednictvím digitálních řešení. Zajistí interoperabilitu s podnikatelskou peněženkou a zajistí, aby digitální nástroje, jako je osvědčení společnosti EU a digitální plná moc EU, byly kompatibilní s podnikatelskou peněženkou, aby je společnosti mohly používat se svou podnikatelskou peněženkou,

– balíček „DPH v digitálním věku“ modernizuje vykazování DPH, zavádí povinnou přeshraniční elektronickou fakturaci a posiluje prevenci podvodů. Podnikatelské peněženky umožní bezpečné uchovávání a ověřitelnou výměnu potvrzení o DPH a údajů o transakcích, čímž podpoří vykazování v reálném čase a důvěryhodnou fakturaci.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Požadovaný počet zaměstnanců ve výši 20 plných pracovních úvazků bude přemístěn ze stávajících přidělení generálního ředitelství, které je pověřeno řízením akce nebo jiných útvarů Komise.

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

– s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

– finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2028 do roku 2029,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

–prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–prostřednictvím výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Nařízení bude přezkoumáno tři roky po jeho úplném uplatňování. Komise musí o svých zjištěních podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Nařízení stanoví harmonizovaná pravidla pro poskytování služeb elektronické identifikace a kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru na vnitřním trhu a současně zajišťuje dodržování důvěry a kontrolu uživatelů nad vlastními údaji. Tato nová pravidla vyžadují vypracování technických specifikací a norem a dohled nad činností orgánů, institucí a jiných subjektů Evropské unie a jejich koordinaci.

Rovněž je třeba vzít v úvahu zdroje potřebné pro komunikaci a koordinaci se třetími zeměmi v oblasti interoperability a rovnocennosti řešení třetích zemí.

K plnění těchto úkolů je nutné poskytnout útvarům Komise náležité zdroje. Odhaduje se, že prosazování ustanovení nového nařízení bude vyžadovat 20 plných pracovních úvazků.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Jedním z hlavních problémů vedoucích k nedostatkům ve stávajícím legislativním rámci je nedostatečná harmonizace vnitrostátních systémů v kontextu interakcí mezi podniky a veřejnou správou, což vede k byrokratické a administrativní zátěži, zejména v přeshraničním měřítku. V zájmu zmírnění tohoto problému staví iniciativa na včasném zapojení potenciálních poskytovatelů a koordinaci s probíhajícími rozsáhlými pilotními projekty s cílem zajistit technologickou připravenost a interoperabilitu. Současně úzká spolupráce s členskými státy a související iniciativy EU pomohou zabránit další roztříštěnosti a podpoří soudržný, konkurenceschopný a důvěryhodný ekosystém poskytovatelů v rámci jednotného trhu.

Co se týče výdajů na schůze skupiny odborníků, vzhledem k nízké hodnotě na transakci (například proplacení cestovních nákladů delegáta na schůzi, pokud je schůze fyzická) se standardní postupy vnitřní kontroly jeví jako dostatečné.

Rovněž pro pilotní projekty by měly postačovat standardní postupy GŘ CNECT.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Stávající opatření k předcházení podvodům vztahující se na Komisi budou zahrnovat dodatečné prostředky potřebné pro toto nařízení.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 17

zemí ESVO 18

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 19

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

Okruhy VFR a rozpočtové položky, které budou určeny 20

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

[XX.YY.YY.YY]

RP/NRP

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

–Uvedené částky jsou čistě orientační, dokud nebude znám konečný výsledek jednání o víceletém finančním rámci na období 2028–2034.

–Tato iniciativa bude financována z přesunů v rámci operačních programů příštího víceletého finančního rámce a částečně ze správních výdajů. V této fázi není možné přesně určit příspěvek z jednotlivých okruhů a programů víceletého finančního rámce, přičemž se očekává, že významný příspěvek bude pocházet z programů v okruhu 2 víceletého finančního rámce na období 2028–2034 (například z Evropského fondu pro konkurenceschopnost).

–

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

První rok

Druhý rok

Následující roky

(roční částka)

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4

Závazky

45,442

16,867

8,929

víceletého finančního rámce

Platby

45,442

16,867

8,929

Údaje uvedené v tabulce výše jsou čistě orientační, dokud nebudou známy výsledky jednání o víceletém finančním rámci.

		První rok	Druhý rok	Následující roky (roční částka)

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4	Závazky	45,442	16,867	8,929
víceletého finančního rámce	Platby	45,442	16,867	8,929

Údaje uvedené v tabulce výše jsou čistě orientační, dokud nebudou známy výsledky jednání o víceletém finančním rámci.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy



Rok
2028

Rok
2029

Rok
2030

Rok
2031

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz oddíl 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 21

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 22 …

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 ...

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

– Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY	První rok	Druhý rok	Následující roky (roční částka)

Lidské zdroje	2,629	2,629	2,629
Ostatní správní výdaje	p.m.	p.m.	p.m.
CELKEM	2,629	2,629	2,629

Veškeré údaje ve výše uvedené tabulce jsou čistě orientační, dokud nebudou známy výsledky jednání o víceletém finančním rámci.

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

– Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY		První rok	Druhý rok	Následující roky

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		7	7	7
20 01 02 03 (při delegacích EU)		0	0	0
(Nepřímý výzkum)		0	0	0
(Přímý výzkum)		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)		0	0	0
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky)
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce)		13	13	13
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU)		0	0	0
Položka administrativní podpory	-v ústředí	0	0	0
[XX.01.YY.YY]	– při delegacích EU	0	0	0
(SZ, VNO v nepřímém výzkumu)		0	0	0
(SZ, VNO v přímém výzkumu)		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 4		0	0	0
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – mimo okruh 4		0	0	0
CELKEM		20	20	20

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 4, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

	Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise	Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci*
		Má být financováno z okruhu 4 nebo v rámci výzkumu	Má být financováno z položky BA	Má být financováno z poplatků
Pracovní místa podle plánu pracovních míst	7		Nepoužije se.
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP)	13

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci	Úkoly, které budou plnit úředníci a dočasní zaměstnanci, se týkají právní činnosti, technické činnosti, koordinace a mezinárodní informační činnosti, jakož i a úlohy v oblasti dohledu.
Externí zaměstnanci	Úkoly, které budou plnit externí pracovníci, se týkají právní činnosti, technické činnosti, koordinace a mezinárodní informační činnosti, jakož i úlohy v oblasti dohledu.

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

CELKEM prostředky na digitální oblast a IT	První rok	Druhý rok	Následující roky

Výdaje na IT	42,813	14,238	6,300

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034

– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

– vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

–Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– na vlastní zdroje

– na jiné příjmy

– uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 23
		Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
Článek ………….

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

9.4. DIGITÁLNÍ ROZMĚR

4.1. Požadavky digitálního významu

Pokud je politická iniciativa posouzena jako iniciativa bez požadavků digitálního významu:

Zdůvodnění, proč nelze digitální prostředky použít k lepšímu provádění politiky a proč nelze použít zásadu „digitalizace jako standard“

Nepoužije se.

V opačném případě:

Popis požadavků digitálního významu na vysoké úrovni a související kategorie (data, digitalizace a automatizace procesů, digitální řešení nebo digitální veřejné služby)

Odkaz na požadavek	Popis požadavku	Subjekt, na který se požadavek vztahuje nebo jehož se týká	Procesy na vysoké úrovni	Kategorie
Článek 4	Zásada rovnocennosti	Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Osoby samostatně výdělečně činné Živnostníci Subjekty Unie	Využití evropské podnikatelské peněženky a kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování jako digitálního řešení	Digitalizace procesů Digitální řešení Digitální veřejná služba
Čl. 5 odst. 1 až 4	Funkce evropské podnikatelské peněženky	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Oprávnění zástupci vlastníků evropské podnikatelské peněženky Strany spoléhající se na podnikatelské peněženky	Vývoj IT (základní funkce)	Digitální řešení Digitální veřejná služba Digitalizace procesů
Čl. 6 odst. 1, 2 a 4	Technické vlastnosti evropských podnikatelských peněženek	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Strany spoléhající se na podnikatelské peněženky	Vývoj IT (technické prvky)	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Čl. 6 odst. 3	Zpřístupnění oznámených informací	Evropská komise Široká veřejnost	Zveřejnění mechanismů ověřování platnosti	Data Automatizace procesů Digitální veřejná služba
Čl. 6 odst. 5	Vytvoření souboru referenčních norem a specifikací	Evropská komise	Vypracování prováděcích aktů	Digitální veřejná služba
Článek 7	Požadavky a povinnosti pro poskytovatele evropských podnikatelských peněženek	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Oprávnění zástupci vlastníků evropské podnikatelské peněženky Příslušné orgány dohledu Evropská komise	Stanovení požadavků a povinností pro poskytovatele evropských podnikatelských peněženek	Digitální řešení Data Digitální veřejná služba Digitalizace procesů
Článek 8	Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Poskytovatelé identifikačních údajů evropské firemní peněženky Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Subjekty EU Evropská komise	Správa identifikačních údajů vlastníků týkajících se vlastníků evropské podnikatelské peněženky	Data Digitální veřejná služba
Článek 9	Jedinečné identifikátory pro vlastníky evropské podnikatelské peněženky	Poskytovatelé identifikačních údajů vlastníků evropské podnikatelské peněženky Hospodářské subjekty Subjekty veřejného sektoru Evropská komise	Přidělení jedinečných identifikátorů pro vlastníky evropské podnikatelské peněženky	Data Digitální řešení Digitální veřejné služby
Článek 10	Evropský digitální adresář	Evropská komise Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Vlastníci evropské podnikatelské peněženky	Vytvoření, provoz a správa evropského digitálního adresáře	Digitální řešení Data Digitální veřejná služba
Článek 11	Oznámení poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Orgán dohledu v členském státě usazení	Postup pro oznamování poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek	Data Digitální veřejná služba
Článek 12	Oznámení poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek ze strany členských států Evropské komisi	Členské státy Evropská komise	Oznámení Zveřejnění	Digitální řešení Digitální veřejná služba Data
Článek 13	Dohled ze strany členských států	Orgány dohledu v jednotlivých členských státech Evropská komise Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Dohled nad poskytovateli evropských podnikatelských peněženek Oznámení příslušných vnitrostátních rejstříků	Data Digitální veřejná služba
Článek 14	Poskytování podpory pro evropské podnikatelské peněženky ze strany Skupiny pro evropskou spolupráci v oblasti digitální identity	Skupina pro evropskou spolupráci v oblasti digitální identity Evropská komise Členské státy	Výměna informací a koordinace	Digitální veřejná služba
Článek 15	Řízení subjektů Unie, které jsou poskytovateli evropských podnikatelských peněženek, a dohled nad nimi (zprávy)			Údaje
Článek 16	Povinnosti subjektů veřejného sektoru s cílem umožnit používání evropských podnikatelských peněženek a poskytovat kvalifikovanou službu elektronického doporučeného doručování	Subjekty veřejného sektoru Vlastníci evropské podnikatelské peněženky Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Identifikace Autentizace Podpis a razítko Předkládání dokumentů Oznámení	Digitální řešení Digitální veřejná služba Digitalizace procesů
Článek 17	Seznam podnikatelských peněženek a jiných podobných nástrojů nabízených ve třetích zemích	Evropská komise Země mimo EU	Zveřejnění rovnocenných systémů ze třetích zemí	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 18	Vydávání evropských podnikatelských peněženek hospodářským subjektům usazeným mimo Unii	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Hospodářské subjekty usazené ve třetí zemi Kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru usazení v členském státě Členské státy kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru	Vydávání evropských podnikatelských peněženek Prokazování a ověřování totožnosti	Data Digitální řešení Digitální veřejná služba
Článek 20	Vypuštění právnických osob z nařízení (EU) č. 910/2014 z důvodu zastaralosti s příchodem evropských podnikatelských peněženek	Právnická osoba Členské státy	Identifikace právnických osob, autentizace a sdílení údajů	Digitální veřejná služba Digitální řešení Data

4.2. Data

Obecný popis dotčených dat

Druh dat	Odkaz na požadavek (požadavky)	Norma a/nebo specifikace (v příslušných případech)
		//
Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Čl. 8 odst. 1	Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky se vydávají ve formátu podle jedné z norem uvedených v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2979 a jako: -kvalifikované elektronické potvrzení atributů, pokud jsou poskytovány kvalifikovanými poskytovateli služeb vytvářejících důvěru, -elektronické potvrzení atributů, jsou-li vydány subjektem veřejného sektoru, který je odpovědný za autentický zdroj, nebo jeho jménem, pokud jsou poskytovány subjektem veřejného sektoru, -elektronické potvrzení atributů, pokud je poskytuje Komise.
Elektronické potvrzení atributů / kvalifikované elektronické potvrzení atributů	Čl. 8 odst. 1	Požadavky na vydávajícího: v případě kvalifikovaného elektronického potvrzení atributů musí být vydávající kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru a musí splňovat právní a technické požadavky. Normy/formáty: potvrzení musí odpovídat schématům/formátům předepsaným (v rámci architektury a referenčního rámce / souboru nástrojů) pro potvrzení atributů. Samotné atributy musí být přesné a musí pocházet z autentických zdrojů. Interoperabilita, důvěryhodnost / ověřování: spoléhající se strany je mohou být schopny ověřit, musí existovat mechanismy pro jejich zneplatnění/pozastavení a jejich platnost musí zajistit důvěryhodná infrastruktura. Nařízení (EU) 2024/1183 (eIDAS 2.0) – příloha V; ETSI TS 119 471; ETSI EN 319 412 (řada); ETSI TS 119 182-1; ETSI TS 119 102-1; ETSI TS 119 102-2; ETSI EN 319 401; ETSI EN 319 411-1 / 411-2; ETSI TS 119 461; ETSI TS 119 172-4; CEN/EN 319 521.
Prvky identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Čl. 8 odst. 6	Musí obsahovat alespoň následující atributy: oficiální název hospodářského subjektu nebo subjektu veřejného sektoru, jak je zapsán v příslušném rejstříku nebo úřední evidenci, příslušný jedinečný identifikátor přidělený v souladu s článkem 9.
Jedinečné identifikátory pro vlastníky evropské podnikatelské peněženky (jedinečný evropský identifikační kód)	Čl. 9 odst. 1	Jedinečný evropský identifikační kód musí být použit, pokud hospodářský subjekt spadá do oblasti působnosti směrnice (EU) 2017/1132 nebo směrnice (EU) 2015/849
Informace pro účely správy evropského digitálního adresáře	Čl. 10 odst. 3 a 6	Normy a technické specifikace pro evropský digitální adresář, které budou stanoveny v prováděcích aktech, jež mají být přijaty
Oznámení poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek	Čl. 11 odst. 2	Seznamy prvků, které mají být uvedeny v oznámení
Seznam oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek	Článek 12	Strojově čitelný formát
Seznam orgánů dohledu členských států	Čl. 13 odst. 3	Datové prvky, které je třeba uvést: názvy a adresy
Informace o vnitrostátních rejstřících, které uchovávají informace o hospodářských subjektech a subjektech veřejného sektoru	Čl. 13 odst. 5 písm. f)	Neuvedeno
Seznam podnikatelských peněženek a jiných podobných nástrojů nabízených ve třetích zemích	Čl. 17 odst. 4	Neuvedeno
Údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky pro účely přenositelnosti	Příloha	Otevřený formát

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlení, jak jsou požadavky v souladu s Evropskou strategií pro data

Návrh je v souladu s Evropskou strategií pro data, neboť zavádí přístup k inovacím založený na datech a posiluje digitální ekonomiku. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž, zefektivnit procesy dodržování předpisů a zlepšit poskytování služeb prostřednictvím tržně orientovaných řešení, a tím dále zvýšit konkurenceschopnost. Evropské podnikatelské peněženky umožňují bezproblémovou přeshraniční výměnu informací transparentním, důvěryhodným a bezpečným způsobem. Návrh podporuje interoperabilitu a kompatibilitu se stávajícími systémy.

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlení, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a jak byly zváženy možnosti opakovaného používání existujících údajů

Návrh podporuje zásadu „pouze jednou“ tím, že požaduje, aby orgány opakovaně používaly údaje, které již jsou uchovávány v jiném členském státě, aniž by je podniky musely opakovaně předkládat. Evropské podnikatelské peněženky doplní jednotnou digitální bránu a systém založený na zásadě „pouze jednou“ tím, že poskytnou důvěryhodnou identifikaci a autentizaci hospodářských subjektů a orgánů veřejné správy a bezpečnou vrstvu pro výměnu, která podnikům a subjektům veřejného sektoru umožní bezproblémové přeshraniční sdílení a opakované použití ověřených údajů a úředních potvrzení. Zatímco systém založený na zásadě „pouze jednou“ se zaměřuje na interakce mezi subjekty veřejného sektoru (G2G), evropská podnikatelská peněženka se zaměřuje na interakce mezi subjekty veřejného sektoru a hospodářskými subjekty (B2G) a mezi hospodářskými subjekty navzájem (B2B).

Vysvětlení, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality

Nově vytvořená data evropských podnikatelských peněženek dodržují zásady „FAIR“ tím, že využívají normy a specifikace, které zlepšují vyhledávání a bezpečný přístup. Evropská podnikatelská peněženka je také navržena tak, aby ji bylo možné bezproblémově integrovat do širšího evropského rámce pro digitální identitu vymezeného v rámci nařízení eIDAS.

Datové toky

Obecný popis datových toků

Druh dat	Odkazy na požadavky	Subjekty, které data poskytují	Subjekty, které data přijímají	Podnět pro výměnu dat	Četnost (v příslušných případech)
Informace o mechanismech ověřování platnosti	Čl. 6 odst. 2 písm. g)	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Komise	Bez zbytečného prodlení	//
Informace o mechanismech ověřování platnosti	Čl. 6 odst. 3	Komise	Široká veřejnost	Oznámení od poskytovatele evropských podnikatelských peněženek	//
Oznámení o podmínkách, právech a povinnostech souvisejících s evropskou podnikatelskou peněženkou	Čl. 7 odst. 6 písm. b) a c)	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Vlastníci / zástupci vlastníků evropské podnikatelské peněženky	Používání evropské podnikatelské peněženky	//
Oznámení o podstatných změnách služeb souvisejících s evropskou podnikatelskou peněženkou	Čl. 7 odst. 6 písm. e)	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Vnitrostátní orgán dohledu nebo Komise	//	//
Oznámení o pozastavení, zrušení nebo dobrovolném ukončení služeb souvisejících s evropskou podnikatelskou peněženkou	Čl. 7 odst. 6 písm. f)	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Vlastníci evropských podnikatelských peněženek	//	//
Informace o vlastnících evropské podnikatelské peněženky (a následné změny)	Čl. 7 odst. 6 písm. g)	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek	Komise	//	//
Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Čl. 8 odst. 1	Poskytovatelé identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Vlastník evropské podnikatelské peněženky	Žádost vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Jednou
Elektronické potvrzení atributů / kvalifikované elektronické potvrzení atributů	Článek 8	Poskytovatelé elektronických potvrzení atributů / kvalifikovaných elektronických potvrzení atributů	Vlastník evropské podnikatelské peněženky	Žádost vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Na požádání
Oznámení o vnitrostátních rejstřících a souvisejících registračních číslech	Čl. 9 odst. 6.	Členské státy	Komise	Nejpozději tři měsíce po vstupu v platnost	//
Informace pro účely správy evropského digitálního adresáře	Čl. 10 odst. 3 a 6	Poskytovatel evropských podnikatelských peněženek	Komise	Po vydání evropské podnikatelské peněženky (pro účely správy evropského digitálního adresáře	//
Oznámení o poskytovatelích evropských podnikatelských peněženek	Čl. 11 odst. 1	Oznamující subjekt	Orgán dohledu členského státu	//	//
Oznámení o poskytovatelích evropských podnikatelských peněženek	Čl. 11 odst 4 až 6	Orgány dohledu členských států	Oznamující subjekt	Oznámení zaslané oznamujícím subjektem – 30 dní	//
Seznam oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek	Čl. 12 odst. 1 až 3	Členské státy	Komise	24 hodin po uplynutí 30denní lhůty uvedené v článku 11	//
Seznam orgánů dohledu členských států	Čl. 13 odst. 3	Členské státy	Komise	//	//
Seznam orgánů dohledu členských států	Čl. 13 odst. 3	Komise	Široká veřejnost	//	//
Informace o vnitrostátních rejstřících	Čl. 13 odst. 5 písm. f)	Orgány dohledu členských států	Komise	//	//
Povinnost podávat zprávy o hlavních činnostech	Čl. 13 odst. 5 písm. k)	Orgány dohledu členských států	Komise	//	//
Seznam podnikatelských peněženek a jiných podobných nástrojů nabízených ve třetích zemích	Čl. 17 odst. 4	Komise	Široká veřejnost	//	//

4.3. Digitální řešení

Obecný popis digitálních řešení

Digitální řešení	Odkazy na požadavky	Hlavní požadované funkce	Odpovědný subjekt	Jak je zajištěna přístupnost?	Jak je zohledněna opakovaná použitelnost?	Použití technologií umělé inteligence (v příslušných případech)
Evropská podnikatelská peněženka	Článek 4 Čl. 5 odst. 1, 3 a 5 Čl. 6 odst. 1, 2 a 4 Článek 7 Článek 9 Článek 16 Čl. 17 odst.1 a 3 Článek 18 Příloha	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek zajistí, aby jimi poskytované evropské podnikatelské peněženky umožňovaly vlastníkům evropských podnikatelských peněženek minimálně: 10)bezpečně vydávat, požadovat, získávat, vybírat, kombinovat, uchovávat, mazat, sdílet a předkládat elektronická potvrzení atributů; 1)výběrově zpřístupňovat identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a atributy obsažené v elektronických potvrzeních atributů v souvislosti s funkcemi uvedenými v písmeni a); 2)požadovat a sdílet identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a elektronická potvrzení atributů zabezpečeným způsobem mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity a se stranami spoléhajícími se na evropské podnikatelské peněženky; 3)podepisovat prostřednictvím kvalifikovaných elektronických podpisů a v příslušných případech pečetit prostřednictvím kvalifikovaných elektronických pečetí; 4)spojovat data v elektronické podobě s určitým časovým okamžikem prostřednictvím kvalifikovaných elektronických časových razítek; 5)vydávat elektronická potvrzení atributů pro evropské podnikatelské peněženky a evropské peněženky digitální identity; 6)vydávat elektronická potvrzení atributů prostřednictvím evropské peněženky vlastníka, což umožňuje propojit vydané potvrzení s ostatními příslušnými potvrzeními, která tvoří součást řetězce; 7)umožnit používání kvalifikovaných a nekvalifikovaných potvrzení atributů tak, aby se vlastníci evropské podnikatelské peněženky a jejich právním zástupci mohli autentizovat; 8)předávat a přijímat elektronické dokumenty a data prostřednictvím kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování, která je schopna podpořit důvěrnost; 9)oprávnit více uživatelů k přístupu k evropské podnikatelské peněžence daného vlastníka a k jejímu provozování a umožnit vlastníkovi podnikatelské peněženky tato oprávnění spravovat a rušit; 10)opravňovat strany spoléhající se na evropské podnikatelské peněženky k tomu, aby mohly požadovat elektronická potvrzení atributů vydaných vlastníkovi evropské podnikatelské peněženky, a umožnit vlastníkovi podnikatelské peněženky tato oprávnění spravovat a rušit; 11)uplatňovat právo vlastníka evropské podnikatelské peněženky na přenositelnost údajů a exportovat své údaje, včetně vydaných identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky, elektronických potvrzení atributů, komunikačních protokolů a záznamů o interakcích, ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu, a to na žádost vlastníka nebo v případě ukončení služby nebo odvolání oznámení poskytovatele evropské podnikatelské peněženky; 12)mít přístup k záznamu všech transakcí; 13)mít přístup ke společnému přehledu umožňujícímu přístup ke komunikacím vyměňovaným prostřednictvím kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování uvedené v písmeni i), jejich uchovávání a ověřování.	Poskytovatelé evropské podnikatelské peněženky	Normy a specifikace, které budou definovány v prováděcích aktech, budou odkazovat na požadavky na přístupnost, jako tomu bylo v případě evropských peněženek digitální identity. Je však důležité vzít v úvahu, že poskytovatelé řešení budou ze soukromého sektoru, a proto budou muset být v souladu se směrnicí o přístupnosti (EU) 2019/882.	Důraz na otevřené standardy, interoperabilitu a přenositelnost údajů zajišťuje, že peněženky lze používat opakovaně nebo je integrovat na různých platformách a do různých služeb, aniž by se vázaly na dodavatele. Podnikatelská peněženka navíc využívá rámec EU pro digitální identitu a je předepsána její kompatibilita s evropskou peněženkou digitální identity.	Nepoužije se.
Evropský digitální adresář	Článek 10	Komise zřídí, provozuje a spravuje evropský digitální adresář jako webovou aplikaci sestávající ze dvou rozhraní: ·strojově čitelného rozhraní vystaveného prostřednictvím rozhraní API pro automatizovanou komunikaci mezi systémy; ·online portálu pro uživatele evropské podnikatelské peněženky, který je postaven na rozhraní API a komunikuje s ním, čímž zajišťuje konzistenci mezi oběma rozhraními.	Evropská komise		–	Nepoužije se.
Aplikace pro vytváření podpisů	Příloha	Podepisování nebo pečetění údajů poskytnutých uživateli evropské podnikatelské peněženky. Podepisování nebo pečetění údajů poskytnutých spoléhajícími se stranami. Vytváření podpisů nebo pečetí v souladu alespoň s povinným formátem. Vytváření podpisů nebo pečetí v souladu s volitelným formátem. Informování uživatelů peněženek o výsledku procesu vytváření podpisu nebo pečeti.	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek Poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru Strany spoléhající se na podnikatelské peněženky		–	–
Kvalifikovaná služba elektronického doporučeného doručování	Příloha	Podle článku 5 tohoto nařízení podnikatelské peněženky integrují a podporují používání konkrétní kvalifikované služby elektronického doporučeného doručování v souladu s články 43 a 44 nařízení (EU) č. 910/2014. Interoperabilita mezi podnikatelskými peněženkami a určenou kvalifikovanou službou elektronického doporučeného doručování je povinná. Poskytovatelé podnikatelských peněženek zajistí technickou integraci v souladu s prováděcími akty.	Evropská komise		–	–

Pro každé digitální řešení vysvětlení, jak je digitální řešení v souladu s platnými digitálními politikami a právními předpisy

Evropská podnikatelská peněženka

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Vysvětlení, jak je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci	Nepoužije se.
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost	Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek zajistí integritu, pravost a důvěrnost komunikace mezi back-endem, front-endem a bezpečnými kryptografickými aplikacemi a bezpečným kryptografickým prostředkem podnikatelské peněženky. Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek musí rovněž splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii.
eIDAS	Evropská podnikatelská peněženka vychází z evropského rámce pro digitální identitu vymezeného v rámci systému eIDAS a rozšiřuje jej na všechny hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru. Přístup k jednotce evropské podnikatelské peněženky je udělen pouze po úspěšné autentizaci uživatele evropské podnikatelské peněženky, jak je podrobně uvedeno v bodech 1 a 2 přílohy I. Interoperabilita mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity: žádost o identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky a elektronická potvrzení atributů a jejich sdílení zabezpečeným způsobem mezi evropskými podnikatelskými peněženkami a evropskými peněženkami digitální identity.
Jednotná digitální brána a IMI	Nepoužije se.
Ostatní	Nepoužije se.

Evropský digitální adresář

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Vysvětlení, jak je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci	Nepoužije se.
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost	Komise zpřístupní evropský digitální adresář pouze vlastníkům evropské podnikatelské peněženky a poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek. Komise zavede evropský digitální adresář v souladu s příslušnými zásadami ochrany údajů, případně včetně prvků pseudonymizace. Soulad se směrnicí (EU) 2022/2555.
eIDAS
Jednotná digitální brána a IMI
Ostatní

Aplikace pro vytváření podpisů

Digitální a/nebo odvětvová politika (v příslušných případech)	Vysvětlení, jak je dosaženo souladu
Akt o umělé inteligenci	Nepoužije se.
Rámec EU pro kybernetickou bezpečnost	–
eIDAS	Používání elektronických podpisů a pečetí.
Jednotná digitální brána a IMI	–
Ostatní	–

4.4. Posouzení interoperability

Obecný popis digitální veřejné služby (služeb), kterých se požadavky týkají

Digitální veřejná služba nebo kategorie digitálních veřejných služeb

Popis

Odkazy na požadavky

Řešení pro Interoperabilní Evropu

(NEPOUŽIJE SE)

Jiná řešení interoperability

Digitální identita ověřování a udělování oprávnění, evropské podnikatelské peněženky (COFOG 01.6 – BT.1 – Služby pro širokou veřejnost)

Veřejná služba usnadňuje bezpečné přeshraniční transakce tím, že poskytuje rámec pro digitální identitu a autentizaci hospodářských subjektů a subjektů veřejného sektoru.

Článek 4,

čl. 5 odst. 1, 3 a 5

čl. 6 odst. 1, 2 a 4,

čl. 6 odst. 3,

čl. 6 odst. 5,

článek 7,

článek 8,

článek 9,

článek 10,

článek 11,

článek 12,

článek 13,

čl. 18 odst. 1 a 3,

článek 19,

článek 21.

Systém propojení obchodních rejstříků („BRIS“) a systém propojení registrů skutečných majitelů („BORIS“)

Jednotná digitální brána

Peněženka DPP

Evropská digitální brána

Digitální veřejné služby v členských státech, které jsou pověřeny přijímáním důkazů prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek

Vnitrostátní digitální veřejné služby ovlivněné používáním evropských podnikatelských peněženek ve správních řízeních, v nichž se od subjektů veřejného sektoru vyžaduje, aby akceptovaly identifikaci a autentizaci, elektronický podpis nebo elektronickou pečeť, předkládání dokumentů, zasílání nebo přijímání oznámení.

Čl. 16 odst. 1 a 2

U každé digitální veřejné služby dopad požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu

Digitální veřejná služba č. 1: Evropská podnikatelská peněženka

Posouzení	Opatření	Potenciální zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky	Evropské podnikatelské peněženky budou vycházet z ekosystému důvěry vytvořeného na základě evropského rámce pro digitální identitu, který byl zřízen nařízením (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, ve znění nařízení (EU) č. 2024/1183 (včetně přijatých prováděcích aktů), a rozšíří jej. Poskytovatelé evropských podnikatelských peněženek musí splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (směrnice NIS 2) o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii. Rovněž evropský digitální adresář bude provozován v souladu se zásadami zakotvenými ve směrnici NIS 2. Kryptografické operátory nebo jiné operace zpracovávající kritická aktiva jsou prováděny v souladu s požadavky na vlastnosti a formu prostředků elektronické identifikace na značné úrovni záruky stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1502. V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován Evropský inspektor ochrany údajů. Návrh předpokládá, že evropské podnikatelské peněženky by měly rovněž umožnit výměnu potvrzení pro účely udělení digitální plné moci, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2025/25, což umožní hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru vyměňovat si potvrzení pomocí svých podnikatelských peněženek pro účely přenesení pravomoci na zástupce.
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb Uveďte plánovaná správní opatření	V každém členském státě jsou orgány dohledu určené podle článku 46a nařízení (EU) č. 910/2014 rovněž orgány dohledu pro účely tohoto nařízení. Nařízení stanoví úlohu a úkoly těchto orgánů. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu uvedené v prvním odstavci měly nezbytné pravomoci a disponovaly odpovídajícími zdroji pro účinný, efektivní a nezávislý výkon svých úkolů. Je-li poskytovatelem evropských podnikatelských peněženek subjekt Unie, příslušným orgánem dohledu je Komise.
Opatření přijatá k zajištění společného porozumění údajům Uveďte seznam těchto opatření	Identifikační údaje vlastníka evropské podnikatelské peněženky se vydávají ve formátu podle jedné z norem uvedených v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/2979 a jako kvalifikované elektronické potvrzení atributů nebo elektronické potvrzení atributů v závislosti na vydávajícím subjektu. V přílohách jsou stanoveny vysoké požadavky, které budou následně zakotveny ve specifikacích a normách v připravovaném prováděcím aktu, aby bylo zajištěno společné porozumění údajům. Podnikatelské peněženky musí podporovat bezpečný export a přenositelnost údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky alespoň v otevřeném formátu.
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem Uveďte seznam těchto opatření	Přijmout prováděcí akty pro vymezení referenčních norem a specifikací.

Digitální veřejná služba č. 2: Digitální veřejné služby v členských státech, které jsou pověřeny přijímáním důkazů prostřednictvím evropských podnikatelských peněženek

Posouzení	Opatření	Potenciální zbývající překážky (v příslušných případech)
Soulad se stávajícími digitálními a odvětvovými politikami Uveďte příslušné digitální a odvětvové politiky	Soulad je u evropských podnikatelských peněženek zajištěn, jak je podrobně uvedeno výše.
Organizační opatření pro bezproblémové přeshraniční poskytování digitálních veřejných služeb Uveďte plánovaná správní opatření	Článek 15 ukládá členským státům povinnost umožnit hospodářským subjektům výměnu informací se subjekty veřejného sektoru prostřednictvím evropské podnikatelské peněženky.
Opatření přijatá k zajištění společného porozumění údajům Uveďte seznam těchto opatření
Používání společně dohodnutých otevřených technických specifikací a norem Uveďte seznam těchto opatření

Aspekt monitorování a hodnocení a příslušné cíle	Ukazatel/ukazatele	Odpovědnost za shromažďování	Zdroj/zdroje
SC1: Snížit administrativní zátěž, zefektivnit procesy týkající se dodržování předpisů a zlepšit poskytování služeb.
Snížit administrativní zátěž podniků spojenou s dodržováním právních předpisů a s požadavky na podávání zpráv prostřednictvím prokazatelných ekonomických přínosů	Kvantifikovatelný ukazatel snížení zátěže vyplývající ze státní regulace	Evropská komise	Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti 14
Zlepšit poskytování veřejných služeb	Změřená zlepšení v ukazatelích digitálních veřejných služeb pro podniky podle srovnání v oblasti elektronické veřejné správy, zejména pokud jde o znaky poskytování služeb online a interoperability (specifické ukazatele: (přeshraniční) dostupnost online; (přeshraniční) eID; předvyplněné formuláře; systém založený na zásadě „pouze jednou“)	Evropská komise	Srovnávací studie v oblasti elektronické veřejné zprávy použitá jako podklad pro politický program Digitální dekáda
Posílit evropskou konkurenceschopnost	Měřitelné zlepšení vývozu zboží do jiných zemí EU malými a středními podniky v průmyslovém odvětví (v % malých a středních podniků)	Evropská komise	Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti
SC2: Zajistit, aby hospodářské subjekty a subjekty veřejného sektoru měly přístup k bezpečné a důvěryhodné digitální identifikaci přes hranice, a uspokojit tak potřeby uživatelů a poptávku trhu.
Rozvíjet trh bezpečné digitální identifikace a služeb vytvářejících důvěru mezi hospodářskými subjekty a subjekty veřejného sektoru	Počet oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek splňujících požadavky, včetně kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru	Orgány dohledu	Údaje nahlášené Evropské komisi Evropský digitální adresář
Zajistit, aby dostupná řešení byla důvěryhodná a bezpečná a splňovala všechny požadavky na poskytování evropských podnikatelských peněženek	Počet oznámených poskytovatelů evropských podnikatelských peněženek, jimž bylo odňato oprávnění, s výjimkou poskytovatelů, kteří dobrovolně ukončili komerční poskytování podnikatelských peněženek a souvisejících služeb Počet a úroveň sankcí uložených poskytovatelům evropských podnikatelských peněženek	Orgány dohledu	Údaje nahlášené Evropské komisi
Podpořit přijetí evropské podnikatelské peněženky ve všech hospodářských odvětvích	Počet evropských podnikatelských peněženek vydaných hospodářským subjektům a subjektům veřejného sektoru a registrovaných v evropském digitálním adresáři 15	Evropská komise	Evropský digitální adresář

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh výdaje	Příspěvek
	Číslo	RP/NRP 17	zemí ESVO 18	kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 19	jiných třetích zemí	jiné účelově vázané příjmy
	Okruhy VFR a rozpočtové položky, které budou určeny 20	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE
	[XX.YY.YY.YY]	RP/NRP	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE	ANO/NE

Popis opatření	Odkazy na požadavky	Úloha Komise (v příslušných případech)	Zapojené subjekty (v příslušných případech)	Předpokládaný harmonogram (v příslušných případech)
Seznam referenčních norem a v případě potřeby specifikací a postupů pro zajištění základních funkcí evropských podnikatelských peněženek	Čl. 5 odst. 3 a 5	Přijmout prováděcí akty	//	//
Seznam referenčních norem a v případě potřeby specifikací a postupů pro zajištění technických vlastností evropských podnikatelských peněženek	Čl. 6 odst. 5	Přijmout prováděcí akty	//	//
Požadavky na vydávání identifikačních údajů vlastníka evropské podnikatelské peněženky	Čl. 8 odst. 6	Přijmout prováděcí akty	//	//
Specifikace a podrobné požadavky pro jedinečný identifikátor	Čl. 9 odst. 4	Přijmout prováděcí akty	//	//
Normy a technické specifikace pro evropský digitální adresář	Čl. 10 odst. 6.	Přijmout prováděcí akty	//	//
Akty, které stanoví, že podnikatelské peněženky nebo systémy nabízející podobné funkce, které jsou vydávány poskytovateli usazenými ve třetích zemích, se považují za rovnocenné evropským podnikatelským peněženkám	Čl. 18 odst. 1	Přijmout prováděcí akty	//	//