EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.6.2025
COM(2025) 828 final
2025/0180(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
{SWD(2025) 830 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Nezákonná totální invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 odhalila dramatické důsledky stávající závislosti na dovozu ruského plynu na trzích a bezpečnosti, což vedlo k významným negativním dopadům na hospodářství Unie. Konflikt vážně narušil globální dodavatelské řetězce, vyvolal výrazné zvýšení cen energií a přinesl značnou volatilitu trhů. V důsledku toho byly obchodní vztahy Unie s Ruskem zásadním způsobem narušeny.
Odvětví energetiky bylo hluboce zasaženo. Rusko využívalo závislost Unie na vývozu energie z Ruska do Unie jako prostředek k nátlaku a manipulaci. Závislost na ruském dovozu energie způsobila, že Unie a členské státy jsou zranitelné vůči narušením a cenovým výkyvům, které měly dalekosáhlý dopad na celé hospodářství. Zvýšené ceny energií narušily konkurenceschopnost průmyslových odvětví EU a v konečném důsledku oslabily hospodářskou stabilitu a vyhlídky na růst v Unii.
Rusko v minulosti ohrozilo bezpečnost dodávek do Unie tím, že jednostranně omezilo toky plynu do Evropy, jak je podrobně uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto legislativnímu návrhu. Pracovní dokument útvarů Komise nastiňuje, jak Rusko systematicky zneužívá závislost na dodávkách na úkor hospodářství a hospodářské bezpečnosti Unie. O tom svědčí několik šetření v oblasti hospodářské soutěže, zejména snížení nebo přerušení dodávek ruského plynu v letech 2006, 2009 a 2014, jakož i záměrné snížení toků plynu a úroveň naplnění zásobníků před plošnou invazí Ruské federace na Ukrajinu na podzim 2021. Po začátku útočné války Ruské federace proti Ukrajině Rusko využilo závislost Unie k tomu, aby Unii vystavilo závažné energetické a hospodářské bezpečnostní krizi strategickým přerušováním nebo snížováním dodávek, aby udrželo ceny energií na vyšší úrovni 1 .
Ruský státem kontrolovaný monopolní vývozce Gazprom byl předmětem četných šetření v oblasti hospodářské soutěže, která se zabývala otázkami, jako jsou zákazy smluvních partnerů prodávat plyn („ustanovení o místě určení“), zneužívání cen nebo pokusy o nátlak na smluvní partnery. Ruská federace a její energetické společnosti proto nemohou být Unií považovány za spolehlivé obchodní partnery s energií.
Přerušení dodávek vedlo k velmi závažným problémům v oblasti bezpečnosti dodávek energie v Unii a donutilo jedenáct členských států, aby v roce 2022 vyhlásily úroveň energetické krize podle článku 11 nařízení (EU) 2017/1938. Dopad na ceny byl bezprecedentní, přičemž průměrná spotová cena plynu v roce 2022 činila 125 EUR/MWh, což je šestkrát až osmkrát více než před krizí. Dopady krize pocítila celá Unie, neboť prudký nárůst cen energií ovlivnil i členské státy, které nejsou postiženy přímým narušením toků plynu z Ruska. Důsledky plynové krize se projevily i v odvětví elektřiny, neboť těžba plynu často představuje technologii stanovování cen na velkoobchodních trzích s elektřinou. Velkoobchodní ceny elektřiny v Evropě se v srpnu 2022 prudce zvýšily na průměrně více než 400 EUR/MWh, přičemž ve většině členských států dosahovaly krátkodobého maxima výrazně nad 500 EUR/MWh po několik dnů. V důsledku toho utrpěl energetický systém Unie vážné škody, které se měly dopad na maloobchodní trhy a konečné spotřebitele, neboť hospodářství Unie je závislé na stabilních a předvídatelných dodávkách energie.
Dopad využívání energie jako zbraně ze strany Ruska jde nad rámec bezpečnosti dodávek energie a vážně poškodil hospodářství Unie ve svém celku. Nejdůležitější hnací silou inflace byly právě ceny energií, které na své nejvyšší úrovni v roce 2022 dosáhly úrovně přesahující 10 %. Nedávná krize ukázala, že důvěryhodné obchodní vztahy s partnery dodávajícími energetické produkty mají zásadní význam pro zachování stability trhu, ochranu lidského života a zdraví, jakož i pro základní bezpečnostní zájmy Unie.
V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině v únoru 2022 a v souladu s Versailleským prohlášením hlav států a předsedů vlád ze dne 11. března 2022 zahájila Komise dne 18. května 2022 plán REPowerEU 2 s cílem umožnit úplnou diverzifikaci od dovozu energie z Ruska bezpečným, cenově dostupným a udržitelným způsobem. Plán vychází z dlouhodobé diverzifikační politiky, která je rovněž nastíněna v evropské strategii energetické bezpečnosti z roku 2014 3 a ve strategii energetické unie z roku 2015 4 . Od roku 2022 pracují EU a její členské státy na provádění plánu REPowerEU s cílem ušetřit energii, urychlit přechod na čistou energii, podpořit domácí výrobu energie, dokončit klíčovou infrastrukturu umožňující další diverzifikaci dodávek plynu a posílit diplomacii EU v oblasti energetiky. V důsledku toho byla Unie schopna od roku 2021 do roku 2023 snížit dovoz ruského plynu o více než 70 % ze 150 miliard m³ na 43 miliard m³ a ceny energií se oproti vrcholům v roce 2022 výrazně snížily.
Navzdory významnému pokroku a zastavení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu na konci roku 2024 dovoz ruského plynu do Unie neustal. Odhaduje se, že v roce 2025 představuje přibližně 13 % celkového dovozu plynu do Unie. Vzhledem k tomu, že zbývající objemy ruského zemního plynu vstupující do Unie jsou stále značné, Komise ve svém plánu REPowerEU ze dne 6. května 202513 oznámila legislativní návrh na úplné ukončení dovozu ruského plynu a zlepšení stávajícího rámce pro energetickou závislost.
Významná část dovozní kapacity LNG je navíc v některých členských státech kontrolována ruskými společnostmi, což vytváří riziko, že tato práva na kapacitu by mohla být využita k bránění dovozu z alternativních zdrojů prostřednictvím praktik nadměrné rezervace kapacity. V minulosti vedly případy skladování plynu k podstatným narušením trhu, zvýšení cen a ohrožení kritických bezpečnostních opatření 5 .
Již více než deset let Ruská federace systematicky působí jako nespolehlivý partner, který používá plyn jako zbraň a manipuluje s energetickými trhy na úkor základních mezinárodních bezpečnostních zájmů Unie. Zbývající dovoz ruského plynu proto představuje významná rizika pro hospodářskou bezpečnost Unie, a zejména pro bezpečnost dodávek energie, což má škodlivé hospodářské a společenské důsledky. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že další platby přesahující 15 miliard EUR ročně za dovoz ruského plynu ohrožují bezpečnost Unie, je nezbytné přijmout dodatečná opatření k odstranění tohoto dovozu, přičemž je třeba uznat, že úplné ukončení dodávek energie z Ruské federace musí být postupným procesem s ohledem na bezpečnost dodávek a tržní aspekty. Vzhledem k tomu, že se očekává, že LNG bude hrát zásadní úlohu při zajišťování alternativních dodávek energie v Evropě, je rovněž zásadní doplnit zákaz dovozu plynu o opatření, které omezuje poskytování služeb terminálů LNG určitým subjektům.
Jak je uvedeno v plánu ze dne 6. května 2025, Komise předloží systematická opatření k odstranění zbývajících dovozů, pokud jde o plyn, ropu a jadernou energii z Ruské federace.
Komise pečlivě posoudila dopad možného zákazu ruského dovozu zemního plynu a poskytování služeb terminálů LNG ruským subjektům. Od roku 2022 byly provedeny a zveřejněny přípravné práce a několik podrobných analýz důsledků úplného ukončení činnosti Ruska 6 a Komise se mohla spolehnout rovněž na řadu studií od externích odborníků a agentur. Na základě posouzení dopadů 7 provedeného Komisí, jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise, je účelem navrhovaného nařízení účinně přispět k odstranění závislosti a expozici Unie významným rizikům pro obchod a energetickou bezpečnost vyplývajícím z dovozu plynu a ropy z Ruské federace. Pokud by aktuální zbývající závislosti nebyly odstraněny, mohla by být Unie obzvláště zranitelná vůči potenciálnímu a nepředvídatelnému nátlaku Ruské federace.
Cílem navrhovaného nařízení je rozhodným způsobem postupně ukončit dovoz plynu přepravovaný plynovody a zkapalněný zemní plyn (LNG) pocházející z Ruské federace nebo z ní přímo či nepřímo vyvážený, a tím zabránit jejich přístupu na trh Unie.
Vzhledem k tomu, že od roku 2022 většina členských států a účastníků trhu dokončila své dodavatelské vztahy s Ruskou federací, obsahuje návrh tohoto nařízení zákaz dovozu plynu na základě nových smluv uzavřených po 17. červnu 2025 od 1. ledna 2026. Do konce roku 2027 ukládá toto nařízení úplné zastavení dovozu na základě stávajících smluv. Jak je uvedeno v posouzení dopadů, zbývající objemy plynu mohou být postupně zrušeny bez významného hospodářského dopadu nebo rizik pro bezpečnost dodávek, a to z důvodu dostupnosti dostatečného počtu alternativních dodavatelů na světovém trhu s plynem, dobře propojeného trhu s plynem v Unii a dostupnosti dostatečné dovozní infrastruktury. Toto nařízení proto zohledňuje složitost postupného ukončování dovozu na základě různých druhů smluv a navrhuje, aby se zákaz dovozu na základě nových smluv uplatňoval po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Krátkodobé smlouvy, tj. smlouvy na individuální nebo vícenásobné dodávky zemního plynu na dobu kratší než jeden rok, se týkají menších objemů, než jsou velké víceleté dodavatelské smlouvy, které mají dovozci s ruskými společnostmi. Platnost těchto stávajících smluv bude v každém případě v době vstupu tohoto nařízení v platnost téměř končit. Riziko pro hospodářskou bezpečnost vyplývající ze stávajících krátkodobých smluv se proto jeví jako nízké. Je proto vhodné vyjmout stávající krátkodobé smlouvy z okamžitého uplatňování zákazu dovozu a umožnit jejich postupné ukončení do 17. června 2026. Dovozci, kteří mají dlouhodobé smlouvy, mohou potřebovat více času na nalezení alternativních dodavatelských tras a zdrojů, a to i proto, že se obvykle týkají výrazně většího objemu než krátkodobé smlouvy. Před tím, než začne platit zákaz dovozu, je proto zavedeno přechodné období.
Pro účinné zajištění úspěšných dodávek LNG z alternativních spolehlivých zdrojů je zásadní, aby terminály LNG v Unii zpřístupnily těmto dodavatelům odpovídající dovozní kapacitu. Vzhledem k tomu, že významná část kapacity LNG v Evropě je ovládána ruskými subjekty, existuje riziko, že Rusko může bránit alternativnímu dovozu od neruských dodavatelů tím, že neuvolní rezervované kapacity, a to i v případě, že nejsou využívány („hoarding“), nebo za pomocí jiných praktik narušujících hospodářskou soutěž. V zájmu posílení zákazu dovozu ruského zemního plynu zpřístupňuje navrhované nařízení alternativním dodavatelům odpovídající dovozní kapacitu v rámci terminálů LNG tím, že od 1. ledna 2028 zakazuje poskytovat služby terminálů LNG zákazníkům z Ruska nebo zákazníkům ovládaným ruskými podniky. Toto opatření přesměruje kapacitu terminálů na alternativní dodavatele, zvýší odolnost trhu s energií a bude řešit minulé otázky narušení trhu, zvyšování cen a ohrožení bezpečnosti.
Na rozdíl od jiného zboží je zemní plyn homogenní komoditou, s níž se obchoduje ve velkých objemech a která se často mezi obchodníky opakovaně přeprodává na velkoobchodní úrovni. V zájmu účinného provádění zákazu dovozu ruského zemního plynu zavádí navrhované nařízení mechanismy ke zvýšení transparentnosti, monitorování a sledovatelnosti ruského plynu na trzích Unie. Vzhledem ke zvláštní složitosti sledování původu zemního plynu a s ohledem na pobídky, které mohou mít ruští dodavatelé k obcházení ustanovení navrhovaného nařízení, by dovozci ruského plynu byli povinni poskytnout celním orgánům veškeré nezbytné informace, aby bylo možné uplatňovat omezení dovozu plynu z Ruské federace. Toto nařízení by mělo stanovit účinný rámec pro stanovení skutečného původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie.
V zájmu posílení tohoto úsilí by celní orgány měly podporovat výměnu informací s regulačními orgány, příslušnými orgány, Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Komisí za účelem provádění ustanovení tohoto nařízení. Tato spolupráce by umožnila účinné monitorování provádění a plnění cílů postupného ukončení. Agentura ACER by měla svými odbornými znalostmi přispět k procesu monitorování provádění tohoto nařízení a zveřejnit zprávu obsahující přehled smluv na dodávky ruského plynu a hodnotící dopad diverzifikace na trhy s energií.
Navrhované nařízení stanoví nový rámec pro transparentnost a monitorování prostřednictvím změn článku 14 nařízení (EU) 2017/1938, které vyžadují, aby dovozci zemního plynu pocházejícího z Ruska poskytovali Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům podrobné smluvní informace. Zkušenosti z plynárenské krize v letech 2022 a 2023 ukázaly, že komplexní informace o závislosti na dodávkách mají zásadní význam pro posouzení bezpečnosti dodávek plynu do Unie, pokud jde o plyn z Ruska. Toto nařízení proto ukládá dovozcům zemního plynu z Ruska povinnost předložit Komisi veškeré informace, které jsou nezbytné k účinnému vyhodnocení možných rizik pro obchod s plynem a bezpečnost dodávek plynu. Tyto informace by měly zahrnovat klíčové parametry příslušných smluv na dodávky plynu, nebo dokonce celé jejich části, s výjimkou informací o cenách, je-li to nezbytné pro pochopení kontextu některých ustanovení smlouvy nebo odkazů na jiná ustanovení smlouvy. Dovozci musí oznámit změny smluvních podmínek ihned po přijetí právních předpisů, aby se usnadnilo přesné monitorování ruského plynu vstupujícího do Unie. Při monitorování bezpečnosti dodávek plynu do Unie by Komise měla rovněž zohlednit informace o dovozu poskytnuté celními orgány a informace obsažené ve vnitrostátních plánech diverzifikace členských států. Spolu s posílenou spoluprací s vnitrostátními celními orgány umožní tento komplexní soubor údajů Komisi získat veškeré nezbytné informace o podrobnostech smluv na dodávky ruského plynu.
Zkušenosti s oznámeným ukončením dodávek zemního plynu přes Ukrajinu ukázaly, že dobrá příprava a koordinace v duchu solidarity mohou účinně zabránit narušení trhu nebo problémům s bezpečností dodávek, které by mohly vzniknout v důsledku změny dodavatelů zemního plynu. S cílem připravit se koordinovaným způsobem na úplné postupné ukončení používání ruského plynu v roce 2028 a poskytnout trhu dostatek času na předvídání souvisejících změn bez rizika pro bezpečnost dodávek plynu nebo významného dopadu na ceny energie ukládá navrhované nařízení členským státům, aby hrály proaktivní úlohu tím, že vypracují a provedou vnitrostátní plány diverzifikace zaměřené na postupné ukončení dodávek ruského zemního plynu. Tyto plány musí vymezit přesná opatření a stanovit milníky pro postupné odstranění přímého nebo nepřímého dovozu ruského plynu. Vnitrostátní plány diverzifikace umožní Komisi koordinovat a v případě potřeby poskytovat poradenství ohledně diverzifikačních opatření. Analýza vnitrostátních plánů diverzifikace provedená Komisí by měla vyvrcholit zprávou a v případě potřeby doporučeními celounijních opatření k urychlení snižování závislosti na ruském plynu.
Kromě zaměření na dovoz plynu navrhované nařízení ukládá členským státům, aby rovněž vypracovaly diverzifikační plány na postupné ukončení dovozu ruské ropy s cílem získat informace a postupovat koordinovaně v souvislosti s úplným zastavením dodávek ropy do konce roku 2027, jak předpokládá Versailleské prohlášení.
Tento jednotný přístup představuje komplexní a společnou strategii založenou na zásadě solidarity, jejímž cílem je koordinovaným způsobem odstranit energetickou závislost na Ruské federaci, čímž se potvrzuje závazek Unie k nezávislému a odolnému energetickému systému.
•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky
Tento návrh vychází ze sdělení REPowerEU z května 2022 8 a z Versailleského prohlášení hlav států a předsedů vlád 9 , které vyzvalo k ukončení závislosti Evropy na ruské energii zvýšením energetické účinnosti, urychlením zavádění energie z obnovitelných zdrojů a diverzifikací dodávek, jakož i z předchozích opatření přijatých Unií a jejími členskými státy na tomto základě. Tento návrh byl oznámen ve sdělení Komise o plánu ukončení dovozu energie z Ruska ze dne 6. května 2025 (dále jen „plán REPowerEU“) 10 .
Vzhledem ke snižování dodávek plynu a manipulaci s trhem ze strany Ruska jako zbraně a k využívání příjmů ze zemního plynu k financování válečného úsilí Ruska mohou členské státy podle čl. 6 odst. 7 a čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1789 o vnitřním trhu se zemním plynem, plynem z obnovitelných zdrojů a vodíkem zavést dočasná přiměřená opatření k omezení nabídkových kapacit ve vstupních bodech plynu a v terminálech LNG jakýmkoli jediným uživatelem sítě, zejména pokud jde o dodávky z Ruska a Běloruska. Cílem těchto opatření je chránit základní bezpečnostní zájmy, přičemž je možné je podle potřeby obnovit, ale musí být v souladu s mezinárodními závazky, včetně článku XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT).
Tato opatření by měla podpořit cíle Unie snížit závislost na ruských fosilních palivech, jak je uvedeno v plánu REPowerEU. Před provedením musí členské státy v souladu se zásadou energetické solidarity konzultovat Komisi a ostatní členské státy, které by mohly být dotčeny, zejména s ohledem na možné dopady na bezpečnost dodávek na úrovni EU, jakož i na další členské státy, které by mohly být dotčeny. Tento přístup zajišťuje přiměřenou a dobře koordinovanou reakci na hrozby a kontinuitu postupu směrem k energetické nezávislosti.
Navrhované nařízení vychází z těchto ustanovení nařízení (EU) 2024/1789 a odstraňuje stávající nedostatky těchto ustanovení. Individuální opatření členských států se však jeví jako nedostatečná k řešení celkového problému závislosti na dovozu ruského plynu. Navrhované nařízení by proto mělo zavést lépe koordinovaný zákaz dovozu na úrovni EU. Zatímco čl. 6 odst. 7 a čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1789 umožňují členským státům přijmout určitá individuální opatření s cílem zabránit dovozu ruského zkapalněného plynu nebo plynu přepravovaného plynovody na jejich území, ustanovení nestanoví společný a koordinovaný rámec těchto opatření. Vnitrostátní opatření k omezení ruských opatření se liší co do rozsahu a obsahu, zejména pokud jde o platná opatření k zamezení obcházení. Tato nedostatečná koordinace s sebou nese riziko roztříštěnosti vnitřního trhu. Tento návrh by měl tato rizika odstranit tím, že stanoví jasná pravidla týkající se povinností dovozců a výměny informací mezi všemi zúčastněnými orgány.
Závislost na Rusku neexistuje pouze v oblasti dovozu plynu. Jak je podrobně uvedeno v plánu REPowerEU, Rusko rovněž dodává do Unie různé jaderné materiály, což vystavuje odvětví výroby jaderné energie a další jaderná odvětví podobným hospodářským bezpečnostním rizikům, jako je tomu v oblasti zemního plynu. Výrobky dodávané Ruskem v jaderném odvětví jsou však technicky složité, přičemž zahrnují přírodní, přeměněný a obohacený uran, jaderné palivové články, náhradní díly a služby údržby a radioizotopy pro lékařské účely. Rovněž právní základ pro opatření v jaderném odvětví se částečně liší od právního základu tohoto nařízení. Je proto vhodné oddělit legislativní návrhy týkající se opatření v oblasti plynu a ropy od opatření v jaderném odvětví.
Tento návrh je rovněž v souladu s návrhem Komise předloženým dne 28. ledna 2025 a nedávno potvrzeným Evropským parlamentem, jehož cílem je uložit cla na hnojiva a některé zemědělské produkty pocházející z Ruska a Běloruska s cílem snížit závislost Unie na tomto dovozu 11 . Cílem navrhovaných opatření týkajících se společné obchodní politiky Unie je výrazně snížit dovoz dotčeného zboží do Unie bez ohledu na to, zda pochází z Ruska a Běloruska, nebo je jimi přímo či nepřímo vyváženo. Očekává se, že uložení dovozních cel povede k další diverzifikaci výroby hnojiv v Unii.
Obecněji řečeno, navrhované nařízení sleduje cíl zvýšit v oblasti dodávek energie hospodářskou bezpečnost Unie. Je tedy v souladu s evropskou strategií hospodářské bezpečnosti 12 a opatřeními přijatými v tomto rámci, zejména s návrhy Komise:
dále posílit ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku Unie navržením lepšího prověřování zahraničních investic směřujících do Unie 13 ;
podněcovat diskuse a opatření pro větší evropskou koordinaci v oblasti kontrol vývozu, a to při plném respektování stávajících mnohostranných režimů a výsad členských států 14 ;
konzultovat členské státy a zúčastněné strany s cílem určit potenciální rizika vyplývající z odchozích investic do úzkého souboru technologií 15 ;
podporovat další diskuse o tom, jak lépe podporovat výzkum a vývoj zahrnující technologie s potenciálem dvojího užití 16 ;
vypracovat doporučení Rady týkající se opatření zaměřených na posílení bezpečnosti výzkumu na vnitrostátní a odvětvové úrovni 17 .
•Soulad s ostatními politikami Unie
Navrhovaný zákaz dovozu zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo přímo či nepřímo vyváženého z Ruské federace a doprovodná opatření v návrhu na lepší monitorování dovozu ruské energie jsou v souladu s omezujícími opatřeními, která Unie přijala v návaznosti na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině. Zákaz dovozu zemního plynu a doprovodná opatření v navrhovaném nařízení pro zemní plyn i ropu jsou proto v souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který vyžaduje soudržnost mezi různými oblastmi vnější činnosti Unie a mezi těmito oblastmi a jejími ostatními politikami. Je rovněž v souladu s čl. 207 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že společná obchodní politika má být prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 a čl. 194 odst. 2 SFEU. Právním základem navrhovaných obchodních opatření v rámci společné obchodní politiky Unie je článek 207 SFEU, který zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo přímo či nepřímo vyváženého z Ruské federace, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v EU zákazníkům z Ruské federace nebo ovládaným osobami z Ruské federace. Právním základem opatření uvedených v tomto návrhu, která se týkají i) předkládání příslušných informací dovozci zemního plynu ajejich výměnu mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech a Komisí, ii) vypracování plánů diverzifikace členskými státy za účelem postupného ukončení využívání ruského zemního plynu a iii) posílení transparentnosti smluv na dodávky ruského zemního plynu změnou nařízení (EU) 2017/1938, je čl. 194 odst. 2 SFEU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Společná obchodní politika je v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. e) SFEU definována jako výlučná pravomoc Unie, a proto se zásada subsidiarity nepoužije.
Pro účinné provádění zákazu dovozu ruského zemního plynu do EU jsou nezbytná ostatní opatření v tomto navrhovaném nařízení týkající se zemního plynu, která mají být přijata podle čl. 194 odst. 2 SFEU, jako je i) předkládání příslušných informací dovozci zemního plynu a výměna těchto informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech a Komisí, ii) vypracování plánů diverzifikace členskými státy na postupné ukončení ruského zemního plynu a iii) zvýšení transparentnosti smluv na dodávky ruského zemního plynu. Totéž platí pro vypracování a sledování vnitrostátních plánů diverzifikace, pokud jde o ropu, které mají být rovněž přijaty podle čl. 194 odst. 2 SFEU a které musí být koordinovány na úrovni Unie, aby bylo dosaženo cíle postupného účinného a koordinovaného ukončení používání ruské ropy.
•Proporcionalita
Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Navrhovaná opatření jsou vhodná a nezbytná k dosažení sledovaných cílů a nepředstavují pro podniky a členské státy žádnou zátěž, která by byla s těmito cíli nepřiměřená.
Hlavním navrhovaným opatřením je zákaz dovozu plynu na základě nových smluv uzavřených od 17. červnu 2025 do 1. ledna 2026 a zákaz zbývajícího dovozu na základě stávajících smluv do 17. června 2026 v případě plynu na základě krátkodobých smluv a do konce roku 2027 v případě plynu na základě dlouhodobých smluv. Úplný zákaz dovozu ruského zemního plynu je zjevně vhodný k dosažení cíle ukončit závislost Unie na tomto dovozu. Jak je uvedeno v této důvodové zprávě, všechna ostatní opatření, která Unie a její členské státy dosud přijaly od února 2022, ačkoli úspěšně zmírnila některé dopady energetické krize způsobené plošnou invazí Ruska na Ukrajinu, se ukázala jako nedostatečná k plnému dosažení tohoto cíle, o čemž svědčí stále značný objem ruského zemního plynu dováženého do Unie. Úplný zákaz dovozu je proto nezbytný k dosažení cíle ukončení závislosti Unie na dovozu ruského plynu. Vzhledem k vážným rizikům pro bezpečnost dodávek energie v Unii a v konečném důsledku i celkovou hospodářskou bezpečnost a autonomii Unie není dopad opatření na dotčené členské státy a plynárenské podniky tomuto cíli nepřiměřený. Kromě toho jsou tyto dopady zmírněny postupným zaváděním zákazu dovozu, který se zpočátku týká pouze nových smluv, zatímco dovoz založený na stávajících dlouhodobých smlouvách může pokračovat až do konce roku 2027.
Zákaz poskytovat služby v terminálech LNG v Unii zákazníkům z Ruské federace od 1. ledna 2026 je vhodný a nezbytný k dosažení cíle, kterým je zajistit, aby terminály LNG v Unii zpřístupnily alternativním dodavatelům odpovídající dovozní kapacitu, posílit odolnost trhu a řešit otázky narušení trhu, zvyšování cen a ohrožení bezpečnosti, k nimž došlo v minulosti. Vzhledem k významu těchto cílů není ani dopad tohoto opatření na poskytovatele terminálů LNG a zákazníky nepřiměřený vůči těmto cílům.
Doprovodná opatření:
i) předkládání příslušných informací dovozci zemního plynu a jejich výměna mezi příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech a Komisí;
ii) vypracování plánů diverzifikace členskými státy za účelem postupného ukončení využívání ruského zemního plynu a
iii) zvýšení transparentnosti smluv na dodávky ruského zemního plynu,
jsou vhodná a nezbytná pro účinné provádění a sledování zákazu dovozu plynu z Ruska a vzhledem k výše popsaným hrozbám nepředstavují zátěž pro členské státy a plynárenské podniky, která by nebyla úměrná sledovanému cíli.
V neposlední řadě je navrhovaná povinnost členských států vypracovat a předložit vnitrostátní plány diverzifikace pro postupné ukončení dovozu ruské ropy do konce roku 2027 vhodným, nezbytným a přiměřeným prostředkem, který usnadní postupné ukončení těchto dodávek v těch členských státech, které využívají výjimky ze stávajících sankcí EU na dovoz ruské ropy.
•Volba nástroje
Vzhledem k potřebě závazného a přímo použitelného aktu a nutnosti jednat rychle v reakci na bezprostřední hrozbu pro bezpečnost dodávek energie do Unie je nařízení jediným vhodným nástrojem k zajištění účinnosti a účelnosti navrhovaných opatření zaměřených na postupné ukončení dovozu ruského plynu do Unie koordinovaným způsobem v celé Unii.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Neuplatňuje se.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Neuplatňuje se.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Neuplatňuje se.
•Posouzení dopadů
Od prvních přerušení dodávek ze strany Ruska Komise intenzivně analyzovala dopad postupného ukončování dodávek ruského plynu na trhy s energií v EU a na širší ekonomiku. Výsledky komplexních analýz týkajících se opatření uvedených v navrhovaném nařízení jsou shrnuty v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Neuplatňuje se.
•Základní práva
Tento návrh se může dotknout některých základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, zejména práva na podnikání (článek 16) a práva na vlastnictví (článek 17). Jak je však vysvětleno výše, navrhovaná omezení těchto základních práv jsou nezbytná a přiměřená s ohledem na sledovaný cíl obecného zájmu a respektují podstatu těchto práv. Opatření jsou tedy v souladu s požadavky na taková omezení stanovenými v čl. 52 odst. 1 Listiny.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Legislativní finanční výkaz podrobněji popisuje rozpočtové důsledky navrhovaného nařízení.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Do 1. března 2026 by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace s konkrétními opatřeními a lhůtami pro ukončení dovozu ruského zemního plynu a ropy v souladu s navrhovaným nařízením.
Celní orgány a zúčastněné příslušné vnitrostátní orgány by měly sledovat provádění zákazu dovozu ruského zemního plynu a povinností stanovených v navrhovaném nařízení. Měly by si vyměňovat veškeré informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou dodržovány zákazy dovozu a související povinnosti.
Komise na základě obdržených informací posoudí provádění tohoto nařízení a pokrok při postupném vyřazování plynu z Ruské federace. Toto posouzení by mělo být zveřejněno ve výroční zprávě.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Neuplatňuje se.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1 nastiňuje předmět a oblast působnosti navrhovaného nařízení.
Článek 2 definuje pojmy používané v celém textu, čímž podporuje jasnost opatření uvedených v navrhovaném nařízení.
Článek 3 stanoví zákaz dovozu zemního plynu přepravovaného plynovody, jakož i dovozu LNG z Ruské federace od 1. ledna 2026. Zákaz se vztahuje na tento druh produktů pocházejících z Ruské federace nebo přímo či nepřímo vyvážených z Ruské federace.
Článek 4 umožňuje výjimky z okamžitého zákazu od 1. ledna 2026. V případě krátkodobých smluv o dodávkách uzavřených před 17. červnem 2025 se zákaz použije až ode dne 17. června 2026. V případě objemů plynu na základě dlouhodobých smluv na jeho dodávky uzavřených před 17. červnem 2025 se zákaz použije ode dne 1. ledna 2028. Objemy, na které se vztahuje přechodná fáze, jsou omezeny na smluvní množství.
Článek 5 stanoví zákaz poskytovat dlouhodobé služby v terminálech LNG v EU subjektům z Ruské federace nebo ovládaným osobami z Ruské federace od 1. ledna 2026. Zákaz se vztahuje na služby terminálů LNG uzavřené nebo pozměněné po 17. červnu 2025.
Článek 6 stanoví přechodnou fázi zákazu dlouhodobých smluv na služby terminálů LNG uzavřených před 17. červnem 2025. V případě služeb poskytovaných na základě těchto dlouhodobých smluv se zákaz použije ode dne 1. ledna 2028.
Článek 7 stanoví povinnost dovozců plynu z Ruské federace poskytnout celním orgánům členských států veškeré informace nezbytné pro provádění článků 3 a 4 navrhovaného nařízení. Článek obsahuje seznam prvků, které by měly být poskytnuty, ačkoli celní orgány jsou oprávněny požadovat další informace. Článek rovněž stanoví vyvratitelnou domněnku o ruském původu dovozu prostřednictvím seznamu propojovacích bodů.
Článek 8 stanoví povinnost poskytovatelů služeb terminálů LNG sdílet informace s celními orgány, aby bylo možné provádět články 5 a 6 navrhovaného nařízení.
Článek 9 stanoví povinnost celních orgánů, zúčastněných příslušných orgánů a regulačních orgánů monitorovat provádění článků 3 až 6 navrhovaného nařízení. V případě potřeby je nezbytná spolupráce mezi orgány různých členských států, agenturou ACER nebo Komisí.
Článek 10 definuje povinnost celních orgánů vyměňovat si informace obdržené od dovozců plynu z Ruské federace s Komisí a orgány ostatních členských států. Tato spolupráce by umožnila posoudit provádění článků 3 až 6 navrhovaného nařízení.
Článek 11 vyžaduje, aby členské státy vypracovaly plán diverzifikace s ohledem na postupné ukončení veškerého dovozu plynu z Ruské federace do 31. prosince 2027. Vnitrostátní plány diverzifikace obsahují informace o i) objemech dovozu plynu na základě stávajících smluv a o službách terminálů LNG rezervovaných společnostmi z Ruské federace, ii) zavedených nebo plánovaných opatřeních k nahrazení zbývajícího dovozu ruského plynu, včetně alternativních dodávek a dodavatelských tras, a iii) možných technických nebo regulačních překážkách pro postupné ukončení a možnostech jejich překonání.
Vnitrostátní plány diverzifikace by měly být Komisi oznámeny nejpozději do 1. března 2026 na základě vzoru stanoveného v příloze I.
Článek 12 vyžaduje, aby členské státy, které dovážejí ropu z Ruské federace, vypracovaly plán diverzifikace s ohledem na postupné ukončení veškerého dovozu plynu z Ruské federace do 31. prosince 2027. Vnitrostátní plány diverzifikace obsahují informace o i) objemech přímého nebo nepřímého dovozu ropy z Ruské federace podle stávajících smluv, ii) zavedených nebo plánovaných opatřeních k řízení postupného ukončení a iii) možných technických nebo regulačních překážkách pro postupné ukončení a možnostech jejich překonání.
Vnitrostátní plány diverzifikace by měly být Komisi oznámeny nejpozději do 1. března 2026 na základě vzoru stanoveného v příloze II. Komise může po posouzení vydat doporučení příslušnému členskému státu v případě, že je zjištěno riziko, že nebude dodržena lhůta pro postupné ukončení.
Článek 13 posiluje stávající rámec pro monitorování bezpečnosti dodávek plynu změnou nařízení (EU) 2017/1938. Vyžaduje, aby dovozci plynu z Ruské federace poskytovali Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům podrobné smluvní informace. Informace by měly zahrnovat množství, která mají být dodána a převzata, včetně možností flexibility v rámci ustanovení „odběr nebo plaťba“ nebo „dodání nebo platba“, datum uzavření smlouvy, dobu trvání smlouvy, smluvní množství plynu s právy na flexibilitu směrem nahoru nebo dolů a totožnost smluvních partnerů, producenta plynu a zemi těžby. U dovozu LNG by měl být zaznamenán přístav první nakládky spolu s místy dodání a možnou flexibilitou, pokud jde o tyto body. Kromě toho by měly být stanoveny harmonogramy dodávek nebo nominace, možná smluvní flexibilita, pokud jde o roční množství, a podmínky pro pozastavení nebo ukončení dodávek, včetně ustanovení týkajících se vyšší moci. Mělo by být rovněž upřesněno rozhodné právo a zvolený rozhodčí mechanismus, jakož i klíčové prvky jiných příslušných obchodních dohod.
Článek stanoví povinnost poskytovatelů terminálů LNG sdělit Komisi příslušné informace týkající se služeb rezervovaných zákazníky z Ruské federace.
Komise na základě obdržených informací posoudí provádění navrhovaného nařízení a pokrok při postupném vyřazování plynu z Ruské federace, včetně vnitrostátních plánů diverzifikace podle článku 11 navrhovaného nařízení. Toto posouzení by mělo být zveřejněno ve výroční zprávě.
Článek 14 stanoví, že s veškerými důvěrnými informacemi získanými podle navrhovaného nařízení se má zacházet na základě profesního tajemství, zejména s cílem zajistit důvěrnost, integritu a ochranu obdržených informací.
Článek 15 stanoví povinnost Komise účinně monitorovat vývoj trhu s energií a veškerá rizika pro bezpečnost dodávek v souvislosti s dovozem z Ruské federace. Dojde-li k riziku, přijmou se vhodná opatření, včetně změny nařízení.
Článek 16 stanoví datum vstupu navrhovaného nařízení v platnost.
2025/0180 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 a článek 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 18 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 19 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nezákonná plošná invaze Ruské federace na Ukrajinu v únoru 2022 odhalila dramatické důsledky stávající závislosti na ruském zemním plynu na trzích a v oblasti bezpečnosti. Ve Versailleském prohlášení ze dne 11. března 2022 se proto hlavy států dohodly na postupném snižování a v konečném důsledku úplném ukončení závislosti na ruské energii. Sdělení REPowerEU ze dne 8. března 2022 20 a plán REPowerEU ze dne 18. května 2022 21 navrhly konkrétní opatření s cílem umožnit úplnou diverzifikaci od dovozu energie z Ruska bezpečným, cenově dostupným a udržitelným způsobem. Od té doby bylo dosaženo významného pokroku v procesu diverzifikace dodávek plynu, jež nepocházejí z Ruska. Vzhledem k tomu, že zbývající objemy ruského zemního plynu vstupující do Unie jsou stále značné, Komise ve svém plánu REPowerEU ze dne 6. května 2025 oznámila legislativní návrh na úplné ukončení dovozu ruského plynu a zlepšení stávajícího rámce pro energetickou závislost.
(2)Řada příkladů neohlášených a neodůvodněných snížení a přerušení dodávek již před plošnou vojenskou invazí na Ukrajinu a od té doby využívání energie jako zbraně ze strany Ruské federace ukazuje, že Ruská federace systematicky využívala stávající závislosti na dodávkách ruského plynu k poškození hospodářství Unie. To má závažné negativní dopady na členské státy a hospodářskou bezpečnost Unie obecně. Ruská federace a její energetické společnosti proto již nemohou být Unií považovány za spolehlivé partnery při obchodování s energií.
(3)V lednu 2006 Rusko uprostřed chladného období zastavilo dodávky zemního plynu do Bulharska a dalších zemí jihovýchodní Evropy, což vedlo ke zvýšení cen a občanům způsobilo újmu nebo je ohrozilo. Dne 6. ledna 2009 Rusko znovu zcela přerušilo přepravu plynu přes Ukrajinu, což postihlo osmnáct členských států, zejména ve střední a východní Evropě. Přerušení dodávek vedlo k vážnému narušení trhů se zemním plynem v regionu a v celé Unii. Některé členské státy měly téměř čtrnáct dnů nulové toky zemního plynu, což vedlo k odstavení vytápění ve školách a továrnách a k vyhlášení nouzového stavu. V roce 2014 provedla Ruská federace invazi na Krym, který nezákonně anektovala, zkonfiskovala ukrajinský majetek pro těžbu plynu na Krymu a snížila dodávky plynu do několika členských států, které oznámily, že budou Ukrajině dodávat zemní plyn, což vedlo k narušení trhu a zvýšení cen a poškodilo hospodářskou bezpečnost. V minulosti byl ruským státem kontrolovaný monopolní vývozce Gazprom předmětem několika šetření Komise pro možné porušení pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a následně změnil své chování na trhu tak, aby reagoval na obavy Komise v oblasti hospodářské soutěže 22 . Dotčené problémy v oblasti hospodářské soutěže se v několika případech týkaly tzv. „územních omezení“ ve smlouvách Gazpromu na dodávky plynu, která zakazují další prodej plynu mimo vlastní zemi 23 , jakož i důkazů o tom, že Gazprom se dopouštěl nekalých cenových praktik a podmiňoval dodávky energie politickými koncesemi z účasti na ruských projektech plynovodů nebo získáním kontroly nad energetickými aktivy Unie.
(4)Nevyprovokovaná a neodůvodněná válka Ruska proti Ukrajině od února 2022 a následné snížení dodávek plynu jako zbraně ve spojení s manipulací s trhy prostřednictvím úmyslného narušování toků plynu odhalily v Unii a jejích členských státech zranitelnosti a závislosti s jasným potenciálem přímého a závažného dopadu na fungování trhu Unie s plynem, hospodářství Unie a její základní bezpečnostní zájmy, jakož i přímou újmu občanům Unie, protože narušení dodávek energie může poškodit jejich zdraví nebo životy. Z důkazů vyplývá, že státem kontrolovaná společnost Gazprom záměrně manipulovala s energetickými trhy v Unii s cílem zvýšit ceny energie. Velké podzemní zásobníky v Unii kontrolované Gazpromem zůstaly na historicky nízké úrovni a ruské společnosti snížily prodej v plynárenských uzlech Unie 24 a před invazí zcela přestaly používat svou vlastní prodejní platformu, což ovlivnilo krátkodobé trhy a zhoršilo již tak napjatou situaci v oblasti dodávek, která nastala po protiprávní invazi Ruska na Ukrajinu. Od března 2022 Rusko systematicky zastavovalo nebo snižovalo dodávky zemního plynu do členských států, což vedlo k významným narušením trhu Unie s plynem. To mělo dopad zejména na dodávky do Unie prostřednictvím plynovodu Jamal, dodávky do Finska a plynovod Nord Stream 1, kde Gazprom nejprve snížil toky a nakonec zcela ukončil dodávky prostřednictvím plynovodu.
(5)Využívání dodávek plynu jako zbraně ze strany Ruska a manipulace s trhem prostřednictvím úmyslného narušování toků plynu vedly v Unii k prudkému nárůstu cen energie, které v roce 2022 dosáhly nebývalé úrovně až osmkrát nad průměrem předchozích let. Výsledná potřeba nalézt alternativní zdroje dodávek plynu, změnit dodavatelské trasy, naplnit zásobníky na zimu a nalézt řešení problémů s přetížením plynárenské infrastruktury Unie přispěla k vysoké nestabilitě cen a bezprecedentnímu nárůstu cen v roce 2022.
(6)Mimořádně vysoké ceny plynu se promítly do vysokých cen elektřiny a zvýšení cen jiných energetických produktů, což vedlo k trvale vysoké inflaci. Hluboká hospodářská krize s negativní mírou růstu v mnoha členských státech způsobená vysokými cenami energií ohrozila hospodářství Unie, oslabila kupní sílu spotřebitelů a zvýšila výrobní náklady, zejména v oblasti energetiky, což vedlo k rizikům pro sociální soudržnost a stabilitu, a dokonce i pro lidský život nebo zdraví. Přerušení dodávek vedlo rovněž k velmi závažným problémům v oblasti bezpečnosti dodávek energie v Unii a donutilo jedenáct členských států, aby v roce 2022 vyhlásily úroveň energetické krize podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 25 . Závislost Unie během této krize umožnila Rusku manipulovat s trhem, a dosáhnout tak rekordně vysokých zisků ze zbývajícího obchodu s energií s Evropou, což znamenalo, že příjmy z dovozu plynu ještě v roce 2024 dosahovaly 15 miliard EUR. Tyto příjmy mohly být použity k financování dalších hospodářských útoků proti Unii, a oslabit tak její hospodářskou bezpečnost. Mohly být rovněž použity k financování agresivní války proti Ukrajině, která představuje závažnou hrozbu pro politickou a hospodářskou stabilitu v Evropě.
(7)Nedávná krize ukázala, že důvěryhodné obchodní vztahy s partnery dodávajícími energetické produkty mají zásadní význam pro zachování stability trhu, ochranu lidského života a zdraví, jakož i základní bezpečnostní zájmy Unie, v neposlední řadě proto, že Unie je do značné míry závislá na dovozu energie ze třetích zemí. Zachování dodávek energie z Ruska by Unii vystavilo trvalým hospodářským a bezpečnostním rizikům; bezpečnost dodávek by se proto nezvýšila, ale naopak snížila. Dokonce i závislost na nižších objemech dovozu ruského plynu, pokud ji Rusko zneužívá, může významně narušit cenovou dynamiku, i když jen dočasně, a narušit trhy s energií, zejména v těch regionech, které jsou stále výrazně závislé na dovozu z Ruska. S ohledem na dlouhodobý a konzistentní vzorec manipulace s trhem a narušování dodávek a na skutečnost, že ruská vláda soustavně používá obchod se zemním plynem jako zbraň k dosažení politických, a ne obchodních cílů, je proto vhodné přijmout opatření k řešení přetrvávající zranitelnosti Unie vyplývající z dovozu ruského zemního plynu, a to jak prostřednictvím plynovodů, tak zkapalněného zemního plynu (LNG).
(8)Omezení mezinárodních transakcí stanovená v článcích 3 a 5 tohoto nařízení jsou v souladu s vnější činností Unie v jiných oblastech, jak vyžaduje čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Stav vztahů mezi Unií a Ruskou federací se v posledních letech, zejména od roku 2022, výrazně zhoršil. Toto zhoršení vztahů je způsobeno zjevným nedodržováním mezinárodního práva ze strany Ruské federace, a zejména její nevyprovokovanou a neodůvodněnou agresivní válkou proti Ukrajině. Od července 2014 Unie v reakci na kroky Ruské federace vůči Ukrajině postupně zavedla omezující opatření týkající se obchodu s Ruskou federací. Unie může na základě výjimek, které platí podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, a zejména článku XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (bezpečnostní výjimky) a obdobných výjimek podle Dohody o partnerství a spolupráci s Ruskou federací, neposkytovat zboží dováženému z Ruské federace výhody poskytované obdobným produktům dováženým z jiných zemí (doložka nejvyšších výhod). Unii proto nic nebrání v ukládání zákazů nebo omezení dovozu zboží z území Ruské federace, pokud se Unie domnívá, že tato opatření přijatá v době stávající mimořádné situace v mezinárodních vztazích mezi Unií a Ruskou federací jsou nezbytná pro ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie.
(9)Diverzifikace dovozní kapacity LNG má zásadní význam pro posílení a zachování energetické bezpečnosti v rámci Unie. Významnou část této kapacity kontrolují ruské společnosti prostřednictvím dlouhodobých smluv na dobu delší než deset let, což vytváří riziko, že práva na kapacitu vyhrazená v těchto smlouvách by mohla být využita k bránění dovozu z alternativních zdrojů prostřednictvím praktik nadměrné rezervace kapacity. Podobné praktiky by mohly vést k tomu, že trhy s energií v Unii budou podléhat dlouhodobému vlivu ruských společností, které již dříve prokázaly značnou schopnost narušovat trhy v Unii využíváním stávajících závislostí. V minulosti vedly případy skladování plynu k podstatným narušením trhu, zvýšení cen a ohrožení kritických bezpečnostních opatření 26 . Vzhledem k očekávání, že LNG bude hrát zásadní úlohu při zajišťování alternativních dodávek energie, je nezbytné doplnit zákaz dovozu plynu o zákaz poskytovat služby terminálů LNG ruským subjektům. S cílem pomoci členským státům ukončit jejich závislost na ruských dodávkách plynu a zajistit účinnou realizaci dovozu LNG z alternativních zdrojů je důležité zabránit tomu, aby ruští zákazníci služeb terminálů LNG disponovali možností zablokovat nezbytnou dovozní infrastrukturu. Poskytování dlouhodobých služeb terminálů LNG subjektům z Ruska nebo ovládaným Ruskem by proto mělo být od 1. ledna 2026 zakázáno. Služby poskytované na základě smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025 by měly být zakázány od 1. ledna 2028. To by mělo umožnit přerozdělení kapacity terminálů alternativním dodavatelům LNG a posílit odolnost trhu s energií v Unii.
(10)Komise pečlivě posoudila dopady možného zákazu ruského dovozu zemního plynu a poskytování služeb terminálů LNG ruským subjektům na Unii a její členské státy. Od roku 2022 byly provedeny a zveřejněny přípravné práce a několik podrobných analýz důsledků úplného ukončení činnosti Ruska 27 a Komise se mohla spolehnout rovněž na řadu konzultací se zúčastněnými stranami, externími odborníky a agenturami a studií o dopadech postupného ukončení dodávek ruského plynu. Analýza Komise ukázala, že postupné ukončení dovozu ruského zemního plynu, pokud bude probíhat postupně, koordinovaně a dobře připraveným způsobem v duchu solidarity, bude mít pravděpodobně omezený dopad na ceny energie v Unii, přičemž posílí, a přitom neohrozí bezpečnost dodávek do Unie v důsledku odchodu nespolehlivého obchodního partnera z trhů Unie. Provádění plánu REPowerEU již v souladu s jeho ustanoveními snížilo závislost na dodávkách z Ruska, například prostřednictvím opatření ke snížení poptávky po plynu nebo k urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, jakož i aktivní podpory diverzifikace dodávek energie a zvýšení vyjednávací síly EU prostřednictvím společného nákupu plynu. Posouzení dopadů rovněž ukázalo, že počáteční koordinace diverzifikačních politik může zabránit škodlivým dopadům na ceny nebo dodávky 28 .
(11)Navrhované nařízení je plně slučitelné se strategií Unie ke snížení její závislosti na dovozu fosilních paliv posílením dekarbonizace a rychlým rozšířením čisté energie vyrobené na domácím trhu. Provádění plánu REPowerEU již v souladu s jeho ustanoveními v letech 2022 až 2024 vedlo ke značným úsporám plynu ve výši více než 60 miliard metrů krychlových dovezeného plynu ročně, což Unii umožnilo snížit závislost na dodávkách z Ruska. Toho mohlo být dosaženo díky opatřením ke snížení poptávky po plynu nebo urychlením ekologické transformace rychlejším zaváděním kapacit pro výrobu větrné a solární energie, které výrazně zvýšily podíl obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie, jakož i díky aktivní podpoře diverzifikace dodávek energie a zvýšení vyjednávací síly EU prostřednictvím společných nákupů plynu. Kromě toho se očekává, že úplné provedení transformace energetiky, nedávného akčního plánu pro cenově dostupnou energii a dalších opatření, zejména investic do výroby nízkouhlíkových alternativ energeticky náročných výrobků, jako jsou hnojiva, nahradí do roku 2030 až 100 miliard m³ zemního plynu. To vše usnadní postupné ukončení dovozu plynu z Ruské federace.
(12)V souladu s Versailleským prohlášením a sdělením REPowerEU již velký počet dovozců plynu ukončil nebo výrazně snížil své dodávky plynu z Ruska. Jak je uvedeno v posouzení dopadů, zbývající objemy plynu v rámci stávajích smluv na jeho dodávky mohou být postupně zrušeny bez významného hospodářského dopadu nebo rizik pro bezpečnost dodávek, a to z důvodu dostupnosti dostatečného počtu alternativních dodavatelů na světovém trhu s plynem, dobře propojeného trhu s plynem v Unii a dostupnosti dostatečné dovozní infrastruktury 29 .
(13)Krátkodobé smlouvy, tj. smlouvy na individuální nebo vícenásobné dodávky zemního plynu na dobu kratší než jeden rok, se týkají menších objemů, než jsou velké víceleté dodavatelské smlouvy, které mají dovozci s ruskými společnostmi. Platnost těchto stávajících smluv bude v každém případě v době vstupu tohoto nařízení v platnost téměř končit. Riziko pro hospodářskou bezpečnost vyplývající ze stávajících krátkodobých smluv se proto jeví jako nízké. Je proto vhodné vyjmout stávající krátkodobé smlouvy z okamžitého uplatňování zákazu dovozu a umožnit přechodné období do 17. června 2026.
(14)Výjimka ze zákazu dovozu plynu od 1. ledna 2026 by měla být rovněž udělena pro stávající dlouhodobé smlouvy na dodávky. Dovozci, kteří mají dlouhodobé smlouvy, budou obvykle potřebovat více času na nalezení alternativních dodavatelských tras a zdrojů než držitelé krátkodobých smluv, a to i proto, že dlouhodobé smlouvy se obvykle týkají podstatně většího objemu než smlouvy krátkodobé. Proto by mělo být zavedeno přechodné období, které by držitelům dlouhodobých smluv poskytlo dostatek času na řádnou diverzifikaci jejich dodávek.
(15)Některé vnitrozemské země, které jsou v současné době stále zásobovány na základě stávajících dlouhodobých smluv na dodávky ruského plynu přiváděného plynovody, jsou obzvláště zasaženy nedávnými změnami dodavatelských tras z Ruské federace, a to kvůli omezeným nebo žádným alternativním trasám pro přepravu smluvního plynu na svá území. Aby se situace napravila, dodavatelé z jiných členských států v současné době zajišťují dodávky plynu přiváděného plynovody na základě krátkodobých smluv na dodávky s dodavateli z Ruské federace prostřednictvím volných propojovacích bodů. Vzhledem k této velmi specifické situaci by se přechodné období nezbytné k nalezení nových dodavatelů mělo vztahovat i na krátkodobé smlouvy na dodávky s dodavateli z Ruské federace, jež slouží k zásobování vnitrozemských zemí, které jsou postiženy změnami dodavatelských tras pro ruský plyn.
(16)Ačkoli se zdá být odůvodněné vyjmout stávající „starší“ smlouvy z okamžitého uplatňování, ne všechny smlouvy uzavřené před vstupem tohoto nařízení v platnost by měly mít z této výjimky prospěch. Ruští dodavatelé totiž mohou být motivováni k tomu, aby čas mezi zveřejněním tohoto návrhu do vstupu tohoto zákazu v platnost využili ke zvýšení stávajících dodávek uzavřením nových smluv, zvýšením objemu změnou stávajících smluv nebo využitím flexibility v rámci stávajících smluv. Aby se zajistilo, že se dovoz z Ruska v důsledku navrhovaného nařízení nezvýší, ale sníží, měla by být do nařízení zahrnuta opatření zabraňující vzniku „horečné“ poptávky po dovozu nového ruského plynu v době mezi přijetím tohoto návrhu a vstupem zákazu v platnost. Hlavy států se skutečně zavázaly k postupnému ukončení dodávek plynu již v březnu 2022; tento závazek byl obnoven ve strategii a plánu REPowerEU. Nejpozději po vyhlášení návrhu tohoto nařízení již není vhodné považovat smlouvy uzavřené po uvedeném datu za smlouvy „staré“. Na smlouvy uzavřené po 17. červnu 2025 by se proto neměla vztahovat výjimečná přechodná ustanovení pro stávající krátkodobé a dlouhodobé smlouvy.
(17)Aby se zabránilo tomu, že se objemy dovozu stanovené ve stávajících smlouvách na dodávky zvýší namísto toho, aby se snížily, měly by být změny stávajících smluv na dodávky pro účely tohoto nařízení považovány za nové smlouvy a na zvýšení objemu dovozu využitím smluvní flexibility by se nemělo uplatnit přechodné období.
(18)Toto nařízení zavádí jasný právní zákaz dovozu ruského zemního plynu, který představuje svrchovaný akt Unie mimo kontrolu dovozců plynu a činí provozování dovozů zemního plynu z Ruska protiprávním, a to s přímými právními účinky a bez jakéhokoli prostoru pro uvážení členských států, pokud jde o jeho uplatňování.
(19)Na rozdíl od jiného zboží je zemní plyn homogenní komoditou, s níž se obchoduje ve velkých objemech a která se často mezi obchodníky opakovaně přeprodává na velkoobchodní úrovni. S ohledem na zvláštní složitost sledování původu zemního plynu a s ohledem na to, že ruští dodavatelé by se mohli snažit toto nařízení obejít, například prodejem prostřednictvím zprostředkovatelů, překládkou nebo přepravou přes jiné země, mělo by toto nařízení stanovit účinný rámec pro stanovení skutečného původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie.
(20)Dovozci zemního plynu by zejména měli mít povinnost poskytnout celním orgánům veškeré informace nezbytné ke stanovení původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie a k rozhodnutí, zda se na dovážený plyn vztahuje obecný zákaz nebo některá z jeho výjimek. Vzhledem k tomu, že smluvní podmínky určující prvky nezbytné pro posouzení celních orgánů jsou často složité, měly by mít celní orgány pravomoc požádat dovozce o podrobné informace o smlouvě, včetně celých smluv na dodávky, s výjimkou informací o cenách, je-li to nezbytné pro pochopení kontextu určitých doložek nebo odkazů na jiná smluvní ustanovení. Nařízení by mělo obsahovat pravidla k zajištění účinné ochrany obchodního tajemství dotčených podniků.
(21)Celní orgány by měly spolupracovat s regulačními orgány, příslušnými orgány, Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Komisí za účelem provádění ustanovení tohoto nařízení a výměny příslušných informací, zejména pokud jde o posuzování výjimek umožňujících dovoz ruského zemního plynu po 1. lednu 2026. Celní orgány, regulační orgány, příslušné orgány a ACER by měly mít k dispozici nezbytné nástroje a databáze, které zajistí, aby si vnitrostátní orgány a orgány v různých členských státech mohly v případě potřeby vyměňovat relevantní informace. ACER by měla svými odbornými znalostmi přispívat k procesu monitorování provádění. Aby se usnadnilo vytváření nezbytných interoperabilních společných informačních systémů, mohou Komise a členské státy prozkoumat možnosti využití rozpočtu v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Celní orgány by měly každý měsíc informovat regulační orgány, příslušný vnitrostátní orgán a Komisi o klíčových prvcích týkajících se vývoje dovozu ruského plynu (jako jsou množství dovezená na základě dlouhodobých nebo krátkodobých smluv, vstupní body nebo smluvní partneři).
(22)Rusko je významným vývozcem plynu a v minulosti nehrálo žádnou znatelnou úlohu jako tranzitní země plynu. Důvodem je několik faktorů, jako je nedostatečná infrastruktura pro znovuzplyňování, organizace obchodu se zemním plynem v Rusku ve formě monopolu na jeho vývoz prostřednictvím plynovodů, obchodní modely ruských plynárenských společností, které nejsou založeny na organizaci tranzitu, nebo zeměpisná poloha Ruska. Dovoz zemního plynu dopravovaného přes propojovací body mezi Ruskou federací a Unií proto obvykle pochází z Ruské federace, nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen. Stejná úvaha platí pro plyn dovážený přes propojovací body mezi Unií a Srbskem, neboť Srbsko může z technických důvodů vyvážet do Unie pouze plyn ruského původu. Z tohoto důvodu a s přihlédnutím k pobídkám ruských dodavatelů k obcházení zákazu dovozu by celní orgány v případech, kdy je plyn dovážen přes ruské nebo srbské vstupní body, měly vyžadovat jasné a jednoznačné důkazy k prokázání jiného než ruského původu nebo místa vývozu plynu. Předložené dokumenty by měly umožnit sledovatelnost dováženého plynu až po místo jeho těžby.
(23)Zkušenosti s oznámeným ukončením dodávek plynu přes Ukrajinu ukázaly, že dobrá příprava a koordinace v duchu solidarity může účinně zabránit narušení trhu nebo problémům s bezpečností dodávek, které by mohly vzniknout v důsledku změny dodavatelů plynu. S cílem připravit se koordinovaným způsobem na úplné postupné ukončení používání ruského plynu v roce 2028 a poskytnout trhu dostatek času na předvídání souvisejících změn bez rizika pro bezpečnost dodávek plynu nebo významného dopadu na ceny energie by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace a předložit je do 1. března 2026. Tyto plány by měly popisovat zamýšlená opatření na vnitrostátní nebo regionální úrovni s cílem snížit poptávku, podpořit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zajistit alternativní dodávky, jakož i možné technické nebo regulační překážky, které mohou proces diverzifikace zkomplikovat. Vzhledem k tomu, že proces diverzifikace může vyžadovat koordinaci opatření na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni, měla by Komise vnitrostátní plány diverzifikace posoudit a v případě potřeby vydat doporučení navrhující úpravy.
(24)Ve Versailleském prohlášení se hlavy členských států zavázaly nejen k postupnému ukončení dodávek zemního plynu z Ruska, ale také dalších dodávek energie, zejména ropy. Zatímco omezující opatření k zajištění postupného ukončení dovozu ropy z Ruska již existují a dovoz ropy se výrazně snížil, další postupné ukončení používání ruské ropy může vyžadovat zvláštní přípravné kroky a koordinaci se sousedními zeměmi. Členské státy by proto měly vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace i pro ropu s možností, aby Komise k těmto plánům poskytla doporučení.
(25)Zkušenosti z plynárenské krize v letech 2022 a 2023 ukázaly, že komplexní informace o situaci v oblasti dodávek a možné závislosti na dodávkách mají zásadní význam pro monitorování dodávek plynu v Unii. Dovozci ruského plynu, kteří využívají výjimky stanovené v tomto nařízení, by proto měli Komisi předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k účinnému vyhodnocení možných rizik pro obchod s plynem. Tyto informace by měly zahrnovat klíčové parametry, nebo dokonce celé textové části příslušných smluv na dodávky plynu, s výjimkou informací o cenách, je-li to nezbytné pro pochopení kontextu určitých ustanovení nebo odkazů na jiná ustanovení smlouvy. Při monitorování dodávek plynu v Unii by Komise měla rovněž zohlednit informace o dovozu poskytnuté celními orgány a informace obsažené ve vnitrostátních plánech diverzifikace. Komise by měla pravidelně informovat Koordinační skupinu pro otázky plynu zřízenou nařízením (EU) 2017/1938 o procesu postupného ukončování na úrovni Unie a předkládat výroční zprávu o postupném ukončování dodávek ruského plynu, k níž mohou být připojena konkrétní doporučení a opatření Unie k urychlení procesu postupného ukončování.
(26)Členské státy a Unie by měly při provádění tohoto nařízení úzce spolupracovat. S ohledem na nedávnou praxi Ruské federace jednostranně měnit dohodnutá soudní a rozhodčí řízení způsobem, který není slučitelný s mezinárodním obyčejovým právem nebo dvoustrannými investičními smlouvami uzavřenými mezi členskými státy a Ruskem, z mezinárodního práva vyplývá, že dotčené společnosti a členské státy nemohou být činěny odpovědnými za rozsudky, rozhodčí nálezy, včetně rozhodčích nálezů mezi investorem a státem, nebo jiná soudní rozhodnutí přijatá v řízeních, která jsou podle mezinárodního obyčejového práva nebo dvoustranné smlouvy o investicích protiprávní a u nichž dotčená osoba nebo dotčený členský stát nemá účinný přístup k opravným prostředkům v rámci příslušné jurisdikce. Pokud jde o finanční odpovědnost týkající se možných případů řešení sporů mezi investorem a státem, odkazuje se v příslušných případech na nařízení (EU) č. 912/2014 30 .
(27)Unie vytvořila pevný právní rámec pro zajištění nepřetržité bezpečnosti dodávek plynu a pro koordinované řešení možných krizí dodávek, včetně povinnosti členských států zajistit účinnou a operativní solidaritu se sousedními zeměmi, které plyn potřebují. Komise by měla neustále monitorovat vývoj tržních rizik pro dodávky plynu vyplývajících z obchodu s plynem s Ruskem na úrovni Unie, regionů a členských států. V případě náhlého a významného vývoje, který vážně ohrožuje bezpečnost dodávek v jednom nebo více členských státech, je vhodné zmocnit Komisi k přijetí nezbytných mimořádných opatření tím, že povolí jednomu nebo více členským státům neuplatňovat zákazy dovozu zemního plynu nebo LNG stanovené v tomto nařízení. Toto povolení by mělo být časově omezené a prováděcí rozhodnutí Komise může uložit určité dodatečné podmínky, aby se zajistilo, že jakékoli pozastavení bude přísně omezeno na řešení dané hrozby. Komise by měla pečlivě monitorovat uplatňování každého takového dočasného povolení.
(28)Navrhovaná opatření plně odrážejí zásadu energetické solidarity. Míra expozice vůči dovozům ruského plynu se totiž v jednotlivých členských státech liší a mnoho členských států již přijalo opatření k postupnému ukončení dodávek ruského plynu. Návrh tohoto nařízení zajistí celounijní harmonizovaný přístup k postupnému ukončení používání ruského plynu a zachová solidaritu mezi členskými státy.
(29)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž monitorování možných závislostí na dodávkách plynu, nemůže být koordinovaným způsobem a bez rizika fragmentace trhu uspokojivě dosaženo jednotlivými členskými státy, ale spíše jich může z důvodu jejich rozsahu a účinků být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.
(30)Vzhledem k tomu, že je důležité, aby Unie neprodleně ukončila další hospodářskou závislost Unie na dovozu plynu z Ruské federace, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení poskytuje rámec pro účinné odstranění expozice Unie vůči významným rizikům pro obchod a bezpečnost plynoucím z obchodu se zemním plynem s Ruskou federací tím, že stanoví:
a) postupný zákaz dovozu zemního plynu z Ruské federace a poskytování služeb terminálů LNG;
b) pravidla pro účinné provádění a monitorování tohoto zákazu i postupného ukončení dovozu ropy z Ruska;
c) ustanovení pro lepší posuzování bezpečnosti dodávek energie v Unii.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)„zemním plynem“ zemní plyn ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 31 a ve smyslu kódů kombinované nomenklatury (KN) 2711 11 00 a 2711 21 00;
2)„LNG“ zkapalněný zemní plyn ve smyslu kódu KN 2711 11 00;
3)„zemním plynem v plynném stavu“ zemní plyn ve smyslu kódu KN 2711 21 00;
4)„dlouhodobou smlouvou na dodávky“ smlouva na dodávky zemního plynu, s výjimkou derivátu na zemní plyn, na dobu delší než jeden rok;
5)„krátkodobou smlouvou na dodávky“ smlouva na dodávky zemního plynu, s výjimkou derivátu na zemní plyn, nepřesahující jeden rok;
6)„vnitrozemskou zemí“ země, která je zcela obklopena pevninou a nemá přímý přístup k moři;
7)„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba, která má pravomoc určit a určila, že zemní plyn ze třetí země má být přepraven na celní území Unie nebo jinak uveden na trh Unie;
8)„celním orgánem“ celní orgán ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 32 ;
9)„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 33 ;
10)„regulačním orgánem“ regulační orgán určený podle čl. 76 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1788;
11)„kontrolou“ kontrola ve smyslu čl. 2 bodu 55 směrnice (EU) 2024/1788;
12)„dlouhodobými službami terminálů LNG“ služby poskytované provozovateli zařízení LNG zákazníkům, zejména vykládka, skladování, odesílání, kotvení (nakládka a vykládka), znovuzplyňování, zpětné zkapalňování, nakládka nákladních vozidel, zásobování lodí LNG, včetně pomocných služeb a dočasného skladování nezbytných pro proces znovuzplyňování a následné dodávky do přepravní soustavy na základě smluv na dobu delší než jeden rok;
13)„propojovacím bodem“ propojovací bod ve smyslu čl. 2 bodu 63 směrnice (EU) 2024/1788;
14)„vstupním bodem“ vstupní bod ve smyslu čl. 2 bodu 61 směrnice (EU) 2024/1788;
15)„virtuálním obchodním místem“ virtuální obchodní místo ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2024/1788;
16)„smluvním množstvím“ množství zemního plynu, které je kupující nebo dovozce povinen zakoupit a prodávající nebo vývozce povinen poskytnout podle smlouvy na dodávky, s výjimkou objemů vyplývajících z úprav smlouvy, jako jsou vyrovnávací množství, získávání schodků nebo jiné objemové úpravy podle podmínek smlouvy; u dlouhodobých smluv na dodávky se jedná o roční smluvní množství;
17)„vyrovnávacími množstvími“ objemy zemního plynu, které je kupující nebo dovozce oprávněn nebo povinen odebrat a uhradit v následujících obdobích v souladu s minimálními požadavky ustanovení odběr nebo platba a s cílem kompenzovat případný schodek v množstvích, na něž se vztahovala smlouva, ale která nebyla v předchozích obdobích odebrána, podle ustanovení dlouhodobé smlouvy na dodávky;
18)„plánem dodávek“ harmonogram nebo plán dohodnutý mezi stranami smlouvy na dodávky plynu, v němž jsou uvedena množství plynu, která má prodávající nebo vývozce dodat a kupující nebo dovozce odebrat ve stanovených časových intervalech, včetně časového plánu, místa a podmínek dodávky, jak je stanoveno ve smlouvě na dodávky nebo v jakýchkoli souvisejících provozních postupech;
19)„nominací“ nominace ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 34 ;
20)„ropou“ surová ropa, kapalný zemní plyn (NGL), suroviny, aditiva a oxygenáty pro rafinerie a jiné uhlovodíky a ropné produkty kódů KN 2709 a 2710.
KAPITOLA II
POSTUPNÝ ZÁKAZ DOVOZU ZEMNÍHO PLYNU Z RUSKÉ FEDERACE
Článek 3
Zákaz dovozu zemního plynu z Ruské federace
1. Od 1. ledna 2026 se zakazuje dovážet plynovody zemní plyn v plynném stavu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, nepoužije-li se jedna z výjimek uvedených v článku 4.
2. Od 1. ledna 2026 se zakazuje dovážet LNG, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, nepoužije-li se jedna z výjimek uvedených v článku 4.
Článek 4
Přechodná fáze pro stávající smlouvy na dodávky
1. Pokud dovozce může celním orgánům prokázat, že dovoz zemního plynu podle článku 3 je prováděn na základě krátkodobé smlouvy na dodávky uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, použije se článek 3 od 17. června 2026.
2. Pokud dovozce může celním orgánům prokázat, že dovoz zemního plynu podle článku 3 je:
a) prováděn na základě krátkodobé smlouvy na dodávky s dodáním do propojovacího bodu s vnitrozemským státem a
b) že existuje dlouhodobá smlouva na dodávky s dodáním do virtuálního obchodního místa této vnitrozemské země za účelem dovozu plynovody zemního plynu v plynném stavu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a že tato smlouva byla uzavřena před 17. červnem 2025 a poté nebyla změněna,
použije se článek 3 od 1. ledna 2028.
3. Pokud dovozce může celním orgánům prokázat, že dovoz zemního plynu podle článku 3 je prováděn na základě dlouhodobé smlouvy na dodávky uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, použije se článek 3 od 1. ledna 2028.
4. Množství dovezená v souladu s odstavci 1 a 2 nesmí překročit smluvní množství.
Článek 5
Zákaz poskytovat dlouhodobé služby terminálů LNG ruským zákazníkům
Poskytování dlouhodobých služeb terminálů LNG v EU subjektům usazeným v Ruské federaci nebo subjektům ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v Ruské federaci se zakazuje od 1. ledna 2026.
Článek 6
Přechodná fáze pro služby terminálů LNG na základě stávajících smluv
Pokud poskytovatel dlouhodobých služeb terminálů LNG může celním orgánům prokázat, že tyto služby poskytuje na základě smlouvy uzavřené před 17. červnem 2025, která poté nebyla změněna, použije se článek 5 od 1. ledna 2028.
KAPITOLA III
PŘEDKLÁDÁNÍ A VÝMĚNA PŘÍSLUŠNÝCH INFORMACÍ
Článek 7
Předkládání příslušných informací dovozci
1. Dovozci zemního plynu poskytnou celním orgánům veškeré příslušné informace nezbytné k provedení článků 3 a 4, zejména příslušné důkazy k ověření, zda zemní plyn pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen.
Pro účely použití článku 4 poskytnou dovozci zemního plynu celním orgánům a jiným orgánům zapojeným do monitorování podle článků 9 a 10 příslušné důkazy k posouzení toho, zda jsou podmínky stanovené v uvedeném článku splněny.
2. Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň všechny tyto údaje:
a) datum uzavření smlouvy na dodávky plynu;
b) doba trvání smlouvy na dodávky plynu;
c) množství plynu, na která se smlouva vztahuje, včetně všech práv na flexibilitu směrem nahoru či dolů;
d) totožnost stran smlouvy na dodávky plynu, v případě stran registrovaných v EU včetně registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů (EORI);
e) producent plynu a země produkce, v příslušném případě země, v níž byl plyn dále zpracován;
f) v případě dovozu LNG přístav první nakládky;
g) místa dodání, včetně možné flexibility týkající se místa dodání;
h) veškeré úpravy smlouvy na dodávky plynu, včetně obsahu a data úpravy, s výjimkou úprav, které se týkají pouze ceny plynu.
3. Celní orgány nebo jiné orgány zapojené do monitorování podle článků 9 a 10 si mohou vyžádat podrobnější informace, s výjimkou informací o cenách, pokud jsou požadované informace nezbytné k posouzení, zda jsou splněny podmínky stanovené v článcích 3 a 4. Celní orgány mohou zejména požadovat, aby dovozci předložili úplné znění některých ustanovení smlouvy na dodávky plynu nebo znění celé smlouvy na dodávky plynu, s výjimkou informací o cenách, zejména pokud jsou některá smluvní ustanovení vzájemně propojena nebo kdy je pro posouzení klíčová plná znalost formulace smluvních ustanovení. Pokud se celní orgány domnívají, že předložené důkazy nejsou přesvědčivé, mohou propuštění zboží do volného oběhu odmítnout.
4. Má se za to, že zemní plyn vstupující do Unie prostřednictvím následujících propojovacích bodů je vyvážen přímo nebo nepřímo z Ruské federace, ledaže dovozce může celním orgánům jednoznačně prokázat, že dovážený zemní plyn pochází z jiné země než z Ruské federace a byl přes Ruskou federaci v tranzitu.
a)Imatra (FI/RU);
b)Narva (EE/RU);
c)Värska (EE/RU);
d)Luhamaa (LV/RU);
e)Šakiai (LT/RU);
f)Kotlovka (LT/BY);
g)Kondratki (PL/BY);
h)Wysokoje (PL/BY);
i)Tieterowka (PL/BY);
j)Kobryń (PL/BY);
k)Greifswald (DE/RU);
l)Strandzha 2 (BG)/Malkoclar (TR) – TurkStream
m)Kiskundorozsma-2 (HU) / Horgos (RS)
n)Kiskundorozsma (HU/RS)
o)Kireevo (BG) / Zaychar (RS)
p)Kalotina (BG)/ Dimitrovgrad (RS).
Článek 8
Předkládání příslušných informací poskytovateli služeb terminálů LNG
Poskytovatelé služeb terminálů LNG zákazníkům usazeným v Ruské federaci nebo ovládaným fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v Ruské federaci poskytnou celním orgánům příslušné informace pro provádění článků 5 a 6.
Článek 9
Účinné monitorování
Celní orgány a případně příslušné orgány a regulační orgány a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zajistí účinné monitorování ustanovení kapitoly II, v případě potřeby s plným využitím svých donucovacích pravomocí, a úzce spolupracují s příslušnými vnitrostátními orgány, orgány z jiných členských států, agenturou ACER nebo Komisí.
Článek 10
Výměna informací
Celní orgány si informace, které získaly od dovozců zemního plynu, vyměňují s regulačními orgány, příslušnými orgány, agenturou ACER a Komisí v rozsahu nezbytném k zajištění účinného posouzení toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v článcích 3 až 6 tohoto nařízení. Celní orgány z různých členských států si v nezbytném rozsahu vyměňují informace, které získaly od dovozců zemního plynu, a vzájemně spolupracují s cílem zabránit obcházení předpisů. Využívají existující nástroje a databáze, které umožňují účinnou výměnu příslušných informací mezi vnitrostátními orgány v jejich členském státě a orgány v jiných členských státech, nebo tyto nástroje v případě potřeby zavedou.
Do 31. srpna 2026 a 31. srpna 2027 zveřejní agentura ACER na základě údajů obdržených podle tohoto nařízení a na základě vlastních informací zprávu, která bude obsahovat přehled smluv na dodávky plynu pocházejícího z Ruska nebo přímo či nepřímo vyváženého z Ruska a vyhodnotí dopad diverzifikace na trhy s energií.
Komise a agentura ACER sdílejí příslušné informace o smlouvách na dovoz ruského plynu, které mají v držení, s celními orgány, je-li to vhodné pro usnadnění prosazování tohoto nařízení.
KAPITOLA IV
VNITROSTÁTNÍ PLÁNY DIVERZIFIKACE
Článek 11
Vnitrostátní plány diverzifikace v oblasti zemního plynu
1. Členské státy vypracují plán diverzifikace popisující opatření, milníky a potenciální překážky pro diverzifikaci svých dodávek plynu s cílem ukončit veškerý dovoz zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a to do lhůty pro úplný zákaz ruského dovozu, kterou je 1. leden 2028.
2. Vnitrostátní plán diverzifikace v oblasti zemního plynu zahrnuje všechny tyto prvky:
a) dostupné informace o objemu dovozu zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, na základě stávajících smluv na dodávky, jakož i o službách terminálů LNG, na něž byly uzavřeny smlouvy s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v Ruské federaci, podle toho, co je použitelné;
b) jasný popis opatření, která byla na vnitrostátní úrovni zavedena nebo jsou plánována s cílem nahradit zemní plyn, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, včetně očekávaných množství, která již nebudou dovážena, milníků a harmonogramu provádění a, jsou-li k dispozici, zvažovaných možností alternativních dodávek a dodavatelských tras. Mezi tato opatření může patřit především využívání platformy Aggregate EU podle článku 43 směrnice (EU) 2024/718, opatření na podporu úsilí energetických společností o diverzifikaci, spolupráce v regionálních skupinách, jako je Skupina na vysoké úrovni pro energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), určení alternativ k dovozu zemního plynu prostřednictvím elektrifikace, opatření v oblasti energetické účinnosti, posílení výroby bioplynu, biometanu a čistého vodíku, zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo dobrovolná opatření ke snížení poptávky;
c) určení potenciálních technických, smluvních nebo regulačních překážek bránících nahrazení zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a možnosti překonání těchto překážek.
3. Do 1. března 2026 oznámí členské státy Komisi své vnitrostátní plány diverzifikace za použití vzoru stanoveného v příloze I.
4. Komise případně usnadní přípravu a provádění vnitrostátních plánů diverzifikace v oblasti zemního plynu. Členské státy podávají Koordinační skupině pro otázky plynu zřízené článkem 4 nařízení (EU) 2017/1938 pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při přípravě, přijímání a provádění těchto plánů. Na základě vnitrostátních plánů diverzifikace Komise posoudí provádění postupného ukončení dovozu ruského plynu a podá o tom zprávu Koordinační skupině pro otázky plynu podle článku 13 tohoto nařízení.
Článek 12
Vnitrostátní plány diverzifikace v oblasti ropy
1. Pokud členské státy dovážejí ropu, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, vypracují plán diverzifikace popisující opatření, milníky a potenciální překážky pro diverzifikaci jejich dodávek ropy, aby do 1. ledna 2028 ukončily dovoz ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena.
2. Vnitrostátní plán diverzifikace v oblasti ropy zahrnuje všechny tyto prvky:
a) dostupné informace o objemu přímého nebo nepřímého dovozu ropy z Ruska na základě stávajících dodavatelských smluv;
b) opatření, která byla na vnitrostátní úrovni naplánována s cílem nahradit ropu, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, včetně očekávaných množství, která nebudou dovezena, milníků a harmonogramu provádění a možností alternativních dodávek a dodavatelských tras;
c) potenciální technické, smluvní nebo regulační překážky bránící nahrazení ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena, a možnosti překonání těchto překážek.
3. Do 1. března 2026 oznámí členské státy Komisi své vnitrostátní plány diverzifikace podle / za použití vzoru stanoveného v příloze II.
4. Komise případně usnadní přípravu a provádění vnitrostátních plánů diverzifikace v oblasti ropy. Členské státy podávají Koordinační skupině pro ropu zřízené článkem 17 směrnice Rady 2009/119/ES 35 pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při přípravě, přijímání a provádění těchto vnitrostátních plánů diverzifikace.
5. Pokud je ve vnitrostátním plánu diverzifikace v oblasti ropy uvedeno riziko, že cíle postupného ukončení používání ruské ropy do 1. ledna 2028 nemusí být dosaženo, může Komise po posouzení plánu vydat příslušnému členskému státu doporučení, jak dosáhnout tohoto postupného ukončení včas. V návaznosti na toto doporučení členský stát do tří měsíců aktualizuje svůj plán diverzifikace, přičemž zohlední doporučení Komise.
KAPITOLA V
MONITOROVÁNÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK PLYNU
Článek 13
Změny nařízení (EU) 2017/1938
Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:
1) v článku 2 se doplňují nové body 32) a 33), které znějí:
„33) „ustanovením odběr nebo platba“ smluvní ustanovení, které kupujícímu ukládá povinnost buď odebrat v určitém období určité minimální množství plynu, nebo za něj zaplatit, bez ohledu na to, zda skutečně došlo k odběru plynu;
34) „ustanovením dodání nebo platba“ smluvní ustanovení, které prodávajícímu ukládá povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě nedodání plynu.“;
2) ustanovení čl. 14 odst. 6 se mění takto:
a) v prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno c), které zní:
„c) Komisi a dotčenému příslušnému orgánu následující informace týkající se smluv na dodávky zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen:
i) informace uvedené v čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) XX/2025 – tohoto nařízení;
ii) informace o množstvích, která mají být dodána a odebrána, včetně možností flexibility v rámci ustanovení odběr nebo platba nebo v rámci ustanovení dodání nebo platba;
iii) harmonogramy dodávek (LNG) nebo nominace (plyn přepravovaný plynovodem);
iv) možnou smluvní flexibilitu týkající se ročních množství, na něž se smlouva vztahuje, včetně vyrovnávacích množství;
v) podmínky pro pozastavení nebo ukončení dodávek plynu, včetně ustanovení týkajících se vyšší moci;
vi) informace o tom, kterým právem se smlouva řídí a který rozhodčí mechanismus je zvolen;
vii) klíčové prvky jiných obchodních dohod, které jsou významné pro plnění smlouvy na dodávky plynu, kromě informací o cenách.“;
b) doplňují se nový třetí a čtvrtý pododstavec, které znějí:
„Informace uvedené v písmenu c) se poskytují pro každou smlouvu v rozčleněném formátu, včetně úplných příslušných textových částí, s výjimkou informací o cenách, zejména pokud má plná znalost formulace smluvních ustanovení klíčový význam pro posouzení bezpečnosti dodávek nebo pokud jsou některá smluvní ustanovení vzájemně propojena.
Poskytovatelé služeb terminálů LNG poskytnou Komisi informace o službách rezervovaných zákazníky Ruské federace, zákazníky ovládanými podniky z Ruské federace, včetně informací o službách, na něž se vztahují smlouvy, dotčených množstvích a době trvání smlouvy.“;
3) v článku 17 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Komise průběžně monitoruje expozici energetické soustavy Unie vůči ruským dodávkám plynu, zejména na základě informací oznámených příslušným orgánům podle čl. 14 odst. 6 písm. c).
Komise posoudí provádění postupného ukončení dovozu ruského plynu podle nařízení (EU) XX/2025 na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni Unie na základě vnitrostátních plánů diverzifikace podle článku 11 uvedeného nařízení. Toto posouzení se oznámí Koordinační skupině pro otázky plynu.
Na základě závěrů posouzení uvedeného ve třetím pododstavci zveřejní Komise výroční zprávu, která poskytne komplexní přehled pokroku dosaženého členskými státy při provádění jejich vnitrostátních plánů diverzifikace.
Ke zprávě uvedené ve čtvrtém pododstavci může být případně připojeno doporučení Komise, v němž jsou uvedeny možné kroky a opatření k zajištění bezpečné diverzifikace dodávek a včasného ukončení používání ruského plynu.
Členské státy do tří měsíců aktualizuje svůj plán diverzifikace, přičemž zohlední doporučení Komise.“
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Služební tajemství
1. Na veškeré důvěrné informace obdržené, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v tomto článku.
2. Povinnost zachovávat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro orgány zapojené do provádění tohoto nařízení nebo pro fyzickou nebo právnickou osobu, na niž příslušné orgány přenesly své pravomoci, včetně auditorů a odborníků smluvně najatých příslušnými orgány.
3. Informace, na něž se vztahuje služební tajemství, se nesdělí žádné jiné osobě nebo orgánu, ledaže tak stanoví unijní či vnitrostátní právní předpisy.
4. Veškeré informace vyměněné mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, jsou považovány za důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán v okamžiku jejich sdělení uvede, že informace mohou být zpřístupněny, nebo kdy je takovéto zpřístupnění nutné pro účely soudního řízení.
Článek 15
Monitorování a přezkum
Komise průběžně monitoruje vývoj trhu Unie s energií, zejména s ohledem na potenciální závislost na dodávkách plynu nebo jiná rizika v oblasti bezpečnosti dodávek v souvislosti s dovozem energie z Ruské federace. V případě náhlého a významného vývoje, který vážně ohrožuje bezpečnost dodávek v jednom nebo více členských státech, může Komise povolit jednomu nebo více členským státům, aby zcela nebo částečně dočasně pozastavily uplatňování kapitoly dvě tohoto nařízení. Rozhodnutí Komise může obsahovat určité podmínky, zejména s cílem zajistit, aby jakékoli pozastavení bylo přísně omezeno na řešení dané hrozby.
Článek 16
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 17.6.2025
COM(2025) 828 final
PŘÍLOHY
NÁVRHU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
{SWD(2025) 830 final}
PŘÍLOHA I
1.Vzor pro vnitrostátní plány diverzifikace v oblasti zemního plynu
Tento vzor je určen vnitrostátním orgánům, které vypracovávají vnitrostátní plán diverzifikace, jak je stanoveno v článku 11. Plán obsahuje tyto údaje:
Obecné informace
|
Název orgánu odpovědného za vypracování plánu |
|
|
Popis plynárenské soustavy Součástí by měl být popis: i) poptávky po plynu; ii) skladby dodávek se zohledněním závislosti na dodávce z Ruské federace. |
|
Hlavní informace o dovozu plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen do členského státu
|
Reference jednotlivých smluv tak, jak je dovozci sdělili příslušným orgánům a Komisi. |
|
|
Služby terminálů LNG rezervované společnostmi z Ruské federace. |
|
|
Celkové smluvní množství ruského plynu, které má být dodáno do členského státu. Zahrňte smluvní flexibilitu a dodací místo (propojovací místo, dovozní místo, terminál LNG atd.). |
|
Popis opatření k nahrazení zemního plynu, který pochází nebo je přímo či nepřímo vyvážen z Ruské federace.
3.1. Popis obsahuje tyto prvky:
|
Možnosti diverzifikace: i) alternativní dodávky; ii) alternativní dodavatelské trasy; iii) agregace poptávky. |
|
|
Popis opatření a jeho cílů, včetně informací o množství, které podle očekávání nebude dovezeno, a v případě vícestupňového opatření informace o dílčích krocích. |
|
|
Harmonogram provádění |
|
|
Dopad opatření na energetický systém, včetně dopadu na vzorce toků, kapacity infrastruktury, sazby atd. |
|
|
Dopad na sousední členské státy. |
Technické nebo regulační překážky bránící nahrazení plynu, který pochází nebo je přímo či nepřímo vyvážen z Ruské federace.
|
Technické a regulační překážky |
|
|
Možnosti překonání překážek a harmonogram |
|
|
Kategorie |
Nahrazování objemů s cílem postupného ukončení 1 |
|
Požadované informace |
Popis zavedených a plánovaných opatření na vnitrostátní úrovni, která mají nahradit zbývající objemy zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo přímo či nepřímo vyvezeného z Ruské federace i) u každého opatření očekávané zrušené množství, ii) harmonogram provádění (počáteční datum a datum ukončení), iii) možnosti alternativních dodávek a dodavatelských tras |
|
Plyn přiváděný plynovody |
|
|
LNG |
PŘÍLOHA II
2.Vzor pro vnitrostátní plány diverzifikace v oblasti ropy
Tento vzor je určen vnitrostátním orgánům, které vypracovávají podrobný vnitrostátní plán diverzifikace, jak je stanoveno v článku 12. Plán obsahuje:
Obecné informace
|
Název orgánu odpovědného za vypracování plánu |
|
|
Popis ropné soustavy. Součástí by měl být popis: i) poptávky po ropě; ii) skladby dodávek se zohledněním závislosti na dodávce z Ruské federace. |
|
Hlavní informace o dovozu ropy, která pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážena do členského státu
|
Celkové smluvní množství ruské ropy, která mají být dodána do členského státu. Uveďte datum konce platnosti smluvních závazků. |
|
|
Informace o totožnosti různých zúčastněných stran (prodejce, dovozce a kupujícího). |
Popis opatření směřujících k nahrazení ropy, která pochází nebo je přímo či nepřímo vyvážena z Ruské federace.
Popis obsahuje tyto prvky:
|
Možnosti diverzifikace: i) alternativní dodávky; ii) alternativní dodavatelské trasy; |
|
|
Popis opatření a jeho cílů, včetně očekávaného zrušeného množství, a dílčích kroků v případě vícestupňového opatření. |
|
|
Harmonogram provádění |
|
|
Dopad opatření na energetický systém, včetně dopadu na vzorce toků, kapacity infrastruktury, sazby atd. |
|
|
Dopad na sousední členské státy. |
Technické nebo regulační překážky bránící nahrazení ropy, která pochází nebo je přímo či nepřímo vyvážena z Ruské federace.
|
Technické a regulační překážky |
|
|
Možnosti překonání překážek souvisejících s přepravou a harmonogram |
|
PŘÍLOHA III
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ
1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 3
1.1. Název návrhu/podnětu 3
1.2. Příslušné oblasti politik 3
1.3. Cíle 3
1.3.1. Obecné cíle 3
1.3.2. Specifické cíle 3
1.3.3. Očekávané výsledky a dopady 3
1.3.4. Ukazatele výkonnosti 3
1.4. Návrh/podnět se týká: 4
1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 4
1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu 4
1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států. 4
1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti 4
1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji 5
1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků 5
1.6. Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu 6
1.7. Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 6
2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 8
2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv 8
2.2. Systémy řízení a kontroly 8
2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie 8
2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění 8
2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 8
2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 9
3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 10
3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 10
3.2. Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 12
3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 12
3.2.1.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu 12
3.2.1.2. Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů 17
3.2.2. Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 22
3.2.3. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 24
3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu 24
3.2.3.2. Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů 24
3.2.3.3. Prostředky celkem 24
3.2.4. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 25
3.2.4.1. Financované ze schváleného rozpočtu 25
3.2.4.2. Financované z vnějších účelově vázaných příjmů 26
3.2.4.3. Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem 26
3.2.5. Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi 28
3.2.6. Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 28
3.2.7. Příspěvky třetích stran 28
3.3. Odhadovaný dopad na příjmy 29
4. Digitální rozměr 29
4.1. Požadavky digitálního významu 30
4.2. Data 30
4.3. Digitální řešení 31
4.4. Posouzení interoperability 31
4.5. Opatření na podporu digitálního provádění 32
1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1. Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
1.2. Příslušné oblasti politik
Energetická politika, celní politika, obchodní politika
1.3. Cíle
1.3.1. Obecné cíle
Hlavním cílem tohoto legislativního návrhu je postupně ukončit dovoz ruské energie, konkrétně zemního plynu a ropy, s cílem snížit závislost Evropy na fosilních palivech a urychlit přechod k čistým zdrojům energie. Dovoz ruského plynu musí být postupně ukončen do roku 2027.
Ruská federace se systematicky chová jako nespolehlivý partner, který používá zemní plyn jako zbraň a manipuluje s energetickými trhy, například nadměrnou rezervací kapacit plynové infrastruktury, na úkor základních mezinárodních bezpečnostních zájmů Unie. Z přetrvávajícího dovozu ruského plynu proto plynou významná rizika pro bezpečnost dodávek energie v Unii, což má škodlivé hospodářské a společenské důsledky. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že další platby ve výši 23 miliard EUR ročně za dovoz ruské energie ohrožují bezpečnost Unie, je nezbytné přijmout dodatečná opatření k ukončení tohoto dovozu, přičemž je třeba uznat, že úplné ukončení dodávek energie z Ruské federace musí být s ohledem na bezpečnost dodávek a tržní aspekty postupným procesem.
1.3.2. Specifické cíle
Účelem navrhovaného nařízení je účinně přispět k odstranění závislostí Unie a její expozice vůči významným rizikům, která pro obchod a energetickou bezpečnost vyplývají z dovozu plynu a ropy z Ruské federace. Pokud by se aktuální zbývající závislosti neřešily, mohla by být Unie obzvláště zranitelná vůči potenciálnímu a nepředvídatelnému nátlaku Ruské federace.
Cílem navrhovaného nařízení je rozhodným způsobem postupně ukončit dovoz plynu přepravovaného plynovody a zkapalněného zemního plynu (LNG) pocházejícího z Ruské federace nebo z ní přímo či nepřímo vyváženého, a tím zabránit jejich vstupu na trh Unie. Navrhované nařízení stanoví zákaz dovozu zemního plynu přepravovaného plynovody a zákaz dovozu LNG z Ruské federace od 1. ledna 2026.
Navrhované nařízení v zájmu posílení zákazu dovozu ruského zemního plynu stanoví, že od 1. ledna 2026 se subjektům z Ruské federace nebo ovládaným ruskými osobami zakazuje získávat v EU dlouhodobé služby terminálů LNG na základě smluv uzavřených nebo pozměněných po 17. červnu 2025, přičemž na smlouvy uzavřené před tímto datem se zákaz vztahuje od 1. ledna 2028. Cílem je uvolnit odpovídající dovozní kapacitu LNG terminálů v EU pro jiné dodavatele.
V zájmu účinného provádění zákazu dovozu ruského plynu zavádí navrhované nařízení mechanismy ke zvýšení transparentnosti, monitorování a sledovatelnosti ruského plynu na trzích Unie. Za tímto účelem by dovozci ruského plynu byli povinni poskytovat celním orgánům informace, které jsou nezbytné k uplatňování omezení dovozu plynu z Ruské federace. V zájmu posílení tohoto úsilí by celní orgány měly podporovat výměnu informací s regulačními orgány, příslušnými orgány, Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Komisí.
S cílem připravit se koordinovaným způsobem na úplné ukončení dovozu ruského plynu v roce 2028 a poskytnout trhu dostatek času připravit se na související změny tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost dodávek plynu a nedošlo k významnému dopadu na ceny energie, ukládá navrhované nařízení členským státům, aby hrály proaktivní úlohu tím, že vypracují a provedou vnitrostátní plány diverzifikace zaměřené na postupné ukončení dovozu ruského zemního plynu. V plánech musí být uvedena přesná opatření a stanoveny milníky pro postupné ukončení přímého nebo nepřímého dovozu ruského plynu. Tento komplexní soubor údajů doplněný posílenou spoluprací s vnitrostátními celními orgány Komisi umožní zaplnit existující mezery v informacích o smlouvách na dodávky ruského plynu. Díky vnitrostátním plánům diverzifikace bude Komise moci zajistit koordinaci a v případě potřeby poskytnout poradenství ohledně diverzifikačních opatření. Analýza vnitrostátních plánů diverzifikace by měla Komisi posloužit k vypracování zprávy a k případnému doporučení celounijních opatření pro rychlejší snižování závislosti na ruském plynu.
S cílem odstranit stávající mezery v informacích o ruských smlouvách na dodávky navrhované nařízení zavádí nový rámec pro transparentnost a monitorování, který vyžaduje, aby dovozci zemního plynu pocházejícího z Ruska poskytovali Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům podrobné informace o smlouvách. Při monitorování bezpečnosti dodávek plynu do Unie by Komise měla rovněž zohlednit informace o dovozu, které jí poskytnou celní orgány, a informace z vnitrostátních plánů diverzifikace předložených členskými státy.
Navrhované nařízení členským státům rovněž ukládá, aby vypracovaly plány diverzifikace pro postupné ukončení dovozu ruské ropy s cílem získat informace a postupovat koordinovaně v souvislosti s úplným ukončením dodávek ropy do konce roku 2027 podle Versailleského prohlášení.
1.3.3. Očekávané výsledky a dopady
Navrhovaný jednotný přístup představuje komplexní strategii, jejímž cílem je ukončit energetickou závislost na Ruské federaci, a tak potvrdit závazek Unie vytvořit nezávislý a odolný energetický systém. Obecněji řečeno, navrhované nařízení sleduje cíl zvýšit v oblasti dodávek energie hospodářskou bezpečnost Unie.
1.3.4. Ukazatele výkonnosti
Členské státy by navíc měly do 1. března 2026 vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace s konkrétními opatřeními a lhůtami pro ukončení dovozu ruského zemního plynu a ropy v souladu s navrhovaným nařízením.
Do vnitrostátních plánů diverzifikace v oblasti zemního plynu by členské státy měly zahrnout i) dostupné informace o objemu dovozu zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, na základě stávajících smluv na dodávky, jakož i o službách terminálů LNG, na něž byly uzavřeny smlouvy s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v Ruské federaci, podle toho, co je použitelné; ii) jasný popis opatření, která byla na vnitrostátní úrovni zavedena nebo jsou plánována s cílem postupně ukončit dovoz zemní plyn, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, včetně očekávaných množství, jejichž dovoz bude ukončen, milníků a harmonogramu provádění a zvažovaných možností alternativních dodávek a dodavatelských tras. Mezi tato opatření může patřit využívání platformy Aggregate EU, opatření na podporu úsilí energetických společností o diverzifikaci, spolupráce v regionálních skupinách, jako je Skupina na vysoké úrovni pro energetické propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC), určení alternativ k dovozu zemního plynu prostřednictvím elektrifikace, opatření v oblasti energetické účinnosti, posílení výroby bioplynu, biometanu a čistého vodíku, zavádění energie z obnovitelných zdrojů nebo dobrovolná opatření ke snížení poptávky; iii) určení potenciálních technických nebo regulačních překážek bránících nahrazení zemního plynu, který pochází z Ruské federace nebo je z ní přímo či nepřímo vyvážen, a možnosti jejich překonání.
Celní orgány a příslušné vnitrostátní orgány by měly navíc sledovat provádění zákazu dovozu ruského zemního plynu a povinností stanovených v tomto nařízení. Měly by si vyměňovat veškeré informace, které jsou nezbytné k posouzení dodržování zákazů dovozu a souvisejících povinností, aby bylo možné vyhodnotit možná rizika pro obchod s plynem a bezpečnost dodávek.
Komise na základě obdržených informací posoudí provádění navrhovaného nařízení a pokrok při postupném ukončování dovozu plynu z Ruské federace. Toto posouzení by mělo být zveřejněno ve výroční zprávě.
1.4. Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 2
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Vzhledem k tomu, že od roku 2022 většina členských států a účastníků trhu ukončila své dodavatelské vztahy s Ruskou federací, obsahuje toto navrhované nařízení zákaz dovozu plynu na základě nových smluv uzavřených po [17. červnu 2025] od 1. ledna 2026.
Do 1. března 2026 by členské státy měly vypracovat vnitrostátní plány diverzifikace, v nichž vymezí přesná opatření a stanoví milníky pro postupné ukončení přímého nebo nepřímého dovozu plynu z Ruské federace.
Tyto plány mají členským státům pomoci koordinovaně se připravit na úplné ukončení dovozu ruského plynu v roce 2028 a poskytnout trhu dostatek času k přípravě na související změny, aniž by byla ohrožena bezpečnost dodávek plynu nebo došlo k významnému dopadu na ceny energie.
1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Důvody pro akci na úrovni EU (ex ante): Ruská útočná válka proti Ukrajině má značný negativní dopad na hospodářství Unie. Konflikt vážně narušil globální dodavatelské řetězce, vyvolal výrazné zvýšení cen energií a vedl ke značné volatilitě trhů. To zásadním způsobem narušilo obchodní vztahy Unie s Ruskem.
Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni EU (ex-post) V reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině v únoru 2022 a v souladu s Versailleským prohlášením hlav států a předsedů vlád zahájila Komise v květnu 2022 plán REPowerEU. Unie byla schopna od roku 2021 do roku 2023 snížit dovoz ruského plynu o více než 70 % ze 150 miliard m³ na 43 miliard m³ a ceny energií se oproti vrcholům v roce 2022 výrazně snížily. V této souvislosti a vzhledem k tomu, že další platby ve výši 15 miliard EUR ročně za dovoz ruského plynu ohrožují bezpečnost Unie, je nezbytné přijmout dodatečná opatření k ukončení tohoto dovozu, přičemž je třeba uznat, že úplné ukončení dodávek energie z Ruské federace musí být s ohledem na bezpečnost dodávek a tržní aspekty postupným procesem.
1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Odvětví energetiky bylo hluboce zasaženo tím, že Rusko využilo závislosti Unie na ruském vývozu energie do Unie jako prostředku k nátlaku a manipulaci. Závislost na ruském dovozu energie dostala Unii a členské státy do situace, kdy jsou zranitelné vůči narušením a cenovým výkyvům s rozsáhlým dopadem na celé hospodářství. Zvýšené ceny energií narušily konkurenceschopnost průmyslu EU a v konečném důsledku oslabily hospodářskou stabilitu Unie a její vyhlídky růstu.
Rusko v minulosti ohrozilo bezpečnost dodávek do EU tím, že jednostranně omezilo toky plynu do Evropy, a to v letech 2006, 2009 a 2014, záměrně snížilo toky plynu a úrovně naplnění zásobníků před totální invazí Ruska na Ukrajinu na podzim 2021 a poté omezilo dodávky plynu v roce 2022.
Unie již proto při obchodování s energií nemůže Ruskou federaci a její energetické společnosti považovat za spolehlivé partnery.
Dopad využívání energie jako zbraně ze strany Ruska jde nad rámec bezpečnosti dodávek energie a vážně poškodil hospodářství Unie jako celek. Nejdůležitější hnací silou inflace byly právě ceny energií, které na svém vrcholu o 10 % přesáhly úroveň v roce 2022. Energetický systém Unie utrpěl vážné škody, které měly dopad na maloobchodní trhy a konečné spotřebitele, neboť hospodářství Unie je závislé na stabilních a předvídatelných dodávkách energie.
Proto je účelem navrhovaného nařízení účinně přispět k odstranění závislostí Unie a její expozice vůči významným rizikům pro obchod a energetickou bezpečnost plynoucím z dovozu plynu a ropy z Ruské federace. Pokud by se aktuální zbývající závislosti neřešily, mohla by být Unie obzvláště zranitelná vůči potenciálnímu a nepředvídatelnému nátlaku Ruské federace.
1.5.4. Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Navrhovaný právní předpis je plně v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR) a zohledňuje negativní dopad nezákonné útočné války Ruska proti Ukrajině, kvůli níž se válka znovu vrátila na evropskou půdu a má ničivý dopad na různé oblasti, včetně energetiky. Návrh obsahuje soubor opatření, která představují nezbytnou reakci na zvýšenou geopolitickou nestabilitu a krizové situace posledních let.
Je také v souladu se zjevnou potřebou výrazně zvýšit investice na podporu dlouhodobé konkurenceschopnosti. Urychlení souběžné transformace Evropy poskytuje Unii příležitost znovu získat vedoucí postavení v klíčových odvětvích prostřednictvím inteligentních veřejných a soukromých investic do strategických odvětví a zároveň zachovat na jednotném trhu rovné podmínky, a tím i soudržnost. Je to důležité i kvůli současným strategickým závislostem, probíhajícím demografickým změnám a zajištění cenově dostupného přístupu k energii.
Rozpočet EU je nejúčinnějším nástrojem EU k podpoře společných opatření na úrovni EU, zachování integrity jednotného trhu, zajištění úspor z rozsahu, účinnosti, konvergence, solidarity a jasného politického signálu o tom, že EU je tváří v tvář výzvám jednotná. Ze všech výše uvedených důvodů tento legislativní balíček dokonale zapadá do pevného a dobře zavedeného právního rámce.
1.5.5. Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Navrhované nařízení bude nutné z rozpočtu podpořit financováním dodatečných pracovních míst v GŘ ENER, aby bylo možné sledovat správné provádění nařízení (včetně případných služebních cest do zahraničí). Odhaduje se, že proto, aby bylo možné odpovídajícím způsobem plnit úkoly v oblasti monitorování a hodnocení, které toto nařízení navrhuje, by měla být zřízena tři další pracovní místa (na úrovni smluvních zaměstnanců funkční skupiny IV). Je také důležité zvážit možnost služebních cest úředníků Komise do zahraničí, kde by vysvětlovali a předávali sdělení navrhovaného nařízení a zároveň zajišťovali jeho správné provádění. Plánuje se, že financování zůstane v současném rozpočtovém rámci EU.
Navrhované nařízení dále stanoví, že při posuzování a monitorování postupného ukončování dovozu plynu z Ruské federace bude poskytovat podporu agentura ACER. Agentura ACER proto bude pověřena dodatečnými úkoly týkajícími se zejména monitorování ruských smluv a pomoci Komisi a vnitrostátním orgánům, pro něž bude potřebovat dodatečné lidské zdroje. Tyto zdroje mohou být pokryty přesunem zaměstnanců, kteří byli agentuře ACER původně přiděleni pro plnění úkolů plynoucích z nařízení o mechanismech korekce trhu (viz legislativní finanční výkaz k návrhu NAŘÍZENÍ RADY, kterým se zavádí mechanismus korekce trhu na ochranu občanů a hospodářství před nadměrně vysokými cenami, COM/2022/668 final).
Vzhledem k tomu, že monitorování řádných postupů při dovozu zemního plynu bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027, a vzhledem k možnosti, že GŘ ENER bude muset řešit soudní spory vyplývající z navrhovaného nařízení, může GŘ ENER zvážit žádost o dodatečné lidské zdroje, jakmile bude přijat nový víceletý finanční rámec.
1.6.
Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu
Časově omezená doba trvání
s platností od roku 2025 do roku 2027
finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.
Časově neomezená doba trvání
Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
poté plné fungování.
1.7. Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
Přímé řízení Komisí
prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
prostřednictvím výkonných agentur.
Sdílené řízení s členskými státy
Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,
subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
veřejnoprávní subjekty,
soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,
subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.
Poznámky
Žádné
2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Navrhované opatření je zaměřeno na politická opatření, monitorování, podávání zpráv a nepředpokládá žádné řízení příjmů ani výdajů, pouze nábor dalších lidských zdrojů (smluvních zaměstnanců funkční skupiny IV).
2.2. Systémy řízení a kontroly
2.2.1. Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Výdaje odpovídající těmto smlouvám budou spravovány v souladu s interními postupy.
2.2.2. Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Komise provádí důkladné kontroly řízení pracovních smluv a GŘ ENER dodržuje přísné etické normy. Legislativní návrh nezahrnuje výběr příjmů a nevyžaduje žádný dodatečný kontrolní mechanismus.
2.2.3. Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Očekává se, že celkové riziko chyb bude velmi nízké a je již pokryto stávajícím kontrolním prostředím. Neočekává se, že by bylo nutné provádět automatizované kontroly.
2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Legislativní návrh nezahrnuje výběr příjmů generálním ředitelstvím ENER. Výdaje se plánují na navýšení lidských zdrojů v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2027 a na služební cesty příslušných úředníků Komise do zahraničí. Případné žádosti o dodatečné lidské zdroje po roce 2027 budou záviset na rozpočtových možnostech nového víceletého finančního rámce.
Riziko podvodů a nesrovnalostí je považováno za velmi nízké a bude pokryto stávajícími kontrolami. GŘ ENER v roce 2020 revidovalo svou strategii boje proti podvodům v souladu s pokyny úřadu OLAF a další aktualizaci plánuje v roce 2026. Interní strategie zahrnuje opatření, která mají zajistit zvyšování povědomí o předcházení podvodům, zvláštní opatření pro posouzení rizik a účinnou a účelnou spolupráci s vyšetřovacími orgány.
Interní rámec zajišťuje právo na přístup k informacím, prostorám a zaměstnancům externím auditorům (Evropský účetní dvůr) a interním auditorům (IAS).
3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
Stávající rozpočtové položky
V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh výdaje |
Příspěvek |
|||
|
Okruh 2 – Soudržnost, odolnost a hodnoty
|
RP/NRP 3 |
zemí ESVO 4 |
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 5 |
jiných třetích zemí |
jiné účelově vázané příjmy |
|
|
06010102,01 6 |
Rozl. |
NE |
NE |
NE |
NE |
|
3.2. Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
3.2.1.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního rámce |
Číslo |
2 |
|
GŘ: GŘ pro energetiku |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||
|
2024 |
2025 7 |
2026 |
2027 |
||||
|
Operační prostředky |
|||||||
|
Rozpočtová položka |
Závazky |
(1a) |
|
|
|
|
0,000 |
|
Platby |
(2a) |
|
|
|
|
0,000 |
|
|
Rozpočtová položka |
Závazky |
(1b) |
|
|
|
|
0,000 |
|
Platby |
(2b) |
|
|
|
|
0,000 |
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 8 |
|||||||
|
Rozpočtová položka06010102.01 |
|
(3) |
|
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
CELKEM prostředky pro GŘ ECFIN |
Závazky |
=1a+1b+3 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
Platby |
=2a+2b+3 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||||
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky |
(4) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Platby |
(5) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 2 |
Závazky |
=4+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
víceletého finančního rámce |
Platby |
=5+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy) |
Závazky |
(4) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
Platby |
(5) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy) |
(6) |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
||
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6 |
Závazky |
=4+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
víceletého finančního rámce
|
Platby |
=5+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
|
7 |
„Správní výdaje“ 9 |
|
GŘ: <…….> |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
GŘ <…….> CELKEM |
Prostředky |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
GŘ: <…….> |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
GŘ <…….> CELKEM |
Prostředky |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 |
Závazky |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
víceletého finančního rámce |
Platby |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||||
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky |
(4) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Platby |
(5) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 2 |
Závazky |
=4+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
víceletého finančního rámce |
Platby |
=5+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||||
|
Operační prostředky CELKEM
|
Závazky |
(4) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Platby |
(5) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM |
(6) |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 2 |
Závazky |
=4+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
víceletého finančního rámce |
Platby |
=5+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
||||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
• Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy) |
Závazky |
(4) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
Platby |
(5) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
• Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM (všechny operační okruhy) |
(6) |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
||
|
CELKEM prostředky z okruhů 1 až 6 |
Závazky |
=4+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
víceletého finančního rámce (referenční částka) |
Platby |
=5+6 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
|
7 |
„Správní výdaje“ 10 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
GŘ: <…….> |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
GŘ <…….> CELKEM |
Prostředky |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
GŘ: <…….> |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|||
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|||
|
GŘ <…….> CELKEM |
Prostředky |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
|
CELKEM prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce |
(Závazky celkem = platby celkem) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
||
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
|||
|
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 |
Závazky |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
víceletého finančního rámce |
Platby |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
3.2.3. Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM 2021–2027 |
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,303 |
0,303 |
0,303 |
0,909 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
3.2.3.3. Prostředky celkem
|
CELKEM
|
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM 2021–2027 |
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Lidské zdroje |
0,000 |
0,303 |
0,303 |
0,303 |
0,909 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.4. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
3.2.4.1. Financované ze schváleného rozpočtu
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 11
|
SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
|
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v ekvivalentech plného pracovního úvazku – FTE) |
|||||
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Položka administrativní podpory
|
– v ústředí |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
– při delegacích EU |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (06 01 01 02 01) – mimo okruh 7 |
0 |
3 |
3 |
3 |
|
|
CELKEM |
0 |
3 |
3 |
3 |
|
3.2.4.3. Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem
|
CELKEM SCHVÁLENÉ PROSTŘEDKY + VNĚJŠÍ ÚČELOVĚ VÁZANÉ PŘÍJMY |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
|
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 01 02 03 (při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky) |
|||||
|
20 02 01 (SZ, VNO z celkového rámce) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO a MOD při delegacích EU) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Položka administrativní podpory
|
– v ústředí |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
– při delegacích EU |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 02 (SZ, VNO v nepřímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
01 01 01 12 (SZ, VNO v přímém výzkumu) |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) – okruh 7 |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
|
Jiné rozpočtové položky (06010102) – mimo okruh 7 |
0 |
3 |
3 |
3 |
|
|
CELKEM |
0 |
3 |
3 |
3 |
|
Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):
|
Současní zaměstnanci, kteří jsou k dispozici v útvarech Komise |
Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci* |
|||
|
Má být financováno z okruhu 7 nebo v rámci výzkumu |
Má být financováno z položky BA |
Má být financováno z poplatků |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst |
Nepoužije se. |
|||
|
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP) |
(3) ESVO: |
|||
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
/ |
|
Externí zaměstnanci |
Tento legislativní návrh je formulován v řadě možností, což vyžaduje solidní politické znalosti a značné časové nároky. GŘ ENER se v současné době potýká s omezeními v oblasti pracovních sil, která, pokud nebudou řešena, mohou mít dopad na monitorování a sledování úkolů vyplývajících z tohoto právního předpisu. Požaduje se, aby uchazeči disponovali důkladnou znalostí fungování trhů se zemním plynem a/nebo ropou a aby kromě toho byli schopni kvalifikovaně se zabývat ustanoveními o bezpečnosti dodávek a pravidly trhu s plynem/ropou. Vzhledem k tomu, že pilířem tohoto legislativního návrhu jsou transparentnost, monitorování a podávání zpráv, bude se požadovat, aby každý uchazeč i) zajistil bezproblémovou výměnu informací mezi vnitrostátními celními orgány, vnitrostátními energetickými orgány a Komisí; ii) účastnil se posouzení vnitrostátních plánů předložených členskými státy ve stanovené lhůtě; a v případě potřeby by měl být uchazeč schopen poskytnout členskému státu podporu při vypracování ambicióznějšího cíle. Dodatečná pracovní místa by měla být obsazena co nejdříve (nejpozději od 1. ledna 2026), a to alespoň do konečné lhůty pro úplné ukončení výroby plynu, tedy do 31. prosince 2027. Vzhledem k tomu, že monitorování řádných postupů při dovozu zemního plynu bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027, a vzhledem k možnosti, že Komise bude muset řešit soudní spory vyplývající z navrhovaného nařízení, může Komise zvážit, zda po přijetí nového víceletého finančního rámce požádá o další lidské zdroje. |
3.2.5. Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi
Tento návrh nezahrnuje žádné investice související s digitálními technologiemi.
|
CELKEM prostředky na digitální oblast a IT |
Rok |
Rok |
Rok |
Rok |
CELKEM VFR na období 2021–2027 |
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
||
|
OKRUH 7 |
|||||
|
Výdaje na informační technologie (podnikové) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo OKRUH 7 |
|||||
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
|
|||||
|
CELKEM |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
3.2.6. Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
Aby bylo zajištěno plné a adekvátní provádění navrhovaného nařízení, žádá GŘ ENER o tři další místa v přepočtu na plné pracovní úvazky na základě smlouvy ve formě „Smluvní zaměstnanci funkční skupiny IV“, přičemž by uchazeči měli začít pracovat co nejdříve (nejpozději od 1. ledna 2026) a do 31. prosince 2027.
Rozpočtovou položkou zvažovanou pro tento účel je POWER-CAENER (E.06010102.01), protože toto nařízení je plně v souladu s cíli REPowerEU.
Příslušní zaměstnanci budou muset obeznámeni s politikou v oblasti zemního plynu a ropy a budou pověřeni činnostmi souvisejícími s hodnocením, monitorováním a podáváním zpráv v souvislosti s prováděním daného nařízení. Rozpočtový požadavek by měl kromě toho zahrnovat také možnost organizovat služební cesty úředníků Komise s různými funkcemi do členských států za účelem jednání s vnitrostátními orgány a/nebo společnostmi, na něž se tyto právní předpisy vztahují.
Vzhledem k tomu, že monitorování řádných postupů při dovozu zemního plynu bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027, a vzhledem k možnosti, že Komise bude muset řešit soudní spory vyplývající z navrhovaného nařízení, může Komise zvážit, zda po přijetí nového víceletého finančního rámce požádá o další lidské zdroje.
vyžaduje revizi VFR.
3.2.7. Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Celkem |
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt |
|||||
|
Spolufinancované prostředky CELKEM |
3.3. Odhadovaný dopad na příjmy
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
na vlastní zdroje
na jiné příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 12 |
|||
|
Rok 2024 |
Rok 2025 |
Rok 2026 |
Rok 2027 |
||
|
Článek …………. |
|||||
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
[…]
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).
[…]
4. Digitální rozměr
4.1. Požadavky digitálního významu
|
Navrhované nařízení bylo vyhodnoceno jako nařízení s omezenými požadavky digitálního významu. Tyto požadavky souvisí s dvěma hlavními aspekty navrhovaného legislativního textu. Komise za prvé požaduje, aby členské státy na základě poskytnutého vzoru předložily své vnitrostátní plány diverzifikace pro postupnéukončení dovozu ruského zemního plynu a ropy a oznámily je prostřednictvím formální výměny e-mailů, která se bude inspirovat mechanismem používaným v plánech pro stav nouze a plánech preventivních opatření stanovených v rámci nařízení o bezpečnosti dodávek. Jakmile Komise tyto plány obdrží, ústně vyrozumí Koordinační skupinu pro otázky plynu a plány zveřejní na internetových stránkách Komise. Za druhé by navrhované nařízení mělo stanovit účinný rámec pro stanovení skutečného původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie. Dovozci zemního plynu by proto měli mít povinnost poskytnout celním orgánům veškeré informace nezbytné ke stanovení původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie a k rozhodnutí, zda se na dovážený plyn vztahuje výjimka, která umožňuje dovoz ruského zemního plynu. Celní orgány by měly spolupracovat s regulačními orgány a příslušnými orgány za účelem provádění ustanovení tohoto nařízení a výměny příslušných informací. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní plány diverzifikace budou oznamovány prostřednictvím formální výměny e-mailů a že celní orgány, regulační orgány a příslušné orgány by již měly mít k dispozici nezbytné nástroje a databáze, které zajistí výměnu příslušných informací, GŘ ENER nepředpokládá žádný dopad na IT prostředí Komise ani potřebu nového úvěru na investice pro IT útvary Komise. |
4.2. Data
|
Stávající mezery v informacích o smlouvách na dodávky z Ruska narušují schopnost Unie hodnotit bezpečnost dodávek plynu. Navrhované nařízení proto stanoví nový rámec pro transparentnost a monitorování, který vyžaduje, aby dovozci zemního plynu pocházejícího z Ruska poskytovali Komisi a příslušným vnitrostátním orgánům podrobné smluvní informace. Předávají se minimálně tyto údaje: datum uzavření smlouvy na dodávky plynu; doba trvání smlouvy na dodávky plynu; množství plynu, na která se smlouva vztahuje, včetně všech práv na flexibilitu směrem nahoru či dolů; totožnost stran smlouvy na dodávky plynu, včetně čísla EORI (registrace a identifikace hospodářských subjektů) hospodářského subjektu v EU, který plyn nakupuje; producent plynu a země produkce, v příslušném případě země, v níž byl plyn dále zpracován; v případě dovozu LNG přístav první nakládky; místa dodání, včetně možné flexibility týkající se místa dodání; veškeré úpravy smlouvy na dodávky plynu, včetně obsahu a data úpravy, s výjimkou úprav, které se týkají pouze ceny plynu. Údaje budou doplněny vnitrostátními plány diverzifikace členských států. Tento komplexní soubor údajů doplněný posílenou spoluprací s celními orgány a dalšími orgány zapojenými do monitorování, které mohou požadovat podrobnější informace, Komisi umožní posoudit expozici Unie vůči ruskému plynu a účinnost strategií postupného ukončování dovozu. |
4.3. Digitální řešení
|
Pro tento právní předpis není vytvořeno žádné konkrétní digitální řešení. Výměna informací spočívá ve výměně informací obsažených ve vnitrostátních plánech diverzifikace (množství, podrobnosti smlouvy, partneři, logistika dodávek a podmínky s výjimkou informací o cenách), které budou Komisi oznámeny prostřednictvím formální výměny e-mailů a následně oznámeny Koordinační skupině pro otázky plynu a zveřejněny na internetových stránkách Komise. Pokud jde o výměnu informací, celní orgány, regulační orgány, agentura ACER a příslušné orgány by měly mít k dispozici nezbytné nástroje a databáze, které zajistí, aby si vnitrostátní orgány a orgány v různých členských státech mohly v případě potřeby vyměňovat relevantní informace. Celní orgány by měly každý měsíc informovat regulační orgány, příslušný vnitrostátní orgán, agenturu ACER a Komisi o klíčových prvcích týkajících se vývoje dovozu ruského plynu (jako jsou množství dovezená na základě dlouhodobých nebo krátkodobých smluv, vstupní body nebo smluvní partneři). |
4.4. Posouzení interoperability
|
Dovozci zemního plynu by proto měli mít povinnost poskytnout celním orgánům veškeré informace nezbytné ke stanovení původu a místa vývozu zemního plynu dováženého do Unie. Vzhledem k tomu, že požadované informace jsou komplexní, měly by mít celní orgány pravomoc požádat dovozce o podrobné informace o smlouvě, včetně celých smluv na dodávky, s výjimkou informací o cenách, je-li to nezbytné pro pochopení kontextu určitých doložek nebo odkazů na jiná ustanovení. Celní orgány by měly spolupracovat s regulačními orgány a příslušnými orgány za účelem provádění ustanovení navrhovaného nařízení a výměny příslušných informací, zejména pokud jde o posuzování výjimek umožňujících dovoz ruského zemního plynu po [ 1. lednu 2026 ]. Celní orgány, regulační orgány a příslušné orgány by měly mít k dispozici nezbytné nástroje a databáze, které zajistí, aby si vnitrostátní orgány a orgány v různých členských státech mohly v případě potřeby vyměňovat relevantní informace. Celní orgány by měly každý měsíc informovat regulační orgány, příslušný vnitrostátní orgán, agenturu ACER a Komisi o klíčových prvcích týkajících se vývoje dovozu ruského plynu (jako jsou množství dovezená na základě dlouhodobých nebo krátkodobých smluv, vstupní body nebo smluvní partneři). |
4.5. Opatření na podporu digitálního provádění
|
Stávající legislativní návrh se opírá o stávající mechanismy oznamování, monitorování a podávání zpráv: členské státy oznámí plány diverzifikace Komisi e-mailem a Komise o tom před zveřejněním plánu na svých internetových stránkách uvědomí Koordinační skupinu pro otázky plynu; v případě výměny s celními orgány bude legislativní proces vycházet ze stávajících mechanismů a databází, které již mají celní orgány k dispozici. |
NB: Pokud se původní návrh Komise ještě výrazně změní během legislativních jednání, měla by se zvážit případná aktualizace informací uvedených v legislativních finančních a digitálních výkazech, pokud jde o jakékoli finanční a/nebo digitální aspekty, aby se podpořil proces vyjednávání a zajistila jasnost pro všechny dotčené strany.
PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO A DIGITÁLNÍHO VÝKAZU
Název návrhu/podnětu:
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o postupném ukončení dovozu ruského plynu, zlepšení monitorování potenciálních energetických závislostí a o změně nařízení (EU) 2017/1938
1.POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE
2.VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY
3.CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY
4.METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ
4.1.Lidské zdroje
4.2.Ostatní správní výdaje
1.Náklady na potřebné lidské zdroje
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
1.1. Financované ze schváleného rozpočtu
1.1.1 GŘ ENER
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
OKRUH 7 13 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM 2021–2027 |
||||||
|
víceletého finančního rámce |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
|||||||||||
|
20 01 02 01 – Ústředí a zastoupení |
AD |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
AST |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
20 01 02 03 – Delegace Unie |
AD |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
AST |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
Externí zaměstnanci |
|||||||||||
|
20 02 01 a 20 02 02 – Externí pracovníci – Ústředí a zastoupení |
AC |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
20 02 03 – Externí pracovníci – Delegace Unie |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
AL |
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
0,000 |
|
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
MOD |
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
0,000 |
|
|
Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte) |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
Mezisoučet HR – OKRUH 7 |
0 |
0,000 |
0 |
0,000 |
0 |
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
|
Mimo OKRUH 7 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM 2021–2027 |
|||||||
|
víceletého finančního rámce |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
Plné pracovní úvazky |
Prostředky |
||
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||||||||
|
01 01 01 01 Nepřímý výzkum |
AD |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
AST |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
01 01 01 11 Přímý výzkum |
AD |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
AST |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
Jiná možnost (upřesněte) |
AD |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
AST |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
Externí zaměstnanci |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Externí pracovníci z operačních prostředků |
– v ústředí |
AC |
|
0,000 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,909 |
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
– při delegacích Unie: |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
AL |
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
0,000 |
||
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
MOD |
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
0,000 |
||
|
01 01 01 02 Nepřímý výzkum |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
01 01 01 12 Přímý výzkum |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
|
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte) |
AC |
|
0,000 |
|
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0 |
0,000 |
|||
|
END |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
|
0,000 |
0 |
0,000 |
||
|
Mezisoučet HR – mimo OKRUH 7 |
0 |
0,000 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,909 |
||
|
Celkem HR (všechny okruhy VFR) |
0 |
0,000 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,303 |
3 |
0,909 |
||
2.Výše jiných výdajů správní povahy
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
2.1. Financované ze schváleného rozpočtu
2.1.1 GŘ ENER
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
OKRUH 7
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
V ústředí nebo na území EU: |
|||||
|
20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci |
|
0,000 |
|||
|
20 02 06 02 – Náklady na konference a zasedání |
|
|
|
|
0,000 |
|
20 02 06 03 – Výbory |
|
|
|
|
0,000 |
|
20 02 06 04 – Studie a konzultace |
|
|
|
|
0,000 |
|
20 04 – Výdaje na informační technologie (podnikové) 14 |
|
|
|
|
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte) |
|
|
|
|
0,000 |
|
Při delegacích Unie: |
|||||
|
20 02 07 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci |
|
|
|
|
0,000 |
|
20 02 07 02 – Další odborné vzdělávání zaměstnanců |
|
|
|
|
0,000 |
|
20 03 05 – Infrastruktura a logistika |
|
|
|
|
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte) |
|
|
|
|
0,000 |
|
Mezisoučet HR – OKRUH 7
|
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Mimo OKRUH 7
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“): |
|||||
|
– v ústředí |
|
|
|
|
0,000 |
|
– při delegacích Unie: |
|
|
|
|
0,000 |
|
Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu |
|
|
|
|
0,000 |
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy 15 |
|
|
|
|
0,000 |
|
Výdaje podniků na informační technologie pro účely operačních programů 16 |
|
|
|
|
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky související s HR (06010102) |
|
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Mezisoučet – mimo OKRUH 7
|
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Ostatní správní výdaje celkem (všechny okruhy VFR) |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
2.2.3. Celkem
|
OKRUH 7
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
V ústředí nebo na území EU: |
|||||
|
20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 02 06 02 – Náklady na konference a zasedání |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 02 06 03 – Výbory |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 02 06 04 – Studie a konzultace |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 04 – Výdaje na informační technologie (podnikové) 17 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Při delegacích Unie: |
|||||
|
20 02 07 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 02 07 02 – Další odborné vzdělávání zaměstnanců |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
20 03 05 – Infrastruktura a logistika |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte) |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet HR – OKRUH 7
|
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo OKRUH 7
|
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“): |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
– v ústředí |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
– při delegacích Unie: |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy 18 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Výdaje podniků na informační technologie pro účely operačních programů 19 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Jiné rozpočtové položky související s HR (06010102) |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Mezisoučet – mimo OKRUH 7
|
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Ostatní správní výdaje celkem (všechny okruhy VFR) |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
3.Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)
3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu
3.1.1. GŘ ENER
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Shrnutí |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
Okruh 7 – Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Okruh 7 – Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za okruh 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo okruh 7 – Lidské zdroje |
0,000 |
0,303 |
0,303 |
0,303 |
0,909 |
|
Mimo okruh 7 – Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Mezisoučet – ostatní okruhy |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
CELKEM za OKRUH 7 a mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
1.3. CELKEM
|
Shrnutí |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
CELKEM
|
|
Okruh 7 – Lidské zdroje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Okruh 7 – Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mezisoučet za okruh 7 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
0,000 |
|
Mimo okruh 7 – Lidské zdroje |
0,000 |
0,303 |
0,303 |
0,303 |
0,909 |
|
Mimo okruh 7 – Ostatní správní výdaje |
0,000 |
0,015 |
0,015 |
0,015 |
0,045 |
|
Mezisoučet – ostatní okruhy |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
|
CELKEM za OKRUH 7 a mimo OKRUH 7 |
0,000 |
0,318 |
0,318 |
0,318 |
0,954 |
4.Metody výpočtu použité k odhadu nákladů
4.1.Lidské zdroje
Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady).
Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):
|
Vnitřně přerozděleno |
Výjimečně požadovaní dodateční zaměstnanci |
||||
|
V rámci provádějících generálních ředitelství* |
Výjimečně z fondu Komise pro přesuny na základě pokynů řídicí rady ** |
Má být financováno z okruhu 7 *** / v rámci výzkumu |
Má být financováno z položky BA |
Má být financováno z poplatků |
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst |
Nepoužije se. |
||||
|
Externí zaměstnanci (SZ, VNO, ZAP) |
3 CA FS IV K financování z rozpočtové položky 06010102 |
||||
|
OKRUH 7 víceletého finančního rámce |
|
NB: Průměrné náklady pro každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: |
|
□Úředníci a dočasní zaměstnanci |
|
□Externí zaměstnanci |
|
Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce |
|
□Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum |
|
Externí zaměstnanci Navrhované nařízení je formulováno v řadě možností, které vyžadují solidní politické znalosti a značný čas. GŘ ENER se v současné době potýká s omezeními v oblasti pracovních sil, která, pokud nebudou řešena, mohou mít dopad na monitorování a sledování úkolů vyplývajících z tohoto právního předpisu. Požaduje se, aby uchazeči disponovali důkladnou znalostí fungování trhů se zemním plynem a/nebo ropou a aby kromě toho byli schopni kvalifikovaně se zabývat ustanoveními o bezpečnosti dodávek a pravidly trhu s plynem/ropou. Vzhledem k tomu, že pilířem tohoto legislativního návrhu jsou transparentnost, monitorování a podávání zpráv, bude se požadovat, aby každý uchazeč i) zajistil bezproblémovou výměnu informací mezi vnitrostátními celními orgány, vnitrostátními energetickými orgány a Komisí; ii) účastnil se posouzení vnitrostátních plánů předložených členskými státy ve stanovené lhůtě; a v případě potřeby by měl být uchazeč schopen poskytnout členskému státu podporu při vypracování ambicióznějšího cíle. Dodatečná pracovní místa by měla být obsazena co nejdříve (nejpozději od 1. ledna 2026), a to alespoň do konečné lhůty pro úplné ukončení výroby plynu, tedy do 31. prosince 2027. Vzhledem k tomu, že monitorování řádných postupů při dovozu zemního plynu bude pravděpodobně pokračovat i po roce 2027, a vzhledem k možnosti, že Komise bude muset řešit soudní spory vyplývající z navrhovaného nařízení, může Komise zvážit, zda po přijetí nového víceletého finančního rámce požádá o další lidské zdroje. |
4.2.Ostatní správní výdaje
|
OKRUH 7 víceletého finančního rámce |
|
Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce |
|
Část požadovaného rozpočtu by měla pokrývat možné služební cesty, které mají být provedeny jako prováděcí opatření tohoto legislativního návrhu. Úředníci Komise mohou být vysláni na služební cestu do zahraničí, aby podpořili a vysvětlili opatření navrhovaná v nařízení a jednali s regulačními orgány členských států EU s cílem zajistit hladké a rychlé provádění daného nařízení. GŘ ENER žádá o žádost o rozpočet ve výši 15.000 EUR ročně, tedy o 5 000 EUR na ekvivalent plného pracovního úvazku, což představuje pět služebních cest do členských států EU. |