EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.6.2025

COM(2025) 825 final

2025/0825(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce, pokud jde o požadavky na sekuritizované expozice

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2025) 825 final} - {SWD(2025) 825 final} - {SWD(2025) 826 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Obecný úvod

Oživení evropského sekuritizačního trhu může přispět ke zvýšení objemu financování dostupného pro reálnou ekonomiku a k posílení diverzifikace rizik v rámci jednotného trhu. To je v současném hospodářském a geopolitickém prostředí, kdy Unie čelí významným investičním potřebám, aby si udržela svou odolnost a konkurenceschopnost, důležitější než kdy jindy. Dobře fungující sekuritizační trhy mohou přispět k vyššímu hospodářskému růstu a usnadnit financování strategických cílů Unie (včetně investic do ekologické, digitální a sociální transformace) tím, že umožní úvěrovým institucím (tj. bankám) převést rizika na subjekty, které mají nejlepší předpoklady je nést, a uvolnit tak svůj kapitál. Očekává se, že banky použijí tento kapitál na další úvěry domácnostem a podnikům včetně malých a středních podniků. Sekuritizace může rovněž přerozdělit rizika v rámci širšího finančního systému a tím poskytnout investorům na kapitálovém trhu více investičních příležitostí. Současný sekuritizační rámec EU brání ekonomice EU využívat všech výhod, které mohou ze sekuritizace vyplynout.

Zprávy Enrica Letty 1 a Maria Draghiho 2 doporučily sekuritizaci jako prostředek k posílení úvěrové kapacity bank v Evropské unii pro potřeby financování priorit EU včetně obrany, vytvoření hlubších kapitálových trhů, budování unie úspor a investic a zvýšení konkurenceschopnosti EU.

Evropská rada požádala Evropskou komisi, aby určila opatření k oživení evropského sekuritizačního trhu, mimo jiné „prostřednictvím regulačních a obezřetnostních změn s využitím dostupného manévrovacího prostoru“ 3 , a aby v roce 2025 urychleně navrhla revidovaný rámec pro sekuritizaci 4 . Mnoho zúčastněných stran, včetně emitentů, investorů a orgánů dohledu, rovněž vyzývá k tomu, aby byla přijata opatření k odstranění překážek, které brání rozvoji sekuritizačního trhu v EU 5 .

Sekuritizační rámec EU byl zaveden po finanční krizi v roce 2008 v reakci na obavy z rizikových sekuritizací v USA. V té době bylo považováno za nezbytné zavést přísné požadavky s cílem obnovit dobrou pověst sekuritizačního trhu, který trpěl nedostatečnou ochranou a velkou nedůvěrou investorů. Nyní, když jsou již v organizaci trhu pevně zakotveny vhodné záruky a sekuritizace znovu získává důvěru investorů, je třeba najít lepší rovnováhu mezi zárukami a možnostmi růstu, a to jak pro investice, tak pro emise. Zkušenosti s tímto rámcem ukazují, že je příliš konzervativní a omezuje potenciální využití sekuritizací v EU. Vysoké provozní náklady a příliš konzervativní kapitálové požadavky brání mnoha emitentům a investorům v přístupu na sekuritizační trh.

Cílem tohoto přezkumu je uznat jak opatření ke zmírnění rizik zavedená v regulačních a dohledových rámcích pro sekuritizaci v EU, které významně snížily rizika spojená se sekuritizačními transakcemi, tak i dobrou úvěrovou výkonnost sekuritizací v EU.

Tento návrh přispívá k prioritě Komise na období 2024–2029 „Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy“. Kromě toho je součástí unie úspor a investic 6 , která je základním kamenem funkčního období Komise v letech 2024–2029, a je první legislativní iniciativou v rámci unie úspor a investic. Zároveň je důležité si uvědomit, že přezkum sekuritizace není sám o sobě „zázračným všelékem“. Projekt unie úspor a investic zahrnuje širokou škálu dalších a doplňkových opatření k dosažení příslušných cílů. Evropská komise nicméně očekává, že změny neobezřetnostních a obezřetnostních požadavků, které tento balíček návrhů předpokládá, povedou finanční instituce k většímu zapojení do sekuritizační činnosti a především k využití výsledné kapitálové úlevy pro další úvěrování.

Cílem navrhované revize sekuritizačního rámce EU je odstranit nepřiměřené překážky pro emise a investice na sekuritizačním trhu EU, konkrétně: i) snížit nepřiměřené provozní náklady pro emitenty a investory při zachování odpovídajících standardů transparentnosti, ochrany investorů a dohledu; ii) upravit obezřetnostní rámec pro banky a pojišťovny tak, aby lépe zohledňoval skutečná rizika a odstranil nepřiměřené obezřetnostní náklady při emisi sekuritizací a investování do nich, a zároveň chránil finanční stabilitu.

Cílem revize sekuritizačního rámce EU je odstranit nepřiměřené překážky, které brání růstu a rozvoji sekuritizačního trhu EU, aniž by tím však vznikla rizika pro finanční stabilitu, integritu trhu nebo ochranu investorů. Za tímto účelem jsou navrhované reformy přesně zacíleny na řešení konkrétních překážek pro emise a (nebankovní) investice. Přezkum předpokládá změny čtyř právních aktů: 

·zahrnuje legislativní návrh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (dále jen „nařízení o sekuritizaci“ 7 ), které stanoví pravidla pro produkty a pravidla chování pro emitenty a investory,

·návrh, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (dále jen „nařízení o kapitálových požadavcích“ nebo „CRR“ 8 ), které stanoví kapitálové požadavky pro banky, které drží sekuritizaci a investují do ní, a rovněž

·změny dvou nařízení v přenesené pravomoci: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 („akt v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity (LCR)“ 9 ), které upravuje kritéria způsobilosti aktiv, jež mají být zahrnuta do rezervy bank v oblasti likvidity, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 („akt v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II (SII)“ 10 ), které upravuje kapitálové požadavky pro pojišťovny a zajišťovny. 

Cílem zamýšlených změn je daný rámec cíleně vylepšit, nikoli jej zcela přepracovat. Na tyto změny je třeba pohlížet jako na celek, protože žádná z jednotlivých složek sama o sobě nedosáhne požadovaného výsledku. Prvky tohoto balíčku se týkají jak nabídkové, tak poptávkové strany trhu a vzájemně se posilují, aby dosáhly požadovaného dopadu. Zjednodušení požadavků na vykazování a snížení kapitálových požadavků zmírní překážky vstupu na trh a zároveň bankám zlevní vytváření sekuritizací. Zjednodušení náležité péče a změna kapitálových požadavků a zacházení s likviditou usnadní a zatraktivní investování do sekuritizace. Větší a dynamičtější investorská základna bude také motivovat k většímu počtu emisí. Oživení sekuritizačního trhu EU je komplexní záležitost, která vyžaduje změny v různých částech rámce s cílem podpořit nabídku a poptávku na sekuritizačním trhu.

Samotná regulace může stimulovat rozvoj tohoto trhu jen do určité míry: musí se do něho zapojit a přispět k němu svým dílem také účastníci trhu, např. přijetím standardizace a celoodvětvových iniciativ zaměřených na konkrétní segmenty – bez úsilí účastníků trhu nebude možné trh rozšířit. 

Tento přezkum vycházel z různých podkladů, včetně zprávy orgánu EBA z roku 2020 o převodu významného rizika , zprávy ESRB z roku 2020 o sledování systémových rizik na sekuritizačním trhu EU , zprávy Komise z roku 2022 o nařízení o sekuritizaci , doporučení Společného výboru evropských orgánů dohledu k obezřetnostnímu rámci z roku 2022 , cílené konzultace o fungování sekuritizačního rámce EU z roku 2024 a zprávy Společného výboru o provádění a fungování sekuritizačního rámce z roku 2025 . Komise rovněž uspořádala řadu dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami a v červenci 2024 zorganizovala seminář, na němž se diskutovalo o názorech zúčastněných stran na sekuritizační rámec EU. 

Z hlediska načasování přijímá Komise změny nařízení o sekuritizaci a nařízení o kapitálových požadavcích společně. Ve stejný den jsou na stránkách „Podělte se o svůj názor“ zveřejněny návrhy změn nařízení v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity, které budou předmětem čtyřtýdenní konzultace. Návrhy změn nařízení v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II budou součástí širšího balíčku změn uvedeného nařízení, který by měl být zveřejněn pro účely konzultace v druhé polovině července tohoto roku. 

Cíle návrhu, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 (CRR) 

Z hodnocení rámce podpořeného zpětnou vazbou od zúčastněných stran vyplývá, že i) stávající obezřetnostní požadavky na sekuritizaci, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013 (nařízení o kapitálových požadavcích nebo CRR), nejsou dostatečně citlivé vůči riziku a že v důsledku těchto požadavků je ii) úroveň kapitálových požadavků, které musí úvěrové instituce splňovat pro své sekuritizované expozice, nepřiměřeně vysoká. Stávající požadavky dostatečně nezohledňují dobrou úvěrovou výkonnost sekuritizace v EU a opatření ke zmírnění rizik zavedená v regulačních a dohledových rámcích pro sekuritizaci, které významně snížily riziko agentury a riziko modelu obsažené v sekuritizačních transakcích 11 . Zatímco zásada ovlivnění kapitálových požadavků 12 – jako jeden z hlavních určujících prvků sekuritizačního kapitálového rámce pro úvěrové instituce – je oprávněná, jeví se, že rozsah tohoto ovlivnění již ztratil svou opodstatněnost. Kromě toho je ve standardizovaném přístupu k sekuritizaci (SEC-SA) obsažena nadměrná konzervativnost, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve srovnání s přístupem založeným na interním ratingu (SEC-IRBA). Nedostatečná citlivost vůči riziku působí jako obezřetnostní překážka, která odrazuje úvěrové instituce v EU od plné účasti na sekuritizačním trhu, zejména v jejich postavení původců sekuritizace, a snižuje potenciál úvěrových institucí využít uvolněný kapitál k poskytování většího objemu úvěrů ekonomice. Snižuje atraktivitu sekuritizace jako účinného nástroje řízení kapitálu a rozvah úvěrových institucí a přerozdělování rizik v rámci širšího finančního systému.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Tento návrh je změnou nařízení CRR, a proto je také nařízením. K dosažení cílů tohoto návrhu nelze použít žádné alternativní prostředky, a to legislativní ani operační.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Zpráva o posouzení dopadů byla předložena Výboru pro kontrolu regulace, který ji dne 9. dubna 2025 přezkoumal.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento návrh nařízení je součástí širšího přezkumu sekuritizace, který zahrnuje změny dvou nařízení (kromě nařízení CRR také nařízení o sekuritizaci) a dvou aktů v přenesené pravomoci (aktu v přenesené pravomoci o ukazateli krytí likvidity a aktu v přenesené pravomoci ke směrnici Solventnost II). Navrhované změny je třeba vnímat jako soubor opatření, která komplexním způsobem řeší problémy nabídky a poptávky na sekuritizačním trhu.

Minimálními úrovněmi rizikové váhy se rozumí minimální rizikové váhy, které musí úvěrové instituce emitující sekuritizace a investující do nich použít na své sekuritizované expozice, i když výpočty kapitálových požadavků podle přístupů SEC-SA a SEC-IRBA navrhují nižší rizikovou váhu. Zajišťují spodní úroveň kapitálových požadavků. Stávající rámec je poměrně necitlivý vůči riziku, protože umožňuje pouze dvě pevné minimální úrovně rizikové váhy pro pozice s vyšší předností: 10% minimální úroveň rizikové váhy pro expozici vůči pozici jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) transakcí s vyšší předností a 15% minimální úroveň rizikové váhy pro expozici vůči pozici transakcí jiných než STS s vyšší předností.

Návrh zavádí nový koncept minimální úrovně rizikové váhy citlivé vůči riziku, kdy minimální úrovně rizikové váhy pro sekuritizované pozice s vyšší předností jsou úměrné rizikovosti (tj. průměrné rizikové váze) podkladového seskupení expozic. Tím se výrazně zvyšuje citlivost sekuritizačního kapitálového rámce vůči riziku a snižují se stávající demotivační faktory pro sekuritizaci portfolií s nízkými rizikovými váhami. Aby se zabránilo příliš nízkým minimálním úrovním rizikové váhy a aby se zachoval soulad s mezinárodními standardy, měla by být stanovena minimální úroveň rizikových vah vypočtených podle tohoto vzorce citlivého vůči riziku.

Výpočet minimální úrovně rizikové váhy pro pozice s vyšší předností rozlišuje mezi STS sekuritizacemi a sekuritizacemi jinými než STS tak, že pro každou z nich používá jinou skalární hodnotu, aby se zohlednila přirozeně lepší kvalita STS sekuritizací, která je rámována souborem podrobných kritérií STS a specializovaným dohledem. Skalární hodnoty jsou kalibrovány tak, aby bylo dosaženo mírných až ambiciózních výsledků, pokud jde o snížení kapitálových požadavků, a zároveň byly zachovány obezřetné výsledky.

Změny faktoru (p)

Faktor (p) je parametr, který určuje „ovlivnění“ sekuritizačních kapitálových požadavků pro sekuritizované expozice držené úvěrovými institucemi. Jedná se o jeden z parametrů používaných ve vzorcích pro výpočet rizikových vah sekuritizace, který zvyšuje objem kapitálu pro sekuritizované pozice nad úroveň, která by byla požadována pro podkladové expozice, pokud by nebyly sekuritizovány. Faktor (p) o hodnotě 1 by měl být interpretován jako o 100 % vyšší kapitálový požadavek nebo zdvojnásobení kapitálového požadavku pro všechny sekuritizované pozice ve srovnání s kapitálovým požadavkem pro podkladová nesekuritizovaná aktiva, zatímco faktor (p) o hodnotě 0,3 znamená navýšení kapitálového požadavku o 30 %. Faktor (p) existuje pouze v přístupech založených na vzorci (SEC-IRBA a SEC-SA) a neexistuje v přístupu založeném na externím ratingu SEC-ERBA (kde jsou rizikové váhy uvedeny přímo v tabulce definované v nařízení CRR, aby „odrážely“ rizikové váhy vypočtené podle vzorce SEC-SA).

Jedním z hlavních závěrů hodnocení stávajícího rámce a konzultací se zúčastněnými stranami je, že úrovně faktoru (p) jsou příliš vysoké a vedou k neodůvodněným úrovním nadměrné kapitalizace u některých sekuritizačních transakcí. Kromě toho v rámci přístupu SEC-SA existuje obzvláště vysoké ovlivnění kapitálových požadavků, které způsobuje neodůvodněné rozdíly mezi kapitálovými požadavky vypočtenými v rámci přístupů SEC-IRBA a SEC-SA.

V rámci přístupů SEC-IRBA a SEC-SA by proto měly být zavedeny cílené změny faktoru (p) s cílem: i) zavést větší citlivost vůči riziku; ii) řešit nadměrnou míru ovlivnění; iii) snížit přílišnou konzervativnost přístupu SEC-SA; iv) zachovat zásadu pořadí přístupů (tj. že přístup SEC-IRBA na vrcholu hierarchie by měl v zásadě vést k nižším kapitálovým požadavkům než přístup SEC-SA uprostřed a přístup SEC-ERBA na konci hierarchie, který vede k nejkonzervativnějším výsledkům).

Cílené změny proto rozlišují mezi pozicemi v STS sekuritizacích a sekuritizacích jiných než STS, pozicemi původců/sponzorů a investorů, jakož i pozicemi s vyšší předností a pozicemi, jež nemají vyšší přednost. Obecně se snížení faktoru (p) zaměřuje na pozice s vyšší předností, na pozice původců/sponzorů a na STS sekuritizace. Jinak řečeno, expozice investorů v sekuritizacích jiných než STS a v pozicích STS sekuritizací, jež nemají vyšší přednost, by neměly využívat snížený faktor (p), protože investice úvěrových institucí do sekuritizovaných pozic, jež nemají vyšší přednost, nejsou žádoucí a neměly by být podporovány.

V rámci přístupu SEC-IRBA, kde rámec vyžaduje, aby byl faktor (p) vypočítán na základě konkrétního vzorce, se navrhuje, aby faktor (p) podléhal sníženému faktoru navýšení, snížené minimální úrovni a nově zavedené maximální úrovni. Tyto změny se týkají především pozic s vyšší předností. Kromě výše vysvětlených změn (maximální úroveň, minimální úroveň a faktor navýšení) zůstává vzorec pro výpočet faktoru (p) podle přístupu SEC-IRBA beze změny.

V rámci přístupu SEC-SA, kde rámec stanoví paušální úrovně faktoru (p) a rozlišuje pouze mezi STS sekuritizacemi a sekuritizacemi jinými než STS, se navrhuje snížení faktoru (p) pro pozice s vyšší předností.

V rámci přístupu SEC-ERBA byly rizikové váhy ve vyhledávacích tabulkách překalibrovány tak, aby odrážely změny navržené pro minimální úroveň rizikové váhy a faktor (p) v rámci přístupů SEC-IRBA a SEC-SA, a zároveň bylo zachováno pořadí přístupů (tj. aby byla zachována zásada, že přístup SEC-ERBA by měl vést k nejkonzervativnějším výsledkům ze všech tří přístupů). Aby se zohlednilo zavedení minimální úrovně rizikové váhy citlivé vůči riziku, je potřeba do vyhledávacích tabulek začlenit vzorec pro výpočet minimální úrovně rizikové váhy citlivé vůči riziku, a to pro pozice s nejvyššími stupni úvěrové kvality, které se pravděpodobně dotknou nejnižších rizikových vah. Vzorec pro minimální úroveň rizikové váhy by proto měl převážit nad aktualizovanými rizikovými váhami ve vyhledávacích tabulkách, pokud vede k vyšším výsledkům. Pokud banky nemohou vypočítat hodnotu KA 17 (například proto, že nejsou schopny získat parametr w pro výpočet hodnoty KA), musí použít stávající rizikové váhy ve výši 10 % pro STS sekuritizace nebo 15 % pro sekuritizace jiné než STS. To má zabránit riziku regulatorní arbitráže, kdy by přístup SEC-ERBA mohl vést k nižším rizikovým vahám pro tyto pozice s nejvyššími stupni úvěrové kvality než v případě přístupů založených na vzorci (SEC-IRBA a SEC-SA) (kde se pro výpočet minimální úrovně rizikové váhy musí použít tento vzorec).

Celkově mají navrhované změny za cíl zachovat obezřetné výsledky a zohlednit obavy orgánu EBA a orgánu dohledu, že snížení faktoru (p) může vést k podkapitalizaci mezaninových pozic a k tzv. lavinovým efektům (tj. k situaci, kdy malé změny faktoru (p) vedou k velkým změnám kapitálových požadavků a ke strmým rozdílům mezi kapitálovými požadavky pro různé pozice).

Odolné pozice

Návrh navíc v návaznosti na návrhy obsažené v doporučení Společného výboru z roku 2022 k přezkumu obezřetnostního rámce pro sekuritizaci zavádí nový koncept odolných sekuritizovaných pozic. Odolné sekuritizované pozice jsou pozice s vyšší předností v sekuritizacích, které splňují soubor kritérií způsobilosti, jež zajišťují nízké riziko agentury a modelu a spolehlivou schopnost absorbovat ztráty pozic s vyšší předností. Kritéria způsobilosti vycházejí z doporučení Společného výboru. Jsou uzpůsobeny tak, aby zachytily větší část pozic na sekuritizačním trhu a zároveň zajistily obezřetné výsledky.

Jedná se o tyto požadavky:

·Snížené riziko agentury a riziko modelu. Způsobilé jsou pouze sekuritizované pozice, které se vyznačují sníženým rizikem agentury a rizikem modelu. To zahrnuje i) pozice původců, a to jak v STS sekuritizacích, tak v sekuritizacích jiných než STS (protože původci mají podrobnější znalosti o podkladových expozicích a procesu vzniku sekuritizace a mají nad nimi větší kontrolu než investoři); ii) pozice sponzorů, a to jak v STS sekuritizacích, tak v sekuritizacích jiných než STS (protože sponzoři mají přístup k více informacím než investoři a rizika agentury jsou menší než rizika spojená s pozicemi investorů), a iii) pozice investorů – pouze v STS sekuritizacích (protože kritéria STS do značné míry zmírňují riziko agentury a riziko modelu). Pozice investorů v sekuritizacích jiných než STS jsou vyloučeny, protože se nesnižuje riziko agentury a riziko modelu.

·Mechanismus umořování. Povoleno je pouze postupné umořování nebo poměrné umořování za předpokladu, že transakce obsahuje rozhodné události související s výkonností, které vyžadují přechod na postupné umořování. Cílem je zajistit konzervativní úvěrové posílení pozice s vyšší předností po celou dobu trvání transakce. Jedná se o stávající kritéria STS. Tradiční sekuritizace proto musí splňovat stávající kritérium STS definované v čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 a další pokyny uvedené v obecných pokynech orgánu EBA k sekuritizaci odlišné od komerčních papírů zajištěných aktivy (EBA/GL/2018/09). Syntetická sekuritizace musí splňovat stávající kritérium STS definované v čl. 26c odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 spolu s pokyny uvedenými v obecných pokynech orgánu EBA ke kritériím STS pro rozvahovou sekuritizaci (EBA/GL/2024/05) a požadavky nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/920 o rozhodných událostech souvisejících s výkonností.

·Koncentrace/členění. Expozice v seskupení musí splňovat maximální limit koncentrace 2 %, tj. expozice vůči jednomu dlužníkovi nesmí překročit 2 % celkové hodnoty expozic. Rozčleněné seskupení usnadňuje diverzifikaci vyššího rizika, obecně snižuje pravděpodobnost souvisejícího selhání a lépe izoluje pozici s vyšší předností od rizika ztrát.

·Úvěrové riziko protistrany (relevantní pouze pro syntetické transakce). Povoleno je pouze zajištění úvěrového rizika podložené vysoce kvalitním kolaterálem nebo ve formě záruk poskytnutých státem nebo nadnárodními subjekty. To snižuje úvěrové riziko protistrany spojené se zajištěním úvěrového rizika, kterému je vystaven původce, umožňuje původci rychle kompenzovat ztráty vzniklé ve strukturách převodu významného rizika a přispívá k účinnosti převodu rizika. Tento požadavek je zaměřen na ochranu původce (a jeho expozice vůči pozici s vyšší předností), protože u syntetických sekuritizací si pozici s vyšší předností obvykle ponechává původce.

·Minimální úvěrové posílení (tj. maximální poměrná velikost) pozice s vyšší předností. Cílem tohoto požadavku je zajistit dostatečně silné pozice bez vyšší přednosti, které by tlumily potenciální ztráty pozic s vyšší předností. Zavádí se zvláštní vzorec pro výpočet minimálního záchytného bodu pozice s vyšší předností podle přístupu SEC-IRBA. To je do značné míry v souladu s očekáváními jednotného mechanismu dohledu v souvislosti s posuzováním převodu významného rizika ze strany orgánů dohledu. Pro přístupy SEC-SA a SEC-ERBA se zavádí samostatný vzorec, který je snadněji proveditelný a který se vyhýbá složitostem při použití vzorce uplatňovaného v rámci přístupů SEC-IRBA (například složitostem při výpočtu očekávaných ztrát za dobu trvání v rámci standardizovaného přístupu). Vzorec pro výpočet minimálního záchytného bodu podle přístupu SEC-IRBA používá jako jeden ze vstupů váženou průměrnou životnost (WAL) původního referenčního portfolia. Vážená průměrná životnost by se měla počítat v souladu s pokyny uvedenými v obecných pokynech ke kritériím STS (EBA/GL/2024/05), které jsou v souladu s předpoklady výpočtu vážené průměrné životnosti podle obecných pokynů orgánu EBA ke stanovení vážené průměrné splatnosti smluvních plateb splatných v rámci tranše (EBA/GL/2020/04). Výpočet vážené průměrné životnosti by proto neměl zohledňovat žádné předčasné splátky u syntetických sekuritizací, zatímco u sekuritizací, u nichž dochází ke skutečnému prodeji, by mělo být umožněno zohlednit předčasné splátky za zvláštních podmínek (jak je uvedeno v oddíle 4.3.2 příslušných obecných pokynů).

V praxi jsou pro STS sekuritizace nová pouze dvě z pěti kritérií, neboť kritéria týkající se mechanismu umořování, koncentrace/členění a úvěrového rizika protistrany jsou již existujícími kritérii STS (stanovenými v nařízení o sekuritizaci) nebo kritérii „STS+“ pro preferenční kapitálové zacházení (stanovenými v článku 243 nařízení CRR).

Sekuritizované pozice, které splňují výše uvedená kritéria, mohou využít dodatečného snížení minimální úrovně rizikové váhy a u některých investorských pozic také snížení faktoru (p).

Tato kritéria jsou uvedena v článku 243 nařízení CRR. Článek 243 nařízení CRR nyní stanoví dva soubory kritérií pro diferencované kapitálové zacházení: zaprvé, stávající kritéria pro STS sekuritizace způsobilé pro kapitálové zacházení STS a zadruhé, nová kritéria „odolnosti“ pro sekuritizované pozice způsobilé pro příznivější kapitálové zacházení než jiné (neodolné) pozice.

Riziko regulatorní arbitráže (kdy by úvěrová instituce, která je původcem, byla motivována k strukturování nepřiměřeně silné pozice s vyšší předností, aby využila nižšího faktoru (p) a nižších rizikových vah) je zmírněno následujícím způsobem: v případě odolných pozic prostřednictvím požadavku na „odolnost“ u maximální poměrné velikosti dané pozice s vyšší předností a v případě ostatních pozic prostřednictvím rámce pro převod významného rizika, kde takové arbitráži brání nový test přístupu založeného na zásadách. Podobně úvěrové instituce, které investují do pozic STS sekuritizace s vyšší předností, mohou využít nižšího faktoru (p) pouze v případě, že je daná pozice odolná, a splňuje tedy požadavek na poměrnou velikost pozice.

Všechny navrhované změny minimálních úrovní rizikové váhy a faktoru (p) jsou shrnuty v následujících třech tabulkách.

Tabulka 1: Stávající rámcové požadavky

Tabulka 2: Navrhované požadavky na transakce s odolnými pozicemi (změny oproti stávajícímu rámci jsou vyznačeny tučně, změny oproti navrhovanému zacházení s ostatními transakcemi jsou vyznačeny tučně a podtrženě)

Tabulka 3: Navrhované požadavky na transakce s jinými než odolnými pozicemi (změny oproti stávajícímu rámci jsou vyznačeny tučně)

*KIRB znamená kapitálový požadavek k podkladovým expozicím v sekuritizaci s využitím rámce IRB (přístup založený na interním ratingu). KA znamená kapitálový požadavek k podkladovým expozicím v sekuritizaci, který je upravený tak, aby odrážel nepříznivou výkonnost, s použitím standardizovaného rámce.

Zpráva orgánu EBA o převodu významného rizika 18 zveřejněná v roce 2020 zdokumentovala, že stávající regulační rámec převodu významného rizika v nařízení CRR má řadu omezení, zejména ve třech oblastech: a) testy převodu významného rizika s omezeními týkajícími se výkladu kvantitativních prahových hodnot a měr používaných mechanickými testy dle nařízení CRR a obecně kvalitativního testu „souměřitelnosti“, pro který nařízení CRR stanoví pouze kritéria na vysoké úrovni; b) postup, který příslušné orgány uplatňují při posuzování převodu významného rizika, a c) specifické strukturální rysy sekuritizačních transakcí, které mohou být na újmu průběžného plnění požadavků na převod významného rizika, a tím ovlivnit účinnost převodu rizika. Tato rámcová omezení přispěla k nejistotě na trhu a ke zpoždění, s nímž příslušné orgány posuzují některé sekuritizační transakce. V některých případech vedla rovněž k neodůvodněným nesrovnalostem ve výsledcích převodu významného rizika a ve výpočtech kapitálu při zacházení se sekuritizacemi se srovnatelnými charakteristikami v jednotlivých členských státech z hlediska převodu významného rizika.

Cílem změn rámce převodu významného rizika je řešit výše uvedená omezení tohoto rámce (tj. omezení týkající se stávajících testů převodu významného rizika, strukturálních rysů sekuritizací a postupů dohledu) a zvýšit jeho konzistentnost a předvídatelnost. Předvídatelnost převodu významného rizika se zvyšuje na základě stanovení hlavních prvků posouzení převodu významného rizika, včetně obecné podoby nového testu převodu významného rizika, v nařízení CRR. Praktické provádění technických detailů testu, požadavky na strukturální rysy a zásady postupu posuzování orgány dohledu budou předmětem regulačních technických norem orgánu EBA.

Nahrazení současných mechanických testů novým testem přístupu založeného na zásadách

V souladu s doporučeními orgánu EBA a s cílem řešit omezení zjištěná u stávajících mechanických testů se zavádí nový test přístupu založeného na zásadách, který nahrazuje stávající dva mechanické testy. Tento test vyžaduje, aby původce převedl alespoň 50 % neočekávaných ztrát z expozic podkladového portfolia dané sekuritizační transakce na třetí strany.

Kromě toho se zavádí nový požadavek, aby původce předložil příslušnému orgánu sebehodnocení. Toto sebehodnocení by mělo prokázat, že je splněna podmínka převodu významného rizika, a to i v zátěžových podmínkách. V rámci tohoto sebehodnocení by měl původce předložit analýzu modelu peněžních toků, která poskytne důkaz o udržitelnosti převodu významného rizika po celou dobu trvání transakce a prokáže, jak jsou očekávané ztráty za dobu trvání a neočekávané ztráty sekuritizovaných expozic přiřazeny k jednotlivým pozicím dané transakce. Analýza peněžních toků by měla zahrnovat jak základní, tak i zátěžové podmínky a měla by být vypracována při vzniku transakce na celou dobu jejího trvání. A konečně by sebehodnocení mělo obsahovat rovněž informace o kapitálových úlevách dosažených danou sekuritizací. To by mělo orgánu dohledu umožnit posoudit, zda sekuritizace se složitými nebo inovativními rysy nevede k nepřiměřenému množství kapitálových úlev v porovnání s převáděným rizikem. Sebehodnocení by obecně usnadnilo příslušným orgánům identifikovat ty rysy sekuritizačních transakcí, které vyžadují větší pozornost z hlediska dohledu. To by jim umožnilo poskytnout původcům větší transparentnost a předvídatelnost a zefektivnit posuzování převodu významného rizika.

Vzhledem ke zrušení mechanických testů se navrhuje zrušit také definici mezaninové sekuritizované pozice. Tato definice je nyní nadbytečná, protože jediný odkaz na mezaninovou pozici byl uveden v souvislosti s mechanickými testy. Kromě toho by měla být zavedena změna definice pozice s vyšší předností, kde by měla být zahrnuta dodatečná podmínka/upřesnění, že tranše s vyšší předností musí být přiřazena nad KIRB/KA.

Orgán EBA v patřičné době vydá regulační technickou normu, která bude obsahovat: i) další podrobnosti o podmínkách, za kterých mohou příslušné orgány použít test přístupu založeného na zásadách, a ii) technická specifika sebehodnocení a modelování peněžních toků (včetně norem pro alokaci očekávaných ztrát za dobu trvání a neočekávaných ztrát na jednotlivé pozice). To by mělo zajistit jednotné provádění testu přístupu založeného na zásadách a vyřešit hlavní obavy, které zúčastněné strany v těchto otázkách vyjádřily. Kromě toho se regulační technická norma bude zabývat strukturálními rysy, které mohou bránit převodu významného rizika, v souladu s doporučeními uvedenými ve zprávě orgánu EBA o převodu významného rizika.

Podle návrhu bude z nařízení CRR vypuštěn stávající přístup založený na povolení, který se používá jen zřídka (tj. již nebude možné dosáhnout převodu významného rizika prostřednictvím povolení uděleného příslušným orgánem).

Zachování flexibility dohledu

Je nezbytné zachovat flexibilitu příslušných orgánů při posuzování převodu významného rizika a pravomoc provádět komplexní přezkum transakcí převodu významného rizika, pokud se jedná o složité a inovativní transakce. Další podrobnosti o podmínkách, za kterých mohou příslušné orgány uplatňovat komplexní přezkum převodu významného rizika, budou stanoveny v regulační technické normě vypracované orgánem EBA.

Postup posuzování převodu významného rizika orgány dohledu

Nařízení CRR v současné době neupravuje postup posuzování převodu významného rizika orgány dohledu. Zásady na vysoké úrovni, jimiž se řídí posuzování převodu významného rizika orgány dohledu, by měly být harmonizovány na úrovni EU s cílem zvýšit jejich účinnost. Orgán EBA by měl tyto zásady na vysoké úrovni formulovat v regulační technické normě. Ta by měla zahrnovat také zásady na vysoké úrovni týkající se zrychleného postupu pro kvalifikované sekuritizace, které by vycházely z doporučení orgánu EBA a čerpaly by ze zkušeností se zrychleným postupem, který v současné době vyvíjí jednotný mechanismus dohledu ve spolupráci s Evropskou bankovní federací.

V rámci přezkumu by měla být zavedena řada technických změn a oprav, které navrhl orgán EBA a zúčastněné strany v rámci konzultace Komise.

–Opce typu „time call“ u syntetických sekuritizací a pozitivní pobídky v kontextu článku 238. Do článku 238 je zahrnuto objasnění, že pozitivní pobídka, jak je uvedena v článku 238, pro účely stanovení nesouladu splatností existuje u opcí typu „time call“ pouze tehdy, pokud smlouva při svém vzniku obsahuje podmínky, které mají zjevně zvýšit výhodnost uplatnění opce typu „time call“ (jako je například „step-up“ kupón, možnost uplatnit opci typu „time call“ méně často než jednou ročně po prvním způsobilém datu pro uplatnění opce typu „time call“ nebo uvolnění kolaterálu zajišťujícího pohledávky kupujícího zajištění k prvnímu způsobilému datu pro uplatnění opce typu „time call“ nebo po něm).

–Kritéria pro STS sekuritizace způsobilé pro diferencované (STS) kapitálové zacházení v článku 243. Některé úpravy jsou nezbytné pro uvedení sekuritizačního rámce do souladu se změnami rizikových vah uplatňovaných na některé typy expozic v rámci úvěrového rizika, které byly zavedeny nařízením o kapitálových požadavcích III.

·Zaprvé se ruší požadavek na 75% limit rizikové váhy pro retailové expozice na individuálním základě a slučuje se s požadavkem na maximální 100% rizikovou váhu pro všechny ostatní expozice na individuálním základě. Tím by se staly způsobilými například retailové expozice vůči fyzickým osobám nad 1 milion EUR.

·Zadruhé, limit rizikové váhy 50 % pro komerční hypotéky se zvyšuje na 60 %. Tím by se zachoval přístup uplatňovaný v předchozím režimu dle nařízení CRR, kdy se na expozice vůči komerčním nemovitostem nevytvářejícím příjem uplatňoval limit 50 % hodnoty úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV). To také znamená, že expozice vůči komerčním nemovitostem vytvářejícím příjem, které nejsou žádoucí pro označení STS, by nebyly způsobilé.

·Zatřetí se nemění limit rizikové váhy uplatňovaný na hypotéky na bydlení; 40% limit umožňuje zachovat 80% limit LTV pro většinu expozic a zároveň vyšší podíl expozic vůči obytným nemovitostem nevytvářejícím příjem se 100% limitem LTV než v předchozím režimu CRR. To umožňuje zahrnout expozice vůči obytným nemovitostem vytvářejícím příjem.

–Objasnění týkající se čl. 248 odst. 1. Pověření orgánu EBA v čl. 248 odst. 1 k vypracování návrhu regulační technické normy, která upřesní, co představuje přiměřeně konzervativní metodu výpočtu nominální výše nevyčerpané části likviditního příslibu, se zrušuje, neboť se nepovažuje za nutné další objasnění výpočtu nominální výše čerpané části nad rámec toho, co je již stanoveno v příslušném článku. Jelikož je výpočet nominální výše nevyčerpané části (podrozvahová položka) jednoduchý, protože ji lze určit jako rozdíl mezi celkovou nominální výší likviditního příslibu a nominální výší čerpané části (rozvahová položka), vypouští se rovněž požadavek, aby instituce prokázala použití přiměřeně konzervativní metody pro měření výše nevyčerpané části.

–Zacházení se specifickými úpravami o úvěrové riziko pro výpočet kapitálových požadavků po sekuritizaci podle čl. 248 odst. 1 písm. d). Ustanovení čl. 248 odst. 1 písm. d) se mění tak, aby se možnost odečíst specifické úpravy o úvěrové riziko rozšířila i na tranše, kterým byla přidělena riziková váha nižší než 1 250 %, pokud mají záchytný bod A menší než KIRB nebo KA. Je-li tato podmínka splněna, lze s danou sekuritizovanou pozicí zacházet jako se dvěma sekuritizovanými pozicemi: nadřazenější pozicí, u níž je A rovno KIRB nebo KA, a podřízenější pozicí, u níž je A nižší než KIRB nebo KA a uvolňující bod D je roven KIRB nebo KA. V tomto případě se specifické úpravy o úvěrové riziko odečtou pouze od hodnoty expozice této podřízenější pozice, které by byla přidělena riziková váha 1 250 %.

–Objasnění hodnoty expozice syntetického nadměrného rozpětí podle čl. 248 odst. 1 písm. e). Do ustanovení o výpočtu hodnoty expozice syntetického nadměrného rozpětí jsou zahrnuta některá drobná technická upřesnění, jako je přesunutí odkazu na smluvně určené syntetické nadměrné rozpětí do úvodní věty a jeho vypuštění z bodů i) až iv), aby se předešlo zbytečnému opakování.

–Podmínky v čl. 254 odst. 1 písm. c), za kterých nelze použít přístup SEC-SA. V čl. 254 odst. 1 je definována pořadí přístupů. Podmínky, za kterých nelze použít přístup SEC-SA, však nejsou přesně specifikovány. Ustanovení čl. 254 odst. 1 písm. c) se proto mění tak, aby bylo jasné, že jediné případy, kdy nelze použít přístup SEC-SA, jsou uvedeny v odstavcích 2 a 4 téhož článku. V těchto odstavcích jsou uvedeny podmínky pro povinný přechod na přístup SEC-ERBA (odstavec 2) a případy, kdy je použití přístupu SEC-SA příslušným orgánem zakázáno (odstavec 4).

–Rozsah použití metody interního hodnocení podle čl. 254 odst. 4. Ustanovení čl. 254 odst. 5 nařízení CRR se mění tak, aby bylo jasné, že metoda interního hodnocení nemůže nahradit povinné použití přístupu SEC-IRBA, ale lze ji použít pouze jako alternativu k uplatnění jiných přístupů, tj. SEC-SA, SEC-ERBA nebo použití 1 250% rizikové váhy.

–Výpočet KA v čl. 256 odst. 1 v rámci uplatňování přístupu SEC-SA. Ustanovení čl. 255 odst. 6 se mění s cílem objasnit, že hodnota KSA by se měla vypočítat pouze na základě kapitálových požadavků expozic bez selhání v seskupení podkladových expozic, aby se zabránilo dvojímu započítání těchto expozic při výpočtu hodnoty KA v souladu s čl. 261 odst. 2 nařízení CRR. V čl. 261 odst. 2 je uvedena definice „expozice v selhání“ pro účely výpočtu hodnoty W; tato definice by měla být použita také pro účely výpočtu hodnoty KSA, aby byl zajištěn soulad mezi vzorcem pro KA a výpočtem KSA. Kromě toho se mění druhý pododstavec čl. 255 odst. 6 s cílem lépe vyjasnit skutečnost, že hodnota KSA by se měla vypočítat na základě hodnoty expozice podkladových expozic bez zohlednění případných specifických úprav o úvěrové riziko a dodatečných úprav ocenění těchto podkladových expozic (a nikoli s jejich zohledněním).

–Zacházení s expozicemi v selhání při výpočtu záchytného bodu a uvolňujícího bodu v článku 256. Je vyjasněno, že nesplacený zůstatek seskupení sekuritizovaných expozic by měl být pro účely výpočtu záchytného bodu a uvolňujícího bodu tranší snížen o částku ztrát, které již byly k těmto tranším přiřazeny v souvislosti s expozicemi v selhání, které jsou stále zahrnuty do sekuritizačního portfolia. Cílem je zajistit, aby výpočet záchytného bodu a uvolňujícího bodu tranše přiměřeně odrážel zůstatek sekuritizovaných expozic. To je relevantní v případě tranše, která byla odepsána tak, aby odrážela ztráty ze sekuritizovaných expozic, které zůstávají v sekuritizovaném portfoliu. V souladu s vyjasněním uvedeným v článku 256 se mění čl. 261 odst. 2 s cílem vyjasnit, že pro účely vzorce pro parametr W je nominálním objemem expozic v selhání účetní hodnota expozic v selhání snížená o případné částky, o které již byly tranše odepsány za účelem absorpce ztrát z těchto expozic v selhání nebo které byly absorbovány nadměrným rozpětím.

–Výpočet K pro smíšená seskupení podle čl. 259 odst. 7. Hodnota KSA 19 se ve vzorci, který určuje výpočet KIRB pro smíšená seskupení, nahrazuje hodnotou KA. Hodnota KA je pro tento vzorec vhodnější než hodnota KSA, protože hodnota KA odráží kapitálové požadavky, které se mají v tomto vzorci použít pro expozice ve smíšeném seskupení, s nimiž se zachází podle přístupu SEC-SA.

–Objasnění týkající se výpočtu celkového stropu kapitálových požadavků pro sekuritizovanou pozici podle čl. 268 odst. 1. Ustanovení čl. 268 odst. 1 se mění s cílem sladit výpočet celkového stropu kapitálových požadavků pro sekuritizovanou pozici podle článku 268 se změnou provedenou pro sekuritizace nevýkonných expozic v čl. 269a odst. 5 nařízení CRR. V důsledku toho by původci používající přístup SEC-IRBA v případě sekuritizací jiných než nevýkonných expozic měli pro účely výpočtu celkového stropu v souladu s článkem 268 odečíst specifické úpravy o úvěrové riziko od složky očekávaných ztrát KIRB (kapitálové požadavky pro podkladové expozice), podobně jak je to povoleno v případě sekuritizací nevýkonných expozic. Cílem je zajistit soulad s přístupem IRB při výpočtu kapitálových požadavků před sekuritizací, a tedy i stropu v souladu s článkem 268. Kromě toho by měl být čl. 268 odst. 1 změněn tak, aby bylo odstraněno stávající omezení, podle něhož strop kapitálových požadavků nemohou uplatňovat investoři SEC-SA a SEC-ERBA, neboť toto omezení není odůvodněné.

–Vynětí plně kapitalizovaných tranší z výpočtu V (tj. největšího podílu účasti, který instituce drží v příslušných tranších) v čl. 268 odst. 3 nařízení CRR: v čl. 268 odst. 3 nařízení CRR je zahrnuta možnost vyjmout z výpočtu V (tj. největšího podílu účasti, který daná instituce drží v příslušných tranších) jakoukoli tranši v plné výši, na kterou původce uplatňuje rizikovou váhu 1 250 % nebo která je odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 (CET1) v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k). Maximální kapitálový požadavek by měl být součtem kapitálových požadavků vypočtených podle kapitoly 2 nebo 3, pokud jde o „čisté podkladové expozice“, tj. celkové podkladové expozice po odečtení hodnoty expozice ve vztahu k vyňaté tranši, vynásobené revidovanou hodnotou V, a součtem hodnot expozic (které se rovnají kapitálovým požadavkům po sekuritizaci) sekuritizovaných pozic, které jsou vyňaty z výpočtu hodnoty V. Oblast působnosti této možnosti by měla být stejně široká jako navrhovaná pozměněná oblast působnosti čl. 268 odst. 1.

–Doplňuje se 11. bod odůvodnění, aby se objasnilo základní zdůvodnění čl. 254 odst. 2 o kvantitativních pravidlech pro přechod na přístup SEC-ERBA a zamýšlená oblast působnosti tohoto požadavku. Cílem je zajistit jednotný výklad a uplatňování tohoto požadavku příslušnými orgány a institucemi v celé Unii. Uvedený bod odůvodnění objasňuje, že cílem článku je zabránit povinnému používání přístupu SEC-ERBA ve vztahu k transakcím, u nichž je při určování rizikových vah podle tohoto přístupu převažujícím faktorem „strop státu“, a nikoli rizikový profil daných transakcí.

–Zprávy o STS rozvahových sekuritizacích podle čl. 270 odst. 2 a 3. Mandát pro zprávy Komise a orgánu EBA v souvislosti s STS rozvahovými sekuritizacemi se nahrazuje mandátem pro obecnější monitorovací zprávu orgánu EBA podle čl. 506d odst. 2 a obecnější zprávu Komise podle čl. 506d odst. 1.

2025/0825 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce, pokud jde o požadavky na sekuritizované expozice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 20 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 21 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 22 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Sekuritizační transakce jsou významným prvkem řádně fungujících finančních trhů, protože pomáhají diverzifikovat zdroje financování úvěrových institucí a umožňují uvolnění regulatorního kapitálu, který je poté možné převést, aby podporoval další půjčování. Sekuritizace dále poskytují úvěrovým institucím a jiným účastníkům trhu další investiční příležitosti se specifickými kompromisy mezi rizikem a výnosy. To umožňuje větší diverzifikaci portfolia i přerozdělení rizika v širším finančním systému. Usnadňuje to také tok prostředků podnikům a fyzickým osobám jak v jednotlivých členských státech, tak přes hranice v celé Unii.

(2)Unie potřebuje významné investice, aby zůstala odolná a konkurenceschopná. Sekuritizační rámec může přispět k větší diverzifikaci finančního systému a většímu sdílení rizik. Existují však podstatné překážky pro emise sekuritizací a investování do nich. Tyto překážky zatěžují rozvoj sekuritizačního trhu. Regulatorní kapitálové požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 23 pro instituce, které vytvářejí sekuritizace, sponzorují je nebo do nich investují, nejsou dostatečně citlivé vůči riziku a zahrnují také neodůvodněnou míru konzervatismu. Stávající požadavky přesně nezohledňují dobrou úvěrovou výkonnost sekuritizací v Unii a opatření ke snížení rizik, která byla zavedena v regulačních a dohledových rámcích Unie pro sekuritizaci. Tyto rámce významně snížily riziko agentury a riziko modelu obsažené v sekuritizačních transakcích.

(3)Kapitálové požadavky na sekuritizace podle nařízení (EU) č. 575/2013 by měly být změněny tak, aby se zvýšila citlivost vůči riziku a snížila se nadměrná kapitalizace lepším sladěním kapitálového zacházení s podkladovými riziky. Kromě toho by měly být zavedeny cílené změny, aby se zmírnily nepřiměřené rozdíly mezi kapitálovými požadavky v rámci dvou různých přístupů: přístupu k sekuritizaci založeného na interním ratingu (SEC-IRBA) a standardizovaného přístupu k sekuritizaci (SEC-SA). Toto zmírnění by mělo zvýšit účast menších a středních úvěrových institucí, které využívají standardizovaný přístup.

(4)Minimálními úrovněmi rizikové váhy se rozumí minimální rizikové váhy, které musí úvěrové instituce použít na své sekuritizované expozice s vyšší předností, a to i v případech, kdy z výpočtů kapitálu vyplývá, že by bylo možno použít nižší rizikovou váhu. Minimální úrovně rizikové váhy pro pozice sekuritizací s vyšší předností by měly být citlivější vůči riziku, aby bylo možné zohlednit rizikovost podkladového seskupení expozic každé konkrétní sekuritizace. U sekuritizovaných pozic s vyšší předností v sekuritizacích portfolií s nízkým rizikem by mělo být umožněno využívání nižších minimálních úrovní rizikové váhy než u sekuritizovaných pozic s vyšší předností v sekuritizacích rizikovějších portfolií. Tento nový přístup, který by znamenal výpočet minimálních úrovní rizikové váhy na základě konkrétního vzorce, by měl nahradit stávající přístup, kdy jsou minimální úrovně rizikové váhy stanoveny na paušální úrovni bez ohledu na úvěrovou kvalitu podkladového seskupení expozic. Tento nový vzorec by měl umožnit zohlednění statusu jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace nebo sekuritizace jiné než STS. Aby se zabránilo nadměrnému snižování kapitálových požadavků, měla by být zavedena minimální prahová hodnota pro minimální úrovně rizikové váhy.

(5)V zájmu zajištění větší citlivosti vůči riziku v sekuritizačním rámci při zachování obezřetného regulatorního zacházení je nutné v rámci přístupu SEC-IRBA upravit vzorec pro faktor (p) tak, aby se snížila minimální úroveň a faktor navýšení, a zavést maximální úroveň faktoru (p), a to především pro sekuritizované pozice s vyšší předností v případě úvěrových institucí, které jsou původci/sponzory. Ze stejného důvodu je v rámci přístupu SEC-SA nutné snížit faktor (p) pro sekuritizované pozice s vyšší předností. Změny faktoru (p) pro sekuritizované pozice, jež nemají vyšší přednost, by měly být minimální, aby se zabránilo podkapitalizaci těchto pozic. Změny faktoru (p) pro pozice investorů v sekuritizacích jiných než STS a v sekuritizovaných pozicích STS sekuritizací, jež nemají vyšší přednost, by měly být minimální, protože tyto pozice se nevyznačují sníženým rizikem agentury a rizikem modelu.

(6)Sekuritizované pozice s vyšší předností jsou odolné, pokud sekuritizace ke dni vzniku a poté průběžně splňuje soubor kritérií způsobilosti. Tento soubor kritérií způsobilosti zajišťuje ochranu sekuritizované pozice s vyšší předností a snižuje riziko agentury a riziko modelu. Takové odolné sekuritizované pozice by měly využívat dodatečných snížení minimálních úrovní rizikové váhy a faktoru (p) ve srovnání s pozicemi, které kritéria způsobilosti nesplňují. Pozice investorů z řad úvěrových institucí v sekuritizovaných pozicích s vyšší předností u sekuritizací jiných než STS by neměly mít možnost využívat těchto dalších snížení, protože se nevyznačují sníženým rizikem agentury a rizikem modelu.

(7)Vzhledem ke změnám minimální úrovně rizikové váhy pro sekuritizované pozice s vyšší předností a faktoru (p) v rámci přístupů SEC-IRBA a SEC-SA by měly být odpovídajícím způsobem překalibrovány rizikové váhy ve vyhledávacích tabulkách podle přístupu SEC-ERBA.

(8)Měly by být zavedeny změny rámce pro převod významného rizika s cílem řešit omezení zjištěná v tomto rámci v souvislosti se současnými mechanickými testy, které měří významnost rizika převedeného prostřednictvím sekuritizace, se specifickými strukturálními rysy sekuritizačních transakcí, které mohou být na újmu splnění požadavků na převod významného rizika, a s postupy uplatňovanými příslušnými orgány při posuzování převodu významného rizika, a s cílem dosáhnout větší konzistentnosti a předvídatelnosti tohoto rámce. Předvídatelnost posuzování převodu významného rizika orgány dohledu by měla být zvýšena stanovením hlavních prvků posouzení převodu významného rizika v nařízení (EU) č. 575/2013, včetně obecné podoby nového testu převodu významného rizika. Způsob, jakým by měly být prováděny technické podrobnosti tohoto testu, požadavky na strukturální rysy transakcí a zásady postupu posuzování by měly být stanoveny v regulačních technických normách vypracovaných Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA).

(9)Měl by být zaveden nový test přístupu založeného na zásadách, který by nahradil stávající mechanické testy, aby bylo možné měřit významnost rizika převedeného prostřednictvím sekuritizace. Stávající přístup založený na povolení, kdy se převodu významného rizika dosahuje prostřednictvím povolení uděleného příslušným orgánem, by měl být zrušen vzhledem k tomu, že je používán jen ve velmi omezené míře, a neměl by být nadále povolen. V zájmu dalšího zefektivnění posuzování převodu významného rizika a zvýšení transparentnosti a předvídatelnosti pro původce by měl být zaveden nový požadavek, aby původci předkládali sebehodnocení s cílem prokázat, že požadavky týkající se převodu významného rizika jsou splněny, a to i v zátěžových podmínkách. V rámci tohoto sebehodnocení by původci měli vypracovat analýzu modelu peněžních toků, aby poskytli důkazy o odolnosti převodu významného rizika.

(10)V zájmu zvýšení efektivity posuzování převodu významného rizika orgány dohledu by měly být zásady tohoto posuzování harmonizovány na úrovni Unie. Orgán EBA by měl tyto zásady upřesnit v regulačních technických normách, které by měly zahrnovat i zásady na vysoké úrovni týkající se zrychleného postupu pro kvalifikované sekuritizace.

(11)V konkrétních ustanoveních nařízení (EU) č. 575/2013 by měly být zavedeny cílené změny s cílem zlepšit technickou konzistentnost a poskytnout další objasnění ohledně odůvodnění některých ustanovení stávajícího rámce. Aby byl zajištěn jednotný výklad čl. 254 odst. 2 příslušnými orgány a úvěrovými institucemi v celé Unii, mělo by být rovněž upřesněno, že cílem uvedeného článku je zabránit povinnému používání přístupu SEC-ERBA ve vztahu k transakcím, u nichž je rating omezen v důsledku „stropu státu“ (a nikoli rizikového profilu daných transakcí), který je převažujícím faktorem při určování rizikových vah v rámci tohoto přístupu.

(12)Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy a z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení ho může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(14)Komise by měla do čtyř let od jeho vstupu v platnost po konzultaci s orgánem EBA zvážit, zda by ve střednědobém/dlouhodobém horizontu neměla být zavedena zásadnější změna vzorců a funkcí rizikových vah, aby bylo možné komplexně umožnit větší citlivost vůči riziku, dosáhnout přiměřenějších úrovní kapitálového ovlivnění, zmírnit lavinové efekty a řešit strukturální omezení stávajícího rámce,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)V čl. 238 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Má se za to, že u opcí typu „time call“ existuje pozitivní pobídka pouze tehdy, pokud smluvní ustanovení při vzniku obsahují podmínky, u nichž lze předpokládat, že byly do transakční dokumentace zahrnuty za účelem zvýšení výhodnosti uplatnění opce typu „time call“.“

2)Článek 242 se mění takto:

a)bod 6 se nahrazuje tímto:

„6) „sekuritizovanou pozicí s vyšší předností“ pozice se záchytným bodem nad KIRB nebo KA, krytá nebo zajištěná prvním nárokem na celkovou podkladovou expozici, přičemž se pro tyto účely nezohledňují splatné částky vyplývající z úrokových či měnových derivátů, poplatky či jiné obdobné platby, a bez ohledu na případné rozdíly ve splatnosti u jedné nebo více dalších tranší s vyšší předností, se kterými tato pozice sdílí ztráty na poměrném základě;“

b)bod 18 se zrušuje.

3)Článek 243 se mění takto:

a)název článku se nahrazuje tímto:

„Článek 243

Kritéria pro diferencované kapitálové zacházení“;

b)v odstavci 2 se písmeno b) mění takto:

1)bod ii) se nahrazuje tímto:

„ii) 60 % na základě jednotlivých expozic, kde expozicí je půjčka zajištěná zástavním právem k obchodní nemovitosti;“

2)bod iii) se zrušuje;

c)doplňují se nové odstavce 3, 4 a 5, které znějí:

„3. Pozice s vyšší předností v STS sekuritizaci je způsobilá pro zacházení stanovené v čl. 260 odst. 2, čl. 262 odst. 2, čl. 264 odst. 2a a čl. 264 odst. 3a, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)pro pozici v programu ABCP nebo transakci ABCP:

b)požadavky čl. 243 odst. 1;

c)k datu vzniku a poté průběžně se záchytný bod sekuritizované pozice s vyšší předností stanoví takto:

A >= 1,5 * KA při použití přístupu SEC-SA nebo SEC-ERBA, nebo

A >= 1,1 * (EL * WAL původního referenčního sekuritizovaného portfolia + UL) při použití přístupu SEC-IRBA;

d)pro pozici u sekuritizace jiné než v programu ABCP nebo transakce ABCP:

e)požadavky čl. 243 odst. 2;

f)k datu vzniku a poté průběžně se záchytný bod sekuritizované pozice s vyšší předností stanoví takto:

A >= 1,5 * KA při použití přístupu SEC-SA nebo SEC-ERBA, nebo

A >= 1,1 * (EL * WAL původního referenčního sekuritizovaného portfolia + UL) při použití přístupu SEC-IRBA.

4. Sekuritizovaná pozice s vyšší předností v sekuritizaci jiné než STS je způsobilá pro zacházení stanovené v čl. 259 odst. 1b, čl. 261 odst. 1b, čl. 263 odst. 2a a čl. 263 odst. 3a, pokud jsou ke dni vzniku a poté průběžně splněny následující požadavky:

a)pro rozvahovou sekuritizaci:

1)požadavek čl. 26c odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 a požadavky nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/920;

2)požadavky čl. 26 písm. e) bodů 8, 9 a 10 nařízení (EU) 2017/2402;

3)záchytný bod sekuritizované pozice s vyšší předností se stanoví takto:

A >= 1,5 * KA při použití přístupu SEC-SA nebo SEC-ERBA, nebo

A >= 1,1 * (EL * WAL původního referenčního sekuritizovaného portfolia + UL) při použití přístupu SEC-IRBA;

4)požadavek čl. 243 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;

5)pozice není pozicí investora;

b)pro program ABCP nebo transakci ABCP:

1)požadavky čl. 24 odst. 17 písm. b) nařízení (EU) 2017/2402;

2)záchytný bod sekuritizované pozice s vyšší předností se stanoví takto:

A >= 1,5 * KA při použití přístupu SEC-SA nebo SEC-ERBA, nebo

A >= 1,1 * (EL * WAL původního referenčního sekuritizovaného portfolia + UL) při použití přístupu SEC-IRBA;

3)požadavky čl. 243 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení;

4)pozice není pozicí investora;

c)pro tradiční sekuritizaci odlišnou od komerčních papírů zajištěných aktivy:

1)požadavky čl. 21 odst. 4 písm. b) a čl. 21 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402;

2)záchytný bod sekuritizované pozice s vyšší předností se stanoví takto:

A >= 1,5 * KA při použití přístupu SEC-SA nebo SEC-ERBA, nebo

A >= 1,1 * (EL * WAL původního referenčního sekuritizovaného portfolia + UL) při použití přístupu SEC-IRBA;

3)požadavek čl. 243 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení; pozice není pozicí investora.

5. Pro účely odstavců 3 a 4 se vážená průměrná životnost (WAL) původního referenčního portfolia vypočítá tak, že se do očekávané splatnosti transakce časově váží pouze splátky jistin ze sekuritizovaných expozic, aniž by se zohlednily jakékoli platby týkající se poplatků nebo úroků, které mají uhradit dlužníci sekuritizovaných expozic, a v případě syntetických sekuritizací bez zohlednění jakýchkoli předpokladů předčasného splacení. U transakce se lhůtou na doplnění se vážená průměrná životnost rovná součtu zbývající lhůty na doplnění a zbytkové vážené průměrné životnosti referenčního portfolia měřené od konce této lhůty na doplnění. Vážená průměrná životnost nesmí být delší než pět let.“

4)Články 244 a 245 se nahrazují tímto:

„Článek 244

Tradiční sekuritizace

1.Instituce, která je původcem tradiční sekuritizace, může sekuritizované expozice vyjmout ze svého výpočtu objemů rizikově vážených expozic a, pokud je to vhodné, výše očekávaných ztrát, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)významné úvěrové riziko spojené se sekuritizovanými expozicemi bylo převedeno na třetí strany, nebo instituce, která je původcem, uplatní rizikovou váhu 1 250 % na všechny sekuritizované pozice, které v dané sekuritizaci drží, nebo tyto sekuritizované pozice odečte od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k);

b)jsou splněny podmínky pro účinný převod rizika u sekuritizovaných expozic uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

2.Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno na třetí strany, pokud po alokaci očekávané ztráty za dobu trvání podkladových expozic na tranše sekuritizace činí podíl vážených částek neočekávaných ztrát podkladových expozic přiřazených k sekuritizovaným pozicím, které instituce, která je původcem, převedla na třetí strany, alespoň 50 % všech vážených částek neočekávaných ztrát podkladových expozic přiřazených ke všem sekuritizovaným tranším podle následujícího vzorce:

kde:

–RWEAi je objem rizikově vážené expozice tranše i,

–ULi je částka neočekávaných ztrát přiřazených k tranši i, kde se neočekávaná ztráta rovná objemům rizikově vážených expozic, které by instituce, která je původcem, vypočítala podle kapitoly 2, případně kapitoly 3, ve vztahu k podkladovým expozicím, jako by nebyly sekuritizovány, vynásobeným 8 %,

–UL_transi je částka ULi přiřazená k převedeným sekuritizovaným pozicím v tranši i.

Pro účely tohoto vzorce se do objemů rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 3, nezahrnuje výše očekávaných ztrát spojených se všemi podkladovými expozicemi dané sekuritizace, včetně podkladových expozic v selhání, které jsou stále součástí daného seskupení.

3.Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány v jednotlivých případech požadovat, aby instituce, která je původcem, převedla na třetí strany váženou částku neočekávaných ztrát vyšší než 50 % uvedených v uvedeném odstavci, nebo vznést námitku proti převodu významného úvěrového rizika. Opatření uvedená v tomto odstavci lze uložit za účelem řešení nedostatků v řízení systémů a kontrol nebo jiných selhání vnitřního řízení instituce, která je původcem, včetně dosud nedokončených plánů nápravných opatření po dohledových šetřeních, nebo pokud příslušný orgán považuje úvěrové riziko převedené podle odstavce 2 za nedostatečné k řešení určitých zvláštních nebo složitých rysů sekuritizace nebo má za to, že vede k nepřiměřeným kapitálovým úlevám.

4.Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky účinného převodu rizika:

a)transakční dokumentace odráží ekonomickou podstatu sekuritizace;

b)sekuritizované pozice nepředstavují platební povinnost instituce, která je původcem;

c)podkladové expozice jsou umístěny mimo dosah instituce, která je původcem, a jejích věřitelů způsobem, který splňuje požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2402;

d)instituce, která je původcem, si neponechává kontrolu nad podkladovými expozicemi;

e)dokumentace sekuritizace neobsahuje podmínky, které vyžadují, aby instituce, která je původcem, změnila podkladové expozice tak, aby vylepšila průměrnou kvalitu seskupení, nebo zvyšují výnos vyplácený držitelům pozic nebo jinak posilují pozice v sekuritizaci v reakci na zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

f)transakční dokumentace v příslušných případech jasně uvádí, že původce či sponzor mohou nakoupit či zpětně odkoupit sekuritizované pozice nebo zpětně odkoupit, restrukturalizovat nebo nahradit podkladové expozice nad rámec svých smluvních závazků, pouze pokud se taková ujednání provádějí v souladu s převládajícími tržními podmínkami a jejich účastníci jednají ve vlastním zájmu jako svobodné nezávislé strany (nezávislý vztah);

g)daná sekuritizační transakce nevykazuje žádné strukturální rysy, které by bránily účinnému převodu úvěrového rizika na třetí strany na udržitelném základě nebo jej významně narušovaly, nebo pokud některý z těchto rysů existuje, transakce zahrnuje odpovídající záruky;

h)pokud existuje opce na zpětný odkup, tato opce splňuje také všechny tyto podmínky:

1)je uplatnitelná podle uvážení instituce, která je původcem;

2)je uplatnitelná pouze v případě, kdy neumořená část podkladových expozic činí nejvýše 10 % původní hodnoty;

3)není strukturovaná tak, aby se zabránilo alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, které drží investoři v sekuritizaci, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení;

i)instituce, která je původcem, obdržela posudek kvalifikovaného právního poradce, který potvrzuje, že daná sekuritizace splňuje podmínky stanovené v písmeni c) tohoto odstavce.

Pro účely písmene d) se má za to, že si původce ponechal kontrolu nad podkladovými expozicemi, pokud má právo odkoupit zpět od nabyvatele dříve převedené expozice za účelem realizace výnosů či pokud má jinak povinnost znovu převzít již převedené riziko. Pokud si instituce, která je původcem, podrží práva nebo povinnosti související se správou podkladových expozic, není to samo o sobě považováno za kontrolu těchto expozic.

5.Podmínky pro převod významného úvěrového rizika uvedené v odstavcích 2 a 3 musí být splněny v době vzniku sekuritizace, která pokrývá celou dobu trvání transakce, a to jak ve scénáři základního vývoje, tak ve scénáři nepříznivého vývoje, za předpokladu, že po vzniku transakce nedojde k žádným strukturálním změnám. Požadavky uvedené v odstavci 4 je třeba plnit průběžně. Instituce, která je původcem, předloží příslušnému orgánu sebehodnocení, aby prokázala splnění podmínek pro účinný a případně významný převod úvěrového rizika uvedených v odstavcích 1 až 4.

6.U některých transakcí, které nevykazují problematické rysy, mohou příslušné orgány použít zrychlený zjednodušený postup posuzování.

7.Orgán EBA vypracuje regulační technické normy, v nichž upřesní:

a)podmínky pro splnění požadavku na převod významného úvěrového rizika uvedeného v odstavci 2 tohoto článku a v čl. 245 odst. 2, zejména pokud jde o:

1)výpočet očekávaných ztrát za dobu trvání podkladových expozic a jejich alokaci pro účely odstavce tohoto článku a čl. 245 odst. 2;

2)alokaci neočekávaných ztrát sekuritizovaných expozic na sekuritizované tranše pro účely odstavce tohoto článku a čl. 245 odst. 2;

3)výpočet vážených částek neočekávaných ztrát ve vztahu k alokaci neočekávaných ztrát sekuritizovaných expozic na sekuritizované tranše dle odstavce tohoto článku a čl. 245 odst. 2;

b)strukturální rysy a záruky uvedené v čl. 244 odst. 4 písm. g) a čl. 245 odst. 4 písm. f), zejména pokrytí právních doložek pro předčasné ukončení sekuritizace;

c)minimální požadavky na sebehodnocení prováděné institucí, která je původcem, uvedené v čl. 244 odst. 5 a čl. 245 odst. 5, včetně specifikace scénářů, které se mají použít;

d)podmínky, za kterých mohou příslušné orgány použít čl. 244 odst. 2 a 3 a čl. 245 odst. 2 a 3 ve vztahu k sekuritizačním transakcím a institucím, které jsou původci;

e)zásady na vysoké úrovni pro postup přezkumu a posuzování podmínek pro splnění požadavku na převod úvěrového rizika v souladu s čl. 244 odst. 1 až 4 a čl. 245 odst. 1 až 4 a zásady na vysoké úrovni pro to, aby některé sekuritizace splňovaly podmínky pro zrychlený zjednodušený postup posuzování uvedený v čl. 244 odst. 6 a čl. 245 odst. 6;

f)nezbytné úpravy pro použití článků 244 a 245 na sekuritizace nevýkonných expozic.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [osmnácti měsíců ode dne vstupu v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

8.Do 31. března každého roku oznámí příslušné orgány orgánu EBA všechny sekuritizace, které byly posouzeny v souladu s odstavci 1 až 7 v předchozím roce. V tomto oznámení se uvedou všechny informace potřebné k výpočtu podílu podle odstavce 2 a týkající se příslušných strukturálních rysů. Tyto informace obsahují alespoň rozpis týkající se velikosti, poměrné velikosti a výše tranší, LGD, EL, LTEL a UL v rámci portfolia, vážené průměrné životnosti podkladových expozic a rizikových vah tranší a informace o tom, zda byla uplatněna opatření uvedená v odstavci 3.

Článek 245

Syntetické sekuritizace

1.Instituce, která je původcem syntetické sekuritizace, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic a případně výši očekávaných ztrát pro podkladové expozice v souladu s články 251 a 252, je-li splněna jedna z těchto podmínek:

a)významné úvěrové riziko spojené se sekuritizovanými expozicemi bylo převedeno na třetí strany, nebo instituce, která je původcem, uplatní rizikovou váhu 1 250 % na všechny sekuritizované pozice, které v dané sekuritizaci drží, nebo tyto sekuritizované pozice odečte od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. k);

b)jsou splněny podmínky pro účinný převod rizika u sekuritizovaných expozic uvedené v odstavci 4 tohoto článku.

2.Má se za to, že významné úvěrové riziko bylo převedeno na třetí strany, pokud po alokaci očekávané ztráty za dobu trvání podkladových expozic na tranše sekuritizace činí podíl vážených částek neočekávaných ztrát podkladových expozic přiřazených k sekuritizovaným pozicím, které instituce, která je původcem, převedla na třetí strany, alespoň 50 % všech vážených částek neočekávaných ztrát podkladových expozic přiřazených ke všem sekuritizovaným tranším podle následujícího vzorce:

kde:

–RWEAi je objem rizikově vážené expozice tranše i,

–ULi je částka neočekávaných ztrát přiřazených k tranši i, kde se neočekávaná ztráta rovná objemům rizikově vážených expozic, které by instituce, která je původcem, vypočítala podle kapitoly 2, případně kapitoly 3, ve vztahu k podkladovým expozicím, jako by nebyly sekuritizovány, vynásobeným 8 %,

–UL_transi je částka ULi přiřazená k převedeným sekuritizovaným pozicím v tranši i.

Pro účely tohoto vzorce se do objemů rizikově vážených expozic, které by se vypočítaly podle kapitoly 3, nezahrnuje výše očekávaných ztrát spojených se všemi podkladovými expozicemi dané sekuritizace, včetně podkladových expozic v selhání, které jsou stále součástí daného seskupení.

3.Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány v jednotlivých případech požadovat, aby instituce, která je původcem, převedla na třetí strany váženou částku neočekávaných ztrát vyšší než 50 % uvedených v uvedeném odstavci, nebo vznést námitku proti převodu daného významného rizika. Příslušné orgány mohou v případě potřeby uložit opatření uvedená v tomto odstavci za účelem řešení nedostatků v řízení systémů a kontrol nebo jiných selhání vnitřního řízení instituce, která je původcem, včetně dosud nedokončených plánů nápravných opatření po dohledových šetřeních, nebo pokud příslušný orgán považuje úvěrové riziko převedené podle odstavce 2 za nedostatečné k řešení určitých zvláštních nebo složitých rysů sekuritizace nebo má za to, že vede k nepřiměřeným kapitálovým úlevám.

4.Vedle požadavků stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 musí být splněny všechny tyto podmínky účinného převodu rizika:

a)transakční dokumentace odráží ekonomickou podstatu sekuritizace;

b)zajištění úvěrového rizika, pomocí něhož je úvěrové riziko převedeno, je v souladu s článkem 249;

c)dokumentace sekuritizace neobsahuje podmínky, které:

1)stanovují významné hranice důležitosti („materiality thresholds“), pod jejichž hodnotou nebude zajištění úvěrového rizika poskytnuto, přestože došlo k úvěrové události;

2)umožňují ukončení zajištění v případě zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

3)vyžadují, aby instituce, která je původcem, změnila složení podkladových expozic tak, aby vylepšila průměrnou kvalitu seskupení, nebo

4)zvyšují cenu placenou institucí za zajištění úvěrového rizika nebo výnos vyplácený držitelům pozic v sekuritizaci v reakci na zhoršení úvěrové kvality podkladového seskupení;

d)zajištění úvěrového rizika je vymahatelné ve všech relevantních právních řádech;

e)transakční dokumentace v příslušných případech jasně uvádí, že původce či sponzor mohou nakoupit či zpětně odkoupit sekuritizované pozice nebo zpětně odkoupit, restrukturalizovat nebo nahradit podkladové expozice nad rámec svých smluvních závazků, pouze pokud se taková ujednání provádějí v souladu s převládajícími tržními podmínkami a jejich účastníci jednají ve vlastním zájmu jako svobodné nezávislé strany (nezávislý vztah);

f)daná sekuritizační transakce nevykazuje žádné strukturální rysy, které by bránily účinnému převodu úvěrového rizika na třetí strany na udržitelném základě nebo jej významně narušovaly, nebo pokud některý z těchto rysů existuje, transakce zahrnuje odpovídající záruky;

g)pokud existuje opce na zpětný odkup, tato opce splňuje všechny tyto podmínky:

1)je uplatnitelná podle uvážení instituce, která je původcem;

2)je uplatnitelná pouze v případě, kdy neumořená část podkladových expozic činí nejvýše 10 % původní hodnoty;

3)není strukturovaná tak, aby se zabránilo alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, které drží investoři v sekuritizaci, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení;

h)pokud existuje opce typu „time call“, je uplatnitelná až po uplynutí doby měřené od data uzavření transakce, která odpovídá počáteční vážené průměrné životnosti sekuritizovaných expozic, nebo po uplynutí doby měřené od konce lhůty na doplnění transakce, která odpovídá vážené průměrné životnosti na konci této lhůty na doplnění;

i)instituce, která je původcem, obdržela posudek kvalifikovaného právního poradce, který potvrzuje, že daná sekuritizace splňuje podmínky stanovené v písmeni d) tohoto odstavce.

5.Podmínky pro převod významného úvěrového rizika uvedené v odstavcích 2 a 3 musí být splněny v době vzniku sekuritizace, která pokrývá celou dobu trvání transakce, a to jak ve scénáři základního vývoje, tak ve scénáři nepříznivého vývoje, za předpokladu, že po vzniku transakce nedojde k žádným strukturálním změnám. Požadavky uvedené v odstavci 4 je třeba plnit průběžně. Instituce, která je původcem, předloží příslušnému orgánu sebehodnocení, aby prokázala splnění podmínek pro účinný a případně významný převod úvěrového rizika uvedených v odstavcích 1 až 4.

6.U některých transakcí, které nevykazují problematické rysy, mohou příslušné orgány použít zrychlený zjednodušený postup posuzování.

7.Do 31. března každého roku oznámí příslušné orgány orgánu EBA všechny sekuritizace, u nichž bylo v předchozím roce obdrženo sebehodnocení v souladu s odstavci 1 až 6. V tomto oznámení se uvedou všechny informace potřebné k výpočtu podílu podle odstavce 2 a týkající se příslušných strukturálních rysů. Tyto informace obsahují alespoň rozpis týkající se velikosti, poměrné velikosti a výše tranší, LGD, EL, LTEL a UL v rámci portfolia, vážené průměrné životnosti podkladových expozic a rizikových vah tranší a informace o tom, zda byla uplatněna opatření uvedená v odstavci 3.“

5)V článku 248 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) hodnota expozice podrozvahové sekuritizované pozice se rovná její nominální hodnotě snížené o případnou příslušnou specifickou úpravu o úvěrové riziko u sekuritizované pozice podle článku 110 a vynásobené příslušným konverzním faktorem stanoveným v tomto písmeni b). Konverzní faktor činí 100 %, ledaže se jedná o zálohový příslib. Pro účely stanovení hodnoty expozice nevyčerpané části zálohových příslibů lze použít konverzní faktor 0 % na nominální hodnotu likviditního příslibu, který lze bezpodmínečně zrušit, za předpokladu, že splátky daného příslibu nejsou podřízeny žádným dalším pohledávkám na peněžní toky vyplývající z podkladových expozic;“

b)písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d) instituce, která je původcem, může od hodnoty expozice sekuritizované pozice, které je v souladu s pododdílem 3 přidělena riziková váha 1 250 % nebo která je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k) odečtena od kmenového kapitálu tier 1, odečíst objem specifických úprav o úvěrové riziko u podkladových expozic podle článku 110 a veškeré nevratné slevy z kupní ceny související s těmito podkladovými expozicemi v rozsahu, v jakém tyto slevy způsobily snížení kapitálu.

Objem specifických úprav o úvěrové riziko může být odečten v souladu s prvním pododstavcem písmene d) od hodnoty expozice sekuritizované pozice, které je přidělena riziková váha nižší než 1 250 %, pokud má tato pozice záchytný bod nižší než KIRB nebo KA. V takovém případě se sekuritizovaná pozice pro účely tohoto písmene d) považuje za dvě sekuritizované pozice: pozici, u níž se A rovná KIRB nebo KA, a podřízenou pozici, u níž je A nižší než KIRB nebo KA a D se rovná KIRB nebo KA, přičemž specifické úpravy o úvěrové riziko lze odečíst pouze od hodnoty expozice sekuritizované pozice, která je podřízenou pozicí, u níž je A nižší než KIRB nebo KA a D se rovná KIRB nebo KA;“

c)písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) hodnota expozice smluvně určeného syntetického nadměrného rozpětí zahrnuje příslušně tyto položky:

1)jakékoli příjmy ze sekuritizovaných expozic již zaúčtované institucí, která je původcem, ve výkazu příjmů podle použitelného účetního rámce, jež instituce, která je původcem, smluvně určila pro transakci jako syntetické nadměrné rozpětí, a které je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

2)jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, v jakémkoli předchozím období a jež je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

3)jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, pro stávající smluvní období a jež je stále k dispozici pro absorpci ztrát;

4)jakékoli syntetické nadměrné rozpětí smluvně určené institucí, která je původcem, pro budoucí smluvní období.

Pro účely tohoto písmene e) nelze do hodnoty expozice zahrnout žádnou částku, která je poskytnuta jako kolaterál nebo úvěrové posílení v souvislosti se syntetickou sekuritizací a která již podléhá kapitálovým požadavkům v souladu s touto kapitolou.“;

d)druhý, třetí a čtvrtý pododstavec se zrušují.

6)Článek 254 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) nelze-li v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku použít přístup SEC-SA, použije přístup SEC-ERBA v souladu s články 263 a 264 pro pozice s ratingem nebo pozice, pro které lze použít odvozený rating.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Aniž je dotčen odst. 1 písm. b) a c) tohoto článku, může instituce použít metodu interního hodnocení k výpočtu objemů rizikově vážených expozic ve vztahu k pozici bez ratingu v programu ABCP nebo transakci ABCP podle článku 266, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 265. Pokud instituce obdržela svolení použít metodu interního hodnocení v souladu s čl. 265 odst. 2 a určitá pozice v programu ABCP nebo transakci ABCP spadá do oblasti, na niž se toto svolení vztahuje, uplatní k výpočtu objemu rizikově vážené expozice u této pozice tuto metodu.“

7)V článku 255 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Pokud instituce používá přístup SEC-SA v souladu s pododdílem 3, vypočítá KSA tak, že vynásobí objemy rizikově vážených expozic ve vztahu k expozicím bez selhání, které by byly vypočteny podle kapitoly 2, jako kdyby nebyly sekuritizovány, 8 % a vydělí je součtem hodnot podkladových expozic bez selhání. KSA se vyjadřuje ve formě desetinného čísla od nuly do jedničky.

Pro účely tohoto odstavce expozice bez selhání nezahrnují podkladové expozice v selhání, jak je uvedeno v čl. 261 odst. 2.

Pro účely tohoto odstavce vypočítají instituce hodnotu expozice podkladových expozic bez zohlednění specifických úprav o úvěrové riziko a dodatečných úprav ocenění v souladu s články 34 a 110 a bez dalšího snižování kapitálu.“

8)V článku 256 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7. Nesplacený zůstatek seskupení podkladových expozic v sekuritizaci se pro účely odstavců 1 a 2 sníží o částku ztrát, které již byly přiřazeny k tranším v souvislosti s expozicemi v selhání, které jsou zahrnuty do sekuritizovaného portfolia.“

9)Článek 259 se mění takto:

a)návětí se nahrazuje tímto:

„Podle přístupu SEC-IRBA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice, jež se počítá podle článku 248, příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem:“;

b)text „kde: p = max [0,3; (A + B*(1/N) + C*KIRB + D * LGD + E*MT)]“ se nahrazuje tímto:

„kde:

p = min (1, max [0,3; 0,7 *(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro expozici původce nebo sponzora vůči sekuritizované pozici s vyšší předností, nebo

p = min (1, max [0,3; 1 *(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro ostatní expozice.“;

c)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností vypočtený v souladu s odstavcem 1 podléhá minimální úrovni vypočtené takto:

Minimální úroveň = max (12 %; 15 % *KIRB*12,5).

1b. Objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností vypočtený v souladu s odstavcem 1, který splňuje kritéria uvedená v čl. 243 odst. 4, podléhá minimální úrovni vypočtené takto:

Minimální úroveň = max (10 %; 15 % * KIRB*12,5).“;

d)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Je-li pozice kryta smíšeným seskupením a instituce je schopna vypočítat KIRB pro nejméně 95 % objemu podkladových expozic v souladu s čl. 258 odst. 1 písm. a), vypočítá instituce kapitálové požadavky pro seskupení podkladových expozic takto:

𝑑 ∙ 𝐾𝐼𝑅𝐵 + (1 − 𝑑)𝐾A“.

10)Článek 260 se nahrazuje tímto:

„Článek 260

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-IRBA

1.Podle přístupu SEC-IRBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 259, s těmito úpravami:

p = min (0,5, max [0,2; 0,3*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro sekuritizovanou pozici původce nebo sponzora s vyšší předností,

p = min (0,5, max [0,2; 0,5*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro pozici původce nebo sponzora, jež nemá vyšší přednost,

p = min (0,5, max [0,3; 0,5*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro ostatní pozice.

Minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností = max (7 %; 10 % *KIRB*12,5).

2.Podle přístupu SEC-IRBA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci, jež splňuje kritéria uvedená v čl. 243 odst. 3, vypočítá v souladu s článkem 259, s těmito úpravami:

p = min (0,5, max [0,2; 0,3*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) po sekuritizovanou pozici původce, sponzora nebo investora s vyšší předností,

p = min (0,5, max [0,2; 0,5*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro pozici původce nebo sponzora, jež nemá vyšší přednost,

p = min (0,5, max [0,3; 0,5*(A + B*(1/N) + C*KIRB + D*LGD + E*MT)]) pro ostatní pozice.

Minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností = max (5 %; 10 % * KIRB*12,5).“

11)Článek 261 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

1)návětí se nahrazuje tímto:

„Podle přístupu SEC-SA se objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici vypočítá vynásobením hodnoty expozice pozice vypočtené podle článku 248 příslušnou rizikovou váhou určenou následujícím způsobem:“;

2)text „p = 1 pro sekuritizovanou expozici, která není resekuritizovanou expozicí“ se nahrazuje tímto:

„Pro sekuritizovanou pozici, která není resekuritizovanou expozicí, p = 0,6 pro sekuritizovanou pozici původce nebo sponzora s vyšší předností; 1 pro ostatní sekuritizované pozice.“;

b)vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností vypočtený v souladu s odstavcem 1 podléhá minimální úrovni vypočtené takto:

Minimální úroveň = max (12 %; 15 % *KA*12,5).

1b. Objem rizikově vážené expozice pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností vypočtený v souladu s odstavcem 1, který splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 4, podléhá minimální úrovni vypočtené takto:

Minimální úroveň = max (10 %; 15 % * KA*12,5).“;

c)v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely tohoto odstavce se nominálním objemem podkladových expozic v selhání rozumí účetní hodnota expozic v selhání snížená o částky, o které již byly tranše odepsány za účelem absorpce ztrát z těchto expozic v selhání, nebo o ztráty, které byly absorbovány nadměrným rozpětím.“

12)Článek 262 se nahrazuje tímto:

„Článek 262

Zacházení se STS sekuritizacemi podle přístupu SEC-SA

1.Podle přístupu SEC-SA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci vypočítá v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

p = 0,3 pro sekuritizovanou pozici původce nebo sponzora s vyšší předností,

p = 0,5 pro ostatní sekuritizované expozice,

minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností = max (7 %; 10 % * KA*12,5).

2.Podle přístupu SEC-SA se riziková váha pro pozici v STS sekuritizaci, která splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 3, vypočítá v souladu s článkem 261, s těmito úpravami:

p = 0,3 pro sekuritizovanou pozici původce, sponzora nebo investora s vyšší předností,

p = 0,5 pro ostatní sekuritizované expozice,

minimální úroveň rizikové váhy pro sekuritizovanou pozici s vyšší předností = max (5 %; 10 % * KA*12,5).“

13)Článek 263 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7, se použijí tyto rizikové váhy:

Tabulka 1

b)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a. Pro pozici v tranši s vyšší předností se stupněm úvěrové kvality 1 v sekuritizaci, která splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 4, se riziková váha vypočítá takto:

Max (10 %; 15 % *KA*12,5)

2b. Pokud instituce nemůže použít vzorec uvedený v tabulce 1 nebo podle odstavce 2a, protože není schopna vypočítat KA, použije se na příslušnou expozici riziková váha 15 %.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s odstavcem 7, se použijí rizikové váhy uvedené v tabulce 2, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a odstavcem 4 tohoto článku a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s odstavcem 5 tohoto článku:

Tabulka 2

d)vkládají se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a. Pro pozici původce nebo sponzora v tranši s vyšší předností se stupněm úvěrové kvality 1 nebo stupněm úvěrové kvality 2 se splatností tranše jeden rok v sekuritizaci, která splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 4, se riziková váha vypočítá takto:

Max (10 %; 15 % *KA*12,5)

3b. Pokud instituce nemůže použít vzorec uvedený v tabulce 2 nebo podle odstavce 3a, protože není schopna vypočítat KA, použije se na příslušnou expozici riziková váha 15 %.“

14)Článek 264 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pro expozice s krátkodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z krátkodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se použijí tyto rizikové váhy:

Tabulka 3

b)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a. Pro pozici v tranši s vyšší předností se stupněm úvěrové kvality 1 v sekuritizaci, která splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 3, se riziková váha vypočítá takto:

Max (5 %; 10 %* KA*12,5)

2b. Pokud instituce nemůže použít vzorec uvedený v tabulce 3 nebo podle odstavce 2a, protože není schopna vypočítat KA, použije se na příslušné expozice riziková váha 10 %.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Pro expozice s dlouhodobým úvěrovým hodnocením nebo v případech, kdy lze rating odvodit z dlouhodobého úvěrového hodnocení v souladu s čl. 263 odst. 7, se rizikové váhy určí podle tabulky 4, upravené podle příslušné splatnosti tranše (MT) v souladu s článkem 257 a čl. 263 odst. 4 a podle poměrné velikosti („thickness“) tranše u tranší, jež nemají vyšší přednost, v souladu s čl. 263 odst. 5:

Tabulka 4

d)doplňují se nové odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a. Pro pozici v tranši s vyšší předností se stupněm úvěrové kvality 1 nebo stupněm úvěrové kvality 2 se splatností tranše jeden rok v sekuritizaci, která splňuje kritéria stanovená v čl. 243 odst. 3, se riziková váha vypočítá takto:

Max (5 %; 10 % *KA*12,5)

3b. Pokud instituce nemůže použít vzorec uvedený v tabulce 4, protože není schopna vypočítat KA, použije se na příslušnou expozici riziková váha 10 %.“

15)Článek 268 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Instituce může použít maximální kapitálový požadavek pro sekuritizovanou pozici, kterou drží, rovnající se kapitálovým požadavkům, které by se počítaly podle kapitoly 2 nebo 3 ve vztahu k daným podkladovým expozicím, jako kdyby nebyly sekuritizovány.

Pro účely tohoto článku zahrnuje kapitálový požadavek přístupu IRB výši očekávaných ztrát spojenou s danými expozicemi vypočítanou podle kapitoly 3 a výši neočekávaných ztrát. U institucí, které jsou původci, jsou očekávané ztráty očištěny o případné specifické úpravy o úvěrové riziko u podkladových expozic.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Maximální kapitálový požadavek je výsledkem vynásobení částky vypočítané v souladu s odstavci 1 nebo 2 nejvyšším podílem účasti, který daná instituce v příslušných tranších drží (V) a který se vyjádří jako procentní podíl a vypočítá se takto:

a)v případě instituce, která má jednu či více sekuritizovaných pozic v jediné tranši, se V rovná poměru nominální hodnoty sekuritizovaných pozic, které daná instituce drží v dané tranši, k nominální hodnotě dané tranše;

b)v případě instituce, která má sekuritizované pozice v různých tranších, se V rovná maximálnímu podílu účasti v rámci všech tranší.

Pro účely písmene b) se podíl účasti pro každou jednotlivou tranši vypočítává způsobem stanoveným v písmeni a).

Odchylně od prvního a druhého pododstavce nemusí instituce brát zřetel na účast u jakékoli tranše, jejíž sekuritizované pozice v držení dané instituce mají přidělenu rizikovou váhu 1 250 % v souladu s pododdílem 3 nebo jsou odečteny od kmenového kapitálu tier 1 v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. k). V takovém případě se maximální kapitálové požadavky rovnají součtu částky vypočtené podle odstavců 1 nebo 2, se zohledněním hodnot expozic sekuritizovaných pozic, které nebyly zohledněny při stanovení hodnoty V, vynásobené hodnotou V plus součtu hodnot expozic sekuritizovaných pozic, které nebyly zohledněny při stanovení hodnoty V.“

16)V článku 270 se zrušují odstavce 2, 3 a 4.

17)Článek 506b se zrušuje.

18)Článek 506d se nahrazuje tímto:

„Článek 506d

Obezřetnostní zacházení se sekuritizací

1.Komise do [čtyř let od data vstupu v platnost] po konzultaci s orgánem EBA posoudí celkovou situaci a dynamiku sekuritizačního trhu Unie a podá zprávu o vhodnosti a účinnosti obezřetnostního rámce Unie pro sekuritizaci, včetně financování reálné ekonomiky, přičemž bude rozlišovat mezi různými druhy sekuritizací, včetně syntetických sekuritizací, tradičních sekuritizací a sekuritizací nevýkonných expozic, mezi původci a investory, mezi STS transakcemi a transakcemi jinými než STS a mezi různými metodami výpočtu objemů rizikově vážených expozic.

V rámci tohoto přezkumu Komise posoudí opad na finanční stabilitu. Komise rovněž sleduje používání přechodného opatření uvedeného v čl. 465 odst. 13 a posoudí, do jaké míry by uplatňování minimálního výstupního prahu na sekuritizované expozice ovlivnilo snížení kapitálu dosažené institucemi, které jsou původci transakcí, u nichž byl uznán převod významného rizika, nadměrně snížilo citlivost vůči riziku a ovlivnilo ekonomickou životaschopnost nových sekuritizačních transakcí.

Komise zejména zváží, zda by zásadnější změna vzorců a funkcí rizikových vah umožnila dosáhnout větší citlivosti vůči riziku a přiměřenějších úrovní kapitálového ovlivnění, zmírnit lavinové efekty a řešit strukturální omezení stávajícího rámce, a to s ohledem na historickou úvěrovou výkonnost sekuritizačních transakcí v Unii a snížené riziko modelu a riziko agentury sekuritizačního rámce.

Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

2.Orgán EBA předloží Komisi do [dvou let po vstupu v platnost] zprávu, v níž bude sledovat vývoj a dynamiku sekuritizačního trhu Unie vyplývající z pozměněného obezřetnostního rámce, se zaměřením na úlohu úvěrových institucí jako původců transakcí převodu významného rizika a jako investorů. Tato analýza bude rozlišovat mezi různými typy sekuritizací, včetně syntetických sekuritizací, tradičních sekuritizací a sekuritizací nevýkonných expozic, a mezi STS transakcemi a transakcemi jinými než STS. Zpráva rovněž zanalyzuje dopad pozměněného obezřetnostního rámce na další úvěry, které úvěrové instituce poskytují domácnostem a podnikům, včetně malých a středních podniků.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 24  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 25   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu