EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 17.6.2025

COM(2025) 823 final

2025/0177(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/43/ES a 2009/81/ES, pokud jde o zjednodušení transferů produktů pro obranné účely uvnitř EU a zjednodušení zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Obnova evropské obrany bude vyžadovat dlouhodobé rozsáhlé investice, a to jak veřejné, tak soukromé. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v návaznosti na výzvu Rady Evropské komisi, aby urychlila práci ve všech oblastech s cílem do roku 2030 rozhodujícím způsobem zvýšit obrannou připravenost Evropy, je cílem tohoto návrhu vytvořit legislativní rámec Unie, který bude příznivý pro činnosti v oblasti obranné připravenosti a celkové zvýšení na úroveň, která může věrohodně odvrátit veškeré riziko ozbrojené agrese.

Jeho cílem je řešit skutečnost, že je naléhavě nutné pokrýt významné mezery v investicích do obrany, které se nahromadily v minulých desetiletích, a to lepším přizpůsobením regulačního rámce mimořádnému úsilí, které je v této oblasti zapotřebí. V tomto návrhu Komise konkrétně předkládá návrhy na zjednodušení, které mají odstranit regulační překážky, usnadnit a urychlit zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a transfery produktů pro obranné účely uvnitř EU a usnadnit evropskou obrannou připravenost a budování průmyslu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Cílem návrhu je přizpůsobit ustanovení, jimiž se řídí celoevropský obranný trh, současnému bezpečnostnímu scénáři, a to zavedením cílených úprav, které zjednoduší administrativní postupy, sníží byrokracii a poskytnou pružnější řešení. Zjednodušením postupů a omezením byrokratických překážek se návrh snaží vytvořit pružnější a pohotovější evropský obranný trh, který bude lépe vybaven k podpoře úsilí členských států v oblasti obranné připravenosti a podpoří rozvoj konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu. Návrh vychází z vize a cílů definovaných ve společné bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030 a jeho cílem je usnadnit provádění plánu ReArm Europe / Připravenost 2030. Obsahuje také ustanovení, která se konkrétně zaměřují na lepší sladění nařízení EU o zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a transferů s potřebami provádění programů EU pro obranný průmysl, jako je Evropský obranný fond.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Všechny právní předpisy, jichž se tento návrh týká, obsahují podobná ustanovení, jejichž cílem je snížit zátěž členských států a průmyslu nebo jim poskytnout pomoc při plnění povinností, které jim ukládají příslušné akty, s cílem usnadnit uplatňování těchto právních předpisů a snížit jejich zátěž. S ohledem na rozšíření této proporcionality, pokud jde o administrativní zátěž, se považuje za nezbytné rozšířit ustanovení na obranný trh celé EU, aby se zlepšila obranná připravenost členských států a podpořil rozvoj konkurenceschopného a inovativního evropského obranného průmyslu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

V souvislosti se změnami směrnic 2009/81/ES a 2009/43/ES je cílem návrhu zjednodušit v současnosti platný právní rámec a kodifikovat některé prvky práva veřejných zakázek stanovené judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Tato opatření nejdou nad rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nepoužije se.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Posouzení dopadů

• Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nepoužije se.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nepoužije se.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

·Úprava ustanovení o informacích, které mají poskytovat dodavatelé produktů pro obranné účely, aby jim byla poskytnuta požadovaná flexibilita při zachování transparentnosti a kontroly.

2025/0177 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2009/43/ES a 2009/81/ES, pokud jde o zjednodušení transferů produktů pro obranné účely uvnitř EU a zjednodušení zadávání zakázek v oblasti bezpečnosti a obrany

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 2, článek 62 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jak je zdůrazněno v bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030 4 , Unie čelí akutní a rostoucí hrozbě, spojené zejména s návratem rozsáhlého konfliktu do Evropy. V reakci na stupňující se bezpečnostní výzvy je nezbytné, aby Unie přijala rozhodná opatření k posílení svých obranných schopností. Klíčovým aspektem tohoto úsilí je potřeba zvýšit na území Unie výrobní kapacitu v oblasti obrany, aby mohla Unie účinně reagovat na vznikající bezpečnostní požadavky. Je naléhavě nutné zvýšit evropskou obrannou připravenost, aby Unie nejpozději do roku 2030 disponovala silným a dostatečným evropským obranným postavením.

(2)K dosažení cíle zvýšení obranné připravenosti členských států a Unie je nezbytné zjednodušit a harmonizovat právní předpisy. Zefektivněním a sladěním regulačních rámců může Unie vytvořit příznivější prostředí pro obranný průmysl, aby mohl fungovat, inovovat a vytvářet schopnosti nezbytné k zajištění evropské bezpečnosti a obranné připravenosti. Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 5 nastínila cíle tohoto zjednodušení právních předpisů, které mají dopad na obrannou připravenost.

(3)Transfer produktů pro obranné účely uvnitř Unie podléhá předchozímu povolení prostřednictvím obecných, souhrnných či individuálních licencí k transferu zveřejňovaných či udělovaných členským státem, z jehož území hodlá dodavatel transfer produktů pro obranné účely uskutečnit. Členské státy mohou vyjmout transfery produktů pro obranné účely z povinnosti předchozího povolení ve zvláštních případech uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES 6 . S ohledem na vývoj bezpečnostní situace a zavedení programů Unie pro obranný průmysl, jejichž cílem je zejména posílení přeshraniční spolupráce v rámci Unie, je vhodné rozšířit seznam případů, kdy mohou členské státy vyjmout transfery z předchozího povolení. Tato možnost by měla být poskytnuta zejména v souvislosti s transfery nezbytnými k provádění projektů financovaných z programů Unie pro obranný průmysl, transfery v rámci strukturovaných přeshraničních průmyslových partnerství, transfery orgánům a institucím Unie a Evropské obranné agentuře, transfery v případě mimořádné situace v důsledku krize a transfery související s vojenskou a obrannou pomocí vyplývající z akcí Unie podle článku 28 Smlouvy o Evropské unii.

(4)Dobře fungující systém transferů mezi členskými státy je nezbytným předpokladem fungování celounijního trhu s obrannými produkty. Rychle se vyvíjející bezpečnostní prostředí vyžaduje dodatečnou flexibilitu, která Komisi a členským státům umožní cíleně a pružně reagovat. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby vymezila některé jiné než podstatné prvky rámce pro transfer. Tyto akty v přenesené pravomoci by mohly definovat harmonizovaný přístup k provádění čl. 4 odst. 8, například definicí „citlivých“ složek nebo zavedením pravidla de minimis. Kromě toho je vhodné zmocnit Komisi, aby buď na žádost členského státu, nebo z vlastního podnětu přidala nové případy, kdy by členské státy mohly zavést výjimky z povinnosti předchozího povolení, a tím umožnit větší flexibilitu a možnost zjednodušených a zrychlených transferů produktů pro obranné účely uvnitř Unie.

(5)Kromě toho by ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny ve 4. bodě odůvodnění, měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, aby stanovila harmonizované podmínky, za nichž členské státy určí, který typ licence k transferu by se měl použít na konkrétní produkty pro obranné účely nebo kategorie produktů pro obranné účely.

(6)V zájmu zajištění účinného a efektivního fungování režimu transferů uvnitř Unie by členské státy měly zajistit, aby všichni dodavatelé, kteří chtějí provést transfer produktů pro obranné účely z jejich území, mohli využívat obecné licence k transferu nebo požádat o globální či individuální licence k transferu. Veškeré předběžné podmínky, které mohou členské státy uložit, by měly být založeny pouze na kritériích, která mají přímý význam pro schopnost dodavatelů dodržovat právní předpisy v oblasti kontroly transferů a vývozu. Kritéria, jako je právní forma nebo status dodavatele, nemohou některým kategoriím dodavatelů bránit v tom, aby využívali obecné licence k transferu nebo aby žádali o globální nebo individuální licence k transferu.

(7)Aby se podpořilo zavádění certifikace příjemci a usnadnila přeshraniční spolupráce a otevřenost dodavatelských řetězců v Unii, je vhodné rozšířit obecnou licenci k transferu certifikovaným příjemcům tak, aby se vztahovala i na transfery certifikovanými subjekty. Tyto podniky prokázaly silnou schopnost dodržovat pravidla pro kontrolu transferů a vývozu a rovněž nesly významné náklady na získání certifikace. Mělo by jim být umožněno využívat zjednodušené a méně zatěžující způsoby provádění transferů uvnitř Unie.

(8)Jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/43/ES, touto směrnicí nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

(9)Směrnice 2009/43/ES stanoví, že členské státy mohou zavést jiné obecné licence k transferu než ty, které jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice. Této možnosti však mohou bránit vnitrostátní předpisy, které omezují flexibilitu a schopnost vnitrostátních kontrolních orgánů plně využívat nástroje zavedené směrnicí 2009/43/ES. Další typy obecných licencí k transferu by se mohly týkat například transferů nezbytných k realizaci projektů financovaných z programů Unie pro obranný průmysl, transferů uvnitř skupiny nebo transferů v naléhavých případech vyplývajících z krize. Je proto vhodné požadovat, aby členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech umožnily zavedení jiných obecných licencí k transferu, než jsou licence uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/43/ES.

(10)Provádění programů Unie pro obranný průmysl, jako je například Evropský obranný fond, často brání značné zpoždění při transferu produktů pro obranné účely, které je způsobeno zdlouhavými a složitými procesy získávání licencí k transferu členskými státy. Tyto prodlevy mohou mít nepříznivý dopad na celkovou účinnost a efektivitu těchto programů a mohou ohrozit schopnost Unie a jejích členských států rozvíjet a získávat potřebné obranné schopnosti včas a nákladově efektivním způsobem. Pro řešení tohoto problému je nutné zavést pro tyto programy obecné licence k transferu. Působnost těchto obecných licencí k transferu by se měla vztahovat na všechny produkty pro obranné účely uvedené v příloze směrnice 2009/43/ES a měla by rovněž zahrnovat všechny transfery, ať už hmotné nebo nehmotné, které musí dodavatel provést pro realizaci projektu. Členské státy by rovněž mohly stanovit, že tyto licence by se mohly vztahovat na celý životní cyklus produktu vyvinutého v rámci daného projektu, včetně fází výroby, údržby a modernizace. Zavedení těchto obecných licencí k transferu by zkrátilo prodlevy, zvýšilo efektivitu a usnadnilo spolupráci mezi podniky, které se na těchto projektech podílejí, čímž by se podpořil rozvoj silného a konkurenceschopného obranného průmyslu Unie. Terminologii použitou v této souvislosti je třeba chápat jako totožnou s terminologií vzorové grantové dohody 7 pro obranné programy Unie.

(11)Kromě toho je s ohledem na technologický vývoj nutné upravit pravidla týkající se informací, které mají poskytovat dodavatelé produktů pro obranné účely, neboť stávající ustanovení se mohou v případě transferů nehmotných technologií ukázat jako zatěžující. Je vhodné poskytnout dodavatelům požadovanou flexibilitu a zároveň zachovat transparentnost a kontrolu, aby se usnadnil účinný a efektivní transfer produktů pro obranné účely v rámci Unie. Potřeba úpravy požadavku na poskytování informací pro nehmotné transfery technologií vyžaduje samostatné posouzení každého případu. Členské státy by proto měly mít možnost uplatňovat tyto požadavky na informace pouze v případě, že jejich uplatňování nepovede k nadměrně zatěžujícím oznamovacím povinnostem pro dodavatele.

(12)Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 8 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(13)V rozsahu, v jakém tato směrnice mění směrnici 2009/43/ES, je příslušným právním základem, pokud jde o tyto změny, článek 114 Smlouvy.

(14)S cílem rozvíjet potřebné schopnosti a vojenskou připravenost, které nám umožní přesvědčivě odradit od ozbrojené agrese a zajistit budoucnost Unie, je nezbytné výrazně navýšit investice do evropské obrany. Na základě prognóz postupného čerpání by investice do obrany mohly v příštích čtyřech letech dosáhnout nejméně 800 miliard EUR, včetně výdajů financovaných ze 150 miliard EUR z nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) zřízeného nařízením Rady (EU) 2025/1106 9 . Součástí těchto výrazných investic členských států do obrany je podstatný objem veřejných zakázek. Je proto vhodné zjednodušit některá ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES 10 , která upravuje zadávání zakázek na obranné a citlivé bezpečnostní práce, zboží a služby, a zároveň zachovat dobře fungující obranný v celé Unii. Členským státům by měla být poskytnuta jak flexibilita k rychlému doplnění zásob, tak možnost doplnit je udržitelným způsobem, čehož lze nejlépe dosáhnout plným využitím potenciálu vnitřního trhu. Zefektivněním pravidel pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany v Unii by členské státy měly mít možnost pružně reagovat na vznikající bezpečnostní potřeby a zároveň podporovat konkurenceschopný a integrovaný evropský obranný trh, který podpoří jejich dlouhodobé obranné schopnosti.

(15)K dosažení tohoto cíle je nezbytné zvýšit prahové hodnoty pro zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES. Tato úprava by členským státům umožnila soustředit zdroje na nejkritičtější zakázky, což by jim umožnilo efektivněji přidělovat své rozpočtové prostředky na veřejné zakázky. Současně by se snížila administrativní zátěž pro průmysl v případě menších zadávacích řízení, což by pomohlo snížit složitost regulace a náklady spojené s těmito zakázkami.

(16)Kromě toho by členské státy měly mít možnost flexibilně využívat všechny dostupné nástroje související s veřejnými zakázkami. Aby se zvýšil počet způsobů, jakými mohou zadavatelé provádět veřejné zakázky, měla by být doplněna možnost využít otevřené řízení a dynamický nákupní systém. Tyto dva postupy vycházejí z postupů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 11 .

(17)Je naléhavě nutné, aby Unie zmobilizovala svou celkovou inovační kapacitu a výrazně investovala do obnovení technologického náskoku a prevence technologické závislosti. Směrnice 2009/81/ES by měla být rovněž upravena tak, aby lépe podporovala zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací a zajistila, že významné investice členských států do zvýšení jejich obranné připravenosti obstojí i v budoucnosti a přinesou dlouhodobé výhody. Usnadněním zadávání veřejných zakázek na inovativní obranná řešení by Unie mohla podpořit vývoj špičkových technologií a schopností, což by v konečném důsledku vedlo k transformaci obrany prostřednictvím převratných inovací a ke zvýšení účinnosti a odolnosti jejích obranných systémů. Pro lepší podporu zadávání veřejných zakázek v oblasti výzkumu a vývoje a inovativních řešení by měl být do směrnice 2009/81/ES zaveden upravený a pružnější postup inovačního partnerství založený na směrnici 2014/24/EU. Rovněž by měl být doplněn zjednodušený postup pro přímé zadávání veřejných zakázek na inovativní produkty a služby, které jsou výsledkem souběžných konkurenčních projektů výzkumu a vývoje. To by členským státům umožnilo zůstat na špici v oblasti obranných technologií a zároveň by to podpořilo spolupráci a konkurenci mezi partnery v průmyslu. Výhody tohoto přístupu zahrnují rychlejší přístup k inovativním řešením, snížení rizik vývoje a zvýšení nákladové efektivity, což v konečném důsledku vede k posílení obranných schopností a konkurenceschopnější evropské technologické a průmyslové základně obrany (EDTIB).

(18)Aby členské státy mohly pružně reagovat na vznikající bezpečnostní výzvy, je nezbytné zavést u kolaborativního zadávání veřejných zakázek, včetně zakázek na standardní produkty, časově omezenou možnost použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění. Tato dočasná výjimka by členským státům umožnila rychle získat obranné schopnosti, které potřebují, a zároveň by do postupů zadávání zakázek vnesla určitou flexibilitu, čímž by podpořila rychlé doplnění zásob a zvýšení obranné připravenosti členských států. Dostanou-li členské státy možnost pořizovat totožné obranné produkty nebo produkty, které podléhají pouze drobným úpravám, včetně společné údržby, přispěje to navíc k prohloubení interoperability a zaměnitelnosti vybavení ozbrojených sil členských států, dále posílí obrannou připravenost Unie a zvýší bezpečnost dodávek.

(19)Je třeba větší a kvalitnější spolupráce v oblasti investic, od výzkumu přes vývoj komplexních systémů a jejich komercializaci až po zadávání veřejných zakázek, s cílem posílit technologickou suverenitu Unie. Kolaborativní zadávání veřejných zakázek členskými státy je klíčové pro zlepšení účinnosti, efektivity a interoperability obranných kapacit, což přispívá k silnější a soudržnější evropské obraně. V návaznosti na sdělení Komise z roku 2019 o pokynech týkajících se kooperativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti 12 je nutné stanovit ustanovení o zapojení členských států do programů spolupráce založených na výzkumu a vývoji v pozdějších fázích životního cyklu, po skončení fáze výzkumu a vývoje. Kromě toho a s cílem podpořit pozdější fáze životního cyklu programů obranného výzkumu a vývoje financovaných Unií je nezbytné vyjasnit, že členské státy mohou tuto výjimku využít pro programy spolupráce založené na výzkumu a vývoji za stejných podmínek i pro projekty financované v rámci programů obranného výzkumu a vývoje, jako je Evropský obranný fond. To by poskytlo potřebnou právní jistotu a zajistilo, že flexibilita umožněná vyloučením podpoří pokračování projektů Evropského obranného fondu v rámci spolupráce i po ukončení fáze výzkumu a vývoje. Rovněž by se vyjasnilo, že členské státy, které se jako skuteční účastníci programu spolupráce připojí až po fázi výzkumu a vývoje, budou moci tohoto vyloučení rovněž využít.

(20)K další podpoře kolaborativního zadávání veřejných zakázek a zajištění právní jistoty je nezbytné stanovit ve směrnici 2009/81/ES pravidla pro zadávání veřejných zakázek, na nichž se podílejí zadavatelé z různých členských států.

(21)Aby členské státy získaly větší předvídatelnost a stabilitu při plánování veřejných zakázek v oblasti obrany, je nutné upravit pravidla, jimiž se řídí rámcové dohody. Aby se zohlednila specifika odvětví obrany, je zejména nutné prodloužit maximální možnou dobu trvání rámcových dohod na deset let, což členským státům umožní navázat dlouhodobější partnerství s průmyslem a s větší jistotou plánovat své potřeby v oblasti veřejných zakázek v oblasti obrany a zároveň zajistit, aby pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany zůstala pružná a pamatovala na specifické potřeby odvětví obrany.

(22)Směrnice 2009/81/ES by měla rovněž odrážet příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a sladit ji s ustanoveními směrnice 2014/24/EU týkajícími se změny smluv. Zejména pravidla pro změnu rámcové dohody by se měla ve směrnici 2009/81/ES uplatňovat stejným způsobem jako ve směrnici 2014/24/EU.

(23)V zájmu snížení administrativní zátěže členských států by měla být zmírněna povinnost podávat statistické zprávy o veřejných zakázkách v oblasti obrany, což by vnitrostátním orgánům umožnilo soustředit se na provádění obranné politiky a účinné využívání zdrojů. V rozsahu, v jakém tato směrnice mění směrnici 2009/81/ES, jsou vhodným právním základem, pokud jde o tyto změny, čl. 53 odst. 2 a články 62 a 114 Smlouvy.

(24)Směrnice 2009/43/ES a 2009/81/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1 
Změny směrnice 2009/43/ES

Směrnice 2009/43/ES se mění takto:

(1)V článku 3 se doplňuje bod 8, který zní:

„8) „krizí“ krize ve smyslu čl. 1 bodu 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES*;

___________________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).“;

(2)Článek 4 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy osvobodit transfery produktů pro obranné účely od povinnosti získat předchozí povolení, která je stanovena ve zmíněném odstavci v jednom z těchto případů:

a) dodavatelem či příjemcem je orgán veřejné moci nebo složka ozbrojených sil;

aa) příjemcem je orgán Unie, instituce Unie nebo Evropská obranná agentura;

b) dodávky provádí Unie, NATO, MAAE nebo jiné mezivládní organizace za účelem plnění svých úkolů;

c) transfer je nezbytný k uplatňování kooperačního zbrojního programu mezi členskými státy;

ca) transfer je nezbytný pro realizaci projektu financovaného v rámci programu Unie pro obranný průmysl;

cb) transfer se uskutečňuje v rámci strukturovaného přeshraničního průmyslového partnerství;

cc) k transferu dochází v naléhavé krizové situaci;

d) transfer souvisí s humanitární pomocí v případě katastrofy nebo je darem v nouzové situaci;

da) transfer souvisí s vojenskou a obrannou pomocí vyplývající z akcí Unie podle článku 28 Smlouvy o Evropské unii, pokud o tom jednomyslně rozhodne Rada podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

e) transfer je nezbytný pro účely opravy, údržby, výstavy či demonstrace produktu nebo po ukončení těchto činností.“;

(b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice v souladu s článkem 13a s cílem změnit na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu odstavec 2 za účelem doplnění dalších případů, kdy:

a) transfer probíhá za podmínek, které nemají dopad na veřejný pořádek ani veřejnou bezpečnost;

b) povinnost získat předchozí povolení se po přijetí této směrnice dostala do rozporu s mezinárodními závazky členských států;

c) transfer je nezbytný v rámci mezivládní spolupráce podle čl. 1 odst. 4;

d) transfer je nezbytný pro přeshraniční spolupráci.“;

(c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby dodavatelé, kteří mají v úmyslu uskutečnit transfer produktů pro obranné účely z jejich území, mohli použít obecné licence k transferu nebo požádat o souhrnné či individuální licence k transferu podle článků 5, 6 a 7. Nesmí být stanoveny žádné předběžné podmínky, které by dodavatelům bránily v používání obecných licencí k transferu nebo v podávání žádostí o globální nebo individuální licence k transferu na základě kritérií, která nesouvisejí s jejich schopností plnit své povinnosti v oblasti transferu a vývozní kontroly.“;

(d)vkládá se nový odstavec 8a, který zní:

„8a. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu za účelem stanovení harmonizovaných podmínek pro uplatňování odstavců 5 a 8 tohoto článku.“

(3)Článek 5 se mění takto:

(a)odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) pokud je příjemcem nebo dodavatelem podnik certifikovaný v souladu s článkem 9;“

ii) doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e) zveřejnění se vyžaduje podle článku 5a.“;

(b)vkládají se nové odstavce 2a a 2b, které znějí:

„2a. Členské státy stanoví ve svých právních předpisech možnost zavést jiné obecné licence k transferu, než jsou licence uvedené v čl. 5 odst. 2.

2b. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici postupem podle článku 13a s cílem harmonizovat minimální rozsah obecných licencí k transferu uvedených v čl. 5 odst. 2.“

(4)Vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a 
Licence na transfery nezbytné k realizaci projektů financovaných v rámci programů Unie pro obranný průmysl 

1.Členské státy zveřejní obecné licence k transferu, které jsou nezbytné k realizaci projektů financovaných v rámci programu Unie pro obranný průmysl. Tyto licence se vztahují na všechny produkty pro obranné účely a zahrnují všechny transfery nezbytné k realizaci projektu.

2.Členské státy mohou stanovit, že systém udělování licencí uvedený v odstavci 1 se vztahuje i na pozdější fáze životního cyklu projektů, které následují po fázích financovaných v rámci programu Unie pro obranný průmysl.

3.Členské státy nevyžadují žádné další závazky, jako jsou osvědčení týkající se konečného použití nebo omezení vývozu produktů pro obranné účely, pokud dohoda o financování nebo smlouva uzavřená v rámci programu Unie pro obranný průmysl obsahuje závazek, že produkty pro obranné účely související s prováděním daného projektu nebudou sdíleny bez povolení, kromě účastníků dohody o financování nebo stran dané smlouvy, financujícího nebo zadávajícího orgánu nebo případně Komise, pokud není financujícím nebo zadávajícím orgánem, a Účetního dvora, jak je uvedeno v odstavci 4.

4.Dohoda nebo smlouva o financování může vymezit způsoby, za nichž lze produkty související s obranou spojené s prováděním daného projektu předat Účetnímu dvoru, pokud to právní předpisy od účastníků, financujících nebo zadávajících orgánů, případně Komise, pokud není financujícím nebo zadávajícím orgánem, vyžadují.“

(5)V článku 8 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Ustanovení tohoto článku, zejména čl. 8 odst. 3 písm. b) a c), se proto použijí na transfery nehmotných technologií pouze v případě, že jejich použití nepovede k nepřiměřeným oznamovacím povinnostem pro dodavatele.“

(6)Článek 13a se mění takto:

(a)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 8a je svěřena Komisi na dobu pěti let [ode dne přijetí pozměňující směrnice]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“;

(b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 3 a 8a a článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

(c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 3 a 8a nebo článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

Článek 2
Změny směrnice 2009/81/ES

Směrnice 2009/81/ES se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

(a)body 15 a 16 se nahrazují tímto:

„15) „zájemcem“ hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství;

16)    „uchazečem“ hospodářský subjekt, který podává nabídku v otevřeném řízení, omezeném nebo vyjednávacím řízení, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství;“

(b)vkládají se nové body 17a a 17b, které znějí:

„17a) „centralizovanými nákupními činnostmi“ činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:

a) pořizování dodávek nebo služeb určených pro zadavatele;

b) zadávání veřejných zakázek nebo uzavírání rámcových dohod na stavební práce, dodávky nebo služby určené pro zadavatele;“

17b) „pomocnými nákupními činnostmi“ činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:

a) technická infrastruktura, která umožní zadavatelům zadávat veřejné zakázky nebo uzavírat rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby;

b) poradenství při realizaci nebo přípravě zadávacích řízení;

c) příprava a vedení zadávacích řízení jménem a na účet příslušného zadavatele;“

(c)bod 18 se nahrazuje tímto:

„18) „ústředním nákupním subjektem“ zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;“

(d)vkládá se nový bod 18a, který zní:

„18a) „otevřeným řízením“ řízení, v němž může podat nabídku každý hospodářský subjekt, který má zájem;“

(e)vkládá se nový bod 21a, který zní:

„21a) „dynamickým nákupním systémem“ plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jehož vlastnosti běžně dostupné na trhu splňují požadavky veřejného zadavatele a který je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr a podaly předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací.“;

(f)doplňuje se nový bod 29, který zní:

„29) „údržbou“ všechny činnosti přijaté k zajištění připravenosti a operační způsobilosti obranného produktu, zejména k udržení vybavení ve stanovených podmínkách nebo k jeho obnovení do konce jeho používání, včetně připravenosti k plnění úkolů, dlouhé životnosti a modernizace, přizpůsobení a specializace, inspekce, generální opravy, testování, servisu, modifikací, klasifikace z hlediska provozuschopnosti, oprav, obnovy, přestavby, regenerace, záchrany a kanibalizace.“

2)Článek 8 se mění takto:

(a)v písmenu a) se částka „443 000 EUR“ nahrazuje částkou „900 000 EUR“;

(b)v písmenu b) se částka „5 538 000 EUR“ nahrazuje částkou „7 000 000 EUR“.

3)Článek 9 se mění takto:

(a)odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9. U rámcových dohod a dynamických nákupních systémů se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH všech veřejných zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové dohody nebo použitelnosti dynamického nákupního systému.“;

(b)doplňuje se nový bod 10, který zní:

„10. V případě inovačních partnerství se v úvahu vezme nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i dodávek, služeb či stavebních prací, které mají být vyvinuty a pořízeny v rámci zamýšleného partnerství.“

4)Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Zakázky zadávané a rámcové dohody uzavírané ústředními nákupními subjekty

1.Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou pořizovat stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že zadavatelé mohou pořizovat stavební práce, dodávky a služby prostřednictvím veřejných zakázek zadaných centrálním zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných centrálním zadavatelem nebo podle čl. 29 odst. 2 druhého pododstavce prostřednictvím rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem, který poskytuje centralizovanou nákupní činnost. Pokud mohou dynamický nákupní systém provozovaný centrálním zadavatelem používat i jiní zadavatelé, uvede se tato skutečnost ve výzvě k účasti v soutěži, kterou se tento dynamický nákupní systém zavádí.

Ve vztahu k prvnímu a druhému pododstavci mohou členské státy stanovit, že některé veřejné zakázky se zadávají prostřednictvím centrálních zadavatelů nebo jednoho či několika konkrétních centrálních zadavatelů.

2.Má se za to, že zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu, jednají v souladu s touto směrnicí:

a)pokud ji dodržuje ústřední nákupní subjekt, nebo

b)není-li ústřední nákupní subjekt zadavatelem, pokud jsou pravidla, která používá při zadávání zakázek, v souladu s touto směrnicí a zadané zakázky podléhají účinným prostředkům nápravy srovnatelným s prostředky stanovenými v hlavě IV.

Dále se má za to, že zadavatel plnil své povinnosti podle této směrnice, pořídí-li stavební práce, dodávky nebo služby prostřednictvím veřejných zakázek zadaných centrálním zadavatelem, prostřednictvím dynamických nákupních systémů provozovaných centrálním zadavatelem nebo podle čl. 29 odst. 2 druhého pododstavce prostřednictvím rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem.

Příslušný zadavatel ovšem nese odpovědnost za plnění povinností podle této směrnice v případě částí, které provádí sám, zejména:

a)zadání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému provozovaného centrálním zadavatelem;

b)obnovení soutěže podle rámcové dohody, která byla uzavřena centrálním zadavatelem;

c)určení podle čl. 29 odst. 4, který z hospodářských subjektů, jenž je smluvní stranou rámcové dohody, provede určitý úkol vyplývající z rámcové dohody uzavřené centrálním zadavatelem.

3.Zadavatelé mohou zadat veřejnou zakázku na služby spočívající v poskytování centralizovaných nákupních činností centrálnímu zadavateli bez ohledu na postupy stanovené touto směrnicí.

Tyto veřejné zakázky na služby mohou zahrnovat i poskytování pomocných nákupních činností.“

5)Vkládá se nový článek 10a, který zní:

„Článek 10a
Zadávání veřejných zakázek za účasti zadavatelů z různých členských států

1.Zadavatelé z různých členských států mohou při zadávání veřejných zakázek v souladu s tímto článkem postupovat společně.

Zadavatelé nesmějí používat ustanovení tohoto článku k tomu, aby se vyhnuli uplatňování imperativních ustanovení veřejného práva, která se na ně vztahují v členském státě, v němž se nacházejí, a která jsou v souladu s právem Unie.

2.Členský stát nesmí zakázat svým zadavatelům využívat centralizované nákupní činnosti nabízené centrálními nákupními subjekty se sídlem v jiném členském státě nebo nabízet centralizované nákupní činnosti zadavatelům se sídlem v jiném členském státě.

Pokud jde o centralizované nákupní činnosti poskytované centrálním zadavatelem nacházejícím se v jiném členském státě než zadavatel, mohou členské státy upřesnit, že jejich zadavatelé mohou využívat pouze centralizované nákupní činnosti, jak jsou uvedeny v čl. 1 bodě 17b písm. a) nebo b).

3.Poskytování centralizovaných nákupních činností centrálním zadavatelem, který se nachází v jiném členském státě, se provádí podle vnitrostátních pravidel členského státu, v němž se centrální zadavatel nachází.

Vnitrostátní předpisy členského státu, v němž se nachází ústřední nákupní subjekt, se použijí rovněž na zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního systému a na provádění opětovného zahájení soutěže podle rámcové dohody.

4.Několik zadavatelů z různých členských států může společně zadat veřejnou zakázku, uzavřít rámcovou dohodu nebo provozovat dynamický nákupní systém. V rozsahu uvedeném v čl. 29 odst. 2 druhém pododstavci mohou rovněž zadávat veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému.

Pokud nezbytné prvky nebyly upraveny mezinárodní dohodou mezi dotčenými členskými státy, uzavřou zúčastnění zadavatelé dohodu, v níž se stanoví:

a) povinnosti stran a příslušná ustanovení vnitrostátního práva;

b) interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho vedení, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být zadány, a uzavírání smluv.

Má se za to, že zúčastněný zadavatel splnil své povinnosti podle této směrnice, pořizuje-li stavební práce, dodávky nebo služby od zadavatele odpovědného za dané zadávací řízení. Při stanovení povinností a příslušných ustanovení vnitrostátního práva podle písm. a) druhého pododstavce si mohou zúčastnění zadavatelé rozdělit povinnosti mezi sebou a stanovit jako příslušné vnitrostátní předpisy kteréhokoli členského státu, v němž se nachází některý ze zúčastněných zadavatelů. Rozdělení povinností a příslušná ustanovení vnitrostátního práva musí být v případě společně zadaných veřejných zakázek uvedeny v zadávací dokumentaci.

5.Pokud zadavatelé z různých členských států založili společný subjekt založený podle práva Unie, dohodnou se zúčastnění zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného subjektu na vnitrostátních pravidlech jednoho z následujících členských států, kterými se bude zadávání veřejné zakázky řídit:

a) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný subjekt své sídlo;

b) vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný subjekt vykonává svou činnost.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci může platit na dobu neurčitou, je-li to stanoveno v zakládacím aktu společného subjektu, nebo může být omezena na určitou dobu, určité typy veřejných zakázek nebo na jedno či více zadání jednotlivých veřejných zakázek.“

6)V článku 13 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c) na zakázky zadávané v rámci programů spolupráce založených na výzkumu a vývoji, jež společně provádějí alespoň dva členské státy při vývoji nového produktu nebo modernizaci vedoucí k podstatným změnám nebo podstatnému zlepšení stávajícího produktu, a případně i v pozdějších fázích celého či části životního cyklu tohoto produktu. Pokud se členský stát stane plnoprávným členem programu spolupráce až po dokončení fáze výzkumu a vývoje tohoto programu, na přistupující členský stát se tento článek vztahuje v pozdějších fázích životního cyklu produktu. Projekt výzkumu a vývoje řízený orgány nebo institucemi Unie a prováděný v souladu s pravidly Unie a financovaný z rozpočtu Unie představuje program spolupráce prováděný společně alespoň dvěma členskými státy a může pokračovat ve fázích po fázi výzkumu a vývoje, přičemž v takovém případě mohou být zakázky zadané v rámci navazujícího programu podle tohoto článku rovněž vyloučeny;

d) na zakázky zadané ve třetí zemi, včetně zakázek na civilní nákupy, provedené v době nasazení sil nebo výcviku mimo území Unie, pokud operační potřeby vyžadují, aby byly zadány hospodářským subjektům umístěným v oblasti operací;“.

7)V článku 25 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Zadavatelé se mohou rozhodnout zadat zakázky za použití otevřeného řízení, omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce.

Za okolností uvedených v článku 27 nebo 27a mohou zakázky zadat prostřednictvím soutěžního dialogu nebo inovačního partnerství.“

8)V článku 27 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. V případě zvláště složitých zakázek mohou členské státy stanovit, že pokud se zadavatel domnívá, že použití otevřeného řízení, omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce mu nedovolí zakázku zadat, může použít soutěžní dialog v souladu s tímto článkem.

Zakázka se zadává pouze na základě zadávacího kritéria pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku.“

9)Vkládá se nový článek 27a, který zní:

„Článek 27a
Inovační partnerství

1.Kterýkoli hospodářský subjekt může podat žádost o účast v inovačním partnerství na základě oznámení o zahájení zadávacího řízení tak, že poskytne informace pro kvalifikační výběr požadované zadavatelem.

Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí potřebu inovativního produktu, služby nebo stavebních prací, kterou nelze uspokojit nákupem produktů, služeb nebo stavebních prací již dostupných na trhu. Uvede, které prvky tohoto popisu představují orientační minimální požadavky, které by měly splňovat všechny nabídky. Poskytnuté informace musí být dostatečně přesné, aby hospodářským subjektům umožnily zjistit povahu a rozsah požadovaného řešení a rozhodnout se, zda podají žádost o účast v zadávacím řízení.

Zadavatel může rozhodnout o zavedení inovačního partnerství s jedním či několika partnery, kteří budou odděleně provádět činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.

Minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel posoudí informace poskytnuté hospodářskými subjekty a vyzve vhodné zájemce k účasti v řízení. Zadavatelé mohou omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v zadávacím řízení. Veřejné zakázky se zadávají výhradně na základě toho, která nabídka představuje nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou v souladu s článkem 47.

2.Cílem inovačního partnerství je vývoj inovativního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup výsledných dodávek, služeb nebo stavebních prací, pokud jsou v souladu s úrovní výkonnosti a maximálními náklady dohodnutými mezi zadavateli a účastníky.

Inovační partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje a mohou zahrnovat zpracování produktu, poskytnutí služeb nebo dokončení stavebních prací. Inovační partnerství stanoví průběžné cíle, jichž by partneři měli dosáhnout, a upravuje výplatu odměny v příslušných splátkách.

Na základě daných cílů může zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení inovačního partnerství nebo, jedná-li se o inovační partnerství s několika partnery, o snížení počtu partnerů ukončením smluv na jednotlivé veřejné zakázky, pokud v zadávací dokumentaci uvedl tyto možnosti a podmínky, za nichž jich může využít.

3.Není-li v tomto článku stanoveno jinak, jednají zadavatelé s uchazeči o počáteční nabídce a všech následných jimi předložených nabídkách s výjimkou konečné nabídky, aby dosáhli zlepšení obsahu nabídek.

Minimální požadavky a kritéria pro zadání nejsou předmětem jednání.

4.Během jednání zajistí zadavatelé rovné zacházení se všemi uchazeči. Za tímto účelem neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným. Informují písemně všechny uchazeče, jejichž nabídky nebyly vyloučeny v souladu s odstavcem 5, o veškerých změnách technických specifikací nebo jiných částí zadávací dokumentace. V návaznosti na tyto změny zadavatelé poskytnou uchazečům potřebný dostatek času na změnu a opětovné předložení pozměněných nabídek.

V souladu s článkem 6 zadavatelé nesmějí ostatním účastníkům odhalit důvěrné informace sdělené zájemcem nebo uchazečem, který se účastní jednání, bez jeho souhlasu. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

5.Jednání v průběhu řízení o inovačním partnerství mohou probíhat v postupných fázích s cílem snížit počet nabídek, o nichž se bude jednat, za použití kritérií pro zadání uvedených v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci. Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k potvrzení zájmu nebo v zadávací dokumentaci uvede, zda této možnosti využije. Před koncem probíhající fáze může zadavatel stanovit kritéria pro zadání zakázky a maximální náklady, které se použijí pro výběr nabídek účastnících se následující fáze. Tato kritéria pro udělení grantu a maximální náklady musí být přiměřené očekávaným výsledkům probíhající fáze a cílům inovačního partnerství. Pokud se uchazeč, který byl vyřazen v předchozí fázi, stane způsobilým pro následující fázi v důsledku těchto kritérií pro zadání zakázky a maximálních nákladů, bude tento uchazeč vyzván k účasti v následující fázi.

6.Při výběru zájemců zadavatelé uplatňují zejména kritéria týkající se schopností zájemců v oblasti výzkumu a vývoje a vývoje a zavádění inovativních řešení.

Projekty v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je uspokojovat potřeby stanovené zadavatelem, jež nelze uspokojit pomocí existujících řešení, mohou předkládat jen hospodářské subjekty, které jsou k tomu zadavatelem vyzvány, jakmile posoudil požadované informace.

Zadavatel v zadávací dokumentaci vymezí pravidla, jimiž se řídí práva duševního vlastnictví. V případě inovačního partnerství s několika partnery nezpřístupní zadavatel v souladu s článkem 6 ostatním partnerům řešení navržená některým z partnerů ani jiné důvěrné informace jím v rámci partnerství sdělené, pokud s tím daný partner nesouhlasí. Tento souhlas nesmí mít podobu obecného prohlášení, nýbrž musí být vydán s odkazem na zamýšlené sdělení konkrétních informací.

7.Zadavatel zajistí, aby struktura partnerství a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odrážela stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovativního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Odhadovaná hodnota dodávek, služeb nebo stavebních prací nesmí být nepřiměřená investici potřebné k jejich vývoji.“

10)Článek 28 se mění takto:

(a)bod 1 se nahrazuje tímto:

„1) v případě zakázek na stavební práce, zakázek na dodávky a zakázek na služby:

a) jestliže v otevřeném řízení, omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění, a za podmínky, že je Komisi na její žádost zaslána zpráva;

b) jestliže byly podány nabídky, které jsou v rozporu s pravidly, nebo nabídky, které jsou podle vnitrostátních předpisů slučitelných s články 5, 19, 21 až 24 a kapitolou VII hlavy II nepřijatelné v otevřeném řízení, omezeném řízení, vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství, pokud:

i) se původní podmínky zakázky podstatně nezmění a

ii) zadavatelé do vyjednávacího řízení zahrnou pouze všechny uchazeče, kteří splňují kritéria stanovená v článcích 39 až 46 a kteří v předchozím otevřeném řízení, omezeném řízení, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství podali nabídky v souladu s formálními požadavky zadávacího řízení;

c) jestliže lhůty stanovené pro otevřené řízení, omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7, nejsou slučitelné s naléhavostí způsobenou krizí. Tuto možnost lze uplatnit například v případech uvedených v čl. 23 druhém pododstavci písm. d);

d) pokud je to nezbytně nutné, nelze-li z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které dotyční zadavatelé nemohli předvídat, dodržet lhůty stanovené pro otevřené řízení, omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7. Okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny zadavatelem;

e) jestliže zakázka může být z technických důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;“

(b)v bodě 2) se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c) uzavřené po souběžných konkurenčních projektech výzkumu a vývoje s několika hospodářskými subjekty, které zadavatel zadal, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

(I)souběžné konkurenční zakázky na výzkum a vývoj byly zadány zadavatelem po vyjednávacím řízení s předchozím zveřejněním oznámení o zakázce, omezeném řízení nebo otevřeném řízení;

(II)pořizované produkty nebo služby jsou výsledkem jedné ze smluv o výzkumu a vývoji;

(III)hodnota produktů nebo služeb nepřesahuje desetinásobek hodnoty zakázky na výzkum a vývoj, z níž vyplývá;

(IV)dodavatelé a jejich subdodavatelé jsou usazeni, mají hlavní místo podnikání a plní zakázku na výzkum a vývoj a zakázku na dodávky s využitím zdrojů umístěných v členském státě nebo ve státě ESVO EHP;

(V)výkonné řídící struktury dodavatelů a jejich subdodavatelů jsou usazeny v Unii, ve státě ESVO EHP či na Ukrajině;

(VI)dodavatelé a subdodavatelé nepodléhají kontrole ze strany třetí země jiné než stát ESVO EHP či Ukrajina ani subjektu z třetí země, který není usazen ve státě ESVO EHP;

(VII)produkty byly navrženy v Unii, ve státě ESVO EHP či na Ukrajině a nepodléhají kontrole nebo omezení ze strany třetí země, která není státem ESVO EHP či Ukrajinou, nebo ze strany subjektu ze třetí země, který není usazen ve státě ESVO EHP či na Ukrajině;“

(c)v bodě 3) se doplňuje nové písmeno d):

„d) pro společné zadávání zakázek na vojenský materiál, které před 1. lednem 2031 uzavřeli zadavatelé z nejméně tří členských států, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

(I)zadavatelé z dotčených členských států pořizují totožné obranné produkty nebo produkty, které podléhají pouze drobným úpravám;

(II)smlouva se kromě pořízení obranných produktů vztahuje alespoň na společnou údržbu pořízených obranných produktů. Od požadavku na smlouvu o společné údržbě lze upustit v případě, že pořizovaný obranný produkt obvykle nevyžaduje údržbu;

(III)dodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek musí být usazeni a mít své struktury výkonného vedení v Unii, ve státě ESVO EHP nebo na Ukrajině. Nesmí podléhat kontrole ze strany třetí země jiné než stát ESVO EHP či Ukrajina ani subjektu z jiné třetí země, který není usazen v Unii, ve státě ESVO EHP ani na Ukrajině;

(IV)ustanovení čl. 16 odst. 5, 6 a 9 nařízení Rady (EU) 2025/1106* se použijí, pokud se týkají dodavatelů;

(V)u dodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek lze mít za to, že splňují podmínky způsobilosti uvedené v bodech ii) a iii), pokud splňují rovnocenné podmínky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092**, (EU) 2021/697***, (EU) 2023/1525**** nebo (EU) 2023/2418***** a pokud žádné následné změny nezpochybňují splnění těchto podmínek;

(VI)infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje dodavatelů a subdodavatelů zapojených do kolaborativního zadávání veřejných zakázek, které jsou využívány pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek, se musí nacházet na území členského státu nebo státu ESVO EHP. Pokud dodavatelé nebo subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek nemají na území členského státu nebo státu ESVO EHP snadno dostupné alternativy nebo příslušnou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, mohou využít svou infrastrukturu, zařízení, majetek a zdroje, které se nacházejí nebo jsou drženy mimo uvedená území, za předpokladu, že takové použití není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států;

(VII)náklady na komponenty pocházející ze zemí mimo Unii nebo států ESVO EHP nesmí překračovat 35 % odhadovaných nákladů na komponenty konečného produktu;

__________

* Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: ).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30, ELI: ).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/697/oj).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1525 ze dne 20. července 2023 o podpoře výroby munice (Úř. věst. L 185, 24.7.2023, s. 7, ELI: ).“;

(d)v bodě 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených hospodářskému subjektu, kterému stejní zadavatelé zadali původní zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla původní zakázka zadána v otevřeném řízení, omezeném řízení, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství.

Možnost použití tohoto řízení musí být zveřejněna, jakmile je první projekt zařazen do soutěže, a zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady na následné stavební práce a služby při použití článku 8.

Toto řízení lze použít pouze v průběhu pěti let následujících po sjednání původní zakázky, s výjimkou zvláštních okolností, kdy se zohledňuje očekávaná životnost dodávaných produktů, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele;“

(e)bod 5) se nahrazuje tímto:

„5) pro zakázky spojené s poskytováním služeb letecké a námořní dopravy ozbrojeným či bezpečnostním silám členského státu, jež jsou nebo mají být nasazeny v zahraničí, musí-li zadavatel zadat zakázku na tyto služby u hospodářských subjektů, které zaručí platnost své nabídky pouze na tak krátkou dobu, že nelze dodržet lhůty stanovené pro otevřené řízení, omezené řízení nebo vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, včetně zkrácených lhůt uvedených v čl. 33 odst. 7.“

11)V čl. 29 odst. 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit deset let, s výjimkou zvláštních okolností, kdy se zohledňuje očekávaná životnost dodávaných produktů, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele.“

12)V hlavě II kapitole V se vkládá nový článek 29a, který zní:

„Článek 29a
Dynamický nákupní systém

1.Pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti vzhledem k běžné dostupnosti na trhu splňují požadavky zadavatelů, mohou zadavatelé využívat dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém je provozován jako plně elektronický proces a je po dobu použitelnosti dynamického nákupního systému otevřený všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému. Může být rozdělen do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb, které jsou objektivně vymezeny na základě vlastností veřejné zakázky, jež má být v rámci dané kategorie zadána. Tyto vlastnosti mohou zahrnovat odkaz na maximální přípustnou velikost následných jednotlivých veřejných zakázek nebo na konkrétní zeměpisné oblasti, v nichž budou následné jednotlivé veřejné zakázky plněny.

2.Při zadávání veřejných zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se zadavatelé řídí pravidly omezeného řízení. Všichni zájemci, kteří splňují kritéria pro výběr, jsou zařazeni do dynamického nákupního systému. Pokud zadavatelé rozdělili systém do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb v souladu s prvním odstavcem tohoto článku, uvedou pro každou kategorii příslušná kritéria pro zařazení do dynamického nákupního systému.

Bez ohledu na článek 33 se použijí tyto lhůty:

a)minimální lhůta pro podání žádostí o účast je 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo výzva k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení. Jakmile byla odeslána výzva k podání nabídky na první veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému, nepoužijí se pro podání žádostí o účast žádné další lhůty;

b)minimální lhůta pro podání nabídek je alespoň 10 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

3.Veškerá komunikace v rámci dynamického nákupního systému probíhá pouze elektronickými prostředky.

4.Za účelem zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního sytému zadavatelé:

a)uveřejní výzvu k účasti v soutěži, v níž uvedou, že se jedná o dynamický nákupní systém;

b)upřesní v zadávací dokumentaci alespoň povahu a předpokládaný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace o dynamickém nákupním systému, včetně informací o jeho fungování, o použitém elektronickém vybavení a technických opatřeních a specifikacích spojení;

c)informují o případném rozdělení do kategorií produktů, stavebních prací nebo služeb a o vlastnostech jednotlivých kategorií;

d)zajistí neomezený a plný přímý přístup k zadávací dokumentaci po dobu použitelnosti systému.

5.Zadavatelé umožní po celou dobu platnosti dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Zadavatelé posoudí tyto žádosti podle kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému do 10 pracovních dnů ode dne, kdy je obdrží. Tato lhůta může být v jednotlivých odůvodněných případech prodloužena na 15 pracovních dnů, a to zejména s ohledem na potřebu posoudit další podklady nebo jinak ověřit splnění kritérií pro zařazení do dynamického nákupního systému.

Bez ohledu na první pododstavec mohou zadavatelé až do odeslání výzvy k podání nabídky na první veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému prodloužit dobu hodnocení, pokud v průběhu prodloužené doby hodnocení není učiněna výzva k podání nabídky. Zadavatelé uvedou prodlouženou délku doby hodnocení, kterou hodlají uplatnit, v zadávací dokumentaci.

Zadavatelé co nejdříve informují dotčený hospodářský subjekt, zda byl nebo nebyl zařazen do dynamického nákupního systému.

6.Zadavatelé vyzvou všechny zařazené účastníky, aby předložili své nabídky pro jednotlivé veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s článkem 34. Pokud byl dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií stavebních prací, produktů nebo služeb, vyzvou zadavatelé všechny účastníky přijaté do kategorie odpovídající konkrétní veřejné zakázce, aby podali nabídku.

Veřejnou zakázku zadají tomu uchazeči, který předloží nejvhodnější nabídku podle kritérií pro zadání veřejné zakázky stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení v dynamickém nákupním systému nebo ve výzvě k potvrzení zájmu, použije-li se jako výzva k účasti v soutěži předběžné oznámení. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

7.Zadavatelé uvedou ve výzvě k účasti v soutěži dobu použitelnosti dynamického nákupního systému. Komisi oznámí případné změny této doby použitelnosti za použití následujících standardních formulářů:

a)pokud se mění doba použitelnosti bez ukončení systému, na formuláři, jímž byla původně uveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému;

b)pokud dochází k ukončení systému, na formuláři oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedeném v čl. 30 odst. 3.

8.Hospodářským subjektům majícím zájem o účast ani účastníkům dynamického nákupního systému nesmějí být před zavedením tohoto systému nebo během doby jeho používání účtovány žádné poplatky.“

13)Článek 30 se mění takto:

(a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku nebo uzavřít rámcovou dohodu v otevřeném řízení, omezeném řízení, ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, soutěžním dialogu nebo inovačním partnerství, zveřejní svůj záměr prostřednictvím oznámení o zakázce.“;

(b)vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

„2a. Oznámení o výsledku zadávacího řízení v rámci dynamického nákupního systému zašlou zadavatelé do 30 dnů od zadání každé veřejné zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do 30 dnů od konce každého čtvrtletí.“

14)V článku 33 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, soutěžního dialogu a inovačního partnerství činí minimální lhůta pro doručení žádostí o účast 37 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno.

V případě omezených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 40 dnů ode dne, kdy byla výzva odeslána.“

15)V článku 34 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce, soutěžních dialozích a inovačních partnerstvích zadavatelé současně a písemně vyzývají vybrané zájemce k podání svých nabídek nebo vyjednávání, v případě soutěžního dialogu k účasti na dialogu nebo v případě inovačního partnerství k podání žádosti o účast.“

16)Článek 35 se mění takto:

(a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Zadavatelé musí co nejdříve informovat zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích, která se týkají zadání zakázky, uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění každého rozhodnutí o nezadání zakázky, neuzavření rámcové dohody, pro kterou proběhlo výběrové řízení, nebo o obnovení řízení nebo o nezavedení dynamického nákupního systému; tato informace je poskytnuta písemně, jsou-li o to zadavatelé požádáni.“;

(b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Zadavatelé mohou rozhodnout, že nesdělí určité informace uvedené v odstavci 1, které se týkají zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, pokud by bylo jejich poskytnutí na překážku vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, zejména se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, poškozovalo by oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.“

17)V hlavě II kapitole VII oddíle 2 se vkládají nové články 46a a 46b, které znějí:

„Článek 46a
Snížení počtu jinak kvalifikovaných zájemců, kteří mají být vyzváni k účasti

1.V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce, v soutěžních dialozích a inovačním partnerství mohou zadavatelé omezit počet zájemců splňujících kvalifikační kritéria pro výběr, které vyzvou k podání nabídky nebo k dialogu, za předpokladu, že je k dispozici minimální počet kvalifikovaných zájemců v souladu s odstavcem 2.

2.Zadavatelé uvedou v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k potvrzení zájmu objektivní a nediskriminační kritéria nebo pravidla, která mají v úmyslu použít, minimální počet zájemců, které mají v úmyslu vyzvat, a případně jejich maximální počet.

V omezeném řízení je minimální počet pět zájemců. Ve vyjednávacím řízení se zveřejněním oznámení o zakázce, v soutěžním dialogu a v inovačním partnerství je minimální počet zájemců tři. V každém případě musí být počet vyzvaných zájemců dostatečný, aby zajistil skutečnou hospodářskou soutěž.

Zadavatelé vyzvou takový počet zájemců, který je přinejmenším roven minimálnímu počtu. Je-li však počet zájemců, kteří splňují kvalifikační kritéria pro výběr a minimální úroveň způsobilosti uvedenou v čl. 38 odst. 3, nižší než minimální počet, může zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve zájemce, kteří mají požadovanou způsobilost. Zadavatel nesmí zařadit do stejného řízení hospodářské subjekty, které nepožádaly o účast, ani zájemce, kteří nemají požadovanou způsobilost.

Článek 46b 
Snížení počtu nabídek a řešení

Jestliže zadavatelé využijí možnosti snížit počet nabídek k jednání podle čl. 26 odst. 3 nebo počet řešení k diskusi podle čl. 27 odst. 4, učiní tak na základě kritérií pro zadání uvedených v zadávací dokumentaci. V konečné fázi musí být výsledný počet dostatečný pro zajištění skutečné hospodářské soutěže, pokud je k dispozici dostatek nabídek, řešení nebo kvalifikovaných zájemců.“

18)V hlavě II kapitole VII oddíle 3 se vkládá nový článek 49a, který zní:

„Článek 49a 
Změny smluv na veřejné zakázky v době jejich trvání

1.Smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v těchto případech:

a)pokud změny, bez ohledu na svou peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

b)u dodatečných stavebních prací, služeb nebo dodávek původního dodavatele, které jsou nezbytné a které nebyly zahrnuty v původní veřejné zakázce, jestliže změna dodavatele:

(I) není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jako jsou například požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci původní veřejné zakázky, a

(II)způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů;

Cenový nárůst však nesmí překročit 50 % hodnoty původní veřejné zakázky. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

c)pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

(I)potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat;

(II)změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky;

(III)cenový nárůst nepřekročí 50 % hodnoty původní veřejné zakázky nebo rámcové dohody. Je-li provedeno několik po sobě následujících změn, použije se toto omezení pro hodnotu každé změny. Cílem těchto po sobě následujících změn nesmí být obcházení této směrnice;

d)pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v důsledku:

(IV)jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech v souladu s písmenem a);

(V)univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice, nebo

(VI)situace, kdy samotný zadavatel plní povinnosti hlavního dodavatele vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních právních předpisech podle článku 21;

e)pokud změny, bez ohledu na svou hodnotu, nejsou podstatné ve smyslu odstavce 2.

Zadavatelé, kteří změnili smlouvu na veřejnou zakázku v případech uvedených v písmenech b) a c), uveřejní za tímto účelem oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto oznámení obsahuje obdobně informace požadované v oznámení o zadání zakázky.

2.Pro účely výpočtu ceny uvedené v odst. 1 písm. b) a c) je referenční hodnotou aktualizovaná cena, pokud smlouva na veřejnou zakázku obsahuje ustanovení o indexaci cen.

3.Změna smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odst. 1 písm. e), pokud činí novou smlouvu nebo rámcovou dohodu podstatně odlišnou od původně uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)změna zavádí podmínky, které, pokud by byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily přístup jiných zájemců než těch, kteří byli původně vybráni, nebo přijetí jiné nabídky, než byla původně přijata, nebo by k účasti na zadávacím řízení přilákaly další účastníky;

b)změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy smlouvy nebo rámcové dohody ve prospěch dodavatele, a to způsobem, který v původní smlouvě na veřejnou zakázku nebo rámcové dohodě není upraven;

c)změna vede k významnému rozšíření rozsahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

d)pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, kterému zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, v jiných případech, než které jsou uvedeny v odst. 1 písm. d).

4.V případě jiných změn ve smlouvě na veřejnou zakázku či rámcové dohodě v průběhu jejich trvání, než jsou změny uvedené v odstavci 1, musí být zahájeno nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.“

19)Články 65, 66 a 68 se zrušují.

Článek 3

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do […]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne […].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne

(1)    Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030: JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj ).

(4)    JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(5)    Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030: JOIN(2025) 120 final ze dne 19. března 2025.

(6)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/43/oj).

(7)    Vzorová grantová dohoda v rámci Evropského obranného fondu je k dispozici na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/docs/2021-2027/edf/agr-contr/mga_edf_v1.0-01052023_en.pdf.

(8)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj .

(9)    Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj).

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/81/oj).

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj).

(12)    Sdělení Komise o pokynech týkajících se kooperativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti (Úř. věst. C 157, 8.5.2019, s. 1).