EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.6.2025

COM(2025) 650 final

2025/0650(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 do 4. března 2027

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 4. března 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí 2022/382 1 a aktivovala směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 (směrnice o dočasné ochraně) 2 pro určité kategorie 3 osob vysídlených dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu, jež v uvedený den začala. Podle čl. 4 odst. 1 směrnice o dočasné ochraně trvá doba dočasné ochrany nejprve jeden rok. Její trvání může být automaticky prodlouženo o období v délce šesti měsíců, avšak nejdéle o jeden rok. Dočasná ochrana byla automaticky prodloužena o jeden rok, a to do 4. března 2024.

Podle čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně může Rada, pokud přetrvávají důvody pro poskytnutí dočasné ochrany, rozhodnout kvalifikovanou většinou o prodloužení dočasné ochrany až o jeden rok na návrh Komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu o předložení návrhu Radě. Dočasná ochrana byla prodloužena o další období jednoho roku, nejprve do 4. března 2025 4 a později do 4. března 2026.

Cílem tohoto návrhu je dočasnou ochranu, jak byla zavedena prováděcím rozhodnutím Rady 2022/382, prodloužit o další rok. Tímto se bude dočasná ochrana nadále vztahovat na kategorie osob určené v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2022/382, a to v období od 5. března 2026 do 4. března 2027.

K březnu 2025 požívá v EU dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny 5 , z nichž třetina jsou děti 6 . Počet osob požívajících dočasné ochrany v členských státech EU zůstává stabilní a činí přibližně 4,3 milionu, přičemž vykazuje setrvalý, mírně rostoucí trend (ze 4,15 milionu v září 2023 na 4,21 milionu v dubnu 2024 a na 4,26 v březnu 2025). Členskými státy, v nichž se nachází nejvyšší počet osob požívajících dočasné ochrany, jsou nadále Německo, Polsko a Česko (lehce méně než 1,2 milionu v Německu, téměř 1 milion v Polsku a zhruba 365 000 v Česku). Od aktivace směrnice o dočasné ochraně vyvinuly členské státy značné úsilí na podporu osob vysídlených z Ukrajiny, aby jim usnadnily začlenění do společnosti, včetně systémů vzdělávání a odborné přípravy, a zapojení do trhu práce. Nadále se rovněž snažily zvýšit přijímací kapacitu a plánovat pro nepředvídané události. Reakce EU na ruskou agresi vůči Ukrajině se i nadále vyznačuje silnou solidaritou, a to zaprvé vůči Ukrajině a jejímu lidu, jak je patrné z úsilí členských států a jejich občanů přijímajících vysídlené osoby, a zadruhé mezi členskými státy navzájem.

Ze směrnice o dočasné ochraně vyplývá, že určitá osoba může požívat práv spojených s právním postavením vždy pouze v jednom členském státě; tudíž by osoby požívající dočasné ochrany, které se přestěhují do jiného členského státu, aby tam požívaly dočasné ochrany, neměly využívat sociální pomoci ve dvou členských státech současně. Současně pro zajištění, aby práva spojená s dočasnou ochranou byla požívána v daném okamžiku pouze v jednom členském státě, a pro zabránění vícenásobným registracím k dočasné ochraně, by členské státy měly zamítnout žádosti o povolení k pobytu podané na základě čl. 8 odst. 1 směrnice 2001/55, pokud se ukáže, že dotyčná osoba již získala povolení k pobytu na tomto základě v jiném členském státě, a tudíž požívá práv spojených s dočasnou ochranou (viz k tomu bod 30 rozsudku Soudního dvora (desátého senátu), C-753/23 [Krasiliva] ze dne 27. února 2025).

Platforma pro registraci dočasné ochrany funguje od 31. května 2022 a umožňuje členským státům výměnu s cílem zajistit, aby osoby požívající dočasné ochrany nebo odpovídající ochrany podle vnitrostátního práva mohly účinně využívat svých práv v hostitelském členském státě, a zároveň omezit případné zneužívání. Aby platforma řádně fungovala, je důležité pravidelně nahrávat údaje (včetně počtu neaktivních registrací) a – je-li potřeba – v případě dvojí registrace rychle přijmout následná opatření. Bude fungovat po celou dobu trvání dočasné ochrany. V souvislosti s prodloužením dočasné ochrany proto není třeba do fungování platformy nijak zasahovat.

Zatímco Eurostat sestavuje oficiální evropské statistiky o dočasné ochraně, které zajišťují včasný situační obraz pro operativní účely, soudržná správa a dohled nad vydáváním povolení k pobytu vyžadují, aby členské státy do platformy pro registraci dočasné ochrany pravidelně vkládaly přesné a včasné údaje, včetně údajů o neaktivních registracích.

Potřeba dalšího poskytování ochrany spolu s tím, aby si osoby požívající dočasné ochrany mohly zvolit členský stát, v němž ji využijí, měla dopad na přijímací systémy členských států, zejména těch, které přijaly velký počet osob požívajících dočasné ochrany a zároveň se musí vyrovnat s velkým počtem žadatelů o mezinárodní ochranu nebo s nedostatkem ubytovacích kapacit. Do budoucna je v tomto ohledu důležité nepolevovat ve snaze o zajištění větší vyváženosti, pokud jde o úsilí vyvíjené jednotlivými členskými státy.

Prioritou zůstává zajistit, aby vysídlení lidé byli soběstační a získali dlouhodobé ubytování.

V této souvislosti má pro budoucnost i nadále klíčový význam zajištění dlouhodobých a udržitelných řešení. Přestože by vzhledem k nejistotě ohledně situace na Ukrajině vysídlené osoby měly být i nadále chráněny, je současně důležité připravit půdu pro hladké opuštění dočasné ochrany, což lépe vyhoví nárokům situace a uspokojí potřeby osob pobývajících v EU a zohlední kapacity a potřeby Ukrajiny. Tento strategický a postupný přístup by umožnil, aby se vysídlené osoby, členské státy a Ukrajina společně připravily na stav, kdy situace na Ukrajině povede k navracení za bezpečných a trvalých podmínek a kdy nebudou přetrvávat důvody pro pokračování dočasné ochrany. Kromě toho, že osobám požívajícím dočasné ochrany poskytuje přístup k souboru harmonizovaných práv, je aktivací směrnice o dočasné ochraně nadále zmírňováno riziko, že by si azylové systémy členských států nedokázaly s přílivem osob poradit, aniž by to mělo nepříznivý vliv na jejich hladký chod. V období od února 2022 do února 2025 podali ukrajinští státní příslušníci v EU přibližně 72 600 žádostí o mezinárodní ochranu (oproti 52 000 v období od února 2022 do června 2024). V lednu a únoru 2025 se žádosti o mezinárodní ochranu podané ukrajinskými státními příslušníky zvýšily ve srovnání s obdobím leden-únor v roce 2024 o 86 %, přičemž hlavními přijímajícími zeměmi těchto žádostí byly Francie a Polsko. Z tohoto celkově malého počtu je nicméně patrné, že dočasná ochrana plní svůj účel, mimo jiné brání přetížení azylových systémů členských států.

Podle průzkumu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z listopadu 2024 7 se podíl vysídlených osob, které do budoucna plánují nebo očekávají návrat na Ukrajinu, ve srovnání s předchozím půlrokem snížil (ze 59 % na 57 %), kdežto podíl osob, které nejsou o návratu rozhodnuty, se naopak zvýšil (z 24 % na 27 %) a stejně tomu bylo v případě osob, jež uvedly, že v návrat nedoufají (z 11 % na 12 %). Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí 8 , že v jejím průzkumu velká většina dotazovaných (70 %) odpověděla, že se hodlá na Ukrajinu vrátit, jakmile a pokud to bude bezpečné.

Kromě toho podle průzkumu 9 Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) byla přibližně každá třetí (20 %) dotázaná osoba v roce 2024 odhodlána se vrátit nebo o návratu uvažovat (14 %), což představuje významný pokles, protože v roce 2023 to byla každá druhá dotázaná osoba.

Tyto průzkumy potvrzují, že většina osob vysídlených z Ukrajiny má stále za to, že se nemůže vrátit na Ukrajinu za bezpečných a trvalých podmínek.

Na Ukrajině nepolevuje útočná válka Ruska. Rusko i nadále záměrně a systematicky cíleně útočí na civilní infrastrukturu a obydlené oblasti. Podle monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině se počet civilních obětí v březnu 2025 zvýšil o 70 % ve srovnání se stejným měsícem v roce 2024. To představuje významnou eskalaci a je dokladem trvalé daně, kterou si válka vybírá na civilním obyvatelstvu.

Nepředvídatelné letecké útoky a útoky dronů ze strany ruských sil nadále představují vážnou hrozbu pro celé území země a zasahují i regiony daleko za frontou. Tyto útoky jsou dokladem širokého zeměpisného rozsahu a nevybíravé povahy probíhající agrese. Letecké útoky rovněž postihují energetickou infrastrukturu a zanechávají miliony lidí bez elektřiny, vody anebo vytápění. V odvětví energetiky došlo v roce 2024 k 93% nárůstu poškození nebo destrukce majetku, mimo jiné infrastruktury pro výrobu, přenos a distribuci energie.

Mezinárodní organizace pro migraci odhadla, že k dubnu 2025 bylo na Ukrajině 3 757 000 vnitřně vysídlených osob 10 . Dvě třetiny (66 %) těchto osob byly vysídleny již více než dva roky a 79 % bylo vysídleno již více než rok. Podíl vnitřně vysídlených osob, které byly vysídleny více než dva roky, byl nejvyšší mezi vnitřně vysídlenými osobami pobývajícími na západě země. Podle informací uvedených ve čtvrté zprávě o rychlém posouzení škod a potřeb (RDNA4) 11 ministerstvo pro sociální politiku oficiálně zaevidovalo 4 642 735 osob jako vnitřně vysídlené osoby. Uvádí se, že v roce 2024 se dále zvýšil výskyt chudoby a prohloubil nedostatek potravin. Dopady války jsou nerovnoměrné, největší pociťují ženy (mimo jiné v oblasti zaměstnání a kritických potřeb domácností), osoby se zdravotním postižením, děti a mládež, vnitřně vysídlené osoby a starší. Zabito bylo více než 12 000 lidí, více než 28 000 osob bylo zraněno a miliony lidí přišly o své domovy.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) odhadl v lednu 2025, že potřebovalo v roce 2025 zemi naléhavou humanitární pomoc více než 12,7 milionu lidí 12 .

Nestabilní situace ve spojení s obtížnou humanitární situací na Ukrajině by rovněž mohla vést k dalšímu rozsáhlému přílivu osob do Unie, a bylo by tudíž třeba poskytnout ochranu množství dalších vysídlených osob.

Přetrvávající nejistota a nestabilní situace na Ukrajině ukazují, že podmínky v současné době neumožňují ukončit dočasnou ochranu pro osoby, které ji požívají a které se v současné době nacházejí v členských státech EU, a pro osoby, které mohou být stále v nouzi. Tyto osoby stále potřebují ochranu na území Unie. Stejně tak by bylo i nadále ohroženo účinné fungování vnitrostátních azylových systémů, pokud by dočasná ochrana brzy skončila a všechny tyto osoby současně požádaly o mezinárodní ochranu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že důvody dočasné ochrany v současnosti přetrvávají, a proto by dočasná ochrana měla být prodloužena jako nezbytná a vhodná reakce na současnou situaci. Prodloužení by mělo být přijato co nejdříve, a to o další rok, tj. na období od 5. března 2026 do 4. března 2027, v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně. Cílem je zajistit, aby osoby vysídlené z Ukrajiny a nacházející se v členských státech EU měly za současných okolností co největší stabilitu a co nejlepší vyhlídky.

To je v souladu se závazkem Unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu podporu tak dlouho, jak bude třeba, a usilovat o dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva. Pokud by se okolnosti změnily tak, že by bylo možné dosáhnout udržitelného příměří před 4. březnem 2027, může Evropská komise v takovém případě předložit Radě návrh podle článku 6 směrnice o dočasné ochraně. Toto ustanovení umožňuje Radě ukončit dočasnou ochranu přijetím rozhodnutí kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu na předložení návrhu Radě. Takové rozhodnutí Rady by muselo být založeno na zjištění, že situace v zemi původu umožňuje, s patřičným ohledem na lidská práva, základní svobody a závazky členských států v souvislosti se zásadou nenavracení, bezpečný a trvalý návrat osobám, jimž byla poskytnuta dočasná ochrana.

Kromě toho by členské státy měly mít možnost včas podniknout nezbytné správní a právní kroky (jako je obnovení povolení k pobytu) s cílem připravit se na prodloužení dočasné ochrany.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Tento návrh je plně v souladu s acquis EU v oblasti azylu, neboť směrnice o dočasné ochraně tvoří nedílnou součást společného evropského azylového systému a její použití bylo plánováno pro mimořádnou situaci hromadného přílivu vysídlených osob, což je situace, která v důsledku totální invaze Ruska na Ukrajinu dosud trvá. Je rovněž plně v souladu s cílem Evropské unie vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva otevřený těm, kteří donuceni okolnostmi oprávněně hledají ochranu v Unii.

Prvky návrhu jsou rovněž v souladu s právními akty přijatými v květnu 2024, které tvoří Pakt o migraci a azylu. Parlament a Rada se dohodly, že směrnice o dočasné ochraně nadále bude součástí souboru nástrojů, který má EU k dispozici pro případ hromadného přílivu osob. Směrnice o dočasné ochraně se osvědčila jako základní prostředek k zajištění okamžité ochrany na území EU. V této fázi je i nadále nejvhodnějším nástrojem pro reakci na vysídlování způsobené ruskou útočnou válkou proti Ukrajině.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Hlava V Smlouvy o fungování EU, která se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva, svěřuje některé pravomoci v této oblasti Evropské unii. Tyto pravomoci musí být vykonávány v souladu článkem 5 Smlouvy o Evropské unii, tj. pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.

Situace na Ukrajině v důsledku ruské útočné války má nadále dopad na EU jako celek. Reakce Evropské unie byla bezprecedentní a jednotná. Z toho vyplývá, že to stále vyžaduje řešení na úrovni EU a podporu ze strany EU, jakož i silnou koordinaci na úrovni EU, neboť je neustále zapotřebí, aby všechny členské státy společně účinně reagovaly na situaci a zajistily uplatňování stejných norem a harmonizovaného souboru práv v celé Unii pro 4,3 milionu osob, které v současné době na jejím území pobývají. Kromě přetrvávajícího hromadného přílivu nelze vzhledem k pokračující nestabilitě situace na Ukrajině vyloučit, že přijde velký počet dalších osob. Je zřejmé, že opatření jednotlivých členských států nemohou uspokojivě reagovat na potřebu společného přístupu EU k tomu, co jednoznačně představuje výzvu pro celou Unii.

Takového společného přístupu nemohou uspokojivě dosáhnout jednotlivé členské státy a lze jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto navrhovaného prováděcího rozhodnutí Rady lépe dosáhnout a koordinovat na úrovni Unie, jak rovněž uvedly samy členské státy. Unie proto musí jednat a smí přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak to stanoví čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii stanoví navrhované prováděcí rozhodnutí Rady prodloužení dočasné ochrany o omezenou dobu, tj. o jeden rok, pro konkrétní skupinu osob, na něž se již vztahuje.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Tvorba politiky založená na faktech

Situaci na Ukrajině mimo jiné pravidelně vyhodnocují Evropská komise, organizace, jako je Světová banka a Organizace spojených národů, jakož i ukrajinská vláda. Světová banka zveřejňuje zprávy o rychlém posouzení škod a potřeb na Ukrajině 14 .

•Konzultace se zúčastněnými stranami a sběr a využití výsledků odborných konzultací

Za účelem shromažďování informací založených na důkazech Komise prostřednictvím sítě EU pro připravenost na migraci a pro řešení migračních krizí a Platformy solidarity pravidelně konzultovala orgány členských států, Evropskou službu pro vnější činnost a příslušné agentury EU, ukrajinské orgány a mezinárodní organizace, přičemž si vyměňovala informace s nevládními organizacemi a organizacemi občanské společnosti.

Komise ve spolupráci s rotujícími předsednictvími Rady Evropské unie konzultovala s členskými státy téma budoucnosti dočasné ochrany po březnu 2025 na ministerské úrovni, jakož prostřednictvím řady jednání v dubnu 2025 v pracovní skupině Rady pro integraci, migraci a vyhoštění (IMEX), ve Strategickém výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA) a v rámci Pracovní skupiny pro azyl, kde členské státy zdůraznily, že je třeba dočasnou ochranu co nejdříve prodloužit o další rok, aby byla zachována společná evropské reakce. Na posledním zasedání Strategického výboru pro přistěhovalectví, hranice a azyl v dubnu 2024 členské státy uznaly, že současná nestabilní situace neumožňuje změnu oblasti působnosti dočasné ochrany. Pokud to však situace v budoucnu umožní, proběhnou další diskuze o rozsahu dočasné ochrany, a to s cílem zajistit soudržnost při postupném a koordinovaném opuštění dočasné ochrany .

Paralelní a doplňkové diskuse proběhly v rámci Platformy solidarity, kde členské státy jednomyslně vyjádřily potřebu prodloužit dočasnou ochranu o další rok, aby byla zachována společná evropská reakce, aby byly osobám požívajícím dočasné ochrany poskytnuty jasné informace a aby členské státy mohly podnikat nezbytné správní a právní kroky na vnitrostátní úrovni (jako je obnovování povolení k pobytu). Souběžně s tím udržovala Komise pravidelné kontakty s ukrajinskými orgány, aby shromáždila informace o situaci na místě. Na výše uvedených fórech se zároveň uskutečnily výměny a úvahy o potřebě stanovit souběžně s dalším prodloužením podmínky pro zajištění hladkého opuštění dočasné ochrany, které by zajistily flexibilitu, aby bylo možné lépe reagovat na nestabilní situaci a lépe zohlednit situaci vysídlených osob v EU a na Ukrajině. Kromě toho Komise v souladu s článkem 3 směrnice o dočasné ochraně v této věci konzultovala s UNHCR, který situaci posuzoval a poskytl relevantní informace a prováděl průzkumy o záměrech vysídlených osob. V březnu 2025 zveřejnilo 109 organizací občanské společnosti zveřejnilo společné prohlášení 16 o situaci osob vysídlených z Ukrajiny, přičemž Komise byla mimo jiné vyzvána, aby případně navrhla další prodloužení dočasné ochrany.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Od začátku útočné války Ruska proti Ukrajině byly potřeby financování spojené s uplatňováním směrnice o dočasné ochraně pokryty v rámci rozpočtu stávajících nástrojů financování EU na období 2014–2020 a 2021–2027, zejména v příslušných oblastech vnitřních věcí a politiky soudržnosti 17 .

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Článek 1 stanoví prodloužení dočasné ochrany o jeden rok (od 5. března 2026 do 4. března 2027) pro vysídlené osoby uvedené v článku 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382.

Článek 2 stanoví den vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

2025/0650 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 do 4. března 2027

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími 18 , a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 4. března 2022 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/382 19 , kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana.

(2)V souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2001/55/ES trvala dočasná ochrana nejprve jeden rok, tedy do 4. března 2023, a poté byla automaticky prodloužena o další rok do 4. března 2024.

(3)Dne 19. října 2023 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2023/2409 20 , kterým se dočasná ochrana zavedená prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 prodloužila do 4. března 2025. Dne 11. června 2024 přijala Rada prováděcí rozhodnutí (EU) 2024/1836 21 , kterým se dočasná ochrana zavedená prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 prodloužila do 4. března 2026.

(4)V souvislosti s aktivací směrnice 2001/55/ES se členské státy v jednomyslně přijatém prohlášení 22 dohodly, že nebudou uplatňovat článek 11 uvedené směrnice {směrnice 2001/55/ES} ve vztahu k osobám, které požívají dočasné ochrany v daném členském státě v souladu s prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 a přemístí se bez povolení do jiného členského státu, pokud se členské státy na dvoustranném základě nedohodnou jinak.

(5)Vzhledem k tomu, že určitá osoba může současně požívat práv spojených s dočasnou ochranou pouze v jednom členském státě, v zájmu zajištění, že tomu tak je, a v zájmu zabránění vícenásobné registraci k dočasné ochraně, by měly členské státy zamítnout žádosti o povolení k pobytu podané na základě čl. 8 odst. 1 směrnice 2001/55/ES, pokud je zřejmé, že dotyčná osoba již získala povolení k pobytu na tomto základě v jiném členském státě, a proto požívá práv spojených s dočasnou ochranou, včetně sociální pomoci. To by bylo v souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ve věci C-753/23, a zejména s jeho bodem 30.

(6)V zájmu zajištění včasného situačního obrazu pro operativní účely, by měly členské státy do platformy pro registraci dočasné ochrany pravidelně vkládat přesné a včasné údaje, včetně údajů o neaktivních registracích, a zajistit tak soudržnou správu a dohled nad vydáváním povolení k pobytu.

(7)V současné době v Unii požívá dočasné ochrany téměř 4,3 milionu osob vysídlených z Ukrajiny. Celkový počet registrací osob požívajících dočasné ochrany zůstal stabilní na úrovni přibližně 4,3 milionu, přičemž byl patrný mírně rostoucí trend a jen málo osob uvedlo, že se natrvalo vrátily domů na Ukrajinu. Kvůli situaci na Ukrajině se většina vysídlených lidí nemůže do země vrátit za bezpečných a trvalých podmínek. Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že k dubnu 2025 činil počet vnitřně vysídlených osob na Ukrajině na 3 757 000. Dvě třetiny, tj. 66 % vnitřně vysídlených osob bylo vysídleno již více po dobu delší než dva roky a 79 % bylo vysídleno po dobu delší než jeden rok. Podíl vnitřně vysídlených osob, které byly vysídleny po dobu delší než dva roky, byl nejvyšší mezi vnitřně vysídlenými osobami, které pobývaly na západě země (78 %). Podle odhadu Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí bude na Ukrajině v roce 2025 potřebovat naléhavou humanitární pomoc více než 12,7 milionu lidí.

(8)Kromě toho nelze vyloučit další rozsáhlý příliv osob, a to kvůli obtížné humanitární situaci, celkové nestabilitě a nejistotě ohledně situace na Ukrajině v důsledku válečné agrese Ruska vůči Ukrajině, včetně intenzivnějších a opakovaných leteckých útoků proti civilnímu obyvatelstvu po celé zemi. Přetrvává riziko eskalace. Zároveň přetrvává riziko pro účinné fungování vnitrostátních azylových systémů, pokud by dočasná ochrana brzy skončila a všechny osoby, které jí požívají, by požádaly o mezinárodní ochranu najednou.

(9)Vzhledem k tomu, že se vysoký počet vysídlených osob v Unii požívajících dočasné ochrany pravděpodobně nesníží, dokud bude válka proti Ukrajině pokračovat, je prodloužení dočasné ochrany nezbytné k řešení situace osob, které v současné době požívají dočasné ochrany v Unii nebo které budou tuto ochranu potřebovat od 5. března 2026, neboť poskytuje okamžitou ochranu a přístup k harmonizovanému souboru práv a zároveň omezuje formality v situaci hromadného přílivu osob do Unie na minimum. Prodloužení dočasné ochrany by rovněž mělo pomoci zajistit, aby azylové systémy členských států nebyly přetíženy výrazným nárůstem počtu žádostí o mezinárodní ochranu, které by mohly podat osoby požívající dočasné ochrany do 4. března 2026, pokud by dočasná ochrana do té doby skončila, nebo osoby prchající před válkou na Ukrajině, které přijdou do Unie po tomto datu a před 4. březnem 2027.

(10)Vzhledem k tomu, že důvody dočasné ochrany přetrvávají, by proto měla být dočasná ochrana pro kategorie vysídlených osob uvedené v prováděcím rozhodnutí (EU) 2022/382 prodloužena do 4. března 2027.

(11)Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

(12)Rada znovu potvrzuje svůj závazek poskytovat Ukrajině a jejímu lidu podporu, dokud to bude nutné, a znovu opakuje, že podporuje komplexní, spravedlivý a trvalý mír založený na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a v případě udržitelného příměří je Rada připravena jednat v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 2001/55/ES.

(13)Irsko je vázáno směrnicí 2001/55/ES, a proto se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(14)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto prováděcího rozhodnutí a toto prováděcí rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Dočasná ochrana poskytovaná osobám vysídleným z Ukrajiny uvedeným v článku 2 prováděcího rozhodnutí (EU) 2022/382 a prodloužená prováděcími rozhodnutími (EU) 2023/2409 a (EU) 2024/1836 se znovu prodlužuje o jeden rok do dne 4. března 2027.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

(1)     PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana.

(2)     SMĚRNICE RADY 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími .

(3)    Článek 2 prováděcího rozhodnutí Rady 2022/382 stanoví, že dočasná ochrana se vztahuje na a) ukrajinské státní příslušníky pobývající na Ukrajině před 24. únorem 2022; b) osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině, a c) rodinné příslušníky osob uvedených v písmenech a) a b). Členské státy použijí buď toto rozhodnutí, nebo odpovídající ochranu podle svého vnitrostátního práva, pokud jde o osoby bez státní příslušnosti a státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří mohou prokázat, že oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu vydaného v souladu s ukrajinskými právními předpisy, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.

(4)     Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 (europa.eu) .

(5)    Více než 4,4 milionu osob, a to v členských státech EU, Lichtenštejnsku, Norsku, Švýcarsku a na Islandu.

(6)    Není-li uvedeno jinak, veškeré údaje o dočasné a mezinárodní ochraně pocházejí z Eurostatu (databáze – Eurostat ).

(7)     Lives on hold: Intentions and Perspectives of Refugees, Refugee Returnees and IDPs from Ukraine, November 2024 (Pozastavené životy: záměry a vyhlídky uprchlíků, navrácených uprchlíků a vnitřně vysídlených osob z Ukrajiny, listopad 2024) .

(8)     Ukraine Regional Response: Needs, Intentions, and Border Crossings | Displacement Tracking Matrix

(9)     Průzkumy týkající se přistěhovalců z Ukrajiny: Zpráva o pohybu a navracení (prosinec 2024) .

(10)     Ukrajina – informativní přehled o podmínkách navracení – 9. kolo (prosinec 2024) .

(11)     Čtvrté rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA4): únor 2022 – prosinec 2024 .

(12)     Humanitární potřeby a plán reakce na situaci na Ukrajině 2025 (duben 2025) [EN/UK] – Ukrajina| ReliefWeb .

(13)    Komise zřídila tuto platformu, aby bylo možné koordinovat operativní reakci mezi členskými státy podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Rady 2022/382. Platforma kromě jiného shromažďuje informace a zkoumá potřeby zjištěné v členských státech a koordinuje operativní následná opatření v reakci na tyto potřeby.

(14)     Skupina Světové banky, „Čtvrté rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb“ (RDNA4) (únor 2022 – prosinec 2024) .

(15)     Situace ukrajinských uprchlíků .

(16)     Společné prohlášení podepsané 109 humanitárními organizacemi a organizacemi občanské společnosti o dlouhodobých řešeních pro vysídlené Ukrajince .

(17)    Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě, tzv. balíček „CARE“ (CARE, CARE-plus a Fast-CARE)

(18)        Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/55/oj

(19)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/382/oj ).

(20)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2023/2409 ze dne 19. října 2023 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 (Úř. věst. L, 2023/2409, 24.10.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2023/2409/oj ).

(21)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2024/1836 ze dne 25. června 2024 o prodloužení dočasné ochrany zavedené prováděcím rozhodnutím (EU) 2022/382 (Úř. věst. L, 2024/1836, 3.7.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2024/1836/oj ).

(22)     Prohlášení členských států .