EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.9.2025

COM(2025) 598 final

2025/0265(CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu na období 2028–2034 a kterým se zrušují nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948

{SWD(2025) 254 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu nařízení Rady (Euratom), kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu na období 2028–2034 1 . Návrh se předkládá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem (VFR), jak je uvedeno v dokumentu Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci 2 . Tento nástroj má vstoupit v platnost v roce 2028 se zahájením příštího VFR 3 .

Důvody návrhu

Ve snaze zefektivnit závazky Společenství Euratom a snížit administrativní zátěž při přijímání nového návrhu slučuje toto nařízení následující stávající vnější a vnitřní nástroje:

1)nařízení Rady, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti 4 , jež se zaměřuje na spolupráci EU s partnerskými zeměmi v oblasti jaderné a radiační bezpečnosti;

2)finanční programy pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem 5 6 , které se zaměřují na činnosti spojené s vyřazováním jaderných zařízení z provozu v Bulharsku a na Slovensku 7 , jakož i na lokality JRC v Geelu, Ispře, Karlsruhe a Pettenu.6

Návrh nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu je motivován dvěma hlavními faktory: 1) pevný záměr Komise pokračovat v současném nástroji pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti během příštího VFR; 2) zákonné povinnosti pokračovat v probíhajících pracích JRC týkajících se vyřazování jaderných zařízení z provozu. V souladu s tím plánované činnosti nového nástroje pokračují v činnostech prováděných v rámci stávajícího nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem. Byly také zavedeny některé drobné změny, aby se využily zkušenosti získané během provádění VFR v období 2021–2027, aby se sledoval nejnovější vývoj v oblasti jaderných technologií a aby se lépe zohlednily možné změny v budoucích souvislostech a prioritách EU.

Vnější a vnitřní složky zůstávají v případě potřeby odlišeny, aby bylo možné jasně rozdělit zdroje a zohlednit různé potřeby. Vnější složka nástroje bude doplňovat nástroj Globální Evropa a vnitřní složka bude sledovat cíle současného programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem.

Problémy, které má návrh řešit

Zajištění vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, jakož i odpovídající radiační ochrany obyvatelstva a pracovníků vystavených záření při práci bylo vždy prioritou Evropské unie. Vzhledem k tomu, že rozsáhlé jaderné havárie mohou mít přeshraniční dopady a radioaktivní kontaminace se může rozšířit do několika zemí, Euratom soustavně usiluje o spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti s partnerskými zeměmi, zejména s těmi, které se nacházejí v zeměpisné blízkosti, ale i dále.

Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu přispívá ke zvýšení jaderné a radiační bezpečnosti v partnerských zemích s cílem zajistit jadernou bezpečnost pro občany EU a chránit životní prostředí. Je v přímém zájmu Společenství, neboť snížení potenciální hrozby jaderných nebo radiačních havárií v zemích mimo EU zvyšuje jadernou bezpečnost a zabezpečení v EU a celosvětové ujištění o mírovém využití jaderné energie.

Smlouvou o Euratomu bylo zřízeno Společné středisko jaderného výzkumu (které se nyní stalo JRC) jako výzkumný ústav odpovědný za provádění programů jaderného výzkumu a dalších úkolů zadaných Komisí. JRC v současné době vlastní jaderná výzkumná zařízení ve čtyřech členských státech, a to v Geelu (Belgie), Karlsruhe (Německo), Ispře (Itálie) a Pettenu (Nizozemsko). Některá z těchto zařízení jsou trvale odstavena, jiná jsou stále v provozu. JRC je odpovědné za bezpečné nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem v těchto zařízeních v souladu s příslušnou evropskou směrnicí 8 a s příslušnými předpisy v hostitelských zemích.

Evropská komise je odpovědná za vyřazení nepoužívaných jaderných zařízení z provozu v souladu s plány vyřazení z provozu předloženými orgánům pro jadernou bezpečnost příslušných hostitelských členských států. Tato práce probíhá, přičemž cílem vnitřní složky nástroje je pokračovat v činnostech a pokročit v nich a šířit cenné poznatky získané během procesu vyřazování z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem, a to jak v lokalitách JRC, tak v rámci programů pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu 9 , a to do všech členských států EU.

Nový nástroj se tak snaží splnit dva požadavky podle právního základu Společenství Euratom.

Hlavní cíle

Vnější složka: podporovat vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem a uplatňování účinných a efektivních záruk v partnerských zemích. Tohoto cíle bude dosaženo předáváním odborných znalostí a osvědčených postupů souvisejících s EU klíčovým zúčastněným stranám v partnerských zemích, včetně budování partnerství s jadernými dozornými orgány a jejich organizacemi technické podpory.

Vnitřní složka: pokračovat ve vyřazování jaderných zařízení Komise z provozu v příslušných lokalitách JRC v souladu s potřebami stanovenými v příslušných plánech vyřazování z provozu a bezpečně nakládat se souvisejícím vyhořelým palivem, jaderným materiálem a radioaktivním odpadem.

Institucionální základ

Evropská angažovanost na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti začala v letech 1991–2006 po černobylské havárii prostřednictvím „Technické pomoci Společenství nezávislých států“. Během více než tří desetiletí byly v různých institucích ES a odborných organizacích v rámci Společenství Euratom nashromážděny značné odborné znalosti a zkušenosti zahrnující celou oblast jaderné bezpečnosti.

Pokud jde o vnitřní složku nástroje, Evropská komise v roce 1999 zavedla program týkající se vyřazování z provozu, jehož cílem je řešit dědictví minulých a probíhajících činností jaderného výzkumu. Od té doby koordinuje vyřazování z provozu na všech lokalitách JRC specializované ředitelství se zvláštním programem. Tento návrh počítá s dobrým a účinným využitím příslušných institucionálních znalostí v příštím období VFR. V rámci současného VFR zahájilo JRC program řízení znalostí, jehož cílem je sdílet zkušenosti a know-how získané během probíhajících činností vyřazování z provozu financovaných EU v lokalitách JRC v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

·podpora vysoké úrovně jaderné bezpečnosti a radiační ochrany,

·podpora bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem,

·podpora účinných a efektivních záruk na jaderné materiály.

Návrh vnější složky obsahuje ve srovnání se současným nástrojem pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti tato zlepšení:

·zajištění podpory bezpečného využívání inovativních technologií (např. malých modulárních reaktorů) v návaznosti na možný a předpokládaný vývoj v oblasti využití jaderných technologií,

·zajištění rychlé a řádné reakce ve výjimečných případech (včetně válečných situací),

·rozšíření podpory na provozovatele jaderných elektráren,

·zvýšení podpory za účelem zlepšení připravenosti na mimořádné události a schopnosti reakce na ně,

·zvýšení podpory činností za účelem sanace životního prostředí s cílem více přispět k celosvětovému úsilí o ochranu životního prostředí,

·umožnit komplexnější přístup k provádění, včetně výběru postupů pomoci a příjemců spolupráce.

•Soulad s ostatními politikami EU

Při provádění tohoto nařízení bude zajištěn soulad s ostatními oblastmi vnější činnosti a s dalšími příslušnými politikami EU. Jak je uvedeno v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 10 a konsolidováno Zelenou dohodou pro Evropu 11 , zahrnuje to zohlednění dopadu všech politik na udržitelný rozvoj na všech úrovních – na vnitrostátní úrovni, v rámci EU, v jiných zemích i na celosvětové úrovni.

V zájmu maximalizace dopadu intervencí se bude usilovat o součinnost s akcemi v rámci jiných programů EU. Akce financované v rámci vnější složky tohoto návrhu by měly být v souladu s akcemi prováděnými v rámci nástroje Globální Evropa 12 , rozhodnutí o přidružení zámoří, včetně Grónska 13 , jakož i společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a doplňovat je.

Vnitřní složka má za cíl hledat na úrovni EU a na mezinárodní úrovni potenciální synergie při řízení znalostí a šíření cenných informací získaných při provádění programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem a pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, na Slovensku a v Bulharsku. To bude zahrnovat aktivní předávání znalostí orgánům EU pro jadernou bezpečnost, provozovatelům vyřazování z provozu a organizacím pro nakládání s radioaktivním odpadem a spolupráci s mezinárodními organizacemi (např. Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a Agenturou OECD pro jadernou energii).

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 203 Smlouvy 14 o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“).

Článek 203 Smlouvy o Euratomu 15 je základem postupu pro předcházející právní nástroje, které se týkají jak vnitřní, tak vnější složky. Zplnomocňuje Radu, aby na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijala vhodná opatření ke splnění cílů Společenství Euratom.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Navzdory této bohaté škále možností mnohostranné a dvoustranné spolupráce, které mají členské státy EU k dispozici, nabízí spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti s partnerskými zeměmi zastřešenými EU a Společenstvím Euratom významné výhody a může přinést přidanou hodnotu. Status Euratomu jako nadnárodního společenství přináší politický vliv, přístup k mnohostranným smlouvám zaměřeným na řešení globálních výzev a z toho vyplývající vliv.

·Celosvětová přítomnost je zajištěna prostřednictvím delegací EU, které zajišťují síť pro získávání spolehlivých informací z první ruky o vývoji v zemích po celém světě.

·Společenství doplňuje činnost členských států při řešení potenciálně nebezpečných situací nebo při zvládání obzvláště nákladných intervencí.

·Společenství může provádět intervence ve větším měřítku, prostřednictvím koordinovaného úsilí a nad rámec možných příspěvků jednotlivých členských států nebo jiných jednotlivých dárců. V případě rozsáhlých a ambiciózních projektů, jako je sanace starých lokalit těžby uranu ve střední Asii nebo opatření k dalšímu řešení dopadů černobylské havárie z roku 1986, přináší společný postup EU efektivitu při koordinaci finančních prostředků.

·Společenství může využít významných společných odborných znalostí a dobré pověsti všech svých členských států dohromady.

·Společenství umožňuje účinně plnit právní závazky EU vyřazováním trvale odstavených jaderných zařízení v JRC z provozu.

•Proporcionalita

Dodržování zásady proporcionality

Podle zásady proporcionality by opatření Unie neměla jít nad rámec toho, co je nezbytné pro řešení dané otázky nebo pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách. V tomto ohledu se na základě výsledků různých hodnocení a dostupných důkazů ukázalo, že nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem v současném a předchozím období VFR jsou účinnými nástroji pro pokrytí potřeb partnerských zemí a Evropské komise, jakož i cílů EU v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu.

·Volba nástroje

Jedním z cílů Smlouvy o Euratomu je dosáhnout vysoké úrovně jaderné bezpečnosti v EU. Téhož by mělo být dosaženo i mimo EU. Vzhledem k tomu, že Smlouva o Euratomu nestanovila potřebné pravomoci, je třeba přijmout vhodná opatření na základě článku 203. Navrhovaný nástroj má podobu nařízení, což zajišťuje jeho jednotné uplatňování, závaznost v celém rozsahu a přímou použitelnost.

3.VÝSLEDKY EX POST HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Ex post hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení předchozích a současných nástrojů, které budou zahrnuty do vnější složky nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu pro VFR na období 2028–2034, zahrnovala:

·externí přezkum v polovině období, v němž bylo hodnoceno devět nástrojů financování vnější činnosti EU za období od roku 2014 do poloviny roku 2017 16 ,

·nezávislé ex post hodnocení nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti na období 2014–2020 17 ,

·posouzení ex ante dopadů návrhu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti na období 2021–2027 18 ,

·přezkum nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti v polovině období na období 2021–2027 19 .

Nejnovější zpráva o přezkumu v polovině období vnějších finančních nástrojů na období 2021–2027 byla vydána v březnu 2024. Shrnuje výsledky dvou odlišných postupů: 1) závěrečné hodnocení nástrojů financování vnější činnosti v rámci VFR na období 2014–2020 a 2) přezkum nástrojů financování vnější činnosti v polovině období v rámci VFR na období 2021–2027. Následující popisy se zaměřují na výsledky přezkumu v polovině období pro VFR na období 2021–2027 a předchozího přezkumu v polovině období provedeného v roce 2017.

Všechny výše uvedené zprávy dospěly k závěru, že nástroje financování vnější činnosti jsou vhodné pro daný účel a že plnění cílů probíhá podle plánu. Nástroje stanoví rozsah, cíle a postupy provádění politik. Zprávy rovněž ukázaly, že podpůrná povaha nástrojů financování vnější činnosti umožňuje pokrýt většinu potřeb a cílů vnější činnosti EU.

·Nařízení odpovídající probíhajícímu nástroji pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti20 mírně upravilo oblast působnosti a cíle nástroje tak, aby se zdůraznila transparentnost a spolupráce s partnerskými zeměmi.

·Mezi nařízeními týkajícími se nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, která odpovídají předchozímu a současnému období VFR, existuje silná kontinuita. Navzdory některým novým aspektům zavedeným pro období 2021–2027 (např. snaha o větší jadernou transparentnost v partnerských zemích) se základní logika nástroje a způsoby fungování prakticky nezměnily.

·Vzhledem ke svým hlavním cílům (např. podpora kultury jaderné bezpečnosti v partnerských zemích atd.) je nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti plně v souladu s politickými zásadami a prioritami EU.

·Jako slabá stránka byla označena schopnost stanovit společné cíle s partnerskými zeměmi.

·Existuje patrný trend plánovat a provádět méně opatření a projektů, ale větších. Je to zřejmé i v případě nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, protože počet smluv od roku 2014 neustále klesá.

·Rámec výsledků nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti se i nadále zaměřoval především na výstupy, a to i přes opakované snahy o zavedení rámce zaměřeného na výsledky a dopady.

·Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti opakovaně prokázal svou vysokou pružnost díky rychlému zahájení, úpravě, posílení nebo pozastavení spolupráce s Běloruskem, Íránem, a zejména s Ukrajinou, a to díky rychlému přidělování rozpočtových prostředků a aktivní koordinaci.

Zpráva uvádí, že by bylo možné více sladit nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti s nástrojem předvstupní pomoci a Nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI-GE) a naopak.

Výsledky hodnocení a navrhovaný nový program 

Nejnovější hodnocení provedená pro program JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu

Útvar interního auditu JRC provedl v roce 2024 audit programu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem a vydal šest doporučení ke zlepšení provádění programu. JRC předložilo akční plán, který byl dohodnut a prováděn s cílem řešit všechny otázky:

·ujednání o dohledu nad JRC (důležité),

·vnitřní organizace odpovědnosti JRC za program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem (velmi důležité),

·plány na vyřazení lokalit JRC z provozu (velmi důležité),

·odhady nákladů na vyřazení jaderných lokalit JRC z provozu (velmi důležité),

·potřeby pružnosti rozpočtu programu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem (velmi důležité),

·plánování a přidělování lidských zdrojů (důležité).

Konzultace se zúčastněnými stranami

Otevřená veřejná konzultace

V souladu s příslušnými pravidly provedla Komise otevřenou veřejnou konzultaci o financování vnější činnosti EU v rámci příštího VFR 20 . Výsledky této konzultace pro nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti byly následující:

Přibližně 50 % respondentů hodnotilo cíle nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti pozitivně a do značné míry nebo částečně souhlasilo s jeho cíli 21 . Pouze 13 % respondentů bylo zcela proti a 27 % nemělo jednoznačný (ani souhlasný ani nesouhlasný) názor.

Z výše uvedených výsledků vyplývá, že většina respondentů podporuje poskytování pomoci EU partnerským zemím v oblasti jaderné a radiační bezpečnosti a záruk.

Konzultace s dalšími zúčastněnými stranami

Výsledky získané z konzultací se zúčastněnými stranami byly použity k doplnění závěrů vyvozených z listinných důkazů. Při přípravě hodnotících dokumentů, které tvořily základ zprávy o přezkumu v polovině období 2021–2024, jež posuzovala nástroje financování vnější činnosti, proběhly následující typy konzultací se zúčastněnými stranami:

·Osobní a dálkové polostrukturované rozhovory s přibližně 350 klíčovými zúčastněnými stranami, včetně zaměstnanců Evropské komise (pracujících v jejím generálním sekretariátu a generálních ředitelstvích, jako jsou mezinárodní partnerství, jednání o sousedství a rozšíření, nástroje zahraniční politiky atd.), Evropské služby pro vnější činnost a delegací EU.

·Rozhovory byly vedeny také s externími zúčastněnými stranami, jako jsou zástupci agentur OSN, členských států EU a vlád partnerských zemí.

·Komise uspořádala cílené konzultace s konkrétními skupinami zúčastněných stran, které tvořili mimo jiné odborníci z členských států EU a zástupci příslušných agentur OSN a mezinárodních finančních institucí.

·Výše uvedené konzultace doplnily tři elektronické průzkumy, které poskytly dobrovolné dodatečné příspěvky zejména od delegací EU.

Hlavní sdělení konzultovaných zúčastněných stran jsou shrnuta v příloze III svazku II zprávy o přezkumu v polovině období. Podrobnosti zde nebudeme opakovat a z důvodu stručnosti citujeme pouze nejdůležitější body.

Zúčastněné strany se shodly na tom, že nástroje financování vnější činnosti by měly být pružnější, pokud jde o reakci na krize a náhlé změny geopolitické situace. Bylo rovněž zdůrazněno, že je třeba zajistit větší soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a mezi samotnými nástroji financování vnější činnosti. Obecně byl uznán podstatný přínos nástrojů financování vnější činnosti k cílům udržitelného rozvoje Agendy 2030 a bylo poukázáno na to, že organizování činností souvisejících s cíli udržitelného rozvoje má tendenci zvyšovat soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami.

Zavedení nového rozsáhlého nástroje (NDICI – Globální Evropa) v současném VFR bylo obecně uvítáno a bylo podpořeno další zjednodušení celkové struktury nástrojů financování vnější činnosti. Kladně bylo rovněž přijato řešení tematických rozměrů v zeměpisných programech a panovala obecná shoda na tom, že kombinace zeměpisných a tematických programů přináší obvykle pozitivní výsledky.

Soudržnost a doplňkovost návrhu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu s nástrojem Globální Evropa budou zajištěny především prováděním činností mezinárodní spolupráce souvisejících s mírovým využíváním jaderné energie v oblastech, které doplňují širší cíle nástroje Globální Evropa, v souladu s politikou rozvoje a mezinárodní spolupráce v oblasti zdraví, zemědělství, průmyslu a sociálních projektů.

•Shromažďování a využívání odborných znalostí pro nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti

Tři výše uvedené hodnotící zprávy byly vypracovány v rámci nezávislých posouzení, která v letech 2017 až 2024 provedla vybraná konsorcia složená z významných externích odborných společností. Kromě listinných důkazů se posouzení opírala o rozsáhlé osobní a dálkové konzultace, kterých se účastnil také velký počet zaměstnanců Evropské komise. Přestože značná část informací obsažených v hodnotících zprávách pochází přímo od zaměstnanců Komise, zprávy odrážejí závěry nezávislých externích odborníků a v žádném případě je nelze považovat za sebehodnotící zprávy Komise.

Všechny výše uvedené hodnotící zprávy jsou veřejně dostupné.

Pokud jde o stanovisko příslušných mezinárodních odborných organizací ke spolupráci EU s partnerskými zeměmi v oblasti jaderné bezpečnosti, 7. zasedání MAAE o přezkumu jaderné bezpečnosti v roce 2017 oficiálně uznalo mimořádnou přidanou hodnotu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti prohlášením, že „provádění nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti na pomoc zemím mimo EU bylo označeno za osvědčený postup“ 22 .

Společenství Euratom v uplynulých třech desetiletích systematicky uplatňovalo nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti jako účinný nástroj k dosažení a udržení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a účinných záruk v partnerských zemích. Úlohu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti při převodu předpisů a osvědčených postupů Společenství uznala také Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) ve svém stanovisku 23 k nástroji pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost rovněž vytvořila pracovní skupinu, která se vyjadřuje k víceletým orientačním programům nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, přezkoumává zprávy o tomto nástroji v polovině období a předkládá návrhy na potřebnost a proveditelnost možných projektů na pomoc partnerským zemím.

Využití externích odborných znalostí pro program JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu

·V lokalitách JRC byl zaznamenán významný pokrok v řízení zúčastněných stran.

·V JRC Ispra a Petten se pokročilo v bezpečném odstraňování, zpracování a skladování historických odpadů.

·Vzhledem k časově závislé povaze mnoha nákladů jsou zpoždění projektu synonymem pro zvýšení nákladů, ačkoli monitorovací ukazatele „analýzy realizované hodnoty“ ukazují, že program je celkově finančně účinný.

·Správní rámec je vhodný pro daný účel a je přizpůsoben cílům programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem.

·Provádění programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem je v souladu s acquis EU a právními předpisy a politikami EU a členských států.

·Znalostní produkty byly vytvořeny v souladu s cíli ve všech lokalitách nástroje předvstupní pomoci.

·Řízení znalostí podpořilo spolupráci a sdílení informací mezi třemi programy pomoci při vyřazování jaderných zařízení z provozu.

·Předvídat a připravit požadavky na udělování licencí prostřednictvím včasného zapojení dozorného orgánu s cílem omezit dopad na realizaci programu.

•Hodnocení ex ante

Nástroj pro zlepšování právní úpravy č. 9 uvádí, že „programy, které zajišťují kontinuitu, pokud jde o jejich široký obsah a strukturu, a jsou malé“, vyžadují pouze hodnocení ex ante. V důsledku toho byla k návrhu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu vypracována komplexní hodnotící zpráva ex ante 25 , která analyzuje účinky různých možností politiky.

Analýza ukázala, že všechny příslušné požadavky je schopna splnit pouze jedna možnost 26 . Dopady minulých a probíhajících složek spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti a očekávaný dopad nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu v partnerských zemích lze shrnout následovně:

·posílení dozorných kapacit a schopností vnitrostátního jaderného dozoru,

·vytvoření nebo další rozvoj příslušné organizace technické podpory nápomocné jadernému dozoru,

·zavedení vnitrostátního střediska pro reakci na mimořádné události v jaderné oblasti vybaveného nejmodernějšími nástroji pro diagnostiku, prognózu a podporu rozhodování,

·vytvoření nebo další rozvoj vnitrostátního systému sledování radiace se schopností včasného varování,

·poskytování komplexní odborné přípravy a výuky dozorným orgánům a odborníkům z organizací technické podpory,

·účast na zátěžových testech EU a následné vzájemné hodnocení Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost,

·sanace starých lokalit kontaminovaných radioaktivním materiálem.

Pokud jde o činnosti JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu, provádění programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem účinně zlepšilo jadernou a radiační bezpečnost v dotčených lokalitách JRC ve prospěch občanů EU a životního prostředí.

Očekává se, že pokračováním programu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem:

·budou řádně plněny právní povinnosti a závazky ES,

·dále se sníží jaderné a radiační nebezpečí v dotčených lokalitách JRC,

·v závěrečné fázi provádění programu bude dosaženo úplného vynětí dotčených zařízení z dozorné kontroly,

·bude vytvořeno významné technologické know-how a praktické znalosti, které budou sdíleny se zúčastněnými stranami EU zapojenými do vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady.

Vysvětlení politických rozhodnutí

Při přípravě návrhu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu bylo zkoumáno několik možností politiky.

Možnost A – základní linie (ponechat dva samostatné nástroje). Tato možnost byla zamítnuta, protože je v rozporu s cíli Komise v oblasti zjednodušování.

Možnost B – ukončení programu. Tato možnost byla zamítnuta z důvodu vysokého rizika snížení vlivu EU na celosvětovou spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a rozporu s právními a politickými závazky Euratomu.

Možnost C – úplná integrace s jiným nástrojem EU. Tato možnost byla zamítnuta z důvodu právních překážek vyplývajících ze Smlouvy o Euratomu, které brání sloučení činností v oblasti jaderné bezpečnosti například s nástrojem Globální Evropa.

Možnost D – sloučení obou nástrojů Euratomu. Tato možnost byla zvolena jako upřednostňované řešení. Splňovalo všechny požadavky: sladění s právním rámcem Smlouvy o Euratomu, dodržování postupů vnější činnosti EU a prosazování programu Komise pro zjednodušení. Tím, že tato možnost konsolidovala mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a povinnosti JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu do jediného nástroje, zajistila proveditelnost, soudržnost a regulační účinnost, takže byla pro návrh nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu optimální volbou.

•Zjednodušení

Navrhovaný nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu formálně slučuje dvě dříve samostatná nařízení do jediného nástroje. Toto sloučení je motivováno a odůvodněno mnoha strategickými a regulačními faktory, např. cíli Komise v oblasti zjednodušení regulace a programem zlepšování právní úpravy. Podle zásad zjednodušení pro příští VFR by se měly odstranit překrývající se procesy a potenciální administrativní zátěž tím, že se spojí programy, které mohou vyžadovat podobnou technickou a/nebo logistickou podporu.

Toto sloučení je možné díky stejnému právnímu základu (Euratom). Cílem úsilí o zjednodušení VFR je snížit složitost v rámci EU, aby se zlepšila transparentnost a koordinace a aby se vytvořil jednodušší dozorný a finanční rámec pro zúčastněné strany (agentury, členské státy, smluvní strany). Sloučení je rovněž v souladu se zásadou „mezirezortní spolupráce“ v rámci nového evropského programu inovací, který podporuje spolupráci mezi agenturami namísto roztříštěných přístupů.

Sloučení nástroje (nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti) a programu (program vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem), které byly původně oddělené, avšak patří do stejného právního základu a mají společné cíle, přispívá ke zjednodušení, které prosazuje Evropská komise.

•Základní práva

Tento nástroj nemá žádný dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Ve svém sdělení ze dne 16. července 2025 27 navrhla Evropská komise přidělit na nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu částku 966 000 000 EUR.

5.DALŠÍ ASPEKTY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu bude monitorováno prostřednictvím výkonnostního rámce pro rozpočet na období po roce 2027. Tento rámec stanoví, že ve fázi provádění se vypracovává zpráva o provádění a zpětné hodnocení v souladu s čl. 34 odst. 3 nařízení 2024/2509 28 . Hodnocení musí být provedeno v souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy 29 a bude založeno na ukazatelích relevantních pro cíle nástroje.

Metodické zdůvodnění použití společného výkonnostního rámce spočívá v tom, že použití výkonnostních ukazatelů agregovaných napříč programy může značně zjednodušit různé povinnosti podávání zpráv pro všechny budoucí programy VFR. Předpokládá se, že tento přístup umožní výrazně snížit administrativní zátěž snížením počtu ukazatelů a přiřazením ukazatelů ke každé oblasti intervence.

·Zeměpisná působnost

Zeměpisná působnost vnější složky navrhovaného nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu je celosvětová. Prioritu však budou mít osoby a subjekty z přistupujících zemí, kandidátských zemí, včetně Ukrajiny, potenciálních kandidátů a zemí evropské politiky sousedství.

Zeměpisná působnost vnitřní složky je omezena na lokality JRC, které se podílejí na činnostech JRC týkajících se vyřazování z provozu, tj. Geel v Belgii, Ispra v Itálii, Karlsruhe v Německu a Petten v Nizozemsku.

2025/0265 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu na období 2028–2034 a kterým se zrušují nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 30 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Účelem tohoto nařízení je stanovit pravidla a postupy pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu prováděné Evropským společenstvím pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) v rámci nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu (dále jen „nástroj“).

(1)Pro udržování a podporu nepřetržitého zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní přijala Rada směrnici 2009/71/Euratom 31 . Tato směrnice a přísné normy v oblasti jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem zavedené ve Společenství představují názorné příklady, které lze využít k motivování partnerských zemí k tomu, aby přijaly podobně přísné normy.

(2)Společenství a jeho členské státy jsou smluvními stranami Úmluvy o jaderné bezpečnosti přijaté dne 17. června 1994 32 a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady přijaté dne 5. září 1997 33 .

(3)Členské státy jsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) 34 , uzavřely dohodu o komplexních zárukách a podepsaly dodatkový protokol k této dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii 35 .

(4)Vzhledem k tomu, že Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) zahrnuje jak vnitřní, tak vnější politiky a zajišťuje jejich součinnost, má tento nástroj dvě složky, které se zabývají vnějšími a vnitřními činnostmi.

(5)Vnější složka nástroje by měla podporovat činnosti v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti, a to na základě akcí, které byly dříve podporovány v rámci nařízení Rady (Euratom) 2021/948 36 . Vnější složka je v souladu s vnější činností podporovanou podle nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] a doplňuje ji 37 .

(6)Vnitřní složka nástroje by měla podporovat činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (program JRC týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady), které se týkají jaderných závazků Komise vyplývajících z jaderného výzkumu prováděného v minulosti v lokalitách Společného výzkumného střediska (JRC), konkrétně JRC-Geel v Belgii, JRC-Karlsruhe v Německu, JRC-Ispra v Itálii a JRC-Petten v Nizozemsku, a navazovat tak na opatření, která byla dříve podporována v rámci nařízení Rady (Euratom) 2021/100 38 .

(7)Hodnocení programů ukázala, že složitá struktura financování ze strany Unie je faktorem, který brání dopadu rozpočtu Unie v důsledku administrativní zátěže. Proto by činnosti prováděné v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných výzkumných zařízení JRC z provozu podle nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948 měly být přeskupeny tak, aby se řídily jediným právním aktem.

(8)Obecným cílem nástroje je přispět k vysoké úrovni jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu a uplatňování účinných a efektivních záruk pro jaderné materiály.

(9)Cílem tohoto nařízení je rovněž zajistit větší pružnost v přístupu k programování, a to i mezi způsoby pomoci a způsobilými subjekty, aby bylo možné reagovat na nepředvídané potřeby zjištěné v rámci hodnocení a konzultací podle nařízení (Euratom) 2021/948.

(10)Spolupráce poskytovaná Společenstvím podle tohoto nařízení není zaměřena na podporu jaderné energie v partnerských zemích 39 ..

(11)Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí pro celý nástroj. Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.

(12)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí ukázaly nedávné zkušenosti potřebu pružnějšího víceletého finančního rámce a výdajových programů Unie. Za tímto účelem a v souladu s cíli tohoto nařízení by financování mělo řádně zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(13)Na tento nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady 40 (EU, Euratom) 2024/2509. To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek a nepřímého řízení v podobě finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(14)Výše prostředků přidělených nástroji, jakož i programové období a rozdělení finančních prostředků mezi různé činnosti by měly být přezkoumány na základě výsledků hodnocení provedeného podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 202X/XXXX 41 [nařízení o výkonnosti].

(15)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 42 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 43 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 44 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 45 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 46 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(16)Nástroj má být prováděn v souladu s nařízením (EU, Euratom) 202X/XXXX [nařízení o výkonnosti], které stanoví pravidla pro sledování výdajů a výkonnostní rámec pro rozpočet, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie a pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti.

(17)Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění stanovené v tomto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

(18)Koordinace činností prováděných podle tohoto nařízení by mělo být dosaženo prostřednictvím průběžné práce a dialogu s členskými státy, partnerskými zeměmi a jejich příslušnými orgány, zejména s příslušnými dozornými orgány v oblasti jaderné bezpečnosti, jaderných záruk a vyřazování jaderných zařízení z provozu, aby se zabránilo zdvojování činností.

(19)V zájmu zajištění jednotného provádění vnější činnosti by se na provádění vnější složky nástroje měla v příslušných případech vztahovat pravidla a postupy stanovené v nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] a prováděcí ustanovení podle tohoto nařízení by měla odkazovat na ustanovení uvedená v tomto nařízení.

(20)Pokud jde o vnější složku nástroje, roční nebo víceleté akční plány a opatření, jež jsou uvedeny v tomto nařízení, by měly představovat pracovní programy ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Roční nebo víceleté akční plány by měly sestávat ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.

(21)Komise by měla přijmout víceleté orientační programy, které jsou v souladu s víceletými orientačními programy uvedenými v kapitole 1 nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] a doplňují je.

(22)Celkový politický rámec pro provádění vnější složky nástroje by měly tvořit politiky stanovené v dohodách o přidružení, dohodách o partnerství a spolupráci, vícestranných dohodách, dohodách o spolupráci v jaderné oblasti, memorandech o porozumění a dalších dohodách, které zakládají vztah mezi mezi Společenstvím a partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek, závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(23)Vnější složka nástroje může financovat akce v jakékoli partnerské zemi v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení. Prioritu by měly mít osoby a subjekty z přistupujících zemí, kandidátských zemí, včetně Ukrajiny, potenciálních kandidátských zemí a zemí evropské politiky sousedství.

(24)Mezinárodní spolupráce bude založena na základních bezpečnostních zásadách stanovených v bezpečnostních normách MAAE.

(25)S ohledem na pokračující potřebu zvyšování bezpečnosti pro mírové využívání jaderné energie v partnerských zemích by nástroj měl sledovat cíle podpory nejvyšší úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a uplatňování účinných a efektivních jaderných záruk v partnerských zemích. Patří sem sanace starých radiologicky kontaminovaných lokalit a posílení dozorné kapacity.

(26)Vzhledem k tomu, že mírové využití jaderné energie se nadále rozvíjí, měl by být nástroj vhodný k provádění činností v nově vznikajících oblastech souvisejících s jadernou bezpečností a připraveností a reakcí na mimořádné události, například přispíváním k bezpečnosti malých a modulárních reaktorů a radiologické ochraně v nových radiologických lékařských aplikacích.

(27)Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobuje škody na ukrajinské infrastruktuře, včetně jaderných energetických zařízení této země, jak ukázal útok dronů dne 14. února 2025 na nový černobylský bezpečný ochranný plášť. Pokud jde o unijní podporu potřeb souvisejících s Ukrajinou v oblasti jaderné bezpečnosti, mohou být prostředky uvolněné z rezervy pro Ukrajinu uvedené v článku 6 nařízení Rady (EU, Euratom) 202X/XXXX [nařízení o VFR] uvolněny na podporu poskytovanou v rámci vnější složky nástroje ve formě nevratné podpory, finančních nástrojů a tvorby rezerv na rozpočtovou záruku. Podpora poskytovaná Ukrajině v rámci vnější složky nástroje tohoto nařízení ve formě půjček podle rozhodnutí Rady 77/270/Euratom by měla být poskytována v rámci částky stanovené v rozhodnutí Rady 77/270/Euratom a stropu uvedeného v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci nařízení o nástroji Globální Evropa. Pokud mají být tyto půjčky poskytnuty Ukrajině jako svrchovanému státu, měly by být kryty zárukou poskytnutou v souladu s čl. 2 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení Rady (EU, Euratom) 202X/XXXX [nařízení o VFR]. Je proto vhodné stanovit odchylku od čl. 214 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a nestanovit pro tyto půjčky Ukrajině žádnou míru tvorby rezerv, jak stanoví čl. 24 odst. 3 poslední pododstavec nařízení o nástroji Globální Evropa.

(28)S cílem zajistit soudržnost by se rozpočtová záruka a finanční nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operací kombinování zdrojů, v rámci vnější složky nástroje měly provádět v souladu s platnými pravidly nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] prostřednictvím dohod uzavřených pro tento druh podpory v rámci prováděcích mechanismů nástroje Globální Evropa.

(29)Pokud jde o vnější složku, má-li být podpora Unie v rámci nástroje poskytována ve formě rozpočtové záruky nebo finančního nástroje, a to i v kombinaci s dalšími formami nevratné podpory v rámci operace kombinování zdrojů, je nezbytné, aby tato podpora byla poskytována výhradně prostřednictvím prováděcích mechanismů nástroje Globální Evropa v souladu s použitelnými pravidly prováděcích mechanismů nástroje Globální Evropa.

(30)Úzká spolupráce s mezinárodními organizacemi, které sledují podobné cíle jako nástroj, jak je uvedeno v kapitole 10 hlavě II Smlouvy o Euratomu, zejména s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), se považuje za nezbytnou pro úspěšnou spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

(31)Nejúčinnějšího využití dostupných zdrojů lze dosáhnout zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval účinek kombinovaných intervencí k dosažení společného cíle, mělo by být na základě tohoto nařízení možné kombinovat financování s jinými programy Společenství a Unie za podmínky, že tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(32)Předchozí finanční program podle nařízení (Euratom) 2021/100 prokázal dodatečnou přidanou hodnotu Společenství prostřednictvím shromažďování a šíření znalostí. Na základě článku 8 Smlouvy o Euratomu a podle článku 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom 47 odpovídá JRC za správu svých historických jaderných závazků a vyřazení svých jaderných zařízení, jež byla odstavena, z provozu v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. V souladu s tím byl v roce 1999 sdělením Evropskému parlamentu a Radě 48 zahájen v JRC program týkající se vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady a Komise od té doby pravidelně poskytuje aktualizované informace o pokroku tohoto programu 49 .

(33)Komise dospěla k závěru, že nejlepší možností, jak splnit požadavky vyplývající z čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 7 směrnice Rady 2011/70/Euratom, je provádět strategii, která činnosti v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem kombinuje se zahájením jednání mezi JRC a hostitelskými členskými státy o možném převedení závazků v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem v případě vzájemných dohod mezi Komisí a hostitelskými členskými státy. JRC by pro splnění svých povinností souvisejících s vyřazováním jaderných zařízení z provozu a bezpečností při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem mělo zajistit a udržovat odpovídající zdroje.

(34)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 50 .

(35)Komise by měla neprodleně přijmout příslušné prováděcí akty za účelem přijetí nebo změny ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření v rámci vnější složky nástroje, pokud to v řádně odůvodněných případech týkajících se potřeby rychlé reakce Společenství vyžadují závažné naléhavé důvody.

(36)V souladu s článkem 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EU zajišťuje vysoký představitel jakožto místopředseda Komise celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie a zajišťuje její jednotu, soudržnost a účinnost, zejména prostřednictvím provádění tohoto nástroje.

(37)Odkazy na nástroje pro vnější pomoc v rozhodnutí Rady 2010/427/EU 51 by se měly považovat za odkazy na toto nařízení a na nařízení v něm uvedená. Komise by měla zajistit, aby bylo toto nařízení prováděno v souladu s úlohou Evropské služby pro vnější činnost, jak je stanovena v uvedeném rozhodnutí.

(38)Aby byla zajištěna kontinuita při poskytování podpory příslušným oblastem politiky a aby bylo možné zahájit provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2028–2034, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2028.

(39)V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o EU a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Proto by tyto fyzické nebo právnické osoby, subjekty nebo orgány, jakož i právnické osoby, subjekty nebo orgány jimi vlastněné nebo ovládané, neměly být podporovány.

(40)Nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948 by proto měla být zrušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu (dále jen „nástroj“) a stanoví se cíle nástroje, jeho orientační rozpočet na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034, formy financování Unií a pravidla pro poskytování tohoto financování v rámci nástroje. Zabývá se také specifiky každé ze dvou složek nástroje: vnější složky a vnitřní složky.

Článek 2

Cíle nástroje

1.Obecným cílem vnější složky nástroje je přispět k vysoké úrovni jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály v partnerských zemích, a to doplňkově k nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] a na základě činností v rámci Společenství, včetně příslušného regulačního rámce Euratomu.

2.Obecným cílem vnitřní složky nástroje je podporovat vyřazování jaderných zařízení Komise z provozu v lokalitách Společného výzkumného střediska (JRC) v souladu s potřebami stanovenými v příslušných plánech vyřazování jaderných zařízení z provozu a bezpečně nakládat se souvisejícím vyhořelým palivem, jaderným materiálem a radioaktivním odpadem. Kromě toho nástroj podporuje znalosti získané v procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s výsledným radioaktivním odpadem, které budou sdíleny se zúčastněnými stranami Společenství.

3.Vnější složka nástroje má tyto specifické cíle:

a)podporovat účinnou kulturu jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a provádění nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, včetně zabezpečení dodávek, připravenosti a reakce na mimořádné události, rozvoje kapacit a transparentnosti rozhodovacích procesů orgánů v partnerských zemích;

b)podporovat odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace v partnerských zemích;

c)posílit účinné a efektivní záruky na jaderné materiály v partnerských zemích.

4.Vnitřní složka nástroje má tyto specifické cíle:

a)podporovat plán vyřazování z provozu a provádět činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu spočívající v demontáži a dekontaminaci jaderných zařízení Komise v areálech JRC a bezpečném nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem a v příslušných případech připravit dobrovolný převod jaderných závazků z JRC na hostitelské členské státy.

b)aby JRC pokračovalo v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu v rozvíjení vazeb a výměn mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem zajistit šíření znalostí a sdílení zkušeností ve všech relevantních oblastech, jako je regulace či odborná příprava, a rozvíjet potenciální synergie v rámci Unie.

Převod uvedený v prvním pododstavci písm. a) je pro každý hostitelský členský stát dobrovolný a je podmíněn uzavřením dvoustranné dohody mezi Komisí a hostitelským členským státem. V takové dvoustranné dohodě se uvede, že veškeré náklady spojené s vyřazením jaderných zařízení Komise z provozu v areálech JRC a s uložením souvisejícího radioaktivního odpadu hradí Společenství a jsou plně v souladu se směrnicí Rady 2011/70/Euratom. Jednání mezi Komisí a hostitelským členským státem budou uzavřena do dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 3

Rozpočet

1.Orientační finanční krytí pro provádění tohoto nástroje na období ode dne 1. ledna 2028 do dne 31. prosince 2034 činí 966 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Kromě toho mohou být finanční zdroje pro Ukrajinu mobilizované prostřednictvím čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] z rezervy pro Ukrajinu v souladu s článkem 6 nařízení (EU, Euratom) 202X/XXXX [nařízení o VFR] v příslušných případech použity na poskytnutí podpory Unie Ukrajině podle tohoto nařízení.

3.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení akcí nezavršených do skončení nástroje lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

4.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku, finanční zdroje uvedené v odstavci 2 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 3 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc sloužící k provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, systémy a platformy informačních technologií na úrovni organizace, informační, zviditelňující a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením nástroje.

5.Pokud jde o vnější složku nástroje, použijí se na provádění tohoto nařízení pravidla a postupy týkající se přenosů, ročních splátek, splátek, příjmů a zpětně získaných prostředků z finančních nástrojů financovaných v rámci tohoto nástroje nebo jeho předchůdců a přebytků z rozpočtových záruk a půjček poskytnutých v rámci tohoto nástroje nebo jeho předchůdců, stanovené v článku 22 nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa].

Článek 4

Dodatečné zdroje

Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, partnerské země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na nástroj poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 5

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Nástroj se provádí v součinnosti s jinými programy Společenství a Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Společenství a Unie z jiného programu, lze rovněž obdržet příspěvek. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s podmínkami podpory.

2.Udělovací řízení v rámci nástroje mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partneři společného udělovacího řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout nástroji zdroje v souladu s článkem [4] tohoto nařízení anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V případě společných udělovacích řízení mohou být zástupci partnerů ve společném udělovacím řízení rovněž členy hodnotícího výboru uvedeného v čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Nástroj se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, cen, zadání veřejné zakázky, nefinančních darů, rozpočtových záruk, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů.

KAPITOLA II

PROVÁDĚNÍ JEDNOTLIVÝCH SLOŽEK NÁSTROJE

Oddíl 1: Zvláštní ustanovení pro provádění vnější složky nástroje

Článek 7

Rámec politiky

Celkový rámec politiky pro provádění nástroje tvoří politiky stanovené v dohodách o přidružení, dohodách o partnerství a spolupráci, včetně dohod o spolupráci v oblasti jaderné energie, vícestranných dohodách, právně nezávazných nástrojích, jako jsou memoranda o porozumění, prohlášení a jiné dohody, které zakládají vztah mezi Unií a/nebo Společenstvím a jeho partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek, závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, strategie a sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Článek 8

Provádění a způsobilost v souladu s nástrojem Globální Evropa

1.Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, provádí se financování vnější složky nástroje Unií v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 a v příslušných případech kapitolou II a kapitolou III hlavy II nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] s výjimkou článku 19, čl. 20 odst. 2 a 3 a článku 26 uvedeného nařízení. Pravidla způsobilosti stanovená v čl. 20 odst. 1 a 4 až 12 nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] se použijí na všechny akce financované v rámci vnější složky.

2.Pokud je podpora Unie poskytována ve formě rozpočtové záruky nebo finančního nástroje, a to i v kombinaci s nevratnou podporou v rámci operace kombinování zdrojů, poskytuje se výhradně prostřednictvím prováděcího mechanismu nástroje Globální Evropa a provádí se v souladu s použitelnými pravidly prováděcího mechanismu nástroje Globální Evropa prostřednictvím dohod uzavřených pro daný druh podpory v rámci prováděcích mechanismů nástroje Globální Evropa.

3.Podpora Unie ve formě rozpočtové záruky se poskytuje do výše maximální částky rozpočtové záruky stanovené nařízením o nástroji Globální Evropa.

4.Využívá-li nástroj prováděcí mechanismus nástroje Globální Evropa, zajistí tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku a financování finančních nástrojů, a to i v případě kombinace s nevratnou podporou v podobě operace kombinování zdrojů.

Článek 9

Půjčky Euratomu

1.Podpora Unie Ukrajině ve formě půjček podle rozhodnutí Rady 77/270/Euratom se poskytuje v maximální výši uvedené v čl. 6 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa]. Ustanovení čl. 24 odst. 3 posledního pododstavce nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa] se použijí na půjčky Ukrajině podle rozhodnutí Rady 77/270/Euratom.

2.Míra tvorby rezerv pro podporu Unie ve formě půjček Arménii podle rozhodnutí Rady 77/270/Euratom je míra tvorby rezerv stanovená v článku 24 nařízení (EU) 202X/XXXX [Globální Evropa].

Článek 10

Víceleté orientační programy

1.Vnější složka nástroje se provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů přijatých prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3. Tyto víceleté orientační programy:

a)mají za cíl poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotčenými partnerskými zeměmi či regiony způsobem, který je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě politického rámce uvedeného v článku 7 tohoto nařízení;

b)tvoří obecný základ pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti v rámci nástroje a vymezují cíle Společenství s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených partnerských zemí;

c)uvádí přidanou hodnotu spolupráce podle písmene b) a způsob, jak zabránit překrývání jiných programů a iniciativ, zejména programů a iniciativ mezinárodních organizací, které sledují podobné cíle, a programů a iniciativ jiných významných dárců;

d)stanoví zeměpisné a politické priority vybrané pro financování Unií, specifické cíle a v příslušných případech orientační finanční příděly a metody provádění;

e)vychází z dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony, do něhož jsou zapojeny příslušné zúčastněné strany, zejména vládní a dozorné orgány a jimi určené organizace, a v příslušných případech také z konzultací se Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost („ENSREG“) zřízenou rozhodnutím Komise 2007/530/Euratom 52 .

2.Víceleté orientační programy mohou být přezkoumány ad hoc, je-li to nezbytné pro jejich účinné provádění, zejména pokud dojde k podstatným změnám v politickém rámci uvedeném v článku 6 nebo v důsledku krizové situace nebo situace po krizi. Přezkumný postup uvedený v čl. 17 odst. 3 se použije rovněž na přezkumy, jejichž důsledkem je významná změna obsahu víceletého orientačního programu.

Článek 11

Přijímání akčních plánů a opatření

1.Roční nebo víceleté akční plány a opatření v rámci vnější složky nástroje představují pracovní programy ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů akční plány a opatření uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 3.

3.Přezkumný postup uvedený v odstavci 2 se nevyžaduje u:

a)zvláštních opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR;

b)technických změn, nemají-li podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako je:

i)změna způsobu provádění;

ii)přerozdělení prostředků mezi různé akce obsažené v akčním plánu;

iii)navýšení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % tohoto rozpočtu.

Zvláštní a podpůrná opatření, jakož i jejich technické změny, pokud jsou přijaté podle tohoto odstavce, se sdělují členským státům prostřednictvím výboru uvedeného v čl. 17 odst. 1, a to do jednoho měsíce od jejich přijetí. Sdělují se rovněž Evropskému parlamentu.

4.V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech týkajících se potřeby rychlé reakce Společenství, Komise přijme nebo změní akční plány nebo opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů postupem podle čl. 17 odst. 4.

Článek 12

Kritéria mezinárodní spolupráce

1.Vnější složka nástroje může financovat akce v partnerských zemích v souladu s kritérii stanovenými v tomto článku.

2.Základem spolupráce je obecná shoda nebo dohoda na základě vzájemnosti mezi partnerskou zemí a Společenstvím.

3.Partnerské země, které chtějí spolupracovat se Společenstvím v oblasti jaderných záruk, jsou smluvními stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a mají uzavřenou dohodu o komplexních zárukách s MAAE nebo mají platný dodatkový protokol s MAAE.

4.Partnerské země, které chtějí spolupracovat se Společenstvím v oblasti jaderné bezpečnosti, jsou aktivními stranami Úmluvy o jaderné bezpečnosti a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivním odpadem nebo jiných příslušných úmluv, nebo učinily kroky prokazující pevné odhodlání k těmto úmluvám přistoupit.

5.Partnerské země, které chtějí spolupracovat se Společenstvím v oblasti připravenosti na mimořádné události a reakce na ně, radiační ochrany nebo nakládání s radioaktivním odpadem a které nesplňují kritéria 3) nebo 4), by neměly mít na svém území žádná jaderná zařízení.

6.Spolupráce s partnerskými zeměmi, které nesplňují kritéria uvedená v čl. 12 odst. 3 až 5, je výjimečná, probíhá na přímou žádost dotčených partnerských zemí a omezuje se na podporu, kterou tyto země požadují v případě jaderné nehody nebo mimořádné radiační situace, jak je uvedeno v Úmluvě o včasném oznamování jaderné nehody a Úmluvě o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody.

7.Výjimkou je spolupráce s kandidáty nebo potenciálními kandidáty, kteří vzhledem k postavení své země nemohou splnit kritéria uvedená v čl. 12 odst. 3 až 6.

8.Dotčená partnerská země musí souhlasit s vyhodnocováním provedených činností, aby byl zajištěn a sledován soulad s cíli týkajícími se spolupráce v rámci tohoto nástroje. Toto vyhodnocování umožňuje sledování a ověřování souladu s cíli a je podmínkou pro pokračující platby příspěvku Společenství.

Článek 13

EVROPSKÁ SLUŽBA PRO VNĚJŠÍ ČINNOST (ESVČ)

Vnější složka nástroje se provádí s ohledem na úlohu ESVČ stanovenou v rozhodnutí Rady 2010/427/EU, zejména v jeho článcích 3 a 9.

Oddíl 2: Zvláštní ustanovení pro provádění vnitřní složky nástroje

Článek 14

Pracovní programy

1.Provádění vnitřní složky nástroje se realizuje prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Pracovní program pro vnitřní složku nástroje:

a)má za cíl poskytnout přehled činností plánovaných na období, na které se vztahuje víceletý pracovní program;

b)tvoří obecný základ pro provádění činností, na něž se vztahuje toto nařízení, a vychází z nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a osvědčených postupů při řešení jaderných závazků Společenství.

Článek 15

Provádění a formy financování Unií a kritéria způsobilosti pro provádění vnitřní složky nástroje

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, provádí se financování vnitřní složky nástroje Unií v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU, Euratom) 2024/2509.

Pro financování z prostředků Unie v rámci vnitřní složky nástroje jsou způsobilé pouze tyto činnosti:

a)bezpečné zachování a provoz odstavených jaderných zařízení;

b)demontáž zastaralých nebo nepoužívaných jaderných zařízení nebo obojího;

c)bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem, včetně sběru, charakterizace, zpracování, přepravy a skladování;

d)snížení zásob jaderného materiálu v lokalitách JRC;

e)vývoj a výstavba zařízení pro nakládání s radioaktivním odpadem;

f)tvorba a aktualizace plánů vyřazování jaderných zařízení z provozu, technických studií a licenčních dokumentů;

g)externí podpora při navrhování, hodnocení a řízení projektů;

h)provozní podpora, včetně radiační ochrany, údržby vybavení a zařízení;

i)jednání s hostitelskými členskými státy s ohledem na převod jaderných závazků Komise;

j)komunikace a spolupráce s externími zúčastněnými stranami;

k)shromažďování, vytváření, posuzování a šíření znalostí o vyřazování jaderných zařízení z provozu, včetně odborné přípravy;

l)jakákoli jiná činnost podporující cíl vyřazování jaderných zařízení Komise z provozu v lokalitách JRC a znalosti o vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem podle článku 2.

Článek 16

Poskytování sdílení znalostí

1.Znalosti získané při provádění programu JRC pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s odpady jsou šířeny na úrovni Společenství.

2.Opatření k realizaci činnosti uvedené v odstavci 1 jsou financována v rámci nástroje. Společné výzkumné středisko koordinuje strukturování a šíření znalostí mezi členskými státy.

3.Proces šíření znalostí je zahrnut a vymezen v pracovních programech podle článku 16.

KAPITOLA III

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor pro vnější složku nástroje. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Výbor se schází v různých složeních v závislosti na tématu nebo předmětu jednání.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

6.V souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými Unií mohou k účasti na zasedáních výboru být za podmínek stanovených jeho jednacím řádem přizváni jako pozorovatelé zástupci partnerských zemí nebo mezinárodních organizací, přičemž se vezmou v potaz bezpečnost a veřejný pořádek Unie nebo jejích členských států. Zástupci partnerských zemí nebo mezinárodních organizací se neúčastní jednání o otázkách týkajících se kritérií způsobilosti podle článku 8 tohoto nařízení.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 19

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných akcí až do jejich ukončení podle nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí tohoto nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle nařízení (Euratom) 2021/100 a (Euratom) 2021/948.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU    3

1.1.    Název návrhu/podnětu    3

1.2.    Příslušné oblasti politik    3

1.3.    Cíle    3

1.3.1.    Obecné cíle    3

1.3.2.    Specifické cíle    3

1.3.3.    Očekávané výsledky a dopady    3

1.3.4.    Ukazatele výkonnosti    3

1.4.    Návrh/podnět se týká:    4

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu    4

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu    4

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.    4

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti    4

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji    5

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků    5

1.6.    Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu    6

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu    6

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ    8

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv    8

2.2.    Systémy řízení a kontroly    8

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie    8

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění    8

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)    8

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí    9

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU    10

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky    10

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky    12

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky    12

3.2.1.1.    Prostředky ze schváleného rozpočtu    12

3.2.1.2.    Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů    17

3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků    22

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky    24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu    24

3.2.3.2.    Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů    24

3.2.3.3.    Prostředky celkem    24

3.2.4.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů    25

3.2.4.1.    Financované ze schváleného rozpočtu    25

3.2.4.2.    Financované z vnějších účelově vázaných příjmů    26

3.2.4.3.    Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem    26

3.2.5.    Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi    28

3.2.6.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem    28

3.2.7.    Příspěvky třetích stran    28

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy    29

4.    Digitální rozměr    29

4.1.    Požadavky digitálního významu    30

4.2.    Data    30

4.3.    Digitální řešení    31

4.4.    Posouzení interoperability    31

4.5.    Opatření na podporu digitálního provádění    32

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.    Název návrhu/podnětu

Nařízení Rady (Euratom), kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu na období 2028–2034.

1.2.    Příslušné oblasti politik 

Jaderná bezpečnost

1.3.    Cíle

1.3.1.    Obecné cíle

·1. Obecným cílem vnější složky nástroje je podpora prosazování nejvyšší úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem a uplatňování účinných a efektivních záruk pro jaderné materiály v partnerských zemích.   

·2. Obecným cílem vnitřní složky nástroje je podpora vyřazování jaderných zařízení Komise v lokalitách JRC z provozu a bezpečné nakládání se souvisejícím vyhořelým palivem, jaderným materiálem a radioaktivním odpadem.

1.3.2.    Specifické cíle

·1. podporovat efektivní kulturu jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a nepřetržité zdokonalování jaderné bezpečnosti, včetně prosazování transparentnosti v postupech rozhodování orgánů v partnerských zemích týkajících se bezpečnosti mírového využití jaderných zařízení,  

·2. podporovat odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace,  

·3. zavádět účinné a efektivní záruky na jaderné materiály v partnerských zemích. 

·1. podporovat plán vyřazování z provozu a provádět činnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu spočívající v demontáži a dekontaminaci jaderných zařízení Komise v areálech JRC a bezpečném nakládání se souvisejícím radioaktivním odpadem a v příslušných případech připravit dobrovolný převod jaderných závazků z JRC na hostitelské členské státy,  

·2. pro JRC – v souvislosti s vyřazováním jaderných zařízení z provozu pokračovat v rozvíjení vazeb a výměn mezi zúčastněnými stranami v Unii s cílem zajistit šíření znalostí a sdílení odbornosti ve všech relevantních oblastech, jako je výzkum a inovace, regulace či odborná příprava, a rozvíjet synergie v rámci Unie.

1.3.3.    Očekávané výsledky a dopady

·zlepšení řízení jaderné bezpečnosti a radiační ochrany ve vnějších partnerských zemích v souladu s acquis Euratomu a osvědčenými postupy EU, 

·nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazování jaderných zařízení z provozu ve vnějších partnerských zemích v souladu s acquis Euratomu a osvědčenými postupy EU, 

·zlepšení kapacit v oblasti jaderných záruk ve vnějších partnerských zemích. 

·Od roku 2021 je program Společného výzkumného střediska pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem financován na zvláštním právním základě. Program, který byl zahájen v roce 1999 v rámci rozpočtu JRC, využil nového přístupu a zvýšil účinnost svého provádění. Program účinně zlepšil jadernou bezpečnost v lokalitách JRC ve prospěch občanů EU a životního prostředí. Pokračování programu je nezbytné pro splnění právních závazků Evropské komise, snížení jaderných rizik směrem k úplnému vyjmutí zařízení z regulační kontroly a pro vytváření a sdílení znalostí se zúčastněnými stranami z EU, které se zabývají vyřazováním jaderných zařízení z provozu a nakládáním s odpadem.

1.3.4.    Ukazatele výkonnosti

Ukazatele výstupů a výsledků pro účely sledování pokroku a dosažených výsledků tohoto programu budou odpovídat společným ukazatelům stanoveným v nařízení xxx [nařízení o výkonnosti].

1.4.    Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 53  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.    Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností ode dne 1. ledna 2028 do dne 31. prosince 2034,

–    finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 2041 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol  

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

1)Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.    Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

[1]    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

[1]    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

[1]    Prostředky na „Ostatní správní výdaje“ budou doplněny později.

[2]    Položky „Ostatní výdaje správní povahy“ budou doplněny později.

3.2.4.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.    Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5.    Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7.    Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

– nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy 

– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

4.    Digitální rozměr

4.1.    Požadavky digitálního významu

Nepoužije se.

4.2.    Data

4.3.    Digitální řešení

4.4.    Posouzení interoperability

4.5.    Opatření na podporu digitálního provádění

(1)    Návrh nařízení Rady (Euratom), kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a vyřazování jaderných zařízení z provozu na období 2028–X, 16.5.2025.

(2)    Cesta k příštímu víceletému finančnímu rámci, Štrasburk, 11.2.2025, COM(2025) 46 final.

(3)    Sdělení COM(2025) 570: Dynamický rozpočet EU pro priority budoucnosti – víceletý finanční rámec na období 2028–2034: 26ff3426-b1db-44d5-ad9c-a646febb3222_en .

(4)    Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021 – Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa na základě Smlouvy o Euratomu.

(5)    Nařízení Rady (Euratom) 2021/100, ze dne 25. ledna 2021, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem.

(6)    Nařízení Rady (EU) 2021/101, ze dne 25. ledna 2021, kterým se zřizuje program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě.

(7)    Pro tyto programy týkající se vyřazování z provozu se nepředpokládají nové prostředky na závazky, ale pouze prostředky na platby.

(8)    Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. 7. 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/70/oj).

(9)    Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944. Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 29. Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 11. Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33.

(10)     https://sdgs.un.org/2030agenda

(11)    Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final, Evropská komise, Brusel, 11.12.2019.

(12)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí nástroj Globální Evropa, 2025/551, 16.7.2025. Globální Evropa – Evropská komise

(13)    Návrh rozhodnutí Rady (EU) o přidružení zámoří, včetně Grónska, GŘ XXX, xx. x. 2025 (bude doplněno, až bude návrh připraven).

(14)    Konsolidované znění Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (2016/C 203/01) (Úřední věstník Evropské unie, 17.6.2016, C 203, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/treaty/euratom_2016/oj).

(15)    Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslně vhodná opatření.

(16)    Externí hodnocení nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (2014 – polovina roku 2017), konsorcium GDSI, červen 2017.

(17)

   Hodnocení nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti na období 2014–2020, nástroj zaměřený na odborné znalosti pro nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, smlouva č. 2020/419-010, LDK Consultants Global EEIG, prosinec 2021.

(18)    Posouzení dopadů doprovázející „Návrh nařízení (EU), kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj NDICI“, SWD (2018) 337 final, Brusel, 14.6.2018.

(19)    Hodnocení nástrojů vnějšího financování Evropské unie (2014–2020 a 2021–2027), svazek I: Souhrnná zpráva a svazek II: Přílohy, konsorcium Particip GmbH, březen 2024.

(20)    Otevřená veřejná konzultace, příští dlouhodobý rozpočet EU (VFR) – financování vnější činnosti EU, 2025. https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14522-EUs-next-long-term-budget-MFF-EU-funding-for-external-action_cs

(21)    Tyto cíle byly následující: podporovat posílení jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, nakládání s radioaktivním odpadem a záruky v jaderné oblasti v přijímajících zemích v celém regionu sousedícím s EU i mimo něj.

(22)    Zpráva zpravodaje pro Euratom ze dne 29. března 2017 na 7.  hodnotícím zasedání v rámci Úmluvy o jaderné bezpečnosti.

(23)    Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost – Stanovisko k nástroji pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (2014–26)_133, https://www.ensreg.eu/international-cooperation .

(24)

   Průběžné hodnocení programů pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem, Generální ředitelství pro energetiku Evropské komise, revidovaná závěrečná zpráva a přílohy, duben 2025.

(25)    Hodnocení ex ante nového nástroje kombinujícího stávající Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti s činnostmi JRC týkajícími se vyřazování jaderných zařízení z provozu, SWD (2025) XXX, Brusel, červen 2025.

(26)    Možnost d) = sloučení s jiným nástrojem ES na stejném právním základě.

(27)    Dynamický rozpočet EU pro priority budoucnosti – víceletý finanční rámec na období 2028–2034, COM(2025) 570 final.

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění), Brusel, 26. 9. 2024.

(29)    Pokyny pro zlepšování právní úpravy, SWD (2021) 305 final, Brusel, 3. 11. 2021.

(30)

   Stanovisko ..., Úř. věst. ....

(31)    Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/71/oj).

(32)    Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/convention/1999/819/oj .

(33)    Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), Společná úmluva o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, přijatá 5. září 1997, vstoupila v platnost 18. června 2001. K dispozici na adrese: https://www.iaea.org/topics/nuclear-safety-conventions/joint-convention-safety-spent-fuel-management-and-safety-radioactive-waste  

(34)    Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT), k dispozici k podpisu dne 1. července 1968, vstoupila v platnost dne 5. března 1970, 729 U.N.T.S. 161. K dispozici na adrese: https://www.un.org/disarmament/wmd/nuclear/npt/ .

(35)    Vzor dodatkového protokolu k dohodám mezi státy a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o používání záruk (INFCIRC/540), který schválila Rada guvernérů MAAE dne 15. května 1997. K dispozici online na adrese: INFCIRC/540 – Vzor dodatkového protokolu k dohodám mezi státy a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o používání záruk

(36)    Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 79, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/948/oj ).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... [Globální Evropa], kterým se zřizuje nástroj Globální Evropa (Úř. věst., ..., ... ELI: ...).

(38)    Nařízení Rady (Euratom) 2021/100, ze dne 25. ledna 2021, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení (Euratom) č. 1368/2013 (Úř. věst. L 34, 1.2.2021, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/100/oj ).

(39)    Nařízení Rady (Euratom) 2021/948 ze dne 27. května 2021, kterým se zřizuje Evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, doplňující na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a zrušuje nařízení (Euratom) č. 237/2014 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 79, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/948/oj ).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/OJ).

(41)    Nařízení (EU) (EU, Euratom) .../... [nařízení o výkonu] (Úř. věst., ..., ... ELI: ...).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(43)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj ).

(44)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj )..

(45)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/OJ).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(47)    Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/70/oj )..

(48)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 17. března 1999 o vyřazování zastaralých jaderných zařízení z provozu a nakládání s jaderným odpadem: historické závazky vyplývající z jaderných činností prováděných v JRC podle Smlouvy o Euratomu (COM(1999) 114 final)..

(49)

   SEC(2004) 624, COM(2008) 903 a COM(2013) 734.

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj ) ..

(51)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost ( Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 , ELI:  http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj ).

(52)    Rozhodnutí Komise 2007/530/Euratom ze dne 17. července 2007 o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (Úř. věst. L 195, 27.7.2007, s. 44, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2007/530/oj).

(53)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(54)    Zaměstnanci budou financováni z programu Euratomu pro výzkum a technologie.

(55)    Zaměstnanci budou financováni z programu Euratomu pro výzkum a technologie.

(56)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.