2023/0232 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí směrnice o monitorování a odolnosti půdy (právní rámec pro monitorování půdy)

1.Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2023) 416 final – 2023/0232 COD):	5. července 2023.
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne:	25. října 2023.
Postoj Evropského parlamentu, první čtení, ze dne:	10. dubna 2024.
Datum předání pozměněného návrhu:	Nepoužije se.
Datum přijetí postoje Rady:	29. září 2025.

2.Cíl návrhu Komise

Cílem návrhu je zavést pevný a soudržný rámec pro monitorování půdy pro všechny půdy v celé EU a neustále zlepšovat zdraví půdy v Unii s cílem dosáhnout do roku 2050 zdravých půd a udržet je ve zdravém stavu, aby mohly poskytovat mnohostranné ekosystémové služby v rozsahu, který bude dostatečný pro uspokojení environmentálních, společenských a hospodářských potřeb, předcházet dopadům změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a zmírňovat je, zvyšovat odolnost vůči přírodním katastrofám a zajišťovat potravinové zabezpečení, a aby se kontaminace půdy snížila na úroveň, která již nebude považována za škodlivou pro lidské zdraví a životní prostředí.

3.Připomínky týkající se postoje Rady

Postoj Rady přijatý v prvním čtení plně odráží politickou dohodu, které bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou dne 10. dubna 2025. Komise tuto dohodu, jejíž hlavní body jsou uvedeny níže, podporuje.

·Monitorování zdraví půdy: spolunormotvůrci se dohodli, že na základě návrhu Komise zavedou společné metodiky analýzy a odběru vzorků, společný seznam deskriptorů zdraví půdy a kritéria pro zdravé půdy. Dohodli se, že půjdou nad rámec návrhu Komise tím, že budou vyžadovat monitorování dalších kontaminujících látek v půdě (PFAS, pesticidy a jejich metabolity) a náročnější společný deskriptor biologické rozmanitosti půdy. Členské státy mohou omezit počet míst, v nichž jsou tyto kontaminující látky a deskriptor biologické rozmanitosti půdy monitorovány. Tento kompromis zvyšuje hodnotu monitorování půdy a zároveň zachovává nákladovou efektivnost a udržuje administrativní zátěž na nízké úrovni.

·Hodnocení zdraví půdy: spolunormotvůrci se dohodli na stanovení nezávazných udržitelných cílových hodnot, které odrážejí dlouhodobý aspirační cíl směrnice, kterým je mít do roku 2050 zdravé půdy, a operativních spouštěcích hodnot pro určení toho, kdy je podpora ze strany členských států nezbytná, což stanoví členské státy samy. Tento kompromis zachovává jemnou rovnováhu mezi dlouhodobým cílem, kterým je zdravá půda, a potřebou upřednostnit krátkodobá a střednědobá opatření ke zlepšení zdraví půdy.

·Odolnost půdy: spolunormotvůrci se dohodli na odklonu od koncepce udržitelného hospodaření s půdou k podpoře zdraví a odolnosti půdy. Dohodli se na odstranění ustanovení, z nichž mohou vyplývat povinnosti, které by členské státy mohly přenést na správce půdy, a na vypuštění přílohy, kdy byly uvedeny zásady udržitelného hospodaření s půdou. Vazba mezi hodnocením zdraví půdy a podporou odolnosti půdy byla zachována na základě pojmu provozních spouštěcích hodnot. Tento kompromis zachovává požadavky, které umožňují zahájit transformaci směrem ke zdravým půdám a celkově zvýšit odolnost půdy.

·Zásady ke zmírnění dopadů záboru půdy: spolunormotvůrci se dohodli, že se pozornost přesune od všech forem záboru půdy pouze na ty nejviditelnější a nejdůslednější typy záboru, zastavování a odstraňování půdy, které lze také nejsnadněji monitorovat, a to i na dálku. Spolunormotvůrci dále objasnili, že tato ustanovení jsou založena na výsledcích, nemají dopad na pravomoci členských států v oblasti územního plánování, nevyžadují nové povolovací postupy a neměla by bránit povolování nových činností. Tato ustanovení objasňují míru flexibility, kterou členské státy mají při provádění těchto zásad zmírňování změny klimatu.

·Časový rámec pro provedení směrnice do vnitrostátního práva: spolunormotvůrci se dohodli na prodloužení lhůt u několika povinností. Tato prodloužení poskytují dostatek času na provedení povinností vyplývajících ze směrnice a na zmírnění intenzity administrativní a finanční zátěže prostřednictvím přístupu založeného na postupném provádění.

·Podpora ze strany Komise: spolunormotvůrci požadovali, aby Komise členským státům poskytovala podporu, pomoc a budování kapacit. Zejména Komisi požádali, aby ve velmi krátkých lhůtách poskytla členským státům podporu při provádění a uplatňování řady ustanovení směrnice tím, že poskytne nezávazné dokumenty a vědecké nástroje. Podpora ze strany Komise pomůže při provádění směrnice. Komise však zdůrazňuje, že si to vyžádá značné lidské a finanční zdroje.

4.Závěr

Komise podporuje výsledky interinstitucionálních jednání, a může proto akceptovat postoj Rady v prvním čtení.